:
Návrh zákona zavádí příspěvek na nájemné formou státní dávky, kterou stát bude přispívat sociálně slabým nájemcům na zvýšené náklady na bydlení. K předložení tohoto návrhu dochází zejména v souvislosti se zvýšením nájemného, k němuž má dojít od 1. ledna 1994 na základě vyhlášky ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době jiná forma státní dávky, kterou by bylo přispíváno na zvyšující se náklady na bydleni, není zavedena (se zavedením příspěvku na bydlení se počítá v rámci systému stát.ní sociální podpory nejdříve v průběhu roku 1995), navrhuje se poskytovat příspěvek podle tohoto zákona nejen nájemcům ve státních a obecních bytech, ale též nájemcům družstevních bytů a tzv. svobodáren, příspěvek se navrhuje neposkytovat vlastníkům rodinných domů a bytů, neboť podmínkou poskytování příspěvku by měl být nájemní vztah. Vzhledem k přechodnému charakteru příspěvku (kromě osob starších 72 let a invalidních se bude poskytovat nejvýše dva roky) nepředpokládá zákon jeho valorizaci.
Příspěvek se navrhuje zavést formou státní dávky náležející nájemci bytu s trvalým pobytem na území České republiky, který není vlastníkem bytu, užívá pouze jeden byt z titulu nájemní smlouvy, splňuje podmínku stanovené výše příjmu, úhrady plné výše nájemného a služeb poskytovaných s užíváním bytu a který ve stanoveném termínu předložil pověřenému obecnímu úřadu v místě.bytu žádost o příspěvek se všemi předepsanými náležitostmi. Navržený systém umožňuje poskytovat nájemcům bytů s nízkými příjmy příspěvek na tzv. hrubé nájemné, t. j. na základní nájemné a některé nesporné, nájemcem převážně neovlivnitelné náklady související s užíváním bytu v sektoru s regulovaném nájemným; v ostatních sektorech bydlení na srovnatelné náklady.
Příspěvek je určen sociálně slabému nájemci na základě posouzeni jeho příjmové situace a příjmové situace všech osob užívajících byt společné s ním. Výše skutečného příjmu nájemce a osob s ním společně užívajících byt se porovnává se součtem částek považovaných padle zákona o životním minimu za potřebné k zajištění nezbytných nákladů na výživu, ostatní základní osobní potřeby a na domácnost všech těchto osob a podle poměru tohoto příjmu k součtu částek životního minima (v násobcích) se stanov. výše příspěvku podle rozdílu původního a nově stanoveného tzv. hrubého nájemného, se snižováním výše příspěvku s mírou překročení životního minima (s hranicí do 30 %). U nájemců bytů družstevních a obytných místností určených k trvalému bydlení se navrhuje výše příspěvku v pevných částkách odvozených ze srovnatelných nákladů s tím,.že závislost na výši příjmu a počtu společně posuzovaných osob je obdobná jako u nájemců státních a obecních bytů.
Zdrojem finančního krytí nákladů na poskytování příspěvku bude státní rozpočet. Příspěvek budou poskytovat pověřené obecní úřady příslušné padle místa bytu, které vyplácejí dávky sociální péče.
Zavedení samostatného příspěvku na hrubé nájemné znamená, že od ledna 1994 bude souběžně uplatňována ochrana sociálně potřebných domácností vedle zákona o životním minimu a zákona o sociální potřebnosti též podle tohoto zákona. Tento možný souběh dávek podmíněných sociální potřebností a příspěvku na nájemné je nezbytný mimo jiné proto, že hrubé nájemně činí cca 40 - 50% celkových nákladů na bydlení, k nimž patří také náklady na vytápění a teplou vodu, elektrickou energii, plyn aj., a tak bude v některých případech vedle příspěvku na nájemné poskytována k doplnění příjmu též dávka sociální péče podmíněná sociální potřebností, s ohledem na skutečné celkové odůvodněné náklady na bydlení. Přitom ze zákona o sociální potřebnosti vyplývá, že dávka sociální péče podmíněná sociální potřebností je přiznána až po uplatnění nároku na příspěvek na nájemné, který je státní dávkou. Do příjmu pro posouzení sociální potřebnosti se tento příspěvek započítává.
Ekonomický dopad:
Předpokládá se, že příspěvek na nájemné bude poskytován 27 - 24 % nájemců v navrženém vymezeném sektoru bydlení; odhadovaný počet domácností s příjmem do 1,3 násobku životního minima činí cca 380 - 550 tisíc domácností.
Kvantifikace potřeby finančních prostředků vychází z horní hranice počtu příjemců dávky, tj. 550 tisíc, a odhadu průměrného příspěvku ve výši 150 Kč měsíčně.
Příspěvek na nájemné bude poskytován čtvrtletně pozadu a v roce 1994 bude vyplacen celkem třikrát. Platba za IV. čtvrtletí 1994 bude realizována již z prostředků státního rozpočtu na rok 1995.
V prvním roce zavedení příspěvku na nájemné, tj. v roce 1994, bude činit celkový finanční dopad na státní rozpočet cca 806,3 mil. Kč.
Potřeba finančních prostředků na dávky vyplácené pověřenými obecnými úřady z rozpočtové kapitoly 728 se předpokládá ve výši 742,5 mil. Kč.
Administrativní výdaje rozpočtové kapitály 719 na tisk tiskopisů a výdaje spojené se zasíláním rozhodnutí o dávce a s poukazováním peněžních prostředků občanům jsou odhadovány ve výši 27,0 mil. Kč.
Vytváření technických předpokladů pro přiznávání a výplatu dávek u pověřených obecních úřadů (předpokládá se cca 460 výplatních míst; skutečný počet bude ovlivněn případným rozhodnutím dalších statutárních měst převést výplatu dávky na městské části) a pro sběr dat, na jejichž základě bude možno posoudit účelnost této dávky a navrhnout další postup po roce 1995, si vyžádá 36,8 mil. Kč, a to na hardware 21,5 mil. Kč, na software 3,5 mil. Kč, na instruktáž pracovníků pověřených obecních úřadů a pracovníků okresních úřadů 0,3 mil. Kč a na ostatní výdaje zabezpečované centrálním zpracováním výsledků (poštovné, magnetická media, tiskopisy 1,5 mil. Kč. Tyto výdaje budou realizovány prostřednictvím kapitoly 313 - MPSV ČR. Výpočetní technika bude financována z kapitoly ústředního orgánu v zájmu jednotnosti vybavení. Hromadným nákupem bude kromě toho docílena úspory rozpočtových prostředků. Výpočetní technika bude územním orgánům ministerstvem práce a sociálních věcí pouze zapůjčena.
Potřebné prostředky jsou zajištěny v návrhu státního rozpočtu na rok 1994. V kapitole všeobecná pokladní správa v rámci prostředků na bytovou politiku je uvažováno pro tyto účely s částkou 1 mld. Kč; tím je vytvořen prostor pro případný neočekávaný vývoj v potřebě finančních prostředků na příspěvek v roce 1994.
V roce 1995 budou realizovány čtyři platby příspěvku. Tím se zvýší potřeba prostředků na dávky ve srovnáni s rokem 1994 o cca 250 mil. Kč. Pro rok 1995 bude nutné opětovně počítat s výdaji na poštovné, poukazečné a s výdaji na tiskopisy. Prostředky pro rok 1995 budou zapracovány do návrhu rozpočtu na tento rok.
K § 1:
Formou příspěvku bude stát přispívat nájemcům bytů s nízkými příjmy po přechodnou dobu na nájemné s tím, že vytvořený časový prostor by měl umožnit těmto nájemcům vyřešit svou bytovou situaci tak, aby byli schopni nést zvýšené náklady sami.
K § 2:
Příspěvek je při splnění podmínek nárokovou dávkou. Je určen uvedenému okruhu nájemců k částečnému krytí nákladů na nájemné a úhradu některých dalších (nájemcem zpravidla neovlivnitelných) plnění spojených s užíváním bytu. U družstevních bytů a obytných místnosti určených k trvalému bydleni se příspěvkem přispívá na náklady odpovídající svým charakterem nákladům na tzv. hrubé nájemně ve státních a obecních bytech. Oprávněným je občan užívající byt (v případě tzv. svobodáren obytnou místnost) z titulu nájemní smlouvy. Vzhledem k charakteru dávky je podmínkou nároku plná úhrada nájemného a služeb spojených s užíváním bytu za uplynulé stanovené období. Zkoumá se celková příjmová situace nejen nájemce, ale i všech dalších osob užívajích s ním byt. Kritérium přijmu má vazbu na částky životního minima, nebo ty v porovnání se skutečnými příjmy vymezují rodiny s nízkými příjmy. U občanů, kterým byly přiznány mimořádné výhody III. stupně (držitelé průkazu ZTP/P), se částka životního minima považovaná podle zákona o životním minimu za potřebnou k úhradě nezbytných nákladů na domácnost zvyšuje stejným způsobem jako při posuzování sociální potřebnosti, tj. ve stanovených případech o 500 Kč měsíčně.
Stejně jako u ostatních státních dávek se nárok nájemce na příspěvek váže na splnění podmínky trvalého pobytu na území České republiky.
Ustanovení řeší i skutečnost, že byt může být užíván několika společnými nájemci. Obdobně jako společní nájemci ručí společně a nerozdílně za závazky vyplývající z užívání bytů, stanovuje se, že nárok na příspěvek vzniká v případě společného nájmu jen jednou, a je tedy věcí vzájemného vypořádání mezi nimi skutečnost, že dávka byla na základě žádosti přiznána jednomu z nich.
Příspěvek se přiznává na základě splnění rozhodných skutečností; pro skutečnosti, u nichž může dojít v průběhu pololetí, na které příspěvek náleží, ke změnám, se stanovuje datum, k němuž se zjišťují.
V průběhu kalendářního pololetí, na které příspěvek při splněni podmínek nároku k prvnímu dni tohoto pololetí náleží, se nepřihlíží ke změnám skutečností podmiňujících nárok na příspěvek, s výjimkou zániku nájemního poměru, zániku trvalého pobytu na území České republiky, vzniku vlastnického práva k bytu a uzavření další nájemní smlouvy. Ostatní změny, např. snížení či zvýšení počtu společně posuzovaných osob, věk nájemce či společně posuzovaných osob přiznání mimořádných výhod III. stupně, zvýšení či snížení příjmu, budou mít vliv na nárok na příspěvek až v následujícím kalendářním pololetí.
K § 3:
Okruh započitatelných příjmů je stejný jako v zákoně o životním minimu, pouze není započítáván příspěvek na nájemné. Vychází se ze skutečných příjmů, výjimkou jsou osoby samostatně výdělečně činné, u nichž zjištění skutečných příjmů není v průběhu roku možné (bylo by zkreslující), a tak se při stanovení příjmu vychází z výše měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné, který je odvozen od výše skutečného příjmu, Vzhledem k tomu, že uvedený vyměřovací základ činí 35 % skutečného "čistého" příjmu, považuje se za příjem těchto osob dvojnásobek uvedeného vyměřovacího základu, který více odpovídá výši skutečného příjmu.
Příjem se zjišťuje za předchozí kalendář pololetí, obdobně jako u státního vyrovnávacího příspěvku, a při posuzování sociální potřebnosti. Pouze při zjišťování výše důchodu se vychází z výše v kalendářním měsíci předcházejícím bezprostředně příslušnému kalendářnímu pololetí, a to jednak proto, že výše tohoto příjmu je relativně trvalá, a dále též vzhledem k neúměrné administrativní zátěži, která by byla spojena s vydáváním potvrzení o výší důchodu za celé pololetí (musel by vydávat vždy plátce důchodu).
K § 4:
Okruh společně posuzovaných osob je stanoven bez ohledu na vzájemné vyživovací povinnosti osob užívajících společně byt s tím, že i osoby bez vzájemné vyživovací povinnosti by se měly podílet na nákladech za užívání bytu. Za osoby užívající byt se přitom považují osoby s trvalým pobytem v bytě.
K § 5:
Vedle nájemného se formou státního příspěvku přispívá i na některá další plnění poskytovaná s užíváním bytu, a to převážně ta, jejichž rozsah nemůže nájemce ovlivnit. Naopak nepřispívá se na spotřebu elektrické energie, plynu apod.
K § 6:
Výše příspěvku u nájemce užívajícího nájemní byt s regulovaným nájemným se odvozuje od zvýšení hrubého nájemného proti výchozímu období, kterým je rok 1993. Za obě období se používá sjednané nájemné, neboť prokazování skutečné výše nájemného by poskytování příspěvku značně zkomplikovalo (problém zúčtováni zálohových plateb, časový posun plateb apod.). Za nájemné výchozího období se považuje nájemné sjednané k 1.prosinci 1993, protože nejpřesněji vyjadřuje rozdíl hrubého nájemného v příslušném a výchozím období.
Pokud nově sjednané hrubé nájemné přesahuje zákonem stanovenou maximální výši hrubého nájemného, která je brána v úvahu, používá se při výpočtu zvýšení hrubého nájemného tohoto maxima. Určeném maximální započitatelné výše hrubého nájemného se nepřímo stanoví norma bydlení podle počtu osob užívajících byt. Maximální výše hrubého nájemného vychází z průměrné výše základního nájemného v roce 1993 zvýšeného o 40 %, ostatní úhrady zahrnované do hrubého nájemného jsou uvažovány ve výši roku 1993.
Úhrada nárůstu hrubého nájemného je limitována částkami stanovenými podle počtu osob užívajících byt. Horní hranice příspěvku na hrubé nájemné tvoří rozdíl standardu hrubého nájemného v roce 1994 proti roku 1993, zvýšený o možná rizika vývoje (růst úhrad za služby zahrnované do hrubého nájemného, diferencovaný dopad nového způsobu výpočtu nájemného včetně vlivu polohy bytů v obcích).
Nájemné je zjišťováno vždy ve vazbě k nájemci; nikoliv k bytu. V případě, kdy nájemné nelze zjistit nebo doložit (přestěhování, získání prvního bytu), vychází se z částek příspěvku uvedených v zákonné snížených o 30%. V těchto případech odpovídá výše příspěvku předpokládané průměrné výši této dávky u všech příjemců.
Pokud je hrubé nájemné roku 1993 vyšší než hrubé nájemné nové sjednané (k 1. lednu 1994 nebo k 1. červenci 1994 a dále po kalendářních pololetích), nárok na příspěvek nevzniká.
K § 7:
Zákon upravuje poskytování příspěvku též nájemcům, jejichž příjmy (spolu s příjmy osob společně posuzovaných) přesahují částky životního minima, avšak výše příspěvku je oproti. nájemcům s příjmem pod životním minimem při stejném rozdílu původního a nově stanoveného nájemného nižší. Konkrétní výše příspěvku je stanovena v pevných částkách v příloze č. 1 a závisí vedle rozdílu nájemného též na počtu osob užívajících byt a výši příjmu. Přitom maximální výše příjmu, při níž lze příspěvek přiznat, nesmí překročit životní minimum o více než 30 % (tj. maximálně příjem ve výši 1,3 násobku životního minima).
K § 8:
Příspěvek nájemci užívajícímu družstevní byt nebo obytnou místnost v zařízeni určeném k trvalému bydlení (tzv. svobodárny) se vzhledem ke značné obtížnosti zjišťování nediferencuje padle nárůstu nákladů. Je podílem na limitovaných částkách přiznávaných nájemcům užívajícím byt s regulovaným nájemným. Tento podíl vychází ze vztahu mezi hrubým nájemným a odpovídajícími náklady na bydlení v těchto bytech; dosahuje přibližně úrovně 50% nákladů na hrubé nájemné v bytech s regulovaným nájemným.
Při výpočtu stanovených pevných částek příspěvku nájemci užívajícímu družstevní byt se braly v úvahu úhrady za náklady na opravu a údržbu bytového domu, na pojištění domu, náklady spojené se správou domu a na služby jako u hrubého nájemného. Nepřihlíželo se k částkám na úhradu úvěrů a úroků z něho, které jsou různé podle typů a stáří domů a v čase neměnné.
V zařízeních určených k trvalému bydlení (svobodárnách) se vycházelo z výše celkové úhrady stanovené podle cenového výměru č. 016/1930, jejíž jednotlivé nákladové položky nelze vyčlenit.
