Cílem novely je snaha dále upřesnit právní úpravu postavení Policie České republiky, ve smyslu ústavního pravidla, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Návrh tudíž mění vyjádření některých úkolů policie a doplňuje oprávnění policistů ve věcech, ve kterých je neúplnost právní úpravy z hlediska policejní praxe či z hlediska legislativního naléhavě pociťována. Zároveň se upřesňují některá pravidla organizace Policie České republiky.
Vedle uvedeného cíle odráží novela změny vyvolané legislativní aktivitou v trestně právní oblasti (návrh zákona o státním zastupitelství a novela trestního řádu, jejichž účinnost se předpokládá k 1. lednu 1994). Návrhem se nahrazuje dosavadní působnost prokuratury v povolování používání operativní techniky službami Policie České republiky působností soudců.
V návaznosti na skutečnost zrušení zákona o Federální železniční policii ke dni 31. prosince 1993 se v novele stanoví podmínky skončení služebního poměru policistů Federální železniční policie. Současně se navrhuje vytvořit v organizační struktuře Policie České republiky novou službu železniční policie a vytváří se podmínky pro plynulý přechod policistů zanikajícího policejního sboru do Policie České republiky.
Předkládaný návrh je v pořadí čtvrtou novelou zákona o Policii České republiky. Tato skutečnost je důvodem, pro který se navrhuje vyhlášení úplného znění tohoto zákona.
S přijetím návrhu zákona nejsou spojeny žádné požadavky na státní rozpočet.
Odůvodnění článku I.
K bodu 1. /§ 2 odst. 1 písm. e)/
Vzhledem ke změnám trestního řádu, zrušení formy vyhledávání, se příslušným způsobem upravuje vyjádření úkolu policie.
K bodu 2. /§ 2 odst. 1 písm. h)/
Stávající zjednodušené vymezení úkolu policie pomocí pojmu "objekty zvláštního významu" nepostihuje složitost věci. V zájmu uplatněné ústavní zásady, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, které stanoví zákon, je navrženo zpřesnění úkolu a pro případy ochrany, které podléhají změnám pak alespoň vyjádření způsobu, kterým je ochranný úkol policie určen. Ochrana podle mezinárodní dohody jako úkol státu zahrnuje např. pohotovostní ochranu civilní letecké dopravy před činy nezákonného maření, policejní doprovody některých mezinárodních vlaků, pohotovostní ochranu jaderných elektráren a zařízení apod.
K bodu 3. /§ 2 odst. 1 písm. n)/
Ze seznamu úkolů Policie České republiky se vypouští úkol zpravodajské ochrany ekonomických zájmů České republiky. Zpravodajská činnost nepřísluší policejním orgánům. Uvedený úkol i způsob zajišťování informací přísluší Bezpečnostní informační službě České republiky. Potírání organizované hospodářské kriminality je dostačujícím způsobem vyjádřeno úkolem Policie České republiky podle § 2 odst. 1 písm. d), tj. odhalování trestných činů a jejich pachatelů.
K bodu 4. /§ 2 odst. 4/
Dosavadní inspekční instituce je zákonem označena jako útvar policie k odhalování trestných činů policistů. Jednoznačné vyčlenění útvaru inspekce mimo řídící vztahy v policii do podřízenosti ministra vnitra představuje vytvoření vhodného postavení útvaru ve vztahu k jeho úkolu.
Útvar inspekce bude stejně jako jeho předchůdce vybaven oprávněním k používání operativně pátracích prostředků a operativní techniky.
K bodu 5. až 8. /§ 3 odst. 2, 3, 6, 7 a 9/
Upřesňuje se územní a odborně liniová struktura Policie České republiky. Součástí Policejního prezidia nadále ne budou některé celorepublikové policejní útvary.
Ze seznamu autonomních služeb byla vypuštěna služba ochrany ekonomických zájmů, jako zpravodajský subjekt. Seznam je doplněn o službu železniční policie s ohledem na zánik Federální železniční policie a o službu policie, která se bude specializovat na potírání vybrané trestné činnosti, jako je korupce v veřejném sektoru, závažné daňové delikty, útoky na finanční mechanismy státu, praní špinavých peněz apod.
Výčet služeb policie je doplněn právem ministra zřídit i další služby a stanovovat hlavní řídící a součinnostní vztahy v policii.
K bodu 9. a 10. /§ 4 a 5/
V souvislosti s transformací prokuratury ve státní zastupitelství se navrhuje nové názvosloví.
K bodu 11. a 12. /§ 13 odst. 3 a 5/
V policejní praxi se běžně vyskytuji případy, kdy je 10 zbytné zjištění totožnosti osob policistou, aniž by šlo o typicky bezpečnostní úkon ve smyslu dosavadní úpravy oprávnění policisty požadovat prokázání totožnosti (§ 13 odst. 2).
