:
Navrhovaná novela zákona č. 309/1991 Sb.
předpokládá, že ministerstvo životního
prostředí vydá vyhlášku, kterou
vymezí látky ohrožující nebo
poškozující ozónovou vrstvu a stanoví
v souladu s požadavky Montrealského protokolu jejich
celkové roční maximální možné
kvóty pro výrobu a dovoz. Pro zákaz výroby
a dovozu vyjmenovaných látek uvedených v
seznamu nebo výrobků takové látky
obsahující byl stanoven termín 1. ledna 1996.
Pokud jde o vydávání vývozních
licencí, předpokládá se, že bude
v plném rozsahu použit režim založený
zákonem č. 42/1980 Sb. o zahraničně-obchodní
činnosti ve znění pozdějších
předpisů. Vydání vývozního
povolení bude uděleno pouze do signatářských
zemí Montrealského protokolu a jen na základě
předchozího souhlasu MŽP. Vývozní
kvóty nebudou stanovovány.
Ekonomické aspekty.
Při posuzování finančních nákladů
vzniklých na straně podnikatelských subjektů
v návaznosti na přijetí zákona, je
nezbytné připomenout, že takové vícenáklady
budou nezávisle na navrhované právní
úpravě vyvolány působením donucovacích
mechanizmů Montrealského protokolu, m.j. omezujících
obchod s regulovanými látkami a výrobky,
které je obsahují. Vyvolanou nezbytnou potřebu
investičních prostředků vybraných
podniků odhaduje MPO ČR následovně:
| a.s. | Spolek, Ústí nad Labem
| 83 mil. Kč |
| s.p. | Colorlak, Uherské Hradiště
| 35 mil. Kč |
| s.p. | Galena, Komárov
| 14 mil. Kč |
| a.s. | Frigera Kolín |
90 mil. Kč |
| s.p. | Kaučuk, Kralupy nad Vltavou
| 5 mil. Kč |
| | | |
| | celkem | 227 mil.Kč
|
V současné době nemají uvedené
podnikatelské subjekty tyto prostředky zajištěny.
Očekávaný výpad výroby v a.
s. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Ústi
n./L. představuje cca 350 mil. Kč v obratu a 50
mil. KČ v zisku ročně.
V oblasti technického servisu a údržby chladírenských
zařízení se odhaduje, že v důsledku
regulace látek poškozujících ozónovou
vrstvu Země bude po roce 1996 neopravitelných asi
250 tis. ks domácích chladniček v hodnotě
asi 2,5 mld. Kč a v oblasti středního chlazení
asi 30-40 tis. ks zařízení v hodnotě
asi 3 mld. Kč. Prodloužení provozu těchto
zařízení však bude možné
jen za předpokladu uplatnění recyklace freonů
z existujících zařízení nebo
uplatněním technické úpravy zařízení
s využitím ekologicky vhodnějších
chladiv.
Ceny výrobků chladírenského zařízení
by neměly s ohledem na relativně nízký
podíl materiálových nákladů
na freony a jejich povolené náhrady vzrůst
významnějším způsobem.
Pro zajišťováni agendy vydávání
licencí externí organizací požaduje
ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
1 až 2 mil. Kč ze státního rozpočtu.
Mimo tento požadavek návrh zákona nevyžaduje
přímé vynaložení finančních
prostředků ze státního rozpočtu
a neklade nároky na nárůst počtu pracovních
sil.
Uplatnění ekonomických nástrojů.
V průběhu přípravy novely byla zvažována
dvě řešení ekonomické regulace
výroby a použití freonů a dalších
regulovaných látek.Oba přístupy doplňují
administrativní omezení ve formě stanovené
kvóty celkové roční spotřeby
regulovaných látek, vycházející
pro ČR z Montrealského protokolu a mají s
ohledem na požadované ukončení výroby
a spotřeby "tvrdých" freonů do
konce r. 1995 a z toho vyplývající omezený
časový prostor pro plné rozvinutí
tržních nástrojů pouze omezený
význam.
První řešení spočívá
v přímém prodeji licence dovozci s tím,
že cena licence by byla proporcionální požadovanému
množství regulované látky. Alternativně
by byla celková kvóta povolené roční
spotřeby rozprodána zájemcům o dovoz
formou aukce: minimální cena licence by byla stanovena
s ohledem na potřebu vyrovnání ceny regulovaných
freonů s cenou povoleních freonových náhrad
včetně regenerovaných a recyklovaných
freonů. Podrobnosti by stanovilo obecně závazným
právním předpisem MPO ČR, příjem
z prodeje licencí by byl účelově vázán
pro podporu recyklace freonů pro stávající
zařízení. Výhodou tohoto řešení
je jeho jednoduchost a administrativní nenáročnost.
Na druhé straně nutno vzít v úvahu,
že řešení by vyžadovalo podrobnější
úpravu v zákoně a to jak hmotně právních
tak i procesních ustanovení. Nevýhodou také
může být chování dovozce, který
za požadované freony předem zaplatil a v důsledku
ekonomického tlaku se bude snažit je plně prodat
a to i v případě jejich možné
úspory.
Druhé řešení spočívá
v udělení licence na výrobu nebo dovoz a
využívá osvědčeného mechanizmu
zákona 309/91 zákona o ovzduší a zákona
ČNR 389/91 o státní správě
ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování.
Rozšiřuje povinnost placení poplatků
za znečišťování i na dovoz látek
regulovaných Montrealským protokolem.Toto řešení
je sice komplikovanější než přímý
prodej licencí, na druhou stranu využívá
již osvědčeného postupu včetně
již existujících kontrolních mechanizmů.
Jeho určitou výhodou je možnost dovozce v rámci
přidělené dílčí kvóty
v průběhu roku reagovat i na pokles poptávky.
Stanovená kvóta je pak nepřekročitelná.
V úvahu třeba též vzít i to,
že lze v plném rozsahu využít novelu zákona
o ovzduší a principů na nichž je postaven.
Příprava nového zvláštního
zákona by řešení oddálila. Z
těchto důvodů vláda doporučuje
postupovat touto cestou.
V případě dovozu regulovaných látek
nebo výrobků je obsahujících obdrží
dovozce nejen kvótu, ale zaplatí poplatek podle
množství dovezené látky. Poplatek za
dovoz regulovaných látek tyto látky cenově
znevýhodní a vytvoří ekonomický
prostor pro regeneraci a recyklaci freonů ze stávajících
zařízení. Recyklované freony nepodléhají
omezením a evidenci Montrealského protokolu a jejich
opětovné použití u existujících
zařízení umožní rozložit
jejich náhradu ekologickým řešením
na delší časový úsek a tím
zmírnit ekonomické dopady na uživatele.
Tento poplatek bude příjmem Státního
fondu životního prostředí a bude účelově
vázán na podporu recyklačního programu
a financování programu nezávadné likvidace
freonů nevhodných k recyklaci a výrobků,
které je obsahují.
Zavedení poplatků a zvýšení ceny
dovážených freonů, respektive jejich
náhrada vhodnější látkou se do
ceny výrobků promítne nepříliš
výrazným způsobem: např. v ceně
domácí ledničky se navrhovaná výše
poplatku za použitý dovezený freon. promítne
cca 1%.
Náhrady omezovaných látek poškozujících
ozónovou vrstvu Země.
První skupinou výrobků, která je zásadně
omezována jsou aerosolově výrobky používající
regulované freony. Výrobci řeší
náhradu freonů měně nebezpečnými
látkami např. propan-butanem, isobutanem, stlačeným
vzduchem nebo mechanickými rozprašovači. V
souladu s Montrealským protokolem nejsou omezovány
v odůvodněných případech aerosolové
přípravky určené pro zdravotní
účely, které představuji výjimku.
