Zák. o penzij. připojištění se st. příspěvkem

K § 1:

Podstatou penzijního připojištění a smyslem vzniku penzijních fondů je vytvoření nových podmínek a organizačních forem, které umožní získat fyzickým osobám doplňkové důchodové příjmy, a to na základě jejich vlastního rozhodnutí a při finanční spoluúčasti státu. Oproti základnímu "solidárnímu" systému mohou doplňkové penzijní systémy lépe vyhovět diferencovaným potřebám účastníků. Sjednané podmínky lze přitom po vzájemné dohodě i měnit. Podstatnou předností přitom bude i zvyšování úrovně penzijního připojištění podle výsledků hospodaření penzijních fondů. Zákon výslovně stanoví, že převážná část.výnosu z takového hospodaření zůstane v penzijním fondu ve prospěch pojištěnců, tj. nepůjde na rozdíl od komerčního pojištění na výplaty dividend apod.

Právní úprava se vztahuje pouze na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Netýká se tedy pojišťovnictví prováděného podle zvláštních předpisů a jiných právních úprav o individuálním investování (např. podílových fondů apod.); naopak tyto zvláštní předpisy se nebudou vztahovat na činnost penzijních fondů.

K § 2:

Na základě vlastního dobrovolného rozhodnutí může být účastníkem penzijního připojištění jen fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění.

K § 3:

Návrh zákona umožňuje založit penzijní fond pouze ve formě akciové společnosti. Tato právní forma se jeví z hlediska činnosti penzijního fondu jako nejvýhodnější.

Právní postavení penzijního fondu se řídí obchodním zákoníkem, pokud zákon nebude neobsahovat zvláštní úpravu. Ve vztahu k obchodnímu zákoníku je tedy navrhovaný zákon v postavení lex specialis. Zvláštní úprava, týkající se jak vzniku a zániku penzijního fondu, tak i jeho hospodaření, odlišuje tento subjekt od ostatních akciových společností především v těchto směrech:

- penzijní fond má jednoznačně vymezený předmět činnosti a tato činnost je jeho výlučnou činností; jinou činnost, než v zákoně vymezenou, nesmí penzijní fond provozovat,

- vznik i zánik penzijního fondu je vázán na povolení ministerstva financí,

- zákon vymezuje jednoznačně způsob nakládání s prostředky penzijního fondu,

- penzijní fond je povinen uzavřít při své činnosti smlouvu s bankou o výkonu funkce depozitáře; kromě poskytování různých služeb penzijnímu fondu má depozitář právo a povinnost kontrolovat hospodaření penzijního fondu, zejména způsob nakládání s majetkem,

- činnost penzijního fondu je podrobena státnímu dozoru a při jeho výkonu je ministerstvo financí nadáno odpovídající sankční pravomocí, ve výjimečných případech může ministerstvo financí přikročit i ke zrušení penzijního fondu.

Součástí obchodního jména musí být označení "penzijní fond". Jde o návrhem zákona chráněné označení, které nesmí jiný subjekt jako součást svého obchodního jména používat. Obchodní jméno penzijního fondu nesmí být zaměnitelné s obchodním jménem jiného penzijního fondu.

Pro zakladatele penzijního fondu nestanoví zákon žádné omezení. Zakladateli penzijního fondu mohou tedy být tuzemské i zahraniční právnické a fyzické osoby.

K § 4:

Zákaz založení penzijního fondu na základě výzvy k upisování akcí (veřejným upisováním akcií) znamená, že zakladatelé musí základní jmění penzijního fondu pokrýt v plné výši svými vklady.

Návrh zákona ukládá penzijnímu fondu několik omezení týkajících se vydávání akcií, avšak tato omezení nebrání tomu, aby akcie penzijního fondu byly veřejně obchodovatelné.

V zájmu stability penzijních fondů a záruk pro pojištěnce a omezení neúměrného počtu penzijních fondů musí mít každý penzijní fond minimální základní jmění. K vytvoření potřebné likvidity penzijního fondu již od okamžiku zahájení jeho založení napomáhá i požadavek na úplné splacení vlastního jmění před zahájením činnosti penzijního fondu.

K § 5:

Penzijní fond vznikne zápisem do obchodního rejstříku a od tohoto okamžiku může začít vykonávat svou činnost. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být společnost založena a zakladatelé musí získat povolení ke vzniku penzijního fondu od ministerstva financí.

O povolení žádají zakladatelé a součástí žádosti musí být návrh statutu penzijního fondu, návrh penzijního plánu, notářský zápis z ustavující valné hromady akciové společnosti, resp. rozhodnutí zakladatelů o jejím založení a stanovy akciové společnosti.

