Nadace je v současné době upravena v občanském zákoníku; jde však o úpravu obecnou a kusou, jež předpokládala, že podrobnosti týkající se nadace upraví zvláštní zákon Federálního shromáždění. Do zániku federace k přijetí tohoto zákona však nedošlo.
Nedostatek podrobné úpravy je pociťován jako právní vakuum, a to jak v samotné nadační praxi, tak i v činnosti příslušných státních orgánů. Jde zejména o skutečnost, že v četných případech jsou pod organizačněprávní formou nadace registrovány subjekty, které vykazují spíše znaky obchodních společností anebo různých občanských sdružení, jejichž účelem je sledovat zájmy podnikatelského charakteru nebo zájmy pouze svých členů. Současná úprava nestanoví totiž jasné meze pro činnost nadací, zejména pro jejich ekonomické aktivity, ani povinnosti směřující k veřejné kontrole činnosti a hospodaření nadací apod.
Účelem navržené úpravy je v prvé řadě reagovat na tyto nedostatky.Zároveň v souladu s potřebou politiky rozvoje tzv. neziskové sféry návrh usiluje o průhlednost postavení nadací a posílení důvěryhodnosti nadační činnosti; podaříli se to, lze očekávat růst hmotné podpory občanů i soukromých právnických osob nadacím a využití těchto prostředků k naplnění obecně prospěšných cílů.
Nadace je zvláštním druhem právnické osoby; její úprava je zaměřena na jedné straně na vymezení těchto zvláštností odlišujících ji od jiných organizačněprávních forem; na druhé straně tyto charakteristiky předurčují i principy její organizační výstavby a ostatních právních poměrů.
Zásadní specifikou nadace je to, že za nadaci se prohlašuje sdružený majetek, který má status právnické osoby. To znamená, že nadace nemá členskou základnu a tudíž při její existenci nepřetrvávají zásadně žádné vazby, především žádné vazby majetkové participace s jejími zřizovateli. Tento znak odpovídá obecné úpravě právnických osob v občanském zákoníku a je konformní s pojetím nadace v právu vyspělých demokratických států.
Dalším znakem je skutečnost, že majetek, aby byl prohlášen za nadaci, musí mít stanovený účel, k němuž může být nejen sdružen, ale i podle vůle zřizovatele, resp. zůstavitele použit; konkrétní účel musí být v souladu s obecně prospěšnými cíli příkladmo v návrhu uvedenými tak,aby plněním tohoto účelu byl zároveň naplňován i některý z obecně prospěšných cílů.
K vlastnímu naplňování obecně prospěšného cíle dochází užitím prostředků poskytnutých nadaci třetí osobou, nikoliv vlastní činností nadace. Posláním nadace jako sdruženého majetku není přímo obecně prospěšnou činnost provozovat /což je typické například pro obecně prospěšné společnosti, popřípadě některá občanská sdružení zájmového charakteru/, ale prostřednictvím především finanční podpory, na základě konkrétních projektů v souladu s účelem, pro který je nadace zřízena, ji umožnit, rozvíjet a jinak napomáhat její realizaci.
Nadace je právnickou osobou soukromého práva.Zároveň se jeví potřebné z hlediska účelového použití nadačního jmění, na jehož vytvoření participuje i veřejnost, podřídit některé otázky zvýšené veřejnoprávní regulaci, zejména pokud jde o úpravu vzniku nadace, jejího hospodaření včetně nakládání s nadačním jměním a jiných ekonomických aktivit, zveřejňování výsledků hospodaření a o úpravu dalších souvisejících otázek, jako je zrušení nadace, její likvidace a zejména naložení s likvidačním zůstatkem. Potřeba takové úpravy některých otázek vyplývá i z neexistence vazeb na zřizovatele, neboť jde o otázky, které jsou jinak v kompetenci členské základny jiných typů právnických osob.
Návrh zákona o nadacích není a ani nemůže být v rozporu s předpisy ES, protože komunitární právo nemá žádné předpisy upravující obecně postavení nadací.
Navržená právní úprava si nevyžádá zvýšení výdajů ze státního rozpočtu. Dojde pouze k přesunu nákladů spojených s registrací nadací z resortu ministerstva vnitra do resortu ministerstva spravedlnosti; v rámci uvedených kapitol jde o nepatrnou výši nákladů.
K § 1
V § l je vymezen pojem nadace třemi základními znaky.
Za prvé, nadací je sdružení majetku, které jako takové je prohlášeno za právnickou osobu. Nadace nemá tudíž členskou základnu, je právnickou osobou fundativního typu založenou na majetkovém souboru na rozdíl od jiných organizačněprávních forem, jako například obchodních společností, občanských sdružení apod.
Za druhé, jde o takové sdružení majetku,jehož účelem je podpora obecně prospěšných cílů; tyto cíle jsou rámcově v zákoně vymezeny. Jakým způsobem bude naplňován některý z těchto obecně prospěšných cílů vyplývá z účelu té které nadace určeného zřizovatelem. Konkrétní účel nadace musí být tudíž v souladu s obecně prospěšným cílem; zda tomu tak v daném případě je, záleží na posouzení rejstříkového soudu.
Třetím charakteristickým znakem nadace je to, že majetek k dosažení obecně prospěšného cíle nevyužívá sama nadace, ale tohoto cíle je dosahováno jeho užitím třetí osobou. To znamená, že na rozdíl například od obecně prospěšné společnosti či občanského sdružení nadace sama nevyvíjí v zásadě žádnou ekonomickou aktivitu,byť i obecně prospěšnou; její podstatou je akumulace majetku a jeho následné obecně prospěšné rozdělování určené účelem nadace, popřípadě i stanovením okruhu možných uživatelů /destinatářů/.
Majetkový substrát je při zřízení nadace tvořen peněžitými či nepeněžitými vklady zřizovatelů, resp. zůstavitele, jeli nadace zřízena závětí. Během existence nadace je doplňován prostředky z externích zdrojů /zejména dary/, výnosy z existujícího majetku /například úroky, dividendy a jiné výnosy z cenných papírů v majetku nadace, nájemné/, popřípadě ziskem z vlastní zákonem dovolené činnosti /příjmy z loterií, tombol, veřejných sbírek apod./.
Celková hodnota souhrnu všech prostředků nadace /"nadační jmění"/ musí jak při vzniku nadace, tak i po dobu existence nadace si určitou výši zachovat. V opačném případě by došlo k popření podstaty nadace jako institucionalizovaného majetku, neboť by ani nebylo co jako majetek "účelově sdružovat"; kromě toho je nadace tradičně spojována s trvalostí plnění účelu, pro nějž byl majetek z vůle zřizovatelů poskytnut. Z tohoto důvodu zákon jednak stanoví minimální výši 200 000 Kč, kterou musí nadační jmění při zřízení a vzniku nadace dosáhnout, a jednak zásadu, že po celou dobu existence nadace, nesmí výše jejího nadačního jmění klesnout pod tuto zákonem stanovenou mez, a to na dobu delší než zákonem tolerované šestiměsíční období, jež poskytuje časový prostor především k opatření si potřebných prostředků.
Pro nadace se zakotvuje zákaz podílet se na financování politických stran nebo politických hnutí. Důvodem tohoto zákazu je zamezit tomu, aby se nadace staly zastřeným zdrojem financování politických stran a hnutí a plnily tak funkci, která jim nepřísluší. Tento zákaz však neznamená, že se nadace nebudou moci podílet například na akcích, které politické strany a hnutí organizují a které jsou určeny k dosažení obecně prospěšného cíle (např. veřejné sbírky, osvětové akce).