V případě chladících zařízení
začínají být freonová chladicí
média nahrazována čpavkem nebo propan-butanem.
Velká průmyslová chladící zařízení
budou nahrazována v postupných etapách. Kupříkladu
dle stanoviska jednoho z nejvýznamnějších
českých výrobců chladící
techniky ČKD Choceň není nutno pro obor chlazení
používat jako chladicí médium freon.
Náhradní řešení jsou již
vyvinuta, vyráběna a používají
např. čpavek nebo propan-butan.
Pro udržení stávajících zařízení
v provozu a rozložení jejich potřebné
obměny do delšího období je důležitou
možnosti opětovné použití recyklovaných
freonů, které Montrealský protokol připouští.
Podle metodiky Montrealského protokolu se recyklované
freony nezapočítávají do stanovených
kvót regulovaných freonů.
K jednotlivým bodům novely:
K čl. I
Bod 1 (§ 6 odst. 4) - Všeobecné povinnosti
výrobců a dovozců se rozšiřují
také na látky ohrožující nebo
poškozující ozónovou vrstvu, nebo výrobky
takové látky obsahující. Přečíslování
odstavců 4 a 5 je technickou úpravou vyvolanou vložením
nového odstavce 4.
Bod 2 Navrhuje se posun termínu pro stanovení
emisních limitů pro stávající
zdroje znečišťování a to do 31.
12. 1994.
Stanovení emisních limitů se dotýká
více jak 20.000 zdrojů znečišťování,
zatímco u velkých zdrojů znečišťování
budou emisní limity do poloviny roku stanoveny, nelze u
středních zdrojů znečišťování
s ohledem na značný počet individuálních
rozhodnutí tento termín dodržet. Posunem termínu
dojde k zohlednění skutečného stavu.
bod 3 (§ 16 a) - Jde o klíčové
ustanovení novely zákona. Na jeho základě
jsou veškerá výroba nebo jakýkoliv dovoz
látek poškozujících nebo ohrožujících
ozónovou vrstvu, nebo výrobků takové
látky obsahujících vázány na
udělení úředního povolení
(licence). S ohledem na závazek nevyvážet látky
poškozující ozónovou vrstvu nebo zboží
takové látky obsahující do zemí,
které nejsou signatáři Montrealského
protokolu, je nezbytné vázat na úředního
povolení též vývoz těchto látek
a zboží je obsahující.
Seznam látek, které ohrožují nebo poškozují
ozónovou vrstvu stanoví ministerstvo životního
prostředí vyhláškou, v niž současně
stanoví výrobní a dovozní kvóty
pro tyto látky nebo výrobky, v nichž se takových
látek používá. Toto řešení
je voleno s ohledem na potřebu pružné reakce
na trvale se rozšiřující seznam látek,
které mají být podle Montrealského
protokolu regulovány a zkracování etap postupného
omezování regulovaných látek.
K vydávání úředních
povolení (licencí) se zmocňuje ministerstvo
průmyslu a obchodu České republiky. Licence
budou vydávány pro výrobu, dovoz a vývoz.
K vydání vývozního povolení
je třeba předchozího souhlasu ministerstva
životního prostředí, které garantuje,
že vývoz nebude směřovat do zemí,
které k Montrealskému protokolu dosud nepřistoupily.
Ministerstvem životního prostředí bude
stanoven seznam látek poškozujících
nebo ohrožujících ozónovou vrstvu a
pro každý rok budou stanovovány kvóty
těchto látek pro dovoz a výrobu. Kvóta
vývozu stanovována nebude, ministerstvo bude pouze
sledovat do kterých států bude výrobek
vyvážen a dohlédne zda jsou dodrženy podmínky
vývozu.