Pro nájemce užívající družstevní byt nebo obytnou místnost v zařízení určeném k trvalému bydlení s příjmem nepřesahujícím součet částek životního minima jsou částky uvedeny přímo v zákoně; u nájemců s příjmem vyšším (nejvýše do 1,3 násobku životního minima) je výše příspěvku stanovena rovněž formou pevných částek, v závislosti na výši příjmu ve vztahu k částkám životního minima a podle počtu osob užívajících byt, v příloze č. 2 zákona.
K § 9:
Příspěvek by měl po přechodnou dobu přispívat na zvýšené náklady na bydlení (zejména nájemného) po 31.prosinci 1993. V konkrétním případě nebude dávka poskytována déle než dva roky, což by měla být dostatečně dlouhá doba buď k zajištění levnějšího bydlení (menší byt, popřípadě v jiné lokalitě) nebo k překlenutí období, s nižšími příjmy.
U osob invalidních a starších 72 let se navrhuje dobu poskytování příspěvku časově neomezovat vzhledem k horší adaptabilitě těchto osob na jiné prostředí. Invaliditou se rozumí plná invalidita; skutečnost, jestli je takový občan poživatelem invalidního důchodu, nemá na uznání této podmínky vliv, neboť důvodem jejího stanovení je zdravotní stav občana. Invalidní občan nemusí být poživatelem invalidního důchodu (nesplnil např. podmínku doby zaměstnání), nebo může mít přiznán z důvodu invalidity důchod sociální nebo důchod manželky apod.
K § 10:
Příspěvek se při splnění podmínek nároku na základě žádosti přiznává na kalendářní pololetí. Žádost musí být podána ve stanovených termínech, jejichž dodržení je jednou z podmínek nároku /vyplývá z 2 odst. 3 písm.c)/.
K § 11:
Žádost musí obsahovat všechny náležitosti, které mají vliv na nárok na dávku a na její výši. U skutečností ověřitelných při podávání žádosti z předložený dokladů se umožňuje pouhé ověření potřebných údajů (např. výše výživného z rozsudku soudu, výše hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání z rozhodnutí úřadu práce o jeho přiznání apod.).
K § 12:
Příspěvek se vyplácí po uplynutí kalendářního čtvrtletí vždy za tři měsíce zpětně; stanovuje se lhůta, ve která je plátce povinen příspěvek vyplatit. Vzhledem k tomu, že se jedná o státní dávku, nevyplácí se obdobně jako jiné státní dávky (např. rodičovský příspěvek, státní vyrovnávací příspěvek) do ciziny.
K § 13:
Přípěvek budou vyplácet pověřené obecní úřady podle místa, kde se byt nachází, neboť tyto orgány vyplácejí i ostatní dávky sociální péče, včetně dávek podmíněných sociální potřebností, a tím již mají některé údaje o občanech k dispozici.
K § 14:
Zákon stanovuje povinnosti, příjemce a plátce dávky, zejména s ohledem na možné přeplatky na dávce, výplatu neoprávněnou apod. a dále též povinnost nájemce, který je poživatelem příspěvku, hlásit změny mající vliv na nárok na dávku. Takovou změnu je v průběhu období, na které se dávka přiznává, zánik nájemného poměru, zánik trvalého pobytu na území České republiky, vznik vlastnického práva k bytu a uzavřeni další nájem smlouvy. Jiné změny, včetně změny výše příjmu a počtu společně posuzovaných osob, v průběhu kalendářního pololetí, na které byla dávka přiznána, nemají. na nárok na příspěvek ani na jeho výši vliv.
K § 15:
Při řízení a dávku se bude postupovat podle správního řádu, pouze pro místní příslušnost k výplatě dávky je stanovena přímo v zákoně odchylka.
K § 16:
Zákon by měl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 1994, aby mohly být vytvořeny zejména v souvislosti se zvýšením nájemného, k němuž má dojít rovněž od 1.ledna 1994, předpoklady pra přispívání na zvýšené náklady na bydleni již na měsíc leden 1994 (i když zpětně až v dubnu 1994).