Vl. zák., kterým se mění zák. v souvisl. exek. řádu správ.

V souvislosti s navrhovaným správním řádem a exekučním řádem správním je zapotřebí změnit některé zákony – zákon o správě daní a poplatků, trestní zákon, zákon o bankách, zákon o cenných papírech, zákon o výkonu trestu odnětí svobody, zákon o Policii České republiky, občanský soudní řád, zákon o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, zákon o přestupcích, zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí a zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti.

Vzhledem k rozsahu přímých novel jsou tyto zapracovány do samostatného zákona.

Návrh zákona respektuje mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika v této oblasti vázána a je slučitelný s právem ES. Právo ES neobsahuje úpravu, která by vázala členské státy v oblasti vymáhání nepeněžitých povinností nebo nedoplatků. Úprava je ponechána v kompetenci členských států.

Předložený návrh nebude mít dopad na státní rozpočet pokud jde o zvýšené nároky na jeho výdajovou stránku.

B. k Čl. I

k bodům 1. a 2.

Předkládané zákony - správní řád a exekuční řád správní - nově vymezují pojmy exekuční úřad a správní akt. Vzhledem k tomu, že placení peněžitých plnění ve správním řízení bude i nadále upravovat zákon o správě daní a poplatků, je nutné v této souvislosti ujednotit i úpravu vymáhání peněžitých povinností, protože dle stávajícího znění zákona o správě daní a poplatků podle něho postupují pouze ty orgány, které jsou ve smyslu ustanovení odstavce 3 § 1 uvedeného zákona v postavení správce daně. Novela odstavce 1 § 1 odráží i skutečnost, že dle ustanovení odstavce 5 § 10 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, nemají okresní úřady od 1.1.2001 již svůj rozpočet. Exekuční řád správní upravuje postup vymáhání obecně pro všechny orgány veřejné správy, tedy i pro správce daně, a ponechává i možnost požádat o provedení vymáhání soud všem správním úřadům včetně správců daní.

k bodu 3.

Úprava je odrazem skutečnosti, že správní exekuce bude zahrnovat a upravovat i exekuci daňovou.

k bodu 4.

Zdůvodnění této úpravy je obdobné jako v bodě 3.

k bodu 5.

Vložením tohoto textu dojde k prolomení zákonem stanovené mlčenlivosti správce daně a umožní se mu podat trestní oznámení pro trestný čin poškozování věřitele, jestliže dlužník v prohlášení o majetku uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje (vazba na ustanovení § 20 odst. 2 písm. b) a poznámku pod čarou č. 18 exekučního řádu správního).

k bodu 6.

Exekuční řád správní upravuje postup vymáhání obecně pro všechny správní úřady, tedy i pro správce daně. Možnost požádat o provedení vymáhání soud (nebo soudního exekutora), případně přihlásit svou pohledávku k uspokojení z výtěžku veřejné dražby, bude dána všem exekučním úřadům včetně správců daní.

k bodu 7.

Uvedené ustanovení se vypouští z důvodu, že exekuční řád správní ve svém § 25 problematiku exekučních nákladů při správní exekuci upravuje.

k Čl. II

Exekuční řád umožňuje, aby exekuční úřad ve vymáhacím řízení uložil dlužníkovi povinnost podat prohlášení o svém majetku. Aby takovéto ustanovení bylo smysluplné je nezbytné, aby jeho maření bylo sankcionováno stejně, jako je tomu v obdobném řízení před soudem.

k Čl. III

Novela zákona o bankách nově stanovuje bankám povinnost součinnosti s exekučními úřady v otázkách poskytování informací, které jsou jinak obsahem bankovního tajemství v případech, kdy exekuční úřad potřebuje tyto informace k provedení exekuce.

k Čl. IV

Účelem této právní úpravy je stanovit povinnost Střediska cenných papírů podat exekučnímu úřadu i utajované informace, a pro účely vymáhacího řízení, které je vedeno podle exekučního řádu správního, zprostit mlčenlivosti i další osoby uvedené v odst. 1 § 80 zákona o cenných papírech.

k Čl. V

Novelizací zákona o výkonu trestu odnětí svobody se ošetřuje situace, kdy exekuční úřad nařídí exekuci srážkami z pracovní odměny odsouzeného. Postup v takovém případě bude obdobný jako u nařízení výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny odsouzeného soudem.

k Čl. VI

V této úpravě se promítá povinnost Policie ČR jako státního orgánu poskytnout ochranu osobám pověřeným provedením správní exekuce, jestliže tyto osoby z důvodu ohrožení života nebo zdraví nemohou exekuci provést a o poskytnutí ochrany požádají. Úprava této pomoci musí zabezpečit i prevenci, tj. pomoc musí být poskytnuta, i když takové nebezpečí hrozí, protože v případě napadení exekutora již bude pozdě a exekuce by v takovém případě byla zmařena.

k Čl. VII

Navrhovaná novela občanského soudního řádu, která zpřesňuje vymezení exekučních titulů, vychází z nedávných změn ohledně orgánů veřejné správy a na úpravu obsaženou v novém správním řádu.

k Čl. VIII

Stejně jako v soudním řízení o výkonu rozhodnutí, jsou i v exekučním řízení správním případy, kdy je katastrálnímu úřadu stanovena povinnost učinit do katastru nemovitostí poznámku. Relevantní je to zejména v těch případech, kdy tato poznámka omezuje vlastníka (resp. dlužníka) v nekalém nakládání s věcí.

k Čl. IX

Exekuční řád správní stanoví v § 15 obecnou promlčecí lhůtu pro vymáhání peněžitých i nepeněžitých povinností (ta bude nyní, na rozdíl od stávající úpravy právě v rušeném ustanovení, desetiletá) a rovněž tak stanoví způsoby provádění exekuce. Obojí se plně vztahuje i na řízení o přestupcích a není tedy již dána opodstatněnost rušeného § 88 zákona o přestupcích.

k Čl. X

V zájmu řádného plnění daňových a poplatkových povinností je navrhována změna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Pokud by byl poplatníkem daně z přechodu vlastnictví dosavadní vlastník věci, docházelo by často k situaci, kdy by daňové povinnosti nebyly plněny; úprava zajišťuje, aby poplatníkem daně byl zásadně nabyvatel. V souladu s praxí se rovněž stanovuje, že základem pro výpočet daně je cena dosažená vydražením věci.

k Čl. XI

Se zavedením nového druhu výkonu rozhodnutí, tj. exekuce správní, vyvstala samozřejmě i potřeba patřičným způsobem upravit zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí.

k Čl. XII Úprava v zákoně o soudních exekutorech, upřesňující vymezení exekučních titulů, vychází z nedávných změn ohledně orgánů veřejné správy a v novém správním řádu.

k Čl. XIII Účinnost zákona se, obdobně jako u exekučního řádu správního, navrhuje k 1.1.2003 podle časového předpokladu legislativního procesu.

V Praze dne 26. září 2001

předseda vlády

ministr financí

ministr vnitra

Text částí zákonů

v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím exekučního řádu správního

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o správě daní a poplatků

Čl. I

Zákon č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., a zákona č. 320/2001 Sb., se mění takto:

§ 1

Rozsah působnosti

((1) Tento zákon upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně1) (dále jen "daně") které jsou příjmem státního rozpočtu České republiky (dále jen "rozpočet republiky"), rozpočtů obcí, rozpočtů okresních úřadů (dále jen "územní rozpočty") a státních fondů České republiky. (dále jen "fondy").)

(1) Tento zákon upravuje správu daní, cel, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně¹⁾ (dále jen daně), které jsou příjmem státního rozpočtu nebo státních finančních aktiv (dále jen ”státní rozpočet”), rozpočtů územních samosprávných celků (dále jen ”územní rozpočty”) a státních fondů nebo Národního fondu (dále jen ”fondy”).

(2) Správou daně se rozumí právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat podle tohoto zákona jejich splnění ve stanovené výši a době. Správce daně má způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení ve věcech správy daní a v tomto rozsahu má i procesní způsobilost.²⁾

(3) Podle tohoto zákona postupují územní finanční orgány³⁾ a další správní i jiné státní orgány České republiky, jakož i orgány obcí v České republice věcně příslušné podle zvláštních zákonů ke správě daní (dále jen "správce daně"), daňové subjekty, jakož i třetí osoby stanovené v tomto zákoně.

((4) Je-li zvláštním zákonem orgánu uvedenému v odstavci 3 svěřeno vybírání odvodů a poplatků sankční povahy, pokut a penále neuvedených v odstavci 1 a jsou-li tyto příjmy odváděny do rozpočtu republiky, do územních rozpočtů a fondů, postupuje se při jejich placení i vymáhání podle části šesté tohoto zákona, s výjimkou ustanovení § 63 odst. 2 až 6, § 67 až 69, § 71 a 72. Při postupu podle části šesté se použijí i ustanovení ostatních částí zákona, pokud jsou k uplatnění části šesté nezbytná.)

(4) Je-li správním aktem^3a) vydaným orgánem veřejné správy, dohodou o smíru^3b) nebo veřejnoprávní smlouvou^3a) podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutím vydaným orgánem veřejné správy podle tohoto zákona uložena povinnost peněžitého plnění do státního rozpočtu, územních rozpočtů nebo fondů, nebo vznikla-li povinnost tohoto plnění přímo ze zákona bez vydání správního aktu, postupuje se při jeho placení podle části šesté tohoto zákona s výjimkou ustanovení § 63 odst. 2 až 6, § 67 až 69 a § 71. Při postupu podle části šesté se použijí i ustanovení ostatních částí zákona, pokud jsou k uplatnění části šesté nezbytná a pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak; orgán veřejné správy při tom má postavení správce daně.

____________________________________

¹⁾ § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

²⁾ § 19 a 20 občanského soudního řádu.

³⁾ Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.

^3a) § správního řádu.

^3b) Část čtvrtá správního řádu.

§ 4

Místní příslušnost

(1) Místní příslušnost správce daně, není-li stanoveno jinak v tomto nebo ve zvláštním zákoně, se řídí u právnické osoby místem jejího sídla v České republice a u fyzické osoby bydlištěm v České republice, jinak místem, kde se převážně zdržuje, tj. v němž pobývá nejvíce dnů v roce. Pro účely tohoto zákona se rozumí bydlištěm fyzické osoby místo trvalého pobytu.

(2) Místně příslušným správcem daně částek za porušení rozpočtové kázně je finanční úřad podle odstavce 1. U odvodů příspěvkových organizací postupuje pouze takto určený správce daně, a to jen v případech ukládání odvodů za porušení rozpočtové kázně.

(3) Nelze-li určit místní příslušnost podle odstavce 1, řídí se místem, kde má stálou provozovnu⁴⁾ nebo místem, v němž daňový subjekt vykonává na území České republiky hlavní část své činnosti, jejíž výsledky jsou předmětem zdanění, popřípadě místem, v němž se nachází na území České republiky převážná část jeho nemovitého majetku.

(4) Nelze-li určit místní příslušnost podle odstavců 1 až 3, je příslušným správcem daně Finanční úřad pro Prahu 1, jde-li o obor daní, k jejichž správě jsou příslušné územní finanční orgány.

(5) Vzniká-li podle daňových předpisů daňová povinnost okamžikem přechodu státní hranice, řídí se místní příslušnost místem přechodu státní hranice.

(6) U poplatků je místně příslušný ten správce daně, který je oprávněn podle zvláštních předpisů k provedení poplatného úkonu.

(7) U daní, kde předmětem zdanění je nemovitost, je místně příslušným správcem daně finanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti se nemovitost nachází. Tento správce daně je pak povinen sdělit výsledky vyměření a případně další potřebné údaje tomu správci daně, u kterého je dána místní příslušnost podle předchozích ustanovení.

(8) Je-li předmětem zdanění převod, přechod či nabytí majetku, je místně příslušným správcem daně finanční úřad, v obvodu jehož územní působnosti

a) měl zůstavitel bydliště nebo se převážnou dobu zdržoval,

b) se nachází nemovitost, a to i v případě, nabývá-li se současně též movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch,

c) má bydliště nebo sídlo nabyvatel movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu,

d) má bydliště nebo sídlo dárce movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu, jde-li o dar do ciziny.

(9) Má-li plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně nebo záloh na ni a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady, je tato organizační jednotka plátcovou pokladnou. Místně příslušným správcem daně plátcovy pokladny je finanční úřad v místě plátcovy pokladny. Plátcova pokladna má stejná oprávnění a povinnosti jako plátce daně. Majetková odpovědnost plátce za jeho pokladny tím zůstává nedotčena.

(10) U srážkové daně vybírané zvláštní sazbou daně⁵⁾ bankami a pojišťovnami je místně příslušným správcem daně finanční úřad v sídle banky, pojišťovny nebo jejich pobočky či organizační jednotky, kde dochází k vybírání nebo srážení zvláštní sazbou daně, pokud jsou zde k dispozici veškeré doklady nutné pro provedení řádné srážky a její kontroly. Tyto pobočky či organizační jednotky jsou plátcovou pokladnou podle odstavce 9.

(11) Je-li místně příslušných několik správců daně, řízení provede ten z nich, který je zahájil jako první, pokud se příslušní správci nedohodnou jinak. Spory o místní příslušnost mezi správci daně rozhoduje orgán jim nejblíže nadřízený a v nejvyšším stupni pak Ministerstvo financí České republiky (dále jen "ministerstvo").

(12) Dojde-li u daňového subjektu ke změně místní příslušnosti, dosud příslušný správce daně vykoná jen neodkladné úkony a postoupí spisový materiál daňového subjektu za dobu, za kterou dosud nezaniklo právo daň vyměřit nebo dodatečně stanovit, tomu správci daně, na kterého přešla nově místní příslušnost. Za stejné období připojí ke spisovému materiálu i výpis z osobního účtu daňového subjektu. K tomuto výpisu doklady nepřipojuje. Je-li vedena proti daňovému subjektu (daňová) exekuce, sdělí dosavadní správce daně osobám, u nichž je vedena (poddlužník, plátce apod.), změnu místní příslušnosti a oznámí jim současně nové číslo účtu u banky, kam budou zabavené prostředky nadále poukazovány.

(13) Každý správce daně je v obvodu své územní působnosti příslušný k provedení místního šetření podle § 15, a to i bez delegace.

(14) Nelze-li místně příslušného správce daně určit podle tohoto nebo zvláštního zákona, stanoví jej ministerstvo. Ministerstvo může rovněž z důležitých důvodů, zejména z důvodu hospodárnosti nebo rychlosti řízení stanovit místní příslušnost jinak.

(15) Pokud ukládá platební povinnost podle § 1 odst. 4 orgán nepověřený současně jejím vybráním, je k vybrání místně příslušným orgánem finanční úřad v sídle orgánu, který platební povinnost uložil.

___________________________________

⁴⁾ § 22 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁾ § 36 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

§ 24

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Pracovníci správce daně, jakož i třetí osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním.

(2) Osoby zúčastněné na daňovém řízení musí být poučeny o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.

(3) Pracovníci správce daně mohou

a) informace získané v daňovém řízení poskytnout jinému pracovníku téhož nebo jiného správce daně, dále pak odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek v daňové věci, projednávají-li dědictví po daňovém dlužníkovi, vedou-li řízení o konkurzu a vyrovnání u daňového dlužníka, projednávají-li návrh správce daně, jímž se domáhá určení neúčinnosti právních úkonů daňového dlužníka nebo provádějí-li exekuci (ohledně daňové pohledávky),

b) poskytovat informace nadřízeným orgánům v případech vyřizování stížností daňových subjektů, při odborném posuzování jednotlivých případů a při jejich dohlídkové činnosti vykonávané u správce daně, jakož i dalším orgánům oprávněným ze zvláštního zákona ke kontrolní či dohlídkové činnosti u správce daně při výkonu správy daní v rozsahu jejich zákonného oprávnění; pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11,

c) zobecněné informace získané při výkonu správy daní poskytnout ministerstvu, aniž by byly uváděny konkrétní daňové subjekty, jichž se informace týkají. Tyto zobecněné informace může ministerstvo poskytovat jinému orgánu, pokud tak stanoví zvláštní zákon,

d) poskytovat souhrnné údaje o výši daňové povinnosti, stavu nedoplatků, povolených posečkáních, splátkách a prominutích, výši a včasnosti převedených částek apod. u jednotlivých daní jejich příjemcům, jimž výnos těchto daní náleží podle zákonného rozpočtového určení.

(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení a pracovníci daňového orgánu daňovým subjektem zproštěni pouze písemně, s uvedením rozsahu a účelu.

(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat

a) vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti,⁹⁾

b) jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán v souvislosti s daňovým řízením trestný čin neodvedení daně, poškozování věřitele, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení. Ohledně těchto trestných činů může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost; ve stejném rozsahu plní správce daně oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu,¹⁰⁾

c) při plnění oznamovací povinnosti správce daně ohledně trestných činů padělání a pozměňování kolkových známek, padělání a pozměňování nálepek k označení zboží pro daňové účely, porušení předpisů o nálepkách k označení zboží pro daňové účely, udávání padělaných a pozměněných peněz, padělání a pozměňování veřejné listiny, nedovolené výroby a držení státní pečeti a úředního razítka, pokud k nim došlo v přímé souvislosti se spácháním trestných činů daňových, uvedených v písmenu b), a to v rozsahu nezbytně nutném k jejich objasnění; tato podmínka souvislosti neplatí při plnění oznamovací povinnosti ohledně trestného činu udávání padělaných a pozměněných peněz,

d) při podávání podnětů ke stíhání trestných činů proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele, trestných činů veřejných činitelů a úplatkářství, pokud se jich dopustili pracovníci správce daně a došlo k nim v souvislosti se správou daní, a to v rozsahu nezbytně nutném k jejich objasnění.

