Vl. návrh zák. o zaměst. penzijním připojiš. - EU

I

Platná znění zákonů (jejich částí) s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Platné znění části zákona č. 357/1992 Sb.,o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, s vyznačením navrhovaných změn

************************

§ 19

1. Od daně dědické je osvobozeno nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině. 

2. Od daně dědické je za podmínek dále uvedených osvobozeno nabytí

1. movitých věcí osobní potřeby u fyzických osob, pokud tyto věci po dobu 1 roku před nabytím nebyly součástí obchodního majetku zůstavitele, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených z bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z nich, pokud cena tohoto majetku nepřevyšuje u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části ceny movitých věcí nebo podílu na těchto věcech nabývaných každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky, 

2. vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky (s výjimkou vkladů na účtech zřízených pro podnikatelské účely), peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených z bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z nich, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části movitého majetku nebo podílu na tomto majetku nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

c) (částek, které se podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením stávají předmětem dědictví.2e))

c) částek, které se podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením nebo podle zákona o zaměstnaneckém penzijním připojištění stávají předmětem dědictví. 2e)

3. Od daně darovací je za podmínek dále uvedených osvobozeno nabytí

1. movitých věcí osobní potřeby u fyzických osob, jestliže tyto věci po dobu 1 roku před nabytím nebyly součástí obchodního majetku dárce, pokud cena tohoto majetku nepřevyšuje u osob I. skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části ceny movitých věcí nabývaných každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

2. vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky (s výjimkou vkladů na účtech zřízených pro podnikatelské účely), peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob I. skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části movitého majetku nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

3. jiného majetkového prospěchu nabytého na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené mezi vlastníkem pozemku a bytovým družstvem nebo vlastníkem jednotky při úpravě práva k pozemku podle zvláštního předpisu.2f)

4. U jednoho poplatníka se podmínky pro osvobození uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) a v odstavci 3 písm. a) a b) posuzují samostatně.

5. Od daně dědické a daně darovací jsou dále osvobozena nabytí movitého majetku, pokud zůstavitel nebo dárce byl zástupcem cizího státu pověřeným v České republice, příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společné domácnosti, jakož i jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem České republiky, je-li zaručena vzájemnost.

6. Osvobození od daně dědické uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) se poskytne -jen za předpokladu, že poplatník tyto věci a hodnoty uvede v daňovém přiznání.

§ 20

1. Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku

   1. Českou republikou,

   2. územními samosprávnými celky a jimi zřízenými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi,

   3. dobrovolnými svazky obcí.

2. Od daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny

   1. převody a přechody vlastnictví k nemovitostem při likvidaci státních podniků,3) akciových společností s plnou majetkovou účastí státu nebo s plnou majetkovou účastí Fondu národního majetku České republiky a nebo Pozemkového fondu České republiky a společností s ručením omezeným s plnou majetkovou účastí státu,

   2. převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné podle rozhodnutí valné hromady a schválené vládou České republiky,

   3. převody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu související s přímým prodejem v rámci rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona,4)

   4. převody a přechody vlastnictví k nemovitostem v souvislosti s rozdělováním a slučováním obcí nebo se změnami jejich území podle zvláštních předpisů,5)

   5. převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví obcí do vlastnictví dobrovolných svazků obcí (dále jen "svazek") vytvořených podle zvláštního zákona,6) a dále z vlastnictví svazků do vlastnictví obcí, které byly či jsou ve svazku sdruženy a které byly předchozími vlastníky převáděných nemovitostí.

3. Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví České republiky, pokud právo hospodaření s tímto majetkem vykonávají ústřední orgány, státní fondy, okresní úřady nebo rozpočtové či příspěvkové organizace zřízené ústředními orgány nebo okresními úřady, jakož i převody nebo přechody vlastnictví k nemovitostem na Českou republiku.

4. Od daně dědické a daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku

   1. určená na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy a vzdělání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny k zabezpečování těchto činností a které mají sídlo na území České republiky,

   2. státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi,7)

   3. obecně prospěšnými společnostmi, penzijními společnostmi a politickými stranami a politickými hnutími určená na jejich činnost,

   4. nadacemi nebo nadačními fondy, jakož i majetku poskytnutého nadacemi nebo nadačními fondy v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu.

5. Od daně dědické je osvobozen nárok zůstavitele na odškodnění podle zvláštních zákonů,8) jestliže zůstavitel podal žádost o předběžné projednání podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobnou žádost podle ostatních zvláštních předpisů, a do smrti zůstavitele nárok nebyl ústředním orgánem uspokojen. Toto osvobození se vztahuje též na případy, kdy zůstavitel nárok včas uplatnil u soudu, do smrti zůstavitele však nebylo soudem o něm pravomocně rozhodnuto.

6. Od daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny

   1. převody a přechody vlastnictví k majetku z Fondu národního majetku České republiky a z Pozemkového fondu České republiky na nabyvatele, na základě rozhodnutí o privatizaci 9) a při převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu podle zvláštního předpisu,9a)

   2. převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné v rámci schváleného privatizačního projektu nebo rozhodnutí o privatizaci před převodem majetkové účasti na Fond národního majetku České republiky nebo na Pozemkový fond České republiky,10)

   3. převody a přechody majetku, který přechází na právnické osoby v České republice v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky,

   4. převody a přechody vlastnictví k pozemkům a zřízení věcných břemen na základě rozhodnutí pozemkových úřadů o pozemkových úpravách podle zvláštního předpisu,11)

   5. obchodních společností nebo družstev (dále jen "vklad"). Je-li vkladem nemovitost, osvobození se neuplatní, jestliže do pěti let od vložení vkladu zanikne účast společníka obchodní společnosti nebo člena v družstvu (dále jen "společník"), s výjimkou případu úmrtí společníka, a nemovitost není společníku vrácena. Po dobu těchto pěti let neběží lhůta pro vyměření daně. Zánik účasti ve společnosti nebo členství v družstvu do pěti let od vložení nemovitosti jako vkladu je společník povinen oznámit do 30 dnů ode dne zániku účasti nebo členství místně příslušnému správci daně; součástí tohoto oznámení je i sdělení o způsobu vypořádání,

   6. (přechody jmění obchodních společností a družstev při jejich sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně)

f) převody a přechody jmění právnických osob při jejich sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně,

7. bezúplatné převody bytů a nebytových prostorů z vlastnictví bytových družstev do vlastnictví členů - fyzických osob, jde-li o bezúplatné převody uvedené v ustanovení § 24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů,

8. převody rodinných domků a garáží a bytů z majetku družstev do vlastnictví členů těchto družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k rodinnému domku, garáži nebo bytu vznikl po splacení členského podílu (dalšího členského vkladu) těmito členy nebo jejich právními předchůdci,

9. převody a přechody majetku bytového družstva v souvislosti s vyčleněním části bytového družstva,12c)

10. převody bytů a garáží z vlastnictví právnické osoby, vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem budovy, do vlastnictví fyzických osob - nájemců převáděných bytů a garáží, kteří jsou členy nebo společníky této právnické osoby, pokud se fyzické osoby nebo jejich právní předchůdci podíleli svými peněžními prostředky a jinými penězi ocenitelnými hodnotami na pořízení budovy.

7. Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví

   1. ke stavbě, která je novou stavbou, na níž bylo vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí, nebo je dokončenou novou stavbou nebo rozestavěnou novou stavbou a stavba nebyla dosud užívána, s výjimkou zkušebního provozu,12d)

   2. k bytu v nové stavbě a k bytu, který vznikl změnou dokončené stavby12e) a byt nebyl dosud užíván, jde-li o převod bytu podle zvláštního právního předpisu,12f) jestliže převodcem je fyzická či právnická osoba a převod stavby je prováděn v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, kterou je výstavba nebo prodej staveb a bytů, nebo jejich předmětem činnosti je výstavba nebo prodej staveb a bytů, anebo je-li převodcem obec.

8. Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen úplatný převod nemovitosti, jestliže převodcem je právnická osoba, které byla nemovitost bezúplatně převedena likvidátorem na základě zákona o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů.

9. Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí se nevybírá při vydání majetku podle zvláštních předpisů.13)

10. Od daně darovací jsou osvobozena nabytí vlastnického práva k nemovitostem, které jsou kulturními památkami, pokud k nim dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině.

11. Od daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku fyzickými osobami s bydlištěm na území České republiky provozujícími školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat určená na financování těchto zařízení. Obdobně jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku právnickými osobami provozujícími zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat.

12. Od daně darovací jsou osvobozeny bezúplatné a částečně bezúplatné převody majetku z Fondu národního majetku České republiky a z Pozemkového fondu České republiky na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s., a dotace poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a. s., z majetku tohoto fondu.

13. Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno první bezúplatné nabytí majetkového podílu stanoveného § 7 odst. 4 a částí třetí zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, mezi osobami blízkými.13a)

14. Od daně darovací je osvobozeno nabytí peněžních prostředků poskytnutých fyzické osobě, která je prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky.

15. Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely a bezúplatné nabytí majetku z veřejných sbírek,13b) nejsou-li tato bezúplatná nabytí majetku od daně darovací osvobozena podle předchozích odstavců.

------------------------------------------------------------------

3) § 761 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 47b zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 10a odst. 6 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

6) § 20a zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.

8) Např. zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému jetku, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.

9a) Např. zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 11 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11) § 19 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.

12) Část druhá zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

12a) § 24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).

12b) § 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky Československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb. a č. 398/1992 Sb.

12c) Např. § 29 zákona č. 72/1994 Sb.

12d) § 84 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

12e) § 139b odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

12f) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

13) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech.

13a) § 116 občanského zákoníku.

13b) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

************************

Platné znění části zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s vyznačením navrhovaných změn

***************************

§ 6

Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

1. Příjmy ze závislé činnosti jsou

1. příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku,

2. příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce,

3. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

4. příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.

2. Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako "zaměstnanec", plátce příjmu jako "zaměstnavatel". Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.

3. Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů,4b) a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,1a) nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, jakož i částka stanovená podle odstavce 6.

4. Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. c), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 3 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5.

5. Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.

6. Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny (§ 29) vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši1 000 Kč.

7. Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou

1. náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem,5) jakož i hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje,

2. hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,5a) včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,

3. částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,

4. náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.

8. Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise zaměstnavatele za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

9. Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

1. částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem,

2. hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,

3. hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

4. nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb,6a) ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí zahraniční rekreace včetně zahraničních zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 10 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,

5. částky, které je povinen podle zvláštních předpisů21) platit zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na zdravotní pojištění,

6. zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

7. příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale připisují se na jejich členské podíly,

8. příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle zvláštního předpisu6) za nižší než jmenovitou hodnotu s výjimkou příjmů z nich plynoucích,

ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích; osvobození se nevztahuje na příjmy z osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti a na příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),

9. hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu,6a) u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance,

10. peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,6b)

11. náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,6c)

12. hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,

13. mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů6d) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,

14. příjmy získané vrácením zaměstnaneckých akcií (obligací) až do výše rozdílu mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou a prodejní hodnotou při jejich vydání, pokud byl tento rozdíl zdaněn při jejich nabytí před 1. lednem 1993,

15. náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,

16. peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu 6a) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč,

18. peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí celníka,

19. zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslaných v rámci jednotek mírových sil OSN mimo území České republiky6e) po dobu působení v zahraničí,

20. peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí příslušníka hasičského záchranného sboru,

21. odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí,

22. příjmy do výše 10 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav,65) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,

23. příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,21)

24. naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům,

25. částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní pojištění"), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,

26. částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci,

za) příspěvek zaměstnavatele na zaměstnanecké penzijní připojištění poukázaný na účet jeho zaměstnance u zaměstnaneckého penzijního fondu34e), maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 21).

10. Funkčními požitky jsou

1. funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky platy vedoucích ústředních úřadů státní správy,

2. odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.

11. Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu. Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.6f)

12. Ustanovení odstavců 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytované v souvislosti s výkonem funkce.

13. Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, snížené o sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční pojištění. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 je základem daně jejich příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí.

------------------------------------------------------------------

1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

4b) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce.

5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

5a) Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce.

6) § 158 obchodního zákoníku.

6a) Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

6b) Např. zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky.

6c) § 92 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb.

§ 116 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 527/1992 Sb.

6d) § 7 odst. 2 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.

6e) § 11 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

§ 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.

§ 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.

6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona

č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.

65) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

34e) Zákon č……../2002 Sb., o zaměstnaneckém penzijním připojištění a o změně některých zákonů

*************************

§ 8

Příjmy z kapitálového majetku

1. Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou

1. podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů,

2. podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,

3. úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu,9f)

4. výnosy z vkladových listů a z vkladů jim na roveň postavených,

5. dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem 9a) po snížení podle odstavce 7,

6. plnění ze soukromého životního pojištění po snížení podle odstavce 8,

7. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech s výjimkou podle § 7a a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků obchodních společností. Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.), se posuzují podle písmene c),

8. úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy),

9. dávky zaměstnaneckého penzijního připojištění 34e) po snížení podle odstavce 10.

2. Účastí podle odstavce 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní a nepeněžní vklad do podnikání.

3. Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují

1. rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání; v případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu,

2. příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry.

4. Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a) a úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)], plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Pokud úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. c) a d) a dále úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. a) z dluhopisů,20a) úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)] a úrokové příjmy z dluhopisů20a) podle odstavce 3 písm. a) uvedené v § 36 odst. 2 písm. a) bodu 1 a písm. c) bodu 1 plynou ze zdrojů na území České republiky a poplatník uvedený v § 2 odst. 2 je má zahrnuty v obchodním majetku (§ 4 odst. 4), jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně) a sražená daň se započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 36 odst. 6); to se nevztahuje na úpadce za období trvání konkursu.

5. Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a) ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně), pokud poplatník nevyužije možnosti zahrnout je do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2. Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují ve výši včetně daně sražené v zahraničí.

6. Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně), s výjimkou úroků a jiných výnosů z depozitní směnky vystavené bankou, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Příjmy uvedené v odstavci 3 písm. b) se snižují o cenu pořízení předkupního práva. Jsou-li výdaje spojené s příjmem uvedeným v odstavci 3 písm. b) vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.

7. Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Jde-li o penzi, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně na vymezené období pobírání penze. Není-li období pobírání penze vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy penzi začne poprvé pobírat. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000.

8. Plnění ze soukromého životního pojištění se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001.

9. Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo odstavce 3 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela.

10. Dávka zaměstnaneckého penzijního připojištění 34e) se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky na zaměstnanecké penzijní připojištění. Jde-li o penzi, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně na období pobírání penze, které se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy penzi začne poprvé pobírat. Jednorázové vyrovnání nebo odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaměstnavatele zaplacené na zaměstnanecké penzijní připojištění.

***************************

§ 15

Nezdanitelná část základu daně

1. Základ daně se sníží o částky

1. 38 040 Kč ročně na poplatníka,

2. 23 520 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen "ZTP/P"), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek,

3. 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 21 720 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,9a) státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření4a) a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,

4. 7 140 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod,

5. 14 280 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,43) u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,

6. 50 040 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,

7. 11 400 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů14d) pro účely státní sociální podpory.

2. O částku podle odstavce 1 písm. a) se nesnižuje základ daně u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.

2. U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f). U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně v samostatném přiznání k dani (§ 8 odst. 5 a § 10 odst. 8), se tento základ daně nesnižuje o částky uvedené v §15.

2. Za vyživované dítě poplatníka [vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit] se v souladu se zvláštními předpisy14d) považuje

   3. nezletilé dítě,

   4. zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a 1. soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře,14d) nebo 2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo 3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

2. Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije v domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.

2. Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

2. Poplatník může uplatnit snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení základu daně splněny. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání.

2. Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč.

2. Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.

2. Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,4a) úrokům z hypotečního úvěru53) poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,55) jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,56) bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu61) a změnu32) stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60) prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí

   3. výstavba bytového domu,58) rodinného domu,59) bytu podle zvláštního právního předpisu60) nebo změna32) stavby,

   4. koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená v písmenu a) s využitím úvěru na financování bytových potřeb, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

   5. koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního předpisu,

   6. splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

   7. údržba 61) a změna 32) stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání,

   8. vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu,

   9. úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislost s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

   10. splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).Použije-li nebo používá-li poplatník bytovou potřebu podle písmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

2. V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb je více zletilých osob,62) uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby, uvedený v odstavci 10 písm. a) až c), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby vlastnil a bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví v případě výstavby nebo změny 32) stavby v době po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí 63) užíval ke svému trvalému bydlení, nebo bydlení manžela, svých potomků, rodičů nebo prarodičů. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů u poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí nezdanitelná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

3. Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst platbu příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem9a) podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených na penzijní připojištění se státním příspěvkem poplatníkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč.

2. Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst za zdaňovací období činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.

2. Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst platbu příspěvků poplatníkem na zaměstnanecké penzijní připojištění podle zvláštního právního předpisu34e) penzijní společnosti spravující zaměstnanecký penzijní fond. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených na zaměstnanecké penzijní připojištění na zdaňovací období. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 18 000 Kč.

***********************

§ 20

Základ daně a položky snižující základ daně

1. Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení odstavců 2 až 6.

2. U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji z likvidace obchodního jmění19b) poplatníka upravený podle § 23 až 33. Součástí tohoto hospodářského výsledku je i odpis opravné položky20) k úplatně nabytému majetku; aktivní opravná položka k úplatně nabytému majetku se odepisuje při zahájení likvidace a pasivní položka při ukončení likvidace. Při ukončení likvidace se hospodářský výsledek, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období), upraví o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek,22a) výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období. Součástí tohoto hospodářského výsledku není odpis opravné položky k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena družstva.

3. U investiční společnosti vytvářející podílové fondy16) se základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy. Základ daně stanovený odděleně za jednotlivý podílový fond lze snížit o rozdíl, o který v předchozím zdaňovacím období výdaje (náklady)upravené podle § 23 převyšovaly jeho příjmy upravené podle § 23. O tento rozdíl lze u jednotlivého podílového fondu snížit základ daně nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém byl tento rozdíl vykázán, a to i v případě, kdy došlo k převodu obhospodařování podílového fondu na jinou investiční společnost. Obdobně se postupuje při stanovení základu daně u penzijní společnosti.34e)U otevřeného podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace lze o vyměřenou daňovou ztrátu nebo její část neuplatněnou jako odčitatelnou položku od základu daně tímto investičním fondem snížit základ daně, a to ve zdaňovacích obdobích zbývajících do sedmi zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta tomuto investičnímu fondu vyměřena.

4. U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům.19c)

5. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b)^*

6. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c)

7. Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3 tohoto zákona, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u veřejných vysokých škol pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

8. Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, právnickým osobám se sídlem na území České republiky , jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

9. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností na účely vymezené v odstavci 8, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle odstavce 5.

10. Hodnota darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle odstavce 4. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta podle odstavce 6.

11. Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.

§ 21

Sazba daně

1. Sazba daně činí 31 %, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

2. Sazba daně činí 15 %

1. u investičního fondu a penzijního fondu 9a)^*. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů, a

2. u podílového fondu16) a zaměstnaneckého penzijního fondu 34e) . Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený podle § 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

3. Sazba daně 15 % se vztahuje na samostatný základ daně podle § 20b zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů.

4. U investičního fondu, který v průběhu zdaňovacího období ukončil činnost,19d) se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně stanoveného podle § 20a. Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které v průběhu zdaňovacího období vznikl investiční fond.

5. Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců platná k poslednímu dni zdaňovacího období nebo jeho části.

**********************

§ 23

Základ daně

1. Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců.

2. Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,20) vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta), a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z hospodářského výsledku upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti.

3. ) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2

   1. se zvyšuje o

1. částky neoprávněně zkracující příjmy,

2. částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů),

3. výdaje (náklady) uplatněné podle § 24 odst. 2 písm. za), částky dosud odečtené od základu daně podle § 34 odst. 3 při porušení podmínek stanovených tímto zákonem,

4. částky, o které byl snížen hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle písmene c) bodů 1 a 2 za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností v účetnictví provedena,

5. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů 21) povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem účtujícím v soustavě podvojného účetnictví sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního zákona28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částkami, o které se zvýší hospodářský výsledek, nebudou-li odvedeny do termínu pro podání daňového přiznání,

6. přijaté úhrady závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů nebo o částky při ustoupení věřitele účtujícího v soustavě podvojného účetnictví od původně uplatněných nároků na ně, které byly podle písmene b) bodu 1 položkou snižující hospodářský výsledek v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud se o částky při ustoupení od původně uplatněných nároků nezvyšuje hospodářský výsledek podle bodu 2. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

2. se snižuje o

1. rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů podle zvláštního právního předpisu20) u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období,

2. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen hospodářský výsledek u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví podle písmene a) bodu 5, dojde-li k jejich odvedení. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud tyto částky pojistného a příspěvku odvede za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

3. lze snížit o

1. částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,

2. částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona do výdajů (nákladů) zahrnout,

3. částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu20) zúčtovány ve prospěch výnosů,

4. částky související s pasivní opravnou položkou vytvořenou k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena družstva, pokud jsou podle zvláštního právního předpisu zúčtovány ve prospěch výnosů.

4. Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují

   1. u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 s výjimkou penzijních fondů a u stálé provozovny (§ 22 odst. 2) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2, kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a). U penzijních fondůa zaměstnaneckých penzijních fondů34e) se do základu daně nezahrnují veškeré příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36 odst. 2),

   2. příjmy, které jsou zdaňovány sazbou daně podle § 16 odst. 2 a § 21 odst. 3,

   3. příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního kapitálu,

   4. částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož poplatníka nebo u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace v případě, kdy jsou příjmem u jeho právního nástupce,

   5. částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích,

   6. podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti.

5. Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny.

6. Za příjmy se považuje jak peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění, oceněné podle zvláštního předpisu,1a) pokud tento zákon nestanoví jinak; přitom se příjmy získané směnou posuzují pro účely zákona obdobně jako příjmy získané prodejem. Nepeněžním příjmem vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazené vlastníkem (pronajímatelem), a to:

   1. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) a výdaje na dokončené technické zhodnocení (§ 33), za podmínky, že o hodnotu technického zhodnocení nezvýšil vlastník (pronajímatel) vstupní cenu, ani nebylo v průběhu nájmu odpisováno nájemcem. Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování (§ 31), nebo znaleckým posudkem,

   2. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu nebo k písemnému zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním doručenému nájemci, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje na dokončené technické zhodnocení (§ 33), které odpisoval nájemce se souhlasem vlastníka (pronajímatele). Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování (§ 31), nebo znaleckým posudkem,

   3. ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení (§ 33) uvedeno do užívání, pokud o hodnotu technického zhodnocení vlastník (pronajímatel) zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu. Toto nepeněžní plnění se ocení ve výši výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem.

