Navrhovaný zákon zavádí novou povinnost přiznání majetku. Navrhovaná úprava má pomoci k boji proti "praní špinavých peněz" a k důslednějšímu postihu daňových úniků. Případná nelegální činnost s peněžním ziskem je tak zpětně vysledovatelná na základě přešetření neobvyklého majetkového přírůstku.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR. Navrhovaná úprava bude mít dopad na státní rozpočet, neboť si vyžádá zvýšení pracovní zátěže na finančních úřadech, ale též má posílit daňovou disciplínu a tak zvýšit příjmovou stránku státního rozpočtu.
§ 1
Zde je určena osobní působnost zákona, která stojí na stanovisku, že přiznání k majetku musí podat všechny fyzické a právnické osoby s trvalým pobytem či sídlem v ČR bez ohledu na občanství. Jiné osoby pak musí podat přiznání pouze v případě držení nemovitého majetku na území ČR, jenž se eviduje v katastru nemovitostí.
§ 2
Zde je stanoveno, který majetek přiznání podléhá. Vždy je to nemovitý majetek a dále věci movité, cenné papíry a jiná majetková práva při překročení hodnoty 1 000 000 Kč v příslušné kategorii majetku a rovněž je stanovena minimální hodnota přiznávaných věcí movitých na 20 000 Kč pro jednotlivou movitou věc. Dále je řešena možnost dobrovolného podání přiznání k majetku a způsob dělení majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů pro účely podání přiznání k majetku.
§ 3
Zde jsou stanovena pravidla pro podání daňového přiznání a povinnost je podat opakovaně po pěti letech, pokud osoba splňuje podmínky pro povinné podání přiznání. Je řešena i povinnost podat přiznání majetku ve zvláštních případech (likvidace či konkurz právnické osoby). Jsou vyjmenovány subjekty, které přiznání k majetku podávat nemusejí. Jde o veřejnoprávní korporace a státní podniky, kde lze zjistit požadované údaje jinou cestou (kontrola zřizovatele či zakladatele jenž je v postavení státního orgánu). Je zde též akceptováno hledisko šetření diplomatické imunity.
§ 4
Zde je stanoveno právo finančního úřadu, aby zpětně zdanil majetkové přírůstky, u nichž nebylo prokázáno, že byly získány z legálních a zdaněných příjmů. Jde o vlastní účel tohoto zákona. Při kontrole správnosti přiznání se použijí přiměřeně ustanovení o daňové kontrole dle zákona ČNR o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb. Pokud není prokzáno použití jiné daně (např. daň darovací), doměří se daň z příjmů.
§ 5
Toto ustanovení stanoví součinnost správců daně vůči orgánům činným v trestním řízení při poskytování údajů z přiznání, neboť dalším účelem přiznání vedle doměření daně je snaha o lepší objasnitelnost majetkové trestné činnosti či jiné trestné činnosti směřující k získání majetkového obohacení.
§ 6
Toto zmocňovací ustanovení umožňuje vydání prováděcího právního předpisu, který by stanovil věci, jež by majetkovému přiznání nepodléhali. Jde o možnost Ministerstva financí, ne zákonnou povinnost.
§ 7
Za porušení uvedeného zákona je stanovena pokuta až do 1 000 000 Kč. Tuto pokutu bude možno uložit za nesplnění povinnosti podle tohoto zákona, není dotčena možnost následného postihu v případě např. možného doměření nezaplacené daně.
§ 8
Toto ustanovení stanoví, že při řízení před státními orgány ve věci přiznání k majetku se použije zákon o správě daní a poplatků, což je procesní předpis používaný v daňovém řízení před finančními orgány.
§ 9
Vzhledem k závažnosti zákona a nutnosti o jeho podstatě informovat osoby je stanovena poměrně dlouhá legisvakační lhůta a účinnost zákona je navržena k 1. 1. 1998.