Všeobecně je známo, že se v některých lokalitách vytvořilo větší soustředění romského obyvatelstva, které stále narůstá, což vytváří podmínky pro nezvládnutelný nárůst kriminality. V důsledku toho vydalo město Jirkov a po něm Ústí nad Labem vyhlášku, sledující především zabránit dalšímu nežádoucímu přílivu nežádoucích živlů a vyklidit protiprávně obsazené byty. K vydání podobných vyhlášek se připravují další města, a to s plným vědomím toho, že vyhláška je v rozporu se zákony. Tento postup je odůvodňován tím, že stávající právní úprava jim neumožňuje účinně se bránit proti narůstajícímu přílivu rómského obyvatelstva usazujícího se v bytech bez jakékoliv evidence a mnohde i protiprávně. Jsme toho názoru, že se tak vytvořil mimořádný stav, který vyžaduje mimořádná opatření.
Ta spočívají v tom, že se nájemcům bytu ukládá povinnost vyžadovat si souhlas pronajímatele, chtějí-li si do bytu vzít někoho na delší dobu a že tomu, kdo tak učiní bez souhlasu bude uložena pokuta. Ten kdo nezaplatí, bude poslán na obecně prospěšnou práci či dán do městského vězení. Ten, kdo se nastěhoval bez souhlasu majitele domu, bude bez soudu vystěhován. Ve městě Ústí nad Labem již ke stěhování došlo.
Ohlasy v tisku na uvedené skutečnosti jsou rozporné, ovšem ohlas trvale usedlých obyvatel je kladný. Z toho nutno soudit, že se tu skutečně vytvořil mimořádný stav, k jehož řešení je třeba mimořádných opatření.
Užití mimořádných opatření při mimořádných událostech je obvyklé. Tak např. podle zákona ČNR č. 135/1985 Sb. o požární ochraně (ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.) lze v souvislosti s likvidací požáru požadovat jak poskytnutí osobní pomoci (§ 18), tak věcného plnění (§ 19) a strpět nakládání s majetkem včetně odstranění stavby (§ 22). Obdobná opatření má i zákon ČNR č. 130/1974 Sb. o státní správě ve vodním hospodářství (ve znění vyhlášeném pod číslem 458/1992 Sb.) jako opatření protipovodňová (§ 18 odst. 10).
Mimořádná opatřeni se použijí tam, kde nastanou mimořádné události a jen po tu dobu, co mimořádný stav trvá.
Zde nepředvídanou migrací a nežádoucím soustředěním se vytvořil mimořádný stav, se kterým zákon nemohl počítat předem. Proto je třeba zákon o mimořádných opatřeních k likvidaci tohoto stavu teprve vydat, a to proto, že povinnosti lze ukládat jen na základě zákona (článek 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Vycházeje z toho, že se mimořádný stav vytvořil v některých obcích nežádoucí migrací a přihlížeje k požadavkům vyslovených zastupitelstvy těchto obcí, stanoví tento zákon zpřísnění evidence obyvatel bez zavedení poplatku za udělení souhlasu zdržovat se v ohrožených místech, omezují se možnosti podnájmu a stanoví se oprávnění pro kontrolní orgány. Nepřipouští se ovšem přikázání k nuceným pracím, protože ty na rozdíl od zdolávání požáru či povodně zde s likvidací mimořádného stavu - to je migrace - nesouvisí. z téhož důvodu se odmítá i vězení dlužníků. Namísto toho se zavádí postih pro zkrácení poplatku a za užívání cizí věci.
B.
V místech, která vyhlásí na svém zasedání příslušný městský obecní) úřad za místa migrací ohrožená se zavádí ohlašovací povinnost pro osoby, které v místě nemají trvalý pobyt a chtějí se zdržovat v bytech osob ochotných je do svého bytu přijmout, a to ať jde o byt vlastníka domu či o byt nájemce. Povolení takového Pobytu se omezuje na 5 dní a možnost opakovaně žádat se připouští až po uplynutí lhůty měsíců.
Současně se stanoví podmínky, za kterých muže ohlašovna svůj souhlas odmítnout.
Předpokládá se, že si dotčené obce vytvoří tiskopisy žádostí, na kterých ohlašovna razítkem vyznačí, zda souhlas uděluje či ne.
Jestliže osoby ohlašovací povinnost nesplní, vyměří se jim poplatek, a to uživateli bytu ve výši 5000 Kčs, nepřihlášeným osobám 1000 Kčs za každý započatý den pobytu. Tento poplatek vybere v hotovosti kontrolní orgán proti potvrzení. Nebude-li poplatek zaplacen na místě, hlásí to kontrolní orgán finanční komisi obce, která poplatky vytvoří podle zákona č. 337/ 1992 Sb.
Předpokládá se, že počty osob v bytech budou kontrolovat jak policisté státní tak policisté obecní, pro případ že by obecní policie nebyla zřízena dává se možnost pověřit kontrolou jiné osoby. Protože kontrolu během dne by byla málo účinná, dává se možnost provádět jí zčásti i v době nočního klidu (§ 9 odst. 2 vyhlášky č. 13/ 1977 Sb.)
Z důvodů v obecné části uvedených se zavádí pro podnájem povinnost udělení souhlasu obce, přičemž bude věcí obce samotné, který svůj orgán pověří udělováním souhlasu. Současně se počet podnájemníků omezuje na 2. Ohlašovací povinnost není tím pochopitelně dotčena.
Po zrušení zákona o hospodaření s byty je užívání bytu ponecháno dohodě mezi vlastníkem domu a nájemníkem. Je-li byt obsazen svémocně, je věcí vlastníka, aby žaloval na vyklizení. Svémocné obsazení bytu je ovšem také nedovolené užívání cizí věci, ovšem podle stávající úpravy se takové užívání za trestný čin považuje jen tehdy, zmocní-li se pachatel celé věci a způsobí škodu. Proto je nutné s ohledem na mimořádný stav pojem užívání cizí věci rozšířit i na užívání bytu s tím, že ani zde nelze uložit podmíněný trest.
Tak jako nemohl zákon předvídat vznik mimořádného stavu při mimořádném soustředění, nelze ani předvídat, kdy tento stav pomine. Protože každé mimořádné opatření musí být časově omezeno, stanoví se orientačně konec roku 1996.
3. K závěru.