Placení zdravotního pojištění v dnešní podobě bylo zavedeno k 1. 1. 1993 obdobně jako pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Přesto, že byla od roku 1993 přijata řada novel zákonů upravujících zdravotní pojištění, které mj. měly též napomoci ke zlepšení výběru pojistného, dluží plátci pojistného za toto období přes 4 mld. Kč. Mezi těmito pohledávkami jsou však i pohledávky nedobytné (např. z důvodu zániku dlužných subjektů), které za současné právní úpravy nelze odepsat.
Ze signalizace zdravotních pojišťoven pak vyplývá, že dochází ke stálému nárůstu nevýběru pojistného.
Navrhovaná opatření, která jsou obsažena v předkládaném návrhu zákona, mají za cíl vytvořit podmínky pro zlepšení výběru pojistného a omezit jeho úmyslné neplacení. Placení pojistného musí být považováno za prioritu v úhradě závazků. Navrhovaná opatření by měla též zastavit další růst dluhů u dlužníků, u nichž je zřejmé, že zdravotní pojištění nejsou schopni splatit.
Nepředpokládá se, že by navrhovaná úprava měla dopad na státní rozpočet. Rovněž tak nelze provést srovnání předkládaného návrhu zákona s obdobnými zákony ES, protože se jedná o specifika České republiky.
K Čl. I
K bodu 1
Ve zvláštním předpise se v některých případech užívá výraz "pojistné na zdravotní pojištění", z čehož nelze odvodit, že se vztahuje i na dlužné penále. Návrh tento nedostatek řeší.
K bodu 2
Navrhuje se nechránit institutem mlčenlivosti ty dlužníky na pojistném, u nichž byl nařízen výkon rozhodnutí. Možnost zveřejnění jmen dlužníků i výše jejich dluhu bude určitou formou "morálního" nátlaku na dlužníky, aby své dluhy zaplatily a bude současně preventivně působit i na ostatní plátce zdravotního pojištění, aby plnili řádně své povinnosti při odvádění pojistného.
K bodu 3
Navrhovaným ustanovením se nově zaměstnavatelům (plátcům zdravotního pojištění) ukládá povinnost zpracovat a předat příslušné zdravotní pojišťovně přehled o platbách pojistného, z kterého bude mít příslušná zdravotní pojišťovna možnost přesně určit případný dluh na pojistném a stanovit penále, které je možné za současné právní úpravy stanovit až teprve po provedené kontrole a jím zjištěném nedoplatku.
K bodu 4
V případě, že plátce pojistného neplní svoji základní povinnost tj. předkládat stanovené přehledy o vyměřovacích základech a o pojistném (viz nově stanovená povinnost v bodu 3), nemá zdravotní pojišťovna dostatek údajů pro určení dluženého pojistného a penále a tím ani pro jejich vymáhání. Navrhuje se proto, aby příslušná zdravotní pojišťovna mohla stanovit pravděpodobnou výši dlužného pojistného; za tím účelem se stanoví též určité principy, jak tuto pravděpodobnou výši stanovit, včetně součinnosti s úřadem práce. Pravděpodobnou výši pojistného bude možné stanovit jen tehdy, jestliže plátce pojistného příslušný přehled nepředložil ani dodatečně na výzvu zdravotní pojišťovny ve lhůtě uvedené touto zdravotní pojišťovnou, byl-li k této výzvě současně upozorněn na důsledky své nečinnosti. Stanovení pravděpodobné výše pojistného bude mít na plátce pojistného i ten dopad, že bude povinen platit penále stanovené podle této pravděpodobné výše dlužného pojistného, pokud toto penále bude vyšší, než by bylo skutečné penále, a to až do dne, kdy předloží příslušný přehled.
K bodu 5
V případě, kdy je naprosto zřejmé, že dluh na pojistném je nedobytný, je neúčelné nadále tento dluh evidovat. Navrhuje se proto možnost odepsání dluhu pro nedobytnost ve vymezených případech; právně však dluh zanikne až uplynutím promlčecí doby.
K Čl. II
V souvislosti se zavedením pravděpodobné výše pojistného je třeba výslovně vyjádřit, že v této věci rozhodují zdravotní pojišťovny ve správním řízení. Zdravotní pojišťovny totiž ve správním řízení nerozhodují ve všech případech, ale pouze v těch, u nichž tak stanoví zákon.
K Čl. III
Navrhuje se stanovit výjimku z bankovního tajemství a upravit součinnost bank se zdravotními pojišťovnami, aby měly potřebné informace o dlužnících pojistného a mohly provést opatření k výběru peněz z účtů dlužníků za účelem vymáhání dluhu. Obdobnou povinnost již banky mají vůči správcům daní.
K Čl. IV
Ustanovení článku stanoví termín, od kdy mohou zdravotní pojišťovny vyměřit zaměstnavatelům, kteří jsou v prodlení, pravděpodobnou výši pojistného a termín, od kdy poprvé se vyžaduje od plátců pojistného podat přehled o jeho platbách.
K Čl. V
Termín účinnosti se stanovuje v co možná nejkratším termínu (s ohledem na následný legislativní proces), tak aby navrhovaná opatření bylo možno v co nejkratší době užít proti zaměstnavatelům porušujícím ustanovení výše uvedených zákonů.
V Praze dne 1. října 1997
Předseda vlády:
Ministr zdravotnictví:
Předkládací zpráva
Ke splnění úkolu uloženého usnesením vlády č. 295 ze dne 7. 5. 1997, kterým bylo Ministerstvu zdravotnictví uloženo zpracovat a předložit vládě návrh novely zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů a návrh novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, které navrhnou úpravu správy pojistného na veřejné zdravotní pojištění obdobným způsobem jako správu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zpracovalo Ministerstvo zdravotnictví návrh novelizace výše uvedených zákonů včetně dotčeného zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhovaná úprava se dotýká zejména zpřesnění pravidel pro platbu zdravotního pojištění včetně postihu plátců při nesplnění zákonem stanovených povinností a nově se návrhem zavádí institut "pravděpodobná výše pojistného", a to pro případy, kdy zaměstnavatel nebo osoba samostatně výdělečně činná nesplní povinnost podat zdravotní pojišťovně přehled, jehož náležitosti jsou stanoveny příslušnými ustanoveními zákona a dále institut "odepsání dluhů", pro případy, kdy je dluh na zdravotním pojištění zcela nedobytný.
V rámci meziresortního připomínkového řízení k výše uvedenému návrhu zákona rozeslalo Ministerstvo zdravotnictví tento návrh celkem 51 připomínkovým místům sestávajících z ústředních orgánů státní správy, vybraných okresních úřadů a magistrátů měst, odborových svazů a některých dalších resortních i mimoresortních institucí.
Z celkového počtu obeslaných se k návrhu nevyjádřilo 21 připomínkových míst, 20 připomínkových míst s návrhem vyslovilo souhlas bez připomínek a 10 připomínkových míst uplatnilo k předloženému návrhu zákona připomínky.
Připomínkám legislativně technického rázu bylo vyhověno, pokud nebyly v rozporu s Legislativními pravidly vlády ČR.
Formulačním a věcným připomínkám bylo z převážné většiny rovněž vyhověno s výjimkou připomínek, které směřovaly proti zadání úkolu usnesením vlády ČR č. 295 ze dne 7. 5. 1997, podle kterého bylo ministru zdravotnictví uloženo novelizovat výše uvedené zákony obdobným způsobem jako správu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jejichž novelizace byla již vládou schválena a v současné době je předložena k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Jedná se o tyto připomínky:
Ministerstvo vnitra ČR
V Čl. I bod 3 § 25 odst. 3 nahradit slova "součet vyměřovacích základů" slovy "vyměřovací základy" obdobně jak tomu je v § 5 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
- Připomínce nebylo možno vyhovět vzhledem k tomu, že citované ustanovení zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů definuje, co je myšleno vyměřovacím základem u jednoho zaměstnance, kdežto navržená úprava napadeného ustanovení má na mysli součet vyměřovacích základů všech zaměstnanců organizace.
Ministerstvo financí ČR
K Čl. I bod 4 § 26a odst. 2 - nedoporučeno převzetí formulace z novely zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů vzhledem k tomu, že orgány sociálního zabezpečení mají odlišné postavení od zdravotních pojišťoven, zejména z pohledu výkonu státní správy.
- Připomínce nebylo možno vyhovět s ohledem na výše uvedené usnesení vlády, kterým bylo ministru zdravotnictví uloženo postupovat obdobně jako u novelizace zákonů správy pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Ministerstvo spravedlnosti ČR
K Čl. I bod 1 § 18 odst. 5 - upozorněno na skutečnost, že Ministerstvo zdravotnictví při uplatňování změny na doplnění zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání již navrhovalo doplnění § 33 odst. 1 písm. d), podle kterého se na penále za nezaplacení zdravotního pojištění zavádí stejný právní režim jako na úroky a smluvní sankce.
- Připomínce nebylo možno vyhovět vzhledem k tomu, že výše uvedený návrh na novelizaci zákona o konkursním řízení upravuje postup až po vyhlášení konkursu, zatímco předkládaný návrh upravuje i postup před vyhlášením konkursu a obdobná úprava je obsažena v již schváleném návrhu novelizace zákonů o sociálním pojištění.
Ministerstvo zemědělství ČR
K Čl. I bod 4 § 26a odst. 1 řádek 7 - požadavek na stanovení minimální částky, u které nemá smysl vést soudní při.
- Připomínce nebylo vyhověno z důvodů dodržení totožné dikce s novelizovanými předpisy sociálního pojištění (viz úkol z usnesení vlády ČR č. 295 ze 7. 5. 1997).
Ministerstvo kultury ČR
K Čl. I bod 3 § 25 odst. 3 - stanovení dalších povinností pro organizace obsažené v citovaném ustanovení jsou považovány za nadbytečné a jsou zjistitelné i jinou cestou.
- Připomínce nebylo možno vyhovět vzhledem k tomu, že údaje obsažené v citovaném ustanovení jsou nezbytné pro zdravotní pojišťovny zejména z hlediska nutnosti stanovení pravděpodobné výše pojistného tak, jak je zdravotním pojišťovnám uloženo v § 26a předkládaného návrhu.
Vzhledem k tomu, že připomínky, jímž nebylo vyhověno, byly příslušnými ministerstvy formulovány jen jako připomínky doporučující povahy, předkládá se tento návrh bez rozporu.
Návrh komuniké
Vláda České republiky projednala a schválila návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
Návrh výše uvedeného zákona byl zpracován na základě usnesení vlády č. 295 ze dne 7. 5. 1997 s cílem zpřesnit pravidla pro platbu zdravotního pojištění včetně postihu plátců zdravotního pojištění při neplnění zákonem stanovených povinností.
Nově se zákonem zavádí institut "pravděpodobná výše pojistného", a to pro případy, kdy zaměstnavatel nebo osoba samostatně výdělečně činná nesplní povinnost podat zdravotní pojišťovně přehled, jehož náležitosti jsou stanoveny příslušnými ustanoveními zákona a dále institut "odepsání dluhu", pro případy, kdy je dluh na zdravotním pojištění zcela nedobytný.