Důvodová zpráva

Zdravotně pojistný plán VZP ČR na rok 1998

Sněmovní tisk: č. 340, 2. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Důvodová zpráva
Zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví a následně Ministerstvu financí v souladu s ust. § 15 odst. 2 zák. ČNR č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a ust. § 6 odst. 3 zák. ČNR č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dle ust. § 15 odst. 3 zák. ČNR č. 280/1992 Sb., schvaluje zdravotně pojistné plány zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven vláda České republiky. Pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR schvaluje pojistný plán, po předchozím projednání vládou České republiky v souladu s ust. § 6 odst. 4 zák. ČNR č. 551/1991 Sb. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.
Pro hodnocení zdravotně pojistných plánů jednotlivých zdravotních pojišťoven, především z hlediska jejich reálnosti, byla vzata v úvahu následující kritéria:
a) vývoj počtu pojištěnců,
b) limit výdajů na vlastní činnost a investice,
c) saldo příjmů z veřejného zdravotního pojištění a výdajů na zdravotní péči,
d) závazky a pohledávky,
e) tvorba rezervního fondu,
f) příděl do zajišťovacího fondu,
g) splácení bankovních úvěrů a návratných finančních výpomocí.

Poznamenává se, že Zdravotní pojišťovna CRYSTAL se ke dni 1. listopadu 1997 sloučila s Vojenskou zdravotní pojišťovnou ČR a tím došlo k jejímu zrušení bez likvidace. Ve zdravotně pojistném plánu Vojenské zdravotní pojišťovny ČR na rok 1998 jsou proto již zohledněny i údaje za Zdravotní pojišťovnu CRYSTAL.
Ze stávajícího počtu 11 zdravotních pojišťoven se doporučuje u všech schválit zdravotně pojistný plán na rok 1998.
Předpokládaný souhrnný materiál byl zpracován společně odbornými pracovišti Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva financí ČR.

Stanovisko Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí ke zdravotně pojistným plánům zdravotních pojišťoven na rok 1998
Zdravotně pojistné plány (dále jen "pojistné plány") zdravotních pojišťoven byly předloženy Ministerstvu zdravotnictví a následně Ministerstvu financí v souladu s ustanovením § 15 odst. 2 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a § 6 odst. 3 zákona ČNR č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dle ust. § 15 odst. 3 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., schvaluje pojistné plány zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven vláda ČR. Pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnou schvaluje pojistný plán, po předchozím projednání vládou ČR, v souladu s § 6 odst. 4 zákona ČNR č. 551/1991 Sb., Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

Hodnocení zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven na rok 1998
Pro hodnocení pojistných plánů jednotlivých zdravotních pojišťoven (dále jen "pojišťoven"), především z hlediska jejich reálnosti, se považují za určující následující kritéria:
- vývoj počtu pojištěnců
- limit výdajů na vlastní činnost a investice
- saldo příjmů z veřejného zdravotního pojištění a výdajů na zdravotní péči
- závazky a pohledávky
- tvorba rezervního fondu
- příděl do zajišťovacího fondu
- splácení bankovních úvěrů a návratných finančních výpomocí

Pojišťovny zpracovaly své pojistné plány ve vazbě na stávající předpisy v souladu s metodickým doporučením Ministerstva zdravotnictví. Jako podklad pro sjednocení přístupu pojišťoven při sestavení příjmové stránky pojistného plánu obdržely dále zdravotní pojišťovny metodiku Ministerstva financí (č. j. 371/56173/1997), ve kterém byla uvedena predikce mezd, inflace a míry nezaměstnanosti na rok 1997 a 1998 s vazbou na údaje zapracované do návrhu státního rozpočtu pro rok 1998. Současně byly seznámeny i s očekávaným vývojem platby státu za pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát. Jak vyplývá z pojistných plánů jednotlivých pojišťoven, byly do výše uvedených makroagregátů promítnuty i další očekávané specifické podmínky ovlivňující hospodaření daných pojišťoven. Zvýšení očekávaného příjmu z výběru pojistného činí v průměru 10%. Index průměrného plánovaného nárůstu příjmů po přerozdělení na jednoho pojištěnce činí 8%. V tomto ukazateli se, kromě stagnující platby od státu, projevuje i vliv individuálního plánování přírůstku pojištěnců u 11 samostatných subjektů. Přístup ke konstrukci výdajové stránky byl u převažující části pojišťoven odlišný.
Některé pojišťovny s ohledem na zahájenou restrukturalizaci lůžek zapracovaly do pojistného plánu očekávané úspory z tohoto postupu. Průměrný index nárůstu výdajů dosahuje pouze hodnoty 3%. Lze konstatovat, že především z výše uvedených důvodů očekávají pojišťovny vytvoření kladného zůstatku základního fondu zdravotního pojištění v celkové hodnotě 3 mld. Kč, i když pravděpodobně i v roce 1997 dojde k deficitu v hospodaření pojišťoven (především Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR), což způsobuje jejich platební neschopnost, která je likvidována pouze na úkor zvýšeného úvěrového zatížení, nebo nárůstu čerpání návratných finančních výpomocí z prostředků státního rozpočtu. Z tohoto pohledu je samozřejmě diskutabilní, zda ve skutečnosti dojde k vytvoření volných zdrojů pro doplnění rezervních fondů pojišťoven a snížení stavu závazků vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti v plánované výši cca 2 mld. Kč.
Další skutečnost, která ovlivnila způsob zpracování pojistných plánů je, že v době jejich zpracování byla projednávána v připomínkovém řízení nová vyhláška MF, jejímž úkolem je nahradit stávající vyhlášku MF č. 220/1996 Sb., kterou se stanoví maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku. Nová vyhláška má, mimo jiné, i snížit procento těchto nákladů, a dále částečně upravit i rozvrhovou základnu. S ohledem na tuto situaci bylo zdravotním pojišťovnám doporučeno, aby ve svých pojistných plánech již zohlednily navrhované snížení tak, aby se konečné použití finančních prostředků v pojistném plánu přiblížilo očekávaným podmínkám roku 1998. Jak vyplývá z vyhodnocení pojistných plánů, respektovaly zdravotní pojišťovny navrhované snížení limitu s výjimkou Vojenské zdravotní pojišťovny ČR (dále jen VoZP ČR), kde se však projeví v roce 1998 vícenáklady související se sloučením se Zdravotní pojišťovnou CRYSTAL.
Pojistné plány předložilo ve stanoveném termínu celkem 11 pojišťoven. Pojistný plán nepředložila pouze Zdravotní pojišťovna CRYSTAL, která se na základě povolení Ministerstva zdravotnictví sloučila s VoZP ČR k 1. 11. 1997. V předkládaném vyhodnocení je již zapracován pojistný plán VoZP ČR na rok 1998 včetně vlivu uvedeného sloučení. Toto sloučení ovlivnilo i vykazování očekávané skutečnosti roku 1997 u obou pojišťoven, neboť termín sloučení byl schválen k datu 1. 11. 1997. Na základě této skutečnosti pak souhrn zdravotně pojistných plánů za 11 zdravotních pojišťoven představuje celkový očekávaný vývoj jednotlivých vybraných ukazatelů uvedených v tabulkové části (

č. 3) za ČR jako celek.
Do tabulkové části hodnocení byly zapracovány nejdůležitější ukazatele z předložených pojistných plánů, které jsou komentovány i v části věnované vyhodnocení jednotlivých pojistných plánů.
Při posouzení souhrnných výstupů lze, ve vazbě na tabulkovou přílohu, konstatovat následující:
- Meziroční nárůst výběru pojistného od plátců pojistného činí 10%. Jeho výše je ovlivněna nejvíce Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR (dále jen VZP ČR), která plánuje nárůst indexem 1,10. Výjimku z předpokládaného trendu představují Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (dále jen ZP MV ČR) a Česká národní zdravotní pojišťovna (dále jen ČNZP), jejichž zvýšený nárůst je ovlivněn očekávaným zvýšením počtu pojištěnců.
- Souhrnné saldo z přerozdělení představuje očekávanou výši platby od státu do systému přerozdělení. Vzhledem k tomu, že se na očekávané výši platby podílí "individuálním přístupem plánování vývoje pojištěnců této kategorie" celkem 11 subjektů, je zjištěná odchylka od platby státu zapracované do návrhu státního rozpočtu ve výši 18 364 mil. Kč minimální.
- Pojistné vč. vlivu přerozdělení představuje skutečně použitelné zdroje jednotlivých zdravotních pojišťoven. Meziroční nárůst ve výši 8% je odrazem stagnace platby státu, jejíž výše se odvíjí od znění zákona ČNR č. 592/1992 Sb. a výše minimální mzdy stanovené nařízením vlády. Ve sníženém tempu růstu se projevuje i očekávané snížení tempa růstu mezd především ve státním sektoru.
- Příjmy z veřejného zdravotního pojištění představují souhrn příjmu pojistného včetně vlivu přerozdělení a ostatních příjmů získaných jak hospodařením s prostředky z výběru pojistného (úroky z běžných i termínovaných účtů) tak především prostředky získané z pokut, penále přirážek a náhrad škod. Tato kategorie příjmů je sledována odděleně z toho důvodu, že návrh nové vyhlášky MF má zohlednit tyto příjmy při propočtu limitu režijních nákladů, jejichž rozvrhovou základnou mají být příjmy celkem z veřejného zdravotního pojištění. Tímto způsobem mají být zohledněny i zvýšené provozní výdaje související s kontrolní činností dané zdravotní pojišťovny.
- Příjmy celkem z veřejného zdravotního pojištění představují souhrn veškerých příjmů souvisejících se zdravotním pojištěním.
- Příjmy zdravotní pojišťovny celkem zahrnují, kromě všech výše uvedených kategorií, i příjmy podléhající daňové povinnosti. Jedná se o příjmy z připojištění, smluvního pojištění, z pronájmu, z prodeje majetku a pod. Z uvedeného přehledu jednotlivých kategorií příjmů je zřejmé, že příjmy podléhající daňové povinnosti v očekávané skutečnosti tvoří pouze 588 mil. Kč, tj. 0,63% z celkových příjmů. V pojistných plánech je plánováno jejich mírné snížení na 473 mil. Kč, neboť podmínky provozování smluvního zdravotního pojištění v druhé polovině roku 1998 nejsou ještě známy.
- Náklady zdravotních pojišťoven celkem představují očekávanou a plánovanou skutečnost nákladů účtovaných v účtové třídě 5 zahrnující náklady na celkovou zdravotní péči a celkové provozní náklady včetně hodnoty odpisů. Provozní náklady činí v pojistných plánech celkem 3 741 mil. Kč, což je 3,89% z očekávaných nákladů celkem.
- Výdaje zdravotní pojišťovny související s veřejným zdravotním pojištěním nezahrnují daňově uznatelné výdaje související s dalšími činnostmi, které však, obdobně jako příjmy z těchto "doplňkových činností", tvoří zanedbatelnou část celkových výdajů.
- Výdaje na zdravotní péči celkem zahrnují i výdaje na rozšířenou zdravotní péči, jejíž úhradu provádějí zdravotní pojišťovny z účelových fondů tvořených v souladu s ust. § 19 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., a ust. § 6 odst. 7 zákona ČNR č. 551/1991 Sb. Doplňkovým zdrojem jsou i zůstatky účelových fondů vytvořených před 1. 5. 1995, kdy došlo ke zrušení možnosti hradit tzv. "nadstandardy" z prostředků základního fondu. Výdaje na rozšířenou zdravotní péči jsou u většiny pojišťoven věnovány na rozšířené preventivní programy, které následně mají působit snížení výdajů na zdravotní péči. Celková výše těchto výdajů tvoří za ČR 343 mil. Kč, což je 0,37% z celkových výdajů na zdravotní péči. Vyhodnocení specifik je provedeno v hodnocení dané zdravotní pojišťovny.
Výdaje na vlastní činnost a investice související s veřejným zdravotním pojištěním jsou v očekávané skutečnosti 1997 limitovány u jednotlivých pojišťoven s vazbou na dosažený počet pojištěnců a výši příjmů z pojistného po přerozdělování způsobem, který stanoví vyhláška MF č. 220/1996 Sb. Rok 1997 je prvním rokem, kdy není pro všechny pojišťovny stanoven jednotný limit v %, ale je výše uvedeným způsobem diferencován. Jak již bylo uvedeno v úvodu, je rok 1998 hodnocen ve vztahu k platné vyhlášce MF č. 220/1996 Sb. a současně i k návrhu nové vyhlášky, která byla předána po ukončeném připomínkovém řízení do legislativních komisí.
- Celkový vývoj salda příjmů souvisejících s veřejným zdravotním pojištěním a výdajů na zdravotní péči mezi rokem 1998 a 1997 činí 4 200 mil. Kč, což představuje nárůst indexem 2,58. Tento výsledek je především ovlivněn plánovaným relativním snížením výdajů na zdravotní péči u VZP ČR. Na rozdíl od této pojišťovny plánuje např. Oborová zdravotní pojišťovna bank a pojišťoven a Zaměstnanecká pojišťovna Škoda meziroční zvýšení výdajů v poměru k příjmům tak, že jejich index klesá pod hodnotu 1.
- Saldo pohledávek a závazků celkem vykazuje zvyšující se tendenci indexem 3,10 ovlivněnou především pojistným plánem VZP ČR, který v oblasti pohledávek neplánuje v pojistném plánu pohledávky ve lhůtě splatnosti.
- Průměrný počet pojištěnců vykazuje za ČR nárůst o 24 tis. pojištěnců, který vzniká uplatněním vlastních strategií 11 zdravotních pojišťoven. Vzniklá souhrnná chyba je však v porovnání s předchozími pojistnými plány zanedbatelná a ukazuje na "střízlivý" přístup pojišťoven k otázce pohybu pojištěnců.
- Průměrný počet zaměstnanců vykazuje za celou republiku očekávané snížení 126 pracovních míst, kterých je pro rok 1998 plánováno celkem 6 867.
- Na jednoho pracovníka připadá pak v roce 1997 celkem 1 513 a v roce 1998 se předpoklad zvyšuje na 1 544 pojištěnců. I tento vývoj signalizuje snahu pojišťoven o minimalizaci provozních nákladů. Průměrné mzdové náklady vč. OON na jednoho pracovníka jsou plánovány v roce 1998 ve výši 15 847 Kč, což v porovnání s rokem 1997 činí očekávaný nárůst cca 8%.
- Očekávané výše závazků k 31. 12. 1997 a r. 1998 signalizují snahu pojišťoven o snížení závazků ve výši 2,9 mld. Kč. Z toho očekávaná výše závazků po lhůtě splatnosti v r. 1998 není, s ohledem na čerpání návratných finančních výpomocí a zvýhodněných úvěrů v r. 1996 a r. 1997, plánována. Tento příznivý stav je dále v pojistných plánech ovlivněn především důvěrou pojišťoven v restriktivní opatření Ministerstva zdravotnictví související s postupnou restrukturalizací zdravotnických zařízení, která jsou zapracována především do pojistného plánu VZP ČR.
- Z celkového objemu pohledávek v r. 1998 celkem ve výši 4,1 mld. Kč tvoří pohledávky po lhůtě splatnosti 95%. Tyto pohledávky jsou tvořeny především dlužným pojistným, pokutami a penále. Částka reprezentuje veškeré dlužné částky, včetně podrozvahově sledovaných částek.
- Poměr celkových závazků k měsíčním výdajům na zdravotní péči přesahuje v r. 1998 index 2 pouze u pojišťovny REZAPO. Zde však tento plánovaný stav k 31. 12. 1997 a 1998 vyplývá z použité účetní metodiky zahrnující do prosince i neuhrazené závazky daného roku, které budou fakturovány zdravotnickými zařízeními až v lednu následujícího roku.
- Meziroční očekávaný vývoj pohledávek celkem je ovlivněn především neplánováním pohledávek ve lhůtě splatnosti u VZP ČR ve zdravotně pojistném plánu 1998 na rozdíl od očekávané skutečnosti roku 1997, kde jsou plánovány ve výši 4,1 mld. Kč (v souladu s uplatňovanou účetní metodikou v daném roce).
- Očekávané průměrné příjmy z veřejného zdravotního pojištění na jednoho pojištěnce v roce 1997 se pohybují v rozmezí od 4 972 do 9 224 Kč. V průměru za ČR se očekávají ve výši 8 711 Kč. V plánu roku 1998 se očekává zvýšení těchto průměrných příjmů indexem 1,07 na částku 9 352 Kč ročně. Největší odchylku od průměru vykazuje VoZP ČR, u které je však tento nepříznivý vliv eliminován i sníženými výdaji na zdravotní péči.
- Odhad průměrných výdajů na zdravotní péči na jednoho pojištěnce v roce 1997 se pohybuje v rozmezí od 5 904 do 9 100 Kč. Průměrné výdaje za ČR v roce 1997 se očekávají ve výši 8 459 Kč. V plánu roku 1998 je očekáváno zvýšení průměrným indexem pouze 1,03 na částku 8 705 Kč. Tuto výši ovlivňuje především způsob sestavení pojistného plánu roku 1998 u VZP ČR (jak je uvedeno v hodnocení této pojišťovny).
- Tabulka porovnání limitů maximálních výdajů na činnost a výdajů na investice je sestavena z limitů daných v současné době platnou vyhláškou MF č. 220/1996 Sb. a dále s vazbou na definitivní návrh vyhlášky. Z uvedeného přehledu vyplývá, že v roce 1997 očekává pouze VoZP ČR a ZP MV ČR překročení limitu z důvodů probíhajících procesů sloučení. Pro rok 1998 nový limit překračován pouze u VoZP ČR. Podrobně je tento ukazatel vyhodnocen u každé pojišťovny.
- Plánovaná výše rezervního fondu r. 1998 byla u jednotlivých pojišťoven porovnána s minimálním limitem propočteným ve vazbě na ust. § 7 odst. b) zákona ČNR č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a ust. § 18 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb. S výjimkou VZP ČR je daný limit u všech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven naplněn. Komentář k uvedeným pojišťovnám je uveden v jejich hodnocení.
- Tvorba zajišťovacího fondu v r. 1998 vyplývá z ust. § 22 a) zákona ČNR č. 280/1992 Sb. a je tudíž povinná pouze pro zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Jeho plánované naplnění k 31. 1. 1998 splňuje limit daný zákonem.
- Nesplacený zůstatek bankovních úvěrů očekávaný v roce 1997 tvoří 1,3 mld. Kč a v roce 1998 celkem 654 mil Kč. V těchto bankovních úvěrech jsou zahrnuty i zvýhodněné úvěry poskytnuté zdravotním pojišťovnám v roce 1997 v celkové částce 916 384 tis. Kč, na základě usnesení vlády č. 238 z 23. 4. 1997 doplněného usnesením vlády č. 352/1997. V souladu se splátkovým kalendářem plánuji zdravotní pojišťovny zahájit splátky v druhé polovině roku 1998.
V očekávané skutečnosti za rok 1997 jsou uvedeny absolutní hodnoty všech forem bezúročných návratných finančních výpomocí, které byly daným pojišťovnám poskytnuty v průběhu roku 1996 a 1997 v souvislosti se sloučením těchto pojišťoven s pojišťovnami, které se dostaly do finančních potíží a nebyly schopny své závazky vůči zdravotnickým zařízením hradit z vlastních zdrojů. S vazbou na splátkové kalendáře uzavřené ve smlouvách s KOB, s. p. ú. byly první splátky posunuty až do roku 1998, což je v pojistných plánech daných pojišťoven zapracováno.
Závěr
Ve většině předložených pojistných plánů se vyskytly drobné nesrovnalosti vzniklé především při přepisu číselných hodnot, nebo nepochopením metodického dopisu Ministerstva zdravotnictví. Ve svých důsledcích provedené změny neovlivnily základní ukazatele pojistného plánu.
Lze tedy konstatovat, že všechny pojistné plány zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, včetně zapracovaných změn, lze doporučit vládě ČR ke schválení. Ke schválení se předkládá i pojistný plán Regionální zdravotní pojišťovny REZAPO, která však signalizuje zhoršující se finanční situaci tím, že ve svém pojistném plánu uvádí snížené splátky návratné finanční výpomoci o částku 40 mil. Kč z důvodů chybějících volných finančních prostředků.