Návrh novely zákona o Ústavním soudu vychází z přijetí ústavního zákona o referendu a o doplnění Ústavy České republiky. Tímto ústavním zákonem byla rozhodovací pravomoc Ústavního soudu rozšířena o rozhodování o zrušení či nezrušení rozhodnutí přijatého v referendu. Samotné rozšíření funkcí Ústavního soudu o rozhodování v této věci bylo provedeno přímo zmíněným ústavním zákonem.
Není však vhodné, aby přímo ústavním zákonem byla řešena otázka, zda má v této věci Ústavní soud rozhodovat v plénu či v senátu. Současně je zapotřebí stanovit i požadavky na řízení Ústavního soudu o zrušení rozhodnutí přijatého v referendu.
V návaznosti na ústavní zákon je tedy třeba tuto úpravu stanovit novelou zákona o Ústavním soudu.
K článku I:
-------------
1.S ohledem na charakter tohoto rozhodnutí Ústavního soudu je navrhováno, aby se jednalo o rozhodnutí, o němž se usnáší plénum Ústavního soudu.
2.Ve vazbě na doplnění okruhu otázek rozhodovaných v plénu v § 11 je zapotřebí upravit i příslušnou část zákona o řízení před Ústavním soudem. Proto je navrhováno vložení nového oddílu, stanovujícího nezbytná procesní pravidla.
K článku II:
--------------
Protože návrh novely zákona o Ústavním soudu bezprostředně navazuje na přijetí ústavního zákona o referendu a o doplnění Ústavy, je logické a nezbytné, aby tato novela nabyla účinnosti stejným dnem, jako zmíněný ústavní zákon, to jest dnem 1.ledna 1997.
Přijetí tohoto zákona může mít jen zcela zanedbatelný vliv na státní rozpočet z hlediska rozpočtu Ústavního soudu. Přesnou částku potřebných rozpočtových nákladů nelze předem stanovit, neboť nelze provést ani přibližný odhad četnosti těchto rozhodnutí Ústavního soudu.
Navrhovaný zákon není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl.10 Ústavy, ani s ústavním pořádkem České republiky.