Zákon rovněž stanoví, v jakých případech nelze povolení udělit. Ministerstvo financí udělí povolení v případě, že penzijní fond splňuje požadavky stanovené zákonem a má předpoklady pro výplatu navrhovaných dávek. Institut povolení ke vzniku penzijního fondu vychází jednak z ochrany účastníků penzijního připojištění, jednak z ochrany státních prostředků, které stát bude poskytovat ve prospěch účastníků formou státních příspěvků.

K § 6:

O žádosti rozhoduje ministerstvo financí ve správním řízení a rozhodnutí je povinno vydat do 60 dnů od doručení žádosti, resp. od jejího doplnění. Při rozhodování o žádosti ministerstvo postupuje podle kritérií uvedených v zákoně. Povolení se uděluje vždy na dobu neurčitou.

K § 7:

Zákon upravuje odchylky od obchodního zákoníku, které se týkají orgánů penzijního fondu, tj. představenstva a dozorčí rady. Změny v těchto orgánech musí penzijní fond hlásit orgánu státního dozoru a vyžádat si jeho souhlas, aby byla i personální záruka řádné činnosti penzijního fondu. Zákon rovněž vymezuje v zájmu ochrany pojištěnců, které osoby nesmějí být členy orgánu penzijního fondu a zaměstnanci penzijního fondu a určuje i povinnosti členů orgánu a zaměstnanců. Dalším orgánem penzijního fondu pak je ve smyslu obchodního zákoníku valná hromada; zde žádné odchylky návrh zákona neupravuje. Vedle toho mohou být zřízeny další orgány s působností vymezenou ve stanovách penzijního fondu.

K § 8:

Činnost depozitáře penzijního fondu je shodná s činností depozitáře investiční společnosti a investičního fondu, a proto návrh zákona odkazuje na právní úpravu obsaženou v zákoně č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

K § 9:

Penzijní fond musí mít statut a penzijní plán. V těchto základních dokumentech jsou konkretizována ustanovení o druhu poskytovaných příspěvků a dávek, o způsobu nakládání s prostředky penzijního fondu atd. Návrhy těchto dokumentů musí být součástí žádosti o povolení penzijního fondu a jsou tedy schvalovány ministerstvem financí. Rovněž každá jejich změna podléhá schválení ministerstvem financí. Tyto dokumenty budou přístupné i jiným osobám než jsou účastníci penzijního připojištění.

K § 10:

Návrh zákona stanoví povinné náležitosti statutu, které jsou analogické statutu investičního fondu podle zákona č. 248/1992 Sb. Kromě těchto obligatorně stanovených náležitostí může statut obsahovat i další, v návrhu zákona neuvedené údaje.

U informační povinnosti penzijního fondu používá návrh zákona dikce "zveřejnit", nikoliv uveřejnit, což podle § 2 odst. 4 nařízení vlády ČSFR č. 63/1992 Sb., o Obchodním věstníku, znamená, že povinnosti se vyhoví zveřejněním zprávy o hospodaření s majetkem penzijního fondu v Obchodním věstníku.

K § 11:

Základním vnitřním hmotněprávním předpisem penzijního fondu, podle kterého se bude provádět penzijní připojištění, bude penzijní plán. Penzijní plán musí být sestaven v souladu s příslušnými ustanoveními zákona a musí obsahovat komplexní úpravu podmínek penzijního připojištění (podmínky nároků na dávky, placení příspěvků, výpočet a výplata dávek, převoditelnost nároků mezi penzijními fondy, podíl pojištěnců na výnosech fondu apod.). Zákon obsahuje pouze rámcovou úpravu těchto otázek v zájmu ochrany pojištěnců a s ohledem na podstatu a smysl penzijních fondů. Vlastní konkrétní podmínky dohodnou zakladatelé v souladu se svými záměry. Zákon vymezuje v souladu s mezinárodními zkušenostmi příspěvkově a dávkově definované penzijní plány, stanoví podmínku použití pojistně matematických metod pro stanovení výše příspěvků na penzijní připojištění a pro stanovení výše poskytovaných dávek a obsahuje některé další podmínky sledující ochranu oprávněných zájmů a nároků pojištěnců.

K omezení rizik se stanoví, že základním typem penzijních plánů budou příspěvkově definované plány. Pouze jako doplněk se pro invalidní penze povolují vedle příspěvkově definovaných invalidních penzí i dávkově definované. Pro případ úmrtí účastníka penzijního připojištění s dávkově definovaným plánem může penzijní plán nabídnout i dávkově definované pozůstalostní penze. Dávkově definované plány musí být evidovány odděleně, příspěvky na ně musí být určeny samostatně a penzijní plán musí obsahovat i kritéria rozdělení výnosů hospodaření mezi oba typy penzijních plánů.

