Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, nabyl účinnosti dnem 1. května 1992. Roční působení zákona a nařízení vlády vydaných k jeho provedení prokazuje, že koncepce této právní úpravy je správná. Jednotný systém odměňování všech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, který odstranil dřívější neodůvodněné rozdíly a položil důraz na znalosti potřebné k výkonu jednotlivých činností a na zkušenosti získané jejich výkonem, umožňuje při správné aplikaci žádoucí diferenciaci platů, podporuje zvyšování kvalifikační úrovně a zajišťuje při využití vhodného systému financování i účelné vynakládání prostředků státního rozpočtu. Systém není jako celek odmítán žádným zaměstnavatelem ani odborovým svazem.
Návrh novelizace zákona reaguje na poznatky získané při jeho uplatňování zejména tím, že se zpřesňují některá ustanovení, jejichž formulace umožňovala různý výklad a s jejichž aplikací v praxi byly spojeny určité problémy (odměňování přesčasové práce a práce ve svátek). Současně se doporučuje doplnit zákon o ustanovení zmocňující upravit obecně závazným právním předpisem postup při usměrňování výše prostředků na platy a odměnu za pracovní pohotovost. Tuto úpravu dosavadní zákon neumožňuje, i když je z hlediska hospodárného vynakládání rozpočtových prostředků a zachování stimulačního působení platové soustavy účelná a nutná. Změnu některých ustanovení si vyžaduje i vznik samostatné České republiky a s ním spojený přechod kompetencí z dřívějších federálních orgánů na orgány České republiky. Navrhuje se také zvýšení sazeb příplatků za vedení tak, aby se zachovala žádoucí relace k platovým tarifům, jejichž úroveň se zvýšila od 1. ledna letošního roku (viz
V zájmu odstranění rozdílné právní úpravy a uplatnění jednotného systému odměňování zaměstnanců všech rozpočtových organizací se navrhuje současně s předloženou úpravou zákona č. 143/1992 Sb. v platném znění i změna zákona České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 26/1993 Sb. Navržená změna spočívá zejména ve zrušení těch ustanovení cit. zákona, která jsou ve vztahu k zákonu č. 143/1992 Sb. duplicitní (splatnost a srážky ze služebního příjmu). Navrhuje se rovněž zrušit pravomoc ministerstva vnitra vydávat platové předpisy pro příslušníky Policie České republiky obecně závazným právním předpisem nižší právní síly než vyžaduje zákon č. 143/1992 Sb. Platové poměry policistů by se měly řídit tímto zákonem a nařízením vlády vydaným k jeho provedení. Dále se navrhuje zpřesnit ustanovení zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., která upravují délku pracovní směny při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a nařízené pracovní pohotovosti na pracovišti.
K bodu 1
K vyjádření výše minimálních platových tarifů se používá označení peněžní jednotky české měny ve zkratce podle § 13 zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
K bodu 2
Nařízení vlády České republiky vydaná k provedení zákona č. 143/1992 Sb. stanovila platové tarify pro rok 1992 a s účinností od 1. ledna 1993 zvýšené platové tarify. Tímto zvýšením se zúžily relativní rozdíly v platech řadových a vedoucích zaměstnanců. Pro zachování žádoucích platových relací mezi těmito kategoriemi zaměstnanců z hlediska delší časové perspektivy a v zájmu přiměřeného ocenění řídící práce se. navrhuje sazby příplatku za vedení zvýšit. Vychází se také z platné úpravy, podle které nepřísluší vedoucím zaměstnancům plat za práci přesčas (s výjimkou práce přesčas konané v noci, v den pracovního klidu a podle návrhu i při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti). Zaměstnavatel proto musí v rámci příplatku za vedení zohlednit i případnou práci přesčas vedoucího zaměstnance.
Pro zaměstnavatele s jinou organizační strukturou, než jakou předpokládá zákon, se zachovává dosavadní možnost stanovit příplatek za vedení v prováděcích nařízeních vlády v rámci rozpětí dolní hranice příplatku na nejnižším stupni řízení a horní hranice příplatku na nejvyšším stupni řízení. Tím se rozšiřuje prostor pro přizpůsobení platového předpisu konkrétním podmínkám zaměstnavatelů se specifickou organizační strukturou (např. armády a policie).
Nově se navrhuje stanovit příplatek za vedení pro zaměstnance, kteří nejsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení organizace, avšak jsou oprávněni řídit práci jiných zaměstnanců. Jde např. o garážmistry, vedoucí podatelen velkých úřadů, vedoucí účtáren, pokud nejsou zřízeny jako samostatné organizační útvary (oddělení), vedoucí závodních jídelen a vrchní sestry. Návrhem se sleduje ocenit náročnost řídící práce i na nejnižší úrovni. Lze předpokládat, že uplatnění tohoto příplatku může vést i k racionálnějšímu uspořádání organizačních struktur rozpočtových organizací.
K bodu 3
Upřesňuje se rozsah činnosti zaměstnance, který zastupuje vedoucího zaměstnance v tom, že jde o zastupování vedoucího zaměstnance v jeho řídící činnosti.
K bodu 4
Viz zdůvodnění k bodu 1.
K bodu 5.
"Dosažený plat" není jednoznačně vymezen. To vede v praxi k rozdílnému postupu jednotlivých zaměstnavatelů, který nelze sjednotit výkladem. Navrhuje se proto úprava odstraňující možnost nejednotné aplikace § 10 zákona tím, že se za hodinu práce přesčas stanoví nárok zaměstnance na část měsíčního platového tarifu připadajícího na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná. Ocenění práce přesčas se navrhuje formou příplatku, který přísluší zaměstnanci vedle uvedené části platového tarifu. Základnou pro výpočet příplatku zůstává nadále průměrný výdělek a rovněž výše příplatku se proti dosavadnímu "zvýšení dosaženého platu" nemění.
Na rozdíl od současné úpravy se navrhuje možnost poskytnout zaměstnanci místo platu za práci přesčas (části měsíčního platového tarifu připadající na hodinu práce v měsíci a příplatku) náhradní volno a v měsíci, kdy bude náhradní volno čerpat, mu zachovat (nekrátit) jeho plat. Tato změna zjednoduší postup zaměstnavatele při výpočtu platu zaměstnance v souvislosti s poskytnutím náhradního volna. Protože náhradní volno se poskytuje podle zatím platné úpravy místo "zvýšení dosaženého platu" a nikoliv místo "platu za práci přesčas", přísluší zaměstnanci "dosažený plat" za každou hodinu práce přesčas v kalendářním měsíci. V kalendářním měsíci, kdy zaměstnanec čerpá za práci přesčas náhradní volno, mu zaměstnavatel poskytne neplacené pracovní volno. Návrh předpokládá, že při čerpání náhradního volna za práci přesčas se nemění plat zaměstnance v kalendářním měsíci, kdy práci přesčas koná, ani v kalendářním měsíci, kdy čerpá náhradní volno. Řada zaměstnavatelů takto postupuje z důvodu administrativního zjednodušení i za současné právní úpravy, ačkoliv pro uvedený postup chybí zákonný podklad. Navržená změna § 10 zákona legalizuje tento administrativně jednodušší postup. Měla by také snížit výdaje rozpočtových organizací na odměňování přesčasové práce.
Zaměstnancům, kterým náleží příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek, je podle současné právní úpravy plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas. Plat za tuto práci jim proto přísluší, jenom když ji konají v noci nebo v den pracovního klidu. Nově se navrhuje, aby se uvedenému okruhu zaměstnanců poskytoval plat za práci přesčas i tehdy, jestliže jsou při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti mimo pracovní dobu povoláni k výkonu práce. Tím se umožní odměňovat práci přesčas nejen vedoucím zaměstnancům, jejichž režim práce je spojen zpravidla s výkonem pracovní pohotovosti (např. primáři, vrchní a staniční sestry, vedoucí laboranti), ale i zaměstnancům s hodnostním příplatkem, kteří vykonávají práci přesčas zpravidla pouze v době nařízené pracovní pohotovosti (např. hasiči).
K bodu 6
Příslušníkům ozbrojených sil vyslaných v rámci jednotky mírových sil mimo území České republiky se poskytuje v současné době vedle platu v Kč ještě podle směrnice ministra obrany příspěvek v zahraniční měně, a to z prostředků Organizace spojených národů, kterými se hradí náklady spojené s vysláním příslušníků do mírové operace. Navrhuje se místo uvedeného příspěvku poskytovat příslušníkům zvláštní příplatek v zahraniční měně, kterým budou oceněna rizika ohrožení života a zdraví spojená s působením v jednotkách mírových sil v bojových podmínkách. Zahrnutí částek vyplácených ve valutách do platu zaměstnanců je systémovým opatřením, které v podstatě právně potvrdí současný faktický stav.
K bodu 7
Rozdělení pracovní doby téže směny na dvě nebo více částí umožňuje § 87 zákoníku práce i v rozpočtových a příspěvkových organizacích. V řadě případů je rozdělení pracovní doby racionální (např. u řidičů, topičů a školníků) a účelné.
Stanovením možnosti poskytovat zvláštní příplatek za výkon práce v rozdělené směně se sledují dva cíle. Oceňují se ztěžující a současně se podporuje zájem zaměstnavatelů využívat rozdělení pracovní doby a omezit tímto způsobem neodůvodněný rozsah práce přesčas u některých zaměstnanců.
K bodu 8
Z § 14 zákona č. 143/1992 Sb. se navrhuje vypustit nárok na náhradu platu v případě, že svátek připadne na obvyklý pracovní den zaměstnance, protože všem zaměstnancům rozpočtové sféry se poskytuje pouze měsíční plat, který se z důvodu svátku.nekrátí. Současně se navrhuje sjednotit terminologii zákona a stanovit, že zaměstnanci přísluší za práci ve svátek "příplatek" a nikoliv "zvýšení platu". Pokud je práce ve svátek současně prací přesčas, odměňuje se podle § 10 zákona a zaměstnanci přísluší také příplatek nebo náhradní volno za práci ve svátek.
K bodu 9
Úprava se navrhuje v souvislosti se vznikem samostatné České republiky.
K bodu 10
Do § 15 zákona č. 143/1992 Sb. se doplňuje odstavec, který řeší převedení zaměstnance na jinou práci v souvislosti se zahájením trestního řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti.
K bodu 11
Splatnost platu zaměstnanců, kteří jsou příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru, se navrhuje stanovit shodně jako u ostatních zaměstnanců, tj. pozadu za měsíční období.
K bodu 12
Zaokrouhlování platu, resp. jeho části v případech, kdy zaměstnanec neodpracuje stanovenou pracovní dobu z důvodu čerpání dovolené na zotavenou, nemocí nebo čerpání pracovního volna, a také pří vypočtu platu za práci přesčas a v jiných případech není dosud upraveno obecně závazným právním předpisem. Do zákona se proto navrhuje převzít současnou úpravu provedenou opatřením ministerstva financí z roku 1964 na základě usnesení vlády č. 86/1964 a usnesení bývalé Státní mzdové komise č. 22/1964.
K bodu 13
Viz zdůvodnění k bodu 9.
K bodu 14
Upřesňuje se odvolávka na navrhované znění § 10.
K bodu 15
Zákon č. 143/1992 Sb. umožňuje poskytovat zaměstnancům s místem výkonu práce podle pracovní smlouvy v cizině plat nebo jeho část v cizí měně. Protože se zákon vztahuje i na zaměstnance ve služebním poměru a výraz "pracovní smlouva" nevyjadřuje ani skutečnost, že vedoucí zaměstnanci jsou do funkcí jmenováni. navrhuje se vypustit formulací, která obsahuje právní důvod výkonu práce v zahraničí. Nově se navrhuje i zmocnění, na jehož základě se bude mocí stanovit koeficient pro přepočet platu v české měně na plat vyplácený ve valutách. Toto zmocnění bude možno využít pro zaměstnance rozpočtových organizací s místem výkonu práce v zahraničí, kteří v zemí výkonu práce žijí a je proto nutné jim část platu poskytovanou v jiné než české měně přepočítat podle spotřebního koše země, v níž konají práci a nikoliv jen platným kursem. Takovým způsobem lze pružně reagovat i na případné změny kursu Kč vůči jiným měnám.
K bodu 16
Úprava sleduje sjednocení dosavadní praxe při vypočítávání nárokových příplatků náležejících zaměstnanci za příslušný kalendářní.měsíc.
K bodu 17
Návrh umožňuje zaměstnancům s místem výkonu práce v zahraničí, kterým se poskytuje část platu v zahraniční měně, vyplácet v této měně i náhrady platu a odměny za pracovní pohotovost za stejných podmínek jako plat.
K bodu 18
Současná právní úprava (§ 25 odst. 1 zákona č. 143/1992 Sb.) neumožňuje využít § 123 odst. 1 písm. a) zákoníku práce a stanovit podmínky usměrňování vývoje platů zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací a orgánů, ani novelizovat vyhlášku bývalého federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 145/1991 Sb., o usměrňování mzdových prostředků rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění vyhlášky č. 221/1992 Sb. Protože postup stanovený vyhláškou již neodráží podmínky odměňování zaměstnanců platné od května minulého roku, je nezbytné tento předpis změnit.
Potřeba usměrňovat rozsah prostředků vynakládaných na odměňování zaměstnanců nevyplývá jen ze skutečnosti, že jsou plně nebo zčásti hrazeny ze státního rozpočtu, popřípadě z rozpočtů zřizovatelů. Jsou to především podmínky odměňování zaměstnanců, ze kterých vyplývá potřeba vymezit zaměstnavatelům jednotným způsobem prostor pro poskytování těch složek platu, jejichž výši nestanoví jednotlivým zaměstnancům přímo zákon č. 143/1992 Sb. a příslušná nařízení vlády, a zabránit tak vzniku neodůvodněných výdělkových rozdílů vyplývajících z větší či menší možnosti využít finančních zdrojů organizace a orgánů pro odměňování zaměstnanců.
K bodu 19
Tato změna souvisí se změnou zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, jejíž zdůvodnění se uvádí k Čl. II.
