Důvodová zpráva
Základním smyslem zákona 42/1992 Sb. o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech bylo stanovit způsob přizpůsobení vnitřních právních poměrů družstev obchodnímu zákoníku eventuelně přeměny družstev na jiné podnikatelské subjekty dle obchodního zákoníku a dále určit a vypořádat majetkové nároky oprávněných osob.
Pomineme-li více či méně problematické řešení zákona č. 42/1992 Sb. některých otázek týkajících se úpravy majetkových vztahů v družstvech anebo řešení jejich adaptace na režim obchodního zákoníku, zcela nepochybně největším a z pohledu praxe prakticky neřešitelným problémem je filozofie a konstrukce zákona v otázce vypořádávání majetkových nároků z transformace.
Lze očekávat, že nejcitelnější negativní důsledky zákona bude mít paradoxně to, co zákon neřeší - totiž otázka formy majetkového vypořádání. ani původní představy zákonodárce, že vypořádání transformačních nároků bude vycházet ze skladby a struktury zemědělského majetku, bohužel nebyly v zákoně zakotveny. Ze strany oprávněných osob proto budou, a současná praxe to potvrzuje, logicky výrazně převládat striktní požadavky na finanční plnění. A to tím spíše, že ustanovení § 13 odst. 3) již vůbec ani v náznaku nespojuje vydávání s provozováním zemědělské výroby. Z tohoto pohledu je vypořádání s oprávněnými osobami nerealizovatelné a je opět paradoxní, že na tuto logiku zákona doplatí v konečných důsledcích nejen transformované subjekty, ale i převážná část oprávněných osob.
Stávající družstva, která si situaci a důsledky uvědomují, jsou tak v podstatě zákonem nucena k nejrůznějším organizačním a majetkoprávním opatřením, protože jsou tímto zákonem předurčena k vážným existenčním obtížím, v mnoha případech nepochybně vedoucím až k jejich zániku.
Z hlediska vypořádání majetkových podílů vytvořil zákon jakýsi sedmiletý prostor pro ekonomickou konsolidaci transformovaných subjektů, nicméně v důsledku objektivních skutečností drtivé většině z nich jejich ekonomika neumožní ani po uplynutí lhůty m,majetkové podíly oprávněných osob vypořádat. Tento problém by nevyřešila ani lhůta výrazně delší.
Vzhledem k současné ekonomické situaci družstev, skladbě a struktuře jejich majetku, jeho reálné hodnotě a poměru mezi hodnotou majetku družstev a hodnotou pohledávek oprávněných osob by nic nevyřešila ani případná eliminace finačního plnění. Výsledky provedených šetření totiž ukazují, že ve vztahu k vlastnímu jmění družstev jde o téměř 50 % zadluženost a o hodnotu více než 30 miliard korun.
Na druhé straně zákon a všechny výše uvedené skutečnosti staví oprávněné osoby do role pasívních vlastníků čehosi a ponechává je v nejistotě v jaké podobě, kdy a zda vůbec jejich majetkové podíly budou vypořádány.
Za nedostatečnou je třeba považovat i úpravu majetkových poměrů oprávněných osob - členů družstev, neboť zákon č.42/1992 Sb. v podstatě tuto otázku neřeší.
Všechny zmiňované problémy jsou vzhledem k důsledkům velmi vážné a měly by být urychleně řešeny. Východisko je nutno vidět především v opatření legislativního charakteru, t.j. právně relevantní formou řešit to, co zákon č.42/1992 Sb. neřeší .
Z těchto hledisek se jeví jako jediné konstruktivní řešení konstitování institutu zvláštního cenného papíru, jehož prostřednictvím by měla povinná osoba možnost, respektive povinnost, oprávněnou osobu vypořádat. Navrhovaný způsob plně koresponduje se zásadami tržního hospodářství, především pomůže nastavit reálnou hodnotu majetkového podílu a je přijatelný pro obě zúčastněné strany, neboť ve vztahu k oprávněné osobě respektuje ústavní zásadu rovného postavení, zaručuje vypořádání jejich majetkových podílů a majetkový užitek na základě tržní a tedy reálné hodnoty zemědělského majetku. Oprávněným osobám umožňuje vypořádat své závazky z transformace při zachování podnikatelských aktivit a své existence. Toto řešení je ve svých důsledcích i optimální z hlediska celospolečenského prospěchu.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem se předkládá návrh novelizace zákona 42/1992 Sb., který řeší danou problematiku vydáním zvláštních cenných papírů - podílnických listů - ve výši nevyrovnaných majetkových podílů. Tyto podílnické listy přesně specifikují míru oprávnění věřitele vůči dlužníkovi. Konstrukce novelizace navíc nevylučuje institut dohody o jiném způsobu vypořádání na základě dohody. Tato novelizace se vztahuje především na ty subjekty, které si ponechaly právní formu družstva.
V návaznosti na tento mechanismus vypořádání novelizuje i zákon o dani z příjmů tak, aby se příjmy plynoucí z realizace majetkových práv prostřednictvím podílnických listů staly položkou osvobozenou od daně z příjmu. Na druhé straně je navrhováno, aby finanční prostředky, které dlužník použije na úhradu vykoupení podílnických listů, byly ve smyslu tohoto zákona daňovým nákladem.
Návrh si nevyžádá žádné dodatečné výdaje ze státního rozpočtu. Naopak lze reálně předpokládat, že jeho přijetím se výrazně sníží zatíženost soudů. okresních úřadů a územních odborů MZe ČR. Realizací dojde ke snížení výnosu z daně z příjmu. Toto snížení je ale v podstatě fiktivní vzhledem k dosavadnímu přístupu ke zdanění majetkových příjmů z restituce a transformace zemědělského majetku, kdy se tyto daně prakticky odpouštějí.