Novela z. o pojistném na sociální zabezpečení

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je považována za příjem započitatelný do vyměřovacího základu (a to jako jediná z náhrad škody poskytovaných v souvislosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání), ovšem jen v případě, že pracovník, kterému tato náhrada náleží, zůstal i po pracovním úrazu (nemoci z povolání) v zaměstnání u téhož zaměstnavatele. Pokud změnil zaměstnavatele a náhradu této škody mu poskytuje jeho bývalý zaměstnavatel, pak se tato náhrada do vyměřovacího základu nezahrnuje. To platí i v případech, kdy není nadále zaměstnán a pobírá důchod. Vzniká tak nerovné posuzování náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, což je oprávněně kritizováno. Tento nesoulad se navrhovanou změnou odstraňuje. Tato úprava nebude mít negativní dopad do oblasti důchodového zabezpečení, neboť náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti bude i nadále započitatelným příjmem pro stanovení výše důchodu, třebaže se z ní pojistné nebude platit.

Snižuje se minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného, a to z 45% na 35% dosaženého příjmu (po odpočtu výdajů). Důvodem je zmírnit nárůst odvodového zatížení osob samostatně výdělečně činných oproti roku 1992. Jde o přechodné opatření, u něhož se předpokládá nové posouzení koncem tohoto roku.

Podle dosavadní úpravy platily osoby samostatně výdělečně činné pojistné měsíčně z vyměřovacího základu, který si určily samy, s tím, že byl omezen maximální a minimální hranicí. Vzhledem k tomu, že se navrhuje platit pojistné formou záloh a ročně je vyúčtovávat, upravuje se vyměřovací základ pro stanovení pojistného a zpřesňuje se rozhodné období pro zjištění tohoto základu. Vyměřovací základ pro pojistné si může osoba samostatně výdělečně činná i nadále určovat sama. Nadále bude platit stejná minimální hranice vyměřovacího základu za kalendářní rok (tj. šestinásobek minimální mzdy), avšak s těmito změnami:

a) tato hranice se nově nebude již týkat těch osob samostatně výdělečně činných, které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu anebo které jsou zároveň nemocensky pojištěny jako zaměstnanci, resp. jako příslušníci ozbrojených sil. U těchto osob se vyměřovací základ stanoví ze skutečně dosaženého příjmu, to znamená, že může činit měsíčně méně než polovinu minimální mzdy,

b) stanovená minimální hranice ročního vyměřovacího základu se bude snižovat ve stanovených případech (tj. z důvodu pracovní neschopnosti či karantény osoby samostatně výdělečně činné, pobírání peněžité pomoci v mateřství a služby v ozbrojených silách nebo civilní služby).

Maximální hranice vyměřovacího základu za kalendářní měsíc činí nadále 40.500 Kč (tj. 486.000 Kč ročně).

Navrhuje se platit pojistné formou záloh a doplatku, tj. přejít na stejný systém jako je u placení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Výši vyměřovacího základu pro stanovení výše zálohy na pojistné si bude osoba samostatně výdělečně činná určovat sama s tím, že bude omezena pouze minimální hranicí tohoto vyměřovacího základu. Tato hranice bude u každé osoby samostatně výdělečně činné jiná, neboť se odvozuje z výše vyměřovacího základu rozhodného pro stanovení výše pojistného za předcházející kalendářní rok. Aby ty osoby samostatně výdělečně činné, které mají nižší příjmy než měly v předcházejícím kalendářním roce, nebyly neúměrně finančně zatěžovány, mají možnost požádat o snížení zálohy na pojistné. V roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila činnost, určí si výši vyměřovacího základu pro stanovení zálohy na pojistné zcela libovolně, ovšem s tím, že tento základ nesmí být nižší než polovina minimální měsíční mzdy.

Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý měsíc trvaly stanovené kvalifikované důvody. Tyto důvody jsou totožné s důvody, při jejichž existenci se snižuje minimální hranice ročního vyměřovacího základu pro stanovení pojistného, tj. pracovní neschopnost, karanténa, pobírání peněžité pomoci v mateřství a pod. Touto úpravou se přizpůsobuje placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými úpravě platné pro zaměstnance. Osoby samostatně výdělečně činné, u kterých nemocenské pojištění nevzniká automaticky dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti (tj. poživatelé starobního nebo invalidního důchodu, osoby účastné nemocenského pojištění zaměstnanců či příslušníků ozbrojených sil), nemusí po zahájení podnikání platit zálohy na pojistné. Pokud však u nich nemocenské pojištění zpětně vznikne, zaplatí pojistné zpětně za dobu od jeho vzniku.

Pokud jde o termín splatnosti záloh na pojistné, přebírá se dosavadní úprava termínů pro splatnost pojistného.

Stejně jako ostatní plátci pojistného (tj. zaměstnavatelé), musí i osoba samostatně výdělečně činná doložit správnost odvodu pojistného údaji, které uvede na příslušném tiskopise. Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné za celý kalendářní rok (měsíčně platí pouze zálohy na pojistné) a předkládá příslušný tiskopis jen jedenkrát ročně (v termínu závislém na podání daňového přiznání). Finanční úřady nemají povinnost sdělovat okresním správám sociálního zabezpečení údaje o příjmech osob samostatně výdělečně činných. Protože je třeba zajistit informování těchto správ o těchto údajích, neboť jsou rozhodné i pro stanovení výše pojistného a záloh na pojistné, navrhuje se stanovit pro osoby samostatně výdělečně činné povinnost předložit okresní správě sociálního zabezpečení spolu s příslušným tiskopisem i opis daňového přiznání, popřípadě jeho části. Tuto povinnost budou mít i osoby, které sice v předchozím kalendářním roce vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost, ale nebyly účastny nemocenského pojištění.

V oblasti pojistného na sociální zabezpečení se dosud penále platí za celé jednotlivé kalendářní měsíce, ve kterých trval (aspoň po část měsíce) důvod pro jeho uložení. Naproti tomu v oblasti pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a v oblasti daní se penále platí za každý kalendářní den. Z důvodu sjednocení úpravy placení penále ve všech těchto oblastech se navrhuje platit penále za opožděné placení pojistného na sociální zabezpečení, resp. záloh na toto pojistné, jakož i za jejich placení v nižší výši, za jednotlivé kalendářní dny, a to ve výši O,3% dlužné částky, která je stejná jako sazba pro penále z důvodu opožděného placení daní.

V souvislosti s tím, že penále se navrhuje platit za jednotlivé kalendářní dny, je třeba upustit od možnosti ukládat zaměstnavateli pokuty za opožděné či nesprávné placení pojistného, které bylo zaplaceno ještě v tom kalendářním měsíci, ve kterém je pojistné splatné. Dosud byla výše pokut pro osoby samostatně výdělečně činné omezena částkou 10.000 Kč v jednom kalendářním roce. Tzn. že pokud byla pokuta v této výši osobě samostatně výdělečně činné uložena za to, že ve stanovené lhůtě nepředložila příslušné okresní správě sociálního zabezpečení tiskopis příslušný pro odvod pojistného, pak v případě, že tato osoba neohlásila dodatečné změny v údajích na příslušném tiskopisu, jí již nemohla být žádná pokuta uložena. Tento stav se nyní napravuje tím, že za každé jednotlivé porušení povinností souvisejících s placením pojistného může být osobě samostatně výdělečně činné uložena pokuta až do výše 10.000 Kč. Tím se i v oblasti pokut sjednocuje postavení všech plátců pojistného (jak osob samostatně výdělečně činných, tak i zaměstnavatelů).

Nově se upravuje zúčtování pojistného mezi organizacemi, které si "refundují" příjmy započitatelné do vyměřovacího základu. Dosud se tyto příjmy nezvyšovaly o částku pojistného, kterou byl povinen odvádět zaměstnavatel, který takový příjem vyplácel. Jde zejména o náhradu mzdy, mzdové vyrovnání a mzdu nebo plat uvolněných funkcionářů odborových orgánů. Napříště se s refundovaným příjmem bude poukazovat i pojistné, které z tohoto příjmu je organizace povinna za sebe odvést. Stejně se bude postupovat i u veřejně prospěšných prací.

Úpravu řízení ve věcech, týkajících se pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb V tomto zákoně jsou upraveny rovněž i povinnosti, které nemocensky pojištěné osoby (tedy i osoby samostatně výdělečně činné) mají v sociálním zabezpečení. V návaznosti na změny navrhované v hmotněprávní úpravě pojistného je nutno provést i odpovídající změny v řízení o pojistném a v povinnostech osob samostatně výdělečně činných.

Změny v řízení o pojistném jsou povětšinou formálního charakteru, neboť jejich cílem je vztáhnout úpravu, která platila pro rozhodování o pojistném, i na rozhodování o zálohách na pojistném. T.zv. výkaz nedoplatku pojistného, který byl dosud považován za formu rozhodnutí příslušné OSSZ se všemi důsledky, se navrhuje považovat pouze za "nástroj" k vymáhání dlužného pojistného či záloh na pojistné, resp. penále.

Podle § 24 zákona č. 337/1992 Sb. jsou finanční úřady i vůči orgánům sociálního zabezpečení vázány povinností mlčenlivosti o skutečnostech, které jsou jim známy z daňového řízení apod. Této povinnosti je může písemně zprostit pouze daňový poplatník. Proto se navrhuje, aby okresní správa sociálního zabezpečení měla sama možnost požádat finanční úřad o sdělení údajů potřebných pro stanovení správné výše pojistného, resp. záloh na pojistné a aby finanční úřad byl povinen ve stanovené lhůtě této žádosti vyhovět, pokud bude doložena souhlasem daňového poplatníka; této možnosti bude využíváno u osob samostatně výdělečně činných.

Pro osoby samostatně výdělečně činné nezakládají předpisy o sociálním zabezpečení povinnost vést zvláštní záznamy či evidenci pro účely sociálního zabezpečení. Je tomu tak proto, že výše pojistného na sociální zabezpečení je závislá na výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a evidence těchto příjmů, resp. výdajů na tuto činnost se řídí již jinými právními předpisy, např. zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Proto se navrhuje, aby orgány sociálního zabezpečení mohly nahlížet i do této evidence za účelem ověření údajů pro stanovení výše pojistného. Jde o obdobné oprávnění, které mají i vůči jiným plátcům pojistného, tj. vůči zaměstnavatelům.

V návaznosti na změny, týkající se vzniku a zániku nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, se nově upravují i situace, kdy tyto osoby mají povinnost přihlašovat se a odhlašovat se z nemocenského pojištění; osmidenní lhůty pro splnění těchto povinností se nemění.

Dále se navrhuje, aby maximální výše pokuty platila pro každou pokutu, a nikoliv pro úhrn všech pokut v jednom kalendářním roce, t.j. obdobně jako při ukládání pokut osobám samostatně výdělečně činným za porušení povinností stanovených zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

V souvislosti se změnami navrhovanými v placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými se navrhují i změny, týkající se jejich účasti na nemocenském pojištění, nároku na dávky nemocenského pojištění a stanovení těchto dávek.

Nově se upravuje vznik nemocenského pojištění v souvislosti se zahájením samostatné výdělečné činnosti u osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, anebo pobírají starobní nebo invalidní důchod. Taková osoba může kdykoliv v období po zahájení samaostatné výdělečné činnosti do 31.12. toho roku, v němž tuto činnost zahájila, dobrovolně vstoupit do pojištění. Pokud do pojištění vstoupí, je povinna platit zálohy na pojistné ve výši minimálně 396 Kč měsíčně. Jestliže taková osoba samostatně výdělečně činná v uvedeném období do pojištění dobrovolně nevstoupí, avšak její skutečný " čistý" příjem dosáhne v roce, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, aspoň stanovené částky, její nemocenské pojištění vznikne povinně, a to zpětně ode dne zahájení činnosti. V takovém případě je osoba samostatně výdělečně činná povinna se k pojištění dodatečně přihlásit a pojistné zpětně zaplatit, a to ve lhůtě do osmi dnů po dni podání daňového přiznání za rok, v němž zahájila činnost. Stanovenou částkou příjmu se rozumí příjem, který činí v průměru na jeden kalendářní měsíc aspoň částku rovnající se minimální mzdě platné k prvnímu dni kalendářního roku, ve kterém zahájila samostatnou výdělečnou činnost.

Dosavadní právní úprava podmínek pro trvání pojištění osob samostatně výdělečně činných v jednotlivých kalendářních letech v době po zahájení samostatné výdělečné činnosti se v zásadě přejímá. Ke změně dochází pouze v tom, že podá-li osoba samostatně výdělečně činná odhlášku z pojištění z důvodu, že nedosáhla stanoveného příjmu, pak její pojištění zanikne, zatímco podle dřívější úpravy šlo o "vynětí" z pojištění. Institut "vynětí z pojištění", který měl většinou za následek zánik nároku na dávky nemocenského pojištění, jakož i to, že neplynula ochranná lhůta, se v nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných obecně ruší. Proto i další situace, ve kterých byla osoba samostatně výdělečně činná vyjímána z pojištění, jsou nově konstruovány jako situace, při nichž dochází k zániku pojištění. Přitom se navrhuje podstatně zkrátit období přerušení samostatné výdělečné činnosti, při kterém se osoba samostatně výdělečně činná může odhlásit z pojištění (stačí období pouze dvou kalendářních měsíců namísto dosavadních 6 měsíců, resp. 12 měsíců) a nevyžadovat uvádění důvodů přerušení této činnosti.

V podmínkách nároku na dávky nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných dochází ke změnám vyplývajícím ze zavedení záloh na pojistné a ze zrušení institutu "vynětí z pojištění".

Zjišťování denního vyměřovacího základu pro stanovení nemocenského (a tím i peněžité pomoci v mateřství) se upravuje v návaznosti na navrhovanou změnu v placení pojistného formou záloh. Proto je třeba rozlišovat situace, kdy sociální událost (pracovní neschopnost, mateřská dovolená) vznikla v době před podáním daňového přiznání (kdy výše skutečného příjmu osoby samostatně výdělečně činné ještě není známa) a po jeho podání.

Navrhuje se, aby nová úprava nabyla účinnosti dnem 1.5.1993. Protože však zálohy na pojistné (stejně jako dosud pojistné) platí osoby samostatně výdělečně činné nadále dopředu, je možno novou úpravu aplikovat až na ty zálohy, které se platí na měsíc červen 1993, neboť termín jejich splatnosti připadá na 20.5.1993, tj. na první termín splatnosti záloh na pojistné, který následuje po nabytí účinnosti nové právní úpravy.

Nová právní úprava nabude účinnosti v průběhu kalendářního roku. Přechod na zálohové placení pojistného u osob samostatně výdělečně činných a jeho následné vyúčtovávání ve vazbě na skutečné příjmy z podnikání podrobené dani z příjmu za rok 1993, si vyžaduje, aby rozhodným obdobím pro zúčtování zaplacených záloh na pojistném byl celý rok 1993. Protože po část tohoto roku (v období 1.1. do 30.4.1993) platí jiný způsob placení pojistného, je nutné, aby i částky zaplacené na pojistném za toto období byly považovány za zálohy na pojistné.

Přechodná ustanovení reagují i na změny týkající se účasti na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního či invalidního důchodu. Takovým osobám, třebaže začaly vykonávat samostatnou výdělečnou činnost již před 1.5.1993, resp. i před 1.1.1993, je umožněno, aby se odhlásily z nemocenského pojištění. Obdobně je pamatováno i na osoby samostatně výdělečně činné, kterým povinně nevzniklo před 1.5.1993 nemocenské pojištění z důvodu nesplnění podmínky dosažení stanoveného výdělku, a jedná se o "bývalé" poživatele starobního či invalidního důchodu, resp. o "bývalé" zaměstnance. Umožňuje se jim dobrovolně do pojištění vstoupit již po 30.4.1993.

Vzhledem ke změně výše procentní sazby penále a období, za které se ukládá, se stanoví, že novou úpravu nelze používat zpětně na případy, kdy se penále ukládá za dobu před nabytím účinnosti nové právní úpravy. Stejný postup byl zvolen i pro ukládání pokut.

Vzhledem k změně navrhované v ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) č. 4 zákona o pojistném a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (čl. I), podle níž se náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti již nebude považovat za příjem započitatelný do vyměřovacího základu, se úprava obsažená v § 15 odst. 1 větě druhé zákona č. 54/1956 Sb. v platném znění stala nadbytečnou.

Ekonomický dopad

Z finančního hlediska je nejzávažnějším opatřením přechodné snížení vyměřovacího základu pro pojistné u osob samostatně výdělečně činných v roce 1993 ze 45% na 35% dosažených příjmů (po odpočtu výdajů). S ohledem na očekávané příjmy z pojistného od této skupiny osob do státního rozpočtu (ve výši 7,2 mld Kč v roce 1993) se navrhované snížení projeví v nižším výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti o cca 1,6 mld Kč.

Současně se tato úprava projeví ve snížení vyměřovacího základu pro výpočet dávek, a tedy bezprostředně ve snížení dávek nemocenského pojištění a v budoucnu i ve snížení dávek důchodového zabezpečení. V důsledku nižších plateb pojistného dojde také ke zvýšení základů pro daň z příjmů, a tedy v roce 1994 k určitému zvýšení příjmů státního rozpočtu.

Celkové odvodové zatížení osob samostatně výdělečně činných se tak sníží se záměrem výrazně zvýhodnit tyto osoby oproti ostatním podnikatelským subjektům.

Další navržené úpravy, zejména zálohové placení pojistného i v sociálním zabezpečení s vyúčtováním po podání daňového přiznání, neplacení záloh na pojistné po dobu některých sociálních událostí (pracovní neschopnost, mateřská dovolená apod.), zrušení povinnosti pojištění pro některé skupiny samostatně výdělečně činných osob ihned od zahájení činnosti a zrušení minimálního vyměřovacího základu pro některé tyto skupiny osob, se projeví snížením výběru pojistného, které však bude částečně kompenzováno zvýšením sazby penále na 0,3% dlužné částky na každý den prodlení (tj. obdobně jako u daní z příjmů).

Celkový dopad navrhovaných opatření v sociálním zabezpečení na státní rozpočet v roce 1993 se tak odhaduje na 1.64 mld Kč.

Pojistné a daň z příjmu osoby samostatně výdělečně činné v roce 1993 (ženatý, dvě děti, manželka pracuje)

Vyměřovací základ pojistného je 35 % příjmu

v Kč

sl. 2 = sl. 1*35% (min. z 13 200, max. z 486 000)

sl. 4 = sl 1*35% (min. z 26 400, max. z 486 000)

sl. 7 = sl. 1 - sl.6 - 20 400 - 2*9 000

st.10 = (sl.9/sl.l)*100

Pojistné a daň z příjmu osoby samostatně výdělečně činné v roce 1993 (ženatý, dvě dětí, manželka pracuje)

Vyměřovací základ pojistného je 45% příjmu

v Kč

sl. 2 = sl.1*45% (min. z 13 200, max. z 486 000)

sl. 4 = sl.1*45% (min. z 26 400, max. z 540 000)

sl. 7 = sl.l - sl.6 - 20 400 - 2*9 000

sl.10 = (sl.9/sl.1)*100