(6) Pracovníci správce daně jsou povinni na dožádání poskytovat z informací získaných v daňovém řízení

a) orgánům sociálního zabezpečení¹¹⁾seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob, majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

b) orgánům, rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory,²⁹⁾ údaje pro stanovení rozhodného příjmu podle zvláštního zákona^29a) osob, které jsou poplatníky daně z příjmů; jde-li o poplatníky, kteří dosahují příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, datum zahájení a ukončení této činnosti a dále údaj o tom, zda poplatník daně z příjmů má základ daně z příjmů snížený o nezdanitelnou část základu daně z příjmů z důvodu vyživovaného dítěte, manželky nebo manžela,

c) soudům údaje o základu daně z příjmů, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů fyzické osoby pro účely rozhodnutí o výživném,

d) úřadům práce údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých daňových subjektů,

e) statistickým orgánům údaje pro vedení statistických registrů a zobecněné informace stanovené zvláštním zákonem,

f) katastrálním úřadům identifikační údaje vlastníků a jiných osob oprávněných z právních vztahů k nemovitostem pro účely správy katastru nemovitostí České republiky,

g) příslušné organizační složce Ministerstva financí údaje vyžádané na základě zvláštního zákona,^11c)

h) zdravotním pojišťovnám¹²⁾ seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů včetně údajů o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

i) orgánům, které rozhodly o poskytnutí rozpočtových prostředků nebo prostředků fondů, údaje o výši a důvodech, pro které byl stanoven odvod neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků nebo prostředků fondů. Pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni ohledně údajů poskytnutých jim z informací získaných v daňovém řízení mlčenlivostí podle tohoto zákona, pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11. Změny, k nimž došlo v údajích již poskytnutých, sdělují pracovníci správce daně oprávněným příjemcům těchto údajů vždy již bez jejich výslovného dožádání.

(7) Pracovníci správce daně jsou oprávněni uveřejnit seznam plátců daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.

(8) Pracovníci správce daně jsou po skončení výkonu této funkce zavázáni povinností zachovávat mlčenlivost ve stejném rozsahu jako třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení.

(9) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných v daňovém řízení nebo v souvislosti s ním pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným a nebo jednání, která by způsobila někomu újmu.

(10) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může pracovník správce daně využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(11) Správce daně odpovídá za vytvoření podmínek pro zachovávání mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu do údajů evidovaných pomocí výpočetní techniky.

______________________________________________________________________

⁹⁾ Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰⁾ § 8 odst. 1 věta druhá trestního řádu.

¹¹⁾ § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.

^11c)Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

¹²⁾ § 40 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

²⁹⁾ § 63 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb.

^29a) § 5 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.

§ 73

Vymáhání daňových nedoplatků

(1) Nezaplatí-li daňový dlužník splatný daňový nedoplatek včetně nedoplatku na pokutách uložených podle tohoto zákona v zákonné lhůtě, vyzve ho správce daně, aby daňový nedoplatek zaplatil v náhradní lhůtě, nejméně osmidenní, a upozorní ho, že po uplynutí této náhradní lhůty přikročí bez dalšího k vymáhání daňového nedoplatku. Proti výzvě se lze odvolat ve lhůtě patnácti dnů. Odvolání nemá odkladný účinek.

(2) Vymáhání lze zahájit i bez výzvy, pokud hrozí nebezpečí, že účel vymáhání bude zmařen, nepřistoupí-li se k vymáhání neprodleně.

(3) Vymáhání nedoplatku provádí správce daně, u něhož je daňový dlužník evidován, daňovou exekucí. O provedení exekuce může správce daně požádat též soud nebo soudního exekutora^27a).

(4) Exekuční titul pro daňovou nebo soudní exekuci je

a) vykonatelný výkaz nedoplatků,

b) vykonatelné rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění,

c) splatná částka zálohy na daň.

(5) Výkaz nedoplatků se sestavuje z údajů evidence daní a musí obsahovat přesné označení daňového dlužníka v prodlení, druh daně, výši nedoplatku na této dani, údaje o původní splatnosti dlužné daně, den, k němuž je výkaz nedoplatku sestavován, a doložku vykonatelnosti.

(6) Daňová exekuce se provádí vydáním exekučního příkazu na

a) přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňových dlužníků na účtech vedených u bank nebo jiné pohledávky,

b) srážku ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod.,

c) prodej movitých věcí,

d) prodej nemovitostí.

(7) Pro výkon daňové exekuce se použije přiměřeně občanského soudního řádu. Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem spravedlnosti České republiky upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti postupu při výkonu daňové exekuce, zejména způsoby řešení střetu exekuce soudní a daňové.

(8) Exekuční příkaz se doručuje daňovému dlužníkovi nebo ručiteli a dalším osobám, kterým jsou exekučním příkazem ukládány povinnosti. Všechny tyto osoby mohou proti němu podat do patnácti dnů námitky. O námitkách rozhodne správce daně, který exekuci nařídil. Pokud byla zahájena exekuce podle odstavce 2, je proti exekučnímu příkazu připuštěno odvolání, stejně jako u výzvy podle odstavce 1.

(9) Výkon rozhodnutí může být odložen, žádá-li daňový dlužník nebo ručitel o splátky, o posečkání daně nebo o prominutí daňového nedoplatku, a i bez žádosti, šetří-li se skutečnosti rozhodné pro částečné nebo úplné zrušení výkonu rozhodnutí. Bude-li povolen odklad, již provedené úkony zůstanou zachovány.

