Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Návrh novely ústavního zákona ČNR č.1/1993 Sb., Ústava ČR

Sněmovní tisk: č. 1, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
Důvodová zpráva

⁠‌‌​‌‌​​​​‌​​​‌‌​⁠

Dosavadní ustanovení článku 3 odst. 2 Ústavy je nepoužitelné. Jednak proto, že Parlament může kdykoli přijmout regulérní ústavní zákon i bez ústavního zmocnění, jednak proto, že podle jeho znšění by lid mohl přímo vykonat státní moc i ve věcech výkonu státní správy v soudních záležitostech, neboť ”státní moc” se dělí na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní (čl. 2 odst. 1 Ústavy). Vláda a ostatní výkonné orgány státu i obecné soudy vykonávají svou působnost (pravomoc) na základě a v mezích zákonů, takže integraci lidu (voličů) do jejich činnosti lze uskutečnit jedině prostřednictvímzákonů, nikoli rozhodnutím lidu v konkrétním případě. V úvahu nepřichází lidové hlasování ani k pravomoci Ústavního soudu, neboť tento soud je vázán toliko ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy. Vyloučení přímého rozhodování lidu ve věcech výkonné a soudní moci ovšem neznamená, že by se nemohlo konat poradní a lidové hlasování ke zjištění stanoviska občanů k určité otázce zahraniční nebo vnitřní politiky státu.

Atd.

Poznámka:

Prováděcí zákon bude mít dvě části:

I. úpravu lidového hlasování a poradního LH, včetně pravomoci prezidenta republiky (viz. čl. 63 odst. 2 Ústavy).

II. novelizaci zákona o Ústavním soudu (viz. čl. 88 odst. 1 Ústavy).

2.7.1998

:

platné znění částí Ústavy s označením navrhovaných změn (změny označeny tučně)

HLAVA PRVNÍ

Základní ustanovení

Čl.1

Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní

stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.

Čl.2

(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji

prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

(2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc

přímo.

(2) O změně Ústavy, o návrzích zákonů a o významných otázkách mezinárodních a vnitrostátních vztahů mohou rozhodnout občané v lidovém hlasování. Je nepřípustné k lidovému hlasování předložit návrh na zrušení nebo omezení ústavně zaručených základních práv a svobod, návrh na změnu ústavní úpravy voleb, návrh omezující svrchovanou rovnost České republiky s ostatními státy, jakož i návrhy ve věcech veřejných příjmů a výdajů, plnění branné povinnosti a pravomoci soudů. Ke zjištění stanoviska občanů k určité otázce zahraniční nebo vnitřní politiky státu lze konat poradní lidové hlasování. Konání lidového hlasování a jeho závaznost stanoví zákon.

(3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v

případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo

nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Prezident republiky

Čl.62

Prezident republiky

a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá

jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,

b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny,⁠‌‌​‌‌​​​​‌​​​‌‌​⁠

c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,

d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal,

vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové

vlády,

e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,

f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,

g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se

trestní řízení nezahajovalo, a bylo‑li zahájeno, aby se v něm

nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení,

h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona

ústavního,

i) podepisuje zákony,

j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního

úřadu,

(k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

(l) vyhlašuje lidové hlasování a podává návrh Ústavnímu soudu na zrušení rozhodnutí přijatého v lidovém hlasování, má-li za to, že bylo provedeno v rozporu s Ústavou.

Ústavní soud

Čl.87

(1) Ústavní soud rozhoduje

a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou‑li

v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle

čl. 10,

b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých

ustanovení, jsou‑li v rozporu s ústavním zákonem, zákonem nebo

mezinárodní smlouvou podle čl. 10,

c) o návrhu prezidenta republiky na zrušení rozhodnutí přijatého v lidovém hlasování

d) o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti

nezákonnému zásahu státu,

e) o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému

zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních

práv a svobod,

f) o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby

poslance nebo senátora,

g) v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti

výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25,

h) o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky podle

čl. 65 odst. 2,

i) o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké

sněmovny a Senátu podle čl. 66,

j) o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního

soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze

provést jinak,

k) o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné

rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě

s ústavními nebo jinými zákony,

l) spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní

samosprávy, nepřísluší‑li podle zákona jinému orgánu.

(2) Zákon může stanovit, že namísto Ústavního soudu rozhoduje

Nejvyšší správní soud

a) o zrušení právních předpisů nebo jejich jednotlivých

ustanovení, jsou‑li v rozporu se zákonem,

b) spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní

samosprávy, nepřísluší‑li podle zákona jinému orgánu. ⁠‌‌​‌‌​​​​‌​​​‌‌​⁠

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací