Navrhovaný zákon o Parlamentní stráži naplňuje předpoklad zřízení tohoto sboru podle §119 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a s existencí Parlamentní stráže počítá i ustanovení §2 odst. 1 pís. h) zákona o Policii ČR. Návrh vychází z předpokladu, že i když bude konstituován nový útvar je vhodné, aby byla pokud možno zachována dosavadní úprava pravomocí, práv a povinností příslušníků Policie, která dosud vykonávala úkoly Parlamentní stráže. Proto je Parlamentní stráž konstituována jako ozbrojený bezpečnostní sbor, jehož vnitřní poměry vycházejí z předpisů upravujících postavení Policie ČR a policistů, pokud je taková analogie možná. Přitom je ovšem mezi Parlamentní stráží a Policií organizační nezávislost a pro Parlamentní stráž je prioritní plnit své úkoly - ochranu Parlamentu, zatímco pro Policii to byl pouze jeden z jejích mnoha úkolů. Za plnění úkolů Parlamentní stráže je odpovědný ředitel, který je do funkce jmenován za součinnosti předsedů obou komor Parlamentu a může být při nespokojenosti kteréhokoliv z nich s prací Parlamentní stráže odvolán.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR. Navrhovaná úprava bude mít dopad na státní rozpočet, ale pouze formální - změna financování této činnosti z rozpočtu Policie a tedy Ministerstva vnitra do rozpočtu Poslanecké sněmovny. Protože se nemění rozsah vlastních úkolů, budou zvýšené výdaje v rozpočtu Poslanecké sněmovny odpovídat úspoře v rozpočtu Ministerstva vnitra.
§ 1
Parlamentní stráž je vzhledem k povaze svých úkolů definována jako ozbrojený sbor, jehož početní stavy určuje předseda Poslanecké sněmovny za součinnosti předsedy Senátu.
Zákon stanoví obdobně jako u Policie ČR spolupráci Parlamentní stráže s Bezpečnostní informační službou. Policie ČR má pak zákonnou povinnost přispět na žádost Parlamentní stráže pomocí v případech, kdy Parlamentní stráž nebude disponovat speciálními činnostmi (pyrotechnická) anebo nebude schopna zajistit mimořádné události (hromadné demonstrace a pokusy vniknutí do sídla Parlamentu). Vzhledem k odlišnému poslání obecní policie není zákonem stanovena spolupráce těchto dvou složek.
V zákoně je stanoveno, že při společných akcí v sídle Parlamentu (neplatí mimo objekty tvořící sídlo Parlamentu podle zvláštního zákona) je velitelem akce příslušník Parlamentní stráže, který bude přednostně chránit zájmy Parlamentu a je si vědom lépe parlamentních zvyklostí než příslušník Policie. Z tohoto pravidla zákon umožňuje výjimku při návštěvách hlav států v Parlamentu, kdy půjde o rozsáhlejší bezpečnostní opatření i mimo sídlo Parlamentu a nebude žádoucí dělit velitelskou pravomoc a zvláště bude nutno respektovat i požadavky ochrany hlavy jiného státu, které mohou být určeny i neformálním mezinárodním obyčejem.
§ 2
Parlamentní stráži jsou dány úkoly, které dosud plní Policie a jsou spojeny s Parlamentem. Jde o ochranu předsedů obou komor jakožto významných ústavních činitelů, jiných osob na základě usnesení parlamentních komor a dále o ochranu objektů v nichž Parlament sídlí, nebo jeho orgány jednají. Obdobně plní tyto úkoly hradní policie ve vztahu k prezidentu a jeho sídlu, v případě hradní policie jde ovšem o zvláštní službu v rámci Policie ČR.
§ 3
Organizace Parlamentní stráže vychází z toho, že v čele stojí ředitel, který dál určí organizaci stráže po projednání s předsedy parlamentních komor. Ředitel je sice jmenován předsedou Poslanecké sněmovny, ale ten pro jmenování potřebuje souhlas předsedy Senátu. Odvolat ředitele může předseda Poslanecké sněmovny kdykoliv i z pouhé vlastní iniciativy, vždy však na žádost předsedy Senátu. Ředitel Parlamentní stráže může být tak ve své funkci pouze, má-li důvěru zároveň obou předsedů komor Parlamentu, to zajišťuje rovnoprávný vztah k plnění povinností stráže jak ve vztahu k Poslanecké sněmovně, tak i Senátu.
Je zde též řešena problematika "civilních" zaměstnanců, kteří působí v Parlamentní stráži. Jde sice o zaměstnance Kanceláře Poslanecké sněmovny, ale jejich nadřízeným dle pracovněprávních předpisů je ředitel Parlamentní stráže.
§ 4 - 9
V těchto ustanoveních jsou upraveny povinnosti (včetně prokázání příslušnosti k Parlamentní stráži), oprávnění a prostředky příslušníků Parlamentní stráže, odpovědnost státu za škodu, povinnost mlčenlivosti, služební poměr, služební stejnokroj a jeho ochrana v rámci přestupkového práva. Navrhovaná úprava, která vychází z úpravy těchto otázek u Policie ČR, materiálně odpovídá stávající úpravě postavení členů ochranky Parlamentu jakožto policistů Policie ČR. Příslušníci Parlamentní stráže mohou svých oprávnění a prostředků použít jen při plnění úkolů Parlamentní stráže, proto jsou vyloučeny ty ustanovení zákona upravujících oprávnění a prostředky Policie, která nesouvisí s úkoly Parlamentní stráže (např. oprávnění při zajišťování bezpečnostní železniční dopravy). Technická výhoda odkazu na zákon o Policii je i v tom, že v případě změny některého ustanovení (např. použití zbraně) se dosáhne účinku pro oba ozbrojené sbory již prostou novelizací zákona o Policii, v případě vyčerpávající úpravy v zákoně o Parlamentní stráži by muselo dojít i k novelizaci tohoto zákona, jelikož by bylo společensky nežádoucí, aby pro ozbrojené sbory, které jsou ve styku s veřejností platila odlišná úprava např. pro použití zbraně a stejných donucovacích prostředků.
Způsob vnějšího označení a odznaky Parlamentní stráže má podle návrhu upravit vláda nařízením, jelikož s ohledem na jejich ochranu v rámci přestupků není vhodné, aby je stanovil Parlament pouhým usnesením, které nemá povahu obecně závazného právního předpisu.
§ 10
Parlamentní stráž bude financována ze státního rozpočtu v rámci rozpočtové kapitoly pro Poslaneckou sněmovnu.
§ 11
Uvedené ustanovení zajišťuje zachování služebních požitků a náležitostí dle délky služby pro ty příslušníky, kteří se stanou členy Parlamentní stráže a dosud jsou např. příslušníky Policie ČR. Stejná zásada je při opačném přechodu člena Parlamentní stráže zpět do Policie. Ustanovení také pamatuje na ty, kteří byli ve služebním poměru v období československého státu v československém nebo slovenském ozbrojeném bezpečnostním sboru (Federální policejní sbor, Sbor Hradní policie, Policejní sbor SR). Vzhledem k charakteru činnosti příslušníka Parlamentní stráže je analogicky jako dle zákona o Policii ČR umožněno započítávání doby služby v jiném ozbrojeném sboru s podobnou náplní činnosti (Policie ČR, Vězeňská stráž, Justiční stráž), tedy nikoliv příslušníků Československé armády, Armády ČR a Bezpečnostní informační služby.
§ 12
Jde o přechodné opatření vyplývající z toho, že samotnou účinností zákona nebude možno okamžitě personálně i technicky zajistit plnohodnotné fungování Parlamentní stráže.
§ 13
Účinnost zákona je vzhledem ke přípravě jeho realizace dána až s počátkem nového roku, což bude též začátek nového rozpočtového roku a může tak dojít k zapracování jeho rozpočtových důsledků do nového státního rozpočtu.