Problematiku penzijního připojištění upravuje zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a doplnění souvisejících zákonů a zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů.
Zákon umožnil vznik zcela nového systému penzijního připojištění jako zdroje doplňkového příjmu k důchodu ze základního systému. Stal se především soustavou pravidel pro vytvoření systému penzijního připojištění, včetně založení penzijních fondů. Podrobněji je propracován především z hlediska účastníka penzijního připojištění, jeho vztahu vůči penzijnímu fondu, zabezpečení pravidelného toku příspěvků účastníka a státu, výplaty penzijních dávek apod.
V menší míře zákon vyhovuje z hlediska zabezpečení zdravého hospodaření penzijních fondů při zhodnocování prostředků účastníků, zejména v dlouhodobějším horizontu, a z hlediska vytvoření adekvátních podmínek pro efektivní výkon státního dozoru, kterým bylo pověřeno Ministerstvo financí.
Z více než dvouletých praktických zkušeností státního dozoru Ministerstva financí vyplynula potřeba nezbytně nutných úprav zákona zejména v oblasti zvýšení kompetence dozoru pro případné jeho zásahy do činnosti penzijních fondů z hlediska obezřetnosti při hospodaření s možností spolehlivě hodnotit schopnost penzijních fondů splnit v plné míře závazky vůči účastníkům penzijního připojištění a s možností rázného zakročení při ohrožení jejich zájmů. Nanejvýš nutné se jeví i přesnější vymezení investičních aktivit penzijních fondů, a to jak ve směru bezpečnosti portfolia penzijních fondů, tak i v možnosti posuzování a hodnocení aktivit fondů z pozice zájmů účastníků penzijního připojištění, nikoliv z pozice zájmů akcionářů fondů či dokonce třetích osob. V zájmu maximální racionality a stability struktury penzijního připojištění se jeví jako užitečné podpořit i zřetelně se projevující tendence k větší koncentraci účastníků do menšího počtu silnějších penzijních fondů.
Vzhledem k výše uvedeným potřebám, tj. především státního dozoru sledujícího posílení právních a věcných jistot účastníků penzijního připojištění, bylo přistoupeno k vypracování novely zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem.
Vzhledem k možnému finančnímu dopadu na státní rozpočet není navrhována úprava státního příspěvku, spočívající ve sjednocení jeho výše po celé období trvání penzijního připojištění, a to na úroveň, která podle současné právní úpravy platí jen pro prvé dva roky.
Za nejdůležitější navrhované změny stávajícího zákona lze označit zejména:
a) zvýšení pravomoci státního dozoru,
b) posílení funkce depozitáře jako významného prvku průběžné kontroly aktivit penzijního fondu,
c) rozšíření možností a zvýšení bezpečnosti investiční činnosti penzijních fondů,
d) zkvalitnění informovanosti účastníků penzijního připojištění,
e) zvýšení angažovanosti akcionářů penzijního fondu při zabezpečení jistoty účastníků,
f) zdokonalení a upřesnění technických pravidel, podle nichž je nutno postupovat v rámci řešení různých situací vznikajících na rozmezí "účastník - penzijní fond".
Navrhované změny zvyšují pravomoci státního dozoru zejména při změně akcionářů penzijního fondu, kde se zavádí obdobný režim jako při zakládání fondu. Schvalovací činnosti Ministerstva financí podléhají převody podílové účasti v rozsahu větším než 10% základního jmění fondu, rozšiřuje se výčet členů orgánů penzijního fondu schvalovaných ministerstvem a zároveň se ministerstvo zmocňuje k závaznému podnětu k jejich odvolání. Ministerstvo se též zmocňuje k uložení změny depozitáře penzijního fondu, což souvisí s cílem zkvalitnit a prohloubit kontrolní činnost depozitáře včetně vyloučení střetu zájmů, související s případných působením akcionáře penzijního fondu v roli jeho depozitáře.
Pokud jde o investiční možnosti penzijních fondů, navrhovaná úprava usiluje jednak o jejich rozšíření především o komunální obligace, hypoteční zástavní listy a o dluhopisy států OECD a jednak o zvýšení bezpečnosti v investiční činnosti stanovením závazných limitů pro některé investice.
Ke kontrole hospodaření penzijních fondů a ke kontrole splnitelnosti jejich závazků mají přispět úpravy spočívající v rozšíření informovanosti Ministerstva financí, ale i ve zvýšení informovanosti veřejnosti a tím v posílení její kontrolní funkce.
Ke zvýšení angažovanosti akcionářů penzijního fondu na zabezpečení jistot účastníků mají přispět změny, které se dotýkají zejména povinné minimální výše základního jmění penzijního fondu a účasti akcionářů fondu na řešení problému případných účetních ztrát penzijního fondu. Požadavek na zvýšení minimálního základního jmění může rovněž přispět i dynamizaci procesu slučování a splynutí menších fondů a tím i ke stabilizaci struktury penzijních fondů.
Navrhovanými změnami nedochází v žádném případě k zásahu do systému penzijního připojištění a jeho koncepce. Pokud jsou navrhovány další než již zmíněné změny, souvisí zejména se zabezpečením jednotného výkladu a jednotného postupu v penzijním připojištění.
Předložený návrh zákona je v souladu s mezinárodním právem, mezinárodními smlouvami, legislativou Evropské unie i ústavním pořádkem České republiky.
Finanční dopad
Navrhované úpravy zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebudou mít dopad na státní rozpočet.
K článku I
K bodu 1
Pro zvýšení úlohy funkce depozitáře se stanoví podmínka oddělení výkonu vlastnických práv akcionáře od funkce depozitáře, a to jak pro banky, tak i pro spřízněné osoby těchto bank. Vzhledem k hlavnímu poslání zdravotních pojišťoven se nepovažuje za vhodné, aby i zprostředkovaně vykonávaly penzijní připojištění.
K bodu 2
Zvýšení základního jmění penzijních fondů má vytvořit odpovídající podmínky pro zvýšení stability penzijních fondů a zároveň vytvořit podmínky pro jejich integraci.
K bodu 3
Podmínka zvyšování základního jmění pouze peněžitými vklady vychází z potřeby, aby penzijní fondy měly dostatečnou výši peněžních prostředků na krytí činnosti penzijních fondů. Zákaz upisování akcií na základě veřejné výzvy má zamezit, aby se akcionáři penzijního fondu nestaly osoby, které nebudou schváleny Ministerstvem financí.
Nově zavedená povinnost schvalovat převody akcií penzijního fondu má zabezpečit důvěryhodnost akcionářů. Obdobný postup je zvolen i pro upisování nových akcií. Převod akcií bez souhlasu Ministerstva financí je sankcionován způsobem, který omezuje výkon akcionářských práv. Navržené postupy jsou běžné ve vyspělých evropských zemích, např. v SRN.
Schvalování převodu akcií na základě dědictví podléhá pouze oznamovací povinnosti, neboť jakýkoliv jiný zásah do dědických práv je nepřípustný.
Uplatňování zástavního práva na akcie penzijních fondů by mohlo znamenat obcházení schvalování převodu akcií penzijních fondů.
K bodu 4
Ruší se legislativní zkratka, která je již zavedena v § 4 odst.5.
K bodu 5
Protože prokurista může vykonávat funkci představenstva, nově podléhá i prokurista schválení Ministerstvem financí.
K bodu 6
Dochází k upřesnění pojmu pojišťovny tak, aby bylo jednoznačné, že se jedná jak o komerční, tak zdravotní pojišťovny.
K bodu 7
Protože zřizování účtů u depozitářů pro penzijní fondy je stanoveno jinak než je uvedeno v zákoně č. 248/1992 Sb., v platném znění, doplňuje se možnost odchylného postupu.
K bodu 8
Pro zvýšení úlohy kontrolní funkce depozitáře se považuje za nutné zmocnit Ministerstvo financí k rozhodnutí o změně depozitáře, pokud neplní řádně svou kontrolní funkci.
Na rozdíl od investičních fondů a investičních společností se ukládá penzijním fondům zřídit více běžných účtů, protože jeden běžný účet neodpovídá činnosti penzijních fondů. V souvislosti s tím se upřesňuje, kdy může mít penzijní fond běžný účet i u jiné banky než u depozitáře.
Nově se umožňuje, aby příspěvek účastníka mohl být po stanovenou dobu připisován i na účet penzijního fondu u bývalého depozitáře, jako podmínka pro vznik nároku na státní příspěvek. Při změně depozitáře často docházelo k případům, že účastníci nebyli schopni změnit okamžitě způsob placení příspěvků, a proto přicházeli o státní příspěvek.
K bodu 9 a 10
Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo účastníkem schvalování penzijních plánů při udělování licencí penzijním fondům, proto se považuje za nutné, aby bylo účastníkem schvalování i změn penzijních plánů.
K bodu 11
Povinnost, aby penzijní plán byl vždy připojen ke smlouvě, má zabezpečit potřebnou informovanost pro účastníky penzijního připojištění, protože z penzijního plánu vyplývají základní práva a povinnosti účastníků a penzijního fondu.
K bodu 12
Pro zvýšení právní jistoty účastníka v případě výpovědi se považuje za nutné, aby účastník byl informován o datu zániku penzijního připojištění.
K bodu 13
Jedná se pouze o gramatické zpřesnění původního textu.
K bodu 14
Protože předmětný zákon umožňuje poskytování několika druhů penzí, je nutno upřesnit, že penzijní připojištění zaniká dnem ukončení výplaty poslední penze.
K bodu 15
Obdobně jako v předchozím bodu se upřesňuje, že penzijní připojištění zaniká dnem výplaty jednorázového vyrovnání místo poslední penze.
K bodu 16 a 17
Tato ustanovení mají umožnit, aby účastník mohl ponechat své prostředky ke zhodnocování u jiného penzijního fondu, než u kterého platí své příspěvky.
K bodu 18
Jedná se pouze o úpravu pojmů související s pojmy v základním důchodovém pojištění.
K bodu 19
Stanovení minimální pojištěné doby má zabezpečit dlouhodobější charakter penzijního připojištění.
K bodu 20
Od roku 1996 byl v základním systému důchodového pojištění zahájen proces postupného zvyšování důchodového věku. Vzhledem k tomu se navrhuje zvýšit minimální věkovou hranici pro nárok na starobní penzi z 50 na 55 let. Navrhované opatření navíc přispěje k posílení principu dlouhodobých úspor v penzijním připojištění.
K bodu 21
Toto ustanovení má zabezpečit, aby penzijní fond měl v době, kdy vyplácí jednorázové vyrovnání, již připsán státní příspěvek.
K bodu 22
Navrhovaná změna má odstranit znevýhodnění pravidelně platících účastníků před účastníky, kteří zaplatili příspěvky předem na delší období.
K bodu 23
Toto ustanovení má umožnit výplatu odbytného, pokud je vyšší než pozůstalostní penze.
K bodu 24
Upřesňuje osoby, které žádají o výplatu odbytného, a zpřesňuje lhůtu pro jeho výplatu.
K bodu 25
Upřesňuje lhůtu pro převod prostředků účastníka v závislosti na zánik penzijního připojištění.
K bodu 26
Rozšíření zprávy o hospodaření penzijního fondu o informaci o nakládání s prostředky penzijního fondu má zabezpečit odpovídající informovanost účastníků.
K bodu 27
Souvisí se zvýšením informovanosti účastníků i ostatní veřejnosti.
K bodu 28
Ustanovení má zabezpečit zrovnoprávnění neziskových organizací, které vytvářejí fond kulturních a sociálních potřeb.
K bodu 29
Upřesňuje pojmy odkladu a přerušení placení v návaznosti na pojištěnou dobu.
K bodu 30
Toto ustanovení umožňuje účastníkům, aby zvýšený státní příspěvek získali podle skutečné doby placení účastnických příspěvků, nikoliv pouze v průběhu prvních dvou kalendářních roků.
K bodu 31
Umožňuje, aby účastníci platili příspěvky i u bývalého depozitáře (viz bod 8).
K bodu 32
Rozšiřuje se zmocnění pro vládu i v oblasti jednotlivých pásem příspěvků účastníků tak, aby bylo možno zohlednit i vývoj příjmů obyvatelstva.
K bodu 33 a 34
Tato ustanovení zpřesňují lhůty pro poskytování státních příspěvků.
K bodu 35
Prodloužení lhůty odpovídá reálným možnostem penzijních fondů.
K bodu 36
Toto ustanovení má vytvořit právní prostředí, aby bylo možno požadovat preferenci zájmů účastníků před zájmy akcionářů a jim spřízněných osob.
Způsobilost penzijních fondů krýt nároky na dávky z penzijního připojištění je jednou z nejdůležitějších skutečností, která může bezprostředně ohrozit zájmy účastníků.
K bodu 37
Vytváří se nové investiční možnosti pro penzijní fondy, t. j. možnost nakupovat hypoteční zástavní listy a komunální obligace. V případě komunálních obligací se požaduje (z důvodu obezřetnosti), aby byly ručeny bankou. Dále se umožňuje nákup nejbezpečnějších zahraničních cenných papírů, t. j. dluhopisů, jejichž emitenty jsou státy nebo centrální banky států OECD, a také zahraničních cenných papírů obchodovaných na schválených trzích. V souvislostí s tímto se upřesňuje, že penzijní fondy mohou nakupovat dluhopisy "tuzemských" bank. Dále se upřesňuje podmínka obchodování na burze cenných papírů tak, že se jedná o hlavní a vedlejší trh této burzy.
Pro zvýšení bezpečnosti ukládaných prostředků se stanoví maximální limit pro vkladové účty u jednotlivých bank, a to obdobně jako u cenných papírů jednoho emitenta.
K bodu 38
Dochází k zásadní změně při posuzování ceny, za kterou může penzijní fond cenný papír nakoupit a prodat. Způsob posuzování ceny podle kursu cenného papíru na veřejném trhu k danému dni nemůže zohlednit předpokládaný vývoj ceny, a proto se zavádí postup obdobný, jako je stanoven pro investiční fondy a investiční společnosti. Pro potřebu kontroly, že penzijní fond vynaložil "odbornou péči", se stanoví povinnost dokládat splnění této podmínky.
K bodu 39
Zákaz zřizovat zástavní právo k majetku penzijního fondu vyplývá z potřeby ochrany zájmů účastníků.
K bodu 40
Z důvodu bezpečného uložení prostředků se stanoví pro nákup akcií, podílových listů a zahraničních cenných papírů limit, a to v maximální výši 50% majetku penzijního fondu.
K bodu 41
Jedná se přečíslování původních odstavců, které souvisí s vložením nových odstavců.
K bodu 42
Upřesňuje se, že nárok na podíl na zisku mají i "bývalí účastníci", protože penzijní fond zhodnocoval jejich prostředky i v roce, kdy ukončili penzijní připojištění.
Pokud je zákonem stanovena minimální hranice pro výši základního jmění, je nutné z důvodu stability penzijního fondu zamezit, aby penzijní fondy převáděly ztrátu minulých období do dalších let.
K bodu 43
Pro zvýšení informovanosti účastníků a ostatní veřejnosti se považuje za nutné, aby penzijní fondy informovaly, jakým způsobem investovaly své prostředky.
K bodu 44
Z důvodu možnosti kontroly oprávněnosti čerpání státních příspěvků a výše vyplácených dávek se stanoví povinnost tyto doklady archivovat.
K bodu 45
Možnost zveřejňovat základní údaje o penzijních fondech a závěry z kontrol má zabezpečit větší informovanost veřejnosti.
K bodu 46
Toto ustanovení upřesňuje podrobnosti zápisu do obchodního rejstříku.
K bodu 47
Ustanovení časového limitu je vyvoláno potřebou omezit možnost penzijního fondu časově neomezeně a nekontrolovaně nakládat s prostředky účastníků a státu v době likvidace.
K bodu 48
Informační povinnost ze strany penzijních fondů týkající se akcionářů a změn zápisů v obchodním rejstříku souvisí s výkonem státního dozoru.
K bodu 49
Možnost uložit výměnu členů orgánů penzijního fondu má zabezpečit vyšší účinnost státního dozoru.
K bodu 50
Upřesňuje lhůtu pro výkon správce majetku v návaznosti na následné vyhlášení likvidace. Úhrada nákladů vynaložených na činnost správce majetku z prostředků penzijního fondu naplňuje sankční povahu tohoto ustanovení.
K bodu 51
Zvlášť se upravuje sankce odejmutí licence penzijnímu fondu, pokud do 1 měsíce od zániku depozitářské smlouvy neuzavře smlouvu novou.
K bodu 52
Prodloužení lhůty odpovídá reálným možnostem státního dozoru včetně uplatňování opravných prostředků ze strany penzijních fondů.
K bodu 53
Vybírání pokut se přenáší na finanční úřady, protože by nemělo přímo souviset se státním dozorem.
K článku II
K odstavcům 1, 3 a 6
Pro depozitáře (včetně spřízněných osob) a zdravotní pojišťovny, které jsou akcionáři penzijního fondu v rozporu s tímto zákonem, se stanoví lhůta 6 měsíců pro odstranění tohoto rozporu, a to pod sankcí zrušení hlasovacích práv. Banka vykonávající funkci depozitáře může postupovat tak, že přestane vykonávat tuto funkci nebo přestane být akcionářem penzijního fondu.
Stejná lhůta je stanovena i pro povinnost uvést do souladu způsob investování prostředků penzijního fondu a zřídit běžné účty penzijního fondu u jeho depozitáře.
K odstavci 2
Povinnost zvýšit základní jmění penzijního fondu z 20 milionů Kč na 50 milionů Kč musí být splněna do 12 měsíců pod sankcí odejmutí licence. Zvýšení základního jmění je přípustné jen peněžitými vklady. Stanovená lhůta odpovídá přípravě stanovených možností zvýšení základního jmění.
K odstavci 4
Penzijní fondy jsou povinny do 60 dnů předložit Ministerstvu financí návrhy na změny stanov, statutů a penzijních plánů. Lhůta pro jejich vyřízení je stanovena na 90 dnů, a to zejména s ohledem na tu skutečnost, že penzijní plány budou posuzovány i Ministerstvem práce a sociálních věcí a všechny penzijní fondy tyto žádosti budou předkládat ihned po účinnosti tohoto zákona. Zároveň se stanoví, že po uplynutí 9 měsíců od účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti ta ustanovení penzijního plánu, která jsou v rozporu se zákonem, a to pokud nebude schválen nový penzijní plán. Tato lhůta je dostatečná jak pro zpracování návrhů změn, tak pro schvalovací řízení.
K odstavci 5
Vztahy mezi účastníky a penzijním fondem upravuje především penzijní plán, který je součástí smlouvy o penzijním připojištění. Změny vyplývající z tohoto zákona se nevztahují na smlouvy o penzijním připojištění, které byly uzavřeny před jeho účinností ani po účinnosti, a to až do doby schválení penzijního plánu. Z důvodu potřeby zabezpečení kontinuity penzijního připojištění se umožňuje, aby se uzavíraly tyto smlouvy i v době od účinnosti tohoto zákona do doby schválení penzijních plánů, vycházejících z jeho změn. Proto se stanoví, že do doby schválení změn penzijních plánů budou tyto smlouvy uzavírány podle dříve schválených penzijních plánů.
K odstavci 7
Se zvyšováním základního jmění bude souviset i zákaz převádět účetní ztrátu minulých období do dalších let a je stanovena povinnost do 12 měsíců o tuto ztrátu snížit základní jmění, resp. rezervní fond. Stanovená lhůta odpovídá běžnému účetnímu období.
K odstavci 8
Pro splnění povinností, které se zapisují do obchodního rejstříku, se vyžaduje pouze, aby návrh na povolení tohoto zápisu byl podán ve lhůtách stanovených v přechodných ustanoveních, a to vzhledem k reálným lhůtám pro zápis do obchodního rejstříku.
K článku III
Protože se jedná v pořadí již o třetí novelu zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zmocňuje se předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k vyhlášení úplného znění tohoto zákona.
K článku IV
Termín nabytí účinnosti novely předmětného zákona je závislý na dalším průběhu legislativního procesu.
(1) Tento zákon upravuje penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen "penzijní připojištění") u penzijních fondů,činnost penzijních fondů a státní dozor nad penzijním připojištěním a změny některých zákonů souvisejících se zavedením penzijního připojištění.
(2) Penzijním připojištěním se pro účely tohoto zákona rozumí shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění (dále jen "účastník") a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění.
(3) Penzijní připojištění podle odstavce 2 nesmějí vykonávat jiné osoby než penzijní fondy.
Účastníkem může být jen fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění (dále jen "smlouva"). Účast na penzijním připojištění je dobrovolná.