7. Liší-li se ceny sjednané mezi ekonomicky nebo personálně nebo jinak spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.1a) Za cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích při stanovení výše úroků u půjček,20d) se pro účely tohoto ustanovení považuje úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy; toto se nepoužije v případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky je nižší než úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy, a věřitelem je osoba s bydlištěm nebo se sídlem v zahraničí nebo je věřitelem společník (člen družstva) uvedený v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.20c) Jinak spojenými osobami se rozumí osoby, které vytvořily obchodní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty. Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním kapitálu nebo podílů s hlasovacím právem. Toto ustanovení se nepoužije při úplatném poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením zaměstnavatelem odborové organizaci pro nezbytnou provozní činnost.

8. Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pronájmu nebo zahájení likvidace, se upraví

   1. u poplatníků uvedených v § 17 účtujících v soustavě podvojného účetnictví o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace,20)

   2. u poplatníků uvedených v § 2

1. pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období; avšak nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti a do ukončení pronájmu,

2. pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)] a závazků, s výjimkou přijatých záloh, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv;22a) přitom nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo do ukončení pronájmu. Do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy z pronájmu (§ 9) a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši,

3. v případech, kdy poplatník není účetní jednotkou (s výjimkou uvedenou v bodu 2), o cenu nespotřebovaných zásob, o výši pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)].Stejným způsobem postupují poplatníci uvedení v § 2, pokud v průběhu zdaňovacího období přeruší podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9), a podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9) nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byly podnikatelská nebo jiná samostatná výdělečná činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9) přerušeny. Stejným způsobem dále postupují poplatníci uvedení v § 2 při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4 anebo při zahájení účtování, jestliže nebyli účetní jednotkou.20) Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo.

9. Ve zdaňovacím období, v němž dojde ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného movitého majetku a předmět pronájmu byl odpisován podle § 30 odst. 4, upraví pronajímatel nebo jeho postupník [§ 30 odst. 12 písm. g)] základ daně o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a odpisy vypočtenými podle § 31 nebo § 32. Toto ustanovení se nepoužije v případě, kdy bude pronajímatelem bezprostředně uzavřena nová smlouva o finančním pronájmu tohoto majetku, a v případech,kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen.

10. Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,20) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

11. U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) nemůže být základ daně nižší nebo daňová ztráta vyšší, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek poplatník se sídlem či bydlištěm na území České republiky. Ke stanovení může být použito poměru zisku nebo ztráty k nákladům nebo hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů. Rovněž lze použít metody rozdělení celkových zisků nebo ztrát zřizovatele stálé provozovny jeho různým částem.

12. Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.

13. U poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví při vložení pohledávky do obchodní společnosti nebo družstva a při postoupení pohledávky, s výjimkou pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny.

14. Při přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 lze hodnotu zásob, které poplatník evidoval v době zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví nebo rovnoměrně po 5 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení účtování v soustavě podvojného účetnictví. Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li účtování v soustavě podvojného účetnictví před uplynutím doby rovnoměrného zahrnování zásob do základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno účtování v soustavě podvojného účetnictví, základ daně o hodnotu zásob, které nezahrnul do základu daně.

15. Do základu daně se zahrnuje i opravná položka 20) k souboru majetku nabytému koupí, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí

    1. rozdíl mezi pořizovací cenou a souhrnem účetních hodnot majetku u prodávajícího sníženým o převzaté závazky, pokud nabyvatel individuálně nepřeceňuje jednotlivé složky koupeného souboru majetku, nebo

    2. rozdíl mezi pořizovací cenou a souhrnem individuálně přeceněných složek souboru majetku v souladu se zvláštním právním předpisem. 20) Zjištěný rozdíl podle písmene a) nebo b), je-li kladný, je aktivní opravnou položkou, a je-li záporný, je pasivní opravnou položkou. Aktivní opravná položka se zahrnuje do výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. Pasivní opravná položka je částkou zvyšující hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. Přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je při pořízení obchodního majetku příjmem jednorázově. Neodepsanou část pasivní opravné položky je poplatník povinen zahrnout do základu daně v případě prodeje či vkladu celého souboru majetku nebo poslední části hmotného majetku20) nebo nehmotného majetku,20) ke kterému byla opravná položka vytvořena; obdobně lze postupovat i u neodepsané části aktivní opravné položky. Při postupném vyřazování části souboru majetku se opravná položka nemění. Při nájmu podniku podle § 488b a následujících obchodního zákoníku, jehož součástí je i celý soubor majetku nabytý koupí, ke kterému byla vytvořena aktivní nebo pasivní opravná položka, může na základě písemné smlouvy s vlastníkem (pronajímatelem) pokračovat v odpisování opravné položky, obdobně nájemce po dobu trvání nájmu. Při fúzi nebo převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva70) se neodepsaná část aktivní nebo pasivní opravné položky zahrne do základu daně zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokud nebylo dohodnuto, že nástupnická společnost nebo družstvo pokračuje obdobně, jako by k přeměně nedošlo.

16. Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem neúčtujícím v soustavě podvojného účetnictví vstupuje do základu daně příjem z prodeje zvýšený o účetní hodnotu všech postupovaných závazků. Jsou-li součástí prodeje podniku nebo jeho části i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daně o rozdíl mezi účetní hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků, jedná-li se o zdanitelné plnění podléhající dani z přidané hodnoty se sníženou nebo základní sazbou, hodnota včetně daně z přidané hodnoty. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení odstavce 13.

§ 24

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

1. Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.

2. Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

1. odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),

2. zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u

1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,

2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat,

3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení. Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

3. zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

4. příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti)81) zaměstnavatele,

5. pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen,

6. pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,21) avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.21) Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

7. výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,22)

8. nájemné, a to

1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu,20)

2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období,

3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a). Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo postupitelem zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,

ch) zaplacená daň z nemovitostí, zaplacená daň z převodu nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena ručitelem za původního vlastníka,26ch) a zaplacené poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, dále silniční daň, jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f tohoto zákona nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku,

9. rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) a odstavce 8 a 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo člena družstva s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10,

10. výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,

2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,23a) na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,

3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,

4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu.23b) Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů,

5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

11. výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,5) pokud není dále stanoveno jinak, přitom

1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,

2. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání,

3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem23d) nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.5) Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem,23d) které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla vypůjčeného23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla23d) zvýšená na dvojnásobek,

4. na dopravu silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,

12. škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,

13. výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24)

14. výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,25)

15. u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,

16. výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,

r) úhrn hodnot cenných papírů, vymezených zvláštními právními předpisy, prodaných ve zdaňovacím období, a to jen do výše úhrnu příjmů z jejich prodeje. Pokud úhrn hodnot těchto prodaných cenných papírů je za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů z jejich prodeje, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle v následujících 3 zdaňovacích obdobích, a to v jednotlivých zdaňovacích obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn příjmů z prodeje těchto cenných papírů převýší úhrn hodnot cenných papírů v tomto jednotlivém zdaňovacím období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo. Obdobně se podle tohoto ustanovení postupuje, pokud je povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období. Pro účely tohoto ustanovení se hodnotou cenného papíru rozumí

1. nabývací cena akcií a zatímních listů (§ 24 odst. 7), avšak u akcií a zatímních listů nabytých počínaje 1. lednem 1998 zvýšená o cenu uplatněné opce,

2. cena pořízení20) ostatních cenných papírů, zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998 a u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví zvýšená i o nevyplacený naběhlý alikvotní úrokový výnos za celou dobu držby,20)

1. u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví

1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení, s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),

2. cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení. Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Toto platí i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka k inkasu).20) Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti,

2. vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g), pořizovací cena (vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena) nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a pořizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku nabytého vkladem, a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. U pozemku nabytého vkladem je při jeho prodeji výdajem (nákladem) pořizovací cena evidovaná u společníka nebo člena družstva před jeho vložením, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. U pozemku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena, byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena pro účely daně dědické nebo darovací, byl-li společníkem nebo členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení,

3. daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo, a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů,

4. účetní odpisy,20) a to pouze u

1. hmotného majetku,20) který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou70) (s výjimkou změny právní formy), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace,

2. nehmotného majetku20) vymezeného zvláštními právními předpisy20) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou (s výjimkou změny právní formy), zděděním či darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny20) prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou (s výjimkou změny právní formy) jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické společnosti (družstva) jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace za podmínky, že byl tento nehmotný majetek u obchodní společnosti (družstva) zrušené bez likvidace pořízen úplatně. U nehmotného majetku20) vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem,

5. nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo na družstvu při jeho prodeji, zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998, a to jen do výše příjmů z prodeje s výjimkou nabývací ceny podílu akciové společnosti (akcie), pro kterou platí ustanovení písmene r),

6. paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8,

7. u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením, a to u pohledávky za dlužníkem,

1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu26i) nebo zrušil konkurs, a to pro nedostatek majetku dlužníka,

2. který je v konkursním a vyrovnacím řízení,26i) na základě výsledků konkursního a vyrovnacího řízení,

3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,

4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou (§ 23 odst. 7),

5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba,26j) a to na základě výsledků této dražby,

6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí,26k) a to na základě výsledků provedení této exekuce. Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona,22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky,22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub hospodářského výsledku,

8. majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,2) vypořádacího podílu na majetku družstva26f) nebo likvidačního zůstatku26g) v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta,

za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt začne být využíván vlastníkem pro podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení podmínek, je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu,

zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy,32) rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1,

zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů s nimi souvisejících za podmínky, že jsou součástí nákladů a výnosů ve stejném zdaňovacím období,

zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši,

ze) cena pořízení20) směnky, o níž je účtováno podle zvláštních právních předpisů20) jako o cenném papíru, zvýšená u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o naběhlý alikvotní úrokový výnos, a to jen do výše příjmu z jejího prodeje,

zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla,30) a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o cenu pořízení tohoto uměleckého díla,

zg) právo opce podle zvláštního právního předpisu,20) avšak při prodeji práva opce je hodnota práva opce20) nebo hodnota práva opce k 31. prosinci 1997 podle zvláštního právního předpisu,20) bylo-li právo opce pořízeno do 31. prosince 1997, výdajem (nákladem), s výjimkou uvedenou v písmenech r) a w), a to jen do výše příjmů z jeho prodeje,

zh) částky náhrad cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem,5) kterými se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného a zvýšení stravného až o 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem,5)

zi) zaplacené smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů a dále zaplacené úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nebo poplatník, který není účetní jednotkou,

zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21) za zdaňovací období nebo jeho část,

zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení,

zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního právního předpisu20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),

zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností podle zvláštního právního předpisu,80)

zn) úhrn účetních hodnot majetkových složek podniku nebo jeho části při prodeji (§ 476 až 488 obchodního zákoníku) upravený u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o další související položky zúčtované do nákladů v souladu se zvláštními právními předpisy,20) a to jen do výše příjmů z jeho prodeje zvýšených o související částky zúčtované do příjmů (výnosů) v souladu se zvláštními právními předpisy.20) Prodává-li podnik nebo jeho část poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, je výdajem součet zůstatkových cen hmotného a nehmotného majetku, který může být odpisován, účetní hodnoty peněžních prostředků a cenin, účetní hodnoty finančního majetku, vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování, pořizovací ceny pozemků, účetní hodnoty pohledávek, jejichž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem, částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle písmene h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího, a účetní hodnoty závazků, jejichž úhrada by byla výdajem, a to do výše příjmů uvedených v § 23. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu, u pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužijí ostatní ustanovení tohoto odstavce, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků,

zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, maximálně však do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let,

zp) příspěvek zaměstnavatele na zaměstnanecké penzijní připojištění poukázaný na účet jeho zaměstnance u zaměstnaneckého penzijního fondu34e), maximálně však do výše 5% úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 21) za zdaňovací období nebo jeho část,

zr) výdaje (náklady) na zahájení činnosti a provoz penzijní společnosti, jíž je poplatník zakladatelem podle zvláštního předpisu34e), a to nejdéle v období 24 měsíců ode dne vzniku penzijní společnosti .

3. U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

4. Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že

   1. doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně osm let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a

   2. po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona k datu prodeje,

   3. po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku. Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b).

5. Prodává-li se hmotný majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena

   1. hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem (pronajímatelem) poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nedošlo,

   2. pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) platného ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,

   3. hmotného majetku vyloučeného z odpisování nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy.

Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.

6. Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného připadající na skutečnou dobu nájmu.

7. Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely zákona považuje hodnota splaceného peněžitého a nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva včetně emisního ážia nebo cena pořízení20) majetkové účasti v případě úplatného pořízení podílu anebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen fyzickou osobou (§ 2), se ocení u společníka nebo člena stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek nebo nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka podle § 2, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou. Je-li vkladem nemovitost, která nebyla zařazena v obchodním majetku a byla pořízena nebo nabyta v době kratší než pět let před vložením do obchodní společnosti nebo družstva, ocení se pořizovací cenou, a v případě nabytí děděním nebo darováním, cenou stanovenou pro účely daně dědické a darovací. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen právnickou osobou (§ 17), se ocení u společníka nebo člena v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2), a v případě ostatního majetku účetní hodnotou.

8. Účetní hodnotou pohledávky pro účely tohoto zákona se rozumí nominální hodnota nebo cena pořízení pohledávky, snížená o odpis22b) nebo vytvořenou opravnou položku.22a)

9. U pohledávky nabyté vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace22c) pokračuje obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorbě opravné položky,22a) jakoby ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to do výše ocenění pohledávky pro vklad, maximálně však do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené v rozvaze vkladatele. Při následném vkladu pohledávky nabyté vkladem může obchodní společnost nebo družstvo uplatňovat odpis22b) nebo opravné položky22a) jen do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené u prvého vkladatele.

10. Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.

_________________________________

1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

19f) § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví,

vyhlašované ve Sbírce zákonů.

20e) § 13 odst. 5 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

22) Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb.

22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb.

22c) § 69 obchodního zákoníku.

23) § 18a a 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

23a) § 8 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění (úplné znění č. 117/1993 Sb.).

Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu, ve znění vyhlášky č. 155/1993 Sb.

23b) § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb.

23d) § 1 odst. 3 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (zrušeno vyhláškou Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb.)

23e) § 659 občanského zákoníku.

24) Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

25) Nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace.

26b) Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb.

26g) § 259 zákona č. 513/1991 Sb.

26ch) § 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

26i) Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající zákonu o konkurzu a vyrovnání platné v zahraničí.

26j) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

26k) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

28b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

30) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

32) § 1 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.

70) Obchodní zákoník.

80) § 24 odst. 3 písm. c) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

81) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

****************************

§ 36

Zvláštní sazba daně

1. Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3), činí

1. 25 %, a to

1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2 a 6, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. d),

2. z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5], s výjimkou uvedenou v písmenu c),

2. 15 %, a to

1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4, s výjimkou příjmu uvedeného v bodě 5 tohoto písmene; přičemž příjem z vypořádacího podílu nebo z podílu na likvidačním zůstatku se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

2. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

3. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku ze zisku společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku,

4. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

5. z rozdílu, o který vyrovnání mimo stojícímu společníkovi převyšuje poměrnou část převedeného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy připadajícího na jednu akcii nebo podíl na zisku.

Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,

3. 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.

2. Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí

   1. 15 %, a to

1. z dividendového příjmu či úrokového příjmu z dluhopisu,35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,35b) s výjimkou úrokových příjmů z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. c) bodu 1,

2. z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti,

3. z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,

4. z podílu na zisku tichého společníka,

5. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

6. z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

7. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu plynoucích poplatníkovi uvedenému v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladu pojišťovny34b) u banky,

8. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

9. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,

10. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

11. z rozdílu, o který vyrovnání mimo stojícímu společníkovi převyšuje poměrnou část převedeného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy připadajícího na jednu akcii nebo podíl na zisku. Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,

2. 20 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to

1. z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního právního předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)] nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f),

2. z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],

3. 15 %, a to

1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu,35c) z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],

2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených podle § 8 odst. 7, z dávek zaměstnaneckého penzijního připojištěnísnížených podle § 8 odst.10 a z plnění ze soukromého životního pojištění, sníženého podle § 8 odst. 8, s výjimkou uvedenou v písmenu d),

3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu,13) a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů, 4. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4,

4. 25% z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného, sníženého podle § 8 odst. 7 a 8,

5. 10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 8).

3. Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou dividendového příjmu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v cizí měně úroky z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. U dividendového příjmu se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých dividendových příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné akciové společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

4. U dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z podílových listů je základem daně pro zvláštní sazbu daně příjem snížený o poměrnou část příjmů

   1. podléhajících zvláštní sazbě daně a sazbě daně podle § 21 odst. 3,

   2. z úroků z hypotečních zástavních listů,4d)

   3. z úrokových příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,

   4. připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu nebo podílového fondu16) ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Obdobně se postupuje u podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace, pokud byly výše uvedené příjmy prokazatelně zúčtovány ve prospěch výnosů tohoto investičního fondu. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividendových příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů.

5. U dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odst. 1 písm. b) bodu 3 a odst.2 písm.a) bodu 9 plynoucích od obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo od družstva, které mají nejméně 20% podíl na vlastním kapitálu jiné obchodní společnosti nebo družstva, se základ daně pro zvláštní sazbu daně snižuje o poměrnou část níže vymezených příjmů zúčtovaných ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období, pokud plynou z nejméně 20 % účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, a to

   1. dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodu 3 a odstavci 2 písm. a) bodu 9,

   2. rozdílu, o který zisk převedený na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy převyšuje vyrovnání mimo stojícím společníkům.

Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Výše podílu na vlastním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o vyplacení příjmu vymezeného v písmenu a) a k datu převodu zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně, se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů vymezených v písmenech a) a b).

6. Plynou-li

   1. úrokové příjmy z dluhopisu,35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,35d) poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, pokud je zdroj těchto příjmů zahrnut v jeho obchodním majetku, poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3, s výjimkou penzijního fondu a veřejné obchodní společnosti, a dále stálé provozovně (§ 22 odst. 2), započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost; přitom u společníka veřejné obchodní společnosti nebo u komplementáře komanditní společnosti se započte na celkovou daňovou povinnost sražená daň připadající na něj, určená ve stejném poměru, v jakém je na něj rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,9c) a u komanditní společnosti se započte sražená daň snížená o část připadající na komplementáře. Daň sraženou z úrokových příjmů po rozhodném dni fúze nebo rozdělení společnosti (družstva) si započte na celkovou daňovou povinnost nástupnická společnost (družstvo). Po převodu jmění společnosti na společníka70) si sraženou daň započte na celkovou daňovou povinnost poplatník, na kterého bylo jmění převedeno,

   2. příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu nebo zaměstnaneckému penzijnímu fondu započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost.

Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započíst, přeplatek.35e) Do celkové daňové povinnosti se pro účely zápočtu nebo vzniku přeplatku nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně podle § 8 odst. 5, § 10 odst. 8 a § 20b.

*************************

§ 38h

Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

1. Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "mzda") zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o

1. částky, které jsou od daně osvobozeny,

2. částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné"), které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, o příspěvky na toto zahraniční pojištění,

3. prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně podle § 15 odst. 1 písm. a), b), d) až g),

4. jednu dvanáctinu předpokládané úhrnné výše ročního úroku jako nezdanitelné částky podle § 15 odst. 10 zaokrouhleného na celé stokoruny dolů za kalendářní měsíc, nejvýše však o jednu dvanáctinu limitu stanoveného v § 15 odst. 11, za předpokladu, že poplatník platí splátky úvěru ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou. Při zahájení nebo skončení splácení úvěru v průběhu roku se měsíční snížení zjistí jako částka předpokládaného ročního úroku rozvržená rovnoměrně na kalendářní měsíce, v nichž bude úvěr splácen.

2. Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplácené za kalendářní měsíc činí:

Zdanitelná mzda		Záloha
od Kč	do Kč
0	9 100	15%
9 100	18 200	1 365 Kč + 20% ze zdanitelné mzdy přesahující 9 100 Kč
18 200	27 600	3 185 Kč + 25%ze zdanitelné mzdy přesahující 18 200 Kč
27 600	a více	5 535 Kč + 32% ze zdanitelné mzdy přesahující 27 600 Kč

3. Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c), pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 6 odst. 4 nebo podle § 36 odst. 1 písm. a).

4. K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku (manžela) [§ 15 odst. 1 písm. c)], k nezdanitelné částce ze základu daně, o niž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), k hodnotě darů (§ 15 odst. 8), k příspěvkům zaplaceným zaměstnancem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 15 odst. 12) nebo na jeho zaměstnanecké penzijní připojištění ( §15 odst.14) a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 13) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.

5. Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, srazí zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.

6. Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.

7. Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy (odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

8. Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny, a o pojistné.

9. Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je raženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle 8 však ve zdaňovacím období, a které poplatník není povinen podat přiznání podle § 38g, byl snížen základ pro výpočet zálohy na daň o částku podle odstavce 1 písm. d),která je v úhrnu za zdaňovací období vyšší než nezdanitelná částka podle 15 odst. 10 ve výši skutečně zaplacených úroků ve zdaňovacím období o více než 100 Kč, nepovažuje se daňová povinnost za plněnou a plátce je povinen přepočítat výši sražených záloh s využitím § 8i odst. 2.

10. Plátce odvede úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí § 6 odst. 2) odvede plátce úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.

11. Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle p předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.

12. Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.

13. U zaměstnavatelů, kteří provádějí zúčtování mezd pravidelně měsíčně, se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu nebo příspěvek zaměstnavatele poukázaný penzijní společnosti na individuální účet zaměstnance, který je účastníkem zaměstnaneckého penzijního připojištění, do 8 dnů po zúčtování mezd za uplynulý kalendářní měsíc považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc.

******************

§ 38k

Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

1. Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, nejdříve však počínaje kalendářním měsícem, na jehož počátku byly skutečnosti rozhodné pro znání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň plněny, podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 nebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-lip poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.

2. Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.

3. Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně pouze jeden plátce daně, kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1 a podepíše prohlášení podle odstavce 4.

4. Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 2 a přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15.února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom

5. jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily,

6. že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň jiného plátce daně, že současně na stejné období kalendářního oku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani a že nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň na tytéž osoby za stejný kalendářní měsíc ve zdaňovacím období současně neuplatňuje jiný poplatník,

7. zda je poživatelem starobního důchodu,

8. že jsou placeny měsíčně splátky úvěru na financování bytových potřeb ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou,

9. zda a v jaké výši uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně nebo ze základu pro výpočet zálohy na daň zaplacených ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru nebo z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo hypotečním úvěrem,

10. že předmět bytové potřeby ve vlastnictví, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů,

11. že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 10 zákona v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících v jeho domácnosti, nepřekročila v uplynulém kalendářním roce 300 000 Kč.

5. Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku, k nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), k odpočtu platby příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 15 odst. 12), na zaměstnanecké penzijní připojištění (§15 odst.14) a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 13) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom,

1. že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 4000 Kč,

2. zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků,

3. že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou uplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 38 040 Kč,

4. jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 38 040 Kč.

6. Poplatník může podepsat prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.

7. Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu pro výpočet zálohy na daň nebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně podepíše prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a podepíše prohlášení podle odstavců 4 a 5 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

8. Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.

