Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.
Ministr práce a sociálních věcí České republiky Jindřich Vodička zaslal odpověď na ústní otázku poslance Jaroslava Štraita dopisem ze dne 14. 12. 1992.
Podle § 90 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra práce a sociálních věcí České republiky Jindřicha Vodičky na otázku poslance Jaroslava Štraita. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.
ministr práce a sociálních věcí
Č.j. KM-33/29720/92
V Praze dne 14. prosince 1992
Vážený pane poslanče,
po prostudování obsahu Vaší interpelace ze dne
18. 11. 1992 ve věci ankety Sociologického ústavu Československé akademie věd Vám sděluji:
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky uzavřelo s uvedeným ústavem dne 11. 5. 1992 "Smlouvu o provedení expertízy", na téma "Uplatnění mládeže na trhu práce", a to ve třech etapách (termíny ukončení etap 15. 8. 1992, 30. 11. 1992, 15. 5. 1993).
Metodické přístupy k řešení úkolu ministerstvo zpracovateli samozřejmě nepředepisovalo.
Interpelaci jsme projednali i s Milanem Tučkem, CSc., který je řešitelem úkolu. Jeho odborné stanovisko pro Vaši informaci přikládám. Řešitel je ochoten osobně kdykoliv podat další vysvětlení.
S pozdravem
Jindřich Vodička v. r.
Vážený pan Jaroslav Štrait
poslanec České národní rady
Praha
Vyjádření řešitele projektu
Celkově k projektu Mládež a trh práce
Projekt má několik navzájem se doplňujících částí. Je to především sekundární analýza statistických údaj$ o nezaměstnanosti, dále analýza školských statistik, sekundární analýza několika sociologických výzkumů mládeže a rodičů z let 1989 až 1992 a vlastni šetřeni mezi maturanty a učni. Toto vlastní dotazníkové šetření mělo za cil rozšířit naše znalosti o tom, jak na úrovni jednotlivců a rodin probíhá adaptace mládeže na nové podmínky vznikajícího trhu práce. Předložení projektu bylo součástí zadávacího řízení na MPSV ČR.
Pro vlastní výzkum byla zvolena metoda opakovaného šetření (metoda panelového šetření). Jedná se o standardní metodu, kterou např. také užívá stát. i statistika při šetřeni hospodaření domácnosti. Smyslem užité metody bylo zachytit situaci před a po ukončení školy, resp. učení. K tomu, abychom mohli provést opakované dotazování, jsme potřebovali zaznamenat jméno i adresu dotazovaného, abychom ho mohli opětovně vyhledat. Tento postup byl jasně vysvětlen při sběru dat na školách a učilištích. Všem bylo zdůrazněno, že účast na výzkumu a poskytnutí adresy je věc dobrovolná. Výzkumný tým si žádným způsobem odpovědi nevynucoval to je základní, mezinárodně platné pravidlo sociologického výzkumu.
Způsob zajištění důvěrnosti zjištěných údajů
Údaje zjištěné ve výzkumu jsou důvěrného charakteru. Jméno dotazovaného se při zpracování nikde a nikdy nevyskytuje, všechny údaje jsou zpracovávány pouze hromadně. Každý dotazovaný byl s tímto faktem seznámen před zahájením dotazování ve školách i v rozeslané poštovní anketě. Podle svého uvážení mohl na určité otázky neodpovědět anebo, což se stalo zhruba v 55% případů, poštou zaslaný dotazník prostě nevrátit. Zachováni anonymity výsledků šetření je otázkou profesionální etiky, kterou důsledné dodržujeme.
Proč byly položeny otázky na politické a volební preference, Případně některé další otázky.
Vzhledem k tomu, že přes úřady práce prochází jen nízké procento mládeže vstupující na trh práce, bylo hlavním smyslem dotazníkového šetření "Mládež a trh práce" zjistit širší souvislosti chování mládeže při vstupu do zaměstnání.
Politické preference byly zjišťovány ve třech řezech: obecná politická orientace v pravolevém spektru, volební preference a současné politické sympatie. Tyto otázky měly:
-zjistit názorovou vyhraněnost, případně rozkolísanost mladého člověka jako jeden z důležitých faktorů pro úspěch na trhu práce.
-zjistit, do jaké míry se postavení na trhu práce promítá do občansko-politických postojů mládeže, zvláště to, jak je neúspěch na trhu práce zdrojem nárůstu přívrženců extremistických politických proudů.
Pro hlubší porozumění složitým procesům adaptace mládeže na trh práce byly dále do dotazníků zařazeny i otázky na rodinné zázemí, na hodnocení absolvované školy a dosažených znalosti, na vnímání determinant úspěchu a vlastní sebehodnocení. Vzhledem k tomu, že podle našich zjištění není získání pracovního místa téměř u dvou třetin našich dotazovaných věcí volné soutěže na trhu práce,
všechny doplňkové informace umožňují odhalit mechanismy a zdroje úspěchu či neúspěchu, a tak pomoci v adresnosti sociální politiky.
Otázky na volební preference jsou standardní součásti většiny výzkumů u nás i v zahraničí. Výzkumná zkušenost z posledních tří let navíc ukazuje, že v současném období politická orientace dotazovaných nejlépe umožňuje předvídat jejich další postoje, názory i chování. Politická orientace patří v současném našem sociologickém výzkumu mezi základní identifikace jako je věk, pohlaví, rodinný stav, vzdělání, náboženské vyznáni apod.
Většina výzkumů (pokud se nejedná o výzkumy veřejného mínění nebo výzkumy trhu) je prováděna na určitým způsobem neanonymních výběrech z populace. Vždyť i nejběžnější průzkumy volebních preferenci v USA se většinou dělají podle telefonních seznamů, tedy se znalostí konkrétních jmen a adres. Náš postup v daném sociologickém šetřeni je stejný, jakého se užívá v celém světě.
Milan Tuček, odpovědný řešitel projektu,
Sociologický ústav ČSAV, Praha 1, Jilská 1
telefon 231 91 15 linka 251
Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací