Důvodová zpráva k Návrh novely zákona o sociálním příspěvku k vyrovnání zv.náj

K § 1

Ustanovení § 1 návrhu uvádí účel zákona. Navrhuje se zavést zvláštní dávku, která má sociální charakter a je účelově spjata s důsledky deregulace nájemného. V tomto ustanovení je také zakotveno, že jde o státní dávku.

K § 2

V ustanovení se vymezují osobní rozsah navrhované úpravy a podmínky, za nichž vznikne na příspěvek nárok. Pokud jde o osobní rozsah, vychází návrh zákona z toho, že nárok na příspěvek bude mít ten nájemce bytu, který platí nájemné, které je podle zvláštních předpisů regulováno stanovením maximální výše; nárok na příspěvek nebudou mít tedy nájemci bydlící v bytech bytových družstev, neboť na nájem z těchto bytů se regulace nevztahuje a u těchto nájemců také nedochází ke zvýšení nájemného v souvislosti s postupnou deregulací.

Základní podmínkou nároku na příspěvek bude zvýšení základního nájemného proti jeho výši platné ke dni 1. června; toto datum bylo zvoleno proto, že ke zvýšení nájemného dochází vždy nejdříve od 1. července. Nárok na příspěvek samozřejmě vznikne i tehdy, bylo-li nájemné zvýšeno od pozdějšího data. Podmínkou nároku na příspěvek není, že nájemné musí být zvýšeno v maximální možné míře, kterou předpisy o nájemném z bytu umožňují.

Jak vyplývá z § 1 návrhu, je příspěvek sociální dávkou, a proto bude náležet jen v případě, že příjem rodiny nedosahuje určitou stanovenou částku. Tato částka se stanoví jako součin životního minima rodiny a koeficientu 1,60. Jde o stanovení podmínky výše příjmů v rodině způsobem u sociálních dávek obvyklým. Další podmínkou pro přiznání příspěvku je, že všechny osoby, k nimž se přihlíží musí být v tomto bytě hlášeny k trvalému pobytu podle příslušných předpisů (úprava přihlíží též k cizincům). Touto úpravou se znemožní případné obcházení navrhovaného zákona tím, že by se dala sociální situace ovlivňovat pouze užíváním bytů různými osobami. Pro nárok na příspěvek je dále stanovena podmínka, že všechny osoby trvale hlášené v bytě, o nichž bude třeba zjišťovat některé údaje pro posouzení nároku, zejména výši příjmů, musí souhlasit s tím, aby si příslušný okresní úřad mohl potřebné údaje zjišťovat nebo ověřovat; jde v tomto případě o zákonné prolomení ochrany osobních dat pro účely řízení o příspěvku, bez něhož by mohlo být řízení o tuto dávku velmi administrativně složité, popř. nemožné.

Navrhované ustanovení § 2 dále stanoví, že příspěvek náleží v kalendářním měsíci jen jednou, a upravuje postup, kdy může vzniknout nárok na příspěvek více osobám současně; jedná se o případy společného nájmu bytu.

K § 3

Vzhledem k tomu, že je příspěvek závislý na výši příjmu v rodině, návrh stanoví, co se rozumí rozhodným příjmem, za jaké období se rozhodný příjem zjišťuje, a které příjmy oprávněné osoby a osob společně s ní posuzovaných se do rozhodného příjmu započítávají, a to včetně započítávání vyjmenovaných dávek státní sociální podpory.

Vymezení rozhodného příjmu, rozhodného období i započitatelného příjmu je v zásadě shodné s vymezením uvedených úprav v zákoně o státní sociální podpoře. Toto řešení bylo zvoleno proto, že o příspěvku budou rozhodovat stejné orgány jako o dávkách státní sociální podpory, a tak bude možné v podstatě pro dvojí účel zjišťovat příjem uvedeným způsobem jen jednou. Sleduje se tím značné administrativní zjednodušení.

K § 4

Vzhledem k tomu, že se příspěvek bude poskytovat v závislosti na nájemním vztahu, je třeba stanovit okruh společně posuzovaných osob tak, že jej tvoří všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu, a to bez ohledu na příbuzenský či jiný vztah těchto osob. V naprosté většině případů však půjde o rodiny s příbuzenskými vztahy. Navrhované řešení je shodné s vymezením okruhu společně posuzovaných osob pro příspěvek na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.

Návrh zároveň umožňuje, aby v odůvodněných případech, kdy některá z osob je v bytě trvale hlášena, ale byt neužívá, rozhodl okresní úřad, že se k této osobě nepřihlíží. Tak se zamezí nezamýšleným důsledkům v některých případech, kdy by musel být zamítnut nárok jen proto, že některá z osob je sice v bytě k trvalému pobytu hlášena, ale např. několik let již byt neužívá.

K § 5

Pro nárok na příspěvek a jeho výši se vychází z částky životního minima a z částky nákladů na domácnost jako jedné z částek tvořící životní minimum. Tyto částky se budou posuzovat, tak jako v jiných sociálních případech (státní sociální podpora, sociální péče), podle zákona o životním minimu. Zároveň se stanoví některé principy, podle nichž se částky životního minima budou posuzovat.

K § 6

Příspěvek se bude přiznávat vždy na kalendářní čtvrtletí, popř. v rámci kalendářního čtvrtletí na dobu kratší, budou-li splněny podmínky nároku na příspěvek jen po tuto kratší dobu. Přiznávání příspěvku na kalendářní čtvrtletí, tj. opakovaně, umožní reagovat pružně na aktuální příjmovou situaci rodiny.

Příspěvek se bude vyplácet - obdobně jako opakované dávky státní sociální podpory - v měsíčních termínech. Pouze v případech, že příspěvek nebude dosahovat měsíční výše 100 Kč, se bude vyplácet jednou za kalendářní čtvrtletí.

Poprvé se příspěvek přizná na kalendářní čtvrtletí od 1. července 1997 a naposledy ho bude možno poskytnout za splnění podmínek na čtvrtletí od 1. října 2000 do 31. prosince 2000.

K § 7

Ustanovení upravuje způsob stanovení výše příspěvku. Konstrukce příspěvku je přitom obdobná jako u příspěvku na bydlení náležejícího podle zákona o státní sociální podpoře, tj. s rostoucím příjmem se výše příspěvku snižuje.

Výše příspěvku je konstruována v závislosti jednak na období jednak velikosti obce. Postupem času se bude výše příspěvku postupně snižovat, aby tak byl vytvořen tlak na zajištění bydlení odpovídajícího finančním možnostem nájemců. Zohlednění velikosti obce, v níž se nachází byt s regulovaným nájemným, vychází z toho, že v největších obcích je zvýšení nájemného nejvyšší.

V konstrukci výše příspěvku nejsou, obdobně jako v systému státní sociální podpory, použity pevné částky, ale částky životního minima, které jsou podle zákona č.463/1991 Sb., o životním minimu, valorizovány, a jejich násobky. Pokud má rodina příjem nižší než je životní minimum, stanoví se zákonný předpoklad příjmu ve výši odpovídající životnímu minimu rodiny, tzn. tak, aby příspěvek nenahrazoval dávky sociální péče.

Ve výpočtu příspěvku je vždy pro druhé pololetí kalendářního roku a první pololetí roku následujícího používána stejná částka životního minima potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost platná k 1. červenci, tj. k prvnímu dni stanoveného období, od kterého je možné na základě rozhodnutí vlády využívat nově stanovené propočtové koeficienty pro zvýšení nájemného. Pokud by tyto částky ve výpočtovém vzorci byly upravovány při každém zvýšení částek životního minima, zvýšila by se hranice maximálních příspěvků nad úroveň faktického zvýšení základního nájemného v průměrném bytě pro příslušný počet osob. Aktuální částky životního minima jsou však rozhodující pro stanovení celkového životního minima rodiny, které je porovnáváno s rozhodným příjmem rodiny.

Pokud měsíční částka je nižší než 50 Kč, zvyšuje se příspěvek na 50 Kč. Obdobné pravidlo platí i pro dávky státní sociální podpory a souvisí s potřebou zjednodušení kontaktu příjemce dávky a výplatního místa, zejména pokud jde o systém výplaty příspěvku (zamezuje se poukazování velmi nízkých částek).

K § 8 a 9

Příspěvek bude vyplácet okresní úřad, který jej přiznal, a to v měsíčních splátkách.

Pro nárok na příspěvek se stanovují roční promlčecí lhůta a stejná lhůta bude platit pro nárok na vrácení neoprávněně vyplaceného příspěvku.

K § 10

Návrh v § 10 zakotvuje povinnost různých subjektů sdělovat pro potřeby rozhodování o příspěvku údaje, které jsou pro takové rozhodování nezbytné. Uvedeným subjektům se ukládá sdělovat tyto údaje bezplatně.

Další povinnost je uložena pronajímateli bytu, neboť bez potvrzení údajů o výši nájemného by nebylo možné příspěvek přiznat. Pronajímatel bytu není přitom oprávněn žádat od nájemce za vystavení písemného potvrzení jakoukoli úhradu.

K § 11 až 13

K rozhodování o příspěvku budou příslušné okresní úrady a žádat o příspěvek se bude písemnou žádostí u příslušného okresního úřadu a na předepsaném tiskopisu.

V žádosti o příspěvek musí žadatel uvést údaje potřebné pro jeho přiznání a doložit žádost potřebnými doklady, zejména potvrzením o výši příjmu a potvrzením, pronajímatele bytu, popř. dalšími doklady.

K § 14

Příspěvek, tak jak jsou podmínky nároku na něj a jeho výši navrhovány, se svým charakterem blíží dávkám státní sociální podpory, a rozhodovat o příspěvku budou rovněž okresní úřady, které rozhodují o dávkách státní sociální podpory. Návrh proto stanoví, že pro nárok na příspěvek a jeho výši se přiměřeně použijí některá obecná ustanovení zákona o státní sociální podpoře, a to zejména pokud jde o vznik, zánik a změnu nároku na příspěvek, jeho výši, výplatu a řízení o příspěvku. Navrhovaný způsob tak představuje řešení, které usnadní přiznávání příspěvku z hlediska administrativního, umožní použití výpočetní techniky a v určitém rozsahu i programového vybavení, které existují na okresních úřadech pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory.

K § 15

Účinnost se navrhuje v návaznosti na úpravu výše regulovaného nájemného.