Ústava České republiky v Čl. 15 - 19 obsahuje základní právní úpravu složení a voleb obou komor Parlamentu. Stanoví počty poslanců a senátorů, délku volebního období, způsob volby, volební systémy a věkové hranice pro aktivní a pasivní volební právo.
Podle Čl. 20 další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu je nutno upravit zákonem. Tím je zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb. (dále jen "zákon"). S odkazem na zmocnění v zákoně byly vydány vyhláška Ministerstva vnitra č. 74/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., a vyhláška Ministerstva financí č. 146/1996 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky způsobu vrácení kauce složené v souvislosti s konáním voleb do Parlamentu České republiky.
Při přípravě, průběhu a zjišťování výsledků voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, které proběhly v roce 1996 podle uvedeného zákona, se ukázalo, že některá jeho ustanovení jsou nepřesná a nedostatečně řeší některé otázky, respektive kroky volebního procesu, popřípadě jde v současné době o již překonanou úpravu. Jde jak o obecná ustanovení týkající se voleb do obou komor Parlamentu, tak i ustanovení speciálně upravující volby do Poslanecké sněmovny či do Senátu.
Předkládaná novelizace zákona je odůvodněna zejména nepřesností a nedostatečným řešením otázek týkajících se členství ve volebních komisích, postavením zapisovatelů krajských a obvodních volebních komisí při přejímání kandidátních listin nebo přihlášek k registraci. Značně problematickým ustanovením zákona je vymezení některých otázek volební kampaně, kdy kandidující subjekty pro volby do Poslanecké sněmovny mají právo na bezplatné poskytnutí vysílacího času v Českém rozhlase a v České televizi; není však již řešeno, že v případě, kdy nesloží zákonem stanovenou kauci, vysílací čas se jim neposkytne; ze zákona není dovoleno používat místního rozhlasu k volební agitaci, zákon však nezohledňuje vedle místního rozhlasu i existenci místního tisku, místních okruhů kabelové televize a dalších místních sdělovacích prostředků; v době 48 hodin před zahájením voleb je zakázána volební agitace; od 7. dne přede dnem voleb není dovoleno zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů a je stanovena řada dalších zákazů, za jejichž porušení však nejsou tímto zákonem stanoveny sankce, takže jde v podstatě jen o proklamativní ustanovení. Rovněž úprava týkající se opravných prostředků proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci volební proces neodůvodněně komplikuje a prodlužuje a s ohledem na věcně odlišná rozhodnutí volebních orgánů a příslušných soudů, resp. až Ústavního soudu i zpochybňuje; v relativně velmi krátké lhůtě do registrace, která i když byla výkladem Ústavního soudu posunuta, musí rozhodovat několik orgánů, čímž nemají dostatečný prostor pro posouzení věci.
Novelu vyžaduje i systém skládání kaucí, který je podle dosavadní úpravy podmínkou pro zahájení tisku hlasovacích lístků. Je třeba konstatovat, že v této podobě složení kaucí prodlužuje volební proces a umožňuje například již zmiňovanou neodůvodněnou účast kandidujících subjektů při volební agitaci v rámci vysílacích časů v České televizi a rozhlase. Některé politické strany vedla dosavadní úprava i ke snaze tisknout si hlasovací lístky samostatně a obejít tak ustanovení zákona.
V případě voleb do Senátu zákon neřeší případy vzdání se kandidatury, odvolání kandidatury či úmrtí kandidáta mezi I. a II. kolem voleb, kdy tak pro "volbu" ve druhém kole, pokud je akceptováno právo na vzdání se kandidatury i po zahájení voleb, nebo nastane případ úmrtí, zůstává pouze jeden kandidát; v případě striktního dodržování zákona tak může nastat až absurdní situace volby zemřelého kandidáta.
Navrhuje se, aby bylo umožněno hlasování občanům České republiky zdržujícím se v době konání voleb v zahraničí, u nichž nejsou dány překážky ve výkonu aktivního volebního práva.
