Důvodová zpráva
Dosavadní ustanovení článku 3 odst. 2 Ústavy je nepoužitelné. Jednak proto, že Parlament může kdykoli přijmout regulérní ústavní zákon i bez ústavního zmocnění, jednak proto, že podle jeho znšění by lid mohl přímo vykonat státní moc i ve věcech výkonu státní správy v soudních záležitostech, neboť ”státní moc” se dělí na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní (čl. 2 odst. 1 Ústavy). Vláda a ostatní výkonné orgány státu i obecné soudy vykonávají svou působnost (pravomoc) na základě a v mezích zákonů, takže integraci lidu (voličů) do jejich činnosti lze uskutečnit jedině prostřednictvímzákonů, nikoli rozhodnutím lidu v konkrétním případě. V úvahu nepřichází lidové hlasování ani k pravomoci Ústavního soudu, neboť tento soud je vázán toliko ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy. Vyloučení přímého rozhodování lidu ve věcech výkonné a soudní moci ovšem neznamená, že by se nemohlo konat poradní a lidové hlasování ke zjištění stanoviska občanů k určité otázce zahraniční nebo vnitřní politiky státu.
Atd.
Poznámka:
Prováděcí zákon bude mít dvě části:
I. úpravu lidového hlasování a poradního LH, včetně pravomoci prezidenta republiky (viz. čl. 63 odst. 2 Ústavy).
II. novelizaci zákona o Ústavním soudu (viz. čl. 88 odst. 1 Ústavy).
2.7.1998
Příloha:
platné znění částí Ústavy s označením navrhovaných změn (změny označeny tučně)
HLAVA PRVNÍ
Základní ustanovení
Čl.1
Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.
Čl.2
(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
(2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.
(2) O změně Ústavy, o návrzích zákonů a o významných otázkách mezinárodních a vnitrostátních vztahů mohou rozhodnout občané v lidovém hlasování. Je nepřípustné k lidovému hlasování předložit návrh na zrušení nebo omezení ústavně zaručených základních práv a svobod, návrh na změnu ústavní úpravy voleb, návrh omezující svrchovanou rovnost České republiky s ostatními státy, jakož i návrhy ve věcech veřejných příjmů a výdajů, plnění branné povinnosti a pravomoci soudů. Ke zjištění stanoviska občanů k určité otázce zahraniční nebo vnitřní politiky státu lze konat poradní lidové hlasování. Konání lidového hlasování a jeho závaznost stanoví zákon.
(3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
Prezident republiky
Čl.62
Prezident republiky a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny, c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu, d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády, e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a byloli zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení, h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, i) podepisuje zákony, j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
(k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.
(l) vyhlašuje lidové hlasování a podává návrh Ústavnímu soudu na zrušení rozhodnutí přijatého v lidovém hlasování, má-li za to, že bylo provedeno v rozporu s Ústavou.
Ústavní soud
Čl.87
(1) Ústavní soud rozhoduje a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsouli v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10, b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsouli v rozporu s ústavním zákonem, zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10, c) o návrhu prezidenta republiky na zrušení rozhodnutí přijatého v lidovém hlasování d) o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu, e) o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod, f) o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora, g) v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25, h) o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst. 2, i) o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66, j) o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak, k) o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony, l) spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepříslušíli podle zákona jinému orgánu.
(2) Zákon může stanovit, že namísto Ústavního soudu rozhoduje
Nejvyšší správní soud a) o zrušení právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsouli v rozporu se zákonem, b) spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepříslušíli podle zákona jinému orgánu.