Vzhledem k tomu, že hlavním účelem je pojištění ve stáří, zákon výslovně stanoví, že každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku na starobní penzi. Kromě toho se omezuje výše příspěvku (podílem z celkového příspěvku) pro výsluhovou penzi. Toto omezení se stanoví proto, aby i v případě výplaty výsluhové penze měl účastník nárok na starobní penzi, třebaže v nižší výši. Tato výše bude odpovídat té části z příspěvku placeného účastníkem, která je na tuto penzi určena.

K § 12:

Penzijní připojištění může vzniknout jen na smluvním principu, tj. uzavřením písemné smlouvy, a to dnem, na kterém se obě strany dohodly. Uzavírání smluv a jejich náležitosti upravuje v dalších ustanoveních návrh zákona s tím, že se na smlouvy o penzijním připojištění budou vztahovat obecná ustanovení občanského zákoníku o smlouvách (§ 43 a násl.), nikoliv však ustanovení o pojistných smlouvách (§ 788 a násl.).

K § 13 - 15:

Občanovi vznikne penzijní připojištění na základě individuálně uzavřené smlouvy o penzijním připojištění uzavřené mezi ním a penzijním fondem. Na základě smlouvy o penzijním připojištění, jejíž součástí je ze zákona penzijní plán, se obě smluvní strany zavazují plnit základní povinnosti směřující k naplnění poslání penzijního připojištění - platit příspěvky v dohodnuté výši a poskytovat dávky penzijního připojištění. S ohledem na základní cíl systému, tj. zvýšení příjmů účastníků ve stáří, zákon výslovně stanoví, že účastník musí vždy sjednat ve smlouvě nárok na starobní penzi.

K § 16:

Zákon stanoví i možnost změny penzijního připojištění v důsledku změny penzijního plánu. Vyžaduje však v tomto případě dohodu mezi účastníkem a penzijním fondem o změně smlouvy.

K § 17:

Účast na penzijním připojištění je dobrovolná, a proto se umožňuje účastníkovi vypovědět smlouvu o penzijním připojištění, a to v maximálně dvouměsíční lhůtě z jakýchkoliv důvodů. Nároky z penzijního připojištění se v tomto případě realizují ve formě odbytného.

K § 18:

Penzijní fond může vypovědět penzijní připojištění účastníkovi jen ve stanovených případech, a to účastníkovi, který neplní alespoň po dobu 6 měsíců základní povinnosti (zejména neplatí příspěvek) a byl před vypovězením smlouvy písemně upozorněn anebo účastníkovi, který uvedl nepravdivé údaje mající vliv na výši státního příspěvku a pojistné plnění, popřípadě který nesplňuje podmínky být účastníkem penzijního připojištění. Pokud však účastník splnil podmínku pojištěné doby, stanoví se jako jeho ochrana, že v tomto případě již penzijní fond penzijní připojištění vypovědět nemůže.

K § 19:

Penzijní připojištění zanikne především naplněním svého poslání, tj. poskytnutím sjednaných dávek (penze, jednorázového vyrovnání či odbytného) nebo jiného plnění v případech, kdy nejsou splněny podmínky nároku na dávky (např. při zániku fondu), popřípadě po uzavření písemné dohody mezi penzijním fondem a účastníkem, zejména o převedení prostředků připadajících účastníkovi ze zaplacených příspěvků a výnosů fondu do jiného penzijního fondu. K zániku dojde rovněž smrtí účastníka, kdy se vypořádají případné nároky pozůstalých, popřípadě dědické nároky. Zákon zavádí i institut přerušení penzijního připojištění, na němž se mohou účastník a penzijní fond dohodnout, jsou-li splněny podmínky penzijního plánu.

K § 20:

Zákon vymezuje druhy dávek penzijního připojištění, a to opakující se plnění - penze a jednorázová plnění - jednorázové vyrovnání a odbytné. Zákon zakotvuje obecnou povinnost výplaty dávek. Konkrétní podmínky a způsob výplaty dávek penzijního připojištění zákon neupravuje a jejich úpravu přenechává penzijním plánům. Tato úprava v penzijním plánu je však pro penzijní fond povinná.

