Systém státní sociální podpory v navrhované podobě vyjadřuje princip státem organizované solidarity od majetných k nemajetným a od bezdětných k rodinám s dětmi. Zavedení nového systému je směřováno k 1.1.1995, kdy budou vytvořeny věcné a organizační předpoklady pro jeho plné fungování. Do té doby, t.j. do konce roku 1994, je účelné navrhovaná opatření koncipovat již s ohledem na záměry systému státní sociální podpory a to jak z hlediska okruhu oprávněných osob, tak i s ohledem na výši jednotlivých dávek.
S ohledem na vývoj sociální situace v rodinách s dětmi a v neúplných rodinách a v souladu s postupným přibližováním dosavadního systému k nové koncepci státní sociální podpory je nezbytným krokem převedení přídavků na děti na nový systém. V jeho rámci by se přídavky na děti nezvyšovaly se zvyšujícím se počtem dětí v rodině tak, jako dosud, ale v závislosti na věku dítěte. Tento systémový krok dále reaguje na zavedení nového systému daně z příjmu fyzických osob zohledňující počet závislých dětí v rodině. Změnou systému přídavků na děti by tak kromě koncepčních záměrů byl vhodně završen proces opatření ve prospěch rodin s dětmi v roce 1993, zejména ve vztahu k dětem vyššího věku. Ve prospěch rodin s nejmenšími dětmi byla určitá pozitivní opatření v roce 1993 již provedena (zvýšení podpory při narození dítěte, rodičovského příspěvku).
Naposledy byly přídavky na děti upraveny nařízením vlády ČSSR č. 112/1984 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek. Od 1.1.1985 činí přídavky na
- 1 dítě 200 Kč měsíčně,
- 2 děti 650 Kč měsíčně,
- 3 děti 1210 Kč měsíčně,
- 4 děti 1720 Kč měsíčně,
- a na každé další dítě 350 Kč měsíčně.
Index životních nákladů zaměstnaneckých domácností v červnu 1993 ve srovnání s obdobím před zahájením cenové liberalizace (t.j. prosinec 1990) dosáhl hodnoty 186.6, ve srovnání se stejným obdobím minulého roku hodnotu 121.8 a ve srovnání s prosincem 1992 hodnotu 111.8.
Nominální čisté peněžní příjmy rodin s dětmi se podle údajů statistiky rodinných účtů v roce 1992 ve srovnání s rokem 1990 zvýšily o 37.1% a dosáhly úrovně 2 527 Kč na osobu měsíčně, u bezdětných domácností s ekonomicky aktivním členem přitom dosáhly úrovně 4 153 Kč na osobu a u domácností nepracujících důchodců 2 492 Kč na osobu.
Reálné čisté peněžní příjmy rodin s dětmi byly podle údajů statistiky rodinných účtů v roce 1992 ve srovnání s rokem 1990 nižší o 19,5%. U domácností s ekonomicky aktivním členem bez dětí činil tento pokles ve stejném období 17.0% a u domácností nepracujících důchodců 15.0%.
Podle statistiky rodinných účtů představoval podíl přídavků na děti v rodinách s dětmi v roce 1990 8.3% z čistých peněžních příjmů (vč. státního vyrovnávacího příspěvku 10.0%). V roce 1992 činil tento podíl 5.8%, po připočtení státního vyrovnávacího příspěvku na děti 9.9%.
Reálná kupní síla přídavků na děti vč. státního vyrovnávacího příspěvku v červnu 1993 představovala již jen 63% proti prosinci 1990. U rodin, které nemají od 2. čtvrtletí 1993 nárok na státní vyrovnávací příspěvek (v těchto rodinách žije cca 20% dětí), by v celoročním průměru a bez započtení cenového vývoje ve zbývající části roku činila kupní síla přídavků na děti 44% proti prosinci 1990. U rodin, kterým bude vyplacen jednorázový přídavek v průměrné výši cca 1 245 Kč, by činila reálná kupní síla těchto dávek (t.j. přídavků na děti, státního vyrovnávacího příspěvku a jednorázového příspěvku) 75% výchozí úrovně.
Růst životních nákladů koncem roku 1992 a začátkem roku 1993 měl vyšší dopad na domácnosti s dětmi než na domácnosti bezdětné. Jen pro vyrovnání reální kupní síly v červnu 1993 na úroveň prosince 1992 by musely příjmy z ekonomické aktivity v domácnosti s dětmi vzrůst o 14.0%, zatímco v domácnostech bezdětných
o 12.6%. V tomto výpočtu není započteno zrušení slevy na dani ze mzdy v důsledku přechodu na daň z příjmu, které situaci domácností s dětmi dále zhoršuje.