V této souvislosti je nezbytné vyjasnit některé otázky, které s navrhovanou úpravou voleb našich občanů v zahraničí souvisejí. Jde například o to, zda je povinností žádat dané státy, ve kterých jsou naše zastupitelské úřady, a když ano, tak které, o povolení, zda naši občané v zahraničí mohou volit na jejich území; zda naši občané mohou volit jen na zastupitelských úřadech, či je možnost uskutečnit hlasování i v prostorech mimo zastupitelské úřady; zda prostorové zázemí našich zastupitelských úřadů umožní dodržet volebním zákonem stanovené požadavky na vybavení volebních místností, jde o to, že pro uskutečnění hlasování ve zvláštních volebních okrscích, které se pro volbu našich občanů v zahraničí budou zřizovat, bude nutné na zastupitelských úřadech, či v jiných prostorech, vyčlenit volební místnosti, a ty vybavit dle volebního zákona, především je nutné tyto místnosti vybavit volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, psacími potřebami, zvláštním seznamem a volebním zákonem, na důstojném místě umístěným státním znakem a oddělenými prostory, které umožní tajnost hlasování; otázkou je i umístění státní vlajky, která se má vyvěsit na objektu, ve kterém se nachází volební místnost. Vzhledem k tomu Ministerstvo zahraničních věcí tyto skutečnosti ověřuje.
Vedle nastíněných základních problémů je třeba se v novele zákona vypořádat i s řadou problémů organizačně-technické a legislativní povahy.
Účelem připravované novely zákona je proto ve smyslu naznačených okruhů zpřesnit úpravu volebního procesu a odstranit problémy, k jejichž řešení při aplikaci zákona na parlamentní volby v roce 1996 zaujímaly často rozdílná stanoviska volební komise, Nejvyšší soud i Ústavní soud, a tyto skutečnosti byly důvodem mnoha stížností politických subjektů, nezávislých kandidátů i voličů.
Zásadně se nepředpokládá v rámci této novely změna ustanovení týkající se existence kaucí, podoby systému poměrného zastoupení při volbě do Poslanecké sněmovny (tj. možnosti preferencí, podmínek pro vstup do Poslanecké sněmovny) či formy většinového volebního systému u voleb do Senátu.
Předkládaná úprava by měla být, stejně jako současně připravovaná novela zákona o volbách do zastupitelstev v obcích, s níž již sjednocuje řadu obecných ustanovení týkajících se volebního procesu, prvním krokem k přípravě tzv. "volebního kodexu", který by měl řešit řadu otázek koncepčního charakteru. Měla by tak být zpracována zcela nová komplexní úprava volebního práva, řešená jedním zákonem s jednotnou úpravou společných volebních institutů pro volby do Parlamentu České republiky a orgánů územní samosprávy.
Navrhovaná novela si vyžádá vedle v zákoně provedené novely občanského soudního řádu a zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, novelu vyhlášky Ministerstva vnitra č. 74/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k provedení některý ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, a s ohledem na rozšíření zmocnění pro Ministerstvo financí i vydání nové vyhlášky, kterou se stanoví bližší podmínky způsobu skládání a vrácení kauce.
Předložený návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Z hlediska sbližování právního řádu České republiky s právem Evropských společenství se konstatuje, že legislativní úprava volebního práva do zákonodárných sborů jednotlivých států nespadá do pravomoci Evropského společenství, nýbrž do pravomoci členských zemí.
Navrhovaná novela bude mít značný dopad na státní rozpočet, způsobený umožněním hlasování státních občanů České republiky v zahraničí. S ohledem na to, že nejsou k dispozici hodnověrné údaje o počtu našich občanů trvale žijících v zahraničí (kdy odhad se pohybuje v rozpětí 60 tisíc až 1 milionu), je třeba při tisku hlasovacích lístků počítat s horní hranicí, včetně rezervy pro volby našich občanů zdržujících se mimo území České republiky ze služebních nebo turistických důvodů. Zároveň je třeba počítat s dvojnásobným počtem hlasovacích lístků určených do zahraničí pro II. kolo voleb do Senátu, kdy se v rozpětí 3 dnů nestačí zajistit pro tyto volební místnosti nový tisk pouze dvou postupujících kandidátů. Navýšení bude způsobeno i větším počtem obálek pro jednotlivé volby.
Značnou finanční částku bude představovat speciální dodání hlasovacích lístků na vybrané zastupitelské úřady. Podle získaných informací nemá Ministerstvo zahraničních věcí k dispozici žádnou zvláštní kurýrní službu pro případy nutného rychlého dodání pošty (na některé zastupitelské úřady jde údajně pošta více než měsíc).
Nutno dále počítat s náklady na telefonní (cca 300 tis. Kč), faxové, popř. jiné spojení mezi volebními orgány, zastupitelskými úřady, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí.
