Ústava České republiky v čl. 110 zakotvila jako dočasnou součást soustavy soudů České republiky i vojenské soudy a to do 31.prosince 1993. Tímto dnem ukončí vojenské soudy svou činnost a jejich dosavadní agendu převezmou tzv. obecné soudy.
Zákon ČNR č. 17/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 335/1991 Sb., ve znění zákona č. 264/1992 Sb., v čl. II bodu 5. zakotvil, že ustanovení tohoto zákona, pokud se vztahují na činnost vojenských soudů a postavení vojenských soudců a přísedících vojenských soudů, pozbývají účinnosti dnem 31.prosince 1993. Současně toto ustanovení umožňuje vojenskému soudci,aby se, za splnění zákonem stanovených podmínek, stal soudcem přiděleným k obecnému soudu téhož stupně.
Předkládaný návrh zákona navazuje na shora uvedenou právní úpravu a provádí v zákoně ČNR č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, ve znění pozdějších předpisů, potřebné legislativní změny související s ukončením činnosti vojenských soudů.
K Čl. I
Vypouštějí se ustanovení, která se vztahovala k úpravě platových poměrů soudců vojenských soudů, funkcionářů vojenských soudů a justičních čekatelů vojenských soudů.
K Čl. II
Podle platné právní úpravy provedené zákonem č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, vojenští soudci musí vedle podmínek stanovených pro ustanovení do funkce soudce tzv. obecného soudu splňovat i podmínku, že musí mít hodnost důstojníka nebo generála.V důsledku toho se na ně vztahují, pokud není dána speciální úprava v zákoně č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, předpisy platné pro vojáky z povolání.
Pokud by u soudce vojenského soudu nedošlo k zániku služebního poměru vojáka některým z důvodů uvedených v § 26 zákona č. 76/1959 Sb., byl by tento jeho služební poměr vojáka po 1. 1.1994 v rozporu s povinností soudce podle § 52 odst. 4 zákona č. 335/1991 Sb.. Navrhuje se proto, aby v takovém případě zanikl soudci vojenského soudu jeho služební poměr vojáka ze zákona.
V souvislosti s přechodem vojenských soudců k tzv. obecným soudům by vznikly těmto soudcům, pokud pro to splňují zákonem stanovené podmínky, nároky na výsluhový příspěvek a odchodné podle § 33 a § 33a zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Tyto nároky by jim vznikaly ne z titulu výkonu funkce soudce, ale z toho důvodu, že jsou vojáky z povolání a přechod k výkonu funkce soudce obecného soudu bude spojen s propuštěním ze služebního poměru vojáka z povolání.
S ohledem na to, že úprava v čl. II bod 5, zákona ČNR č. 17/1993 Sb., garantuje vojenským soudcům zákonný nárok na výkon funkce soudců obecných soudů, není důvodu pro to, aby vojenským soudcům náležel nárok na odchodné a po dobu výkonu funkce soudce též nárok na výplatu výsluhového příspěvku.
Navrhuje se proto soudcům vojenských soudů, kteří využijí nároku na přidělení k obecnému soudu,odejmout nárok na odchodné,a pokud jde o výsluhový příspěvek, se navrhuje zakotvit, že po dobu výkonu funkce soudce jim nepřísluší nárok na výplatu výsluhového příspěvku. Ve stejném rozsahu se upravují i nároky těch soudců vojenských soudů, jejichž služební poměr vojáka zanikne dnem účinnosti tohoto zákona.
K Čl. III
Navrhuje se stanovit účinnost zákona dnem, k němuž vojenské soudnictví ukončí svou činnost.
Navrhovaný zákon si může vyžádat nepodstatné zvýšení nároků na státní rozpočet v souvislosti s možností pozdější výplaty výsluhového příspěvku. Tuto částku však nelze vyčíslit, neboť je závislá na počtu soudců vojenských soudů, kteří vysloví souhlas se svým přidělením k obecným soudům.