(10) Prokáže-li se v průběhu dalšího vymáhání, že bylo vymáháno neoprávněně, náleží daňovému dlužníkovi nebo ručiteli za takto neoprávněně vymožené částky úrok v dvojnásobné výši, než se poskytuje podle § 64 odst. 6. Pokud ještě exekuce trvá, zruší ji správce daně z úřední povinnosti. V případě, že by skutečná přiznaná škoda, způsobená daňovému dlužníkovi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem správce daně,²⁶⁾ byla vyšší než úrok přiznaný podle tohoto ustanovení, přiznaný úrok se na úhradu skutečné škody započítává. Úrok se nepřizná, činí-li méně než 50 Kč.

Při vymáhání daňových nedoplatků se postupuje podle zvláštního zákona^27b). Správce daně může, je-li to účelné, požádat o provedení výkonu rozhodnutí soud nebo soudního exekutora^27a), případně přihlásit daňový nedoplatek k uspokojení z výtěžku veřejné dražby podle zvláštního právního předpisu.^27c)

___________________________

^27a) § 35 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

^27b) Zákon č. Sb., exekuční řád správní.

^27c) § 45 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejné dražbě, ve znění zákona č. 120/2001 Sb.

§ 73a zrušen

(Exekuční náklady

(1) Exekuční náklady hradí daňový dlužník, pokud exekuce nebyla provedena neoprávněně.

(2) Náhrada exekučních nákladů záleží jednak v náhradě nákladů za výkon zabavení a za výkon prodeje, jednak v náhradě hotových výdajů správce daně. Hotové výdaje exekučních nákladů zálohuje ze svého rozpočtu správce daně a úhrada jejich náhrady daňovým dlužníkem se převede do rozpočtu správce daně.

(3) Náhrada nákladů za výkon zabavení činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200 Kč. Bylo-li pro týž nedoplatek vykonáno zabavení několika samostatnými úkony, nebo bylo-li zabavení opakováno, náhrada nákladů za výkon zabavení téhož nedoplatku se počítá jenom jednou.

(4) Náhrada nákladů za výkon prodeje činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200 Kč.

(5) Náhrada exekučních nákladů podle odstavců 3 a 4 se počítá z částky zaokrouhlené na celé stokoruny dolů.

(6) Dlužník je povinen k úhradě exekučních nákladů u výkonu zabavení podle odstavce 3 vždy, jakmile k výkonu exekuce pověřený pracovník správce daně nebo soudu oznámil dlužníku nebo jeho zástupci příčinu svého příchodu a sepsal úvodní větu soupisu věcí nebo jakmile byl odeslán exekuční příkaz.

(7) U exekučních nákladů za výkon prodeje podle odstavce 4 je dlužník povinen k jejich úhradě vždy, jakmile došlo k zahájení dražby a byla sepsána úvodní věta dražebního protokolu.

(8) Náhradu hotových výdajů hradí dlužník, i když k výkonu prodeje nedošlo.

(9) Náhradu hotových výdajů hradí dlužník ve skutečné výši do třiceti dnů ode dne, kdy mu jejich výše byla písemně sdělena. Proti tomuto rozhodnutí lze podat námitku podle § 52. Správce daně, kterému svědčí náhrada hotových výdajů, je oprávněn zadržet si z výtěžku exekuce částku v jejich očekávané výši, kterou zúčtuje při rozhodnutí o jejich skutečné výši.

(10) Týká-li se výkon zabavení nebo výkon prodeje více dlužníků nebo je uskutečňován společně a hotové výdaje se těchto případů týkají, rozvrhuje se jejich výše podle poměru jednotlivých vymáhaných nedoplatků.

(11) Náhrada exekučních nákladů podle odstavců 3 a 4 se vymáhá zároveň s nedoplatkem, pro který se exekuce provádí.

(12) Náhrada nákladů řízení se předepisuje na osobní účet daňového subjektu. Pokud správce daně zálohoval exekuční náklady ze svých rozpočtových prostředků, je oprávněn si tyto exekuční náklady uspokojit přímo z osobního účtu daňového subjektu.)

Č Á S T D R U H Á Změna trestního zákona

Čl. II

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 290/1993 Sb.a zákona č. 253/1997 Sb., Sb., se mění takto:

§ 256

Poškozování věřitele

(1) Kdo i jen částečně zmaří uspokojení svého věřitele tím, že

a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní část svého majetku,

b) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,

c) svůj majetek zdánlivě zmenšuje, nebo

d) v řízení před soudem nebo exekučním úřadem³⁾ odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo se splnění takové povinnosti úmyslně vyhýbá a nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.

(2) Stejně bude potrestán, kdo i jen částečně zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že

a) zničí, poškodí, zatají, zcizí nebo odstraní část majetku dlužníka, nebo

b) k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu.

(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.

________________________

³⁾ § 2 zákona č. Sb., exekuční řád správní.“.

Č Á S T T Ř E T Í Změna zákona o bankách

Čl. III

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb. a zákona č. 319/2001 Sb., se mění takto:

§ 38

(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.

(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního zákona.¹⁰⁾

(3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání

a) soudu pro účely občanského soudního řízení;⁸⁾

b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon;⁹⁾

c) finančních orgánů ve věci daňového řízení, jehož je klient účastníkem,

d) Ministerstva financí a Komise pro cenné papíry při výkonu zákonem stanoveného dozoru,^9a)

e) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zvláštní zákon,¹⁰⁾

f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného a příspěvku,

g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,

h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona,^9b)

i) úřadu práce ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků(.),

j) exekučního úřadu pro účely vymáhacího řízení podle zvláštního zákona.^9c)

Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.

(4) zrušen

(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží bance úhrada věcných nákladů.

(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí bankovní spojení svého klienta, tedy číslo účtu a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank.

(8) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen název klienta a označení porušené povinnosti.

(9) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů od porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o nápravě. Banka není povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu následně nedodrží, může banka bez dalšího využít svého práva podle odstavce 8. Klient může možnosti tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce.

______________________________________

⁸⁾ Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁹⁾ Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

^9a) Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^9b) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

^9c) Zákon č. Sb., exekuční řád správní.

¹⁰⁾ Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

Č Á S T Č T V R T Á Změna zákona o cenných papírech

Čl. IV

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 152/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 70/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb. a zákona č. 259/2001 Sb., se mění takto:

§ 70

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, je středisko povinno podat zprávu o utajovaných údajích pouze

a) osobám pověřeným výkonem státního dozoru podle tohoto zákona (§ 82),

b) soudu pro účely občanského soudního řízení,³⁰⁾

c) orgánu činnému v trestním řízení, a to za podmínek, které stanoví zvláštní zákon,³¹⁾

d) správcům daně pro účely správy daní,³²⁾

e) České národní bance, a to za podmínek, které stanoví zvláštní zákon,^32a)

f) ministerstvu pro účely výkonu státního dozoru podle zvláštních zákonů,^32b)

g) příslušné organizační složce ministerstva za podmínek, které stanoví zvláštní zákon,^32c)

h) Národnímu bezpečnostnímu úřadu a zpravodajským službám podle zvláštního zákona,^32d)

i) osobám, které prokáží, že je ten, jehož se utajované údaje týkají, oprávnil tyto údaje získat, nebo že jsou k jejich získání oprávněny z titulu jeho jiného zastoupení(.),

j) exekučnímu úřadu pro účely vymáhacího řízení podle zvláštního právního předpisu ^32e).

(2) Zprávu podle odstavce 1 podá středisko pouze na písemné vyžádání obsahující údaje, podle nichž může středisko příslušný údaj identifikovat.

(3) Středisko je povinno nejméně jednou týdně vhodným způsobem uveřejňovat údaje o

a) počtu kusů registrovaného cenného papíru, jejichž úplatný převod zaregistrovalo na základě příkazů k registraci převodu, s výjimkou příkazů, které jsou výsledkem převodů uskutečňujících se s využitím veřejných trhů,

b) průměrné ceně registrovaného cenného papíru dosahované při převodech podle písmene a)

________________________________

³⁰⁾ Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění zákon č. 501/1992 Sb.).

³¹⁾ § 8 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů.

³²⁾ Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

^32a) § 20a odst. 7 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 165/1998 Sb.

^32b) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^32c) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^32d) § 8 odst. 2 písm. b) a § 9 odst. 2 písm. f) zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.

^32e) Zákon č. Sb., exekuční řád správní.

§ 80

Povinnost mlčenlivosti

(1) Středisko, organizátor veřejného trhu, obchodník s cennými papíry, osoba oprávněná k vedení části evidence střediska, osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, provozovatel tiskárny oprávněné k tisku cenných papírů a jejich zaměstnanci, statutární orgány nebo jejich členové, členové dozorčích orgánů, prokuristé, likvidátoři, nucení správci, správci konkursní podstaty, jakož i ostatní osoby podílející se na jejich činnosti jsou povinni zachovávat mlčenlivost o informacích, které získají ve svém postavení a které se týkají skutečností majících význam pro vývoj finančního trhu nebo dotýkajících se jeho jednotlivých účastníků.

(2) Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, jsou osoby podle odstavce 1 zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost pro účely

a) občanského soudního řízení,

b) trestního řízení,

c) správy daní,

d) plnění povinností podle zvláštního zákona,^36a)

e) správního řízení před ministerstvem nebo Komisí,

f) výkonu státní kontroly(.),^36b)

g) vymáhacího řízení podle zvláštního právního předpisu ^32e).

(3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 1.

_____________________________

^36a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^36b) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

Č Á S T P Á T Á Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody

Čl. V

Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně souvisejících zákonů, se mění takto:

§ 33

Pracovní odměna odsouzených

(1) Odsouzeným přísluší odměna podle vykonané práce. Vláda stanoví nařízením výši této odměny a podmínky pro její poskytování.

(2) Pracovní odměna odsouzeného se pro účely srážek daní a pojistného na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění považuje za příjem ze závislé činnosti. Z této odměny se po srážce zálohy na daň a pojistného provedou i další srážky jednak k úhradě výživného pro děti, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, včetně příspěvku na úhradu nákladů při péči o dítě v ústavní nebo ochranné výchově, a jednak k úhradě nákladů výkonu trestu. Rozsah a pořadí dalších srážek z pracovní odměny odsouzeného stanoví Ministerstvo spravedlnosti (dále jen "ministerstvo") vyhláškou. Přitom přihlédne zejména k zabezpečení výživy dětí odsouzeného a oprávněným nárokům poškozených trestným činem.

(3) Je-li však soudem nařízen výkon rozhodnutí srážkami pracovní odměny odsouzeného, postupuje se podle občanského soudního řádu a předpisů vydaných na jeho základě. Je-li exekučním úřadem nařízena exekuce srážkami z pracovní odměny odsouzeného, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.^13a⁾

(4) Část pracovní odměny odsouzeného, která zbývá po provedení srážek podle odstavce 2, případně podle odstavce 3, se rozdělí na kapesné a úložné. Odmítne-li odsouzený bez závažného důvodu pracovat, kapesné mu nenáleží.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob rozdělení části pracovní odměny na kapesné a úložné podle odstavce 4 a stanoví rozsah a podmínky, za nichž odsouzený může úložné použít k podpoře své rodiny nebo k plnění svých závazků. Nevyčerpané úložné se odsouzenému vyplatí při propuštění z výkonu trestu, pokud se věznice s odsouzeným nedohodne jinak.

_____________________

^13a) Zákon č. Sb., exekuční řád správní.

Č Á S T Š E S T Á Změna zákona o Policii České republiky

Čl. VI

Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 105/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., se mění takto:

§ 44

Policejní útvary poskytnou ochranu soudním exekutorům při výkonu exekuční činnosti^17f) a osobám pověřeným výkonem rozhodnutí soudu nebo provedením exekuce podle zvláštního právního předpisu^17g), (jiného státního orgánu anebo orgánu obce,) nemohou-li tyto osoby z důvodu ohrožení života nebo zdraví výkon rozhodnutí provést nebo hrozí-li takové nebezpečí, a požádají-li o poskytnutí této ochrany. Policejní útvary poskytnou za stejných podmínek ochranu též správci konkursní podstaty při výkonu jeho pravomoci.

______________________________

^17f) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

^17g) Zákon č……..Sb., exekuční řád správní.

Č Á S T S E D M Á Změna občanského soudního řádu

Čl.VII

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 370/2000 Sb., se mění takto:

§ 274

Ustanovení § 251 až 271 se použije s výjimkou § 261a odst. 2 a 3 i na výkon

a) vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek;

b) vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů jimi schválených;

c) vykonatelných rozhodnutí státních notářství a dohod jimi schválených;

d) notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštního zákona;⁸⁰⁾

e) vykonatelných rozhodnutí orgánů (státní správy a územní samosprávy) veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných správních aktů, jakož i (smírů schválených těmito orgány) vykonatelných dohod o smíru a vykonatelných veřejnoprávních smluv;

f) vykonatelných rozhodnutí a výkazů nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení;

g) jiných vykonatelných rozhodnutí, schválených smírů a listin, jejichž soudní výkon připouští zákon.

_________________

⁸⁰⁾ § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.

Č Á S T O S M Á Změna zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem

Čl. VIII

Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb., se mění takto:

§ 9

(1) Poznámku zapíše katastrální úřad na základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, exekučního úřadu^5a), správce podniku, soudního exekutora, osoby oprávněné provádět veřejné dražby podle zvláštního právního předpisu,^(5a))^5b či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána

a) na základě návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti a zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti,⁶⁾ na základě exekučního příkazu k prodeji nemovitosti,^6c) exekučního příkazu k prodeji podniku,^6d) na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti a o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku,^6a) na základě usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti,^6b) na základě usnesení o povolení ochranné lhůty v konkursním řízení,⁷⁾ na základě usnesení o prohlášení konkursu,⁸⁾ na základě u soudu podaného návrhu na vyrovnání,⁹⁾ na základě usnesení o nařízení předběžného opatření¹⁰⁾, na základě oznámení o uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné^(5a))^5b, dražební vyhlášky pro prodej nemovitosti^5b) nebo na základě jiného rozhodnutí, kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného nakládat s předmětem práva zapsaným v katastru,

b) na základě podaného žalobního návrhu, kterým se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí, týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden záznam do katastru podle § 7,

c) na základě usnesení o nařízení exekuce.^6e)

(2) Při zápisu poznámkou se postupuje přiměřeně podle § 8.

(3) Zápis poznámky podle odstavce 1 písm. c) a její výmaz bezodkladně zajistí katastrální úřad, v obvodu jehož územní působnosti se nachází soud, který usnesení o nařízení exekuce vydal, ke všem listům vlastnictví v České republice, na kterých je nebo bude osoba označená jako povinný vedena jako vlastník nebo spoluvlastník nemovitostí. Ustanovení § 12 se nepoužije.

_____________________________

^5a) § 2 zákona č. Sb., exekuční řád správní.

^(5a)^5b) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

^5c) Zákon č. Sb., exekuční řád správní.

⁶⁾ § 335 odst. 1 a § 338b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

^6a) § 335b odst. 2 a 3 a § 338k odst. 1 občanského soudního řádu.

^6b) § 336c odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu.

^6c) § 68 a následující zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

§ 73 a následující zákona č. Sb., exekuční řád správní.

^6d) § 71 a následující zákona č. 120/2001 Sb.

^6e) § 44 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb.

⁷⁾ § 5a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. a zákona č. 94/1996 Sb.

⁸⁾ § 12a zákona č. 328/1991 Sb., ve znění zákona č. 94/1996 Sb.

⁹⁾ § 46 zákona č. 328/1991 Sb.

¹⁰⁾ § 74 zákona č. 99/1963 Sb.

Č Á S T DEVÁTá Změna zákona o přestupcích

Čl. IX

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., se mění takto:

§ 88

zrušen

(Výkon rozhodnutí

(1) Rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení lze vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro jejich zaplacení.

(2) Výkon rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení lze provést též prodejem movitých věcí dlužníka. Správní orgán příslušný výkonu rozhodnutí postupuje přitom přiměřeně podle občanského soudního řádu.¹²⁾

____________________________________

¹²⁾ § 321 až 334 občanského soudního řádu.)

Č Á S T DESÁTÁZměna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

Čl. X

Zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 113/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 96/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 203/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č.169/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 364/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., se mění takto:

§ 8

Poplatník

Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je

a) převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem,

b) nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci podle zvláštního právního předpisu^2b), vyvlastnění, konkursu, vyrovnání, vydržení nebo ve veřejné dražbě,

c) oprávněný z věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni,

d) převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitostí; převodce i nabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně.

(2) Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti z bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, považuje se každý z manželů za samostatného poplatníka a jejich podíly za stejné, pokud nejsou podíly dohodnuty nebo stanoveny jinak. V případě podílových spoluvlastníků je každý spoluvlastník samostatným poplatníkem a platí daň podle velikosti svého podílu.

_______________________________________________________

^2b) Například zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů(.), zákon č……..Sb., exekuční řád správní.

§ 10

nadpis vypuštěn

Základem daně z převodu nemovitostí je

a) cena zjištěná podle zvláštního předpisu,¹⁾ platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná; rozdíl cen nepodléhá dani darovací. Je-li však cena sjednaná vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná,

b) cena (§ 16) bezúplatně zřízeného věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni,

c) v případě vydržení cena zjištěná podle zvláštního předpisu, platná v den sepsání osvědčení o vydržení ve formě notářského zápisu nebo právní moci rozhodnutí soudu o vydržení,

d) cena zjištěná podle zvláštního předpisu, platná v den nabytí nemovitosti na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci,

e) v případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí, při exekuci podle zvláštního právního předpisu^2b) nebo ve veřejné dražbě je základem daně cena dosažená vydražením. Daň se nevyměří, je-li navrhovatelem dobrovolné dražby osoba osvobozená od daně z převodu nemovitostí,

f) cena sjednaná, jde-li o převod nemovitosti z vlastnictví obce.

Č Á S T J E D E N Á C T Á Změna zákona, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí

Čl. XI

Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, se mění takto:

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje postup soudů, soudních exekutorů(,) a exekučních úřadů¹⁾ (správců daně a orgánů veřejné správy) při provádění exekucí v případě, jsou-li exekucemi nařízenými soudem, nebo exekučním úřadem (správcem daně nebo orgánem veřejné správy) souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty.

_________________________________________

¹) § 2 zákona č. ………Sb., exekuční řád správní.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) exekucí výkon rozhodnutí nařizovaný soudem a prováděný soudem nebo soudním exekutorem podle zvláštních právních předpisů(,¹⁾)²⁾ a správní exekuce (daňová exekuce) nařizovaná a prováděná exekučním úřadem (správcem daně) podle zvláštního právního předpisu,^2a)⁽²⁾ a výkon rozhodnutí nařizovaný a prováděný orgánem veřejné právy podle zvláštního právního předpisu,³⁾)

b) oprávněným ten, jehož pohledávka se exekucí vymáhá,

c) povinným ten, proti němuž je exekuce nařízena a prováděna,

d) (správcem daně ten, kdo nařizuje a provádí exekuci podle zákona o správě daní a poplatků,) nařízením exekuce vydání rozhodnutí, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí nebo nařídil exekuci a vydání exekučního příkazu exekučním úřadem.

(e) nařízením exekuce vydání rozhodnutí, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí nebo nařídil exekuci, vydání exekučního příkazu správcem daně a vydání příkazu orgánem veřejné správy.)

______________________________________

^2a) Zákon č. ……….Sb., exekuční řád správní.

⁽¹⁾⁾²⁾ Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

⁽²⁾ Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

³⁾ Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.)

Srážky ze mzdy a jiných příjmů

§ 3

(1) Při exekucích souběžně postihujících nárok povinného na mzdu se uspokojují pohledávky oprávněných podle svého pořadí.

(2) Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, exekuční příkaz soudního exekutora o provádění srážek ze mzdy, nebo exekuční příkaz exekučního úřadu (správce daně) k provedení srážek ze mzdy (nebo příkaz k provedení srážek ze mzdy vydaný orgánem veřejné správy). Byla-li téhož dne plátci mzdy doručena rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Přikázání pohledávky

§ 8

(1) Při exekucích souběžně postihujících pohledávku povinného z účtu u banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen "peněžní ústav") se uspokojují pohledávky oprávněných podle svého pořadí.

(2) Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, exekuční příkaz soudního exekutora, nebo exekuční příkaz exekučního úřadu (správce daně nebo příkaz příslušného orgánu veřejné správy). Byla-li téhož dne peněžnímu ústavu doručena rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uhradí se poměrně.

§ 13

Ustanovení § 11 a 12 se použijí i ohledně hotových peněz a věcí, u nichž nedochází k prodeji.⁵⁾

____________________________

⁵⁾ § 333, 334 a 334a občanského soudního řádu.

§ 30 zákona č. Sb., exekuční řád správní.

Prodej nemovitostí

§ 14

(1) Postihují-li exekuce souběžně stejné nemovitosti povinného, provede se ta exekuce, která byla nejdříve nařízena; řízení v ostatních exekucích se ohledně této věci dnem právní moci jejich nařízení přerušují.

(2) Pořadí nařízení exekuce podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy příslušnému katastrálnímu úřadu

a) bylo doručeno usnesení, jímž soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí,

b) byl doručen exekuční příkaz vydaný soudním exekutorem,

c) byl doručen exekuční příkaz vydaný exekučním úřadem (správcem daně).

(3) V řízení o exekuci přerušené podle odstavce 1 lze pokračovat jen tehdy, jestliže v dříve nařízené exekuci nebyly do jejího pravomocného skončení nemovitosti prodány a jestliže vymáhaná pohledávka dosud nezanikla. Z více exekucí přerušených podle odstavce 1 se pokračuje v té, která byla nařízena dříve.

(4) Jestliže ohledně týchž nemovitostí bylo více exekucí nařízeno tentýž den, rozhodne obecný soud povinného, která z těchto exekucí se provede.

Č Á S T D V A N Á C T Á Změna zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů

Čl. XII

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, se mění takto:

§ 40

(1) Exekučním titulem je

a) vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek,

b) vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek,

c) vykonatelný rozhodčí nález,

d) notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu¹³⁾ nebo exekutorský zápis podle § 78 písm. a),

e) vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné správy (státní správy a územní samosprávy) včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných správních aktů, jakož i (smíry schválené těmito orgány) vykonatelná dohoda o smíru a vykonatelná veřejnoprávní smlouva,

f) vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení,

g) jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny,¹⁴⁾ jejichž výkon připouští zákon.

(2) Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.

(3) Má-li podle exekučního titulu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b) nebo c) splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li exekuční titul jinak, jsou zavázáni splnit všichni povinní rovným dílem.

(4) Exekuci rozhodnutí soudu o prodeji zástavy lze provést tehdy, obsahuje-li označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.

_________________________________________________________

¹³⁾ § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.

¹⁴⁾ § 12 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.