V zájmu vytvoření předpokladů
pro omezení odbytu ze strany ekologicky uvědomělé
veřejnosti a pro bezpečnou likvidaci upotřebených
výrobků, které takové látky
obsahují, zákon ukládá, aby tyto výrobky
byly označovány textem, "Výrobek obsahuje
látku narušující ozónovou vrstvu
Země". Vzhledem k možným komplikacím
je navrženo, aby povinnost označování
výrobků byla stanovena od 1. listopadu 1993.
Předpokládá se, že po vydání
zákona o látkách škodlivých zdraví
a životnímu prostředí, bude pro výrobky
takto označené zaveden zvláštní
režim zneškodňování. Jeho fungování
však bude závislé na tom, aby uživatel
kvalifikovaně věděl, že takový
výrobek má.
V zájmu zamezení různých forem spekulací
a nekontrolovaných dovozů zákon ukládá,
že každý prodejce si musí od svého
dodavatele vyžádat jako součást dokumentace
číslo úředního povolení
(licence). Pro účely prodeje nebudou samostatná
licenční povolení vydávána
a prodejci musí doložit zdroj zboží obsahujícího
látky ohrožující nebo poškozující
ozónovou vrstvu t. j. vlastně na vrub koho (jeho
kvóty) zboží obsahující látky
poškozující nebo ohrožující
ozónovou vrstvu uvádějí do oběhu.
Body 4 a 6 (§ 18 odst. 2 a 4) - Protože dosavadní
zkušenosti ukazují, že jakákoliv povinnost
bez sankce je těžko vymáhatelná, rozšiřuje
se okruh sankčních ustanovení zákona
i na výrobce, prodejce látek poškozujících
nebo ohrožujících ozónovou vrstvu a
s ohledem na naše mezinárodní závazky
i výrobce těchto látek. Výše
pokut je stejná jako pro porušení povinností
provozovatelů zdrojů znečišťování.
K čl. III
Body 1 ž 4 - Navrhuje se rozšíření
oprávnění České inspekce životního
prostředí v ukládání sankcí
výrobcům, dovozcům a prodejcům látek
poškozujících nebo ohrožujících
ozónovou vrstvu. Zavedení poplatku za dovoz těchto
látek bude motivovat k jejich recyklaci pro nové
užití, zejména v zařízeních,
která by bez nich musela být vyřazena z provozu.
Navrhované řešení odpovídá
postupu, který je použit v případě
ostatních látek znečišťujících
ovzduší, to znamená, že do 15. února
dovozce vykáže dovezené množství
látek, uvedených ve vyhlášce, za uplynulý
rok. Podle hlášení uloží Inspekce
životního prostředí ČR poplatek.
Finanční prostředky budou odvedeny do Státního
fondu životního prostředí a použity
k podpoře programů na regeneraci a recyklací
freonů a nezávadnou likvidaci vyřazených
výrobků, které je obsahují.
Body 5 a 6 - Skupina látek ohrožujících
nebo poškozujících ozónovou vrstvu Země
specifikovaná Montrealským protokolem a jeho dodatky
je v příloze zákona ČNR č.
389/1991 Sb. jednotně soustředěna do samostatného
právního předpisu, který bude stanoven
a upravován ministerstvem životního prostředí.
Úpravou je vyloučeno dvojí zpoplatnění.
Body 7 a 8 - Výše poplatku je navrhována
ve výši 50 tis. korun za tunu, což znamená
zhruba 1,5 násobku stávající ceny
CFC-11. Tímto poplatkem se bude také vytvářet
ekonomický tlak na uživatele, aby používali
povolené náhrady regulovaných látek.
Poplatek v dovážených ledničkách
pro drobné spotřebitele bude zanedbatelný
vůči stávajícím cenám.
Nárůst asi 0,2% ceny.
V Praze dne 16. června 1993
předseda vlády
Doc. ing. Václav Klaus, CSc.
ministr životního prostředí
Ing. Václav Benda, CSc.