Smyslem předkládané novely zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, je zpřesnění a doplnění některých ustanovení, která se týkají účastníka stavebního spoření, povolených podnikatelských aktivit stavebních spořitelen a výplaty státní podpory, a to na základě zkušeností s uplatňováním současného znění zákona.
V České republice je 6 stavebních spořitelen, které měly celkem k 31.12.1994 uzavřeno 650 000 smluv o stavebním spoření. V roce 1994 byla vyplacena záloha státní podpory za r.1993 ve výši 268 156 769 Kč. Předpokládaný dopad na státní rozpočet bude v roce 1995 činit 1,3 miliardy Kč zálohy a v r.1996 1,8 miliardy Kč zálohy.
Předpokládaný dopad na státní rozpočet, který bude způsoben nutností úpravy projektu " Kontrola poskytování státní podpory stavebního spoření " (zpřesnění a doplnění zásad výplaty zálohy státní podpory ), bude činit 800 000 Kč.
1. § 4
Požadavek rodného čísla a identifikačního čísla vyplývá z nutnosti zpřesnit identifikaci stejného okruhu účastníků a možnosti zařadit i cizince do téhož souboru při zpracování údajů o účastnících stavebního spoření v rámci kontroly seznamu účastníků, na které žádá stavební spořitelna zálohu státní
podpory.
Novela dává možnost právnické osobě stát se účastníkem stavebního spoření, a to bez nároku na státní podporu. Očekává se, že vstupem právnických osob do procesu stavebního spoření se zvýší množství prostředků pro poskytování úvěrů a že se vytvoří těsnější vztah mezi těmi, kteří poskytují služby v oblasti bytového hospodářství, a zájemci o tyto služby. Úvaha umožnit právnickým osobám vstup do stavebního spoření vyšla především z myšlenky podpořit bytová družstva v jejich snaze o rozvoj bytové výstavby. Bytová družstva vycházejí z představy, že prostřednictvím stavebního spoření získají úvěry, které budou moci použít na bytovou výstavbu. Počet smluv právnických osob je omezen, a to z důvodů zajištění ochrany kolektivu účastníků stavebního spoření (§ 5 odst.13).
2. § 5 odst.1
Vzhledem k tomu, že v § 4 se definuje pouze " účastník " stavebního spoření, je novelizováno znění § 5 odst.1, ve kterém se stanoví, že o stavebním spoření uzavírá účastník se stavební spořitelnou písemnou smlouvu.
3. § 5 odst.5
Považuje se za nezbytné omezit výši úvěrů poskytovaných účastníkům v případech, kdy není splněna podmínka spoření po dobu 2, resp. 5 let, ale i tehdy stavební spořitelna může poskytnout úvěr (předúvěr) rovněž maximálně do výše smluvní cílové částky.
§ 5 ost.6
Nutnost definovat pojem "cílová částka" vyplývá z dalšího použití tohoto pojmu v zákoně . Stejný pojem je používán ve všeobecných obchodních podmínkách stavebních spořitelen.
4. § 5 odst.10
Jednoznačně se vymezuje situace, kdy účastník má uzavřeno více smluv o stavebním spoření, přičemž pouze na jednu z nich je mu poskytována státní podpora. V okamžiku, kdy mu na tuto smlouvu přestane být poskytována státní podpora, může být účastníku poskytnuta státní podpora na další již dříve uzavřenou smlouvu, na kterou mu dosud státní podpora poskytována nebyla. Výše poskytnutých státních podpor nesmí překročit v daném roce 4 500 Kč.
5. § 5 odst.11 a odst.12
Při převádění uspořené částky by musely stavební spořitelny ministerstvu vracet státní podporu, která byla na základě smlouvy poskytována účastníku - fyzické osobě , neboť převodem dochází k nakládání s vkladem před uplynutím 5 let spoření.
Aby nedocházelo k případnému poškození účastníků, zákon tyto převody jednoznačně zakazuje a stanoví, že při zániku smlouvy nepřecházejí práva a povinnosti z této smlouvy na jiného účastníka.
§ 5 odst.13
Prvořadým úkolem stavebního spoření je poskytování úvěrů fyzickým osobám - účastníkům stavebního spoření. Z těchto důvodů je omezen počet smluv, které může uzavřít stavební spořitelna s právnickými osobami.
6. § 5 odst.14
Zpřesňuje se a doplňuje se ukončení doby spoření s tím, že je nezbytné při ukončení spoření vyplatit také naspořenou částku a úroky, což ve znění platného zákona bylo opomenuto.
7. § 9 odst.1
Rozšiřují se (písmeno d) a g) ) a zpřesňují se další aktivity stavebních spořitelen. V případech, kdy dochází k poskytování jiných úvěrů než úvěrů ze stavebního spoření účastníkům - fyzickým osobám, se pro tyto úvěry v zájmu jejich rozlišení používá označení půjčka.
Zpřesňuje se okruh subjektů, kterým mohou stavební spořitelny úvěry poskytnout, a široká formulace "oblast bytového hospodářství" se nahrazuje přesnějším vymezením. Co se rozumí bytovými potřebami, je definováno v § 6 tohoto zákona .
Obdobně se jednoznačněji vymezují obchodní společnosti, na kterých se mohou stavební spořitelny majetkově podílet.
Dochází k omezení splatnosti dluhopisů na maximalně pět let.
Vzhledem k tomu, že stavební spořitelny mohou své volné prostředky umisťovat do vybraných cenných papírů, umožňuje se jim obchodování s těmito cennými papíry.
8. § 9 odst.2
Dosavadní úprava stanovila, že pohledávky z tzv. předúvěrů a půjček poskytovaných na financování činností v oblasti bytového hospodářství (§ 9 odst.1 písm.a) a b) ) nesmí přesáhnout 40% průměrného stavu prostředků na vkladových účtech účastníků. Vzhledem k tomu, že účastníkem mohou být i právnické osoby, jeví se tento limit neúměrně vysoký, a proto se snižuje na 20% součtu cílových částek podle uzavřených smluv. Vychází se stejně jako v § 5 odst.13 z toho, že prvořadým úkolem stavebního spoření je poskytnout úvěry účastníkům stavebního spoření - fyzickým osobám.
9. § 9 odstavce 4, 6 a 7
Tato ustanovení se vypouští z důvodů nadbytečnosti. Problematika je nově zapracována do ustanovení § 9 odst.1 písm.f) a § 9 odst.4 písm.c) .
10. § 9 odst.4
Stavebním spořitelnám je umožněno vedle státních dluhopisů nakupovat nově poukázky ČNB, které svým charakterem mají obdobnou bezpečnost uložení jako státní dluhopisy.
Pokud by odst. 4 nebyl doplněn o písm.c), nemohly by stavební spořitelny z volných prostředků poskytovat účastníkům tzv. předúvěry podle § 5 odst.5. V případě, že by odstavce 6 a 7 zůstaly v platnosti, vedlo by to k tomu, že pouze 20% peněžních prostředků na vkladových účtech účastníků by mohlo být použito na činnosti podle odst.4 a navíc by to ve svém důsledku znamenalo, že po uplynutí tří let od počátku činnosti stavební spořitelny by 80% všech vkladů účastníků muselo být okamžitě přiděleno na úvěry účastníkům stavebního spoření. To znamená bez toho, aby byla dodržena zákonná čekací lhůta dva roky. Výsledný efekt by dokonce vyústil v neúměrné prodloužení čekacích lhůt za časovou hranici dva roky pro účastníky stavebního spoření, kteří uzavřeli své smlouvy později.
11. § 9 odst.5
Tato vlastnická práva umožňují stavebním spořitelnám uspokojit své nároky v případě nesplácení pohledávek.
12. § 10 odst.1
Jednoznačně se stanoví, že nárok na státní podporu mají pouze fyzické osoby.
13. § 10 odst.3
Upravuje princip výplaty případným rozdělením zálohy státní podpory v případě uzavření dvou po sobě následujících smluv se státní podporou, kdy v daném roce předchozí smlouva končí a je uzavřena následná smlouva . Při tom na předchozí smlouvu nebyla státní podpora plně vyčerpána a stavební spořitelnou vyplacena v maximální výši. Celková výše státní podpory za kalendářní rok nesmí překročit 4 500 Kč.
14. § 11 odst.1
Stejně jako v § 10 je zdůrazněno, že nárok na státní podporu mají pouze fyzické osoby.
15. § 11 odst.3
Stavebním spořitelnám se umožňuje požádat o zálohu státní podpory za 1.pololetí pro ty účastníky, kteří ukončili spoření v průběhu 1.pololetí daného roku. Snahou je co nejdříve přiznat účastníku státní podporu a v souvislosti s ukončením stavebního spoření mu poskytnout úvěr nebo mu vyplatit naspořenou částku .
16. § 11 odst.4 písm.a)
Toto ustanovení rozšiřuje údaje o účastnících spoření, které z důvodů zpřesnění identifikace účastníka při kontrole výplaty zálohy státní podpory stavebním spořitelnám vyžaduje ministerstvo.
17. § 12 odst.2
Účastníku - fyzické osobě - může být poskytnut úvěr již po uplynutí dvou let spoření. V těchto případech musí být účelově použita nejen částka úvěru, ale i naspořená částka. Tím je bráněno tomu, aby účastník před uplynutím pětileté lhůty při čerpání pouze minimálního úvěru mohl naspořenou částku včetně státní podpory použít k jiným než bytovým účelům. Účastník, jemuž byl poskytnut úvěr ve 3. až 5. roce spoření a který nepoužil naspořenou částku na bytové potřeby, ztrácí nárok na státní podporu.
18. a 19. § 16 odst.1 a odst.5
Novela jednoznačně upravuje rozpočtové určení pokut a vychází z toho, že orgán, který sankce ukládá, je oprávněn je rovněž vybírat.
Dosavadní smlouvy o stavebním spoření nepočítaly s tím, že účastníci budou omezeni v nakládání s částkou, kterou uspořili. Navrhovaná úprava počítá s tím, že v případě, kdy účastníku bude poskytnut úvěr po uplynutí 24 měsíců, tj. ve 3. až 5. roce spoření, bude moci být částka naspořená účastníkem včetně státní podpory použita shodně s částkou úvěru, a to pouze na bytové potřeby.
V rámci právní jistoty uzavřených smluv předpokládá návrh zákona, že na smlouvy uzavřené před jeho účinností se tato nová úprava nebude vztahovat.
V případě, že návrh zákona bude schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu na jeho jarním zasedání, navrhujeme stanovit účinnost dnem 1.4.1995.