K § 21:

Zákon umožňuje poskytovat čtyři druhy penzí: starobní, invalidní, výsluhovou a pozůstalostní. Tento výčet, vycházející z účelu penzijního připojištění, je taxativní a nemůže být ani v penzijním plánu, ani ve smlouvě o penzijním připojištění rozšiřován. Konkrétní podmínky nároku na uvedené penze zákon nestanoví, nýbrž odkazuje na penzijní plán, který tyto dávky upraví v souladu s možnostmi zakladatelů i zájmy účastníků. Zejména v úpravě podmínek dávkových formulí bude spočívat přitažlivost penzijního fondu pro pojištěnce a bude z ní vyplývat i ekonomická síla fondu.

Zákon pouze stanoví v zájmu ochrany účastníků a finanční stability penzijních fondů maximální čekací dobu pro starobní penzi a rovněž minimální čekací dobu pro výsluhovou penzi a dávkově definovanou invalidní penzi. Zákon tedy např. určuje, ze maximální požadovaná doba placení příspěvků pro nárok na starobní penzi může být penzijním fondem stanovena na 5 let. Penzijní fond jí však může stanovit i kratší, popřípadě ji nemusí stanovit jako podmínku pro nárok na starobní penzi vůbec. Stanovení minimální čekací doby pro výsluhovou penzi zabraňuje výplatě penze po krátké době účasti v mladším věku a požadavek na minimálně pětiletou čekací dobu pro dávkově definovanou invalidní penzi má zamezit spekulacím a umožnit vytvoření dostatečných finančních zdrojů pro tyto typy penzí.

K § 22:

Účastník bude mít nárok, aby mu za podmínek stanovených penzijním plánem byla vyplacena místo penze příslušná částka formou jednorázového vyrovnání. To bude praktické v případech, kdy by například výše penze byla s ohledem na nízkou výši zaplacených příspěvků také velmi nízká nebo v případech, kdy se účastník sám rozhodne pro výplatu jednorázové částky místo pravidelných plnění. Částka jednorázového vyrovnání se bude u příspěvkových penzijních plánů určovat podle pojistně matematických metod (s přihlédnutím ke statisticky předpokládanému věku dožití apod.).

V případě, že to pojistný plán umožní, může účastník požádat o jednorázové vyrovnání i po zahájení výplaty penze. Pokud účastník přestane plnit podmínku trvalého pobytu v České republice, náleží mu jednorázové vyrovnání přímo ze zákona.

K § 23:

Pro nárok na penzi může být sjednána čekací doba (určitá délka pojištěné doby). Pokud tato doba nebude naplněna, pojištěnci nevznikne nárok na penzi, nýbrž na odbytné, které bude poskytováno ve výši zaplacených příspěvků účastníka včetně podílů na výnosech hospodaření penzijního fondu připadajících na zaplacené příspěvky pojištěnce, avšak bez příspěvku státu. I na odbytné je stanovena čekací doba, jejíž délka činí nejvýše 12 měsíců; v penzijním plánu však může být sjednána doba kratší. Čekací doba je zde stanovena zejména proto, aby měl penzijní fond finanční zdroje k úhradě administrativních nákladů vzniklých předčasným ukončením penzijního připojištění.

K § 24:

Příspěvkově definované penzijní plány jsou založeny na principu individuálního evidování ukládání příspěvků a výnosů z hospodaření fondu ve prospěch účastníka a umožňují tak převedení prostředků připadajících na účastníky do jiného penzijního fondu. V případě, že penzijní plán umožňuje převést příspěvky i z dávkově definovaného plánu, je možné převádět i tyto příspěvky. Podmínkou však vždy je, že nový penzijní fond umožňuje převedení příspěvků a dohodne se na tom s účastníkem; v tomto případě je dosavadní penzijní fond povinen nejpozději ve lhůtě stanovené zákonem příslušné prostředky převést.

K § 25:

Zemře-li účastník, náleží, stanoví-li tak penzijní plán, pozůstalostní penze. Pokud nevznikne nárok na pozůstalostní penzi (např. proto, že penzijní plán takovou dávku neupravuje nebo neexistují oprávněné osoby), stávají se příspěvky uložené pojištěncem předmětem dědictví. V ostatních případech (tj. nejsou-li dědicové) zůstávají zaplacené příspěvky majetkem penzijního fondu a používají se ve prospěch penzijního připojištění.

K § 26:

Součástí práv účastníků přispívajících k ochraně jejich oprávněných zájmů v penzijním připojištění je právo na pravidelné a dostupné informace o výši zaplacených příspěvků, o stavu jejich nároků a o výsledcích hospodaření penzijního fondu. Zákon v tomto směru ukládá penzijním fondům příslušné povinnosti včetně povinností zajistit, aby výroční zpráva o hospodaření a stanovy penzijního fondu byly dostupné všem účastníkům i příjemcům penzí.

