Dohoda o volném obchodu mezi ČR a Estonskou republikou

Estonská republika (dále jen "Estonsko") získala nezávislost na bývalém Sovětském svazu 6. září 1991. Estonsko lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový stát, mezi pobaltskými státy nejmenší co do rozlohy i počtu obyvatel (1,6 mil.). K nejdůležitějším odvětvím hospodářství patří lehký průmysl, potravinářství (agrokomplex) a strojírenství.

Okamžitě po získání nezávislosti zahájilo Estonsko radikální ekonomickou reformu směřující k vytvoření tržního hospodářství, a to zejména v oblasti cenové liberalizace a budování samostatného bankovního a finančního sektoru včetně zavedení vlastní měny v červnu 1992.

Estonsko současně usiluje o své začlenění do evropských politických a hospodářských struktur a přistoupení k významným mezinárodním organizacím, mezi nimi zejména ke Světové obchodní organizaci. V průběhu uplynulého období změnilo výrazně orientaci svého zahraničního obchodu, a to především ve směru ke státům Dohody ESVO (hlavně Finsku), Evropské unii (největším partnerem je Německo) a k ostatním pobaltským státům.

Obchodní vztahy mezi ČR a Estonskem se začaly rozvíjet již od roku 1991, kdy byla uzavřena Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Estonska o obchodně ekonomických vztazích a vědeckotechnické spolupráci. V letech 1991 a 1992 byly kromě toho sjednány i mezivládní roční protokoly o dodávkách zboží a poskytování služeb.

V současné době jsou obchodní vztahy s Estonskem upraveny Dohodou mezi vládou ČR a vládou Estonska o obchodně-ekonomické spolupráci, podepsanou 24. září 1993. ČR poskytuje dosud Estonsku rovněž jednostranné výhody ve formě snížených cel, plynoucí z uplatňování Všeobecného systému preferencí, určeného pro rozvojové země.

Vzájemná obchodní výměna mezi ČR a Estonskem byla v období 1992 - 1995 poměrně nízká, vyznačovala se přitom nerovnoměrnou, ale trvalou dynamikou růstu vývozu ČR a jeho strukturalizací ve prospěch nově vyvážených položek. Dovoz do ČR má stagnující charakter s více méně neměnnou strukturou.

Vývoj vzájemné obchodní výměny v období 1992 - 1995 dokumentuje následující tabulka (v milionech USD):

(Údaje za rok 1995 jsou předběžné)

Výrazný nárůst vývozu ČR v období 1994 - 1995 byl realizován především ve skupině strojů, zařízení a dopravních prostředků (meziroční nárůst vývozu v hodnotě cca 7,3 mil. USD), přičemž jde zejména o jednorázovou dodávku letecké techniky, a u zemědělských výrobků (nárůst o cca 1,6 mil. USD zejména u másla, mouky a lihových nápojů). Tradičně významnými vývozními položkami ČR do Estonska jsou zejména prací prášky a detergenty, osobní automobily, keramická a nekeramická sanitární zařízení, chemikálie a léky.

Dovoz do ČR je z více než 50% tvořen výrobky z ryb, v ostatním sortimentu dochází každoročně ke změnám. V r. 1995 byly dováženy zejména různé druhy tmelů a přízí, v menších objemech pak sklo pro dopravní prostředky, překližky, lyžařská obuv z plastu a lyže, textilní výrobky apod.

Obě strany mají zájem, aby v nejbližším období došlo k podstatnému zvýšení objemu vzájemné obchodní výměny, přičemž za velmi vhodný prostředek stimulace jejího rozvoje považují sjednání Dohody o volném obchodu.

Při zahájení expertních jednání potvrdila estonská delegace, že záměrem Estonska je sjednání dvoustranných dohod o volném obchodu se všemi členskými státy Dohody CEFTA, zatím však nemá v úmyslu přistoupit k samotné Dohodě CEFTA. Předkládaný návrh Dohody tedy sice vychází z ustanovení Dohody CEFTA, v některých konkrétních závazcích stran se však od ní odlišuje.

Dalším významným faktorem bylo i to, že Estonsko dosud není členem Světové obchodní organizace a předpokládá k ní přístup v průběhu příštího roku. V souvislosti s jednáním o přístupu však předpokládá zavedení celních sazeb u řady zemědělských produktů a potravinářských výrobků, které dosud byly do Estonska dováženy bezcelně. Záměrem při sjednávání Dohody bylo tedy zachovat pro Českou republiku v maximální možné míře i výhody vyplývající ze současné obchodní politiky Estonska.

Základním cílem sjednané Dohody o volném obchodu mezi ČR a Estonskem je okamžitá liberalizace vzájemného obchodu a závazek obou stran, že nezavedou nová cla a obdobné dávky pro dovoz průmyslových výrobků. U liberalizace zemědělských výrobků se snažila česká expertní delegace o zajištění minimálně stejného přístupu na estonský trh, jako mají vývozci z EU a dalších států, s nimiž Estonsko sjednalo srovnatelné dohody o volném obchodu. Velmi důležitou součástí Dohody je i sjednání pravidel původu zboží na základě diagonální kumulace původu zboží, která bude uplatňována mezi Evropskou unií, členskými státy ESVO a státy přidruženými k EU.

Delegace ČR při sjednávání Dohody vycházela z usnesení vlády ČR č. 437/1995 týkající se Základních přístupů České republiky ke sjednávání dohod o volném obchodu a příslušné směrnice schválené ministrem průmyslu a obchodu, brala rovněž do úvahy, že Estonsko je v procesu závěrečných jednání o přístupu ke Světové obchodní organizaci a veškeré okolnosti s tím spojené.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Estonskem byla sjednána v anglickém jazyce a podepsána v Talinu dne 19. dubna 1996 ministrem průmyslu a obchodu ČR p. Ing. Vladimírem Dlouhým, CSc., a ministrem hospodářství Estonska p. Andresem Lipstokem.

V dalších částech jsou uvedeny charakteristiky jednotlivých částí Dohody.

1. Struktura Dohody

Dohodu o volném obchodu mezi ČR a Estonskem tvoří text Dohody, Přílohy a Protokoly, které jsou její nedílnou součástí, je k ní připojen i Záznam o porozumění.

V kapitole I jsou uvedena ustanovení řešící liberalizaci vzájemného obchodu průmyslovými výrobky. Konkrétně jde o ustanovení týkající se odstraňování tarifních a netarifních překážek obchodu, tj. závazek nezavádět ve vzájemném obchodu nově překážky obchodu a odstranit buď okamžitě nebo v krátkém časovém horizontu veškeré existující překážky obchodu.

Obdobné závazky směřující k neuplatňování nových překážek obchodu a odstranění nebo snížení existujících překážek vzájemného obchodu zemědělskými výrobky jsou obsazeny v kapitole II. Vzhledem ke zcela výjimečné situaci Estonska, kdy došlo předčasně k odstranění veškerých dovozních cel na zemědělské výrobky, souhlasila ČR s tím, aby Estonsko mohlo v budoucnu dovozní cla v případech přesně stanovených Dohodou zavést, v těchto případech se však Estonsko zavázalo poskytnout České republice preferenční cla. Vzhledem k vysokému stupni citlivosti agrárního sektoru tato kapitola obsahuje rovněž ustanovení o souladu poskytnutých koncesí s národní agrární politikou stran a zvláštní ochranná opatření pro případ ohrožení vlastní zemědělské výroby zvýšenými dovozy z druhé strany Dohody.

Kapitola III zahrnuje tzv. horizontální ustanovení, vztahující se k oblastem spjatým s obchodem, jako jsou např. pravidla hospodářské soutěže, platby, veřejné zakázky, strukturální změny, státní pomoc, státní monopoly apod. Mnohé z těchto závazků se přitom vztahují k procesu transformace ekonomik na tržní systém. Do této kapitoly jsou dále začleněny i všeobecné a bezpečnostní výjimky z ustanovení Dohody a obecná ochranná opatření a postupy při jejich uplatnění.

Do kapitoly IV jsou zahrnuta institucionální a závěrečná ustanovení týkající se např. zřízení Společného výboru a jeho postupů, teritoriální působnosti Dohody, postupů při změnách a úpravách jednotlivých částí Dohody a další.

Dohodou se zřizuje Společný výbor složený z představitelů stran jmenovaných jejich vládami, který bude dohlížet nad jejím prováděním. Bylo dohodnuto, že představitelé budou jmenováni na úrovni náměstků ministrů, odpovědných za obchod. Společný výbor, který se bude scházet v případě potřeby, avšak nejméně jedenkrát ročně, má pravomoc vytvářet si své pracovní orgány k řešení konkrétních problémů obchodu mezi ČR a Estonskem. V průběhu sjednávání Dohody o volném obchodu byla rovněž dohodnuta procedurální pravidla činnosti Společného výboru.

Dohoda o volném obchodu nebrání sjednávání dalších mezinárodních dohod, zachování nebo zakládání celních unií, oblastí volného obchodu nebo ujednání o pohraničním obchodu, pokud tyto nebudou působit negativně na vzájemné obchodní vztahy mezi Českou republikou a Estonskem a neporuší ustanovení této Dohody.

Vzhledem k tomu, že vnitrostátní právní předpisy a smluvní praxe obou států, umožňují předběžné provádění, je Dohoda takto prováděna od 1. července 1996.

2. Koncese poskytnuté v oblasti průmyslových a zemědělských výrobků

Podmínky, které určují liberalizaci obchodu průmyslovými výrobky, jsou řešeny v kapitole I.

U vzájemného obchodu průmyslovými výrobky bylo dosaženo nejvyššího stupně jeho liberalizace, protože obě strany Dohody odstraní k datu zahájení jejího provádění veškerá dovozní cla pro průmyslové výrobky a v budoucnosti žádná nová cla nezavedou. Ve skutečnosti se jedná o odstranění českých dovozních cel, v současnosti však již snížených na základě poskytování Všeobecného systému preferencí, protože estonská strana až na výjimky (jachty a vodní lyže) dovozní cla na průmyslové výrobky neuplatňuje a zatím ani nemá v úmyslu je v budoucnu pro ostatní státy zavést.

Liberalizace obchodu zemědělskými výrobky je v Dohodě upravena v kapitole II, návazně v Protokolu I a v jeho přílohách.

Po Dohodě stran je tato oblast řešena způsobem, který využívá výsledků dosažených při sjednání Dohody o zemědělství v rámci Světové obchodní organizace a zavádí stejné principy pro liberalizaci veškerého obchodu v celé Dohodě. Za základní cla, která budou v souladu s ustanoveními této Dohody postupně snižována nebo odstraňována, se přitom považují smluvní cla platná k 1. lednu 1996.

Sjednávání liberalizace obchodu ovlivnila rozhodujícím a zcela novým způsobem vnitřní situace v estonském hospodářství. Estonsko v současné době neuplatňuje žádná cla na dovoz zemědělských výrobků, v souvislosti s vnitřními problémy a přístupem Estonska ke Světové obchodní organizaci však hodlá tato cla zavést. Estonská delegace přitom informovala, že tato cla by měla být zavedena prakticky na všechny produkty a výrobky z nich vyráběné v zemích mírného klimatického pásma. S ohledem na tuto skutečnost bylo nutno při sjednávání zabezpečit už nyní určité výhody pro ČR v budoucnosti.

Proto prozatím Česká republika poskytla omezený počet koncesí, když zcela odstranila dovozní cla u vybraných zemědělských výrobků. Jedná se zejména o živé ovce, ryby, hlízy, kořeny a dřeviny, sadbové brambory, některé druhy ovoce a zeleniny, ostatní obiloviny, slad, olejnatá semena, rostlinné šťávy a extrakty, některé druhy olejů a tuků, margarin, cukrovinky, čokoládu, droždí, přípravky pro omáčky a krmiva. Pro lepší orientaci v Dohodě byly v příloze B uvedeny i všechny zemědělské výrobky, na které budou při dovozu do ČR nadále uplatňována smluvní cla.

Česká republika Dohodou umožňuje, aby Estonsko zavedlo jako výjimku z jejích ustanovení dovozní cla na vybrané zemědělské výrobky, které zavede pro všechny země. V průběhu jednání bylo dosaženo, že půjde o omezený počet zemědělských výrobků, na jejichž dovoz poskytne České republice Estonsko zároveň přiměřenou míru preferencí. "Přiměřená míra" je Dohodou definována tak, že dovozní cla Estonska nesmí být méně výhodná, než dovozní cla uplatňovaná v ČR na dovoz stejných výrobků.

Sjednaná varianta se blíží postupu, který dohodla s Estonskem i Evropská unie, z jejich srovnání však vyplývá, že Estonsko poskytlo České republice větší výhody. Estonsko může zavést dovozní cla na vybrané zemědělské výrobky jen v průběhu prvních dvou let po vstupu Dohody v platnost a po konzultaci svého postupu ve Společném výboru. Tato opatření by měla být uplatňována v období nepřesahujícím tři roky.

V této souvislosti je třeba uvést, že česká strana byla připravena liberalizovat, až na několik málo výjimek, zcela dovoz estonských zemědělských výrobků na český trh, pokud by se estonská strana zavázala, že v budoucnu pro tyto výrobky nezavede pro ČR žádná dovozní cla. Tento přístup ČR, který byl pro estonskou stranu přijatelný, však musel být korigován z důvodů dodržení společné obchodní politiky v rámci Celní unie ČR - SR, protože slovenská strana nebyla vzhledem k vnitřní ekonomické situaci k přijetí obdobného závazku připravena. Výše uvedené řešení je kompromisem všech tří stran, který však lze hodnotit jako výhodný pro ČR.

V Záznamu o porozumění strany dále uvádějí svou připravenost nejpozději ve druhé polovině r. 1997 přezkoumat možnost poskytnutí si dalších koncesí v obchodu zemědělskými výrobky s cílem úplné liberalizace vzájemného obchodu.

3. Přílohy, Protokoly, Záznam o porozumění

V Příloze I se ČR zavazuje nejpozději do 1. 1. 2001 odstranit množstevní omezení a omezení mající rovnocenný účinek při dovozu uranových rud a koncentrátů, černého uhlí, briket, lignitu, radioaktivních chemických prvků, izotopů, přírodního a obohaceného uranu a vyhořelých palivových článků.