K bodu 20
Zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, na který se § 25 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb. odvolává, byl zrušen zákonem č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu. Pokud jde o úpravu platových poměrů vojáků z povolání, odkazuje cit. zákon na "zvláštní zákony" (§ 3 odst.1), zejména na zákon č. 143/1992 Sb. Nová úprava hmotného zabezpečení vojáků proto nevyžaduje, aby zákon č. 143/1992 Sb. vylučoval možnost použití některých ustanovení zákona č. 480/1992 Sb.
K bodu 1
Ustanovení § 13 písm. b) zákona č. 186/1992 Sb. neodpovídá úpravě provedené zákonem č. 143/1992 Sb. Kvalifikační předpoklady pro jednotlivé platové třídy i pravidla pro postup v platových stupních a zápočet.doby praxe. stanoví prováděcí nařízení vlády. Doporučuje se proto vypustit ze zákona c. 186/1992 Sb. zmocnění pro ministerstvo vnitra k této úpravě obecně závazným právním předpisem nižší právní síly, než je nařízení vlády.
K bodu 2
Poskytování příplatku za zastupování stanoví § 6 zákona č. 143/1992 Sb. Samostatná a odlišná úprava pro policisty není nutná, protože pověření výkonem funkce lze řešit shodně jako zastupování nebo zařazení policisty do platové třídy podle nejnáročnější práce po dobu pověření.
K bodům 3 až 5
Navrhuje se zrušit ustanovení upravující odměňování služby konané nad základní dobu služby v týdnu a služby za pohotovost, které se věcně kryjí s prací přesčas a pracovní pohotovostí, jejichž odměňování zákon č. 143/1992 Sb. upravuje. Pravomoc ministerstva vnitra stanovit obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nařizování služební pohotovosti zůstává zachována.
K bodům 6 a 7
Návrh odstraňuje dosavadní rozpor mezi zákonem č. 186/1992 Sb. a zákonem č. 143/1992 Sb. V zájmu sjednocení způsobu odměňování zaměstnanců všech rozpočtových organizací se navrhuje plně uplatnit zákon č. 143/1992 Sb. i pro příslušníky Policie České republiky a Vězeňské služby České republiky. Tento návrh vyžaduje změnit § 55 odst. 1 písm.a) zákona č. 186/1992 Sb. tak, aby platové poměry policistů a struktura jejich služebního příjmu byly obdobně jako u vojáků upraveny zákonem č. 143/1992 Sb. a nařízením vlády vydaným k jeho provedení.
Pojem "služební příjem" se doporučuje v zákoně č. 186/1992 Sb. ponechat, protože zákon tento termín používá i v dalších souvislostech. Podle § 24 zákona č. 143/1992 Sb. se "služebním příjmem" rozumí plat podle tohoto zákona.
K bodu 8
Prováděcím předpisem k zákonu č. 143/1992 Sb. je nařízení vlády. Kontroverzní ustanovení § 55 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb. se navrhuje upravit tak, aby platové poměry policistů nebylo možné upravovat předpisem nižší právní síly.
K bodu 9
Ustanovení § 56 a § 57 zákona č. 186/1992 Sb. jsou obsahově shodná s ustanoveními § 16 a § 18 zákona č. 143/1992 Sb.
K bodu 1
Úprava provedená zákonem České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zahrnuje pracovní pohotovost zaměstnance na pracovišti do pracovní doby. Tato úprava je v rozporu s § 19 zákona č. 143/1992 Sb., a proto se navrhuje příslušná změna, která zajišťuje jednotný způsob odměňování pracovní pohotovosti.
K bodu 2
Úprava provedená v § 56 odst. 2 navazuje na úpravu provedenou v § 55 odst. 1.
Zrušení ustanovení.§ 23 písm. j) a k) zákona č. 143/1992 Sb., ve znění tohoto zákona souvisí s nabytím účinnosti nařízení vlády, kterým se upraví platové poměry příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb.
Rozsah změn a doplnění zákona č. 143/1992 Sb. si vyžaduje vyhlásit jeho úplné znění ve Sbírce zákonů České republiky.
Účinnost zákona se navrhuje stanovit tak, aby před nabytím této účinnosti mohla vláda projednat a schválit příslušná prováděcí nařízení vlády, která musí nabýt účinnosti současně se zákonem. Nařízení vlády, kterým se upraví platové poměry příslušníků Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky a příslušníků Sboru požární ochrany, bude zpracováno společně s nařízením vlády, kterým se upraví platové poměry vojáků z povolání a dalších bezpečnostních sborů a služeb. Do té doby se navrhuje ponechat v platnosti i úpravu služebního příjmu provedenou zákonem České národní rady č. 186/1992 Sb. a z technických důvodů i dosavadní úpravu jeho splatnosti a specifickou úpravu pracovní pohotovosti podle zákona České národní rady č. 133/1985 Sb.