Dopad na státní rozpočet budou mít i náklady, spojené s vybavením volebních místností na zastupitelských a konzulárních úřadech (hlasovací schránky, zástěny apod.), s přepravou volebních materiálů - dodatečný svoz k jejich archivaci, náklady na poštovné spojené se zasíláním voličských průkazů zastupitelskými úřady voličům s trvalým pobytem v zahraničí a organizaci školení členů zvláštních okrskových volebních komisí. Na odměny členů zvláštních okrskových volebních komisí bude např. třeba počítat s částkou cca 1,5 mil. Kč.
K Čl. I
K bodu 1
Ustanovení reaguje na konání voleb v jednom dni a zároveň jednoznačně upravuje právo volit při dosažení věku 18 let i pro 2. kolo voleb do Senátu. Předkladatel vychází z toho, že dosažením věku 18 let má státní občan České republiky podle Ústavy právo volit a nemělo by být proto rozlišováno o jaké hlasování se jedná.
K bodu 2
Navrhuje se vytvořit zvláštní volební okrsky upravené jen v zákoně o volbách do Parlamentu České republiky, kde volba našich občanů v zahraničí připadá v úvahu. Půjde o obdobu stálých volebních okrsků. Důvodem jejich změny či zrušení bude pouze změna umístění či zrušení zastupitelského úřadu. Volební místnosti budou umístěny na zastupitelských úřadech. Pouze zde mohou volit naši občané žijící na území daného státu pro něž zastupitelský úřad vykonává svou činnost a občané, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky, ale ve dny voleb se nacházejí na území daného státu.
K bodu 3, 4, 5, 6
S ohledem na umožnění hlasovat i mimo území České republiky je třeba zásadně změnit systém vedení zvláštních volebních seznamů a voličských průkazů.
Z dosavadního § 6 odst. 1 se vypouští písm. a), které vycházelo ze stávající právní úpravy, podle které naši občané žijící nebo zdržující se v den voleb v zahraničí, museli přijet na území České republiky a zde se nechat zapsat do zvláštních seznamů voličů. Podle nově navrhované úpravy budou občané s trvalým pobytem v zahraničí zapisováni pouze do zvláštních seznamů voličů vedených na zastupitelských úřadech. Občané, kteří budou v době voleb v zahraničí z důvodu služební cesty nebo dovolené, musí si vyřídit v místě svého trvalého pobytu voličský průkaz. Zákon umožňuje jak písemnou žádost, tak osobní vyřízení. Na základě voličského průkazu, jehož vydání se v poznámce k seznamu u každého voliče poznamená, budou pak moci i zastupitelské úřady zapsat voliče, který se dostaví s tímto průkazem k hlasování do volební místností mimo území České republiky.
Novou úpravou se dále umožňuje, aby občan, který nebude moci volit ve svém volebním okrsku z toho důvodu, že si vyžádá voličský průkaz a nebo v případě, že bude umístěn v nemocnici, která se nachází mimo "jeho volební okrsek", ale na území téže obce, byl zapsán do zvláštního seznamu a tím mu bylo umožněno hlasování.
Zvláštní seznamy vedené u zastupitelských úřadů budou muset být uzavřeny v dostatečném předstihu před zahájením tisku hlasovacích lístků, aby mohl být distribuován přiměřený počet hlasovacích lístků do zvláštních volebních okrsků, pokud nebude zvolena jiná dále navržená varianta hlasovacích lístků pro volby v zahraničí. Zároveň bude třeba v této lhůtě ověřit, zda voliči nejsou zapsáni ve dvou seznamech voličů. Vzhledem k tomu, že není stanovena povinnost pro občany trvale žijící v zahraničí odhlásit se z evidence obyvatel, může být takový občan veden i ve stálém seznamu voličů v obci, kde měl poslední trvalý pobyt. V tomto případě vychází návrh z toho, že občan právě z důvodu trvalého pobytu v cizině požádal o zápis do zvláštního seznamu a tento údaj by měl být rozhodný. Zjistí-li se proto takový případ, obec, která vede stálý seznam voličů, z něho takového voliče na základě oznámení Ministerstva vnitra vyškrtne, neboť nesplňuje podmínky. Voliče bude o vyškrtnutí ze stálého seznamu voličů vedeného obcí jeho posledního trvalého pobytu na území České republiky informovat, na základě sdělení této obce, zastupitelský úřad, u jehož obvodu má nyní volič trvalý pobyt.
V této souvislosti je třeba upozornit na to, že státní občan České republiky, žijící trvale na jejím území, pokud se dostaví do volební místnosti v den voleb a není zapsán ve výpisu ze stálého seznamu voličů, bude do tohoto výpisu ze seznamu dopsán poté, co prokáže oprávnění v daném okrsku hlasovat. Tato úprava vyplývá z režimu vedení stálých seznamů voličů a výpisů z nich podle zákona č. 152/1994 Sb., na který zákon o volbách do Parlamentu České republiky odkazuje. V případě zvláštních seznamů voličů taková úprava neexistuje a pokud by se na ni přistoupilo, byla by bezpředmětná veškerá navrhovaná úprava o kontrole případných duplicit.
Volič, který trvale žije v zahraničí a v době voleb se zdržuje na území České republiky nebo i jiného státu bude hlasovat pouze na základě voličského průkazu, který mu vydá zastupitelský úřad poté, co bude vyškrtnut ze zvláštního seznamu voličů, kam byl na základě vlastní žádosti zapsán.
Zároveň je nutné upravit i voličské průkazy. Podle nyní platné právní úpravy voličské průkazy pro volby do Senátu nebyly vydávány. To znamenalo, že volič zapsaný ve stálém seznamu voličů mohl do Senátu volit pouze v příslušném volebním okrsku podle místa svého trvalého pobytu, tj. nemohl volit ani v jiném volebním okrsku v rámci téhož volebního obvodu.
Vedle toho však voliči zapsaní ve zvláštním seznamu, vedeném dle § 6 odst. 1 písm. b), c) a d) zákona, volili tam, kde se právě nacházeli a voliči s trvalým pobytem mimo území České republiky mohli volit v kterémkoliv okrsku kteréhokoliv volebního obvodu, kam se k volbám dostavili.
Pokud nyní má být umožněno volit do Senátu i našim občanům nacházejícím se přechodně nebo bydlícím trvale mimo území České republiky, nebylo by důvodné, aby možnost volit mimo svůj volební okrsek nebyla dána i voličům zapsaným ve stálém seznamu voličů a nacházejícím se v den voleb v jiném volebním okrsku na území příslušného volebního obvodu.
K bodu 7
Ustanovení reaguje na možnost hlasování našich občanů v zahraničí. K tomu účelu se vytváří zvláštní okrskové volební komise, které budou hlasování ve zvláštním volebním okrsku zajišťovat. Zvláštnosti jejich ustavení a jejich činnosti upravují další ustanovení zákona.
K bodu 8
Ustanovení reaguje na stávající možnost nezávislého kandidáta delegovat svého zástupce do volební komise a v tomto směru jej upřesňuje; zároveň umožňuje delegování do okrskové volební komise pro nezávislého kandidáta. Zohledňuje možnost soudního přezkumu a v této souvislosti odstraňuje nejasnosti pokud jde o moment zániku členství v komisi z důvodu odmítnutí kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci. Zároveň pro každý subjekt, který má právo své zástupce do komise delegovat rozšiřuje i jeho právo členy odvolat. V případě Ústřední volební komise, jejíž funkční období je čtyřleté, shodné s funkčním obdobím Poslanecké sněmovny, je nově upraven zánik zástupců politické strany v případě jejího výmazu ze seznamu stran a hnutí, který vede Ministerstvo vnitra, tedy v případě kdy politická strana sama ukončí svoji činnost nebo je zrušena.
K bodu 9
Ustanovení jednoznačně upravuje kdy se volič delegovaný politickou stranou nebo politickým hnutím nebo koalicí stává členem volební komise. Dosud bylo třeba vycházet z toho, že členem volební komise se volič stával uplynutím lhůty pro jeho delegování.
K bodu 10
S ohledem na specifické postavení a umístění zvláštních okrskových volebních komisí na zastupitelských úřadech se navrhuje jmenovat jejich členy vedoucími tohoto úřadu z řad jeho pracovníků popř. voličů žijících v místě. Ustanovení reaguje na odlišný způsob ustavování zvláštní okrskové volební komise, kde nelze brát v úvahu příslušnost jejich členů k politickým stranám nebo hnutím.
K bodu 11
Upřesňuje se dosavadní právní úprava losování nového předsedy nebo místopředsedy, kdy původně vylosovaní odstoupí nebo nemohou vykonávat svoji funkci.
