Dohoda o volném obchodu mezi ČR a Lotyšskou republikou

Novodobá historie Lotyšské republiky (dále jen "Lotyšsko") se datuje od roku 1991, kdy došlo k faktickému odtržení od bývalého Sovětského svazu. Současné Lotyšsko je možno charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový stát, jehož ekonomika se nachází v procesu transformace k tržnímu hospodářství. V této souvislosti dochází i k restrukturalizaci ekonomiky a posilování sektoru služeb, zejména bankovnictví.

Je vynakládáno značné úsilí, aby se Lotyšsko plnohodnotně začlenilo do mnohostranného mezinárodního systému obchodu a změnilo orientaci svého zahraničního obchodu směrem k vyspělým zemím Západní Evropy a transformujícím se ekonomikám Střední Evropy.

Obchodní vztahy mezi ČR a Lotyšskem se začaly rozvíjet již od roku 1991, kdy byla uzavřena Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Lotyšska o obchodně ekonomických vztazích a vědeckotechnické spolupráci. V letech 1991 a 1992 byly kromě toho sjednány i mezivládní roční protokoly o dodávkách zboží a poskytování služeb.

V současné době jsou obchodní vztahy s Lotyšskem upraveny Dohodou mezi vládou ČR a vládou Lotyšska o obchodních a ekonomických vztazích a vědeckotechnické spolupráci, podepsanou 22. září 1993. ČR poskytuje dosud Lotyšsku rovněž jednostranné výhody ve formě snížených cel, plynoucí z uplatnění Všeobecného systému preferencí, určeného pro rozvojové země.

Vzájemná obchodní výměna mezi ČR a Lotyšskem se v období 1992 - 1994 vyznačovala trvalou dynamikou růstu vývozu ČR a stagnací dovozu do ČR. V r. 1995 došlo naopak ke zbrzdění tempa vývozu ČR a k výraznému nárůstu dovozu do ČR. Zároveň se nově formuje struktura této obchodní výměny a dochází k přechodu od nahodilých obchodních kontaktů k trvalejším vazbám, které v některých případech přerůstají ve snahy o vytváření společných podniků.

Ochod s Lotyšskem vykazuje podle české celní statistiky v období 1992 - 1995 následující trend (v milionech USD):

(Údaje za rok 1995 jsou předběžné)

Mezi nejdůležitější položky vývozu ČR do Lotyšska patřily v r. 1995 osobní automobily, součásti strojů na zpracování dat, prací prášky a detergenty, pneumatiky, obuv, léky a keramické výrobky. Významnou část vývozu ČR tvoří i zemědělské výrobky, vůbec největší vyváženou položkou do Lotyšska v r. 1995 byly margaríny, mezi další významné položky se řadí kečupy, pivo, sušené mléko a další potravinářské výrobky.

Dovoz do ČR byl z velké části tvořen výrobky z ryb a speciálními výrobky ze skla (sklo ve tvaru kuliček, skleněná vlákna, skleněné tkaniny). V menších objemech byly dováženy chemické výrobky, příze a některé spotřební výrobky.

Obě strany mají zájem, aby v blízké budoucnosti došlo k podstatnému zvýšení objemu vzájemné obchodní výměny, nejvhodnějším prostředkem stimulace jejího rozvoje se přitom jeví sjednání Dohody o volném obchodu.

Proces sjednávání Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Lotyšskem ovlivnily ty skutečnosti, že v průběhu setkání předsedů vlád stran Dohody CEFTA v září 1995 v Brně bylo Lotyšsko zařazeno do skupiny států "perspektivních kandidátů" přístupu k Dohodě CEFTA a při zahájení expertních jednám potvrdila lotyšská delegace, že záměrem Lotyšska je sjednat dvoustranné Dohody o volném obchodu se všemi stranami Dohody CEFTA a po splnění nezbytných předpokladů požádat o přístup Lotyšska k samotné Dohodě CEFTA.

Dalším významným faktorem bylo i to, že Lotyšsko dosud není členem Světové obchodní organizace a předpokládá k ní přistoupit v průběhu příštího roku. Záměrem při sjednávání Dohody bylo tedy zachovat pro Českou republiku veškeré výhody vyplývající ze současné obchodní politiky Lotyšska a prohloubit je formou preferenční dohody.

Základním cílem sjednané Dohody o volném obchodu mezi ČR a Lotyšskem je okamžitá liberalizace vzájemného dovozu průmyslových výrobků a odstranění ostatních překážek obchodu ve velmi krátkém časovém období. U liberalizace vzájemného obchodu zemědělskými výrobky se přitom vycházelo z postupů a liberalizace obchodu dosažené v rámci Dohody CEFTA. Velmi důležitou součástí Dohody je i sjednání pravidel původu zboží na základě diagonální kumulace původu zboží, která bude uplatňována mezi Evropskou unií, členskými státy ESVO a státy přidruženými k EU.

Delegace expertů ČR při sjednávání Dohody vycházela z usnesení vlády ČR č. 437/1995 týkajícího se Základních přístupů České republiky ke sjednávání dohod o volném obchodu a příslušné směrnice schválené ministrem průmyslu a obchodu a brala přitom do úvahy okolnosti probíhajících jednání o přístupu Lotyšska ke Světové obchodní organizaci.

Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Lotyšskem byla sjednána v anglické verzi a podepsána 15. dubna 1996 ministrem průmyslu a obchodu ČR p. Ing. Vladimírem Dlouhým, CSc., a ministrem zahraničních věcí Lotyšska p. Valdisem Birkavsem, do jehož působnosti patří sjednávání mezinárodních smluv.

V dalších částech materiálu jsou uvedeny charakteristiky jednotlivých částí Dohody.

1. Struktura Dohody

Dohodu o volném obchodu mezi ČR a Lotyšskem tvoří text Dohody, Přílohy a Protokoly, které jsou její nedílnou součástí, je k ní připojen i Záznam o porozumění.

Text Dohody byl při sjednávání v maximální možné míře přiblížen základnímu textu Dohody CEFTA s cílem usnadnit a urychlit proces budoucího přístupu Lotyšska k Dohodě CEFTA. Text je členěn do čtyř kapitol.

V kapitole I jsou uvedena ustanovení řešící liberalizaci vzájemného obchodu průmyslovými výrobky. Konkrétně jde o ustanovení týkající se odstraňování tarifních a netarifních překážek obchodu, tj. závazek nezavádět ve vzájemném obchodu jeho nové překážky a odstranit buď okamžitě nebo v krátkém časovém horizontu veškeré existující překážky obchodu.

Obdobné závazky směřující k neuplatňování nových překážek obchodu a odstranění nebo snížení existujících překážek vzájemného obchodu zemědělskými výrobky jsou obsaženy v kapitole II. Vzhledem k vysokému stupni citlivosti agrárního sektoru obsahuje tato kapitola rovněž ustanovení o souladu poskytnutých koncesí s národní agrární politikou stran a zvláštní ochranná opatření pro případ ohrožení vlastní zemědělské výroby zvýšenými dovozy z druhé strany Dohody.

Kapitola III zahrnuje tzv. horizontální ustanovení, vztahující se k oblastem spjatým s obchodem, jako jsou např. pravidla hospodářské soutěže, platby, veřejné zakázky, strukturální změny, státní pomoc, státní monopoly apod. Mnohé z těchto závazků se přitom vztahují k procesu transformace ekonomik na tržní systém. Do této kapitoly jsou dále začleněny i všeobecné a bezpečnostní výjimky z ustanovení Dohody a obecná ochranná opatření a postupy při jejich uplatnění.

Do kapitoly IV jsou zahrnuta institucionální a závěrečná ustanovení týkající se zřízení Společného výboru, stanovení postupů jeho činnosti, teritoriální působnosti Dohody, postupů při změnách a úpravách jednotlivých částí Dohody, vstupu Dohody v platnost apod.

Dohodou se zřizuje Společný výbor složený z představitelů stran jmenovaných jejich vládami, který bude dohlížet nad jejím prováděním. Bylo dohodnuto, že představitelé stran budou na úrovni náměstků ministrů, odpovědných za obchod. Společný výbor, který se bude scházet v případě potřeby, avšak nejméně jedenkrát ročně, má pravomoc vytvářet si své pracovní orgány k řešení konkrétních problémů obchodu mezi ČR a Lotyšskem. V průběhu sjednávání Dohody o volném obchodu byla sjednána i procedurální pravidla činnosti Společného výboru.

Dohoda o volném obchodu nebrání sjednávání dalších mezinárodních dohod. zachování nebo zakládání celních unií, oblastí volného obchodu nebo ujednání o pohraničním obchodu, pokud tyto nebudou působit negativně na vzájemné obchodní vztahy mezi Českou republikou a Lotyšskem a neporuší ustanovení této Dohody.

Lotyšské zákonodárství a smluvní praxe neumožňují předběžné provádění mezinárodních smluv. S cílem provádění Dohody o volném obchodu od 1. července 1996 byl proto do textu začleněn článek 41 upravující podmínky předběžného provádění Dohody. Stanoví se v něm, že Česká republika bude Dohodu předběžně provádět od 1. července 1996 za podmínky, že Lotyšsko do 15. června 1996 oznámí, že byl ukončen vnitrostátní schvalovací proces nezbytný pro vstup Dohody v platnost a že Lotyšsko bude Dohodu od 1. července 1996 provádět. Pokud nebudou tyto skutečnosti Lotyšskem oznámeny, vstoupí Dohoda v platnost po výměně ratifikačních dokumentů v návaznosti na ukončení vnitrostátních schvalovacích procesů v obou státech.

2. Koncese poskytnuté v oblasti průmyslových a zemědělských výrobků

Za základní cla, která budou v souladu s ustanoveními této Dohody postupně snižována nebo odstraňována, se považují pro průmyslové i zemědělské výrobky smluvní cla platná k 1. lednu 1996.

Podmínky, které určují liberalizaci obchodu průmyslovými výrobky, jsou řešeny v kapitole I, návazně v Protokolu 1 a příloze k němu připojené.

Výsledky dosažené při odstraňování dovozních cel pro průmyslové výrobky lze charakterizovat jako maximální stupeň liberalizace obchodu, protože Česká republika i Lotyšsko odstraní k datu zahájení provádění Dohody bez výjimky veškerá cla a dávky mající rovnocenný účinek pro dovoz průmyslových výrobků.

Pokud jde o vývozní cla na vybrané průmyslové výrobky, Lotyšsko je odstraní nejpozději do 1. ledna 1999. Jedná se o vývozní cla na sádru, sádrovec, vápenec, různé druhy surového dřeva, železný, měděný, niklový a hliníkový odpad a šrot. Česká republika vývozní cla neuplatňuje.

Liberalizace obchodu zemědělskými výrobky je v Dohodě řešena v kapitole II, návazně v Protokolu 2 a v jeho přílohách.

Po dohodě stran je tato oblast upravena způsobem, který využívá výsledků dosažených při sjednání Dohody o zemědělství v rámci Světové organizace (tzv. "tarifikace") a zavádí v zásadě stejné principy pro liberalizaci veškerého obchodu v Dohodě.

Strany přejímají i pro oblast obchodu zemědělskými výrobky závazek, že nezavedou nová cla nebo dávky mající rovnocenný účinek pro dovoz a vývoz zemědělských výrobků a že stávající cla budou uplatňována v souladu s ustanoveními Protokolu 2 Dohody.

Vzhledem k obdobným výrobně-klimatickým podmínkám ČR a Lotyšska a deklarovanému zájmu Lotyšska přistoupit v budoucnu k Dohodě CEFTA, vycházela česká delegace při jednání z liberalizace obchodu zemědělskými výrobky dosažené mezi ČR a Polskem. Lotyšská strana však považovala tento oboustranně dosažený stupeň liberalizace za nepřijatelně vysoký, zejména vzhledem k omezeným možnostem agrární výroby a domácího trhu v Lotyšsku a k vysoké úrovni výrobních nákladů lotyšské zemědělské výroby.

Dosažená liberalizace zemědělského obchodu spočívá v jednorázovém odstranění nebo snížení uplatňovaných dovozních cel. Do příloh Dohody byly přitom zapsány veškeré zemědělské položky celního sazebníku včetně těch položek průmyslových výrobků, které jsou po dohodě stran a pro účely této Dohody považovány za položky průmyslové. V poskytování vzájemných koncesí bylo dosaženo oboustranné vyváženosti.

Do příloh A (pro ČR) a D (pro Lotyšsko) zařadily strany všechny zemědělské položky, na něž nebude od data zahájení provádění Dohody uplatňováno žádné clo. V této příloze jsou obsažena plemenná zvířata, ryby a výrobky z nich, některé druhy ovoce a zeleniny, a to čerstvé i zpracované, ořechy, koření, olejnatá semena, oleje, tuky a pokrutiny z olejnatých semen.

Do příloh B (pro ČR) a E (pro Lotyšsko) jsou zařazeny zemědělské položky, které budou do obou stran dováženy se sníženým preferenčním clem. Jedná se o skot a hovězí maso, jehněčí maso, nezahuštěné mléko, další druhy ovoce a zeleniny, čerstvé i zpracované, luštěniny, čokoládu, cukrovinky, těstoviny, zmrzlinu a pivo. V příloze E se navíc podařilo prosadit, aby Lotyšsko poskytlo jednostranné koncese na obiloviny, pšeničnou mouku a škroby ve prospěch ČR.

Do příloh C (pro ČR) a F (pro Lotyšsko) jsou zařazeny ty položky, na něž si strany Dohody prozatím neposkytly žádné koncese. Jsou zde uvedena prasata a vepřové maso, drůbež, sušené mléko, máslo, vejce, zbývající druhy ovoce a zeleniny, semena, masné výrobky, cukr, trvanlivé pečivo, víno, lihoviny, tabák a výrobky z něj.

V průběhu jednání se podařilo dosáhnout úplného nebo dílčího snížení dovozních cel do Lotyšska pro cca 40 % českého vývozu zemědělských výrobků z r. 1995 (patří sem především přípravky pro omáčky, pivo, těstoviny, koření, minerální vody a zmrzlina). Vzhledem ke zcela jednoznačnému postoji Lotyšska se však při sjednávání nepodařilo dosáhnout snížení lotyšských dovozních cel na nejvýznamnější české vývozní položky v minulém roce, tj. margaríny a kečupy.

Sjednáním Dohody byla uzavřena první etapa liberalizace obchodu zemědělskými výrobky. Vzhledem k výsledkům brněnského setkání premiérů stran Dohody CEFTA a zájmu lotyšské strany o přístup k této Dohodě se předpokládá, že v procesu přístupu Lotyšska k Dohodě CEFTA budou realizována další jednání o podstatně širší liberalizaci obchodu v zemědělství. Tomu odpovídá i vůle stran Dohody projevená v Zápise o porozumění.

3. Přílohy, Protokoly, Záznam o porozumění

Přílohou I jsou definovány výrobky, které jsou v nomenklatuře Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží zařazeny mezi průmyslové položky, pro potřeby této Dohody však budou posuzovány jako zemědělské výrobky.