Návrh vychází z názoru, že současná úprava řešení pracovních sporů před soudy ve svých důsledcích neumožňuje rychlé řešení pracovních sporů a tím ztěžuje postavení zaměstnanců i zaměstnavatelů. Navrhovatelé jsou přesvědčení, že v pracovním právu je zvláště důležité zabezpečit rychlé řešení sporů, protože např. v otázce platnosti výpovědi, převedení na jinou práci i v mzdových otázkách je dosažení pravomocného rozhodnutí ve věci po značné době spíše formálním právním řešení, ale nikoliv materiálním nalezením spravedlnosti. Proto navrhovatelé navrhují úpravu pracovního soudnictví, která však ponechává pracovní soudnictví v rámci obecného soudnictví. Změny spočívají v zavedení pořádkové lhůty pro nařízení jednání v první i druhé instanci a vytvoření specializovaných senátů, v nichž budou přísedící voleni z návrhů odborů a organizací zaměstnavatelů. Navrhovatelé si uvědomují, že je v Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o soudech a jsou připraveni uplatnit některé části tohoto návrhu jako pozměňovací návrhy k tomuto vládnímu návrhu zákona. Uvedenou problematiku však vládní návrh neřeší vcelku a je tedy nutné přinejmenším přijmout změnu občanského soudního řádu. Navrhovatelé jsou připraveni svůj návrh upravit podle výsledku projednávání vládního návrhu zákona o soudech.
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními závazky státu. Nedotýká se právní úpravy práva Evropské unie. Návrh nemá dopady na státní rozpočet.
Část I
Jde o změnu občanského soudního řádu, která zavádí dvouměsíční lhůtu pro konání jednání ve věci od podání žaloby v první instanci a od postoupení odvolání odvolacímu soudu ve druhé instanci. Samozřejmě při tomto jednání nemusí být věc rozhodnuta, jednání může byt odročeno, a to zvláště v případech skutkově složitých z důvodu provedení dalších důkazů. Naprostá většina sporů však skončí již při prvním jednání.
Část II
Jde o malou změnu zákona o soudech a soudcích, která má umožnit, aby rozvrhem práce byly pracovní věci přidělovány stejnému senátu ve stálém složení soudce a přísedících, kteří se tak stanou specialisty na řešení těchto věci. Zachování dosavadní úpravy je umožněno, aby ve výjimečných případech (nemoc soudce, podjatost apod.) byly pracovní spory řešeny i jinými občanskoprávními soudci.
Část III
Jde o zavedení principu, kdy se v rámci laického prvku budou na pracovním soudnictví podílet přísedící navrženi po jednom odbory a zástupci zaměstnavatelů. Z důvodu malé početnosti je jejich volba svěřena zastupitelstvu okresního města, kde sídlí okrasní soud, ale též zde zpravidla mají svá okresní sídla příslušné navrhující organizace (např. okresní hospodářské komory). Je zde i přechodné ustanovení, které má zajistit postupnou volbu těchto senátů.
Část IV
Vzhledem k předpokládané délce legislativního procesu je dána účinnost k 1. 4. 2002.
Zdeněk Koudelka v.r. Zdeněk Škromach v.r.
Stanislav Křeček v.r.
Znění částí zákonů s vyznačenými změnami
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
§ 115
Nestanoví-li zákon jinak, nařídí předseda senátu k projednání věci samé jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejich přítomnosti je třeba.
Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet dnů přede dnem, kdy se jednání má konat.
Ve věcech pracovních se jednání nařídí tak, aby se konalo nejpozději do dvou měsíců od podání žaloby.
§ 214
K projednání odvolání nařídí předseda senátu odvolacího soudu jednání. Ve věcech pracovních se jednání nařídí tak, aby se konalo nejpozději do dvou měsíců od předložení věci odvolacímu soudu.
Jednání není třeba nařizovat, jestliže:
se odmítá odvolání;
se zastavuje nebo přerušuje odvolací řízení;
odvolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, které se podle zákona vydává bez nařízení jednání nebo kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé;
se zrušuje rozhodnutí podle § 221 odst. 1;
odvolání se týká toliko nákladů řízení, lhůty k plnění nebo předběžné vykonatelnosti.
Jednání není třeba nařizovat také tehdy, bylo-li odvolání podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí, jestliže odvolací soud postupuje podle § 213.
Zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích
§4a
Rozvrh práce u soudu určí, který senát nebo samosoudce věc projedná a rozhodne. Rozvrh práce určí, že žaloby v pracovních věcech rozhoduje určený senát. V rozvrhu práce je třeba rovněž stanovit zastupování senátů (samosoudců) a který senát (samosoudce) věc projedná a rozhodne, nemůže-li rozvrhem práce stanovený senát (samosoudce) věc projednat a rozhodnout z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti soudce nebo vyloučení soudce anebo z jiných důvodů stanovených zákonem.
Rozvrh práce vydává předseda soudu na období kalendářního roku. V průběhu kalendářního roku může rozvrh práce změnit, jen jestliže to vyžaduje potřeba nového rozdělení prací u soudu.
Nemůže-li věc projednat a rozhodnout žádný senát (samosoudce) určený rozvrhem práce podle odstavce 1, přidělí předseda soudu věc jinému senátu (samosoudci). Stejně postupuje, nemůže-li soudce z důvodu náhlé překážky provést jednotlivé úkony v řízení.
Každý má právo nahlížet do vydaného rozvrhu práce a učinit si z něj výpisy nebo opisy.
Zákon č. 436/1991 Sb., o některých soudních opatřeních v soudnictví
§ 9
Přísedící okresních a krajských soudů (dále jen "přísedící") volí obecní zastupitelstva 7) v obvodu příslušného soudu z kandidátů navržených členy těchto zastupitelstev, pokud zákon nestanoví jinak. K navrženým kandidátům si obecní zastupitelstvo vyžádá vyjádření předsedy příslušného soudu. Přísedící do určených senátů rozhodujících v pracovních věcech volí zastupitelstvo města v sídle okresního soudu tak, že jeden z přísedících je volen z návrhů odborů a druhý z návrhů zaměstnavatelských svazů, Hospodářské komory České republiky a Agrární komory České republiky.
V hlavním městě Praze volí přísedící obvodní a místní zastupitelstva 8) v obvodu příslušného soudu.
Přísedícím může být zvolen občan, který splňuje všechny předpoklady pro výkon funkce přísedícího, stanovené zvláštním zákonem, 9) a který je v obvodu obecního zastupitelstva, obvodního zastupitelstva nebo místního zastupitelstva (dále jen "zastupitelstvo"), jímž je do funkce volen, přihlášen k trvalému pobytu 10) nebo v něm pracuje.
§ 39a
Až do zvolení přísedících určených senátů rozhodujících v pracovních věcech, vykonávají jejich působnost přísedící zvolení podle dosavadních předpisů.