Návrh zákona o síti zdrav. zařízení a zdrav. pojištění

K části první

K § 1

Právo na bezplatnou zdravotní péči na základě zdravotního pojištění garantuje i Listina základních práv a svobod v článku 31. Síť se tak stane garantem dostupnosti, což může eliminovat spekulativní postupy subjektů, které mají přístup k financím ze zdravotního pojištění.

K § 2

Zařazení do sítě by mělo být podrobeno výběrovému řízení. Tento postup umožní, aby nárok na přístup k veřejným prostředkům byl poskytnut tomu, kdo navrhne nejlepší a nejefektivnější služby pro danou oblast. To má zároveň šetřit finance v systému zdravotního pojištění. Jedním z velkých problémů je efektivní rozmisťování drahé přístrojové techniky. Proto je třeba uvažovat i o síti velmi drahých přístrojů poskytujících náročné služby. Zároveň je nezbytné kontrolovat kvalitu poskytovaných služeb.

K § 3

Podání návrhu na vyhlášení výběrového řízení je svěřeno těm subjektům, které se činností zdravotnictví nějakým způsobem zabývají, a lze tedy předpokládat, že jejich návrhy budou mít potřebné opodstatnění.

K § 4

Smyslem předběžného řízení je prověření skutečností uvedených v návrhu na vyhlášení výběrového řízení podle § 3 a jejich objektivizace. Pokud komise dojde k závěru, že je správné výběrové řízení vyhlásit, je tento závěr pro zadavatele závazný.

Pokud však komise dojde k závěru, že by se výběrové řízení nemělo vyhlašovat, může ho zadavatel vyhlásit z vlastní iniciativy.

K § 5

Ustanovení vymezuje náležitosti, které musí vyhlášené výběrové řízení splňovat.

K § 6 a 7

Udávají se lhůty, které mají vytvořit dostatečný časový prostor pro účastníky výběrového řízení.

K § 8

Složení komise má garantovat odbornou úroveň výběrového řízení a zároveň objektivně posoudit skutečnou potřebu zdravotních služeb.

K § 9

Jedná se o zajištění maximální míry objektivnosti posuzování.

K § 10

Upravuje se jednání komise tak, že komise si zvolí předsedu, který řídí její jednání.

 

K § 11

Komise na jednání navrhne vyloučení těch účastníků, kteří nesplnili podmínky, které byly vyhlášeny jako podmínky k účasti na výběrovém řízení.

K § 12

Komise pořídí ze svého jednání zprávu, která bude přístupná účastníkům výběrového řízení, což je důležitým prvkem kontroly podporujícím maximální stupeň objektivnosti.

K § 13

Zadavatel vybere nejvhodnější nabídku, která nejlépe a nejefektivněji bude garantovat dostupnou zdravotní péči. Pokud by se stanovisko zadavatele a komise rozcházelo a zadavatel určil jiného než prvního uchazeče vítězem výběrového řízení, je povinen to písemně zdůvodnit.

K § 14

Z hlediska co nejprůhlednějšího jednání je správné, aby zadavatel oznámil všem uchazečům, kdo se stal vítězem výběrového řízení. Zároveň uvede, kdo byl na druhém a třetím místě.

K § 15

Vzhledem k tomu, že zařazení do sítě zdravotnických zařízení dává zdravotnickému zařízení právní nárok na uzavření smlouvy s kteroukoliv zdravotní pojišťovnou, která pracuje s finančními prostředky vybranými na základě zdravotního pojištění, je nezbytné, aby bylo zdravotnickému zařízení vydáno potvrzení.

 

 

 

K § 16

Vyhlašovatel, tedy orgán státní správy, vede seznam zdravotnických zařízení zařazených v síti. To umožní potenciálním uchazečům, aby se mohli včas připravit na nové výběrové řízení.

K § 17

Vzhledem k tomu, že musí existovat jasná garance dostupnosti, je třeba změnit současnou situaci tak, aby se pacienti s chronickou chorobou byť na omezenou dobu a bez vlastního zavinění nedostali do situace, kdy pro ně bude zdravotní péče fakticky nedostupná. Vzhledem k tomu, že toto je jasný úkol státu, je nezbytné, aby zdravotní služby, které zdravotnické zařízení těmto pacientům poskytne, garantoval stát. Je totiž jistě jednou z jeho povinností, aby řádně kontroloval hospodaření zdravotních pojišťoven tak, aby byly schopné dostát svým závazkům.

K § 18

Ustavuje se zcela výjimečný institut umožňující přikázat poskytování zdravotní péče zařízení, které jinak o takový způsob péče nemá zájem. Umožňuje se vstup do vlastnických práv, protože je třeba garantovat ústavní nárok. Proto je umožněno přikázat tuto péči pouze na dobu určitou. Jedná se však o dostatečně dlouhý časový interval, který by měl umožnit definitivní řešení situace.

K § 19

Upravuje se ukončení činnosti v síti zdravotnických zařízení.

K § 20

Ustanovení má zabránit formálním výběrovým řízením. Na druhé straně je třeba umožnit, aby zde existovaly časové intervaly umožňující vstup do soutěže i jiným poskytovatelům zdravotní péče. Přitom se navrhuje, aby i v tomto případě zdravotnické zařízení muselo dokladovat svou způsobilost poskytovat zdravotnické služby v potřebném rozsahu a kvalitě.

K § 21

Vydávání doporučených léčebných postupů má vytvořit informační protiváhu proti dílerům různých farmaceutických firem. Zároveň má být oporou revizním lékařům zdravotních pojišťoven, aby se ujasnila odborná stanoviska pro posuzování různých léčebných postupů.

K části druhé

K § 22

Nezbytná legislativní úprava týkající se navazování smluv v souvislosti se zákonem o síti zdravotnických zařízení.

K části třetí

K § 23

Navrhuje se zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků přibližně o 15 %, což by vzhledem k současnému výnosu spotřební daně znamenalo zvýšení příjmu přibližně o 2,5 mld. Kč.

K části čtvrté

K § 24

Provádí se snížení vyměřovacího základu pro výpočet zdravotního pojištění tak, aby se podtrhl význam zodpovědnosti za své zdraví. Rozpočtově bude změna pro zdravotnictví neutrální. Výsledkem je snížení odvodového zatížení obyvatelstva v oblasti zdravotního pojištění. Dalším efektem je potlačení solidarity zodpovědných s nezodpovědnými a možné zvýšení příjmu státního rozpočtu, pokud vláda nevyužije prostředky k řešení havarijních situací ve zdravotnictví.

Zřizuje se zvláštní účet, na který se převede 15 % vybrané spotřební daně, tedy ona část, o kterou se spotřební daň zvyšuje. Ministerstvo zdravotnictví určí část, která bude stejným mechanisme jako pojistné, přerozdělena mezi zdravotní pojišťovny provádějící zdravotní pojištění. Zřizovatelem účtu je Ministerstvo zdravotnictví.

K části páté

K § 25

Umožňuje se vytvářet společný rizikový fond pro zaměstnanecké pojišťovny. Smyslem je zvýšit bezpečnost malých pojišťoven systémem ve světě obvyklým, totiž sdílením společného rizika, které může být pro jednotlivou pojišťovnu neřešitelné.

Změna zákona ČNR č. 587/1992 Sb. o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů.

Nový text vytištěn tučně.

§ 23

ZÁKON č. 587/1992 Sb. VE ZNĚNÍ ZÁKONA č. 199/1993 Sb., ZÁKONA č. 325/1993 Sb., ZÁKONA č. 136/1994 Sb., ZÁKONA č. 260/1994 Sb. ZÁKONA č. 148/1995 Sb., ZÁKONA 95/1996 Sb. SE MĚNÍ TAKTO:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. § 40

 

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód Text Sazba daně

nomenklatury

celního sazebníku

2402 cigarety filtrové délky nad 70 mm 0,75 (0,65) Kč/kus

cigarety provazcové a cigarety

filtrové délky do 70 mm včetně 0,65 (0,55) Kč/kus

doutníky, cigarilos 0,56 (0,46) Kč/kus

2403 cigaretový tabák nařezaný pro

ruční výrobu cigaret 575 (475) Kč/kg

tabákové vložky z cigaretového

tabáku pro ruční výrobu cigaret 0,75 (0,65) Kč/kus

lulkové, dýmkové, šňupavé

a žvýkací tabáky 46 (35) Kč/kg

Navrhovaná novela zák. ČNR 550/1991 Sb. § 13 ve znění pozdějších předpisů.

(Nový text v závorce vytištěn tučně)

Úkoly zdravotních pojišťoven

1. Příslušná zdravotní pojišťovna hradí náklady péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním poskytnuté pojištěncům zdravotnickými zařízeními na základě smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními vždy na dobu dvou let, není-li dohodnuto jinak, s možností vypovězení smlouvy v případě porušení smluvních podmínek i před uplynutím sjednané doby. (To se nevztahuje na případy, kdy je smlouva uzavřena se zdravotnickým zařízením na základě jeho zařazení do sítě zdravotnických zařízení)
2. Smlouvy se uzavírají na rozsah těch druhů péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním, které je zdravotnické zařízení oprávněno poskytovat, (, nebo které poskytuje na základě zařazení do sítě zdravotnických zařízení)
3. Příslušná zdravotní pojišťovna poskytuje úhradu za provedené zdravotní výkony zdravotnickým zařízením podle seznamu výkonů s bodovými hodnotami, pokud Zdravotní řád nestanoví, že se zdravotní péče hradí paušálními částkami. Ve smlouvě podle odstavce 1 lze sjednat omezení úhrady vykázaných zdravotních výkonů v případě, že zdravotnické zařízení podstatně překračuje průměrné náklady na jednoho ošetřeného pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny pro daný druh zdravotnického zařízení a obor zdravotní péče. Seznam výkonů s bodovými hodnotami a výše paušálních částek včetně rozsahu zdravotní péče z těchto částek hrazené stanoví ministerstvo vyhláškou po dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Pojišťovny, ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem a odborných vědeckých společností. Účastníky dohodovacího řízení svolává ministerstvo nejméně jednou ročně. Ministerstvo financí po projednání s ministerstvem a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví na návrh zdravotních pojišťoven cenovým výměrem maximální ceny bodu.

 

4. Příslušná zdravotní pojišťovna uhradí na základě

1. lékařského předpisu vystaveného smluvním zdravotnickým zařízením, (zařízením zařazeným v síti zdravotnických zařízení pojištěnci, který je zařízení územně příslušný), lékařem poskytujícím první pomoc pojištěnci, smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči v zařízení sociální péče a smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči sobě, manželovi, svým rodičům, prarodičům, dětem, vnukům a sourozencům, jestliže jeho odbornost zaručuje Česká lékařská komora nebo Česká stomatologická komora, a jestliže k tomu uzavře zvláštní smlouvu se zdravotní pojišťovnou

1. zařízením lékárenské péče léčiva a prostředky zdravotnické techniky s výjimkou prostředků zdravotnické techniky uvedených v bodu 2,
2. jiným smluvním subjektům brýle a pomůcky oční optiky, vlasové náhrady, ortopedicko protetické pomůcky sériově a individuálně vyráběné, kompenzační pomůcky pro zdravotně postižené včetně vozíků a zvedáků pro imobilní osoby a dále pomůcky pro sluchově postižené, nevidomé a slabozraké,
3. zařízením lékárenské péče a jiným subjektům přístroje používané k terapii,

1. předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením, nebo zařízením zařazeným v síti zdravotnických zařízení, které poskytuje péči pojištěnci

1. stomatologické protetické náhrady a léčebné rehabilitační pomůcky,
2. ortodontické aparáty,

1. předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením nebo jiným smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté prostředky zdravotnické techniky, a to podle seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky, ve kterém jsou uvedeny výše úhrad poskytovaných příslušnými zdravotními pojišťovnami.

1. Seznam léčiv a prostředků zdravotnické techniky zpracovává ministerstvo po předchozím dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Pojišťovny, ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízeních zákonem 1) a odborných vědeckých společností; účastníky tohoto řízení svolává ministerstvo nejméně jednou ročně. Seznam léčiv a prostředků zdravotnické techniky, jeho změny a doplňování vydává ministerstvo vyhláškou.
2. Jestliže předepisující lékař předepíše léčivo nebo prostředek zdravotnické techniky, na jehož úhradě se podle seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky podílí pojištěnec, je povinen na tuto skutečnost pojištěnce upozornit. Vyžaduje-li to však zdravotní stav nemocného podle doporučení ošetřujícího lékaře, učiněného po dohodě s revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny, uhradí plně příslušná zdravotní pojišťovna předepsaná léčiva nebo prostředky zdravotnické techniky, výjimečně i léčiva v seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky neuvedená.
3. Příslušná zdravotní pojišťovna zajišťuje půjčování prostředků zdravotnické techniky takto označených v seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky a vede o tom evidenci. Vydání prostředků zdravotnické techniky nebo jejich zapůjčení zaznamená předepisující lékař do zdravotní dokumentace nemocného.

______________

1. Např. zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře.

Navrhovaná novela zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., a zákona č. 59/1995 Sb.

Navrhovaný text vytištěný tučně.

§ 2

Výše pojistného

1. Výše pojistného činí (13,5 %) 13,2 % z vyměřovacího základu za rozhodné období.
2. Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

§ 21

1. Příslušné zdravotní pojišťovny sdělí do osmého dne kalendářního měsíce správci účtu počty svých pojištěnců do 60 let věku a nad 60 let věku, za které je od prvního dne tohoto měsíce plátcem pojistného stát, 37) a to v členění uvedeném v § 6c odst. 1 zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb. Příslušné zdravotní pojišťovny dále sdělí do 22. dne každého měsíce správci účtu výši 60 % pojistného vybraného v období od 18. dne předcházejícího měsíce do 17. dne příslušného měsíce.
2. Správce účtu oznámí do 30. dne příslušného měsíce všem zdravotním pojišťovnám celkovou částku na ně připadající. Celkovou částku pro příslušnou zdravotní pojišťovnu tvoří součet podílů připadajících na každého jejího pojištěnce, za kterého je plátcem stát, přičemž na takového pojištěnce ve věku do 60 let připadá jeden podíl a od 60 let tři podíly.
3. Jeden podíl se vypočte ze součtu 60 % vybraného pojistného všemi zdravotními pojišťovnami, celkové platby státu za osoby, za něž je plátcem, a úroků vzniklých na zvláštním účtu snížených o poplatky za účetní operace a vedení zvláštního účtu tak, že se tento součet vydělí celkovým počtem pojištěnců, za které je plátcem stát, přičemž se každý pojištěnec nad 60 let věku počítá třikrát.
4. Přesahuje-li 60 % vybraného pojistného celkovou částku vypočtenou podle odstavců 2 a 3, odvede tato pojišťovna přebývající finanční prostředky na zvláštní účet, a to do tří pracovních dnů ode dne, kdy jí byla správcem účtu oznámena částka vypočtená na jednoho pojištěnce. Zdravotní pojišťovně, která nesplní povinnost podle předchozí věty, může Ministerstvo financí na podnět dozorčího orgánu uložit penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý kalendářní den následující po dni splatnosti do dne platby včetně. Penále nesmí zdravotní pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.
5. Nedosahuje-li 60 % vybraného pojistného celkovou částku vypočtenou podle odstavců 2 a 3, správce účtu poukáže příslušné zdravotní pojišťovně chybějící finanční prostředky, a to do deseti pracovních dnů ode dne oznámení vypočtené částky na jednoho pojištěnce. Pokud správce zvláštního účtu nesplní povinnost podle předchozí věty, může mu Ministerstvo financí na podnět dozorčího orgánu uložit penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den následující po dni splatnosti do dne platby včetně.

-----------------

" 21 a

1. Ministerstvo zdravotnictví České republiky je povinno zřídit zvláštní účet ke kompenzaci škod způsobených výrobky poškozujícími zdraví obyvatel.

1. Ministerstvo financí převádí 15 % vybraných spotřebních daní z tabákových výrobků na zvláštní účet zřízený Ministerstvem zdravotnictví podle odst. 1.
2. Ministerstvo zdravotnictví určí částku k dorovnání finančních prostředků po snížení výše pojistného. Tato částka se určí tak, že se od částky vypočtené jako 13,5 % vyměřovacího základu odečte částka vypočítaná podle platné výše pojistného.
3. Částka vypočtená dle odstavce 2 se rozdělí tak, že 40 % této částky se rozdělí pojišťovnám provádějícím zdravotní pojištění dle zvláštního zákona⁵ podle počtu jejich pojištěnců a 60 % této částky se odvede na účet zřízený dle zvláštního zákona.⁸
4. Zbytek na účtu zřízeném dle odstavce 1 se smí použít po projednání ve vládě České republiky k řešení havarijních situací ve zdravotnictví, jinak je příjmem státního rozpočtu."

Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., a zákona č. 60/1995 Sb. se doplňuje takto:

§ 16

Fondy zaměstnanecké pojišťovny

1. Zaměstnanecká pojišťovna vytváří a spravuje

1. základní fond zdravotního pojištění,
2. rezervní fond.

1. Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet fond pro úhradu závodní preventivní a specifické zdravotní péče (§ 13 odst. 2), další účelové fondy podle rozhodnutí správní rady této pojišťovny a v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem zaměstnanecké pojišťovny.
2. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zabezpečit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání prostředků.
3. Zaměstnanecké pojišťovny mohou vytvářet společné fondy ke krytí rizik vzniklých nenadálými zdravotními situacemi nebo zvláště náročnou skladbou pojištěnců.
4. Způsob tvorby a použití fondů zaměstnanecké pojišťovny (zaměstnaneckých pojišťoven) a uložení finančních prostředků fondů stanoví Ministerstvo financí České republiky vyhláškou.