K § 2
Prostředky poskytnuté nadací mají své účelové určení stanovené v nadační listině, popřípadě rozvedené ve statutu nadace. Stejně tak jako nadace s nimi nemůže libovolně nakládat, je účel, popřípadě další podmínky jejich užití závazné i pro osobu, jíž se tyto prostředky poskytnou. Porušíli destinatář tyto podmínky, je povinen prostředky poskytnuté nadací v souladu s účelem, pro který byla nadace zřízena, vrátit, a neníli to možné nebo účelné, vrátit jejich odpovídající náhradu v penězích. K zabránění možné námitky destinatáře, že o podmínkách použití nebyl informován,stanoví zákon veřejnou přístupnost statutu nadace, v němž jsou potřebné údaje obsaženy.
Pokud nebudou prostředky použité v rozporu s podmínkami dobrovolně vráceny, může nadace nárok na jejich vrácení, popřípadě nárok na odpovídající náhradu uplatnit u soudu.
Povinnost destinatáře prokázat způsob použití prostředků poskytnutých nadací zajišťuje realizaci oprávnění nadace v případě jejich zneužití požadovat jejich vrácení; nadace tento údaj potřebuje i pro vypracování výroční zprávy.
Z logiky věci vyplývá, že zřizovatel nezřizuje nadaci "pro sebe", neboť pokud disponuje příslušnými prostředky, může je využít přímo. Zákon zakazuje poskytnout prostředky z nadačního jmění zpět zřizovateli; kromě jiného i proto, že připuštěním této možnosti dochází, vzhledem k daňovému zvýhodnění nadací týkajícímu se jak prostředků do nadací plynoucích, tak i prostředků nadací poskytovaných, k obcházení předpisů o dani darovací, dani dědické, popřípadě dani z příjmu u zřizovatele. Z obdobných důvodů se zakazuje poskytnout prostředky nadace též členům orgánů nadace, resp. revizorovi nadace.
K § 3
Úprava zřízení nadace odpovídá obecným požadavkům zřízení právnické osoby stanoveným v občanském zákoníku, jakož i úpravě jednotlivých organizačně právních forem; přitom respektuje potřebné zvláštnosti typické pro nadaci.
Zvláštní právní skutečností zřízení nadace je závěť, která musí splňovat na jedné straně pouze některé obligatorní náležitosti v zákoně stanovené obecně pro jiné formy nadační listiny /vzhledem k možnému delšímu časovému období od pořízení závěti do úmrtí se například nepožaduje, aby obligatorně bylo určeno konkrétní personální složení orgánů nadace/, na druhé straně musí být v závěti určena konkrétní osoba, která nahradí zůstavitele jako zřizovatele nadace. Nejsouli uvedené obligatorní náležitosti závěti dodrženy, prohlašuje zákon v této části závěť za neplatnou s tím, že s majetkem bude naloženo podle příslušných ustanovení dědického práva.
K § 4
Statut je základním vnitřním dokumentem nadace, který řeší nejen otázky organizačního charakteru /podrobnosti fungování orgánů nadace/, ale i otázky, které se zásadním způsobem dotýkají vztahu nadace ke třetím osobám. Jde jednak o potencionální destinatáře, neboť stanoví podmínky pro použití a poskytnutí prostředků z nadačního jmění apod., jednak o veřejnost, neboť tím, že statut je veřejně přístupný /je součástí rejstříku nadací/, může kdokoliv konfrontovat, zda faktická činnost nadace je v souladu se stanovenými pravidly. Z tohoto důvodu obsahuje statut nadace i údaje uváděné v nadační listině, která veřejně přístupná není.
Přijetí, jakož i změny statutu jsou v působnosti statutárního orgánu nadace, který nese odpovědnost za činnost nadace. Statut musí první správní rada zpracovat v době mezi zřízením nadace a podáním návrhu na zápis nadace do rejstříku nadací.
K § 5
Nadace jako právní subjekt vzniká v souladu s obecnou úpravou občanského zákoníku zápisem do rejstříku nadací, který vede soud určený k vedení obchodního rejstříku. Tato úprava je v souladu s koncepcí úpravy vzniku obecně prospěšných společností podle zvláštního zákona.
Pro rejstřík nadací, jeho vedení, jakož i pro řízení ve věcech rejstříku platí příslušná ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu.
Zvláštní ustanovení obsahuje zákon pouze, pokud jde o obsah zápisu a doklady, jež je třeba k návrhu na zápis přiložit.
K § 6
Toto ustanovení obsahuje nezbytnou úpravu jednatelského oprávnění jménem nadace, která je již zřízena, ale dosud jako právní subjekt nevznikla, jakož i tzv.správu vkladů zřizovatelů, resp. nakládání s vklady v případě, že nadace není rejstříkovým soudem zapsána a tudíž nevznikne; úprava této materie je převzata z obchodního zákoníku a přizpůsobena organizačněprávní formě nadace.
K § 7
Shodně s úpravou jiných organizačněprávních forem rozlišuje zákon mezi zrušením a zánikem nadace výmazem z rejstříku nadací.
Návrh na výmaz z rejstříku lze zásadně podat až po provedeném vypořádání majetkových poměrů nadace, tj. likvidaci. Likvidace se nevyžaduje pouze ve dvou případech. Za prvé, máli zanikající nadace právního nástupce, tj. při sloučení, a za druhé, nemáli nadace na základě zjištění soudu v rámci konkursního řízení žádný majetek.
Důvody zrušení nadace jsou obvyklé jako u jiných právnických osob; zvláštností je to, že není připuštěno dobrovolné zrušení s likvidací, neboť platí předpoklad vůle zřizovatele, zřizujeli nadaci, aby trvale plnila svůj účel, pokud jí k tomu postačuje nadační jmění. Z obdobného důvodu se nepředpokládá zrušení nadace uplynutím doby.
Zrušení nadace rozhodnutím soudu je sankčním opatřením, nastanouli důvody určené zákonem.
Do první skupiny patří důvod uvedený v odstavci 3, tj. že z jakýchkoliv příčin došlo k vyčerpání nadačního jmění. Po zrušení nadace bude pravděpodobně následovat konkursní řízení, nebudeli zahájeno již dříve.
Do druhé skupiny patří důvody uvedené v odstavci 4, k nimž se připojuje i druhá podmínka, tj. že nadace ve lhůtě soudem stanovené nezjedná nápravu, neboť jde o případy, kdy náprava v dohledné době možná je.Délka lhůty, jakož i způsob nápravy musí být přiměřené a odpovídat důvodu, pro který bylo zrušení navrženo.
Závažné, popřípadě opakované porušení zákona o nadacích, popřípadě nadační listiny či statutu nadace /odstavec 4 písm. a)/bude spočívat nejčastěji v porušení ustanovení o nadačním jmění a nakládání s ním /snížení nadačního jmění pod zákonem stanovený limit, pokud nepůjde o případ uvedený v odstavci 3, porušení ustanovení o omezení majetkové účasti na jiných právnických osobách, nepředložení výroční zprávy apod./. Porušení zákazu podnikat vystavuje nadaci případným sankcím ze strany živnostenských úřadů, tak i možnosti zrušení soudem.
K § 8
Možnost sloučení nadace s jinou nadací je jediný případ zániku nadace s právním nástupnictvím jiné nadace; možnost splynutí či rozdělení se nepřipouští.
Rozhodnutí o sloučení patří do působnosti statutárního orgánu nadace.Zákon váže možnost přijetí takového rozhodnutí na splnění několika podmínek.
Za prvé, možnost sloučení není vyloučena vůlí zřizovatele, popřípadě zůstavitele vyjádřenou v nadační listině.
Za druhé, sloučení se připouští pouze tehdy, jestliže nadační jmění nepostačuje k plnění účelu nadace a nadace by tudíž mohla být zrušena soudem (např. z důvodu nemožnosti plnění účelu, pro který byla zřízena).
Za třetí, nadace, s níž se má zanikající nadace sloučit, musí mít alespoň obdobný účel; to znamená, že prostředky nadačního jmění slučované nadace budou zásadně použity k témuž či obdobnému účelu.
Za čtvrté, před provedením vlastního sloučení, musí být mezi slučovanou a přejímající nadací uzavřena smlouva o sloučení, jejímž účelem je především zajistit účelové užití prostředků slučované nadace, například tím, že se přejímající nadace zaváže odpovídajícím způsobem upravit svůj statut.
Konečné posouzení splnění podmínek vyžadovaných zákonem pro sloučení přísluší rejstříkovému soudu.
K § 9
Pro likvidaci nadace platí zásadně postup stanovený pro likvidaci obchodních společností v obchodním zákoníku s dvěma zásadními odchylkami.
První odchylkou je, že obdobně jako u likvidace obecně prospěšné společnosti není cílem likvidace zpeněžení veškerého majetku nadace, ale pouze toho /dle výběru likvidátora/, který je nutný pro splnění závazků nadace. Ostatní majetek bude ponechán v dosavadní formě. Toto ustanovení je v souladu s naplněním druhé zvláštnosti likvidace nadace, a to se způsobem naložení s likvidačním výtěžkem, tj. tím majetkem, který zbyde po úhradě závazků nadace.
Již v nadační listině může být určena nadace, na níž má být tento majetek převeden a neníli tomu tak, nabídne jej likvidátor nadaci účelem obdobné likvidované nadaci, aby tento majetek nebyl zcela odňat svému původnímu účelovému určení.
Pokud je nabídka bezvýsledná, ať proto, že likvidátor nezjistí obdobně zaměřenou nadaci nebo tato nadace nabídku odmítne, je dalším možným nabyvatelem obec, v níž má likvidovaná nadace sídlo, jinak stát. Zákon přitom stanoví, že majetek likvidované nadace, resp. likvidační zůstatek má být použit pro obecně prospěšné účely, aby byla respektována vůle zřizovatelů, pokud jde o účelové určení použití majetku jím vloženého do likvidované nadace.
K § 10 až 16
Správní rada je statutárním orgánem nadace, který spravuje nadační jmění. Z tohoto titulu je oprávněna řídit činnost nadace a rozhodovat o všech jejích záležitostech. Tomu odpovídá i zákonem stanovená výlučná působnost správní rady, kterou nelze přenést na případný jiný orgán nadace.
Zákon stanoví podmínky, za kterých může fyzická osoba vykonávat funkci člena správní rady. Kromě povinnosti splnit podmínky obecné povahy způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost zákon dále stanoví, že členy správní rady nemohou být osoby, které jsou k nadaci v pracovním poměru, kterým jsou poskytovány prostředky k dosažení účelu nadace nebo členům statutárního orgánu nebo kontrolního orgánu právnické osoby, pokud jsou prostředky poskytovány této osobě. Cílem tohoto omezení je zamezit možnému ovlivňování rozhodování správní rady při správě nadačního jmění.
Jmenování prvních členů správní rady je povinností zřizovatele, popřípadě vykonavatele závěti (nedojdeli ke jmenování členů správní rady přímo v závěti, což není zákonem stanoveno jako obligatorní náležitost závěti). Noví členové správní rady jsou voleni správní radou. Zákon dále stanoví délku funkčního období a v návaznosti na ni i způsob obměny členů správní rady. Tato ustanovení mají subsidiární povahu a použijí se pouze v případě, že nadační listina nestanoví jinak. Zřizovatel, popř. zůstavitel může také určit, že někteří členové správní rady budou v budoucnu voleni na návrh jím konkrétně označených právnických nebo fyzických osob; fyzické osoby mohou být označeny i svou funkcí.
Zákon dále obsahuje základní ustanovení o jednání správní rady a ustanovení o zániku členství ve správní radě.
Pamatováno je i na případy (v praxi jistě ojedinělé), kdy v důsledku zániku členství nezůstane ve správní radě nadace žádný z členů (tj. nadace nebude mít statutární orgán) nebo ve správní radě zůstane pouze jeden její člen, a z těchto důvodů nebude možno dostát povinnosti uložené zákonem a zvolit nové členy správní rady. Jako odpovídající řešení se navrhuje, aby v těchto případech jmenoval nové členy správní rady soud.