IX. Veřejné rozpočty
Veřejné rozpočty v roce 1992 působily v ekonomice stabilizačně. Zatímco v roce 1991 skončily veřejné rozpočty ČR schodkem 8,4 mld. Kčs, ke konci roku 1992 byl dosažen přebytek veřejných rozpočtů 6,1 mld. Kčs, z toho státní rozpočet vykázal schodek ve výši 1,7 mld. Kčs a místní rozpočty přebytek 7,8 mld. Kčs.
V průběhu roku byly emitovány státní obligace za 8,7 mld. Kčs, jejichž výnos byl určen prostřednictvím místních rozpočtů na financování komplexní bytové výstavby.
Přebytek veřejných rozpočtů České republiky je nesporným úspěchem finanční politiky.
Průběh rozpočtového hospodaření v roce 1992 byl ovlivněn intenzivní kontrolou výdajů v návaznosti na vývoj příjmů. Vzhledem k výpadku příjmů bylo v průběhu roku přistoupeno k regulaci a později ke snížení některých rozpočtových výdajů. Tyto kroky znamenaly úsporu rozpočtových výdajů bez ohrožení fungování veřejného sektoru i ekonomiky jako celku.
opatření byla přijímána i na straně příjmů. Byly podniknuty kroky k omezení daňových úniků, zejména u daně z obratu, což se projevilo v druhé polovině roku jejím růstem.
I v roce 1992 bylo transformační působení veřejných rozpočtů velmi intenzivní. To se v úhrnu státního rozpočtu ČR a místních rozpočtů projevilo snižováním transferů podnikovému sektoru nominálně o 8%. Naproti tomu objem transferů pro obyvatelstvo se nominálně zvýšil o 11%.
Veřejné výdaje na investice vzrostly o 42% (včetně KBV), výdaje na spotřebu o 9% (reálně pokles o 2%).
Výrazným rysem roku 1992 se stal vstup státu na finanční trh prostřednictvím státních pokladničních poukázek a státních dluhopisů.
Vstup státu na finanční trh zvýšil nabídku investičních možností, byl tedy krokem k rozvoji tohoto finančního trhu. Znamenal rovněž rozšíření nabídky dlouhodobých forem investování.
Omezení přímého úvěrování rozpočtového deficitu a jeho nahrazení financováním ze zdrojů finančního trhu znamená daleko transparentnější režim rozpočtového hospodaření a vytvořilo potřebný tlak na efektivnost řízení rozpočtových příjmů a výdajů.
|
|
Přehled zachycuje jednak nejdůležitější opatření fiskální a měnové politiky, jednak další úzce souvisejí opatření - v oblasti cenové politiky, privatizace a vznik institucí umožňujících rozvoj podnikání.
Opatření finanční politiky v průběhu roku odrážela jednak záměry fiskální a měnové politiky, jednak jejich reakce na vývoj ekonomické reality.
Fiskální politika
V lednu se snížila dovozní přirážka pro zboží určené pro výrobní spotřebu z 15 na 10%. V zájmu sjednocení daňového zatížení byla zavedena dovozní daň na dovozy fyzických osob se stejnou sazbou, jakou má daň z obratu pro příslušné zboží. Zvýšila se hranice minimálního pojistného pro osoby samostatně výdělečně činné. Ministerstvo financí ČR přijalo opatření, na jehož základě lze na dobu dvou let osvobodit některé nově založené podnikatelské subjekty od daně z příjmu.
V souladu se zákonem o SBČS začala od února všechna tři ministerstva financí krýt průběžné deficity svých rozpočtů emisí pokladničních poukázek.
V březnu byla schválena novela rozpočtových pravidel ČR, která zvýšila limit na záruky poskytované z rozpočtu na úvěry ze 6 mld. Kčs na 10% příjmů rozpočtu v daném roce.
Byl přijat zákon o platech v rozpočtových a některých dalších organizacích. Nový systém odměňování začal být uplatňován postupně od května a umožnil podstatné zvýšení platů v rozpočtové sféře.
V rámci boje proti daňovým únikům stanovilo FMF v dubnu pravidlo, že odpočet daně z obratu při vývozu je možné provést jen po předložení dokladu o uskutečnění vývozu.
Ministerstva financí připravila návrhy zákona o nové soustavě daní, zákona o dani z přidané hodnoty, dani z příjmu, dani z nemovitosti, dani dědické a darovací, dani z převodu majetku a dani silniční, včetně jejich sazeb, a dále návrh zákona o správě daní. Tyto zákony byly postupně schvalovány v průběhu dubna a května a některé z nich ještě v průběhu dalších měsíců upraveny.
V roce 1992 se změnil systém financování komplexní bytové výstavby. V květnu a v srpnu byly v ČR emitovány státní obligace na získání zdrojů pro tyto investice.
V červnu se zvýšily důchody v průměru o 200 Kčs, což si vyžádalo cca 5,9 mld. Kčs rozpočtových prostředků.
Vyhláškou FMF byl v červenci ukončen prodej a poskytování služeb za tuzexové poukázky akciovou společností TUZEX.
V rámci přípravy na přechod k dani z přidané hodnoty byly v září zvýšeny sazby daně z obratu u benzínu, cigaret, piva a destilátů.
V návaznosti na nižší výnos hlavních daní se v ČR v říjnu přistoupilo na restrikci rozpočtových výdajů o 15,3 mld. Kčs. Krácení výdajů se promítlo do následujících položek:
| věcné výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací | 1,8 mld. Kčs |
| neinvestiční výdaje podnikům | 1,0 mld. Kčs |
| investiční dotace | 0,2 mld. Kčs |
| všeobecná pokladní správa | 6,3 mld. Kčs |
| dotace územním rozpočtům | 6,0 mld. Kčs |
V listopadu byl nařízením vlády změněn regulační odvod za překročení mzdových a osobních nákladů v r. 1992 - směrný růst mezd byl upraven o 2%.
Kupónová privatizace
Řadu opatření k provádění velké privatizace doplnilo v lednu nařízení vlády o podmínkách použití investičních bodů investičními privatizačními fondy. Podle něj musí každý privatizační fond investovat své body minimálně do deseti akciových společností; podíl jednoho fondu v jedné akciové společnosti nesmí překročit 20%; podíl jednoho zakladatele fondu v jedné akciové společnosti nesmí překročit 40%.
Koncem února byla ukončena registrace držitelů investičních kupónů - jejich počet přesáhl v ČSFR 8,5 mil. osob. Předkolo první vlny kupónové privatizace - předání kupónů privatizačním fondům - bylo zahájeno 17. února a ukončeno 26. dubna. Investičním fondům v ČSFR svěřilo své kupóny přes 6 mil. osob.
Do první vlny kupónové privatizace bylo v ČSFR zařazeno 1 491 akciových společností. Federální fond národního majetku založil 61 a. s., Český fond 943 a Slovenský fond 487 a. s. na kupónovou metodu privatizace připadl majetek v celkové účetní hodnotě 299,4 mld. Kčs.
První kolo první vlny kupónové privatizace začalo 18. května, druhé 8. července, třetí 26. srpna a čtvrté 14. října, páté 23. listopadu. První vlna kupónové privatizace byla ukončena 22. prosince. Koncem července se rozhodlo, že druhá vlna kupónové privatizace se uskuteční v obou republikách odděleně.
Cenová politika
V oblasti cenové regulace se uskutečnily tyto změny:
- v lednu byly vyjmuty z nájemného a deregulovány ceny služeb spojené s bydlením;
- v květnu byla zrušena regulace přirážky za výkony obchodu k cenám od výrobce při prodeji uhlí domácnostem a výrobcům tepelné energie dodávané domácnostem; zrušena byla regulace cen cukru;
- v červenci se zvýšilo základní nájemné ve státních bytech o 100%; zvýšily se maximální ceny jízdného ve vnitrostátní autobusové dopravě (o 100% dělnické jízdné a o 20% obyčejné jízdné); byly deregulovány ceny vodného a stočného pro výrobní spotřebu;
- v září se zvýšily maximální ceny vodného a stočného pro domácnosti (v průměru o 200%); byly zvýšeny maximální ceny lůžkových a lehátkových lístků ve vnitrostátní železniční dopravě (v průměru o 59%); byly deregulovány ceny hutnictví železa;
- v říjnu byly zvýšeny maximální ceny vnitrostátních poštovních výkonů (o 180%) a upravily se podmínky pro účtování místních telefonních hovorů; zvýšily se tarify ve vnitrostátní letecké přepravě. Fond tržní regulace koncipovaný na federální úrovni byl rozdělen na český a slovenský.
- v prosinci byly přechodně regulovány maximálními cenami vybrané druhy vepřového masa výsekového a obchodní přirážka vztahující se na tyto druhy masa.
Měnová politika
Na vývoj v měnové oblasti reagovala měnová politika řadou opatření.
V oblasti devizové a kurzové politiky se v lednu upravil koš měn, podle kterého se stanoví devizový kurs Kčs (GBP nahrazena FRF). Na počátku roku byl zvýšen limit čerpání devizových prostředků pro obyvatelstvo na 7,5 tis. Kčs. Od července platí novela devizového zákona, podle kterého se princip vnitřní směnitelnosti rozšiřuje na všechny podnikatelské subjekty. Od září byla liberalizována pravidla devizové likvidity a uplatněna nová metodika devizového fixingu na mezibankovním devizovém trhu. Úroveň kursu čs. koruny nebyla v r. 1992 měněna.
V průběhu roku centrální banka pružně používala své nástroje. Těžiště se přeneslo na nástroje nepřímé.
V průběhu roku snížila SBČS dvakrát diskontní sazbu (v březnu z 9,5% na 9%, v srpnu na 8%). Koncem prosince centrální banka na základě cenového vývoje a v souvislosti s předpokladem zvýšení cen spojeným se zavedením daně z přidané hodnoty zvýšila diskontní sazbu na 9,5%. V rámci měnové deregulace zrušila SBČS v dubnu úrokové stropy pro komerční banky. V souvislosti se zavedením lombardního úvěru začala SBČS stanovovat i lombardní sazbu. V srpnu její úroveň byla stanovena na 11,5%, koncem prosince se zvýšila na 14%.
V únoru bylo zrušeno úročení povinných minimálních rezerv. Do povinných rezerv byly zahrnuty i devizové vklady. Začala se uplatňovat rozdílná sazba rezerv na termínované vklady (2%) a netermínované vklady (8%). Tyto sazby byly v listopadu zvýšeny (na 3% resp. 9%). Od prosince byla upravena metodika výpočtu povinných minimálních rezerv.
V systému refinancování byl od ledna upravován nepřekročitelný rámec refinančního úvěru podle navrženého schématu, limity byly zrušeny od začátku dubna. Od února se uplatňovaly aukční formy refinančního úvěru; systém denních aukcí s týdenní splatností a minimálně v měsíčních cyklech aukce s měsíční a tříměsíční splatností. Od dubna se přešlo na týdenní aukce se splatností jeden a tři měsíce. Od května se začal uplatňovat lombardní úvěr na vybrané cenné papíry a reeskont směnek v rámci stanovených kontingentů. V návaznosti na vývoj zásoby peněz v ekonomice rozhodla v červenci bankovní rada SBČS o pravidelných emisích poukázek SBČS.
Úvěrové limity byly u menších bank zrušeny od července, u pěti největších obchodních bank od října.
Instituce na podporu podnikání
V roce 1992 byla založena řada nových institucí, jejichž cílem je podpora podnikání v nejširším slova smyslu. V lednu vznikla Českomoravská záruční a rozvojová banka na podporu drobného a středního podnikání. V únoru byla podepsána zakládací listina Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP, a. s.), jejím smyslem je podpora vývozu. V březnu byla zřízena Agentura pro zahraniční investice a rozvoj ČR se sídlem v Praze, zaměřená na podporu vstupu zahraničního kapitálu. Zakládací listina Burzy cenných papírů Praha, a. s. byla podepsána v červenci.
OBSAH
ÚVOD
I. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
1. Souhrn veřejných rozpočtů
2. Výsledky hospodaření státního rozpočtu
3. Místní rozpočty
II. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU
1. Společné příjmy státních rozpočtů
2. Vlastní příjmy státního rozpočtu
2. 1. Důchodová daň ze zisku
2. 2. Příjmy z odvodů a daní z objemu mezd
2. 3. Příjmy z daně ze mzdy
2. 4. Ostatní příjmy
2. 4. 1. Příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací
2. 4. 2. Vlastní příjmy rozpočtových organizací
2. 4. 3. Ostatní a nahodilé příjmy
2. 4. 4. Pokuty a penále
3. Dotace z rozpočtu federace
4. Správa státních příjmů
III. VÝDAJE VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
1. Základní charakteristika výdajů veřejných rozpočtů
2. Běžné výdaje do podnikatelské sféry
3. Běžné výdaje do rozpočtové sféry
3. 1. Výdaje na sociální zabezpečení
3. 2. Neinvestiční výdaje na zdravotnictví
3. 3. Neinvestiční výdaje na školství
3. 4. Neinvestiční výdaje na kulturu
3. 5. Výdaje na bezpečnost
3. 6. Výdaje na soudy a prokuraturu
3. 7. Výdaje na státní správu
4. Kapitálové výdaje a výdaje na vědu a výzkum
4. 1. Kapitálové výdaje
4. 2. Výdaje na bytovou výstavbu
a) Komplexní bytová výstavba (KBV)
b) Družstevní bytová výstavba (DBV)
c) Individuální bytová výstavba(IBV)
4. 3. Výdaje na vědu a výzkum
IV. VÝVOJ STÁTNÍCH FINANČNÍCH AKTIV A PASÍV
1. Operace na účtech ČR u SBČS
2. Majetkové účasti státu u tuzemských společností
3. Návratné finanční výpomoci a státní záruky za bankovní úvěry
4. Vývoj státní zadluženosti
V. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍCH FONDŮ
1. Státní fond životního prostředí
2. Státní fond pro zúrodnění půdy
3. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie