Ústava České republiky, konkrétně Čl. 101 odst. 1 stanoví, že obec je samostatně spravována zastupitelstvem. Čl. 102 pak upravuje, že členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období stanoví zákon, s jehož vydáním Ústava počítá. Nevymezuje tak ani další podmínky, upravující volby do zastupitelstev v obcích, ani jakým volebním systémem mají být tato zastupitelstva volena.
Předpokládaná úprava voleb do zastupitelstev v obcích, provedená zákonem č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, později novelizovaná zákonem č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb. (dále jen "zákon"), a vyhláškou č. 173/1994 Sb., tak upravuje podrobnosti volebního systému pro volby do obecních zastupitelstev, zavádí institut volební strany, tj. subjektu, který může předkládat kandidátní listiny a jejich náležitosti, stanoví neslučitelnost funkce člena zastupitelstva s funkcemi ve státní správě na úrovni obce a okresu apod. Z hlediska organizace voleb zejména upravuje celý systém volebních komisí a zavádí stálé volební okrsky a seznamy voličů.
Některá z ustanovení současné právní úpravy se při aplikaci zákona na všeobecné volby v listopadu 1994 a nové volby realizované podle § 57 zákona ukázala jako nepřesná či nedostatečná, popřípadě jde o v současné době již překonanou úpravu, odůvodňující přijetí novely zákona. Potřeba novelizace se rovněž ukázala nezbytnou při přípravě a realizaci voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky v roce 1996, a to u těch institutů zákona, které jsou pro oba druhy voleb společné.
Navrhovaná novela zákona si vyžádá v návaznosti i novelu vyhlášky č. 173/1994 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů.
Zásadně se nepočítá se změnou úpravy volebního systému.
Cílem navrhované novely je upřesnit a v některých případech nově upravit zejména organizační otázky spojené s volbami do zastupitelstev v obcích. Bude tak docíleno zefektivnění přípravy a průběhu voleb při uvažovaném rozšíření možnosti realizace aktivního volebního práva, případně i pasivního volebního práva a zachování stávajícího volebního systému.
Předkládaná úprava by měla být zároveň prvním krokem k dalšímu sjednocování obecných ustanovení volebních zákonů před přijetím tzv. "volebního kodexu", který by měl v jednom právním předpise řešit komplexně úpravu voleb do Parlamentu České republiky a orgánů územní samosprávy.
Předložený návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Z hlediska sbližování právního řádu České republiky s právem Evropských společenství se konstatuje, že legislativní úprava volebního práva (s následující uvedenou výjimkou) nespadá do pravomoci Evropského společenství, nýbrž do pravomoci členských států. Výjimkou je směrnice Rady Evropské unie 94/80/EC o aktivním a pasivním volebním právu občanů Unie v komunálních volbách, kteří sídlí v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky platná od 20. 1. 1995, mající za cíl zrušit v jednotlivých členských státech Evropské unie požadavek státního občanství při výkonu volebního práva.
Navrhovaná novela zákona nebude mít dopad na státní rozpočet a nedotýká se nároku na pracovní síly. Naopak se předpokládají úspory s ohledem na navrhovaný jeden den konání voleb a kratší lhůty pro volební proces.
Zákon o volbách do zastupitelstev v obcích určuje, že výdaje orgánů státní správy, obcí a volebních komisí spojené s volbami do zastupitelstev v obcích, se hradí ze státního rozpočtu; při nových volbách do zastupitelstev v obcích se hradí ze státního rozpočtu pouze výdaje orgánů státní správy a Ústřední volební komise, ostatní výdaje se hradí z rozpočtu obcí.
K Čl. I
K bodu 1
Navrhované ustanovení reaguje na konání všeobecných voleb ve stejný den a na celém území České republiky s tím, že i nadále ponechává odkaz na ustanovení § 54 a 57 tohoto zákona, podle kterého se dodatečné a nové volby konají v den, na který konání voleb vyhlásí ministr vnitra. Důvody proč se volby konají v jednom dni jsou blíže uvedeny u bodu č. 3.
K bodu 2
Ustanovení mění dosavadní 90-ti denní lhůtu pro vyhlášení voleb na lhůtu 60 dnů před jejich konáním. Navržená lhůta bude dostatečná pro kandidující subjekty, neboť časový rozsah prezentace volebních stran není zákonem omezen. Navrhovaná lhůta je dostatečná i pro organizačně-technické zabezpečení voleb. Počítá se s tím, že tato lhůta bude sjednocena pro všechny druhy voleb s tím, že i Ústava předpokládá, že dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je třeba volby uskutečnit do 60 dnů od jejího rozpuštění.
Zároveň se z tohoto důvodu upravují všechny navazující zákonem stanovené volební lhůty.
K bodu 3
Navrhuje se konání voleb v jednom dni.
Stanovená doba umožňuje všem voličům realizaci volebního práva včetně těch, kteří pracují ve směnném provozu. Zároveň se tím zjednodušuje organizace voleb včetně snížení finančních nákladů. Jde zejména o pronájmy a vybavení volebních místností, zajištění telefonního spojení, ostrahy a neporušenosti volebních schránek.
Konání voleb v jednom dni je běžné i v jiných státech (např. SRN - dnem voleb musí být neděle nebo státní svátek, Francie, Polsko).
Výhodou volebního dne, kterým je pátek, je možnost voličů účastnit se voleb před odjezdem na víkend.
Možnost ukončit hlasování poté, co odvolili všichni voliči zapsaní do výpisu ze seznamu voličů, který obdrží okrsková volební komise od obecního úřadu a v němž jsou zapsáni všichni voliči oprávnění volit v daném volebním okrsku, vyplývá z toho, že pro tyto volby nejsou voličské průkazy; volit mohou pouze občané s trvalým pobytem v obci, která zároveň (s výjimkou Prahy a Brna) vede ohlašovnu občanů a dle prováděcí vyhlášky je povinna stálé seznamy voličů pravidelně aktualizovat. Právo ověřit si, zda je zapsán v seznamu voličů, popř. požádat o doplnění zápisu v seznamu voličů má i volič. Na druhou stranu je třeba jednoznačně stanovit hodinu, kdy lze volební místnost uzavřít, tak aby volič, který má právo v daném okrsku hlasovat věděl, že i kdyby nebyl v seznamu voličů z nějakého důvodu zapsán, může minimálně do takto určené hodiny s jistotou hlasovat.
Ustanovení zmiňuje dodatek seznamu voličů, který je veden pro cizí státní příslušníky oprávněné volit na území České republiky na základě mezinárodní úmluvy, blíže viz zdůvodnění k bodu č. 9.
K bodu 4
Smyslem navrhované úpravy aktivního volebního práva je umožnit, aby se na správě obce mohly podílet ty osoby, které jsou v obci přihlášeny k trvalému pobytu, a zároveň přiblížit naši právní úpravu voleb právní úpravě platné v zemích Evropské unie.
Podle Čl. 21 Listiny základních práv a svobod mají občané České republiky právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Navrhovaná úprava jde tedy nad rámec Listiny základních práv a svobod, nelze však konstatovat, že je s ní v rozporu, neboť práva v ní upravená rozšiřuje.
Umožní se tak realizace aktivního volebního práva osobám jiného státu (majícím na území České republiky trvalý pobyt), se kterým by Česká republika uzavřela dvoustrannou smlouvu. Občané České republiky by měli pak recipročně aktivní volební právo v dané smluvní zemi. Tento postup byl nabídnut např. Dánskem, dosud však nemohla být nabídka realizována. Následně by se tato možnost vztahovala na občany států Evropské unie.
Pokud jde o otázku trvalého pobytu, zachovává se v podstatě stávající režim zákona, podle kterého bylo rozhodující místo, kde byl občan hlášen k trvalému pobytu nikoliv stav, kde se zdržoval. Tato zásada se pouze terminologicky upřesňuje. V ustanovení se dále upřesňuje, ke kterému dni je třeba, aby byl volič přihlášen k trvalému pobytu.
Zároveň se reaguje na konání voleb v jednom dni vypuštěním podmínky, podle které 18 let musel dosáhnout volič alespoň druhý den voleb.
K bodu 5
Navrhovaná úprava reaguje na pojem volič, který podle navrhovaného znění zahrnuje i státního občana jiného státu, který má na základě mezinárodní smlouvy právo volit na území České republiky.
Úprava přiznává těmto osobám i pasivní volební právo již v současné době a bude plně kompatibilní s právem Evropského společenství. Přijetí této úpravy je účelné zejména s ohledem na podpis asociační dohody, která vstoupila v platnost dnem 1. února 1995. Tím na sebe Česká republika vzala závazek, že přizpůsobí svoji legislativu Evropskému právu. Každá směrnice Rady Evropské unie, tj. i již zmiňovaná směrnice č. 94/80/EC, která stanoví podrobnosti podle nichž občané Unie, kteří sídlí v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, mohou vykonávat právo volit a kandidovat v komunálních volbách, určuje členským státům lhůtu, do které mají uvést svoji právní úpravu do souladu s touto směrnicí. Pro Českou republiku podepsáním asociační dohody a podáním přihlášky ke vstupu do Evropské unie platí, že musí uvést právní úpravu do souladu se všemi dosud přijatými směrnicemi ke dni přijetí České republiky do Evropské unie. Vzhledem k tomu, že se v současné době vypracovávají poziční dokumenty k vyjednávání o členství České republiky v Evropské unii, doporučuje se již v současné době zpracovat právní předpis plně kompatibilní s právem ES.
K bodu 6
Upřesňují se důvody, pro které lze měnit stálý volební okrsek, dosud upravené pouze vyhláškou Ministerstva vnitra a zároveň se upravuje nový důvod v případě, kdy hranice dříve vymezeného volebního okrsku nekoresponduje s hranicí volebního obvodu pro volby do Senátu, případně v budoucnu budou hranice takového volebního obvodu nově vymezeny z důvodu změny počtu obyvatel. Úpravou ustanovení nedojde k vytvoření nových okrsků, pouze reaguje (vedle již zmíněného důvodu) na případy vzniku nových okrsků, např. při rozdělení obcí. Na možnost změny okrsků v důsledku jejich chybného utvoření při volbách v roce 1994 reaguje dále navržené přechodné ustanovení zákona. Zároveň se stanoví nejzazší lhůta, do kdy mohou být volební okrsky měněny tak, aby mohlo být zajištěno řádné vedení seznamu voličů, pro případ voleb do Poslanecké sněmovny vydávání voličských průkazů a informování voličů o místě voleb.
K bodu 7
Navrhuje se upravit působnost zastupitelstva rozhodovat o vymezení volebních okrsků v těch případech, kdy není ustavena rada obdobně jako v jiných ustanoveních tohoto zákona, např. § 9 volební obvody.
Dosavadní praxe ukazuje, že je účelnější svěřit vymezení volebních okrsků kolektivnímu orgánů, kterým je zastupitelstvo na místo stávající právní úpravy, která podle zákona o obcích svěřovala tuto působnost starostovi.
K bodu 8
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro vyhlášení voleb.
K bodu 9
Ustanovení reaguje na rozšíření aktivního volebního práva na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána; zavádí se dodatek ke stálému seznamu voličů, na který se vztahuje, pokud jde o jeho vedení, stejný režim s tím, že je třeba zdůraznit jeho užití pouze pro volby do zastupitelstev v obcích. Stálý seznam voličů se na rozdíl od toho užívá pro všechny druhy voleb. Cizí státní občan oprávněný volit na území České republiky však musí o zápis požádat. Vzhledem k tomu, že cizí státní občané, mající trvalý pobyt na území České republiky, se nezapisují do evidence obyvatel, musí doložit přihlášení k trvalému pobytu. Zápis na vlastní žádost odpovídá Směrnici Rady Evropské unie 94/80/EC z 19. 12. 1994 o aktivním a pasivním volebním právu občanů Unie v komunálních volbách, kteří sídlí v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky.
K bodu 10
Ustanovení upřesňuje chybějící úpravu. Do výpisu ze seznamu voličů budou zapsány i překážky ve výkonu volebního práva tak, aby okrsková volební komise byla o nich informována.
K bodu 11
Ustanovení reaguje na upřesnění pojmu trvalý pobyt. Bližší zdůvodnění je uvedeno v bodě 4.
K bodu 12
S ohledem na rozšíření aktivního a případně i pasivního volebního práva pro občany cizích států, trvale žijících na území České republiky se upravuje i jejich možnost účastnit se práce ve volebních komisích. Doplňuje se úprava upřesňující ke kterému dni musí člen volební komise splňovat podmínku dosažení věku 18 let. Navrhuje se dnem složení slibu, kdy se ujímá funkce člena komise a nabývá tak práv a povinností s výkonem této funkce spojených.
K bodu 13
Ustanovení ukládá povinnost uvést v seznamu delegovaných členů a náhradníků i druh volební komise. Ani nadále se nepředpokládá, že bude povinností specifikovat v jedné obci delegování členů a náhradníků do jednotlivých okrskových volebních komisí. Pokud tak volební strana učiní, bude se starosta tímto určením řídit, jinak zařadí členy a náhradníky do okrskových volebních komisí sám podle potřeby.
Vzhledem k tomu, že podle dosavadní právní úpravy nezávislý kandidát, který je rovněž volební stranou podle § 24 odst. 1, neměl zmocněnce, bylo mu ustanovením o delegování do volebních komisí a podmínkou podpisu zmocněnce na takovém delegování fakticky znemožněno do volebních komisí delegovat svého zástupce. Navržené ustanovení mu toto právo přiznává.
Zároveň se sjednocuje právní úprava s úpravou voleb do Parlamentu České republiky pokud jde o možnost rezignovat na funkci člena komise nebo možnost volební strany delegovaného zástupce odvolat. Následně se řeší nastupování náhradníků z téže volební strany.
Ustanovení jednoznačně upravuje, kdy se delegovaný občan stává členem volební komise. Dosud bylo třeba vycházet z toho, že členem volební komise se občan stával uplynutím lhůty pro jeho delegování.
K bodu 14
Doplňuje se dosud chybějící právní úprava losování nového předsedy v případě, kdy původně vylosovaný odstoupí z funkce. Stejný postup se upravuje i pro případ odstoupení místopředsedy volební komise. Obdobnou úpravu obsahuje i zákon o volbách do Parlamentu České republiky.
K bodu 15
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro vyhlášení voleb.
K bodu 16
Ustanovení umožňuje místní volební komisi vytvořit sumarizační útvar i v obcích pod 5000 obyvatel, a to tam, kde je to účelné a kde má starosta možnost osoby přidělit. Využitím programu poskytovaného Českým statistickým úřadem tak dojde ke zjednodušení a urychlení zjišťování výsledků voleb.
K bodu 17
Uvedené ustanovení reaguje jednak na zkrácení lhůty pro vyhlášení voleb a jednak na zřízení Ústřední volební komise podle zákona č. 247/1995 Sb. jako stálého orgánu, jehož funkční období je shodné s funkčním obdobím Poslanecké sněmovny. Z toho důvodu její zasedání svolá podle jednacího řádu předseda Ústřední volební komise s tím, že by komise měla projednat úkoly spojené s volbami do zastupitelstev v obcích.
K bodu 18
Upravuje se působnost Ústřední volební komise s ohledem na to, že opravné prostředky proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny nebo škrtnutí kandidáta na kandidátní listině se podávají podle nově navrhované úpravy přímo ke krajskému soudu.
K bodu 19
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro vyhlášení voleb.
K bodu 20
Úprava sjednocuje terminologicky lhůtu s obdobným ustanovením v § 18 odst. 4 a § 20 odst. 4 tak, aby nevznikaly pochybnosti při svolávání zasedání okresní volební komise.
K bodu 21
Upravuje se působnost okresní volební komise s ohledem na to, že opravné prostředky proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny nebo škrtnutí kandidáta na kandidátní listině se podávají podle nově navrhované úpravy přímo ke krajskému soudu.
K bodu 22
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro vyhlášení voleb.
K bodu 23
Upřesňuje se dosavadní znění úkolů městské volební komise a zároveň se tak reaguje na nový systém přezkoumávání kandidátních listin.
K bodu 24
V procesu zjišťování výsledků voleb (viz např. § 44 nebo § 48 zákona) je třeba namísto zasílání volebních výsledků jejich předání. V praxi byl tento způsob používán. Předseda volební komise si při předání zároveň ověřil správnost jednotlivých zápisů a mohl informovat "svoji komisi", která tak mohla do ukončení činnosti přerušit své zasedání. Tato úprava je provedena následně v příslušných ustanoveních zákona.
K bodu 25
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro vyhlášení voleb.
K bodu 26
Ustanovení se terminologicky upřesňuje.
K bodu 27
Ustanovení reaguje na změnu způsobu předávání výsledků voleb.
K bodu 28
V případě, kdy místní volební komise plní úkoly okrskové volební komise (zajišťuje hlasování a zjišťuje výsledky voleb) je třeba umožnit, aby mohl starosta s ohledem na velikost volebního okrsku, stanovit minimální počet členů této komise a pokud nebude tohoto počtu dosaženo, měl možnost zbývající členy dojmenovat, a to i v průběhu voleb. Obdobnou úpravu obsahuje ustanovení o okrskových volebních komisí (viz též odůvodnění k bodu 29 a 30).
K bodu 29
Doplňuje se v zákoně dosud chybějící lhůta pro stanovení minimálního počtu členů okrskové volební komise. Zároveň se ukládá starostovi, aby o tomto počtu informoval volební strany zveřejněním v obci způsobem obvyklým. Zveřejnění uvedeným způsobem upravuje zákon např. v ustanovení § 9 odst. 4 a dalších.
K bodu 30
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro vyhlášení voleb. Zároveň se ukládá starostovi jmenovat členy na neobsazená místa v okrskové volební komisi nejpozději do jejího prvního zasedání tak, aby se ho mohli zúčastnit a byli zařazeni do losování předsedy a místopředsedy. Dále se umožňuje starostovi, aby dojmenoval členy okrskové volební komise i v případě, kdy dojde k poklesu členů i v době voleb. Ustanovení reaguje na poznatky praxe tak, aby okrsková volební komise byla plně funkční až do zjišťování výsledků hlasování.
K bodu 31
Ustanovení reaguje na změnu způsobu předání výsledků voleb.
K bodu 32
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro vyhlášení voleb. Zároveň se nadále nevyžaduje předkládat kandidátní listiny ve dvojím stejnopise; v praxi působily problémy zejména otázky požadavků na originály obou stejnopisů, zda se tento požadavek vztahuje i na přílohy ke kandidátní listině.