Interpelace a odpověď na interpelaci

Příloha sněm. tisku 35 A

MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Petr LOM

V Praze dne 18. prosince 1992

SM - 29530

Vážený pane poslanče,

děkuji Vám za Váš podnět k zlepšení zdravotní péče vyjádřený ve Vaši interpelaci, která je obsahem sněmovního tisku ČNR č. 149 a týká se věci nevyřízených poukazů na lázeňskou péči a nedokonalosti seznamu léků hrazených zdravotní pojišťovnou.

Odpověď ve věci poukazů na lázeňskou péči bude nepochybně vyjádřena ve stanovisku ministra práce a sociálních věcí pana ing. Jindřicha Vodičky, v jehož resortu je Česká správa sociálního zabezpečeni, která zabezpečuje z této stránky lázeňské léčení.

Přesto z hlediska resortu zdravotnictví, mohu Vám uvést několik doplňujících a vysvětlujících údajů - předem však uvádím, že z hlediska statistických údajů o počtech lázeňských míst, umístěných a neumístěných žadatelů, eventuálně srovnání s předchozími lety, musí potřebná data poskytnout ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, protože podstatu dotazu o počtech nevyřízených poukazů nelze bez konkrétních dat, která nemáme k dispozici, objasnit.

Dle dosud platné vyhlášky ministerstva zdravotnictví České republiky č. 463/1990 Sb., je lázeňská péče dobrovolnou dávkou, hrazenou ze sociálního zabezpečení (léčba na termínované poukazy) nebo z rozpočtu ministerstva zdravotnictví ČR, (léčba na předvolání a lázeňská léčba dětí). Objem finančních prostředků na nákup terminovaných lázeňských poukazů, který dává MPSV ČR k dispozici České správě Sociálního zabezpečení v letošním roce, stejně jako v minulých letech nepokryl v plném rozsahu požadavky na lázeňskou péči-vyjádřené počtem vystavených lékařských návrhů. Přidělováni termínovaných poukazů na lázeňskou léčbu je plně v kompetenci resortu ministerstva práce a sociálních věcí České republiky.

Lázeňské léčebny, které jsou určeny pro léčení pacientů na předvoláni a léčení dětí jsou ve smluvním vztahu k MZ ČR. Ve smlouvách jsou deklarovány dostatečné finanční prostředky na pokryti disponibilní kapacity v souladu s požadavky odborných lázeňských komisí, které rozhodují o poskytnutí lázeňské léčby na předvolání k léčení dětí. Pokud zůstávají některé návrhy na lázeňskou léčbu dosud nerealizované, je to důsledek skutečnosti, že u některých indikací přesahují požadavky na lázeňskou péči na předvolání kapacitu příslušných lázeňských zařízení.

Vývoj v uspokojování požadavků na lázeňskou péči v letošním roce je srovnatelný s vývojem v předchozích dvou letech, v léčbě na předvolání je situace příznivější. Nárůst požadavků na léčbu na termínované poukazy, patrný v 2. polovině letošního roku, je výrazně ovlivněn očekávanou změnou systému lázeňské péče a obavami veřejnosti z toho, že bezplatně poskytnutá lázeňská péče bude pro občany v příštím roce obtížně dostupná.

Zdravotnická zařízení nesignalizují, že by v důsledku neposkytnutí lázeňské péče docházelo ke komplikacím zdravotního stavu nemocných a jejich opakované hospitalizaci.

Navrhováni na lázeňskou péči o děti a dospělé nemocné léčené na předvolání probíhá průběžně, v závislosti na vzniku zdravotní potřeby lázeňské péče. Přerušení kontinuity lázeňské léčby těchto skupin nemocných včetně jejího navrhováni je nežádoucí. Vedlo by k posunu požadavků na lázeňskou péči na pozdější období, ve větším časovém odstupu od skončení akutní fáze onemocnění. Některým vážně postiženým pacientům by lázeňská péče nemohla být vůbec poskytnuta.

Navrhování na lázeňskou léčbu děti není centrálně regulováno (s výjimkou navrhování do lázní Slovenské republiky); navrhování na lázeňskou léčbu dospělých je z velké části regulováno. Mechanismus navrhování a manipulace s návrhy: u dětí jsou návrhy zasílány do lázeňských léčeben přímo navrhujícími lékaři, u dospělých prostřednictvím odborných lázeňských komisí při vybraných zdravotnických zařízeních, výjimečné přímo specialisty příslušných oborů (onkologie, kardiologie, rehabilitace po TEP) - postup se v detailech liší dle místních podmínek v jednotlivých regionech. S výjimkou důchodců jsou návrhy dospělých potvrzovány lékařskou posudkovou službou. Uvedený systém vytváří v určitých léčebnách a v určitém čase rezervy lékařských návrhů, jindy léčebny předvolávají nemocné prakticky okamžitě na návrhy právě došlé.

K 1. lednu 1993 dochází k zásadní změně systémulázeňské péče, jak z hlediska posuzování potřeby lázeňské péče, jako nezbytné součásti léčebného procesu, tak z hlediska jejího financování. Tato systémová změna bude provedena s účinností od 1. ledna 1993. Legislativním základem pro její realizaci je připravené nařízení vlády, kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád.

S cílem minimalizovat negativní dopad transformace lázeňské péče na nemocné vstoupilo ministerstvo zdravotnictví České republiky a Česká správa sociálního zabezpečeni v záři t.r. do jednání s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou o převzetí platných návrhů na lázeňskou péči, které nebude možno realizovat do konce t.r.

O poskytnutí lázeňské péče bude od ledna 1993 rozhodovat revizní lékař zdravotní pojišťovny na základě návrhu, vystaveného ošetřujícím lékařem na formuláři zdravotní pojišťovny. Lázeňskou péči bude ošetřující lékař navrhovat v průběhu celého roku podle zdravotní potřeby.

Návrhy vystavené na dosud platných formulářích, které nebude možno realizovat do konce t.r., převezme od okresní správy Sociálního zabezpečení Všeobecná zdravotní pojišťovna. Revizní lékaři Všeobecné zdravotní pojišťovny posoudí návrhy z hlediska nových podmínek, zakotvených ve Zdravotním řádu a rozhodnou o poskytnut komplexní nebo příspěvkově lázeňské péče na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny. O schválení návrhu na lázeňskou péči, případně dalších krocích bude občana informovat příslušná okresní zdravotní pojišťovna. Návrhy na lázeňskou péči na předvolání a na lázeňskou péči o děti, které jsou evidovány v lázeňských léčebnách a nebudou z časových a kapacitních důvodů realizovány do konce tohoto roku, v převážně většině nepozbývají platnost. Pacienti budou předvoláváni lázeňskými léčebnami v průběhu 1. čtvrtletí 1993 (dospělí), resp. 1. pololetí 1993 (děti). Tímto opatřením je zajištěna kontinuita navrhování a poskytování lázeňské péče v nových podmínkách roku 1993.

Vážený pane poslanče, i když je Vám známo, že počet žádostí o lázeňskou léčbu v posledních letech trvale převyšoval počet míst, které byly k dispozici, nelze přehlížet, že zvýšené množství žádostí v posledních měsících může být částečně vysvětleno určitou obavou z nutnosti možné finanční spoluúčasti v budoucím roce. Souhlasím s Vámi, že v možném zvýšení počtu žádostí o lázeňskou léčbu hrazených ze sociálního zabezpečeni mohou být znevýhodněny poukazy na předvoláni. Jak jsem však již uvedl, je v novém systému zajištěna kontinuita lázeňské péče, takže i zatím nečerpané poukazy na lázeňskou léčbu budou realizovány v roce 1993.

Je však nutno poukázat také na to, že po právě proběhlé privatizaci lázní je mnoho lázeňských objektů v určité rekonstrukci, což může způsobit pokles míst na které je možno přijmout pacienty k lázeňské léčbě.

Jsem přesvědčen, že v příštím roce se bude situace normalizovat. Ministerstvo zdravotnictví České republiky bude nadále, spolu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a lázeňskými svazy, sledovat realizaci lázeňské léčby. Na ministerstvu zdravotnictví České republiky je tímto úkolem výslovně pověřen nový ředitel Českého inspektorátu lázní pan RNDr. Miroslav Laboutka, CSc., kterého jsem v nedávných dnech Uvedl do funkce.

Pokud se týká druhé části Vaši interpelace:

Sdělujete, že Seznam léčiv a prostředků zdravotnické techniky (PZT); který je přílohou vyhlášky ministerstva zdravotnictví České republiky č. 426/1992 Sb., o úhradě léčiv a prostředků zdravotnické techniky je nedokonalý a zejména analyzujete údaje o nedostatku některých léků, či o hutnosti vracet se zpět k předepisujícímu lékaři, aby provedl změnu předpisu léku, který lékárna nemá na skladě, či k reviznému lékaři, aby o léku rozhodl.

Souhlasím s Vámi, že citovaný Seznam má mnohé nedostatky, jako každá první varianta seznamu, který doposud nebyl u nás nikdy vydán. Mimo jiné i z tohoto důvodu probíhají v současné době práce na jeho aktualizaci a novelizaci tak, aby mohly být zohledněny všechny změny v sortimentu léčiv a PZT, k nimž došlo v minulém období. Na základě dohodovacího řízení bude změněna i vnitřní struktura Seznamu tak, aby odpovídal běžné praxi a rychlé orientaci lékařů a zdravotníků.

Obtíž, kterou zmiňujete, že předepsaný lék není k dispozici, má více příčin. V prvé řadě je to nutnost, aby lékař byl orientován o změnách v sortimentu léků i např. o tom, že výroba některých (oblíbených) léků byla pozastavena např. pro ukončení licenční platnosti výroby.

Dále je nutno, aby předepisující lékař si přesně uvědomoval, zda předepisuje lék plně hrazený zdravotním pojištěním, či s finanční spoluúčastí a tuto skutečnost pacientovi sdělil.

Osobně se domnívám, že k osvojení těchto informací je třeba určitého času, protože položek léků je velmi mnoho a údaje o nich se různí.

Jiná je situace s údajnou nutností vrátit se k lékaři, aby nahradil předpis jednoho léku jiným. Dovoluji si Vás upozornit, že v takovém případě by s postup lékáren měl řídit jednak ustanovením § 3, odst. (1) vyhlášky ministerstva zdravotnictví České republiky č. 426/1992 Sb., o úhradě léčiv a prostředků zdravotnické techniky, který zní:

"Jestliže lékárna nemá předepsané léčivo k dispozici a nelze takové léčivo v době platnosti předloženého lékařského výpisu obstarat, popřípadě je-li nezbytné jeho vydáni, nahradí je v souladu s jiným předpisem jiným léčivem; hrazeným stejným způsobem."

a jednak § 8, odst. (7) vyhlášky č. 427/1992 o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami, který zní:

"Není-li v lékárně k dispozici předepsané léčivo, nahradí je lékárník jiným, které je totožné obsahem, nebo koncentraci účinných látek. Jestliže se léčivo liší obsahem, nebo koncentraci účinných látek, lékárník po konzultaci s předepisujícím lékařem upraví způsob jiného dávkování tak, aby odpovídal předepsanému. Výjimečně lze chybějící léčivo nahradit v souladu s obsahem věty prvé a druhé jiným léčivem, jehož úhrada je pro nemocného finančně nákladnější. Lékárník upozorní nemocného na výměnu léčiv a vyznačí ji na receptu. Pokud se předepsaná velikost v balení liší od původního balení, lékárna vydá nejbližší balení odpovídající receptu a tento údaj na něm lékárník vyznačí."

Z uvedeného vyplývá, že určité šikanování pacientů odesíláním zpět k lékaři je pravděpodobně zaviněno neúplně poučeným personálem té které lékárny. Legislativně jsou vytvořeny předpoklady, aby k němu nedošlo. Je-li nutná konzultace s předepisujícím lékařem, lékárník ji má sám (telefonicky) vyvolat. Současně probíhající proces privatizace bude znamenat jistě vyšší osobní motivaci pro personál lékáren.

Vážený pane poslanče, z uvedeného rozboru Vaší interpelace vyplývá, že se nejedná o strukturální, systémové chyby při poskytováni zdravotní péče, které by bylo nutno řešit korekčním opatřením. Spiše se jedná o nesrovnalosti, změny či startu nového systému a v mnohých případech jde o chybu lidského faktoru nebo o hladinu nízké informovanosti.

Přesto na základě Vaší interpelace ministerstvo zdravotnictví České republiky bude sledovat realizaci lázeňských poukazů na předvolání a dětí v prvých měsících roku 1993 (pověřený pracovník ministerstva zdravotnictví České republiky ředitel Českého inspektorátu lázní a zřídel RNDr. Laboutka), stejně tak jako signály o nedostatcích v zásobování lékáren léky a provádění náhrady chybějícího předepsaného léku (pověřený pracovník ministerstva zdravotnictví České republiky ředitel odboru farmacie RNDr. Petr Palouš). Výsledky sledování budou k dispozici v tříměsíčním intervalu.

Děkuji za Vaše připomínky a zájem o zdravotnické problémy.

Petr Lom

Vážený pan

Oldřich Vrcha

poslanec

hospodářský výbor

Česká národní rada

Praha