Transformaci družstev řeší zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "transformační zákon"). Pokud jde o jiná než zemědělská družstva, lze konstatovat, že jejich transformace byla v převážné míře ukončena. Dokončení transformace zemědělských družstev podle tohoto zákona však brání řada neřešených problémů, z nichž nejvážnějším je vypořádání nároků oprávněných osob na vydání majetkových podílů.
Na rozdíl od ostatních družstev byl objem majetku zahrnutý do transformace u zemědělských družstev nejrozsáhlejší a nejvíce zatížen restitučními závazky, jak vyplynulo z ustanovení § 7, § 14 písm. b) a § 17 písm. c) transformačního zákona. U zemědělských družstev tak došlo v největším rozsahu ke vzniku závazků vůči oprávněným osobám, a proto se navrhovaná novela týká zejména těchto družstev.
Způsob nakládání s majetkovým podílem stanoveným v procesu transformace družstev je upraven v § 13 transformačního zákona. Oprávněné osoby podle tohoto ustanovení lze rozdělit na tři skupiny:
|
1. |
Oprávněné osoby, které se staly účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu.
|
|
2. |
Oprávněné osoby, které se nestaly účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu a jsou podnikateli v oboru předmětu činnosti družstva. Těmto oprávněným osobám musí být podle zákona vydán jejich transformační podíl do 90 dnů ode dne, kdy o to písemně požádají.
|
|
3. |
Oprávněné osoby, které se nestaly účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu a nejsou podnikateli v oboru předmětu činnosti družstva. Těmto oprávněným osobám může být vydán majetkový podíl v plné výši po sedmi letech od schválení transformačního projektu, pokud se nedohodnou s družstvem nebo jeho právním nástupcem jinak.
|
Předložený návrh se týká především třetí skupiny oprávněných osob u zemědělských družstev. Jde o osoby, které nebyly členy družstva ani se jimi nestaly, a které nezačaly provozovat zemědělskou výrobu. Podle původního znění transformačního zákona (§ 13 odst. 3) má tato skupina nárok na vydání majetkového podílu po sedmi letech ode dne schválení transformačního projektu. Tento den byl v každém družstvu jiný, u zemědělských družstev však šlo především o druhou polovinu roku 1992, a lze tedy očekávat, že v druhé polovině roku 1999 nastane ze zákona povinnost všech ztransformovaných zemědělských družstev, která dnes existují jak ve formě družstva, tak i jako jiné obchodní společnosti, splnit své závazky vůči této skupině oprávněných osob. Transformační zákon nestanoví, jakým způsobem se tak má stát tj. realizovat vydání majetkového podílu.
Institut "vydání majetkového podílu", jak jej zavedl do našeho právního řádu transformační zákon, přináší však již nyní v praxi četné problémy. Zásadně jde o nárok na plnění buď ve věcech či v penězích, nedohodnou-li se účastníci tohoto vztahu jinak (např. ve službách, v akciích, apod.); zatím se tímto způsobem ztransformovaná zemědělská družstva vyrovnávají s oprávněnými osobami, které zemědělskou výrobu provozují (§ 13 odst. 2 transformačního zákona). I u těchto osob však v mnoha případech není majetkový podíl dosud vypořádán. Proto předložený návrh řeší i tuto skupinu oprávněných osob, a to pokud jde o jednorázové poskytnutí částky 10. 000 Kč z prostředků Pozemkového fondu ČR.
Cílem navrhované novely je předejít vývoji, který by mohl zkomplikovat dokončení transformace zemědělských družstev podle transformačního zákona, zejména tím, že se rozšíří a upřesní způsob vypořádání nároků oprávněných osob s tzv. sedmiletou pohledávkou. Návrh vychází z předpokladu, že zůstane zachována možnost vydání majetkového podílu podle dosavadní úpravy, tj. dohodou o vypořádání nároků ve věcech apod. Nedojde-li k ní, přichází v úvahu uspokojení nároku oprávněné osoby vydáním dluhopisu, anebo vydáním tzv. transformačních listů ve formě cenných papírů.
V návrhu novely je současně zakotven nárok oprávněných osob s dosud nevypořádaným nárokem na vydání majetkového podílu na částku do výše 10. 000 Kč z prostředků Pozemkového fondu ČR. Poskytnutí uvedené částky pro tyto oprávněné osoby znamená sice částečné, ale okamžité a finanční vyrovnání části pohledávky z transformace zemědělského družstva a pro zemědělské družstvo či jeho právního nástupce bude znamenat snížení jeho závazků.
Navrhovaná novela při úpravě vypořádání nároků oprávněných osob vychází z následujících předpokladů:
|
1. |
Řešení by mělo být konečné a nemělo by se soustřeďovat na další odkládání uvedeného problému. |
|
2. |
Řešení musí přihlédnout k současnému stavu hospodaření v zemědělství a výši zadlužení jednotlivých ztransformovaných družstev. Vypořádání by nemělo jejich většinu přivést do stavu, kdy nebudou schopna dále hospodařit a bude následovat jejich likvidace či vyhlášení konkurzů.Takový postup není ani v zájmu oprávněných osob.
|
|
3. |
Řešení musí být takové, aby ta ztransformovaná družstva, která problémy řešila formou "druhé transformace", nebyla oproti ostatním ve výhodě. |
Návrh současně řeší zánik výrobního nebo spotřebního družstva s likvidací nebo bez likvidace.
Ustanovení § 18 uvedeného zákona upravuje transformaci výrobních družstev a spotřebních družstev specifickým způsobem. Spotřební i výrobní družstva měla povinnost odečíst od čistého jmění určeného k transformaci částku 75 % celkového čistého jmění a převést ji do nedělitelného fondu družstva. Podle třetího odstavce tohoto ustanovení platí, že v případě zániku spotřebního nebo výrobního družstva do 10 let ode dne transformace, má družstvo povinnost částku převedenou do nedělitelného fondu, to je 75 % čistého jmění, uložit na zvláštní účet, zřízený u Fondu národního majetku České republiky. Tato částka pak může být použita pouze pro podporu družstevního podnikání podle zvláštního zákona.
Uvedený odstavec 3 v platném znění nerozlišuje, zda se jedná o zánik družstva s likvidací nebo bez likvidace. Důsledky této úpravy se začaly projevovat v průběhu dalšího vývoje. Při striktním výkladu tohoto ustanovení by totiž došlo k zakonzervování nynější podoby výrobních a spotřebních družstev po zákonem stanovenou dobu.
Vzhledem k tomu, že v současné době vzrůstá konkurenční tlak velkých zahraničních společností na uvedená družstva, je přirozenou ochrannou reakcí snaha o integraci dvou nebo více družstev, ať již formou splynutí či sloučení, do konkurenceschopného družstva. Obdobná situace je i u výrobních družstev, která mají snahu soustředit totožnou výrobu do větších celků. Současně se však projevuje, s ohledem na měnící se ekonomické podmínky, i tendence rozdělit větší výrobní družstva s různorodým předmětem činnosti.
Navrhovaná novela transformačního zákona je v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky i s jinými právními předpisy, dotýkajícími se blízkých oblastí právních vztahů.
Předkládané řešení nemá přímý dopad na státní rozpočet; dopad však bude mít na rozpočet Pozemkového fondu ČR, a to ve výši do 5 mld. Kč.
K Čl. I
K § 13 odst. 4:
Do návrhu novely zákona je zapracováno ustanovení, podle kterého oprávněné osoby, jejichž nárok na vydání majetkového podílu nebyl uspokojen, obdrží částku do 10.000 Kč od Pozemkového fondu ČR, ze sumy, kterou tato instituce inkasovala za prodej státního majetku. Tento postup má především odstranit pocit křivdy, ke kterému dochází zejména s ohledem na odklad splatnosti pohledávek oprávněných osob za družstvem; současně se jedná o analogii úpravy zakotvené v restitučních zákonech.
K § 13 odst. 5 a 6:
V těchto ustanoveních se upravuje způsob vzniku nároku na vyplacení částky z prostředků Pozemkového fondu ČR, jeho uplatnění a zániku tohoto nároku.
K § 13 odst. 7:
V tomto ustanovení se navrhuje možnost vypořádání nároků na vydání majetkového podílu vydáním dluhopisů Pozemkového fondu ČR vydaných podle zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Oprávněná osoba o takové vypořádání musí požádat do tří měsíců, pokud tak neučiní, následuje postup upravený v odstavci 9.
K § 13 odst. 8:
Dojde-li k uzavření dohody o vypořádání nároku dluhopisy Pozemkového fondu ČR, je zemědělské družstvo nebo jeho právní nástupce povinno zajistit získání dluhopisů od Pozemkového fondu ČR za podmínek v tomto ustanovení zakotvených.
K § 13 odst. 9:
V tomto odstavci je navrhován další možný způsob vypořádání nároku na vydání majetkového podílu, a to vydáním transformačních listů.
K bodu 2.
K § 13a až 13d:
Tato ustanovení definují povahu transformačních listů. V souladu s platnou právní úpravou jde o samostatnou úpravu zvláštním předpisem, v návaznosti na zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Problémy transformačních listů, které navrhovaná novela neřeší, zůstanou v režimu výše citovaného zákona o cenných papírech.
K bodu 3.
K § 18 odst. 4:
Nová úprava se navrhuje proto, že dosavadní znění § 18 odst. 3 nerozlišuje mezi zánikem výrobního nebo spotřebního družstva s likvidací nebo bez likvidace. Při striktním výkladu by mohlo dojít k zakonzervování nynější podoby výrobních a spotřebních družstev po zákonem stanovenou dobu, což v současné značné konkurenci zahraničních firem přináší těmto družstvům řadu problémů.
K Čl. II
Současně navrhovaná novelizace zákona o Pozemkovém fondu ČR je nezbytným opatřením k realizaci navrhovaného způsobu částečného vypořádání nároků oprávněných osob vydáním dluhopisů tohoto fondu. V zákoně o Pozemkovém fondu ČR se proto navrhuje rozšíření jeho působnosti o oprávnění vydávat dluhopisy.
K Čl. III
Účinnost tohoto zákona se navrhuje od 1.7.1998 proto, aby byla dána možnost zemědělským družstvům nebo jejich právním nástupcům se na novou situaci po všech stránkách dobře připravit.
Výjimkou je pouze nabytí účinnosti Čl. I bod 3. (§ 18 odst. 4) tohoto zákona ode dne vyhlášení. Tento postup byl zvolen z důvodu poskytnutí prostoru těmto družstvům pro jejich možnou a co nejrychlejší integraci nebo desintegraci.
V Praze dne 26. listopadu 1997
Předseda vlády:
Prof. Ing. Václav Klaus. CSc. v. r.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství: