Vláda České republiky předkládá v souladu se svým legislativním programem návrh zákona o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
V současné době platná právní úprava poplatků (úplat) za vypouštění odpadních vod upravená nařízením vlády ČSSR č. 35/l979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, již nevyhovuje současným potřebám ochrany vod. Stávající sazby úplat již nevyvíjejí dostatečný ekonomický tlak na likvidaci rozhodujících druhů znečištění v odpadních vodách ani na snižování jejich objemu.
Protože poslední úprava výše poplatků byla provedena v roce 1992 zákonem ČNR č.281/1992 Sb., je v důsledku růstu nákladů na výstavbu a provoz čistíren odpadních vod dnes pro řadu znečišťovatelů ekonomicky výhodnější platit poplatky za vypouštění odpadních vod bez jejich čištění než provozovat čistírnu odpadních vod. Platná právní úprava již nevyhovuje také proto, že zpoplatňuje jen některé základní druhy znečištění (biochemická spotřeba kyslíku, nerozpuštěné látky, ropné látky, rozpuštěné anorganické soli a zjevnou aciditu a alkalitu), jejichž zneškodňování je dnes u většiny zdrojů v podstatě vyřešeno vybudováním základního mechanicko-biologického čištění odpadních vod.
V současnosti jsou potřeby ochrany vod vyjádřeny nařízením vlády ČR č.171/1992 Sb., kterým se stanoví ukazatele přípustného znečištění vod. Tento předpis je základním administrativním nástrojem ochrany vod. V souladu s ním je třeba přizpůsobit i ekonomický nástroj, t. j. poplatky, a zaměřit se na likvidaci a snížení dalších druhů významného znečištění vod, např. sloučenin fosforu, dusíku, adsorbovatelných organických halogenů (AOX), vybraných těžkých kovů (Hg, Cd) a u organického znečištění realizovat přechod ze v současné době platného ukazatele biochemické spotřeby kyslíku pětidenní (BSK5) na moderní, výhodnější a větší šíři organického znečištění podchycující ukazatel chemické spotřeby kyslíku stanovené dichromanovou metodou (CHSKCr).
Návrh zákona nově upravuje zpoplatnění vypouštění odpadních vod. Poplatek je stanoven od určitého minimálního množství vypouštěného znečištění a objemu odpadních vod tak, aby nepostihoval nevýznamné znečišťovatele. Zavedení poplatků za některé ukazatele znečištění je časově odstupňováno v souladu s Programem ochrany vod před znečištěním z komunálních zdrojů a s připravovaným novým nařízením vlády, kterým se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod, aby byl příslušným skupinám znečišťovatelů poskytnut časový prostor na snížení množství vypouštěného znečištění v daném ukazateli úpravou technologie výroby nebo technologickou úpravou čištění odpadních vod. Dopad poplatků na ekonomiku znečišťovatelů a na výši stočného je tlumen po první čtyři roky po zavedení poplatků náběhem placených poplatků ve výši 60 a 80% po dvou letech obdobně, jak je tomu u jiných poplatků za znečišťování životního prostředí, např. v ovzduší a v odpadech. Náběhová křivka poplatků při tom zhruba odpovídá míře inflace, předpokládané v tomto období.
Poplatek tím, že postihuje především subjekty, které nečistí odpadní vody, ekonomicky stimuluje budování čistíren odpadních vod (ČOV), mimo jiné i zavedením možnosti odkladu 80 % předpokládané výše poplatku, který mohou použít znečišťovatelé budující nebo rekonstruující ČOV přímo na financování této výstavby.
Správcem poplatků jsou podle návrhu Česká inspekce životního prostředí (ukládá poplatky) a Finanční úřady, které je budou vybírat a vymáhat podle zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Příjemcem poplatku bude Státní fond životního prostředí.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. K problematice řešené návrhem zákona se vztahuje ustanovení Čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, které praví, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Tento požadavek je návrhem zákona splněn, neboť ten svěřuje samotnému zákonu nejen stanovení povinnosti poplatek platit, ale i veškerá kritéria pro stanovení jeho výše.
Ohledně souladu s mezinárodními závazky České republiky v upravované oblasti se konstatuje, že problematika upravovaná návrhem zákona není obsahem žádné mezinárodní smlouvy, které by byla Česká republika signatářem.
Návrh zákona je v souladu s právem Evropských společenství, respektive nelze porovnávat právní úpravu, protože právo Evropských společenství neobsahuje nařízení, směrnice a doporučení s tímto obsahem. Evropská společenství ponechávají úpravu zpoplatnění znečištění vod na jednotlivých členských státech bez nároku na společnou regulaci.
Současná právní úprava zpoplatnění znečištění povrchových vod odpadními vodami je řešena, jak již uvedeno výše, nařízením vlády ČSSR č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona se tedy dotkne tohoto nařízení vlády, a to tak, že se zrušuje dosavadní právní úprava úplat za vypouštění odpadních vod do vod povrchových v tomto nařízení v části třetí.
Ekonomický rozbor - dopady na obyvatelstvo, znečišťovatele a státní rozpočet
Přímé ekonomické dopady na komunální a průmyslovou sféru byly explicitně vyhodnoceny a jsou následující :
komunální sféra (dopad na obyvatelstvo daný změnou stočného)
Poplatek v letech 1998 a 1999 zatíží stočné částkou 1,6 Kč/m3 (t.j. průměrně 88 Kč na jednoho obyvatele ročně), což představuje průměrný nárůst 35 Kč na obyvatele za rok.
průmyslová sféra
Za celkové znečištění vod v letech 1998 a 1999 zaplatí průmyslová sféra přibližně o 112,4 mil. Kč (t.j. o 38,9 % více než v roce 1996).
S ohledem na skutečnost, že srovnávací báze - úplaty platí beze změny již od r. 1993 a s přihlédnutím k vývoji celkových indexů v období 1992-6 nelze zvýšení poplatku o 35 Kč na obyvatele ročně, respektive nárůst poplatků pro průmysl o 38,9 % v žádném případě považovat za nepřiměřené. Nárůst poplatků v letech 2000 a 2001 na 80 % plné sazby a v letech 2002 a 2003 na plnou sazbu bude velmi pravděpodobně pouze vyrovnávat reálnou inflaci v tomto období.
Detailní propočet dopadů na obce podle počtu obyvatel :
obce do deseti tisíc obyvatel
U obcí do 5000 ekvivalentních obyvatel (EO) bude výše poplatku až do roku 2002 prakticky nižší nebo rovna výši stávajících úplat, u obcí od 5000 do 7000 EO převýší poplatky stávající úplaty až od roku 2000. U obcí od 7000 do 10000 obyvatel bude plná sazba poplatku (t.j. od roku 2002) představovat zvýšení o 20 - 25 % proti současnému stavu, což se však bude týkat pouze 4 obcí, které nemají příslušné čištění (Kraslice, Lovosice, Nejdek, Přelouč).
obce nad deset tisíc obyvatel
U obcí této velikosti se již významně projevil výrazný nárůst čištění odpadních vod, neboť bez čistíren nebo jen s provizorními čistírnami odpadních vod jsou již jen tři města - Děčín, Kolín a Mělník. U těchto tří měst by však zvýšení stočného vlivem poplatků v prvních letech po zavedení nemělo být vyšší než 25 %. Další města nad deset tisíc obyvatel jsou vybavena čističkami a poplatky by ve většině případů neměly být vyšší než stávající úplaty.
Uvedené kvantifikace, které podrobněji popisuje
č. 1, ukazují, že dopady nového zákona o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových lze ve srovnání s platnými předpisy považovat za velmi mírné, a to zejména s ohledem na reálný vývoj cenových indexů. Celkový nárůst poplatků ve srovnání se stávajícími úplatami je v úrovni inflace od roku 1993, kdy vstoupily v platnost nynější sazby úplat. Poplatky v modelové obci totiž vzrostou proti stávajícím úplatám v průměru o 20 - 24 %, zatímco úředně vyhlášená míra inflace od roku 1993 do roku 1996 činila 30,6 % (součin oficiálních cenových indexů), úřední odhad inflace v roce 1997 je 8,5 - 9,5 %, pro rok 1998 pak činí odhad 9,5 % (celkový index 1993 - 1998 tedy činí 1,558). Je tedy zřejmé, že nižší sazby poplatků by jednoznačně znamenaly výraznou erozi plateb za znečišťování a zvýšení disproporce mezi náklady na čištění a skutečně placenými poplatky za vypouštění znečištěných odpadních vod.
V příloze č. 2 jsou uvedeny propočty výše poplatků (ve srovnání se současným stavem) pro vybrané typické případy konkrétních čistíren odpadních vod.
V příloze č. 3 je graficky znázorněn podíl jednotlivých zpoplatněných ukazatelů na celkovém objemu poplatků.
Roční příjem Státního fondu životního prostředí se odhaduje v prvních dvou letech po zavedení zákona ve výši cca 1,1 mld. Kč. To je sice téměř dvojnásobek současného příjmu fondu z úplat, ale přesto o 1,1 mld. méně, než činí současné výdaje fondu na zlepšení čistoty vod.
Z hlediska vlivu navrhovaného zákona na státní rozpočet jsou poplatky za vypouštění odpadních vod jednou z položek snižujících základ daně z příjmu. Předpokládané zvýšení poplatků o cca 500 mil. Kč ročně v období 1998 - 1999 pak může znamenat snížení dosahovaného zisku o cca 200 mil. Kč. Reálně však nutno počítat s tím, že organizace si pravděpodobně zahrnou část zvýšených poplatků do ceny stočného a výrobků. Pokud by tento vliv měl poloviční váhu, lze odhadnout snížení výnosu z daně z příjmu na cca 100 mil. Kč ročně a inflační vliv na cca 250 mil. Kč ročně.
Při komplexním posuzování těchto vlivů na státní rozpočet je však třeba přihlížet i k protisměrně působícím faktorům, např. :
zvýšené příjmy SFŽP adekvátně sníží nároky na obecní rozpočty, které by jinak bylo třeba posílit i ze zdrojů státního rozpočtu.
Předmětem hodnocení dopadů na státní rozpočet je také návrh na změnu kompetencí ve správě poplatků, t.j. přechod správy poplatků od a.s. Povodí jako správců vodních toků vodohospodářsky významných na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) a finanční úřady.
Náklady na tuto činnost si vyžádají navýšení rozpočtu MŽP v roce 1998 o 6 mil. Kč ze státního rozpočtu pro jednorázové investiční vybavení České inspekce životního prostředí.
Náklady na nutné rozbory vod spojené s agendou poplatků lze očekávat ve výši cca 35 mil. Kč ročně s tím, že budou hrazeny ze SFŽP (z výnosů poplatků). V současné době je hrazeno ze SFŽP 26 mil. Kč ročně pro tyto účely.
k § 1
Navrhovaná úprava vychází ze současné, ve stávající právní úpravě uplatněné a obecně přijímané zásady "Kdo znečišťuje, za znečištění platí".
Placení poplatků v žádném případě nenahrazuje automaticky povolení vodohospodářského orgánu k vypouštění odpadních vod podle zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, § 8 odst.1 písm. c).
Stanovení poplatku za vypouštěné znečištění představuje objektivní a ve světě nejvíce používaný systém. Na rozdíl od pouze souhrnného stanovení finanční úhrady (např. forma stočného) je možno rozlišit přítomnost jednotlivých znečišťujících látek a cíleně ekonomicky motivovat k jejich snižování ve vypouštěných odpadních vodách.
V současné době platný poplatkový systém měl za cíl ekonomicky motivovat odstranění "klasických" ukazatelů znečištění, charakterizovaných především biologicky odbouratelnými látkami (BSK5) a nerozpuštěnými látkami. Předmětem zpoplatnění je v současné době jen pět ukazatelů znečištění (biochemická spotřeba kyslíku - BSK5, nerozpuštěné látky, nepolární extrahovatelné látky - NEL, rozpuštěné anorganické soli - RAS a zjevná acidita nebo alkalita). Lze říci, že hlavní cíle tohoto systému již byly dosaženy tím, že téměř všechny zdroje znečištění větší než 10 000 EO mají vybudované základní biologické čištění odpadních vod.
Je tedy třeba vycházet z nových priorit ochrany vod a zavést ekonomickou motivaci k odstraňování dalších znečišťujících látek způsobujících eutrofizaci vod a látek kumulujících se ve vodách, ve vodních organismech a škodlivě působících na živé organismy vstupem do potravních řetězců především pitnou vodou. Návrh zákona proto zavádí další ukazatele znečištění, a to:
- celkový fosfor,
- amoniakální dusík do roku 2001, od roku 2001 celkový anorganický dusík (Nanorg. = N-NH4+ + N-NO2- + N-NO3-)
- adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) od roku 2001,
- vybrané kovy (rtuť, kadmium).
Tyto látky jsou obecně uznávány jako rozhodující škodliviny ve vodách, pro jejich stanovení existují uzanční a zavedené metody a zahraniční právní úpravy s nimi také pracují.
Poplatky za BSK5 se nahrazují poplatky za chemickou spotřebu kyslíku stanovenou dichromanovou metodou (CHSKCr). Nynější stav finančně stimuluje jen odstraňování biologicky lehce odbouratelných látek, zatímco zpoplatnění nepodléhají látky biochemicky rezistentní. Přitom právě tyto látky jsou obecně považovány za škodlivější. Je nutno zdůraznit, že ukazatel CHSKCr podchytí i stávající BSK5. U chemické spotřeby kyslíku pak jde navíc i o chemický rozbor s vyšší mírou reprodukovatelnosti. Navrhuje se zohlednit odlišný charakter CHSKCr vzhledem k biologické rozložitelnosti látek a zpoplatnit CHSKCr zvláštním způsobem s odlišenými sazbami podle charakteru vypouštěných odpadních vod.
Zrušuje se povinnost placení poplatků za vypouštěné znečištění v ukazateli zjevná acidita nebo zjevná alkalita, které běžné způsoby čištění odpadních vod zcela vyloučí, a v ukazateli ropné látky (nepolární extrahovatelné látky), kde vliv vypouštěných odpadních vod na jakost povrchových vod již není významný.
Poplatky za vypouštění odpadních vod se skládají ze dvou složek, a to poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod.
Zavedení poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod má za účel motivovat snížení celkového objemu vypouštěných odpadních vod do toků a odstranit možnou motivaci k ředění odpadních vod s cílem dosáhnout stanovených koncentračních limitů.
k § 2
Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se bude platit od stanovené minimální hranice koncentrace a množství znečištění a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod se bude platit od stanoveného limitu objemu vypouštěných odpadních vod tak, aby nepostihoval drobné znečišťovatele, kteří sice představují početně velkou skupinu, ale jejichž zpoplatnění by bylo finančně a administrativně náročnější, než efekt tím získaný. Nebudou zpoplatněni také znečišťovatelé, kteří vypouštějí nízké koncentrace zpoplatněných znečišťujících látek. Pro ukazatel CHSKCr jsou hranice zpoplatnění navrženy až od cca 500 ekvivalentních obyvatel, což je skupina, kterou je účelné řešit z hlediska ochrany vod v období cca do roku 2005. Po roce 2005 by měly být motivovány k realizaci nápravných opatření i menší zdroje , zvláště obce, podle individuálního posouzení.
Limity koncentrace znečištění pro stanovení hranic zpoplatnění byly stanoveny na základě hodnot dosažitelných nejmodernějšími technologiemi čištění odpadních vod pro velké komunální čistírny, např. u ukazatele CHSKCr pro nízkozatěžované biologické čištění se simultánním srážením fosforu a s filtrací.
Konstrukce výpočtu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod představuje nejjednodušší způsob jeho stanovení.
Pro CHSKCr je třeba zvolit jiný, složitější způsob výpočtu s několika sazbami, protože je nutno postihnout odlišné typy vypouštěných odpadních vod (čištěných a nečištěných), charakterizované poměrem mezi ukazateli znečištění CHSKCr a BSK5. Přechod pouze na jednu sazbu CHSKCr by způsobil potíže zejména u průmyslu celulózy, kde i přesto, že se odpadní vody čistí na dosažitelné technologické úrovni, je u tohoto typu odpadních vod poměr neodstraněné rezidentní CHSKCr k BSK5 příliš vysoký. Přestože je sazba odlišena v závislosti na charakteru vypouštěných odpadních vod (nečištěné městské odpadní vody mají poměr CHSKCr:BSK5 cca 2:1, čištěné 4:1 a čištěné z výroby celulózy až 15:1), uvedené sazby dobře vystihují cíl postihovat vypouštění hůře biologicky rozložitelných organických látek i se zohledněním ekonomické únosnosti.
Předmětem zpoplatnění nebude znečištění, které znečišťovatel nezpůsobil vlastní činností. Vzhledem k tomu, že množství odebraného znečištění v některých případech je nepatrné, ponechává se na zvážení znečišťovatele, zda odečet odebraného znečištění má pro něj ekonomický význam.
k § 3
Zde je uvedena konstrukce výpočtu poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod.
k § 4
Pro účely výpočtu výše poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatku z objemu vypouštěných odpadních vod a pro určení, zda vypouštění daného ukazatele znečištění je zpoplatněno podle tohoto zákona, je nutno zavést sledování koncentrace znečištění a objemu vypouštěných odpadních vod.
Podrobnosti stanoví ministerstvo vyhláškou.
k § 5
Je upraven režim zabezpečující potřebnou kvalitu práce laboratoří pro stanovení koncentrace znečištění pro účely výpočtu poplatků a kontrolních rozborů, včetně kontroly správnosti sledování a měření objemu vypouštěných odpadních vod. Upraveno je také finanční zajištění tohoto kontrolního systému.
K § 6 a 7
Stanovují se zásady režimu placení poplatků a příslušné lhůty. Předpokládá se formalizovaný styk mezi znečišťovateli a Českou inspekcí životního prostředí (dále jen "Inspekce"), obdobný daňovému řízení. Podrobnosti včetně vzorů potřebných tiskopisů stanoví vyhláška Ministerstva životního prostředí.
Systém správy poplatků, obdobně jako současný způsob, bude založen na vyměření plateb ročních záloh poplatků pravidelnými měsíčními či čtvrtletními splátkami na základě předpokladu vypouštění znečištění a odpadních vod pro rok příští (poplatkové hlášení a zálohový výměr) s tím, že po skončení běžného roku inspekce provede zúčtování zaplacených záloh se skutečností (poplatkové přiznání a poplatkový výměr). Je tak zavedena obdoba administrativního provedení daňového systému. Bude také zabezpečena kontinuita při přechodu ze starého systému, který je zabezpečován formou záloh, na nový systém a bude zajištěn pravidelný příjem poplatků do Státního fondu životního prostředí (dále jen "fond") a rovnoměrné finanční zatížení znečišťovatelů.
k § 8 a 9
Jde o zásadu, která již byla v principu zavedena zákonem ČNR č. 281/1992 Sb., umožňující znečišťovateli využít část poplatků na výstavbu ČOV nebo jinou akci k ochraně vod vedoucí ke snížení vypouštěného znečištění. Dle stávající právní úpravy je odklad stanovený ve výši 60 % úplat, pokud plátce buduje zařízení, které sníží znečištění vypouštěné do toků na úroveň stanovenou vodohospodářským rozhodnutím. Tato úprava navrhuje zvýšit procento odkladu na 80% výše placených poplatků.
Lhůta pro odklad bude vázána na termín skutečného zahájení a dokončení akce. Skutečně prostavěné investiční náklady bude investor dokladovat po skončení roku u správce poplatku, který podle toho upraví výši odkladu v doúčtování poplatku za minulý rok.
Doplacení poplatku v případech, kdy znečišťovatel nesplní podmínky odkladu, má zabránit spekulacím s placením poplatků a docílit, aby akce na ochranu vod byly dokončovány bez zbytečných průtahů v termínech stanovených ve stavebním povolení vydaném vodohospodářským orgánem.
Podrobnosti k odkladu stanoví ministerstvo vyhláškou.
k § 10 a 11
Jde o sankční ustanovení zákona. Penále a pokuty nastupují v případě nesplnění uvedených povinností znečišťovatelem.