§ 38l

Způsob prokazování nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

1. Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně prokazuje poplatník plátci daně

1. platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o prokázání existence manželky (manžela) a nezletilých dětí (vlastních, osvojených, dětí v péči, která nahrazuje péči rodičů, a dětí druhého z manželů a vnuků). Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem. Uplatňuje-li poplatník nárok na uznání nezdanitelných částek na dítě, předloží plátci potvrzení od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na nezdanitelné částky na dítě současně neuplatňuje manželka (manžel),

2. potvrzením školy a u žáků učilišť potvrzením učiliště, že

1. zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

2. poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

3. rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na snížení daně z titulu nezdanitelné částky ze základu daně z důvodu, že pobírá plný invalidní nebo částečný invalidní důchod,

4. předložením průkazu ZTP-P, pokud je poplatník, jeho manželka (manžel) nebo vyživované dítě jeho držitelem,

5. rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, je-li poplatník jeho příjemcem, pokud důchod nepřesahuje ročně hranici stanovenou v § 15 odst. 2,

6. potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že

1. vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost,

2. pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek je, že je plně invalidní, nebo jehož žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů, že je plně invalidní, a při souběhu nároku na starobní, plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod,

7. potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky14e)

8. 1. smlouvou o úvěru podle § 15 odst. 10,

2. výpisem z listu vlastnictví v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. a), b), c), e) a f) nebo nájemní smlouvou na účely uvedené pod písmenem e) téhož ustanovení, v případě, že se jedná o byt v nájmu, nebo dokladem o trvalém bydlišti (občanský průkaz), jde-li o byt v užívání,

3. potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d) a g),

4. po dokončení stavby pravomocným kolaudačním rozhodnutím,

ch) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období,poplatníkem na soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období,

9. smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením pojišťovny zaplaceném soukromníkem na soukromé životní pojištění za uplynulé zdaňovací období,

10. potvrzením penzijní společnosti o příspěvcích zaplacených poplatníkem na zaměstnanecké penzijní připojištění na uplynulé zdaňovací období.

2. Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až i) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. h) bodu 1 je podmíněna tím, že poplatník každoročně ve stejné lhůtě předloží potvrzení stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření a pro účely snížení zdanitelné mzdy podle § 38h odst. 1 písm. d), předloží-li poplatník každoročně ve stejné lhůtě a při každé změně výše stanovených úroků provedené stavební spořitelnou nebo bankou potvrzení stavební spořitelny nebo banky o předpokládané částce úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru na běžný kalendářní rok snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem. Platnost smlouvy uvedené v odstavci 1 písm. ch) a i) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně ve stejné lhůtě potvrzení penzijního fondu nebo pojišťovny o příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplaceném na uplynulé zdaňovací období nebo o pojistném na soukromé životní pojištění zaplaceném poplatníkem na uplynulé zdaňovací období.

3. Úkony podle odstavce 1 písm. f) jsou osvobozeny od správních poplatků.

******************

§ 38n

Daňová ztráta

1. Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou. U investiční společnosti vytvářející podílové fondy je daňovou ztrátou pouze rozdíl, o který výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, stanovený samostatně za investiční společnost (bez podílových fondů). Obdobně se postupuje u penzijní společnosti.

2. Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti, avšak daňová ztráta vzniklá a vyměřená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce. Daňová ztráta se vyměřuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

3. Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.

****************

§ 38o

Stanovení daně z příjmů právnických osob u investičních společností vytvářejících podílové fondy

U investiční společnosti vytvářející podílové fondy se celková daň stanoví jako úhrn jednotlivých daní vypočtených samostatně ze základu daně za investiční společnost a odděleně ze základů daně za jednotlivé podílové fondy; přitom základ daně za investiční společnost nelze upravit o rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy. Pokud investiční společnost vykáže daňovou ztrátu (§ 38n odst. 1), nelze tuto ztrátu upravit o základy daně vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy. Obdobně se postupuje u penzijní společnosti.

§ 38p

1. Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů právnických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 1 000 Kč. Investiční společnost vytvářející podílové fondy (může) a penzijní společnost mohou za stejných podmínek uplatnit i vyšší položky snižující základ daně podle § 20 odst. 3 u jednotlivých podílových fondů nebo zaměstnaneckých penzijních fondů.

2. Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé stokoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 15 odst. 8 zaokrouhleným na celé stokoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 100 Kč.

§ 38r

1. Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, běží lhůty pro vyměření39c) po dobu 15 let od konce kalendářního roku, v němž byl poprvé uplatněn nárok na slevu na dani.

2. Lze-li uplatnit daňovou ztrátu nebo její část ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, v němž daňová ztráta vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro vyměření39c) jak pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za poslední zdaňovací období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Obdobně se postupuje při uplatnění daňové ztráty (§ 38n odst. 1) při převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti, při převedení zaměstnaneckého penzijního fondu do správy jiné penzijní společnosti nebo při přeměně investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace na otevřený podílový fond.

3. Lhůty pro doměření daně39c) z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.

Platné znění částí zákona č. 588/1992 Sb.,o dani z přidané hodnoty, s vyznačením navrhovaných změn

************************

§ 29

Pojišťovací činnosti

Pojišťovacími činnostmi 25a) se pro účely tohoto zákona rozumí

1. činnost pojišťoven při

1. uzavírání pojistných smluv podle zvláštního právního předpisu,25c)

2. správě pojištění,

3. poskytování plnění z pojistných událostí,

4. zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví,

5. zajištění závazků jiné pojišťovny, vyplývajících z uzavřených pojistných smluv (pasivní zajištění),

6. činnost sloužící podpoře a rozvoji pojišťovnictví a zajištění splnitelnosti závazků,

7. činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků (zábranná činnost),

2. činnosti zprostředkovatelů při zprostředkování pojištění,25b)

3. penzijní připojištění se státním příspěvkem,

4. zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem

5. zaměstnanecké penzijní připojištění 25d).

Platné znění částí zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, s vyznačením navrhovaných změn

**************************

§ 4

Osvobození od daně

1. Od daně z pozemků jsou osvobozeny

1. pozemky ve vlastnictví státu,

2. pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí,

3. pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost,

4. pozemky spravované Pozemkovým fondem České republiky,6) nebo převedené podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku České republiky,7)

5. pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou nebo její částí sloužící k vykonávání náboženských obřadů církví a náboženských společností státem uznaných,8) dále se stavbou nebo její částí sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností,

6. pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdružení občanů 9), penzijních společností a obecně prospěšných společností,

7. pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, budou-li tato muzea a galerie vymezeny zvláštním předpisem, knihovnám, státním archivům, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče,10) nadacím a se stavbou památkových objektů stanovených vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem kultury České republiky,

8. pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbami sloužícími výlučně k účelu zlepšení stavu životního prostředí, stanovené vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě Ministerstvem životního prostředí České republiky,

9. pozemky, na nichž jsou zřízeny hřbitovy,1)

10. pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny 11) s výjimkou národních parků a chráněných krajinných oblastí; v národních parcích a chráněných krajinných oblastech pozemky zařazené do jejich I. zóny,

11. pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, loukách a pastvinách, pozemky pásma hygienické ochrany vod I. stupně 12) a pozemky ostatních ploch,1) které nelze žádným způsobem využívat,

12. pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť,1)

13. zemědělské pozemky na dobu pěti let a lesní pozemky na dobu 25 let, počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci technickým opatřením nebo biologickým zúrodňováním vráceny zemědělské nebo lesní výrobě,

14. na dobu pěti let od nabytí účinnosti tohoto zákona zemědělské pozemky a do výměry 10 ha pozemky hospodářských lesů vydané vlastníkům na základě zvláštního předpisu,13) a to i v případech, kdy za tyto pozemky byly přiděleny pozemky náhradní, pokud na nich vlastníci nebo osoby blízké 14) sami hospodaří a nedošlo k převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké,14)

15. pozemky určené pro veřejnou dopravu,

16. části pozemků, na kterých jsou zřízeny měřické značky, signály a jiná zařízení geodetických bodů,15) a pásy pozemků v lesích, vyčleněné pro rozvody elektrické energie a topných plynů,16)

r) pozemky ve vlastnictví veřejných vysokých škol,16c) které slouží k uskutečňování akreditovaných studijních programů,

s) pozemky, s nimiž je příslušná hospodařit Česká konsolidační agentura.

2. Pozemkem tvořícím jeden funkční celek se stavbou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce stavby.

3. Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány; jsou-li tyto pozemky pronajaty organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti. Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. e) až g), l) a r) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.

4. Poplatník daně uplatní nárok na osvobození od daně z pozemků podle odstavce 1 písm. e) až h), j), k), m), n), p) a r) v daňovém přiznání.

5. Při uplatnění nároku na osvobození podle odstavce 1 písm. n) doloží poplatník daně samostatné provozování zemědělské výroby na zemědělské půdě zápisem do evidence podle zvláštních předpisů.16a)

**********************

§ 9

Osvobození od daně

1. Od daně ze staveb jsou osvobozeny

1. stavby ve vlastnictví státu,

2. stavby ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí,

3. stavby ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost,

4. stavby, byty a samostatné nebytové prostory spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo převedené podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku České republiky,

5. stavby ve vlastnictví církví a náboženských společností státem uznaných,8) sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností,

6. stavby ve vlastnictví sdružení občanů 9), penzijních společností a obecně prospěšných společností,

7. na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob a byty ve vlastnictví fyzických osob v novostavbách obytných domů, pokud slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých,

8. na dobu 15 let od nabytí účinnosti tohoto zákona obytné domy vrácené do vlastnictví fyzickým osobám z titulu restituce podle zvláštních předpisů,18) pokud nedošlo k převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké,

9. na dobu 15 let od nabytí účinnosti tohoto zákona obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, pokud byly postaveny do roku 1948 a je v nich buď nadpoloviční většina nájemních bytů, nebo byty v nich byly nejméně 15 let obsazeny též jinými uživateli než vlastníkem a osobami mu blízkými podle dřívějších zákonů o hospodaření s byty a s přikázaným nájemným, pokud nedošlo od roku 1948 k převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké,

10. do zdaňovacího období roku 2002 včetně, byty převedené do vlastnictví fyzických osob z vlastnictví státu, obcí a družstev podle zvláštního právního předpisu,5a) pokud nedošlo k dalšímu převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než na osoby blízké,

11. stavby sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, budou-li tato muzea a galerie vymezeny zvláštním předpisem, státním archivům, knihovnám, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, nadacím, občanským sdružením zdravotně postižených občanů a dále stavby památkových veřejně přístupných objektů stanovených vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem kultury České republiky,

12. stavby sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy,

13. stavby sloužící výlučně k účelům zlepšení stavu životního prostředí stanovené vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem životního prostředí České republiky,

14. obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají dávky sociální péče na základě zákona o sociální potřebnosti 18b) a jsou držiteli průkazů ZTP a ZTP/P, a to v rozsahu, v jakém slouží k jejich trvalému bydlení,

15. stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají dávky sociální péče na základě zákona o sociální potřebnosti a jsou držiteli průkazu ZTP, a stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví držitelů průkazu ZTP/P,

16. stavby kulturních památek 18c) na dobu osmi let, počínaje rokem následujícím po vydání stavebního povolení na stavební úpravy prováděné vlastníkem,

r) stavby na dobu pěti let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální, biomasy, anebo změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení,

s) budovy, s nimiž je příslušná hospodařit Česká konsolidační agentura.

2. Podléhá-li osvobození podle odstavce 1 pouze část stavby, zjistí se nárok na osvobození z poměru, v jakém je podlahová plocha nadzemní části stavby podléhající osvobození k celkové podlahové ploše nadzemních částí stavby.

3. Osvobození podléhají též byty a samostatné nebytové prostory splňující podmínky pro osvobození podle odstavce 1 písm. a) až c), e), f), h), i), k) až n), p) a r), není-li dále stanoveno jinak.

4. Osvobození od daně ze staveb podle odstavce 1 písm. g) až i) nepodléhají nebytové prostory staveb sloužící výlučně k podnikatelské činnosti.

5. Stavby, s výjimkou staveb obytných domů, a samostatné nebytové prostory uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány; jsou-li pronajaty organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti. Stavby, byty nebo samostatné nebytové prostory uvedené v ustanovení odstavce 1 písm. e) a f) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány. Podle ustanovení odstavce 1 písm. i) postupují obdobně bytová družstva označovaná podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva.

6. Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně ze staveb podle odstavce 1 písm. e) až k), m) až r) v daňovém přiznání.

7. Osvobození od daně podle odstavce 1 písm. h), i) a p) je vázáno na poplatníkem prokázané použití finančních prostředků získaných osvobozením na stavební opravy, rekonstrukci a modernizaci obytných domů a stavební úpravy kulturních památek (dále jen "prostředky"). Účinnost osvobození vzniká již ve zdaňovacím období, v němž byl nárok na osvobození uplatněn. První doklady osvědčující vynaložení prostředků je poplatník povinen předložit do dvou let od účinnosti osvobození, jinak poskytnuté osvobození zaniká. Poslední doklady osvědčující vynaložení prostředků je možno předložit nejdéle do jednoho roku po zániku účinnosti osvobození. Pokud nebyly prokázány všechny prostředky získané z osvobození od daně, rozdíl prokázaných prostředků a daňové povinnosti se předepíše poplatníkovi k přímém placení jako daň.

8. Pokud dojde k zániku osvobození od daně podle předchozího odstavce, může poplatník požádat o osvobození znovu kdykoli v době do 15 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. K této žádosti je poplatník povinen současně předložit doklady osvědčující vynaložení prostředků. Osvobození se při splnění těchto podmínek poskytne již na zdaňovací období, v němž byl nárok uplatněn, pro zbytek zákonné lhůty dané pro osvobození. Další postup je shodný s ustanovením uvedeným v odstavci 6.

9. Po dobu přiznaného osvobození podle odstavce 1 písm. h), i) a p) se staví běh prekluzivní lhůty pro vyměření nebo doměření daně a promlčecí lhůta pro placení daně.

Platné znění částí zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s vyznačením navrhovaných změn

***********************

§ 5

nadpis vypuštěn

1. Vyměřovacím základem

1. zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:

1. náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,3)

2. náhrady škody,4)

3. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,5)

4. hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,6)

2. organizace a malé organizace je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejích zaměstnanců.

2. Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované zaměstnanci organizací nebo malou organizací v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění:

1. náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby7) a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance,

2. odměny za pracovní pohotovost,8)

3. plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s výjimkou:

1. věrnostního přídavku horníkům;9)

2. náborových příspěvků doosídlencům;10)

3. částky, kterou zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze všeobecného zdravotního pojištění;

4. jednorázové nevratné sociální výpomoci poskytnuté zaměstnanci v mimořádně závažných případech;

5. částky poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů;

6. pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo zaměstnanecké penzijní připojištění a na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo

důchodové pojištění;

7. peněžního či nepeněžního plnění, zvýhodnění, příspěvku, příplatku, odstupného, popřípadě dalších částek osvobozených od daně z příjmů;10a)

8. částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší, než je jejich obvyklá cena;

9. částky ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc, je-li poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely;

10. odstupného poskytnutého zaměstnanci ve výši podle zákoníku práce10b) a odchodného,

4. plnění poskytnutá k životnímu jubileu, s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod.

3. Mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.

^*

Platné znění částí zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, s vyznačením navrhovaných změn

****************************

§ 3

nadpis vypuštěn

1. Vyměřovacím základem u zaměstnance v pracovním poměru (dále jen "zaměstnanec") je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:

1. náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob;2)

2. náhrady škody;3)

3. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích;4)

4. hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob.5)

2. Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění

1. náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby6) a náhrady poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance;

2. odměny za pracovní pohotovost;7)

3. plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s výjimkou:

1. věrnostního přídavku horníkům;8)

2. náborových příspěvků doosídlencům;9)

3. částky, kterou zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze všeobecného zdravotního pojištění;

4. jednorázové nevratné sociální výpomoci poskytnuté zaměstnanci v mimořádně závažných případech;

5. částky poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů;

6. pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo zaměstnanecké penzijní připojištění a na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění;

7. peněžního či nepeněžního plnění, zvýhodnění, příspěvku, příplatku, odstupného, popřípadě dalších částek osvobozených od daně z příjmů;9a)

8. částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší, než je jejich obvyklá cena;

9. částky ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc, je-li poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely;

10. odstupného poskytnutého zaměstnanci ve výši podle zákoníku práce9b) a odchodného;

4. plnění poskytnutá k životnímu jubileu s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod.

3. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje částka, kterou zaměstnavatel ze svých prostředků platí za svého zaměstnance penzijnímu fondu na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na zaměstnanecké penzijní připojištění.

4. Do vyměřovacího základu zaměstnance, který ukončil zaměstnání, se dále zahrnují příjmy podle předchozích odstavců zúčtované mu po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění.

5. V zaměstnání, ve kterém bylo po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, nebo v němž po celý kalendářní měsíc trvala neomluvená nepřítomnost v práci, je vyměřovacím základem minimální mzda zaměstnanců v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí (dále jen "minimální mzda").10) Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost v práci trvaly po dobu kratší, připočte se v tomto zaměstnání k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za každý kalendářní den, který trvalo pracovní volno nebo neomluvená nepřítomnost, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci. Podle předchozích vět se nepostupuje, jestliže bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu zaměstnanci, který:

1. vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,

2. je uveden v odstavci 7 nebo 8,

3. zdržuje se dlouhodobě v cizině a je v cizině zdravotně pojištěn a postupuje podle zvláštního zákona.11)

6. Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle předchozích odstavců, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.

7. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je po celé rozhodné období plátcem pojistného i stát,13) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c); ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí.

8. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

1. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení;12)

2. která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

3. která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;14)

4. která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

9. Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

1. zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

2. zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,15)

3. zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát,13) nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c).

10. Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace,16) je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

11. Pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se mzdové zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem zaměstnanců pro daný kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce.

_____________________________

*2) Např. § 6 odst. 7, 8, odst. 9 písm. f) a odst. 11 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb.

3) § 187 až 206 zákoníku práce.

4) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

5) Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.

6) § 125 zákoníku práce.

7) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

§ 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.

8) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníkům.

9) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.

9a) § 6 odst. 9 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

9b) § 60a odst. 1 zákoníku práce.

10) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

11) § 7 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.

12) § 31 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky

v sociálním zabezpečení.

13) § 6c písm. a) až j) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.

14) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku.

15) § 127 zákoníku práce.

16) § 129 a 130 zákoníku práce.

Platné znění částí zákona č. 328/1991 sb., o konkurzu a vyrovnání, s vyznačením navrhovaných změn

*************************

§ 32

1. V rozvrhu se uspokojí nejdříve dosud nezaplacené pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2) a pracovní nároky (§ 31 odst. 3). Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení podstaty na úhradu všech těchto pohledávek, uspokojí se nejdříve hotové výdaje a odměna správce, potom náklady spojené s udržováním a správou podstaty, poté soudní poplatek za konkurs, poté pohledávky výživné o ze zákona; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně.

2. Po úplném uspokojení pohledávek podle odstavce 1 se pohledávky uspokojí podle svého zařazení do tříd. Ze zbývajícího výtěžku ze zpeněžení konkursní podstaty připadá 30 % na první třídu a 70 % na -li v některé třídě vyčerpány všechny prostředky se tyto prostředky do bezprostředně následující třídy.

3. Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže třídy, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojené pohledávky či jejich části z první třídy se uspokojují ve třídě druhé.

4. Pohledávkami první třídy jsou nároky úpadcových zaměstnanců z pracovněprávních vztahů vzniklé poslední tři roky před prohlášením konkursu, pokud nešlo o pohledávky podle § 31 odst. 3, nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem 4c), nárokyúčastníků ze zaměstnaneckého penzijního připojištění 4ca) a pohledávky výživného ze zákona. Pohledávkami druhé třídy jsou ostatní pohledávky.

5. Je-li úpadcem banka, uspokojují se v rozvrhu pohledávky majitelů hypotečních zástavních listů před pohledávkami uvedenými v odstavci 2. Nelze-li uspokojit všechny tyto pohledávky, uspokojí se poměrně.

6. Pokud při rozvrhu nebudou uspokojeny náklady spojené s udržováním a správou podstaty, včetně nároku správce na odměnu a úhradu hotových výdajů, lze je uspokojit ze zálohy na náklady konkursu, a to v poměru, který určí soud; jinak se tato záloha nebo její zbytek vrací navrhovateli.

7. Je-li úpadcem emitent podřízených dluhopisů podle zvláštního právního předpisu,4d) uspokojí se v rozvrhu pohledávky majitelů podřízených dluhopisů z těchto dluhopisů až po uspokojení všech ostatních pohledávek s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti. Pohledávky z podřízených dluhopisů a ostatní pohledávky, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti, se uspokojí podle svého pořadí.

_____________________________

4c) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

4ca) Zákon č. ……/2002 Sb., o zaměstnaneckém penzijním připojištění a o změně některých zákonů. 4d) § 21a zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

Platné znění částí zákona č. 455/1991 sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), s vyznačením navrhovaných změn

************************

§ 3

1. Živností není:

1. provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,1)

2. využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory,2)

3. výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu,2a)

4. restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi.2b)

2. Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob:

1. lékařů, lékárníků, stomatologů, psychoterapeutů, přírodních léčitelů, klinických logopedů, klinických psychologů a středních zdravotnických pracovníků, s výjimkou očních optiků a protetiků, ortopedických protetiků,2c) ortopedicko protetických techniků,2c)

2. veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární sanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat,3)

3. advokátů,4) notářů5a) a patentových zástupců6) a soudních exekutorů,6a)

4. znalců a tlumočníků,7)

5. auditorů8) a daňových poradců,8a)

6. burzovních dohodců a makléřů,8b)

7. zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů9) a rozhodců při rozhodování majetkových sporů,9a)

8. úředně oprávněných zeměměřických inženýrů.10)

3. Živností dále není:

1. činnost bank,11) pojišťoven,12) zajišťoven, pojišťovacích agentů, pojišťovacích a zajišťovacích makléřů a odpovědných pojistných matematiků,12) penzijních fondů,12a), penzijních společností 12 aa), spořitelních a úvěrních družstev,12b) burz, organizátorů mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry8b) a zařizování a správa kolektivních majetkových účastí,13) a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry,13a) činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů za podmínek stanovených zvláštním zákonem,13b)

2. pořádání loterií a jiných podobných her,14)

3. hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem,15)

4. výroba elektřiny, plynu nebo tepla a rozvod elektřiny, plynu nebo tepla fyzickým či právnickým osobám, zajišťované ve veřejném zájmu,16)

5. zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče,

6. prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti přímým spotřebitelům fyzickými osobami,

7. námořní doprava a mořský rybolov,17)

8. provozování dráhy a drážní dopravy,18)

9. zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí, poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí, poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí a poskytování veřejných dálnopisných a telegrafních služeb,19)

10. výzkum, výroba a distribuce léčiv,20)

11. zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona,21)

12. činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob v oblasti státního zkušebnictví,22)

13. zahraniční obchod s vojenským materiálem,22a)

14. státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení,22b)

15. provozování rozhlasového a televizního vysílání,23)

16. nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb,

18. zprostředkování zaměstnání,23a)

19. činnost, při níž se navrhují, projektují, expertně posuzují, vyrábějí, staví, uvádějí do provozu, provozují, opravují, udržují, rekonstruují a vyřazují z provozu jaderná zařízení,

20. příprava vybraných pracovníků jaderných zařízení,23b)

21. provozování stanic technické kontroly,23c)

22. výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech podle zvláštního právního předpisu,23d)

24. nakládání s vysoce nebezpečnými látkami,23e)

25. provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb,23f)

26. projektování pozemkových úprav,23g)

27. činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů23h) vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny,

27. výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu,23i)

24. vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států,23j)

25. provozování pohřebišť. 23k)

________________________

1) § 1 a 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb.

2) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.

Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.

2a) Zákon č. 121/2000 Sb.

2b) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

2c) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona ČNR č. 160/1992 Sb.

3) § 25 odst. 1 zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii.

5a) Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti.

6) Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/1993 Sb.

6a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

8) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.

7) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

8a) Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky.

8b) Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění zákona č. 216/1994 Sb.

9) § 11 a § 13 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 155/1995 Sb.

9a) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

10) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

11) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

12aa) Zákon č. …./2002 Sb., o zaměstnaneckém penzijním připojištění a o změně některých zákonů

12b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstev a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

13) Např. § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

13a) § 70b zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

13b) § 45a zákona č. 591/1992 Sb.

14) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb.

15) § 2 a 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

17) Zákon č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 42/1980 Sb.

Nařízení ministra dopravy č. 75/1953 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o námořní plavbě.

18) § 60 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.

19) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

20) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.

21) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.

22) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

22a) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

22b) Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

23) Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

23a) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

23b) Zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.

23c) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

23d) Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

§ 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

23e) Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

23f) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

23g) § 8a zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.

23h) Například § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.

23i) § 4 odst. 2 písm. b) a § 48 až 50 zákona č. 359/1999 Sb.,

23j) Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů.

23k) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.

Platné znění částí zákona č. 42/1994 S., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, s vyznačením navrhovaných změn

**************************

§ 3

1. Penzijní fond je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, která provozuje penzijní připojištění podle tohoto zákona.

2. Penzijní fond je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku,1)^* pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.

3. Banka, která pro penzijní fond vykonává funkci depozitáře (dále jen "depozitář"), a ani právnická osoba, v níž má depozitář přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu přesahující 10 %, nesmí nabývat akcie tohoto penzijního fondu. Akcie penzijního fondu nesmí nabývat rovněž zdravotní pojišťovna.1a) Osoby, které nabudou akcie penzijního fondu v rozporu s ustanovením věty první a druhé, nesmí vykonávat tato akcionářská práva:

1. účastnit se a hlasovat na valné hromadě,

2. požádat o svolání mimořádné valné hromady, a

3. podat soudu návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady.

4. Obchodní firma penzijního fondu musí obsahovat označení "penzijní fond". Jiné osoby, s výjimkou zaměstnaneckých penzijních fondů 1aa), nesmějí ve svém obchodním jménu ani názvu toto označení používat.

**********************

§ 24

1. Účastník, jehož penzijní připojištění zaniklo a jemuž nevznikl nárok na penzi a nebylo vyplaceno odbytné, má nárok na převedení příspěvků včetně státního příspěvku a svého podílu na zisku účastnického fondu do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu, pokud s tím tento penzijní fond souhlasí.

2. Požádá-li účastník o převedení prostředků podle odstavce 1, je penzijní fond povinen je převést nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění. K žádosti o převod prostředků je třeba přiložit souhlas penzijního fondu podle odstavce 1. Jestliže ke dni převodu prostředků nejsou na účtu účastníka připsány všechny prostředky, které mu za dobu trvání penzijního připojištění náleží, převede se částka dodatečně připsaných prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu bez zbytečného odkladu.

3. K převáděným prostředkům je penzijním fond povinen přiložit doklad o evidenci těchto prostředků v členění podle § 37 odst. 1 a 3 za celou dobu trvání penzijního připojištění. Penzijní fond, do jehož penzijního připojištění byly prostředky účastníka podle odstavců 1 a 2 převedeny, je povinen započíst pojištěnou dobu v rozsahu, v jakém byla uznána předchozím penzijním fondem.

4. Státní příspěvek, který nebyl penzijnímu fondu poukázán za dobu před převedením prostředků podle odstavců 1 a 2 nebo který byl podle § 30 odst. 4 písm. c) vrácen ministerstvu, se poukazuje penzijnímu fondu, do jehož penzijního připojištění byly prostředky převedeny, a to na základě jeho žádosti ministerstvu.

5. Účastník, kterému není vyplácena penze, má nárok na převedení prostředků do jiného účastnického fondu, vytvořeného týmž penzijním fondem, za podmínek stanovených penzijním plánem.

6. Účastník má v případech stanovených zvláštním právním předpisem 1aa) se souhlasem penzijního fondu nárok na převedení příspěvků a svého podílu na výnosech hospodaření s majetkem v zaměstnaneckém penzijním fondu zřízeném podle zvláštního právního předpisu 1aa) do penzijního připojištění; penzijní fond přijímající prostředky účastníka ze zaměstnaneckého penzijního fondu je povinen započítat pro nároky na dávky podle tohoto zákona též dobu, po kterou trvalo zaměstnanecké penzijní připojištění účastníka u zaměstnaneckého penzijního fondu před převedením jeho prostředků.

Poznámka : Ustanovení § 3 a 24 se předkládají ve znění novely zák. č. 42/1994 Sb., která byla schválena vládou dne 26. 9. 2001

Platné znění částí zákona č. 363/1999 sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), s vyznačením navrhovaných změn.

**********************

§ 3

1. Pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky může provozovat pouze pojišťovna nebo zajišťovna podle tohoto zákona, které ministerstvo udělilo povolení, nestanoví-li tento zákon jinak.

2. Pojišťovací činnost může za podmínek stanovených tímto zákonem provozovat pojišťovna se sídlem na území České republiky založená pouze jako akciová společnost nebo družstvo. Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, může být tato činnost vykonávána i jinou právnickou osobou.

3. Provozovat zajišťovací činnost může za podmínek stanovených tímto zákonem pojišťovna nebo zajišťovna se sídlem na území České republiky založená pouze jako akciová společnost. Na provozování zajišťovací činnosti na území České republiky zajišťovnou nebo pojišťovnou se sídlem v zahraničí se tento zákon nevztahuje.

4. Pojišťovna může provozovat pouze pojišťovací činnost nebo zajišťovací činnost a činnosti s nimi související, a to v rozsahu povolení, které jí bylo uděleno ministerstvem. Pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti, nemůže přebírat do zajištění pojistná rizika, která jsou pojištěna pojistnou smlouvou, kterou sama uzavřela. Zajišťovna může provozovat pouze zajišťovací činnost a činnosti s ní související, a to v rozsahu povolení, které jí bylo uděleno ministerstvem.

5. Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví může za podmínek stanovených tímto zákonem na území České republiky provozovat

1. pojišťovací agent, nebo

2. pojišťovací nebo zajišťovací makléř, a to pouze pro pojištění provozované pojišťovnou, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle tohoto zákona, nebo pro zajišťovnu.

6. Pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování životních pojištění, může, po předchozím souhlasu ministerstva, na základě smlouvy provádět též provozní a investiční správu zaměstnaneckých penzijních fondů a výplatu dávek zaměstnaneckého penzijního připojištění podle zvláštního právního předpisu 2a).

Platné znění částí zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, s vyznačením navrhovaných změn

*********************

§ 5a

Předmět podnikání investiční společnosti

1. V závislosti na rozsahu uděleného povolení (§ 8 odst. 1 a § 9 odst. 1) je investiční společnost oprávněna

1. shromažďovat peněžní prostředky v podílových fondech a obhospodařovat majetek v podílových fondech v souladu s tímto zákonem a statuty podílových fondů,

2. obhospodařovat majetek investičních fondů v souladu s tímto zákonem, statuty obhospodařovaných investičních fondů a obhospodařovatelskými smlouvami,

3. obhospodařovat majetek penzijních fondů v souladu s tímto zákonem, statuty obhospodařovaných penzijních fondů a obhospodařovatelskými smlouvami,

4. kupovat, prodávat, půjčovat a půjčovat si cenné papíry na vlastní účet,

5. obhospodařovat majetek v zaměstnaneckých penzijních fondech v souladu s tímto zákonem, zvláštním zákonem 3a), statuty obhospodařovaných zaměstnaneckých penzijních fondů a obhospodařovatelskými smlouvami.

2. Investiční společnost je povinna obhospodařovat majetek v podílových fondech a v zaměstnaneckých penzijních fondech a majetek investičních fondů nebo penzijních fondů (dále jen "obhospodařovaný majetek") s odbornou péčí (§ 17a) s cílem zabezpečit růst nebo výnos tohoto majetku v souladu se zaměřením investiční politiky uvedeným ve statutu podílového fondu nebo v obhospodařovatelské smlouvě a v souladu s tímto zákonem.

3. Investiční společnost je povinna dávat přednost zájmům podílníků, účastníků zaměstnaneckého penzijního připojištění, investičních fondů a penzijních fondů, jejichž majetek obhospodařuje, před svými vlastními zájmy a zájmy svých společníků, zaměstnanců, prokuristů a členů představenstva a dozorčí rady.

4. Pokud tento zákon nestanoví jinak, investiční společnost nesmí z obhospodařovaného majetku poskytovat půjčky, úvěry nebo dary ani jej třetích osob. Obhospodařovaný majetek nesmí investiční společnost používat k úhradě závazků, které s činností spojenou s obhospodařováním tohoto majetku bezprostředně nesouvisejí.

5. Investiční společnost nesmí z obhospodařovaného majetku investičního fondu, majetku v podílovém fondu a v zaměstnaneckém penzijním fondu nebo majetku penzijního fondu poskytnout zálohu na nákup cenných papírů pro tento fond.

6. Odpovědnosti za škodu způsobenou porušením povinností při obhospodařování majetku se investiční společnost nemůže zprostit.

§ 5b

Obhospodařovatelská smlouva

1. Obhospodařovatelskou smlouvou se zavazuje investiční společnost, že bude obhospodařovat majetek investičního fondu, majetek v zaměstnaneckém penzijním fondu nebo majetek penzijního fondu, a to i bez jeho pokynu, a investiční fond, penzijní společnost spravující zaměstnanecký penzijní fond (dále jen „penzijní společnost“) nebo penzijní fond se zavazuje zaplatit jí za tuto činnost úplatu.

2. Obhospodařovatelská smlouva musí obsahovat rozsah služeb, které bude investiční společnost poskytovat investičnímu fondu, penzijní společnosti nebo penzijnímu fondu, a výši úplaty za poskytované služby nebo způsob jejího určení.

3. Obhospodařovatelská smlouva může být uzavřena pouze na dobu neurčitou a může ji kterákoli ze stran vypovědět. Výpovědní lhůta činí šest měsíců, pokud ve smlouvě nebyla dohodnuta výpovědní lhůta kratší.

4. Ustanovením předchozího odstavce není dotčena možnost odstoupit od smlouvy podle obchodního zákoníku.3b)

5. Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se na obhospodařovatelskou smlouvu ustanovení o mandátní smlouvě, pokud bude investiční společnost jednat jménem a na účet investičního fondu, penzijní společnosti nebo penzijního fondu, nebo o smlouvě komisionářské, pokud bude investiční společnost jednat vlastním jménem na účet investičního fondu nebo penzijního fondu.3c)

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ ZAMĚSTNAVATELSKÝCH DŮCHODOVÝCH SYSTÉMŮ

I. ÚVOD

Naplňování základních cílů společné Evropy - volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu se promítá nejen do problémů důchodového zabezpečení, ale celkově do celých sociálních systémů jednotlivých zemí. Tyto deklarované cíle jsou ústředním tématem Evropské unie a všechny kroky by měly vést k jejich postupnému uskutečňování v praxi. Jedním z hlavních cílů EU je snaha koordinovat jednotlivé systémy sociálního zabezpečení tak, aby se zajistilo naplňování těchto základních tezí a zabezpečit maximální přenositelnost nároků v rámci celého společenství. Avšak sociální systémy (včetně důchodových) i v rámci EU nejsou zdaleka jednotné či podobné a státy je mohou provozovat dle vlastního uvážení, v souladu s mezinárodním právem a úmluvami. To samozřejmě platí i pro tzv. „druhý pilíř“ důchodových systémů.

Podle odborné terminologie ustálené v zemích EU patří aktivity zaměstnavatelských subjektů směřující k poskytování zabezpečení občana ve stáří k druhému pilíři důchodového zabezpečení. Někdy je pod pojmem druhý pilíř označováno rovněž povinné soukromé (nestátní) fondové financování (části) důchodových dávek  terminologie Světové banky. Proto někdy vlivem této terminologické nejednotnosti dochází k omylům při diskusích o druhém pilíři důchodového zabezpečení, kterou ještě komplikuje skutečnost, že oba teoretické typy druhého pilíře mohou vykazovat odlišnosti, ale v praxi může dojít zároveň k jejich vzájemnému propojení či splynutí.

1) Druhý pilíř důchodového zabezpečení dle EU může být různě financován, účast v něm může být jak povinná, tak i dobrovolná ze strany zaměstnance i zaměstnavatele.

2) Druhý pilíř důchodového zabezpečení podle Světové banky je financován zásadně kapitálově (fondově), účast v něm je povinná, je spravován soukromým subjektem, účast zaměstnavatele není nutná (ale nevylučuje se).

Mezinárodní srovnání druhého pilíře je do značné míry problematické, protože jeho podoba je ovlivněna historickými konsekvencemi, tradicemi, umístěním v regionu, vývojem, ekonomickým postavením a dalšími rozličnými společenskými vlivy. Důsledkem je velká rozmanitost podob a přístupů k této části důchodového zabezpečení v jednotlivých zemích, jejímž důsledkem je i menší výskyt specifických závazných evropských právních předpisů a doporučení. Teprve až na konci devadesátých let se objevují dokumenty „Green Paper on Supplementary Pensions“ (1997), „Zpráva Komise ES: Evropa všech věkových skupin“ (1999) a studie snažící se o komentář a doporučení pro druhý pilíř „Rebuilding Pensions“ (1999).

„Penzijní fondy mohou těžit z přímého přístupu na jednotný trh s jednotnou měnou. Celoevropský kapitálový trh může lépe pojmout rostoucí množství penzijních fondů, umožňuje větší rozložení rizika a vyšší návratnost investic pojištěnců. Liberálnější prostředí pro investování prostředků důchodového zabezpečení v zahraničí by dále přispělo k rozvoji evropských kapitálových trhů a podpořilo by zaměstnanost a ekonomický růst. Je nutno stanovit podmínky, za kterých by penzijní fondy a evropská ekonomika mohly obecně sklízet potencionální zisk. Hlavní otázkou je, jak při uvolnění většího prostoru pro investování zaručit bezpečnost uložených prostředků. Je nutno vzít v potaz možný přínos celoevropských regulačních ustanovení a kontrolních orgánů.“ [Zpráva Komise ES: Evropa všech věkových skupin, Brusel, květen 1999]

II. VÝVOJ A POSTAVENÍ DRUHÉHO PILÍŘE VE SVĚTĚ

Druhý pilíř (doplňkový systém) důchodového zabezpečení existuje ve většině vyspělých zemích a zpravidla má za sebou dlouhou tradici a mnoho let postupného vývoje. První zmínky o korporativních snahách zapojit zaměstnavatele lze vysledovat již v 16. století v Německu. Dělníci požadovali od svých zaměstnavatelů příspěvky do „bratrských pokladen“. Dlouhá tradice má za následek přirozené společenské přijímání těchto doplňkových zaměstnavatelských systémů a značnou kultivovanost kontrolních i jiných mechanismů legislativní i nelegislativní (zvykové) povahy. Jejich vztah k základnímu systému může být:

• zástupný nebo

• nadstavbový

Při zástupném vztahu existuje možnost opustit základní systém (první pilíř) a místo něj přejít do doplňkového systému (druhého pilíře). Tato forma je však výjimečná a v důchodovém pojištění takto funguje ve Velké Británii. Mnohem obvyklejší je, že druhý pilíř funguje nad rámec prvního pilíře jako doplněk a tvoří jeho nadstavbu.

Zaměstnavatelské důchodové systémy a jejich konkrétní právní podoby tak tvoří velice pestrou škálu různých forem s mnoha možnostmi - povinné-nepovinné, s tradicí-bez tradice, se zapojením větší-menší části populace, pro celkový důchodový systém více-méně významné atd. Konkrétní právní forma těchto subjektů je také zpravidla odvozená z historického vývoje, společným znakem je velmi často neziskový charakter těchto institucí.

Objektem sociální politiky jsou v případě druhého pilíře zaměstnanci, jejichž další selekce je možná např. podle:

• statusu zaměstnavatele - (státní zaměstnanci, samostatní podnikatelé, pracující v nestátní sféře atp.)

• profesního profilu - (horníci, policisté, nástrojaři, strojvůdci, zdravotní sestry, námořníci atp.)

• odvětví hospodářství - (průmysl, státní správa, doprava, zemědělství, cestovní ruch atp.)

Takto historicky vzniklé dělení začíná být minulostí. Příčinou je integrující se Evropa, která se snaží v rámci EU o maximální možnou přenositelnost nároků, o volný pohyb osob a kapitálu. Lidé pohybující se na trhu práce jsou stále více flexibilnější, dochází k rekvalifikacím, častějším změnám zaměstnavatele, přecházení mezi národohospodářskými sektory, vykonávání pracovní činnosti na částečné úvazky, v zahraničí atd. Všechny tyto skutečnosti mají vliv na zaměstnanecké fondy. (Např. na začátku padesátých let pracovalo ve Velké Británii jeden milion horníků, v současnosti je jich asi deset tisíc, neoddiskutovatelný je přesun pracovní síly do terciární sféry, nepředvídatelný je vliv tzv. „nové ekonomiky“ související s přechodem k informační společnosti.)

Dalším vlivem je také eventuelní (dílčí) řešení demografických změn v Evropě - stárnutí populace a tlak na státní (veřejné) důchodové systémy by mohl být kompenzován větší podporou systémů v druhém pilíři (např. dle Komise ES). Avšak i přes kladný ohlas na Green Paper se ukazuje, že proces přibližování (či dokonce unifikace) důchodových směrnic bude velmi dlouhý a bolestný.

Účast zaměstnanců ve správních orgánech fondů patří mezi samozřejmosti zaměstnavatelských systémů. Zda je toto zastoupení vytvářeno prostřednictvím odborových (či podobných) svazů, je opět dáno mnoha okolnostmi vyplývajícími z tradic jednotlivých zemí (USA - malý vliv, Finsko - velký vliv). Automaticky zajištěný a svým způsobem „nezasloužený“ vliv odborových svazů je potenciálně nebezpečný a není vyloučeno, že i představitelé těchto organizací nemusí být vždy razantní překážkou při účelových finančních operacích. A naopak, i na straně zaměstnavatele nemusí vždy docházet ke korektním krokům. Tuto tezi potvrzují i první zkušenosti z transformace důchodových systémů v Maďarsku a Polsku. V Polsku se objevily „důkazy o potížích vyplývajících z účasti odborářů“ a v Maďarsku některé fondy spoléhají na netečnost a nezájem pojištěnců a také „není neobvyklé, že se valná hromada koná v nevhodnou dobu na nevhodném místě“ což může odradit od účasti. Přitom dostatek jasných informací, které by penzijní fond měl o sobě poskytovat je jeden z preferovaných cílů různých mezinárodních organizací. „Členové a poživatelé dávek by měli být informováni přinejmenším každý rok........Při ukončení členství v penzijním plánu by členové měli obdržet informaci o svých zákonem zaručených právech a o možnostech, které mají k dispozici. Ve všech případech by měly být informace poskytovány pokud možno co nejrychleji......Každý penzijní fond by měl publikovat výroční zprávu. Tato výroční zpráva by se měla zabývat jak minulou, tak budoucí činností, měla by být kritická a analytická.......“ [Rebuilding Pensions, Pragma Consulting 1999]. Obecně lze však konstatovat, že při dobře zvolené právní podobě zaměstnavatelských fondů jsou pod velmi silnou kontrolou účastníků, protože jakékoliv případné problémy jsou „automaticky“ signalizovány včas a hlavní tíha odpovědnosti (např. za výběr investičního správce portfolia) leží na správní a dozorčí radě a ty jsou nuceny bezprostředně reagovat.

Velmi častá je určitá forma daňové stimulace, která se snaží přímo či nepřímo podpořit tyto systémy. V podstatě existují tři možnosti, kde lze (ne)uplatnit daňový odvod: a) pojistné; b) kapitál; c) dávky. Podle toho, kde dochází ke zdanění jsou systémy označovány např. jako E-E-T (E (exempt) - není uplatňováno zdanění, T (tax) - je uplatňováno zdanění). Konkrétní formy zvýhodnění jsou specifické pro každý stát a jedinečnost jednotlivých systémů způsobuje existenci velkého množství výjimek, minimálních a maximálních limitů a nejrůznějších omezení. Daňové systémy každé země jsou nesmírně složité, mohou se lišit i regionálně a jejich harmonizace je jedním z problematických ústředních témat EU. Ani vznik jednotného trhu s jednotnou měnou neznamená konec tohoto úsilí. Stále přetrvávají velké rozdíly ve výši daňové zátěže, sazbách a základech jednotlivých daní a řešení tohoto problému bude pravděpodobně značně dlouhodobá záležitost. Aby nedocházelo v oblasti důchodových systémů druhého pilíře ke dvojímu zdaňování a tím k omezování volného pohybu, uzavírají členské státy EU mezi sebou (i se státy mimo EU) dvoustranné smlouvy, které tento problém řeší pouze částečně, protože vytváří značně rozsáhlou, nepřehlednou a ne zcela jasnou síť smluv.

Přestože ve většině států převažují stále dávkově definovaná schémata (DB), tak v poslední době (zvláště v severských zemích) se uplatňují ve větší míře příspěvkově definované plány (DC). Tento trend se bude patrně prosazovat a postupně rozšiřovat i v dalších státech, kde bude docházet k nejrůznějším modifikacím DB směrem k DC.

Celková úroveň a vyspělost zaměstnavatelských systémů v jednotlivých zemích je dána mnoha okolnostmi a je nutno posuzovat ji komplexněji, se zřetelem k celkovému sociálnímu zabezpečení a k celkové situaci na poli zabezpečení občanů ve stáří. Např. důchodový systém ve Velké Británii tradičně nemá příliš „silný“ první pilíř, ještě výraznější je v tomto směru situace v USA. V Německu a Rakousku slouží tamní zaměstnavatelské připojištění „pouze“ jako doplněk státní penze. Obecně platí, že čím menší dávky poskytuje důchodový systém z prvního pilíře, tím významnější roli hrají další zdroje příjmů.

III. BEZPEČNOST A INVESTICE

Prvořadým a zcela jasně nejdůležitějším úkolem ve všech zemích je důraz na bezpečnost, průhlednost a dostatečnou likviditu při hospodaření fondů, např. pomocí oddělení majetku fondu a zaměstnavatele. Tento fakt je také zdůrazňován v souvislosti s možností investovat „do sebe sama“. Tato možnost je zakázána nebo limitována zpravidla 5-10% z majetku fondu. Omezení se také týká společností nějakým způsobem napojených na zakládajícího zaměstnavatele. Je to nutné v rámci prevence, aby nedošlo k „přelití“ peněz do účelově založených dceřiných společností, poboček atp. (Výjimkou je v tomto směru např. Finsko.) Fondům založeným formou akciových společností je vytýkána menší průhlednost financování i účetnictví.

Investování fondů rovněž podléhá ve větší či menší míře kontrole státního (či jiného) orgánu. Efektivní dozor nad penzijními fondy spolu s kvalitní právní úpravou zaměstnaneckého připojištění je považován za rozhodující pro důvěru v celý systém. Vyřízení stížnosti a náprava musí být pokud možno co nejrychlejší, proto mnohé země hledají jiné než tradiční a často zdlouhavé cesty prostřednictvím soudního řízení. Konkrétní podoba kontrolní instituce je determinována zpravidla historickým vývojem trvajícím desítky let. Rozdílné jsou samozřejmě i maximální či minimální limity do různých finančních nástrojů a složení portfolií penzijních fondů. Společným jmenovatelem je ve většině případů investice do bezpečných cenných papírů. Poslední zkušenosti s restriktivními pravidly ukazují zajímavé skutečnosti. Země s nejrozvinutějším druhým pilířem uplatňují stále nižší míru restrikcí. Jedním z argumentů pro uvolnění pravidel je, že různé penzijní fondy potřebují různě diverzifikované portfolio podle stupně své zralosti, velikosti, objemu pohledávek atp. Při prostém porovnání výnosů fondů „svobodnějších“ a „méně svobodných“ tak jsou lepší výsledky dosahovány u fondů nesvázaných restriktivními pravidly. Investiční limity tak mohou působit kontraproduktivně a snižovat výnosy. Jeden z dokumentů EK tak mohl konstatovat, že „některá pravidla v současné době uplatňovaná členskými státy v rámci jejich pečlivého dozoru nad těmito fondy zřejmě přesahují objektivně nutný rozsah a brání svobodnému pohybu kapitálu v zemích jednotného trhu“ [Green Paper, European Commission 1997]. Ovšem otázkou zůstává další vliv jiných okolností, než je pouze stupeň restrikce investičních limitů (např. tradice, právní prostředí, vyspělost finančního trhu, institucionální stabilita). Spolu s trendem uvolňování regulačních pravidel a limitů je zdůrazňována a posilována větší náročnost, profesionalita a bezúhonost směrem k osobám provádějícím odbornou investiční činnost (tzv. zásada „prudent men“). Při investování do zahraničí se začíná projevovat vliv globalizace, kapitál přestává uznávat tradiční hranice a stává se nadnárodním. Lze očekávat, že tento trend „bourání hranic“ bude v budoucnu stále více akcelerovat. Otázka garance vložených prostředků je řešena především preventivními nároky na fondy, například vytvářením rezervních fondů, maximální otevřeností, bezpečným investováním, limity investic a dalšími kontrolními mechanismy. Garance je tedy zajišťována vlastně nepřímo, což je pochopitelné, protože ručil-li by stát za všechny závazky fondu, vedlo by to k neodpovědným a riskantním postojům při investicích, hazardování s prostředky i nedostatečné kontrole ze strany pojištěnců. Působilo by to velmi demotivačně na všechny účastníky v systému.

Jako velmi vhodné pro bezpečnost a kontrolu vložených prostředků se ukazuje snaha o maximální transparentnost fondů tak, aby jejich hospodaření a výsledky byly srozumitelné účastníkům připojištění. K tomu je nutné vhodně zvolit (či nově definovat) typ právnické osoby, která by měla fungovat na principu rozdělení prakticky celého zisku klientům fondu (neziskovém principu - např. ve Švýcarsku nadace) a důsledném oddělení majetku účastníků, investičních správců a zakladatele fondu.

Vedle fondů založených zaměstnavatelem mají občané také většinou možnost účasti v jiných „občanských“ fondech nebo v jiných pojišťovacích produktech komerčních subjektů, které tvoří zpravidla významnou konkurenci zaměstnavatelským fondům a někdy začínají hrát primárnější úlohu. Zůstává otázkou, jak bude tento proces pokračovat. Globalizace trhů se stává realitou a vyžádá si vznik mezinárodních finančních předpisů, které by měly zabezpečit dlouhodobou bezpečnost a celosvětovou stabilitu finančního prostředí fungujícího v mezinárodním kontextu. Jednou z možných variant vývoje je transformace zaměstnavatelských fondů směrem k větší otevřenosti či dokonce postupná (nadnárodní) fúze fondů podobná nynějšímu vzniku mezinárodních korporací (např. fúze průmyslových podniků a vznik nadnárodních koncernů). Sjednocení evropských pravidel kvalitního dohledu a relativně mírné regulace by byl „důležitý krok směřující ke vzájemnému uznávání, a tím také ke členství bez ohledu na hranice a ke vzniku celoevropských penzijních fondů“ [Rebuilding Pension, Pragma Consulting 1999]. Velkým vlivem bude již zmíněná geografická i mezioborová mobilita pracovní síly. Fondy nesmí být svazujícím faktorem této mobility a nesmí také docházet k žádným typům diskriminace pracujících.

IV. ZÁVĚR

Návrh zaměstnaneckého penzijního připojištění v ČR počítá s tím, že bude plnit doplňkovou funkci vůči hlavnímu systému. Tato pozice zaměstnavatelských fondů je ve světě obvyklá a běžná. Fungování, podoba a právní statut zaměstnavatelských fondů je značně ovlivněna mnoha faktory typickými a unikátními pro popisovanou zemi. Jakkoliv jsou zahraniční zkušenosti inspirující a podnětné, nelze je mechanicky aplikovat do prostředí ČR. Institucionální prostředí v popisovaných zemích (s výjimkou Polska a Maďarska) je zpravidla na vysoké úrovni a i stabilita podnikové sféry (včetně stabilních majetkových vztahů, platební disciplíny, plynulé restrukturalizace) je značná. Podobně pozitivní je i situace ve finančním prostředí, kde existuje tvrdá konkurence a platí nejen legislativní pravidla, ale zároveň i „fair play“ a porušení těchto pravidel je považováno za cosi nepatřičného. Důvěra občanů ve finanční sektor patří mezi často podceňované faktory, ale je nezbytným předpokladem k zavedení či vytvoření jakékoliv změny, zvláště má-li tato změna časově dlouhodobý efekt na finanční prostředky občanů-zaměstnanců.

Stupeň účasti zaměstnanců v II. pilíři lze vyjádřit průměrně, ale je nutné si uvědomit, že rozdíly existují např. mezi muži a ženami, mezi národohospodářskými sektory, mezi regiony, mezi zaměstnanci s plným či částečným úvazkem a také mezi různými věkovými skupinami. (Např. v Británii se do těchto programů zapojuje 25% mužů mezi 18 - 24 lety, ale pro věkovou skupinu 45 - 54 let je to už cca 70% mužů.)

Mezi mezinárodními zkušenosti a trendy které souvisí s fungováním zaměstnaneckých fondů v zahraničí a zároveň s evropskými doporučeními a které korespondují s návrhem zaměstnaneckého penzijního připojištění v České republice patří:

• právní i účetní oddělení fondu od zaměstnavatele

• maximální srozumitelná informovanost o činnosti zaměstnavatelského fondu

• správa fondu prostřednictvím zástupců zaměstnavatelů i zaměstnanců

• přenositelnost nároků účastníka fondu při změně zaměstnání

• zákaz jakékoliv diskriminace zaměstnanců

• určitá forma daňového zvýhodnění

• účinný a pravomocemi vybavený dozor

• příklon k příspěvkově definovaným plánům

PŘÍLOHY:

1) Tabulka 1: Popis případného vztahu mezi dávkami I. a II. pilíře důchodového systému a relativní význam II. pilíře pro důchodový systém

2) Tabulka 2: Popis dobrovolnosti/povinnosti účasti a způsobu financování v II. pilíři

3) Tabulka 3: Typy vyplácených dávek a způsob zdaňování v II. pilíři

4) Tabulka 4: Časté právních formy subjektů a kontrolních institucí pro II. pilíř

5) Tabulka 5: Přístupy k jednorázovému vyrovnání a přenositelnosti nároků v II. pilíři

6) Graf 1: Aktiva společností operujících v rámci II. pilíře důchodového zabezpečení jako % HDP

7) Graf 2: Přibližná účast zaměstnanců v II. pilíři důchodového zabezpečení

Podporou státu se v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem rozumí součet státního příspěvku, úspory na dani a na pojistném. Zmíněné úspory na dani, resp. na pojistném, se vypočtou jako rozdíl výše daně, resp. pojistného, za původních podmínek (tj. kdyby výše příspěvku zaměstnavatele svému zaměstnanci byla zahrnovaná do vyměřovacího základu pro placení pojistného a neplatily daňové výhody pro zaměstnance) a výše za současného právního stavu.

Podporou státu se v případě zaměstnaneckého penzijního připojištění rozumí součet úspory na dani a na pojistném. Úspory na dani, resp. na pojistném, se vypočtou jako rozdíl výše daně, resp. pojistného, za původních podmínek (tj. kdyby výše příspěvku zaměstnavatele svému zaměstnanci byla zahrnovaná do vyměřovacího základu pro placení pojistného a neplatily daňové výhody pro zaměstnance) a výše za navrhovaného právního stavu.

Zaměstnavatele stát zvýhodňuje tím, že si mohou příspěvky zaplacené na penzijní připojištění za své zaměstnance zahrnout do svých nákladů, což se promítne ve snížené výši daně. Tuto státní podporu lze však těžko vyčíslit.

Příspěvek zaplacený zaměstnavatelem na penzijní připojištění za jeho zaměstnance se nezahrnuje do vyměřovacího základu na pojistné, zaměstnavatel tudíž ušetří na odvodech na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na zdravotní pojištění ve srovnání s přímým navýšením jejich hrubé mzdy. Roční úspora na jednoho zaměstnance je vyčíslena v následující tabulce.

Tuto úsporu spolu s úsporou na pojistném samotného zaměstnance je třeba vidět ze strany MPSV také jako snížení příjmu důchodového účtu. Při mzdě 13 500 Kč (což je zhruba průměrná mzda v roce 2000) a počtu 500 000 účastníků (což je zhruba počet účastníků penzijního připojištění se státním příspěvkem, kterým přispívá zaměstnavatel) by tak přicházel důchodový účet o cca 0,5 – 1,25 mld. Kč ročně podle výše příspěvku zaměstnavatele (2% - 5% hrubé mzdy).

Daňová podpora účastníkům zaměstnaneckého připojištění

7

1. Příklad muže, který je penzijně připojištěn 10 let od 50. do 60. roku věku,

platí příspěvky zaměstnance ve výši 500 Kč měsíčně a

jeho zaměstnavatel přispívá ve výši 500 Kč měsíčně.

Celkový stav individuálního účtu účastníka při 4 % výnosech po 10 letech 161 300 Kč

Výše měsíční doživotní starobní penze přiznané v 60 letech s 3 % technickou

úrokovou mírou 1 065 Kč

Měsíční daňovou úsporu v době spořenípro různé výše měsíční mzdy ukazuje následující tabulka

údaje v Kč

Hrubá měsíční mzda	Příspěvek účastníka v % hrubé mzdy	Měsíční daňová úspora účastníka
		bezdětného	se 2 dětmi
10 000	5,0	150	150
20 000	2,5	200	200
30 000	1,7	250	250
40 000	1,3	320	306

Příspěvek placený zaměstnavatelem za zaměstnance je odečitatelným výdajem do 5 % vyměřovacího základu a pro zaměstnance je osvobozen od daně do 5 % vyměřovacího základu zaměstnance.

2. Příklad muže, který je penzijně připojištěn 10 let od 50. do 60. roku věku,

platí příspěvky zaměstnance ve výši 1000 Kč měsíčně a

jeho zaměstnavatel přispívá ve výši 500 Kč měsíčně.

Celkový stav individuálního účtu účastníka při 4 % výnosech po 10 letech 242 000 Kč

Výše měsíční doživotní starobní penze přiznané v 60 letech s 3 % technickou

úrokovou mírou 1 600 Kč

II

Srovnávací tabulka návrhu zákona o zaměstnaneckém penzijním připojištění a o změně některých zákonů