K bodu 12
Ustanovení reaguje na odlišný způsob ustavování zvláštní okrskové volební komise a na zkrácení lhůt volebního procesu. Zároveň umožňuje v případě zapisovatele Ústřední volební komise současně jmenovat jeho náhradníka, který jej zastupuje v případě, kdy nemůže zapisovatel svoji funkci vykonávat. Podle stávající právní úpravy se musela do 2 dnů sejít vláda a jmenovat nového zapisovatele.
K bodu 13
Ustanovení reaguje na úpravu provedenou pod bodem 12 týkající se zapisovatele Ústřední volební komise a jeho náhradníka.
K bodu 14
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro vyhlášení voleb (blíže viz k bodu 20).
K bodu 15
Upravuje se působnost Ústřední volební komise s ohledem na to, že opravné prostředky proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, přihlášky kandidáta k registraci nebo škrtnutí kandidáta na kandidátní listině se podávají podle nově navrhované úpravy k příslušnému soudu.
K bodu 16
Doplňuje se v zákoně dosud chybějící lhůta pro stanovení minimálního počtu členů okrskové volební komise. Zároveň se ukládá starostovi, aby o tomto počtu informoval kandidující subjekty zveřejněním v obci způsobem obvyklým, a to ve stanovené lhůtě tak, aby pro delegování zástupců do komisí byl dostatečný časový prostor.
K bodu 17
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro vyhlášení voleb. Zároveň se ukládá starostovi dojmenovat členy na neobsazená místa v okrskové volební komisi nejpozději do jejího prvního zasedání, tak, aby se ho mohli zúčastnit a byli zařazeni do losování o místo předsedy a místopředsedy. Zároveň se umožňuje starostovi dojmenovat členy okrskové volební komise kdykoli během voleb. Ustanovení reaguje na poznatky praxe tak, aby okrsková volební komise byla plně funkční až do zjišťování výsledků hlasování. Delegujícím subjektům se dále umožňuje, aby mohly označit přímo okrskovou volební komisi, pro kterou mají svého zástupce. Pokud tak neučiní, rozdělí delegované členy do okrskových volebních komisí starosta.
K bodu 18
V procesu zjišťování výsledků voleb je třeba namísto předložení popř. zasílání volebních výsledků jejich předání. V praxi je tento způsob používán. V případě, kdy by se předseda volební komise striktně držel stávajícího znění zákona a výsledky "zaslal" např. poštou, narušil by se celý proces zjišťování výsledků voleb. Předseda volební komise si při předání zároveň ověří správnost jednotlivých zápisů a může informovat "svoji komisi", která tak může do ukončení činnosti přerušit své zasedání. Tato úprava je provedena následně v příslušných ustanoveních zákona.
K bodu 19
Navrhuje se nové ustanovení zákona, které řeší odlišný způsob vytváření a úkoly zvláštní okrskové volební komise, která zabezpečuje hlasování na zastupitelských úřadech pro občany České republiky trvale žijící mimo území České republiky případně se tam přechodně zdržující.
Ustanovení dále reaguje na problémy, které mohou objektivně nastat v případě, kdy zastupitelský úřad není obsazen dostatečným počtem vyslaných pracovníků a další členy komise z řad voličů zapsaných ve zvláštním volebním seznamu se nepodaří zajistit. V úvahu přicházelo i Ministerstvem zahraničních věcí navrhované řešení, podle kterého by v případě, že se nepodaří jmenovat tříčlennou zvláštní okrskovou volební komisi, vydal zastupitelský úřad voličům na jejich žádost voličské průkazy.
Návrh nebyl zpracovatelem akceptován z toho důvodu, že jde o časově náročný postup a navíc by se mohl volič s voličským průkazem dostavit na jiný zastupitelský úřad, u kterého by se rovněž volby z personálních důvodů nekonaly. Pro takového voliče by byl dopad v podstatě stejný jaký mu umožňuje stávající právní úprava, tedy volba na území České republiky.
Zároveň se předpokládá zaslání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ze zastupitelských úřadů na Ministerstvo zahraničních věcí, které má spolehlivější spojení se zastupitelskými úřady v zahraničí než pouze fax, kterým by se výsledky zasílaly Okresní volební komisi v Praze 1. K tomu, aby byl zachován režim předání výsledků mezi zvláštní okrskovou volební komisí a okresní volební komisí navrhuje se proto zřídit u Ministerstva zahraničních věcí přejímací místo okresní volební komise kam budou vysláni někteří její členové. Obdobně bude předání výsledků hlasování zajištěno i pro volby do Senátu.
K bodu 20
Nově se navrhuje stanovit lhůtu pro vyhlášení voleb. Navrhovaných 60 dnů vychází zejména z toho, že stejná lhůta je již zakotvena pro volby v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny podle Čl. 17 Ústavy. Při dodatečných volbách do Senátu lze lhůty stanovené zákonem přiměřeně zkrátit a při doplňovacích volbách do Senátu lze rovněž některé lhůty zkrátit s tím, že volby se musí konat "nejpozději 90 dnů poté, kdy zanikl mandát senátora". V těchto případech tedy je třeba zajistit technicko-organizační přípravu tak, aby volby proběhly ve lhůtě mnohem kratší než je lhůta 90 dnů.
Není tedy důvod, aby volby probíhající v řádném termínu, po skončení funkčního období, musely být vyhlašovány 90 dnů před jejich konáním.
Počítá se s tím, že lhůta 60 dnů bude sjednocena pro volby do Parlamentu i pro volby do zastupitelstev v obcích. Souběžně předkládaná novela zákona o volbách do zastupitelstev v obcích proto obsahuje úpravu všech lhůt volebního procesu.
Navrhovaná lhůta je dostatečná i pro subjekty podávající kandidátní listiny a přihlášky k registraci. Časový rozsah jejich prezentace není zákonem omezen.
K bodu 21 a 22
Navrhuje se nahradit dosavadní termín vyhláška termínem oznámení. V praxi docházelo k tomu, že obce vydávaly vyhlášku ve smyslu zákona o obcích, přestože se na ní tento režim nevztahoval. Pro větší informovanost voličů se obci ukládá v oznámení zveřejnit adresy volebních místností pro jednotlivé okrsky.
K bodu 23
Ustanovení reaguje na možnost hlasování na zastupitelských úřadech mimo území České republiky. Z tohoto důvodu zakládá povinnost těmto úřadům informovat voliče v místě obvyklým způsobem o konání voleb, s tím, že volební místnosti jsou umístěny pouze na zastupitelských úřadech České republiky.
K bodu 24 a 25
Ustanovení reaguje na poznatky praxe. Zamezuje volební agitaci těm kandidujícím subjektům, jejichž kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci nebyly zaregistrovány a tudíž nemohou být voleny.
K bodu 26
Ustanovení reaguje na existenci různých druhů sdělovacích prostředků a rozšiřuje zákaz na místo dosud uvedeného místního rozhlasu i na kabelové televize a další místní veřejné sdělovací prostředky. Jednoznačně se však s ohledem na dosavadní zkušenosti stanoví možnost svolavatele informovat prostřednictvím těchto místních sdělovacích prostředků o předvolebním shromáždění, jeho místu a hodině konání. Taková informace ovšem již nesmí obsahovat program, popř. jakoukoli jinou propagaci kandidujícího subjektu.
K bodu 27
Upřesňuje se ustanovení o zákazu volební agitace, které podle dosavadního znění bylo vykládáno i tak, že se vztahuje pouze na budovy, kde sídlí okrskové volební komise a jejich bezprostřední okolí. Text ustanovení se sjednocuje s obdobnou úpravou provedenou v zákoně o volbách do zastupitelstev v obcích. Duplicitní otázky zveřejňování údajů poškozující kandidující subjekty byly vypuštěny s ohledem na text odst. 2 téhož ustanovení.
K bodu 28
Napříště se jednoznačně umožňuje v průběhu voleb okrskovým volebním komisím a zvláštním okrskovým volebním komisím podávat na základě individuálních požadavků informace o počtu voličů, kteří se již zúčastnili hlasování. Tento údaj byl na volebních komisích sdělovacími prostředky požadován, ty jej však odmítaly sdělit právě s odvoláním na zákaz poskytovat informace o průběhu voleb.
K bodu 29
Ustanovení zavádí sankce za porušení zákazu volební agitace.
Postih se předpokládá pouze u těch subjektů, jejichž nedodržení zákonných ustanovení může mít dopad na větší okruh voličů, tj. sdělovacích prostředků, avšak nedosahuje takové intenzity, aby to odůvodňovalo odejmutí licence.
Zároveň se upravuje proces a příslušnost projednání správního deliktu s tím, že se předpokládá přezkoumání rozhodnutí správního orgánu soudem podle Části páté, Hlavy třetí o. s. ř., týkající se správního soudnictví.
K bodu 30
Vypouští se text dosavadního odstavce 5, který vycházel z požadavků na zajištění volebních místností mezi prvním a druhým dnem hlasování. Nahrazuje se novým textem reagujícím na volby na zastupitelských úřadech. Ustanovení upravující náležitosti volebních místností pro zvláštní volební okrsky koresponduje s úpravou pro volební místnosti na území České republiky s tím rozdílem, že v zahraničí se neumožňuje hlasovat do přenosné volební schránky.
K bodu 31, 32
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 33
Jednoznačně se upravuje jakými doklady prokazuje volič totožnost a státní občanství, což způsobovalo v minulých volbách v okrscích problémy. Návrh vychází z toho, že občanský průkaz je veřejná listina, kterou občan vedle jiného prokazuje svou totožnost, státní občanství a místo pobytu. K prokázání těchto údajů není občan povinen předkládat další doklady. Zároveň se vychází z toho, že každý občan, který dosáhl věku 15 let, je povinen občanský průkaz mít. Naši občané žijící v zahraničí prokáží totožnost a státní občanství cestovním dokladem České republiky. Zároveň však je třeba, aby doložili trvalý pobyt v cizině.
Dosud užívaný pojem "dodá" se nahrazuje slovem "vydá", které lépe odpovídá tomu, že volič hlasující v zahraničí obdrží hlasovací lístky přímo až ve volební místnosti.
K bodu 34
V souvislosti se zavedením nové úpravy umožňující hlasovat našim občanům v zahraničí se upřesňuje i podmínka, za které se takovému voliči hlasovat neumožní. Ustanovení navazuje na úpravu v § 6 odst. 4 zákona, podle které žadatel o zápis do zvláštního seznamu může zaslat i kopie dokladů, které považuje za dostatečné pro zápis. Při hlasování však je třeba veškeré skutečnosti hodnověrně doložit. Úprava je v podstatě obdobná i pro voliče na území České republiky. Pro zápis do výpisu ze stálého seznamu voličů (pokud není na základě dokladů v obci zapsán do stálého seznamu) musí doložit oprávněnost v určitém volebním okrsku hlasovat.
K bodu 35
Pod ustanovení o voličských průkazech se přesouvá úprava týkající se odevzdání voličských průkazů ve volební místnosti dosud zařazená v části pro volby do Poslanecké sněmovny. Vzhledem k tomu, že se voličský průkaz navrhuje využít i pro volby do Senátu je účelné přesunout toto ustanovení do společné části zákona.
K bodu 36 a 37
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí.
K bodu 38
Ustanovením se upravuje výslovně dosud pouze praxí realizovaný způsob hlasování do přenosné hlasovací schránky. Tím se vyloučí případné stížnosti na postup okrskových volebních komisí, které na základě subjektivního posouzení vyslaly své členy s přenosnou hlasovací schránkou v jednom případě za voličem na území svého volebního okrsku, v jiném případě na území celé obce. V případě pobytu voliče například v nemocnici v obci je hlasování umožněno na základě zápisu do zvláštního seznamu.
Ustanovení dále reaguje na zvláštní režim pro volby v zahraničí, kde nelze požadovat, aby členové zvláštní okrskové volební komise cestovali po území celého obvodu zastupitelského úřadu s přenosnou volební schránkou.
K bodu 39
K přerušení hlasování přistupuje okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise pouze nastanou-li závažné okolnosti. V takových případech je obtížné dohodnout předem s příslušnou volební komisí odročení nebo přerušení hlasování nebo jeho prodloužení. Tyto volební komise budou o této skutečnosti informovány. Odročit, přerušit nebo prodloužit hlasování se umožňuje pouze o jednu hodinu, v rámci které musí okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise důvody, které znemožňují hlasování, odstranit, např. zajištěním náhradních prostor.
K bodu 40, 41
Ustanovení reaguje na novou úpravu voleb v zahraničí. V případě zvláštních okrskových volebních komisí je třeba upravit účast při zjišťování výsledků hlasování v zahraničí pouze ve výjimečných případech, kdy k tomu dá povolení Ústřední volební komise.
K bodu 42
Ustanovení reaguje na konání voleb v jednom volebním dnu.
K bodu 43, 44
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro konání voleb.
K bodu 45
Ustanovení reaguje na zvláštní režim pro volby v zahraničí, podle kterého se budou výsledky ze zvláštních volebních okrsků zpracovávat ve volebním okrese Praha 1. Proto i příslušná okresní volební komise bude plnit úkoly vůči zvláštním okrskovým volebním komisím zřízeným na zastupitelských úřadech pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
K bodu 46
Vypouští se ustanovení § 30, které řešilo voličské průkazy pro volby do Poslanecké sněmovny. S ohledem na zavedení voličských průkazů i pro volby do Senátu a zvláštní úpravu, kterou si vyžaduje volba v zahraničí, přesouvá se úprava voličských průkazů do části společné pro úpravu voleb do obou komor Parlamentu České republiky. Viz blíže bod 6 návrhu.
K bodu 47
Ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro konání voleb.
Nadále se nevyžaduje, aby kandidující subjekty předkládaly kandidátní listiny a přílohy ve dvojím stejnopise.
Dále ustanovení reaguje na to, že zákon přesně nedefinoval, co je třeba považovat za "koalici". Tato skutečnost ztěžovala posuzování kandidátních listin, vedla ke komplikacím při určování postupu do prvního skrutinia pro přidělovaní mandátů, kde zákon stanoví rozdílná kritéria pro politické strany a hnutí a pro koalice. Za kandidátní listinu podanou koalicí nelze považovat tu, na níž jsou uvedeni i členové jiných politických subjektů nebo osoby, které nejsou členy žádné politické strany ani politického hnutí. Navržené ustanovení v podstatě pouze jednoznačně formuluje stávající úpravu tak, aby vyloučilo nežádoucí, v praxi již realizované, zásahy volebních orgánů. Otázkou koalice se zabýval např. Ústavní soud při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996. Tak jako ve stávající právní úpravě se považuje za účelné nezasahovat rozhodováním do volebních aktivit politických subjektů. Jiná úprava by vyžadovala přesnou definici koalice a komplikovanou úpravu mechanismu přezkoumávání komisemi a nezávislými orgány (soudy), zda politický subjekt je stranou či koalicí.
K bodu 48
Z ustanovení se vypouští povinnost pro kandidáty uvádět jejich datum narození; jde o nadbytečný údaj vzhledem k tomu, že je obsažen v požadovaném rodném čísle; rodné číslo se ponechává, neboť je nezaměnitelným údajem o kandidátovi.
K bodu 49
Pro zjednodušení předkládání kandidátních listin se umožňuje politickým stranám, politickým hnutím a koalicím uvádět u jednotlivých kandidátů název politické strany a politického hnutí, jehož je kandidát členem i ve zkratce uvedené ve stanovách registrovaných Ministerstvem vnitra. Zároveň ustanovení reaguje na zkrácení lhůt pro konání voleb.
K bodu 50
Z faktu, že zákon nespecifikuje povinnost zapisovatele při přejímání kandidátních listin zjistit a upozornit na všechny nedostatky předloženého materiálu, vyplynula řada stížností těch subjektů, jejichž kandidátní listiny byly příslušnou volební komisí pak odmítnuty. Navrhuje se proto jednoznačně upravit pro zapisovatele pouze povinnost převzít podané kandidátní listiny a převzetí politické straně nebo koalici potvrdit. Ustanovení o povinnosti zapisovatele upozornit na nedostatky kandidátní listiny se vypouští. Na místo toho se vkládá ustanovení řešené dosud v zákoně jako kauce na tisk hlasovacích lístků. Nově navrhovaná úprava stanoví složení kauce jako podmínku registrace. Ukázalo se, že některé subjekty zřejmě již v době předložení kandidátních listin počítaly s tím, že kauce nesloží a po registraci kandidátních listin pak přesto usilovaly o vytištění hlasovacích lístků. Těmto subjektům v souladu se zákonem nebyly hlasovací lístky vytištěny, ale musel jim být zachován prostor pro bezplatné vysílání v Českém rozhlase a České televizi a jejich zástupci i nadále zůstávali členy volebních komisí.
Kromě toho se volební komise zbytečně zabývaly projednáváním a registrací jejich kandidátních listin.
Systémovějším se proto jeví předřadit skládání kaucí registraci.