K § 27:

Zákon stanoví minimální výši příspěvku účastníka ve výši 100 Kč měsíčně. Za každý měsíc, za který byl příspěvek včas zaplacen, náleží penzijnímu fondu ve prospěch účastníka státní příspěvek. Aby byla usnadněna kontrola poskytování státního příspěvku, zákon výslovně stanoví, že účastník může platit příspěvek na penzijní připojištění jen u jednoho penzijního fondu. Účastníkovi se dává právo měnit výši příspěvku a umožňuje se rovněž, aby za účastníka mohla příspěvek hradit i třetí osoba. V praxi touto třetí osobou bude zřejmě nejčastěji zaměstnavatel, který může přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění ze zisku po zdanění.

K § 28 - 30:

Hlavní formou státní podpory systému penzijního připojištění je státní příspěvek průběžně poskytovaný ze státního rozpočtu účastníkům. Jeho výše je závislá na výši příspěvku placeného účastníkem na příspěvkově definovaný plán, době pojištění a náleží za každý měsíc jednomu pojištěnci pouze jedenkrát a činí (v Kč měsíčně):

Pokud účastník platí příspěvek za delší než měsíční období, určí se výše státního příspěvku podle průměrné výše příspěvku účastníka za toto období. V tom případě však musí být příspěvek uhrazen vždy v prvním měsíci tohoto období.

Konstrukce příspěvku je stanovena tak, aby motivoval k účasti na penzijním připojištění i osoby s nižšími příjmy. Maximální procentní výše příspěvku je při příspěvku účastníka ve výši 100 Kč měsíčně, a to 50 % v prvních dvou letech a 40 % v dalších letech. Při příspěvku účastníka převyšujícím 500 Kč měsíčně činí státní příspěvek 150 Kč v prvních dvou letech a 120 Kč v dalších letech. Státní příspěvek v tomto případě představuje cca trojnásobek běžné dlouhodobé úrokové míry a s růstem příspěvku účastníka pak dále klesá.

Státní příspěvek náleží penzijnímu fondu souhrnně za všechny pojištěnce pojištěné v průběhu uplynulého kalendářního čtvrtletí.

Zákon zmocňuje ministerstvo financí ke stanovení náležitostí žádosti o státní příspěvek a vládu ke zvýšení částek státního příspěvku.

K § 31 a 32:

Penzijní fond musí sledovat v prvé řadě zájmy účastníků penzijního připojištění, tj. dbát na náležité hospodaření zaručující nejen likviditu penzijního fondu, ale též spolehlivé výnosy. Pokud by fond nebyl způsobilý krýt nároky z penzijního připojištění, musí přijmout opatření k nápravě a dále informovat dozorčí orgán. Ten, pokud shledá opatření přijatá fondem jako nedostatečná, může využít svého oprávnění podle § 43. Dále se stanoví, že penzijní fond může kromě vlastního penzijního připojištění vykonávat jen činnost s tímto připojištěním bezprostředně související, tj. stanoví se zákaz výkonu činností ostatních.

K § 33:

Penzijní fond může peněžní prostředky, s nimiž hospodaří, použít k investování jen do bezpečných majetkových hodnot. V zájmu ochrany účastníků penzijního připojištění návrh zákona stanoví, ze prostředky penzijního fondu mohou být ukládány jen do spolehlivých cenných papírů, za které zákon považuje vedle státních a bankovních dluhopisů také veřejně obchodovatelné akcie a podílové listy, které byly přijaty k obchodování na burze cenných papírů.

Veřejně obchodovatelný cenný papír je v zákoně č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, definován jako cenný papír, se kterým lze obchodovat na veřejném trhu, tj. na burze cenných papírů nebo na organizovaném mimoburzovním trhu. Zatímco organizovaný mimoburzovní trh žádná zvláštní kritéria pro přijetí cenného papíru k obchodování nemá, jsou požadavky na přijetí cenného papíru k obchodování na burze cenných papírů značně přísná a ne každý veřejně obchodovatelný cenný papír je splňuje. Proto návrh zákona stanoví možnost uložení prostředků penzijního fondu pouze do veřejně obchodovatelných cenných papírů přijatých k obchodování na burze cenných papírů.