V systému daně ze mzdy byla sleva na závislé děti poskytována bez ohledu na počet dětí v rodině. Naopak přídavky na děti se i v přepočtu na 1 dítě s rostoucím počtem dětí zvyšovaly. Toto schéma bylo vytvořeno v roce 1968, kdy byly zrušeny daňové skupiny podle počtu dětí a daňová úleva z toho vyplývající byla převedena do přídavků na děti. V loňském roce lze slevu na dani ze mzdy z titulu přítomnosti dítěte v rodině odhadnout na 6 až 7 mld. Kč. V tomto roce lze odhadnout vlivem nezdanitelných položek na závislé děti snížení daní v novém systému daně z příjmu fyzických osob na cca 3,5 mld. Kč. Objem slev na závislé děti se v roce 1993 nominálně snížil proti roku 1992 o cca 2,5 až 3,5 mld. Kč, přičemž nejvíce se zvýšení daňového zatížení dotklo rodin s 1 a se 2 dětmi, kterých je 90% z celkového počtu dětí. Zachování současného stavu přídavků na děti a nového daňového systému navíc deformuje strukturu transférů do rodin s dětmi.
Připravované zvýšení nezdanitelných položek na závislé děti na 10 800 Kč ročně představuje pro rodiny v nejnižší daňové skupině zvýšení čistých příjmů o 22,50 Kč na dítě měsíčně t.j. cca 600 až 700 mil. Kč na všechny děti za celý rok 1994. U rodin s nízkým příjmem nebo s vyšším počtem dětí, které mají v roce 1993 nulovou daňovou povinnost, se toto opatření neprojeví na celkovém čistém příjmu vůbec. Formou růstu nepřímých daní (při růstu cen konečné spotřeby) odvedou rodiny s dětmi do státního rozpočtu pravděpodobně srovnatelnou částku.
Rodinám s nezaopatřenými dětmi, které se svými příjmy ocitnou pod hranicí životního minima, je možné vyplatit dávku sociální péče. O sociální situaci v rodinách s dětmi a v neúplných rodinách svědčí m.j. i ta skutečnost, že v r. 1992 se počet rodin, kterým byly dávky sociální péče vyplaceny, zvýšil téměř o 60% ve srovnání s rokem 1991, a to i přesto, že úroveň nezaměstnanosti v loňském roce klesla o cca jednu třetinu. Náklady na dávky sociální péče pro rodiny s dětmi se zvýšily o více než 180% a dosáhly výše 684 mil. Kčs.
Pokud by nedošlo ke změně přídavků na děti, pak by i nadále tato dávka zůstala plně plošnou a nepřihlížela by k nákladům, které rostou s věkem dítěte. Návrh na úpravu přídavků na děti představuje systémovou změnu, která vhodně navazuje na nový systém daní z příjmů fyzických osob. Zmírňuje také znevýhodnění rodin s jedním a se dvěma dětmi a reaguje na výrazné zvýšení životních nákladů a pokles kupní síly přídavků na děti. Nová konstrukce přídavků na děti zohledňuje náklady na děti rozdílného věku, a to ve vztahu k životnímu minimu, t.j. k částkám, které jsou v současné době, na základě konsensu sociálních partnerů, pokládány za minimální náklady k zabezpečení výživy a ostatních základních osobních potřeb dítěte. Úroveň navrhovaných částek zajišťuje u všech rodin s jedním a dvěma dětmi vyšší nominální úroveň přídavků na děti než dosud. U jednodětných domácností se jedná o zvýšení o 70% - 145% (v závislosti na věku dítěte), u dvoudětných domácností o 4,6 - 51%. Nominální snížení úrovně přídavků na děti u některých rodin tří a vícedětných (např. se všemi dětmi do 10 let) je řešeno přechodnými ustanoveními zachovávajícími v těchto případech úroveň přídavků na děti v původní výši. U rodin se 3 a více dětmi došlo navíc vlivem nového daňového systému ke snížení daňového zatížení proti systému daně ze mzdy platnému v roce 1992.
Náklady na přídavky na děti (vč. výchovného) v roce 1992
činily 9,8 mld. Kč, náklady na státní vyrovnávací příspěvek 7,2
mld. Kč. V roce 1993 lze náklady na výplatu přídavků na děti
odhadovat ve výši cca 9.5 mld. Kč a náklady na výplatu státního
vyrovnávacího příspěvku ve výši cca 6 mld. Kč.
Celkové zvýšení nákladů na přídavky na děti a výchovné, za
předpokladu účinnosti zákona od 1. října 1993, t.j. při první
výplatě v listopadu 1993, představuje proti současnému stavu
zvýšení o 560 mil. Kč v roce 1993, v roce 1994 pak 280 mil. Kč
měsíčně. Při realizaci navrhované úpravy od října bude možno zvýšené výdaje v roce 1993 uhradit v rámci schváleného rozpočtu výdajů na dávky sociálního zabezpečení kapitoly 313 - MPSV ČR na rok 1993.