Vždy je třeba zjistit totožnost osoby, která je policistou předváděna pro účely soudního, správního či jiného řízení na příkaz příslušného orgánu. Stejně je potřebné ověření totožnosti oznamovatele trestného činu, přestupku, stížností apod. při přijetí oznámení policistou.
Při poskytování pomocí osobě, které má právní zájem na zjištění totožnosti jiné osoby, např. pro účely odpovědnosti za škodu, je plně legitimní ověřit i totožnost osoby, které policista na její žádost takovou pomoc poskytl. Jde o opatření proti zneužití služby policie, které se opírá o požadavek ochrany práv a rovného postavení osoby, jejíž totožnost je zjišťována.
Chybějící výslovná právní úprava zakládající oprávnění policisty ke zjišťování totožnosti v uvedených případech vyžaduje neúměrně složité interpretační dovozování právního titulu. Nevyhovění požadavku policisty ze strany osob uvedených pod písm. b) a c) může být sankcionováno jako přestupek neuposlechnutí výzvy veřejného činitele. Pokud by chování těchto osob nabylo znaků podle ustanovení § 13 odst. 2 změnil by se příslušně rovněž postup policisty.
K bodu 13. /§ 15 odst. 2 písm. c)/
Důvodem zavedení možnosti třicetidenní internace cizinců s neznámou totožností, kteří mají být z území České republiky vyhoštěni je skutečnost, že je nutno jejich totožnost zjišťovat složitou cestou prostřednictvím zastupitelských úřadů. Podle stávající právní úpravy musejí být cizinci s neznámou totožností po uplynutí 24 hodin ze zajištění propuštěni i když jsou například důvodně podezřelí z protiprávní činnosti.
K bodu 14. /§ 17 odst. 1/
Podle platné úpravy je policista pouze oprávněn přesvědčit se, zda předváděná nebo zajištěná osoba nemá u sebe zbraň, kterou by mohla ohrozit svůj život nebo zdraví, nebo zdraví a život jiných osob. I při jiných zákrocích policisty (tj. tehdy, kdy dochází k přímému donucení či přímému odvracení konkrétně hrozícího nebezpečí ve fyzickém kontaktu policisty s osobou, nikoliv tedy v případě běžných služebních úkonů) je však policista často vystaven nebezpečí napadení s použitím zbraně. Je proto třeba rozšířit oprávnění policistů k preventivnímu odzbrojování alespoň těch osob, jejichž chování vykazuje znaky agresivity. Popis znaků agresivního chování osoby je vyjádřen v ustanovení 16 zákona.
K bodu 15. /§ 20d/
Oprávnění policisty vstupovat při plnění úkolů policie do provozoven (prostory určené pro styk se zákazníky) není v dosavadním zákoně vůbec upraveno, přičemž v praxi nastávají případy, kdy ze strany zejména provozovatele různých podniků a zařízení (např. nočních zábavných podniků) je rozličným způsobem znemožňováno vstupovat policii do jinak veřejně přístupných prostor těchto podniků a zařízení v obvyklé otvírací době.
Vstup policisty na místa, která nejsou veřejně přístupná, ale zároveň nejsou obydlím ve smyslu čl. 12 Listiny základních práv a svobod, je možný jen v případech, kdy je policista povinen zakročit či učinit služební úkon, tzn. jde-li na místě např. o bezprostřední zásah proti flagrantní delikvenci.
K bodu 16. /§ 20e/
Oprávnění jsou přiměřeně převzata ze zákona o Federální železniční policii, jehož účinnost končí dnem 31. 12. 1993. Policie České republiky přebírá s některými povinnostmi k zajišťování bezpečnosti v železniční dopravě rovněž nejnutnější oprávnění zanikající Federální železniční policie.
K bodu 17., 18., 21., 22., 25. /§ 33, § 34 odst. 1, § 36 odst. 7 a 9 a 37 odst. 2/
V uvedených bodech se realizují změny související s vytvořením útvaru inspekce ministerstva vnitra /bod 4. novely/. Útvar inspekce ministerstva vnitra je v zájmu plnění svých úkolů oprávněn používat operativní techniku a operativně pátrací prostředky.
K bodu 19. /§ 34 odst. 2/
Zavádí se pozitivní vymezení operativně pátracího prostředku - krycí doklady a odstraňuje se překonaná terminologie zákona.
K bodu 20. a 23. /§ 36 odst. 3, 5, 6, 8 a 9/
Předpokládaný zánik prokuratury vyžaduje nahradit funkci prokurátorů v dozoru nad používáním operativních prostředků příslušnými soudci. Státní zástupci nemohou tuto úlohu prokuratury převzít, neboť zastupitelství je ústavou pojato jako orgán moci výkonné. V ostatních případech je nahrazení prokuratury státním zastupitelstvím možné (§ 4 odst. 2,§ 5 odst. 1, § 32 odst. 2); toto nahrazení přísluší upravit návrhu zákona o státním zastupitelství.
K bodu 24. /§ 36 odst. 1/
Označení zákonodárného orgánu se uvádí do souladu s jeho označením podle Ústavy České republiky.
K bodu 26. /§ 45a/
Právní úprava provozu policejních evidencí včetně těch, na které se vztahuje působnost zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, byla dosud omezena pouze na formulaci úkolu (zmocnění) policie takové evidence vést. V souladu s požadavky na ochranu osobních údajů je proto třeba nově upravit nejvýznamnější otázku provozu policejních evidencí, tj. komu je možné informace z těchto evidencí poskytnout a za jakých podmínek.
Informace z policejních evidencí se poskytují jen státním orgánům. Pokud nejde o jmenovité státní instituce, jejichž hlavní působností jsou bezpečnostní úkoly, musí být důvod k poskytnutí informací určitému státnímu orgánu zřejmý z jeho zákonem vymezených úkolů a odůvodněn nezbytností znalosti předmětných informací pro plnění těchto úkolů.
Policejní evidence jsou především evidencemi kriminalistickými. Předmětem evidování je objasněná i neobjasněná trestná činnost, evidence hledaných a pohřešovaných osob a věcí, evidence neznámých mrtvol a kosterních nálezů, stop z místa trestných činů. Nejvýznamnější evidence s osobními údaji jsou evidence pachatelů kriminální činnosti členěné podle účelných způsobů vyhledávání v evidenci, tj. identifikačních hledisek (jména, přezdívky, falešná jména, daktyloskopické údaje, druh a způsob páchání trestné činnosti, popis, tetování apod.). Na jmennou evidenci pachatelů se váže evidence kriminálních spisů.
Pokud by nebylo zákonem výslovně upraveno poskytování informací z policejních evidencí, je po právu, aby kterékoliv osobě, tzn. např. včetně recidivistů, byla na požádání poskytnuta policií zpráva o informacích o ní uchovávaných (viz 17 písm. l) zákona č. 256/1992 Sb.).
K bodu 27. a 28. / § 54 a 54a/
Zajišťuje se právní ochrana nového vzoru stejnokroje příslušníků Policie České republiky a vnějšího označení služebních vozidel a jiných dopravních prostředků užívaných Policií České republiky při plnění služebních úkolů. Současně se zavádí nová skutková podstata přestupku - neoprávněné užití zvláštního barevného provedení a označení policejních dopravních prostředků.
Odůvodnění článku II.
Protože se jedná již o čtvrtou novelu zákona o Policii České republiky je v zájmu šetření právní jistoty občanů žádoucí vyhlásit úplné znění tohoto zákona.
Odůvodnění článku III.
K bodu 1. /§ 13 písm.c)/
V souvislosti se zánikem Federální železniční policie a potřebou přijetí části policistů tohoto sboru do Policie České republiky, je třeba umožnit, aby těmto policistům mohla být zachována hodnost, které dosáhli ve své dosavadní službě i pro službu v Policii České republiky. Činí se tak uplatněním tohoto pravidla obecně na služební poměry zavedené zákonem, neboť to charakter těchto služebních poměrů v České republice plně dovoluje.
K bodu 2. a 3. /§ 153 a 154/
Sleduje se zjednodušení a zpřesnění dosavadní úpravy o zápočtu doby zaměstnání, která vedla v aplikační praxi k nejistotě. Pochybnostem je třeba zabránit mimo jiné i v případech započítávání délky služby konané ve Federální železniční policii do výpočtu celkové doby služby v Policii České republiky; dosavadní ustanovení § 154 na případy přechodu policistů tohoto policejního sboru do služebního poměru policistů Policie České republiky nepamatuje. V souvislosti se započítáváním doby zaměstnání pro nároky při skončení služebního poměru se výslovně se vylučuje možnost vyplacení odchodného, které již bylo za určité období služebního poměru vyplaceno.
Odůvodnění článku I V.
Podle zákona č. 26/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících, se k 31. prosinci 1993 zrušuje zákon o Federální železniční policii, čímž zaniká i policejní organizace tímto zákonem zřízená.
Ukončení služebního poměru policistů Federální železniční policie z důvodu zániku organizace je třeba upravit zvláštním ustanovením a zároveň určit, jak budou vypořádány nároky propuštěných policistů. Těm z policistů Federální železniční policie, kteří se bezprostředně po skončení jejich služebního poměru stanou policisty Policie České republiky budou doby služby, uznané jim podle zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii, započteny do celkové doby trvání služebního poměru pro přiznání nároků souvisejících se skončením služebního poměru k Policii České republiky.
Odůvodnění článku V.
Stanovení účinnosti je přímo spojeno s předpokládaným datem účinnosti zákona a státním zastupitelství a novelou trestního řádu k 1. lednu 1994. Účinnost čl. IV je spjata s datem skončení účinnosti zákona o Federální železniční Policii.