Hodnota majetku penzijního fondu se mění. Pokud se mění v důsledku pohybu kursů cenných papírů nebo změn ocenění movitého a nemovitého majetku, zachytí se tato změna v účetnictví na samostatném účtu. Část zůstatku tohoto účtu vztahující se k prodávanému majetku se zahrne do výnosů (zvýšení kursů nebo ocenění) nebo do nákladů (snížení kursů nebo ocenění) penzijního fondu. Tato úprava je převzata ze zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, kde je v § 21 způsob zachycení změn kursů cenných papírů nebo ocenění jiného majetku uveden a na který se návrh zákona odvolává.

K § 34

Povinnost omezovat a rozkládat rizika vyplývající z investování prostředků penzijního fondu zejména do cenných papírů je zaměřena jednak na ochranu účastníků penzijního připojištění a zároveň znemožňuje získat penzijnímu fondu významné postavení na podnikání obchodních společností. Při rozhodování o investování svých prostředků musí mít penzijní fond na zřeteli především jejich bezpečné uložení a nesmí být veden snahou získat vliv na rozhodování o podnikatelských činnostech jednotlivých obchodních společností.

Pokud by zákonem stanovené limity byly v důsledku změny kurzů cenných papírů nebo změny ocenění nemovitostí a movitých věcí překročeny, musí být neprodleně informován dozorčí orgán a penzijní fond musí provést taková opatření, aby nejpozději do 6 měsíců uvedené limity opět splňoval.

V zájmu toho, aby nedocházelo k nežádoucímu majetkovému propojení penzijních fondů, návrh zákona výslovně zakazuje penzijnímu fondu nakupovat akcie jiných penzijních fondů Zabránění možného zhoršení likvidity penzijního fondu ve vztahu k účastníkům penzijního připojištění je důvodem výslovného zákazu vydávat dluhopisy.

K § 35:

Výsledkem hospodaření penzijního fondu je zisk nebo ztráta. V případě zisku předepisuje návrh zákona penzijnímu fondu, jak s tímto ziskem může naložit. Podstatnou část dosaženého zisk je penzijní fond povinen přidělit ve prospěch účastníků penzijního připojištění. Na dividendy a tantiémy může penzijní fond použít nejvíce 10 % dosaženého zisku.

K § 36:

Návrh zákona ukládá penzijním fondům informační povinnost, tj. povinnost zveřejňovat ve stanovených termínech informace o svém hospodaření a předkládat je též dozorčímu orgánu.

K § 37 a 38:

Zákon ukládá povinnost průběžné evidence základních údajů rozhodných pro nároky účastníků a současně stanoví způsob vedení účetnictví ve vztahu k příspěvkům účastníků a státním příspěvkům. Dále se v zájmu ochrany dat a osobnosti stanoví i povinnost mlčenlivosti o údajích penzijního fondu i o jednotlivých účastnících. Přitom ministerstvo financí může vyhláškou stanovit náležitosti evidence.

K § 39:

Zrušení a likvidace penzijního fondu je upravena obchodním zákoníkem (obecná ustanovení o zrušení a zániku obchodní společnosti a speciální ustanovení o zrušení a likvidaci akciové společnosti). Tuto obecnou úpravu modifikuje návrh zákona tak, že vedle obecných důvodů zrušení a likvidace penzijního fondu zavádí jako speciální důvod zrušení penzijního fondu v případech, kdy ministerstvo odejme povolení ke vzniku. Odchylně od obchodního zákoníku upravuje zákon také jmenování a odvolání likvidátora.

K § 40:

Řeší se přechod účastníků zrušených penzijních fondů do nově vzniklých fondů včetně převodu jejich nároků. Pokud účastník neučiní ve stanovené lhůtě žádný úkon, má se za to, že souhlasí s podmínkami penzijního připojištění u nového penzijního fondu a stává se tak jeho účastníkem.

K § 41:

Upravuje se způsob vypořádání nároků účastníků při zrušení penzijního fondu bez právního nástupce. V zájmu zamezení spekulací se stanoví, že částka státního příspěvku, která nebyla vyplacena účastníkům, kteří byli vypořádáni odbytným, se vrací státnímu rozpočtu.

K § 42:

Státní dozor představuje institucionální ochranu účastníků penzijního připojištění. Penzijní fondy budou kapitálově značně silnými investory na finančním trhu. Z tohoto důvodu budou podléhat, stejně tak jako i jiné subjekty finančního trhu, státnímu dozoru, který je u jednotlivých subjektů finančního trhu upraven zvláštními zákony (zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech).

Návrh zákona pověřuje výkonem státního dozoru nad činností penzijních fondů ministerstvo financí, které vykonává dohled i nad činnostmi výše zmíněných subjektů finančního trhu.

Koncepce penzijního připojištění vychází ze zásady, ze účastníku penzijního připojištění lze poskytnout státní příspěvek pouze jednou. Ve snaze zabránit vícenásobnému poskytnutí státního příspěvku jednomu účastníku penzijního připojištění ukládá návrh zákona ministerstvu financí povinnost zabezpečit prověření seznamů účastníků penzijního připojištění ve všech penzijních fondech.

Při výkonu státního dozoru je ministerstvo financí oprávněno požadovat od penzijního fondu a depozitáře veškeré potřebné informace nutné pro jeho řádný výkon.

Ministerstvu financí se ukládá vést veřejně přístupnou evidenci všech penzijních fondů.

K § 43 a 44:

Pro řádný výkon státního dozoru je ministerstvo financí vybaveno odpovídajícími sankčními pravomocemi. Návrh zákona umožňuje uložit penzijnímu fondu za porušení zákona

a) povinnost odstranit ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky;

b) několik druhů sankcí:

- pokutu,

- snížit část zisku určenou k použití dle rozhodnutí valné hromady (tím se v zájmu ochrany nároků účastníků přenese část sankce přímo na akcionáře penzijního fondu),

- pozastavit na vymezenou dobu a ve vymezeném rozsahu nakládání s majetkem penzijního fondu,

- odejmout povolení udělené podle § 5 odst. 1 návrhu zákona.

V závislosti na povaze zjištěných nedostatků a podle jejich závažnosti se může ministerstvo financí rozhodnout uložit za porušení povinnosti stanovených návrhem zákona současně i několik sankcí. Pro ukládání sankcí stanoví návrh zákona tříměsíční subjektivní a tříletou objektivní lhůtu. Příslušné pravomoce má ministerstvo i ve vztahu k depozitáři.

K § 45:

Návrh zákona umožňuje ministerstvu financí ukládat sankci i osobám, které provozují činnosti penzijního fondu neoprávněně. V takovémto případě ministerstvo financí zakáže těmto osobám penzijní připojištění provozovat a uloží jim pokutu až do výše 20 mil. Kč.

K § 46:

V zájmu právní jistoty se stanoví odkaz na občanský zákoník a správní řád ve všech případech, kde tento zákon nestanoví specifickou úpravu.

K § 47:

Návrh zákona stanoví obecnou šestiměsíční lhůtu od nabytí své účinnosti proto, aby subjekty, které mají ve svém názvu slova "penzijní fond", buď podřídily svoji činnost tomuto zákonu nebo tento název změnily. V případě, že výše uvedené subjekty nedodrží stanovené lhůty, může ministerstvo financí uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč.

K § 48 - 50:

V návaznosti na návrh zákona se novelizují příslušné daňové zákony.

K dědickým pohledávkám za penzijní připojištění se z hlediska daně dědické navrhuje přistoupit stejně jako k jiným formám osobních úspor.

Navrhovaný způsob zdanění příjmů v penzijním připojištění je postaven na dvou cílech:

1. Zamezit dvojímu zdanění úroků a dividend, tj. jednou jako příjmu penzijního fondu a podruhé jako příjmu účastníků připojištění tak, že budou zdaněny pouze u účastníků sazbou platnou pro fyzické osoby, tedy s nižší sazbou.

2. Vytvořit fondům podmínky pro finanční investování srovnatelné s podmínkami podobných investorů (např. s investičními a podílovými fondy). To v konečném důsledku povede k vyšším dávkám účastníků. Proto se navrhuje nezdaňovat kapitálové příjmy penzijních fondů z úroků a dividend (srážená daň z úroků a dividend se bude považovat za zálohu na daň z příjmu penzijního fondu), výnosy z obchodování s cennými papíry budou podléhat zvláštní sazbě daně (25%) a pouze výnosy z ostatních operací s nemovitostmi a movitým majetkem a příjmy z ostatních činností budou zdaňovány 45% sazbou.

Na zdanění penzijních fondů, současnou úpravu daně z příjmu fyzických osob a poskytovaný státní příspěvek navazuje navrhovaná úprava zdanění příjmů účastníků. Státní příspěvek se nebude zdaňovat ani při jeho připsání účastníkovi u fondu (§ 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), ani při výplatě dávek. Příspěvky na penzijní připojištění budou účastníci hradit ze svých příjmů po zdanění a za součást zdanitelných příjmů účastníků (podle § 6 odst. 3 citovaného zákona) se bude považovat i případný příspěvek zaměstnavatele. Proto se navrhuje zdaňovat při výplatě dávek pouze tu jejich poměrnou část, jejímž zdrojem byly úroky a jim podobné zdroje. Navrhovaná sazba je 15%. Tím, že dojde k odsunu placení daně z úroků a dividend na dobu výplaty dávky, budou se celé úroky a dividendy kapitalizovat a zvyšovat účastníkům jejich výsledné dávky.

Z hlediska daně z přidané hodnoty se k penzijnímu připojištění přistupuje stejně jako k pojišťovacím činnostem vymezeným v zákoně č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví.

K § 51 a 52:

Návrh zákona nevylučuje, aby zaměstnavatel platil přímo penzijnímu fondu příspěvky na penzijní připojištění svých zaměstnanců, kteří uzavřeli s penzijním fondem smlouvu o penzijním připojištění; pro tento případ se stanoví, že částka, kterou zaměstnavatel bude poukazovat penzijnímu fondu ze svého zisku, se nebude zahrnovat do vyměřovacího základu pro účely pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění.

K § 53:

Pro případ, že penzijní fond nebude schopen krýt své závazky a bude podle zákona č. 328,/1991 Sb. vyhlášen konkurs, se stanoví, že nároky účastníků penzijního připojištění mají povahu přednostní pohledávky; to platí obdobně i pro vyrovnání.

K § 54:

Stanoví se, že činnost penzijních fondů nemůže být předmětem živnostenského podnikání, obdobně jako činnost pojišťoven.

Dopad na státní rozpočet

Kvantifikace rozpočtového dopadu navrženého zákona je zatížená řadou rizik a nejistot. Mezi nejvýznamnější z nich patří zájem osob a zakladatelů o tento nový typ dlouhodobých úspor. Ten ovlivní míru zapojení do penzijního připojištění a velikost příspěvků. Lze však očekávat, že bude značný, a že do tří let by se do penzijního připojištění mohlo zapojit okolo 40 % obyvatelstva v produktivním věku. Předpokládáme, že během roku 1994 do penzijního připojištění postupně vstoupí 18 % aktivního obyvatelstva a v roce 1995 dalších 18 %. Výdaje na státní příspěvek by tak činily v roce 1994, kdy penzijní fondy budou teprve vznikat, 0,6 mld Kč, v roce 1995 2,4 mld Kč a pak by se již měly ustálit okolo 3 mld Kč.

Penzijní fondy budou velice rychle akumulovat kapitál v řádu desítek mld Kč. Jejich kapitalizace bude urychlena i navrhovaným daňovým režimem, který zabrání dvojímu zdaňování úroků a dividend a umožní kapitalizaci celého výnosu.

Dopad navrhované daňové podpory bude záviset jednak na rychlosti, s jakou budou penzijní fondy shromažďovat prostředky, jednak na struktuře jejich investování. Předpokládáme, že již v průběhu prvních tří let fondy shromáždí prostředky okolo 30 mld Kč a jejich výnos po třech letech bude dosahovat částek okolo 1 mld Kč a dále poroste.

Tyto tendence budou působit na výnos daně z příjmu dvěma směry. Pomalu porostou výnosy daně z příjmů penzijních fondů, daleko výraznější však bude dopad osvobození úroků a dividend. Proto předpokládáme, že zpočátku bude celkově docházet ke snížení rozpočtových příjmů vlivem osvobození úroků a dividend.

Po roce 1998 bude dopad navrhovaného zdanění penzijních fondů zmírňován výnosy daně z příjmů placené účastníky připojištění z prvních dávek.

Návrh státního rozpočtu na rok 1994 již s poskytováním státního příspěvku v rozsahu 0,5 mld Kč počítá.

Má-li systém penzijního připojištění spolehlivě a stabilně fungovat, bude potřeba vytvořit silný institut státního dozoru nad penzijními fondy. Ministerstvo financí bude muset urychleně zřídit institut státního dozoru a zajistit kontrolu čerpání nároků na státní příspěvek (registr účastníků). K tomu je třeba posílit ministerstvo financí alespoň o šest pracovníků, což představuje 780 tis. Kč mzdových nákladů ročně. Náklady na pro.voz registru lze odhadnout na 1 mil. Kč. Celkem se tedy tyto náklady spojené s úkoly ministerstva financí týkající se penzijního připojištění odhadují v rámci ministerstva financí na 1,78 mil. Kč ročně.

Očekávaný vývoj základních ukazatelů penzijních fondů a dopady na státní rozpočet v letech 1994 - 1999 se uvádí v následujících tabulkách:

Vývoj základních ukazatelů penzijních fondů a dopadů na stání rozpočet