Důvodová zpráva
Důvodová zpráva
Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
Dnes platné znění zákona o spotřebních daních odpovídá aktuálnímu stavu poznatků a zkušeností, které praktické uplatňování tohoto zákona dosud přineslo. V návrhu novely zákona o spotřebních daních se tedy z legislativního hlediska uplatňují jen některé dílčí změny, které usnadní fungování systému spotřebních daní.
Hlavním důvodem pro předložení návrhu novely zákona o spotřebních daních je však skutečnost, že sazby spotřebních daní se s výjimkou tabákových výrobků a piva prakticky neměnily od 1.1.1994. U tabákových výrobků došlo k poslední změně sazeb k 1.1.1996, zatímco u piva se sazby neměnily od schválení zákona o spotřebních daních, tedy od 1.1.1993. Do výčtu změn nepočítáme změnu sazeb spotřebních daní k 1.1.1995, kdy bylo pouze kompenzováno snížení sazby daně z přidané hodnoty tak, aby daňové zatížení vybraných výrobků zůstalo nezměněno. Rovněž zavedení sazby spotřební daně pro topné oleje lehké a velmi lehké spolu s vracením této daně k 1.1.1996 neznamenalo zvýšení daňového zatížení uvedených výrobků.
U uhlovodíkových paliv a maziv je navíc kladen důraz na první kroky postupného vyrovnávání sazeb spotřebních daní platných v České republice s minimálními sazbami platnými v Evropské unii.
Celkový dopad změn sazeb spotřebních daní na příjmovou stránku státního rozpočtu pro rok 1998 činí + 6 826,6 mil. Kč. U uhlovodíkových paliv a maziv činí dopad + 3 090,3 mil.Kč, u lihu a lihovin + 1 014,0 mil. Kč, u piva + 732,8 mil. Kč a u tabákových výrobků + 1 989,5 mil. Kč. Podrobnější rozpis dopadů u jednotlivých druhů uhlovodíkových paliv a maziv a dopad daňových změn do cen je uveden ve zdůvodnění jednotlivých bodů návrhu novely zákona o spotřebních daních
II. K jednotlivým bodům
K bodům 1 a 2
Podle legislativních pravidel nejsou poznámky pod čarou normotvorné. V § 2 písm. h) zákona o spotřebních daních je tedy zbytečné definovat pojem "vyskladnění" pro vztahy podle smluv o dílo či podle komisionářských smluv, protože tyto vztahy jsou již pokryty bodem 1 citovaného ustanovení. Bod 1 se totiž týká všech smluvních závazků s výjimkou závazků podle smluv v tomto bodě výslovně uvedených.
K bodům 3 a 6
Jedná se o technickou úpravu způsobenou úpravami § 12.
K bodům 4 a 21
Jedná se o technickou úpravu způsobenou změnou celního zákona a s ní související změnou organizačního řádu celních úřadů.
K bodu 5
Jde o zpřísnění podmínek u dodávek nezdaněného lihu objednatelem zhotoviteli pro výrobu lihovin ve smlouvě o dílo. Pro zabránění daňových úniků je nezbytné, aby i tento pohyb nezdaněného lihu byl prováděn pouze na základě povolení Ministerstva financí.
K bodům 7 a 8
Znění dosavadního § 12 je navrhováno pro lepší srozumitelnost v rozdělení na § 12 a § 12a až 12d. Po věcné stránce se změny týkají pouze vracení daně osobám s diplomatickým statutem, při prodeji v prodejnách typu DUTY/TAX FREE a při spotřebě topných olejů lehkých a velmi lehkých pro výrobu tepla.
Vracení daně osobám s diplomatickým statutem je doplněno ustanoveními týkajícími se procesní úpravy a je stanoven maximální roční limit, který nesmí být překročen. Tento postup byl stanoven v souladu s obvyklou praxí v jiných zemích.
Obdobným způsobem jsou aktualizovány podmínky prodeje vybraných výrobků za ceny bez spotřební daně v prodejnách typu DUTY/TAX FREE a pod.
Podle dosavadního znění zákona se vrací spotřební daň zaplacená v cenách některých uhlovodíkových paliv a maziv použitých pro výrobu tepla jen osobám, které tato paliva a maziva nakoupily. V návrhu novely zákona se možnost uplatnit nárok na vrácení daně rozšiřuje i na osoby, které použijí na výrobu tepla paliva a maziva, která si samy vyrobí.
Zároveň se navrhuje umožnit osobám, které omylem uplatní na řádném daňovém přiznání nárok na vrácení daně jiný, než skutečně vzniklý, podat dodatečné daňové přiznání, na kterém chybu opraví.
K bodu 9
Jedná se o sjednocení legislativních postupů zákona o spotřebních daních se zákonem o správě daní a poplatků s tím, v oblasti správy daně má zákon o správě daní a poplatků má přednost. Tím se odstraní nesrovnalost mezi těmito dvěma zákony.
K bodu 10
Jedná se o formulační úpravu uvádějící do souladu terminologii § 16a odst. 2 s terminologií běžně užívanou v zákonu o spotřebních daních.
Vzhledem k jednoduchosti jsou tyto formulační úpravy §16a řešeny novým zněním tohoto ustanovení.
K bodům 11 a 12
Bionafta je předmětem spotřební daně se sazbou nula. Může tedy být zneužita, pokud je použita nebo prodána např. jako motorová nafta. Proto se do zákona o spotřebních daních zavádějí ustanovení § 18 odst. 2 písm. d) a § 20 písm. b) bod 4.
K bodu 13
V souladu se záměrem vyrovnávat sazby spotřebních daní dosud platných v České republice na úroveň minimálních sazeb platných v Evropské unii se zvyšují sazby těchto daní platné v České republice. Porovnání sazeb dnes platných v České republice, minimálních sazeb platných v Evropské unii a sazeb navrhovaných ukazuje následující tabulka (s tím, že minimální sazby platné v EU jsou přepočítány na Kč a na měrné jednotky užívané v České republice).
| Výrobek | Platná sazba v ČR | Minimální sazba v EU od 1.1.1998 | Navržená sazba |
| Benzin | 11.570 Kč/t | 15.400 Kč/t | 12.950 Kč/t |
| Motor. nafta a petroleje | 8.340 Kč/t | 10.027 Kč/t | 8.700 Kč/t |
| Topné oleje lehké a velmi lehké | 8.340 Kč/t | 700 Kč/t | 8.700 Kč/t |
| (daň se vrací po protopení) | |||
| Topné oleje těžké není předm.daně | 450 Kč/t není předm. daně | ||
| Zkapalněný plyn pro dopravu | 2.370 Kč/t | 3.450 Kč/t | 2.850 Kč/t |
| Zkapalněný plyn mimo dopravu | 0 Kč/t | 1.242 Kč/t | 0 Kč/t (mimo topení, kde je 0 Kč/t) |
| Stlačený plyn pro dopravu | 0 Kč/m3 | 2,93 Kč m3 | 0 Kč/m3 |
| Stlačený plyn mimo dopravu | 0 Kč/t | 1,04 Kč/m3 | 0 Kč/m3 (mimo topení, kde je 0 Kč/m3) |
Dopady podle jednotlivých druhů uhlovodíkových paliv a maziv jsou následující:
(1) U benzinů činí minimální sazba daně platná v EU 15.400 Kč/t a k 1.1.1998 se navrhuje pro Českou republiku sazba 12.950 Kč/t. Dopad zvýšení spotřební daně na příjmovou stránku státního rozpočtu činí 2.312,2 mil. Kč. Daňový dopad na cenu 1t benzinu činí bez daně z přidané hodnoty 1.380 Kč a včetně daně z přidané hodnoty 1.684 Kč, t.j. na 1litr (bez DPH) 1,05 Kč, včetně DPH 1,28 Kč.
(2) U motorové nafty a petrolejů činí minimální sazba daně platná v EU 10027 Kč/t a k 1.1.1998 se navrhuje pro Českou republiku sazba 8 700 Kč/t. Dopad zvýšení spotřební daně na příjmovou stránku státního rozpočtu činí 777,7 mil. Kč. Daňový dopad na cenu 1t motorové nafty nebo petroleje činí bez daně z přidané hodnoty 360 Kč a včetně daně z přidané hodnoty 439 Kč, t.j. na 1litr (bez DPH) 0,30 Kč, včetně DPH 0,37 Kč.
(3) U topných olejů lehkých a velmi lehkých sice činí minimální sazba daně platná v EU 700 Kč/t s tím, že se zaplacená daň nevrací, ale k 1.1.1998 se navrhuje ponechat v platnosti dosavadní systém zdaňování stejnou sazbou jako pro motorovou naftu a zaplacenou daň při výrobě tepla vracet. Vzhledem k návrhu na zvýšení sazby daně u motorové nafty se i daň u topných olejů lehkých a velmi lehkých navrhuje zvýšit na 8 700 Kč/t.
(4) U zkapalněných plynů činí minimální sazby daně platné v EU 3.450 Kč/t (užití pro dopravu), resp. 1.242 Kč/t (užití mimo dopravu). K 1.1.1998 se navrhují pro Českou republiku sazby 2.850 Kč/t, resp. 0 Kč/t. Dopad zvýšení spotřební daně na příjmovou stránku státního rozpočtu činí 0,4 mil. Kč. Daňový dopad na cenu 1t zkapalněného plynu pro dopravu činí bez daně z přidané hodnoty 480 Kč a včetně daně z přidané hodnoty 586 Kč, na 1 kg (bez DPH) 0,48 Kč, včetně DPH 0,59 Kč.
K bodu 14
Líh uvedený v § 29 odst. 1 pod písm. c) je osvobozen od spotřební daně bez jakýchkoli dalších podmínek a není po vyskladnění od výrobce ani dále sledován. Je tudíž samoúčelné, aby právnické a fyzické osoby nakupující tyto druhy lihu byly plátci spotřební daně.
K bodu 15
Od 1.1.1998 se navrhuje zvýšení sazeb spotřební daně z lihu a lihovin o 39 Kč/1l.a.. Zvýšení je zdůvodněno skutečností, že tato sazba byla naposled upravena k 1.1.1994. Dopad zvýšení spotřební daně na příjmovou stránku státního rozpočtu činí 1 014,0 mil. Kč. Daňový dopad na cenu 0,5 litru 40%-ní lihoviny činí (bez daně z přidané hodnoty ) 7,80 Kč a včetně daně z přidané hodnoty 9,50 Kč.
K bodu 16
Dodávky lihu do státních hmotných rezerv jsou osvobozeny od daně. Tento postup je třeba rozšířit na skutečnost, kdy jsou tyto hmotné rezervy uvolňovány do běžné spotřeby Státními hmotnými rezervami prostřednictvím výrobce lihu.
K bodu 17 a 18
Dosud jsou sazby spotřební daně z piva stanoveny ve třech úrovních podle stupňovitosti piva, tj. do 10%, do 12% a vícestupňové. Předložený vládní návrh tento způsob zachovává. Ve většině zemí EU se však používá systém praktičtější, který dokáže rozlišit zdanění piva podle jednotlivých stupňů.Návrh akceptuje tento systém pro stanovení základní sazby a výpočtu výše daně na konkrétní stupeň (%) piva.
Návrh stanoví základní sazbu daně ve výši 24,- Kč/hl a každé celé procento extraktu původní mladiny s tím, že plátce daně vypočte výši daně vynásobením základní sazby, počtem stupňů (%) a množstvím v hl. Tento způsob zdaňování odpovídá evropským standardům a je významným prvkem při sbližování daňového práva s principy uplatňovanými v EU. Navrhovaný mechanismus spravedlivěji zohledňuje zdaňování jednotlivých druhů piva a stírá rozdíly mezi zdaněním jednotlivých stupňů, které byly uplatňovány doposud (např. dnešní zdanění 10% piva, kdy sazba je 157 Kč/hl a 11% piva, kdy sazba představuje 320 Kč/hl.).
Současně se změnou sazby daně a způsobu jejího výpočtu lze očekávat změnu poptávky z hlediska sortimentu ve prospěch 11% a 12% piv na úkor piv 10%. V důsledku navrženého zvýšení sazeb spotřebních dani z piva dojde ke zvýšení sazby o 83 Kč/hl u 10o , ale naproti tomu např. u 11o piva ke snížení o 56 Kč/hl a u 12o piva o 32 Kč/hl. Sazby daně u více stupňových piv se tedy vlivem zavedení nového systému zdaňovaní sníží. V rámci nově navrhovaného mechanizmu zdaňování zůstanou zvýhodněné sazby pro malé nezávislé pivovary zachovány stejným poměrem jako dosud.
Dopad zvýšení spotřební daně na příjmovou stránku státního rozpočtu je vyčíslen ve výši 732,8 mil. Kč. Vlivem změny sazby daně se cena 0,5 l desetistupňového piva zvýší bez daně z přidané hodnoty o 0,42 Kč a včetně daně z přidané hodnoty o 0,51 Kč.
K bodu 19
Navržená sazba sleduje přiblížení cen vín dosycovaných cenám vín šumivých. Dosud totiž dochází k tomu, ačkoliv jsou sazby rozdílné, že vína dosycovaná jsou cenově srovnatelná s víny šumivými, a proto zisk obchodníků s vínem je nepřiměřený. Dopad zvýšení spotřební daně na příjmovou stránku státního rozpočtu nelze vyčíslit. Vlivem změny sazby daně se cena 1 l dosycovaného vína zvýší bez daně z přidané hodnoty o 4,20 Kč a včetně daně z přidané hodnoty o 5,10 Kč.
K bodu 20
K 1.1.1998 se navrhuje zvýšení na 0,72 Kč/kus, resp. O,64 Kč/kus jedné cigarety. Nižší sazba daně se týká cigaret bez filtru nebo krátkých cigaret (do 70 mm) s filtrem. Vyšší sazba daně by měla platit pro cigarety s filtrem délky nad 70 mm (typ King Size, Long Size apod.). Analogicky se mění i sazby spotřebních daní ostatních tabákových výrobků. Dopad zvýšení spotřební daně na příjmovou stránku státního rozpočtu činí 1 989,5 mil. Kč. Daňový dopad na cenu jedné krabičky cigaret o standardním počtu dvaceti kusů činí (bez daně z přidané hodnoty) 1,40 Kč u cigaret s filtrem délky nad 7O mm, resp.1,80 Kč u cigaret bez filtru nebo u cigaret s filtrem délky do 70 mm. Včetně daně z přidané hodnoty pak tento dopad činí 1,71 Kč, resp. 2,20 Kč.
K bodu 22
Novelou č. 260/1994 Sb. zákona o spotřebních daních bylo toto ustanovení vypuštěno s tím, že toto bylo obsahem novely zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, která byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválena. Novela však nebyla podepsána presidentem a byla vrácena zpět k projednání. Tím došlo k tomu, že značení cigaret varováním ministra zdravotnictví není v současné době uzákoněno. Z hlediska zákona o spotřebních daních je toto ustanovení důležité, a proto se navrhuje, aby bylo znovu vloženo do zákona.
K bodu 23
Pokud jsou tabákové nálepky zaplaceny včetně spotřební daně v hotovosti již při jejich nákupu, nehrozí nebezpečí daňového úniku.
K bodu 24
Obecně platí zásada, že vrácená daň nesmí být vyšší, než daň, která byla původně odvedená. Tato zásada musí platit i pro cigarety, kde ke vzniku daňové povinnosti dochází jiným způsobem, než způsobem obecně platným u jiných vybraných výrobků. Tento návrh má zabránit možnosti nárokovat vyšší než odvedenou daň u cigaret, u kterých se s účinnosti od 1.1.1998 zvyšuje sazba spotřební daně. Doposud k využití rozdílu sazeb nedošlo, poněvadž po zavedení nového systému zdaňování cigaret se sazby neupravovaly.
znění zákona č. 587/1992 Sb., s vyznačením navrhovaných změn - vypouštěný text je psán kurzívou, nový text je psán tučně.
(1) Tento zákon stanoví podmínky zdaňování uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína a tabákových výrobků (dále jen "vybrané výrobky") spotřebními daněmi (dále jen "daň") a způsob značení některých tabákových výrobků.
(2) Vybrané výrobky se zdaňují podle tohoto zákona jednorázově.
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) tuzemskem území České republiky kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,
b) zahraničím to území, které není tuzemskem,
c) vývozem vybraných výrobků jejich propuštění do režimu vývozu1) nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku,1a)
d) dovozem vybraných výrobků jejich propuštění do volného oběhu2) nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,2a)
e) výrobou vybraných výrobků proces, při kterém vybraný výrobek vznikne nebo dozná změn ve své podstatě či ve vnější úpravě,
f) správcem daně příslušný územní finanční orgán (dále jen "finanční orgán"),3) při dovozu vybraných výrobků a u cigaret podléhajících povinnosti značení podle§40ccelní orgán,4)
g) daňovou povinností daňová povinnost za zdaňovací období podle §14 odst. 1 nesnížená o nárok na vrácení daně uplatněný podle §12 za stejné zdaňovací období, nebo částka, o kterou byl neoprávněně zvýšen nárok na vrácení daně podle §12,
h) vyskladněním
1. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§3) z prostor, kde jsou vyráběny nebo skladovány, pro splnění smluvního závazku,5)
1. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§ 3) z prostor, kde jsou vyráběny nebo skladovány, pro splnění smluvního závazku s výjimkou smlouvy o uložení věci a smlouvy o úschově,5) smlouvy o skladování,5a) smlouvy zasílatelské,5b) a smlouvy o přepravě věci nebo smlouvy o přepravě nákladu,5c)
2. použití vybraných výrobků pro výrobu výrobků, které nejsou předmětem daně,
3. použití vybraných výrobků pro vlastní potřebu plátce daně, příslušníků jeho domácnosti a osob jemu blízkých,7) jeho zaměstnanců, členů a společníků a příslušníků jejich domácností a osob jim blízkých,
4. použití vybraných výrobků pro účely reklamy,
5. fyzické vydání vybraných výrobků vyrobených v rámci pěstitelského pálení7a) plátcem daně pěstiteli,7b)
5. vypouští se
6. použití vybraných výrobků pro účely, které přímo nesouvisejí s podnikatelskou činností,8)
7. fyzické vydání vybraných výrobků zhotovených plátcem daně z materiálu plně nebo částečně dodaného objednavatelem,
7. vypouští se
8. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně z prostor, kde jsou vyráběny nebo skladovány pro účely splnění komisionářské smlouvy,8a)
8. vypouští se
i) malým nezávislým pivovarem taková právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž roční výstav piva (dále jen výstav) není větší než 200 000 hl a která splňuje podmínky stanovené v § 31a,
j) ročním výstavem piva veškeré vyrobené pivo v tomto roce vyskladněné.
(1) Plátci daně (dále jen "plátci") jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo dovážené vybrané výrobky propuštěny.
(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní nebo použijí vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 pro jiné účely než tam stanovené.
(3) Plátci daně jsou také právnické nebo fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují vybrané výrobky, s výjimkou lihu a lihovin, cigaret, vína vyskladněného osobami uvedenými v § 34 odst. 1 a vína, u něhož se ve smyslu § 10 odst. 8 daňový doklad nevystavuje, pokud neprokáží, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné nebo pokud neprokáží způsob nabytí vybraných výrobků oprávněně bez daně. Průkazem uvedených skutečností je daňový doklad podle § 10 odst.1 a 5 nebo odst. 6, nebo písemný doklad osvědčující skutečnost, že subjekt, od něhož plátce vybrané výrobky získal, nabyl tyto vybrané výrobky již zdaněné nebo oprávněně bez daně. Pro nezdaněné vybrané výrobky vyrobené plátcem platí, že se povinnost prokázat uvedené skutečnosti týká pouze těch vybraných výrobků, které plátce získal a použil jako materiál vstupující do nezdaněných vybraných výrobků vyrobených plátcem.
(4) Další zvláštní ustanovení týkající se plátců daně jsou uvedena v § 18, 24 a 34.
(1) Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené vybrané výrobky vymezené v druhé části tohoto zákona.
(2) Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 3, §12 odst. 8 a § 24 písm. d).
(2) Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 3, § 12 odst. 5 a § 24 písm. d).
(1) Daňová povinnost vzniká
a) při tuzemské výrobě, s výjimkou výroby cigaret, dnem vyskladnění vybraných výrobků od výrobce,
b) při dovozu vybraných výrobků, s výjimkou dovozu cigaret, dnem vzniku celního dluhu,9)
c) u vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 8 odst.1 písm. b), § 23 a 29 dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než tam stanovené,
d) u vybraných výrobků vyrobených v tuzemsku nebo do tuzemska dovezených, u kterých bylo uplatněno vrácení daně podle § 12 odst. 1 , dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než stanovené v § 12 odst. 1 ; ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 zůstávají nedotčena,
e) při tuzemské výrobě a dovozu cigaret dnem odebrání tabákových nálepek od Oblastního celního úřadu Praha, s výjimkou cigaret určených pro vývoz, které podle § 40c odst. 6 nesmějí být značeny, u cigaret určených pro vývoz, které nesmějí být značeny; vzniká daňová povinnost podle písmene a),
e) při tuzemské výrobě a dovozu cigaret dnem odebrání tabákových nálepek od Celního úřadu Kutná Hora, s výjimkou cigaret určených pro vývoz, které podle § 40c odst. 7 nesmějí být značeny, u cigaret určených pro vývoz, které nesmějí být značeny, vzniká daňová povinnost podle písmene a),
f) u cigaret, u kterých nebyla splněna povinnost značení podle § 40c, dnem vyskladnění v případě tuzemské výroby a dnem vzniku celního dluhu v případě dovozu,9)
g) dnem podání žádosti o vydání písemného souhlasu správce daně s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí 9b) při ukončení činnosti nebo dnem oznámení správci daně o ukončení činnosti;9c) daňová povinnost se týká všech nezdaněných vybraných výrobků, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil či dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f),
h) dnem nabytí nebo prodeje vybraných výrobků právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 3 odst. 3 nebo dnem zjištění vybraných výrobků u těchto právnických nebo fyzických osob, a to tím dnem, který nastal dříve,
i) dnem zúčtování manka nebo škody na majetku9a), nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění manka nebo škody, pokud manko nebo škoda vznikly před vznikem daňové povinnosti podle písmen a) až d); do manka škod se nezahrnují manka a škody do normy přirozených úbytků.
(2) Další zvláštní ustanovení týkající se vzniku daňové povinnosti jsou uvedena v § 20, 26 a 34a.