s legislativou ES

Navrhovaný předpis ČR		Odpovídající předpis ES
Ustanovení (část, §, odst., písm. apod.)	Obsah	Celex č.	Ustanovení (čl., písm., bod, odst., apod.)	Obsah	Hodnocení slučitelnosti	Poznámka
§ 2 odst. 2	Pro účely zaměstnaneckého penzijního připojištění se rozumí zaměstnancem fyzická osoba starší 18 let, která je zaměstnancem v pracovním poměru nebo zaměstnancem, který pro zaměstnavatele pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, členem družstva, jestliže není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňována, jestliže uvedený vztah zakládá účast na nemocenském pojištění, zaměstnavatelem právnická nebo fyzická osoba, k níž je alespoň jedna fyzická osoba ve vztahu uvedeném v písm.a).	11997E039	čl. 39 Smlouvy o založení ES	Pracovníci Volný pohyb pracovníků Společenství je zajištěn. Volný pohyb zahrnuje, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky, zrušení jakékoliv diskriminace mezi pracovníky členských států založené na státní příslušnosti. S výhradou omezení odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností a ochranou zdraví zahrnuje právo: ucházet se o skutečně nabízená zaměstnání, pohybovat se za tím účelem volně na území členských států, pobývat v některém z členských států za účelem výkonu zaměstnání v souladu se zákony a ostatními předpisy, které upravují zaměstnání vlastních příslušníků tohoto státu, zůstat na území členského státu po ukončení zaměstnání, a to za podmínek, které budou předmětem prováděcích nařízení vypracovaných Komisí. Ustanovení tohoto článku neplatí pro zaměstnání ve veřejné správě.	PL
§ 3 odst. 3 a 4	V zaměstnaneckém penzijním připojištění je zakázána jakákoliv diskriminace účastníků, zejména z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, rodinného stavu nebo povinností k rodině. Za diskriminaci se nepovažuje, jestliže se pro účely výpočtu penze použijí úmrtnostní tabulky a z nich vypočtené hodnoty zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. Zaměstnavatelé zajišťují v zaměstnaneckém penzijním připojištění rovné zacházení se všemi zaměstnanci.	11997E013 31976L0207 31986L0378 32000L0043 32000L0078 31996L0097	čl. 13 Smlouvy o založení ES čl. 6 Směrnice 96/97/ES čl. 2 Směrnice 76/207/EHS čl. 5 Směrnice 86/378/EHS čl. 2 Směrnice 2000/43/ES čl. 2 Směrnice 2000/78/ES	Aniž by byla dotčena ostatní ustanovení této smlouvy a v rámci pravomocí svěřených Společenství touto smlouvou může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem učinit jednomyslně opatření k potírání diskriminace z důvodů pohlaví, rasového nebo etnického původu, víry nebo světového názoru, invalidity, věku nebo sexuální orientace. Ustanovení, která odporují zásadě rovného zacházení, zahrnují ta založená na pohlaví, přímo nebo nepřímo, zejména odkazem na manželský nebo rodinný stav pro: stanovení rozdílných úrovní dávek, s výjimkou nezbytných opatření přihlížejících k pojistně – matematickým zásadám, které se liší podle pohlaví v případě příspěvkových systémů. Princip rovného zacházení ve smyslu dále uvedených ustanovení zahrnuje absenci jakékoli diskriminace z důvodu pohlaví, ať už přímé nebo nepřímé s odkazem zejména na manželský a rodinný stav. Podle podmínek zakotvených v následujících ustanoveních zásada rovného zacházení znamená, že nedojde k diskriminaci na základě pohlaví, ať již přímo nebo nepřímo, s poukazem zejména na manželský nebo rodinný stav, obzvláště pokud jde o rozsah systémů a podmínky přístupu k nim, povinnost přispívat a výpočet příspěvků, výpočet dávek včetně doplňkových dávek, na které mají nárok manželka nebo vyživované osoby, a podmínky určující dobu trvání a udržení nároku na dávky. Pojem diskriminace Pro účely této směrnice se „zásadou rovného zacházení“ rozumí, že neexistuje žádná přímá nebo nepřímá diskriminace na základě rasy nebo etnického původu Pro účely této směrnice se „zásadou rovného zacházení“ rozumí neexistence žádné přímé nebo nepřímé diskriminace na jakémkoli základě uvedeném v článku 1.	PL
§ 6 odst. 8	Účastník, který je vyslán svým zaměstnavatelem k výkonu práce v členském státě Evropská unie, může i v této době platit příspěvky zaměstnance za podmínek stanovených v odstavcích 1 až 7	31998L049	čl. 6 odst. 1 Směrnice 98/49/ES	Členské státy přijmou taková opatření, která jsou nutná k tomu, aby vyslaný pracovník, který je členem doplňkové penzijní soustavy zřízené v jednom členském státě, nebo někdo jeho jménem, mohl v době jeho vyslání do jiného členského státu ve prospěch této soustavy nadále platit příspěvky.	PL
§ 7 odst. 1 odst. 4 odst. 10	Příspěvky zaměstnavatele Zaměstnavatel platí ve prospěch svých zaměstnanců, kteří se přihlásili k zaměstnaneckému penzijnímu připojištění, do zaměstnaneckého penzijního fondu, jehož je zakladatelem, příspěvky zaměstnavatele ve výši a způsobem stanoveným podle tohoto zákona (dále jen „příspěvky zaměstnavatele“). Penzijní společnost je povinna platit příspěvky zaměstnavatele pro účastníky, kteří jsou jejími zaměstnanci, do zaměstnaneckého penzijního fondu uvedeného v § 6 odst. 7. Procentní sazba příspěvků zaměstnavatele je stejná pro všechny účastníky, kteří jsou zaměstnanci téhož zakladatele a dosáhli stejného věku. Pro starší účastníky nesmí být stanovena procentní sazba příspěvků zaměstnavatele nižší než pro mladší účastníky. Výše příspěvků zaměstnavatele poskytovaného ženám však může být vyšší než výše příspěvků zaměstnavatele poskytovaného mužům, avšak jen pokud je účelem takto stanovené výše příspěvků zaměstnavatele vyrovnání výše dávek podle pojistně matematických pravidel. V případě uvedeném v § 6 odst. 8 platí zaměstnavatel příspěvky zaměstnavatele jen tehdy pokud účastník platí příspěvky zaměstnance.	11997E013 11997E141 31976L0207 31986L0378 32000L0043 32000L0078 31996L0097 3197520117 31998L0049	čl. 13 Smlouvy o založení ES čl. 2 Směrnice. 76/207/EHS čl. 5 Směrnice 86/378/EHS čl. 2 Směrnice 2000/43/ES čl. 2 Směrnice 2000/78/ES čl. 6 odst. 2 Směrnice 2000/78/ES čl. 141 Smlouvy o založení ES čl. 6 odst. 2 Směrnice 2000/78/ES čl. 1 Směrnice 75/117/EHS čl. 3 Směrnice 78/117/EHS čl. 4 Směrnice 78/117/EHS čl. 6 Směrnice 75/117/EHS čl. 6 odst. 1 písm. h) a i) Směrnice 96/97/ES	viz § 3 odst. 3 a 4 Každý členský stát zajistí uplatnění zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci. Odměnou ve smyslu tohoto článku se rozumí obvyklá základní či minimální mzda nebo plat a veškeré ostatní dávky, které zaměstnavatel přímo nebo nepřímo, v hotovosti nebo v naturáliích vyplácí pracovníkovi z titulu pracovního poměru. Rovnost odměňování mužů a žen bez diskriminace podle pohlaví znamená: že odměna za stejnou práci při úkolové mzdě se vypočítává podle stejného tarifu, že odměna za práci při hodinové mzdě je stejná při stejném druhu práce. Rada přijme postupem podle čl. 251 a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem opatření k zabezpečení uplatnění zásady stejných příležitostí a stejného zacházení s muži a ženami v otázkách práce a zaměstnanosti, včetně zásady stejné odměny při stejné nebo rovnocenné práci. Bez ohledu na čl. 2 odst. 2 členské státy mohou přijmout ustanovení, že v systémech sociálního zabezpečení zaměstnání stanovení věkových hranic pro přijetí nebo pro nárok na dávky v důchodu nebo invaliditě, včetně stanovení různých věkových hranic pro zaměstnance nebo skupiny či kategorie zaměstnanců v těchto systémech, a používání věkových kritérií při pojistně matematických výpočtech v souvislosti s těmito systémy, nepředstavuje diskriminaci na základě věku, pokud nepovede k diskriminaci na základě pohlaví. Zásady stejné odměny pro muže i ženy nastíněná v článku 119 smlouvy, dále nazývána „zásadou stejné odměny“ znamená odstranění veškeré diskriminace z důvodů pohlaví s ohledem na všechny aspekty a podmínky odměňování za stejnou práci nebo za stejné hodnoty. Obzvláště tam, kde se používá kvalifikační systém prací pro stanovení odměny, tento musí vycházet ze stejných kritérií jak pro muže tak i pro ženy a musí být koncipován tak, aby vylučoval veškerou diskriminaci z důvodů pohlaví. Pozn.: nyní čl. 141 smlouvy Členské státy zruší veškerou diskriminaci mezi muži a ženami vyplývající ze zákonů, předpisů nebo administrativních opatření, což je v rozporu se zásadou stejné odměny. Členské státy přijmou nutná opatření k zajištění toho, aby ustanovení objevující se v kolektivních smlouvách, mzdových tarifech, dohodách o mzdách nebo v jednotlivých smlouvách o zaměstnání, které jsou v rozporu se zásadou stejné odměny, byla nebo mohla být prohlášeny za neplatnou nebo mohla být pozměněna. Členské státy v souladu s podmínkami a právními systémy ve svých zemích učiní opatření nutná k uplatnění zásady stejné odměny. Postarají se o to, aby byly k dispozici účinné prostředky sloužící k dodržování této zásady. Ustanovení, která odporují zásadě rovného zacházení, zahrnují ta založená na pohlaví, přímo nebo nepřímo, zejména odkazem na manželský nebo rodinný stav: stanovení rozdílných úrovní dávek, s výjimkou nezbytných opatření přihlížejících k pojistně-matematickým zásadám, které se liší podle pohlaví v případě příspěvkových systémů. stanovení rozdílných úrovní příspěvků zaměstnavatelů, s výjimkou: v případě příspěvkových systémů, je-li cílem vyrovnat částku konečných dávek nebo ji přiblížit pro obě pohlaví.	PL
§ 10 odst. 1 odst. 8	Penze Účastník, který získal pojištěnou dobu, má nárok na: starobní penzi, jestliže dosáhl aspoň 60 let věku, invalidní penzi, jestliže mu je přiznán plný invalidní důchod z důchodového pojištění, výsluhovou penzi, jestliže zaměstnání u zakladatele zaměstnaneckého penzijního fondu bylo skončeno z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až e) zákoníku práce a dosáhl aspoň 55 let věku. Výše penze se stanoví podle pojistně-matematických pravidel. Měsíční výše penze vyplácená ženám smí být při stejně vysokých příspěvcích nižší než měsíční výše penze vyplácená mužům pouze tehdy, pokud to odpovídá pojistně matematickým pravidlům. Ke stanovení veličin závislých na úmrtnosti musí být použity úmrtnostní tabulky Českého statistického úřadu publikované naposledy před rokem, pro který je třeba tuto veličinu stanovit, pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí nestanoví prováděcím právním předpisem použití jiných úmrtnostních tabulek. Ministerstvo práce a sociálních věcí může prováděcím právním předpisem stanovit rovněž minimální a maximální výši technické úrokové míry pro výpočet penze a zvýšit částku uvedenou v § 11 odst. 1.	11997E013 11997E141 11997E002 31976L0207 31986L0378 32000L0043 32000L0078 31996L0097 31975L0117	čl. 13 Smlouvy o založení ES čl. 141 Smlouvy o založení ES čl. 2 Směrnice 76/207/EHS čl. 5 Směrnice 86/378/EHS čl. 2 Směrnice 2000/43/ES čl.2 Směrnice 2000/78/ES čl. 1 Směrnice 75/117/EHS čl. 2 Směrnice 96/97/ES čl. 3 Směrnice 96/97/ES čl. 6 odst. 1 písm.f) Směrnice 96/97/ES čl.2 Smlouvy o založení ES čl. 9a Směrnice 96/97/ES	viz § 3 odst. 3 a 4 § 7 odst.1, 4 a 10 Zásadě stejné odměny pro muže i ženy nastíněná v článku 141 smlouvy, dále nazývaná „zásadou stejné odměny“ znamená odstranění veškeré diskriminace z důvodů pohlaví s ohledem na všechny aspekty a podmínky odměňování za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty. Obzvláště tam, kde se používá kvalifikační systém prací pro stanovení odměny, tento musí vycházet ze stejných kritérií jak pro muže tak i ženy a musí být koncipován tak, aby vylučoval diskriminaci z důvodů pohlaví. „Systémy sociálního zabezpečení pracovníků“ se rozumí systémy, které nejsou řízeny směrnicí 79/7/EHS, jejichž účelem je zajistit pracovníkům, jak zaměstnancům, tak i osobám samostatně výdělečně činným, v rámci podniku nebo skupiny podniků, v oblasti hospodářské činnosti, z oboru jednoho povolání nebo skupiny povolání, dávky určené jako doplněk k dávkám poskytovaným zákonnými systémy sociálního zabezpečení nebo jako jejich náhrada, nezávisle na tom, zda členství v takových systémech je povinné nebo dobrovolné. Tato směrnice se nevztahuje na: individuální smlouvy pro samostatně výdělečné osoby; systémy pro samostatně výdělečné osoby, které mají pouze jednoho člena; pojistné smlouvy, kde zaměstnavatel není smluvní stranou, v případě pracovníků pobírajících plat nebo mzdu; dobrovolná ustanovení systémů sociálního zabezpečení pracovníků, která jsou účastníkům nabízen a jednotlivě, aby jim zaručila: buď doplňkové dávky, nebo výběr data, kdy začnou být vypláceny běžné dávky pro samostatně výdělečné osoby, nebo výběr z několika dávek; systémy sociálního zabezpečení pracovníků, pokud jsou dávky financovány z příspěvků placených pracovníky na základě dobrovolnosti. Tato směrnice nebrání zaměstnavateli přiznat osobám, které dovršily důchodový věk pro účely přiznání důchodu podle systému sociálního zabezpečení pracovníků, ale také zatím nedovršily důchodový věk pro účely přiznání důchodu podle zákonného systému důchodového zabezpečení, doplněk důchodu, jehož cílem je dorovnat nebo téměř dorovnat celkovou výši dávky vyplácené těmto osobám ve vztahu k částce vyplácené ve stejné situaci osobám druhého pohlaví, které již dovršily zákonem stanovený důchodový věk, do té doby, než osoby mající prospěch z tohoto doplňku dovrší zákonem stanovený důchodový věk. Tato směrnice se vztahuje na pracující včetně samostatně výdělečně činných osob, osob, jejichž činnost je přerušena nemocí, mateřstvím, úrazem nebo nedobrovolnou nezaměstnaností, a osob hledajících zaměstnání a na důchodce a na zdravotně postižené pracovníky a na ty, kteří uplatňují nárok místo nich, v souladu s vnitrostátními právními předpisy anebo praxí. f) – stanovení rozdílných důchodových věků Úkolem Společenství je vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie, stejně jako provádění společných politik nebo činností uvedených v  láncích 3 a 4 podporovat harmonický, vyvážený a trvale udržitelný rozvoj hospodářského života, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, rovné zacházení s muži a ženami, trvale udržitelný a neinflační růst, vysoký stupeň konkurenceschopnosti a konvergence ekonomické výkonnosti, vysokou úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, zvyšování životní úrovně a kvality života, hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy. Pokud muži a ženy mají za stejných podmínek nárok na pružný důchodový věk, není povařováno za neslučitelné s touto směrnicí.	PL
§ 13 odst. 1 odst. 4	Převedení prostředků Účastník, jemuž nevznikl nárok na penzi, má nárok na převedení prostředků zaměstnaneckého penzijního připojištění ve výši vyměřovacího základu do jiného zaměstnaneckého penzijního fondu spravovaného penzijní společností, jejímž zakladatelem je jeho zaměstnavatel, popřípadě jeho další zaměstnavatel, nebo do penzijního fondu provádějícího penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy uzavřené po 3.květnu 2000, pokud s tím tento penzijní fond souhlasí, anebo do obdobného zaměstnaneckého penzijního systému v členském státě Evropské unie, pokud takový systém v tomto státě tuto možnost připouští. Účastník, jemuž nevznikl nárok na penzi, má nárok na převedení prostředků z penzijního systému existujícího v členském Evropské unie, pokud takový systém v tomto státě tuto možnost připouští a z penzijního připojištění se státním příspěvkem. Penzijní společnost poskytne účastníkovi v takovém případě všechny potřebné informace o podmínkách převedení prostředků a o jejich vlivu na nároky ze zaměstnaneckého penzijního připojištění. Převedené prostředky zaeviduje penzijní společnost na individuálním účtu účastníka (§ 20) jako příspěvky zaměstnance; jde-li o převedení prostředků z penzijního připojištění se státním příspěvkem, je přitom povinna, pokud jde o převedené příspěvky, jinak evidovat všechny údaje uvedené v § 20. Penzijní společnost započítá pro nároky na dávky též pojištěnou dobu získanou v penzijním systému, z něhož se prostředky převádějí.	11997E039 11997E042 31998L0049	čl. 6 Směrnice 98/49/ES Čl.39 Smlouvy o založení ES čl.42 Smlouvy o založení ES čl. 5 Směrnice 98/49/ES čl. 7 Směrnice 98/49/ES	Příspěvky do doplňkových penzijních soustav placené vyslanými pracovníky nebo jejich jménem Členské státy přijmou taková opatření, která jsou nutná k tomu, aby vyslaný pracovník, který je členem doplňkové penzijní soustavy zřízení v jednom členském státě, nebo někdo jeho jménem, mohl v době jeho vyslání do jiného členského státu ve prospěch této soustavy nadále platit příspěvky. V případech, kdy se pokračuje v placení příspěvků ve prospěch doplňkové penzijní soustavy v jednom členském státě podle odstavce 1, vyslaný pracovník, a tam kde to připadá v úvahu jeho zaměstnavatel, budou osvobozeni od jakékoli povinnosti platit příspěvky ve prospěch doplňkové penzijní soustavy v jiném členském státě. Volný pohyb pracovníků uvnitř Společenství je zajištěn. Volný pohyb zahrnuje, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky, zrušení jakékoliv diskriminace mezi pracovníky členských států založené na státní příslušnosti. S výhradou omezení odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečnostní a ochranou zdraví zahrnuje právo: ucházet se o skutečně nabízená zaměstnání. pohybovat se za tím účelem volně na území členských států. pobývat v některém z členských států za účelem výkonu zaměstnání v souladu se zákony a ostatními předpisy, které upravují zaměstnání vlastních příslušníků tohoto státu. zůstat na území členského státu po ukončení zaměstnání, a to za podmínek, které budou předmětem prováděcích nařízení vypracovaných Komisí. Ustanovení tohoto článku neplatí pro zaměstnání ve veřejné správě. Rada přijme postupem podle článku 251 v oblasti sociálního zabezpečení opatření, která jsou nezbytná k zajištění volného pohybu pracovníků; za tímto účelem Rada učiní úpravy, které pracovníkům a jejich oprávněným rodinným příslušníkům zajistí: pro účely vzniku a trvání nároků na dávky, jakož i výpočet jeich výše, započítávání všech dob splněných podle práva členských států, vyplácení dávek osobám sídlícím na území členských států. Rada se v rámci postupu podle článku 251 usnáší jednomyslně. Členské státy zajistí, aby doplňkové soustavy vyplácely členům těchto soustav, jakož i jiným osobám majícím nárok podle těchto soustav, všechny dávky náležející podle těchto soustav, bez jakýchkoliv daní nebo transakčních poplatků, které by mohly přicházet v úvahu. Členské státy přijmou opatření, aby zajistily, že zaměstnavatelé, správci fondů nebo jiné osoby pověřené řízením doplňkových soustav budou poskytovat členům soustav přemísťujícím se do jiného členského státu dostatečné informace o jejich právech na důchod a o možnostech, které mají k dispozici v dané soustavě Tyto informace musí odpovídat. alespoň informacím podávaným členům soustavy za něž přestávají být placen příspěvky, kteří však zůstávají ve stejném členském státě.	PL
§ 16 odst. 1 § 17 odst. 1	Základní ustanovení Zaměstnanecký penzijní fond vytváří jeden nebo více zaměstnavatelů, kteří jsou zakladateli penzijní společnosti, která bude zaměstnanecký penzijní fond spravovat. Zaměstnanecký penzijní fond není právnickou osobou. Zaměstnanecký penzijní fond je spravován penzijní společností, jejímiž zakladateli jsou zaměstnavatelé, kteří vytvořili zaměstnanecký penzijní fond. Ke vzniku zaměstnaneckého penzijního fondu je třeba povolení, které se uděluje zaměstnavateli nebo zaměstnavatelům uvedeným v § 16 odst. 1. Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu. Součástí povolení je schválení penzijního plánu a statutu. O udělení povolení rozhoduje Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) po projednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Komisí pro cenné papíry (dále jen „komise“) na základě písemné žádosti zaměstnavatele nebo zaměstnavatelů uvedených v § 16 odst. 1.	52000PC0507	čl. 9 navrhované směrnice z 11.10.2000	Podmínky provozu 1. Členské státy zajistí, aby instituce byla zaregistrovaná; instituce byla efektivně řízena osobami dobré pověsti, které mají přiměřenou odbornou kvalifikaci a zkušenost nebo zaměstnávají poradce s přiměřenou odbornou kvalifikací a zkušeností; byla zavedena řádná zákonná pravidla týkající se fungování penzijního zabezpečení a účastníci byli adekvátně o těchto pravidlech informováni; veškeré technické rezervy byly vypočítány a ověřeny pojistným matematikem nebo jiným odborníkem v této oblasti na bázi uznávaných pojistně-matematických metod; pokud přispívající instituce ručí za výplaty důchodových dávek, byla zavázána k pravidelnému financování; účastníci byli dostatečně informováni o podmínkách penzijního zabezpečení, zejména pokud se týká: smluvních práv a povinností stran zúčastněných v penzijním plánu; finančních, odborných a jiných rizik spojených s penzijní smlouvou; rozdělení rizik mezi smluvní strany zakotvených v penzijní smlouvě. Členské státy mohou podmínit činnost instituce dalšími požadavky s ohledem na to, aby zájmy účastníků a příjemců dávek byly dostatečně chráněny. V případě přeshraničního působení dle článku 20, podmínky činnosti instituce budou podléhat předchozímu povolení příslušného orgánu domovského členského státu.	PL
§ 18 § 19	Penzijní plán (1) Zaměstnanecký penzijní fond má svůj příspěvkově definovaný penzijní plán. (2) Penzijní plán obsahuje: a) podmínky nároku na všechny dávky a jejich výplatu, s výjimkou pozůstalostní penze, b) způsob výpočtu dávek, c) způsob stanovení výše příspěvků a provádění změn jejich výše, d) pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků, e) zásady, podle kterých se účastníci, včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření zaměstnaneckého penzijního fondu, f) lhůtu pro provádění ocenění majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu, g) zásady tvorby a používání rezervního fondu zaměstnaneckého penzijního fondu, bude-li zřízen, h) podmínky převzetí peněžních prostředků z jiného zaměstnaneckého penzijního fondu nebo z penzijního fondu provádějícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a z penzijního systému existujícího v členském státě Evropské unie a úpravu nároků na základě tohoto převzetí, i) podmínky převedení peněžních prostředků účastníka ze zaměstnaneckého penzijního fondu spravovaného penzijní společností do jiného zaměstnaneckého penzijního fondu nebo do penzijního fondu provádějícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, j) podmínky vedení individuálního účtu účastníka (dále jen „individuální účet“) a rozesílání výpisů z individuálního účtů. (3) Dojde-li ke změně penzijního plánu, vztahuje se změna na zaměstnanecké penzijní připojištění účastníka, jen pokud s tím účastník souhlasí. (4) Změny penzijního plánu musí být schváleny ministerstvem po projednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí, jinak jsou neplatné; ministerstvo návrh na změnu neschválí, pokud změna nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem. Pokud ministerstvo do 60 dnů ode dne doručení návrhu na změnu neodešle rozhodnutí o tom, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Statut (1) Zaměstnanecký penzijní fond musí mít statut. (2) Statut musí obsahovat: a) údaje o zakladatelích penzijní společnosti, která spravuje zaměstnanecký penzijní fond, b) zaměření a cíle investování peněžních prostředků, které jsou majetkem v zaměstnaneckém penzijním fondu, zejména druhy majetkových hodnot, které budou z tohoto majetku pořizovány, c) zásady hospodaření s majetkem       v zaměstnaneckém penzijním       fondu, d) způsob použití zisku a úhrady       ztráty e) obchodní firmu a sídlo depozitáře penzijní společnosti, která spravuje zaměstnanecký penzijní fond, f) obchodní firmu a sídlo smluvního provozního správce (§ 43 odst. 1 písm. c)), popřípadě právnické osoby která bude zajišťovat pro zaměstnanecký penzijní fond výplatu dávek, bude-li je penzijní společnost využívat k provádění zaměstnaneckého penzijního připojištění, g) způsob stanovení úplaty penzijní společnosti a depozitáře, a bude-li je penzijní společnost využívat k provádění zaměstnaneckého penzijního připojištění, též způsob stanovení úplaty smluvního provozního správce, popřípadě právnické osoby, která bude zajišťovat pro zaměstnanecký penzijní fond výplatu dávek, h) způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem v zaměstnaneckém penzijním fondu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdržet. (3) Zaměření a cíle investování peněžních prostředků v majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu uvedené v odstavci 2 písm. b) mohou být nahrazeny prohlášením, že za prostředky v majetku zaměstnaneckého penzijního fondu budou nakupovány pouze podílové listy otevřeného podílového fondu vytvořeného investiční společností výlučně za účelem investování majetku v zaměstnaneckých penzijních fondech za podmínky, že majetek v tomto podílovém fondu bude investován podle pravidel stanovených v § 26 a 27. (4) Změny statutu musí být schváleny ministerstvem po projednání s komisí, jinak jsou neplatné; ministerstvo návrh na změnu neschválí, pokud změna nesplňuje požadavky uvedené v § 26 a 27 nebo pokud změna v osobě depozitáře nebo investičního správce, popřípadě smluvního provozního správce nebo změna právnické osoby zajišťující pro zaměstnanecký penzijní fond výplatu dávek, nedává záruku řádného a obezřetného výkonu činnosti s odbornou péčí. Pokud ministerstvo do 60 dnů ode dne doručení návrhu na změnu neodešle rozhodnutí o tom, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena.	52000PC0507 31998L049	čl. 9 navrhované směrnice z 11.10.2000 čl. 5 Směrnice 98/49/ES	viz § 16 odst. 1 a § 17 odst. 1 Členské státy zajistí, aby doplňkové penzijní soustavy vyplácely členům těchto soustav, jakož i jiným osobám majícím nárok podle těchto soustav, všechny dávky náležející podle těchto soustav, bez jakýchkoliv daní nebo transakčních poplatků, které by mohly přicházet v úvahu.	PL
§ 20 odst. 7	Penzijní společnost zašle účastníkům jednou ročně výpis z jejich individuálního účtu obsahující údaje uvedené v odstavci 1 a umožní jim průběžné získání informací o těchto údajích jinou vhodnou formou.	52000PC0507 31998L0049	čl. 11 navrhované směrnice z 11.10.2000 čl. 7 Směrnice 98/49/ES	Informační povinnost vůči účastníkům a příjemcům dávek penzijního plánu Členské státy zajistí, aby v závislosti na povaze založeného penzijního plánu byly poskytovány informace stanovené v odstavcích 2, 3 a 4. Účastníci a příjemci dávek obdrží: na požádání roční účetní závěrku a výroční zprávu; během přiměřené doby jakékoliv závažné informace týkající se změn v pravidlech penzijního plánu. Každý účastník obdrží na požádání podrobné a podstatné informace o cílové úrovni nároků v daném případě; skutečném navýšení narostlých penzijních nároků; výši nároků v případě ukončení zaměstnání; pokud účastník nese investiční riziko, o rozsahu investičních možností a skutečném investičním portfoliu a také informace o možném riziku a nákladech souvisejících s investicemi. Informace o záležitostech stanovených v prvním pododstavci budou poskytovány společně s roční závěrkou a výroční zprávou zmíněnými odstavci 2 a). Každému příjemci dávek budou poskytnuty náležité informace o splatných důchodových dávkách a odpovídajících opcích výplaty. Informování členů soustavy Členské státy přijmou opatření, aby zajistily, že zaměstnavatelé, správci fondů nebo jiné osoby pověřené řízením doplňkových penzijních soustav budou poskytovat členům soustav přemísťujícím se do jiného členského státu dostatečné informace o jejich právech na důchod a o možnostech, které mají k dispozici v dané soustavě. Tyto informace musí odpovídat alespoň informacím podávaným členům soustavy, za něž přestávají být placeny příspěvky, kteří však zůstávají ve stejném členském státě.	PL
§ 22	(1) Penzijní společnost vyhotovuje výroční zprávu za každý zaměstnanecký penzijní fond (dále jen „výroční zpráva“), který spravuje. (2) Výroční zpráva se zveřejňuje způsobem a v termínu, který stanoví správní rada penzijní společnosti, nejpozději však do 3 měsíců po skončení účetního období. Pokud není v této lhůtě účetní závěrka zaměstnaneckého penzijního fondu ověřena auditorem, zveřejní penzijní společnost zprávy auditora bez zbytečného odkladu poté, kdy tyto zprávy obdrží. (3) Výroční zprávu je penzijní společnost povinna zpřístupnit všem účastníkům. (4) Výroční zpráva obsahuje zejména zveřejňované údaje z účetní závěrky, výrok auditora týkající se účetní závěrky, údaje o důležitých skutečnostech, které se vztahují k účetní závěrce, výklad o uplynulém a předpokládaném vývoji a finanční situaci zaměstnaneckého penzijního fondu a informace o: a) počtu účastníků, b) počtu a výši vyplacených dávek, c) investičních správcích, popřípadě o smluvních provozních správcích a jiné právnické osobě zajišťující pro zaměstnanecký penzijní fond výplatu dávek, důvodech jejich výběru a o výši úplaty poskytnuté v příslušném roce, d) depozitáři penzijní společnosti, která spravuje zaměstnanecký penzijní fond, a důvodech jeho výběru, e) přehledu investování prostředků zaměstnaneckého penzijního připojištění a jejich reálné hodnotě, f) způsobu výpočtu hodnoty podílu účastníka na majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu, včetně charakteristiky vývoje hodnoty tohoto majetku během období, za které se zpráva zpracovává, g) hodnotě nevypořádaných opčních a pevných termínových operací s cennými papíry, h) rozdělení hospodářského výsledku za období, za které se zpráva zpracovává, i) zprávě pojistného matematika o způsobilosti zaměstnaneckého penzijního fondu krýt nároky na dávky z penzijního připojištění, j) hodnotě majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu podle posledního ocenění, k) výsledcích hospodaření za poslední 3 účetní období; jestliže zaměstnanecký penzijních fond existuje po dobu kratší než 3 roky, o výsledcích hospodaření za celou dobu.	52000PC0507	čl. 11 navrhované směrnice z 11.10.2000 čl. 10 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz § 20 odst. 7 Roční účetní závěrka a výroční zpráva Členské státy uloží institucím situovaným na jejich území vypracovat roční účetní závěrku a výroční zprávu. Roční účetní závěrka a výroční zpráva musí poskytnout pravdivý a objektivní přehled o aktivech, pasivech a finanční situaci instituce. Musí být ucelené a řádně schváleny oprávněnou osobou odpovědnou za audit účetní závěrky.	PL
§ 23 odst. 1	Pololetní zpráva (1) Penzijní společnost zveřejní nejdéle do 3 měsíců po skončení pololetí způsobem dostupným všem účastníkům zprávu o hospodaření zaměstnaneckého penzijního fondu obsahující zejména skladbu portfolia, výši a přehled umístění a uložení prostředků v zaměstnaneckém penzijním fondu a dosažených výnosů spolu s analýzou výhodnosti provedených obchodů, a informace o dodržení opatření k rozložení rizik a o počtu účastníků . (2) Stanovy penzijní společnosti, která zaměstnanecký penzijní fond spravuje, penzijní plán, statut, výroční zprávy a zprávy o hospodaření uvedené v odstavci 1 od počátku existence zaměstnaneckého penzijního fondu a seznam členů orgánů penzijní společnosti s uvedením jejich jména, příjmení a adresy bydliště, musí být k dispozici v sídle penzijní společnosti zdarma k nahlédnutí.	52000PC0507	čl. 10 navrhované směrnice z 11.10.2000	Roční účetní závěrka a výroční zpráva Členské státy uloží institucím situovaným na jejich území vypracovat roční účetní závěrku a výroční zprávu. Roční účetní závěrka a výroční zpráva musí poskytnout pravdivý a objektivní přehled o aktivech, pasivech a finanční situaci instituce. Musí být ucelené a řádně schváleny oprávněnou osobou odpovědnou za audit účetní závěrky.	PL
§ 25	Investiční správa (1) Penzijní společnost provádí investiční správu obezřetně a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos. Penzijní společnost dává přednost zájmům účastníků před svými vlastními zájmy a zájmy svých zakladatelů, zaměstnanců a členů orgánů. (2) Penzijní společnost je povinna sjednat k provádění investiční správy v souladu s tímto zákonem a statutem smlouvu s investiční společností, pojišťovnou, penzijním fondem provádějícím penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo jinou právnickou osobou oprávněnou provádět obhospodařování majetku podle zvláštního právního předpisu, která obhospodařuje majetek v celkovém objemu vyšším než 2 000 000 Kč (dále jen „investiční správce“); investičním správcem může být i instituce, která k výkonu obdobné činnosti získala povolení v členském státu Evropské unie. Uzavření smlouvy s investičním správcem nezbavuje penzijní společnost povinnosti podle odstavce 1. (3) Penzijní společnost nesmí uzavřít smlouvu podle odstavce 2 s právnickou osobou, která je majetkově nebo personálně propojena se zakladatelem penzijní společnosti nebo s depozitářem. Právnická osoba se považuje za majetkově nebo personálně propojenou se zakladatelem penzijní společnosti nebo s depozitářem naplňuje– li znaky majetkového nebo personálního propojení stanovené zvláštním právním předpisem pro kolektivní investování. (4) Penzijní společnost ani investiční správce nesmí s majetkem v zaměstnaneckém penzijním fondu nakládat způsobem, který by byl v rozporu se zájmy účastníků a v rozporu s pravidly uvedenými v § 26 a 27. (5) Penzijní společnost zajistí nejméně jednou ročně ověření skutečnosti, že jí spravovaný zaměstnanecký penzijní fond je způsobilý krýt nároky na dávky z penzijního připojištění zaměstnanců, pojistným matematikem. (6) Jakmile penzijní společnost zjistí, že jí spravovaný zaměstnanecký penzijní fond není nebo nebude způsobilý krýt nároky na dávky z penzijního připojištění zaměstnanců, přijme opatření k nápravě a neprodleně informuje ministerstvo. Ministerstvo může v případě pochybností o způsobilosti zaměstnaneckého penzijního fondu krýt nároky na dávky ze zaměstnaneckého penzijního připojištění zajistit na svůj náklad ověření této způsobilosti znalcem; penzijní společnost je povinna mu toto ověření umožnit.	11997E056 52000PC0507	čl. 56 Smlouvy o založení ES čl. 9 navrhované směrnice z 11.10.2000 čl.15 navrhované směrnice z 11.10.2000 čl. 19 odst. 1 navrhované směrnice z 11.10.2000	Kapitál a platby V rámci stanoveném touto kapitolou jsou zakázána všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi. 2. V rámci stanoveném touto kapitolou jsou zakázána všechna omezení plateb mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi. Podmínky provozu 1. Členské státy zajistí, aby instituce byla zaregistrovaná; instituce byla efektivně řízena osobami dobré pověsti, které mají přiměřenou odbornou kvalifikaci a zkušenost nebo zaměstnávají poradce s přiměřenou odbornou kvalifikací a zkušeností; byla zavedena řádná zákonná pravidla týkající se fungování penzijního zabezpečení a účastníci byli adekvátně o těchto pravidlech informováni; veškeré technické rezervy byly vypočítány a ověřeny pojistným matematikem nebo jiným odborníkem v této oblasti na bázi uznávaných pojistně-matematických metod; pokud přispívající instituce ručí za výplaty důchodových dávek, byla zavázána k pravidelnému financování; účastníci byli dostatečně informováni o podmínkách penzijního zabezpečení, zejména pokud se týká: smluvních práv a povinností stran zúčastněných v penzijním plánu; finančních, odborných a jiných rizik spojených s penzijní smlouvou; rozdělení rizik mezi smluvní strany zakotvených v penzijní smlouvě. Členské státy mohou podmínit činnost instituce dalšími požadavky s ohledem na to, aby zájmy účastníků a příjemců dávek byly dostatečně chráněny. V případě přeshraničního působení dle článku 20, podmínky činnosti instituce budou podléhat předchozímu povolení příslušného orgánu domovského členského státu. Technické rezervy Členské státy zajistí, aby instituce provozující zaměstnanecké penzijní zabezpečení měly vždy přiměřený objem aktiv odpovídající finančním závazkům vyplývajícím z jejich portfolia existujících penzijních smluv. Členské státy zajistí, aby instituce provozující zaměstnanecké penzijní zabezpečení, které poskytují krytí biometrických rizik anebo pokud nároky zahrnují záruku investičního výnosu nebo výše plnění, vytvořily dostatečné technické rezervy se zřetelem na veškeré takové plány. Výpočet technických rezerv se provádí každý rok. Členské státy však mohou povolit výpočet každé tři roky, jestliže instituce poskytnou oprávněnému orgánu osvědčení o úpravách za uplynulé roky. Osvědčení odráží přizpůsobený vývoj technických rezerv a změny v pojištěných rizicích. Výpočet technických rezerv je proveden a potvrzen pojistným matematikem nebo jiným odborníkem v této oblasti na základě uznávaných pojistně-matematických metod podle následujících zásad: minimální částka technických rezerv je vypočítána dostatečně obezřetným pojistně-matematickým výpočtem. Musí být dostatečná jak pro důchody a nároky, které jsou již vypláceny příjemcům dávek a na pokračování výplat, tak pro zajištění pojistně-matematické hodnoty narostlých penzijních nároků účastníků; použitá úroková sazba musí být zvolena obezřetně a určena v souladu s pravidly oprávněného orgánu domovského členského státu; metoda a podklady výpočtu technických rezerv musí obecně zůstat stálé z roku na rok. Diskontinuita však může být oprávněná kvůli změně právních nebo ekonomických okolností ovlivňujících předpoklady. 5. Členské státy mohou stanovit pro výpočet technických rezerv dodatečné a podrobnější požadavky se záměrem zajistit, aby zájmy účastníků a příjemců dávek byly dostatečně chráněny. 1. Členské státy nesmí omezovat instituce při jmenování správců investic pro správu investičního portfolia založených v jiném členském státě a mající řádné oprávnění pro tuto činnost podle směrnic 92/96/EEC, 93/22/EEC a 2000/12/EC.	PL
§ 26	Pravidla pro investování (1) Majetek v zaměstnaneckém penzijním fondu musí být investován (umístěn nebo uložen) způsobem zajišťujícím bezpečnost, kvalitu, likviditu a ziskovost portfolia zaměstnaneckého penzijního fondu jako celku, s přihlédnutím k potřebě řádné diverzifikace tak, aby bylo vyloučeno soustředění rizika v tomto portfoliu, a též s ohledem na povahu a trvání očekávaných budoucích nároků účastníků. (2) Finanční prostředky v zaměstnaneckém penzijní fondu mohou být umístěny zejména do a) dluhopisů vydaných Českou republikou nebo Českou národní bankou a dluhopisů, za které převzala záruku Česká republika, b) dluhopisů vydaných bankami oprávněnými k podnikání na území České republiky, c) registrovaných komunálních dluhopisů, za které převzala záruku banka uvedená v písmenu b), d) registrovaných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi, e) hypotečních zástavních listů, f) dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, g) kupónů k cenným papírům uvedeným v písmenech a) až f), h) opčních listů opravňujících získat registrované cenné papíry uvedené v tomto odstavci, i) registrovaných akcií a cenných papírů nahrazujících registrované akcie, j) podílových listů otevřených podílových fondů, k) dluhopisů, jejichž emitenty jsou členské státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banky těchto států, l) zahraničních cenných papírů uvedených v písmenech c) až e), g) a i), které jsou přijaty k obchodování na burze cenných papírů nebo obdobném regulovaném veřejném trhu v členských státech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, m) cenných papírů emitovaných zahraniční osobou zabývající se kolektivním investováním, která obdržela povolení k podnikání na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. (3) Finanční prostředky v zaměstnaneckém penzijním fondu mohou být uloženy do depozit a depozitních certifikátů vydaných bankou nebo pobočkou zahraniční banky a na vkladové účty u bank nebo poboček zahraničních bank oprávněných k podnikání na území České republiky a u bank se sídlem na území členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Výše takto uložených prostředků u jedné banky nebo pobočky zahraniční banky nebo u banky se sídlem na území členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nesmí tvořit více než 10 % majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu. (4) Investiční správce je povinen koupit cenný papír pro zaměstnanecký penzijní fond jen za nejlepších podmínek, za kterých by jej bylo možné při vynaložení odborné péče koupit nebo prodat, zejména je povinen koupit cenný papír pro zaměstnanecký penzijní fond jen za nejnižší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče koupit a prodat jen za nejvyšší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče prodat, ledaže ostatní podmínky nákupu nebo prodeje odůvodňují závěr, že nákup cenného papíru za nejnižší cenu nebo prodej cenného papíru za nejvyšší cenu za daných podmínek je v rozporu s povinností podle § 25 odst. 1. Splnění podmínky stanovené ve větě první je investiční správce obhospodařující majetek v zaměstnaneckém penzijním fondu povinen prokázat. (5) Pro výpočet hodnoty cenného papíru v majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu platí přiměřeně ustanovení zvláštního právního předpisu, který stanoví způsob výpočtu hodnot cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu. (6) Pokud registrované cenné papíry podle odstavce 1 přestanou být registrovanými cennými papíry, je investiční správce povinen je prodat s vynaložením odborné péče nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy nastala tato skutečnost. (7) O účtování změn hodnoty majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu vyplývajících ze změn kurzů nebo cen cenných papírů platí přiměřeně ustanovení § 21 zákona o investičních společnostech a investičních fondech. (8) Komise může vyhláškou rozšířit okruh investičních instrumentů nebo jiných aktiv, do kterých může být umístěn majetek v zaměstnaneckém penzijním fondu.	11997E056 52000PC0507	čl. 56 Smlouvy o založení ES čl. 18 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz § 25 Pravidla investování Členské státy uloží institucím založeným v rámci jejich jurisdikce investovat obezřetným způsobem. Aktiva týkající se plánů, kde účastníci nesou investiční rizika, jsou investována podle následujících pravidel: aktiva jsou investována způsobem zajišťujícím bezpečnost, kvalitu, likviditu a ziskovost portfolia jako celku; aktiva musí být řádně diverzifikována tak, aby se vyhnula soustředění rizika v  portfoliu jako celku; investice v přispívající instituci nesmí být vyšší než 5% portfolia jako celku. Tam, kde instituce dostává příspěvky od skupiny přispěvatelů, investice do těchto přispívajících institucí musí být prováděny obezřetně s přihlédnutím k potřebě řádné diverzifikace. Členské státy uloží institucím založeným v rámci jejich jurisdikce investovat aktiva, která mají na krytí technických rezerv v souladu s následujícími pravidly: aktiva jsou investována způsobem adekvátním povaze a době trvání očekávaných budoucích důchodových nároků a tak, aby byla zajištěna bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost portfolia jako celku; aktiva musí být řádně diverzifikována tak, aby se vyhnula soustředění rizika v portfoliu jako celku; investice v přispívajících institucích nesmí být vyšší než 5% technických rezerv. Tam, kde instituce dostává příspěvky od skupiny přispěvatelů, investice do těchto přispívajících institucí musí být prováděny obezřetně s přihlédnutím k potřebě řádné diverzifikace. Členské státy nesmí institucím ukládat, aby investovaly do určitých kategorií aktiv. Členské státy neučiní investiční rozhodnutí instituce nebo jejího správce investic předmětem jakéhokoliv předběžného souhlasu nebo požadavku systematického oznamování. V souladu s ustanoveními odstavců 1 až 5 členské státy mohou institucím založeným v jejich jurisdikci stanovit podrobnější pravidla, která by odrážela rozsah plánů provozovaných těmito institucemi. Avšak tyto instituce dostanou možnost: investovat 70% aktiv kryjících technické rezervy nebo 70% celého portfolia v případě plánů, ve kterých účastníci nesou investiční riziko sami, v akciích, obchodovatelných cenných papírech a obligacích vydaných obchodními společnostmi a rozhodovat o relativním poměru těchto cenných papírů ve svém investičním portfoliu; držet aktiva vyjádřená v neodpovídajících měnách na krytá částky ve výši nejméně 30% technických rezerv; investovat v rizikových kapitálových trzích. Druhý pododstavec odstavce 6 neomezuje právo členských států individuálně uložit použití přísnějších pravidel, pokud jsou oprávněné z důvodu obezřetnosti, zejména s ohledem na závazky přijaté institucí.	PL
§ 27	Omezení (1) Hodnota cenných papírů jednoho druhu emitovaných stejným emitentem nesmí tvořit více než 5 % majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu, popřípadě 30 % tohoto majetku, jde-li o dluhopisy vydané Českou republikou nebo Českou národní bankou nebo o dluhopisy, za které převzala záruku Česká republika. (2) V majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu nesmí být více než 11 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů jednoho druhu vydaných stejným emitentem. (3) Při uplatnění výměnných a předkupních práv vyplývajících z cenných papírů a při změnách kurzů cenných papírů mohou být podíly uvedené v odstavci 1 a 2 překročeny nejdéle na dobu jednoho měsíce, během které musí být zabezpečeno rozložení rizika podle odstavce 1 a 2. (4) Nejméně 70 % majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu musí být umístěno nebo uloženo do aktiv znějících na měnu, ve které jsou vyjádřeny závazky zaměstnaneckého penzijního fondu vůči účastníkům. Nejvíce 5 % majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu může být umístěno jinak, než je uvedeno v § 26 odst. 1. (5) Investiční správce je povinen neprodleně oznámit ministerstvu, komisi a penzijní společnosti, která spravuje zaměstnanecký penzijní fond, překročení limitů uvedených v odstavcích 1 a 2 v majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu. Penzijní společnost je povinna oznámit ministerstvu a komisi překročení limitů uvedených v odstavcích 1 a 2 v majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu neprodleně poté, co se o něm dozví. (6) K omezení rizik plynoucích z obchodování s cennými papíry, zejména k omezení rizik z nepříznivého vývoje cen investičních instrumentů, zejména kurzů cenných papírů, úrokových měr nebo devizových kurzů, lze při investiční správě uzavírat zajišťovací obchody, zejména opční a termínové obchody. U cenných papírů se za termínový obchod pro účely tohoto zákona považuje smlouva o jejich koupi nebo prodeji, pokud doba mezi uzavřením smlouvy a plněním závazků z této smlouvy je delší než 15 dní. (7) Do majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu nesmí být nakupovány ani jinak pořizovány a) akcie penzijních fondů provádějících penzijní připojištění se státním příspěvkem, b) cenné papíry vydané zakladatelem, depozitářem penzijní společnosti, která zaměstnanecký penzijní fond spravuje nebo smluvním provozním správcem nebo právnickou osobou zajišťující pro zaměstnanecký penzijní fond výplatu dávek, c) cenné papíry vydané společností, která je majetkově či personálně propojena s osobami uvedenými v písmenu b) nebo s penzijní společností, která zaměstnanecký penzijní fond spravuje, d) cenné papíry a jiný majetek od osob uvedených v písmenu b) nebo od penzijní společnosti, která zaměstnanecký penzijní fond spravuje, ani od členů jejich orgánů a osob jim blízkých anebo osob fakticky řídících uvedené osoby; osobou fakticky řídící se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která na základě dohody, podílu na právnické osobě či jiné skutečnosti ovlivňuje podstatným způsobem její chování, přestože není členem jejího orgánu, bez zřetele na to, jaký vztah k právnické osobě má. (8) Na osoby uvedené v odstavci 7 písm. b) až d) nesmí být převáděny cenné papíry ani jiná aktiva z majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu. (9) Do majetku zakladatelů zaměstnaneckého penzijního fondu nesmí být investováno více než 5 % celkové hodnoty majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu. (10) Majetek v zaměstnaneckém penzijním fondu nemůže být použit k zajištění závazků, kromě případů uvedených v odstavci 6. (11) Majetek v zaměstnaneckém penzijním fondu nesmí být použit k úhradě nákladů za reklamu, poskytování půjček, úvěrů nebo darů. (12) Komise může v odůvodněném případě povolit výjimku ze zákazu podle odstavce 7 nebo 8, je-li to v zájmu účastníků.	11997E056 52000PC0507	čl. 56 Smlouvy o založení ES čl.18 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz § 26	PL
§ 31	Převedení prostředků a nároků účastníků (1) Účastník u zaměstnaneckého penzijního fondu zrušeného podle § 30 odst. 1 se stává účastníkem u nově vzniklého zaměstnaneckého penzijního fondu jeho zaměstnavatele. Prostředky zaměstnaneckého penzijního připojištění a nároky účastníků z penzijního plánu zrušeného zaměstnaneckého penzijního fondu se převádějí do zaměstnaneckého penzijního připojištění u nově vzniklého zaměstnaneckého penzijního fondu způsobem stanoveným v penzijním plánu nově vzniklého zaměstnaneckého penzijního fondu. To platí i v případě převodu prostředků účastníka ze zrušeného zaměstnaneckého penzijního fondu do jiného zaměstnaneckého penzijního fondu, který spravuje stejná penzijní společnost. (2) Účastníku zrušeného zaměstnaneckého penzijního fondu, který nemá možnost stát se podle odstavce 1 účastníkem jiného zaměstnaneckého penzijního fondu spravovaného stejnou penzijní společností, se prostředky zaměstnaneckého penzijního připojištění a nároky z penzijního plánu zrušeného zaměstnaneckého penzijního fondu převedou do jeho zaměstnaneckého penzijního připojištění u jiného zaměstnaneckého penzijního fondu nebo do penzijního fondu provádějícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, který účastník určí; svoji žádost doloží účastník  písemným souhlasem příslušného penzijního fondu. Pokud penzijní fond písemný souhlas k převodu neudělí, nebo účastník penzijní fond neurčí, vypořádají se nároky účastníka jednorázovou výplatou ve výši a) vyměřovacího základu s tím, že podmínka vzniku nároku na dávku se považuje v takovém případě za splněnou, jde-li o účastníka, který má evidovány na individuálním účtu prostředky, b) ve výši odpovídající pojistné rezervě na penzi účastníka podle penzijního plánu ke dni jednorázové výplaty, jde-li o účastníka, který je poživatelem starobní nebo invalidní penze, c) ve výši odpovídající částce potřebné pro výplatu výsluhové nebo pozůstalostní penze po dobu do skončení výplaty této penze stanovenou penzijním plánem, jde-li o účastníka, který je poživatelem výsluhové penze nebo pozůstalostní penze.	11997E056 52000PC0507	Čl. 56 Smlouvy o založení ES čl. 20 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz § 25 Přeshraniční aktivity Členské státy dovolí podnikům a jednotlivcům sídlícím na jejich území, aby platili příspěvky institucím zaměstnaneckého penzijního zabezpečení povolených v jiných členských státech. Dovolí rovněž institucím zaměstnaneckého penzijního zabezpečení povoleným na jejich území přijímat příspěvky od přispěvatelů sídlících na území jiných členských států. Pokud podnik nebo jednotlivec si přeje platit příspěvky instituci povolené v jiném členském státě, tato instituce to oznámí oprávněným orgánům členského státu, ve kterém je povolena. Členské státy uloží institucím navrhujícím přijímat příspěvky od podniku nebo jednotlivce sídlících na území jiného členského státu poskytnout současně s oznámením následující informace: členský stát na jehož území sídlí přispívající podnik; název přispívajícího podniku; podmínky plánu, který instituce zamýšlí spravovat v hostitelském členském státě. Pokud oprávněné orgány domovského členského státu nemají důvod pochybovat, že administrativní struktura, finanční situace instituce nebo dobré jméno a odborná způsobilost nebo zkušenost osob řídících instituci jsou slučitelné se záměrem činností v hostitelském členském státě, oznámí do tří měsíců od obdržení informace zmíněné v odstavci 3 tuto skutečnost oprávněným orgánům hostitelského členského státu. Dříve než instituce začne spravovat plán v hostitelském členském státě, oprávněné orgány hostitelského členského státu do dvou měsíců od obdržení informace zmíněné v odstavci 3 informují orpávněný orgán domovského členského státu, pokud je to zapotřebí, o příslušných požadavcích sociálně-pracovního práva, podle kterých musí být tento plán spravován v hostitelském členském státě. Oprávněné orgány domovského členského státu sdělí tyto informace instituci. Po obdržení sdělení uvedeném v odstavci 5 nebo pokud k žádnému sdělení nedošlo do konce lhůty poskytnuté podle odstavce 5, instituce může začít spravovat plán v hostitelském členském státě v souladu s ustanoveními příslušného místního sociálně-pracovního práva. Oprávněné orgány hostitelského členského státu informují oprávněné orgány domovského hostitelského státu o jakékoliv změně týkající se povahy plánu, který je spravován v hostitelském členském státě.	PL
§ 32	Základní ustanovení (1) Penzijní společnost je právnickou osobou, založenou podle tohoto zákona jedním nebo více zaměstnavateli za účelem provádění zaměstnaneckého penzijního připojištění, jejíž hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch těchto zaměstnavatelů a může být použit jen na zaměstnanecké penzijní připojištění podle tohoto zákona. Penzijní společnost se zapisuje do obchodního rejstříku. Penzijní společnost nesmí vykonávat jinou činnost než zaměstnanecké penzijní připojištění, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Právní formu penzijní společnosti nelze změnit. Penzijní společnost se může přeměnit na jinou penzijní společnost pouze sloučením s jinou penzijní společností. Penzijní společnost může být zrušena jen v případech a způsobem stanovenými tímto zákonem. (3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí o právních poměrech penzijní společnosti obdobně § 57, 63, 64, § 66 odst. 1 a 7, § 66c, 68 odst. 1 až 5, § 69 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), odst. 6 a 7, § 69h, § 70, § 71 odst. 1, 3 až 5, § 75a odst. 2, 75b, § 220a odst. 1 věta první a druhá, odst. 2, odst. 3 písm. a), g) a j), odst. 8 až 10, § 220i odst. 1 písm. a), f), g) a j), § 220j odst. 1 a 2 a § 220l obchodního zákoníku; představenstvem, popřípadě členem představenstva akciové společnosti se přitom v uvedených ustanoveních rozumí správní rada, popřípadě člen správní rady penzijní společnosti a společníky, popřípadě valnou hromadou zakladatelé penzijní společnosti. (4) Obchodní firma penzijní společnosti musí obsahovat označení „penzijní společnost“. Jiné osoby nesmějí ve své obchodní firmě ani názvu toto označení používat. (5) Penzijní společnost není oprávněna udělit prokuru.	52000PC0507	čl. 9 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz § 18, 19	PL
§ 33	Založení penzijní společnosti (1) Penzijní společnost může být založena jedním zakladatelem, je-li zakladatel právnickou osobou, jinak dvěma nebo více zakladateli. Zakládají-li penzijní společnost dva nebo více zakladatelů, uzavřou zakladatelskou smlouvu. Jediný zakladatel zakládá penzijní společnost zakladatelskou listinou. Zakladatelská listina nebo zakladatelská smlouva penzijní společnosti (dále jen „zakladatelská listina“) obsahuje: a) název, sídlo a předmět činnosti, kterým je provádění zaměstnaneckého penzijního připojištění zaměstnanců zaměstnavatele nebo zaměstnavatelů, kteří založili penzijní společnost, b) hodnotu peněžních prostředků poskytnutých zakladatelem penzijní společnosti na zahájení činnosti a její provoz po dobu dvou let, c) název zaměstnaneckého penzijního fondu nebo fondů, které bude penzijní společnost spravovat, d) rozhodnutí zakladatele, kterým byly schváleny stanovy penzijní společnosti, e) rozhodnutí zakladatele, kterým byly jmenovány orgány penzijní společnosti, f) jména a bydliště osob, které jsou členy správní rady, s uvedením způsobu jakým jednají jménem penzijní společnosti, a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce, g) určení, kdo ze zakladatelů je pověřen podat žádost o povolení ke vzniku zaměstnaneckého penzijního fondu uvedeného v písmenu b) v případě, že zaměstnanecký penzijní fond zakládá společně více zakladatelů penzijní společnosti, h) určení správce peněžitých prostředků uvedených v písmenu c). (2) Pro poskytnutí a správu peněžitých prostředků uvedených v odstavci 1 písmenu c) platí obdobně § 60 odst. 1, 3 a odstavec 4, věta první obchodního zákoníku. Po dobu trvání penzijní společnosti, ani v případě jejího zrušení není zakladatel penzijní společnosti oprávněn požadovat vrácení prostředků uvedených v odstavci 1 písmenu c). (3) Penzijní společnost se zakládá na dobu neurčitou. (4) Stanovy penzijní společnosti obsahují skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a dále a) okruh záležitostí, o kterých rozhoduje zakladatel, b) způsob jednání a rozhodování zakladatelů v případě, že penzijní společnost má více zakladatelů, c) počet členů a způsob jmenování orgánů penzijní společnosti jednotlivými zakladateli v případě, že penzijní společnost má více zakladatelů, d) způsob voleb zástupců zaměstnanců do orgánů penzijní společnosti, e) způsob, jakým bude činnost penzijní společnosti financována do doby, než bude možné náklady na její činnost plně krýt z poplatků účtovaných zaměstnaneckým penzijním fondům spravovaným penzijní společností, f) pravidla pro úhradu ztráty zakladatelem penzijní společnosti, g) podmínky pro přistoupení dalších zaměstnavatelů jako zakladatelů penzijní společnosti, h) podmínky vystoupení zakladatele z penzijní společnosti v případě, kdy zakladatel nemá žádného účastníka v zaměstnaneckém penzijním připojištění prováděném penzijní společností. (5) Jestliže dojde ke změně v obsahu stanov, vyhotoví správní rada penzijní společnosti bez zbytečného odkladu úplné znění stanov.	52000PC0507	čl.9 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz § 18, 19	PL
§ 34	Vznik penzijní společnosti (1) Ke vzniku penzijní společnosti je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti zakladatele, nebo pověřeného zakladatele v případě, že penzijní společnost má více zakladatelů, ministerstvo po projednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí a komisí spolu s rozhodováním o udělení povolení ke vzniku zaměstnaneckého penzijního fondu, který bude penzijní společnost spravovat. Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu. Návrh na zápis do obchodního rejstříku se podává do 30 dnů ode dne doručení povolení ke vzniku penzijní společnosti. Návrh na zápis do obchodního rejstříku nelze podat přede dnem doručení uvedeného povolení. (2) V žádosti o povolení podle odstavce 1 uvede zakladatel uvedený v odstavci 1: a) název a sídlo penzijní společnosti, b)  název zaměstnaneckého penzijního fondu, který bude penzijní společnost spravovat, c) věcné, personální a organizační předpoklady pro činnost penzijní společnosti, d) údaje prokazující dobrou pověst, potřebnou kvalifikaci a zkušenosti navrhovaných členů správní rady a dozorčí rady a ředitele penzijní společnosti (dále jen „ředitel“), e) údaje o depozitáři. (3) K žádosti o povolení podle odstavce 1 se přikládají a) zakladatelská listina penzijní společnosti, b) stanovy penzijní společnosti, c) doklad o zaplacení prostředků zakladatele penzijní společnosti poskytnutých na zahájení činnosti a na úhradu jejích nákladů po dobu 2 let. (4) Ministerstvo neudělí povolení podle odstavce 1, jestliže penzijní společnost nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 2 písm. c) nebo d) nebo jestliže zaměstnanecký penzijní fond, který bude penzijní společnost spravovat, nesplňuje požadavky stanovené v § 17 odst. 4. (5) O žádosti o povolení rozhodne ministerstvo do 60 dnů ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění. (6) Součástí povolení podle odstavce 1 je schválení depozitáře a osob uvedených v odstavci 2 písm. d). (7) Penzijní společnost se zapisuje do obchodního rejstříku. Soud určený k tomu zvláštním právním předpisem na návrh podaný správní radou penzijní společnosti a podepsaný všemi jejími členy povolí zápis penzijní společnosti do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, že a) zakladatel penzijní společnosti zaplatil prostředky určené na zahájení činnosti penzijní společnosti a na úhradu jejích nákladů po dobu dvou let, b) byli řádně jmenováni všichni členové orgánů penzijní společností, c) stanovy penzijní společnosti ani založení penzijní společnosti nejsou v rozporu se zákonem. (8) Do obchodního rejstříku se zapisuje: a) název a sídlo, b) identifikační číslo, c) předmět činnosti, kterým je provádění zaměstnaneckého penzijní připojištění podle tohoto zákona, d) právní forma penzijní společnosti, e) jména a bydliště osob, které jsou členy správní rady, s  uvedením způsobu, jakým jednají jménem penzijní společnosti, a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce, f) názvy zaměstnaneckých penzijních fondů spravovaných penzijní společností. (9) Do sbírky listin, která je součástí obchodního rejstříku se přikládá zakladatelská listina, stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí o schválení stanov a stejnopis povolení podle odstavce 1. (10) Penzijní společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána v obchodním rejstříku.	52000PC0507	čl.9 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz § 18, 19	PL
§ 39 odst. 3	Ministerstvo osobu uvedenou v odstavci 2 k výkonu funkce člena orgánu neschválí, pokud a) nemá dobrou pověst, potřebnou kvalifikaci a zkušenosti, b) je zakladatelem nebo jeho zaměstnancem, statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního nebo dozorčího orgánu; členem orgánu zastupujícím zaměstnance (§ 40 odst. 2, § 44 odst. 2) může být jen zaměstnanec, popřípadě bývalý zaměstnanec zakladatele, je-li účastníkem zaměstnaneckého penzijního připojištění prováděného penzijní společností, c) ona sama je nebo osoby jí blízké podle občanského zákoníku jsou s penzijní společností v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu, d) není důvěryhodná pro správu zaměstnaneckého penzijního fondu, zejména z důvodu jejího nežádoucího personálního nebo majetkového propojení nebo střetu zájmů, e) je členem orgánu nebo zaměstnancem jiné penzijní společnosti, penzijního fondu provádějícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, pojišťovny, zdravotní pojišťovny, banky, obchodníka s cennými papíry, burzy cenných papírů, organizátora mimoburzovního trhu, Střediska cenných papírů, investičních společností a investičních fondů, f) je osobou fakticky řídící osobu uvedenou v písmenu e) nebo g) je poslancem nebo senátorem Parlamentu, členem vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu, prezidia komise anebo bankovní rady České národní banky. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení nebo doplnění návrhu na nového člena orgánu neodešle rozhodnutí o zamítnutí návrhu, platí, že návrh schvaluje.	52000PC0507	čl. 9 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz § 18, 19	PL
§ 47	Základní ustanovení (1) Zdrojem financování činnosti penzijní společnosti jsou: a) příspěvky zakladatele na činnost penzijní společnosti, b) úplata za správu zaměstnaneckých penzijních fondů, c) přijaté dary a dědictví. (2) Penzijní společnost vytváří rezervní fond, do kterého převádí zisk po zdanění vykázaný ke konci účetního období. Rezervní fond používá nejprve ke krytí ztráty zaměstnaneckých penzijních fondů spravovaných penzijní společností a ke krytí ztráty penzijní společnosti vykázané v následujících účetních obdobích. (3) Kromě správy zaměstnaneckých penzijních fondů může penzijní společnost s předchozím souhlasem ministerstva vykonávat doplňkovou činnost za podmínky, že doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití majetku penzijní společnosti nezbytného k provádění zaměstnaneckého penzijního připojištění a zároveň tím nebude ohroženo provádění správy zaměstnaneckých penzijních fondů spravovaných penzijní společností ani zájmy účastníků. (4) Penzijní společnost se nesmí účastnit na podnikání jiných osob a k provádění doplňkové činnosti nesmí zřizovat zvláštní organizační složky, zakládat právnické osoby ani využívat jiné zdroje než zdroje uvedené v odstavci 1. (5) Majetek penzijní společnosti nesmí být použit k výplatě odměn zprostředkovatelům, úhradě nákladů za reklamu, poskytování půjček, úvěrů nebo darů.	52000PC0507	čl. 18 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz § 26	PL
§ 48	Depozitář (1) Penzijní společnost musí mít depozitáře. Depozitářem penzijní společnosti může být pouze banka, pobočka zahraniční banky nebo jiná instituce, která k výkonu takové činnosti získala povolení v členském státu Evropské unie. Práva a povinnosti penzijní společnosti a depozitáře se přiměřeně řídí ustanoveními zvláštního zákona upravujícího výkon této funkce pro investiční společnost, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. (2) Změna depozitáře musí být schválena ministerstvem po projednání s komisí, jinak je neplatná. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu depozitáře neodešle rozhodnutí o tom, že se změnou depozitáře nesouhlasí, platí, že změna je schválena. (3) Ministerstvo může rozhodnout o změně depozitáře, pokud depozitář porušuje povinnosti stanovené zákonem nebo depozitářskou smlouvou. Depozitářská smlouva zaniká dnem, kdy nabude účinnosti rozhodnutí, jímž ministerstvo rozhodlo o změně depozitáře. Nejpozději do 1 měsíce ode dne zániku depozitářské smlouvy je penzijní společnost povinna uzavřít depozitářskou smlouvu s jinou bankou nebo pobočka zahraniční banky. (4) Penzijní společnost zřídí pro zaměstnanecký penzijní fond u depozitáře samostatné běžné účty nebo podúčty k běžnému účtu pro a) přijímání a vracení příspěvků účastníků na zaměstnanecké penzijní připojištění, b) přijímání a vracení příspěvků zaměstnavatelů ve prospěch účastníků na zaměstnanecké penzijní připojištění, c) úplaty za správu zaměstnaneckého penzijního fondu, d) umísťování a ukládání prostředků zaměstnaneckého penzijního fondu. (5) Běžný účet u jiné banky, než je depozitář, může být pro zaměstnanecký penzijní fond zřízen po oznámení depozitáři penzijní společnosti, a to pouze jako podmínka otevření vkladového účtu. Po zřízení vkladového účtu převede penzijní společnost zůstatky na tomto běžném účtu na vkladový účet nebo na běžný účet vedený u depozitáře. (6) Při změně depozitáře může být pro zaměstnanecký penzijní fond otevřen samostatný běžný účet pro přijímání a vracení příspěvků u banky, s níž depozitářská smlouva zanikla, ještě po dobu 6 měsíců ode dne zániku této smlouvy.	52000PC0507	čl. 18 navrhované směrnice z 11.10.2000 čl 19 odst. 2 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz § 26 2. Členské státy nesmí omezovat instituce při jmenování depozitářů pro deponování jejich aktiv založených v jiném státě a majících řádné oprávnění pro tuto činnost podle směrnic 93/22/EEC nebo směrnice 2000/12/EC nebo přijatých za depozitáře pro účely dle směrnice 85/611/EEC.	PL
§ 50	Výroční zpráva penzijní společnosti (1) Penzijní společnost vyhotovuje výroční zprávu penzijní společnosti. (2) Výroční zpráva penzijní společnosti se zveřejňuje způsobem stanoveným zvláštními právními předpisy v termínu, který stanoví správní rada, nejpozději však do 3 měsíců po skončení účetního období. Pokud není v této lhůtě účetní závěrka penzijní společnosti ověřena auditorem, zveřejní penzijní společnost zprávy auditora bez zbytečného odkladu poté, kdy tyto zprávy obdrží. (3) Výroční zpráva penzijní společnosti musí být přístupná všem účastníkům v sídle penzijní společnosti. (4) Výroční zpráva penzijní společnosti obsahuje kromě informací stanovených zvláštním právním předpisem 19) i informace o: a) personálním složení orgánů a změnách ve složení orgánů, k nimž došlo v průběhu roku, b) změnách zakladatelské listiny, k nimž došlo v průběhu roku, c) výši odměny poskytnuté členům orgánů penzijní společnosti, d) důvodech výběru investičního správce pro jednotlivé zaměstnanecké penzijní fondy, e) důvodech výběru smluvního provozního správce a jiné právnické osoby zajišťující výplatu dávek zaměstnaneckého penzijního připojištění, f) důvodech výběru depozitáře, g) doplňkové činnosti penzijní společnosti, h) sankcích a opatřeních k nápravě uložených ministerstvem nebo komisí, i) jednotlivých zaměstnaneckých penzijních fondech, které penzijní společnost spravuje, j) celkovém objemu vyplácených dávek a informace o předpokládaných výplatách dávek v následujícím roce, k) dalších významných skutečnostech, například důvodech neschválení účetní závěrky, výroční zprávy, rozpočtu.	52000PC0507	čl. 10 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz § 23 odst. 1	PL
§ 51	Provádění státního dozoru (1) Činnost penzijní společnosti, investičního správce, smluvního provozního správce, právnické osoby zajišťující výplatu dávek a depozitáře podle tohoto zákona a zvláštních zákonů podléhají státnímu dozoru. (2) Při výkonu státního dozoru jsou ministerstvo a komise povinny dohlížet na dodržování tohoto zákona, zejména penzijního plánu a statutu a dbát na ochranu účastníků. (3) Při výkonu státního dozoru jsou ministerstvo a komise oprávněny požadovat od penzijní společnosti, investičního správce, smluvního provozního správce, právnické osoby zajišťující výplatu dávek a depozitáře informace o jejich činnosti při správě zaměstnaneckého penzijního fondu, a to v rozsahu potřebném pro výkon státního dozoru. Pověření pracovníci ministerstva a komise jsou při výkonu státního dozoru oprávněni účastnit se jednání orgánů osob podléhajících státnímu dozoru a vstupovat do prostorů těchto osob. (4) Orgány, jejich členové a zaměstnanci osob podléhajících státnímu dozoru podle tohoto zákona jsou povinni předložit ministerstvu a komisi jimi vyžádané doklady a písemnosti potřebné pro výkon státního dozoru nad zaměstnaneckými penzijními fondy a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení. Dále je penzijní společnost povinna předkládat ministerstvu, komisi a depozitáři do 3 měsíců po skončení pololetí pololetní zprávu. (5) Penzijní společnost je povinna informovat ministerstvo a komisi o každé změně zakladatelů zaměstnaneckých penzijních fondů, které spravuje, do 10 dnů ode dne změny zakladatelské smlouvy a předložit jim usnesení soudu určeného zvláštním právním předpisem k vedení obchodního rejstříku o zápisu změny nebo zániku zapisovaných skutečností bez zbytečného odkladu po provedení zápisu do rejstříku. (6) Ministerstvo a komise spolupracují s penzijními společnostmi v oblasti výchovy a vzdělávání členů jejich orgánů a zaměstnanců a předávají jim poznatky a zkušenosti získané při výkonu státního dozoru.	52000PC0507	čl. 13 navrhované směrnice z 11.10.2000 čl.14 navrhované směrnice z 10.11.2000	Informační povinnost vůči oprávněnému orgánu Každý členský stát zajistí, aby oprávněný orgán měl potřebné pravomoce a prostředky: vyžádat si od instituce, členů představenstva a jiných vedoucích pracovníků nebo osob kontrolujících instituci předložení informací o veškerých podnikatelských záležitostech nebo zaslání veškerých podnikových dokladů; dohlížet na smlouvy, které upravují vztahy mezi institucí a jinými společnostmi, na něž instituce převedla své funkce ovlivňující její finanční situaci nebo které jsou podstatné pro účinný dozor; dostávat pravidelně mimo roční účetní závěrku a výroční zprávu veškeré doklady potřebné pro účely dozoru, zejména vnitropodnikové průběžné zprávy; pojistně-technické výpočty; rozbory aktiv a pasiv; doklady o souladu se zásadami investiční politiky; doklady o tom, že příspěvky byly placeny dle plánu; zprávu zákonem nařízeného auditora; provádět kontrolu přímo v prostorách instituce a – je-li to vhodné – u vyčleněných funkcí ověřovat, zda činnost je prováděna v  souladu s pravidly. Pravomoc oprávněného orgánu invertovat Oprávněný orgán uloží každé instituci mít spolehlivé organizační a účetní postupy a dostatečné vnitřní kontrolní mechanismy. Oprávněný orgán může přijmout jakákoliv opatření ve vztahu k instituci nebo osobám ji řídícím, která jsou adekvátní a nezbytná k zabránění nebo napravení jakýchkoliv nesrovnalostí poškozující účastníky nebo příjemce dávek. Může rovněž omezit nebo zakázat volné nakládání s aktivy instituce, jestliže instituce nevytvořila dostatečné technické rezervy pro veškeré své podnikání nebo dostatečná aktiva na krytí technických rezerv; instituce nemá povinné vlastní jmění (fondy); V zájmu zajištění zájmů účastníků a příjemců dávek penzijního plánu oprávněný orgán může převést pravomoci, které mají osoby řídící instituci v souladu s právem nebo jeho zákony, zcela nebo zčásti na zvláštního zástupce, který je schopen tyto pravomoci vykonávat. Oprávněný orgán může zakázat nebo omezit činnost instituce zejména pokud: instituce nezabezpečení dostatečné zájmy účastníků a příjemců dávek penzijního plánu; instituce již neplní podmínky činnosti; instituce závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené pravidly, která se na ni vztahují; v případě přeshraničního působení instituce nerespektuje pracovní a sociální právo hostitelského členského státu, které se týká oblasti zaměstnaneckých penzí. Jakékoliv rozhodnutí zakázat činnost instituce musí být doloženo přesným zdůvodněním a sděleno příslušné instituci. V případě přeshraničního působení dle čl. 20, instituce je podřízena trvalému dozoru oprávněného orgánu hostitelského členského státu pokud se týče souladu jejího působení s požadavky pracovního a sociálního práva hostitelského členského státu dle čl. 20, odst. 5. Členské státy zajistí, aby přijatá rozhodnutí týkající se instituce podle právních a správních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí podléhala právu odvolat se k soudu.	PL
§ 52	Opatření k nápravě nedostatků Pokud penzijní společnost, investiční správce, smluvní provozní správce nebo právnická osoba zajišťující výplatu dávek poruší nebo nesplní povinnost uloženou jí tímto zákonem, penzijní plán nebo statut zaměstnaneckého penzijního fondu, který spravuje, může jí ministerstvo podle závažnosti a povahy zjištěných nedostatků uložit, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranila nebo byli vyměněni v určené lhůtě členové orgánů penzijní společnosti, investiční správce, smluvní provozní správce, popřípadě právnická osoba zajišťující výplatu dávek, a aby informovala ministerstvo o plnění přijatých opatření.	52000PC0507	čl. 13 a 14 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz § 51	PL
§ 53	Pokuty (1) Penzijní společnosti, investičnímu správci, smluvnímu provoznímu správci nebo právnické osobě zajišťující výplatu dávek, kteří nesplní povinnost uloženou jí tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, může ministerstvo uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč, pokud penzijní společnost, investiční správce, smluvní provozní správce nebo právnická osoba zajišťující výplatu dávek nesplnila povinnost přijmout ve stanovené lhůtě opatření k nápravě nedostatků podle § 52. (2) Členům orgánů penzijní společnosti, investičního správce, smluvního provozního správce nebo právnické osoby zajišťující výplatu dávek, kteří nesplní oznamovací nebo jinou povinnost uloženou jim tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, může ministerstvo uložit pokutu až do výše 100 000 Kč, pokud penzijní společnost, investiční správce, smluvní provozní správce nebo právnická osoba zajišťující výplatu dávek nesplnila povinnost přijmout ve stanovené lhůtě opatření k nápravě nedostatků podle § 52. (3) Ministerstvo je oprávněno uložit pokutu až do výše 20 000 000 Kč tomu, kdo provozuje zaměstnanecké penzijní připojištění bez povolení podle tohoto zákona. (4) Při rozhodování o uložení pokuty a o její výši přihlíží ministerstvo zejména k závažnosti porušení zákonem uložené povinnosti, penzijního plánu nebo statutu a k době trvání protiprávního stavu. Fyzickým osobám může být pokuta uložena jen, je-li dáno jejich zavinění, a při stanovení výše pokuty musí být přihlédnuto k druhu a míře tohoto zavinění. (5) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 3, nejdéle však do 5 let ode dne, kdy k této skutečnosti došlo. (6) Správní řízení ve věci uložení opatření k nápravě nedostatků nebo pokuty podle § 52 a 53 ministerstvo nezahájí, jestliže správní řízení v téže věci již zahájila komise.	52000PC0507	čl. 14 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz § 51	PL
§ 54	Správce majetku (1) Ministerstvo je oprávněno pozastavit na vymezenou dobu, nejdéle však na šest měsíců, a ve vymezeném rozsahu oprávnění správní rady penzijní společnosti při nakládání s majetkem v zaměstnaneckém penzijním fondu; současně musí ministerstvo ustanovit na tuto dobu správce majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu, kterého pověří správou zaměstnaneckého penzijního fondu do doby, než bude zakladatelem jmenovaná nová správní rada, obnoveno oprávnění správní rady v původním rozsahu nebo do doby zápisu vstupu penzijní společnosti do likvidace do obchodního rejstříku, jestliže a) penzijní společnost opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnosti stanovené zákonem, statutem nebo penzijním plánem a předchozí opatření k nápravě nebo sankce nevedla k nápravě, nebo b) se v hospodaření penzijní společnosti a v obhospodařování majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu projevují závažné nedostatky a hrozí nebezpečí z prodlení. (2) Účinnost rozhodnutí podle odstavce 1 nastává dnem jeho doručení penzijní společnosti. Opravný prostředek nemá odkladný účinek. (3) Skutečnost, že byl ustaven správce majetku se zapisuje do obchodního rejstříku spolu s uvedením doby, na kterou byl ustaven, a s vymezením rozsahu omezení oprávnění správní rady penzijní společnosti při nakládání s majetkem v zaměstnaneckém penzijním fondu. Návrh na povolení zápisu uvedených skutečností do obchodního rejstříku a na jejich výmaz z obchodního rejstříku podává správce majetku. (4) Správcem majetku může být pouze fyzická osoba zapsaná do seznamu nucených správců a likvidátorů investičních společností a investičních fondů vedeného komisí, která není nebo nebyla auditorem penzijní společnosti, nebo se jakýmkoliv způsobem na tomto auditu nepodílela a nemá nebo neměla k penzijní společnosti vztah, který by mohl být překážkou řádného výkonu funkce správce majetku. (5) Správce majetku zaměstnaneckého penzijního fondu má nárok na odměnu ve výši stanovené ministerstvem a dále na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce. Odměna a úhrada účelně vynaložených nákladů jsou placeny z majetku penzijní společnosti spravující zaměstnanecký penzijní fond. (6) Nedojde-li ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 k naplnění účelu uvedeného v odstavci 1, může ministerstvo pozastavení oprávnění správní rady penzijní společnosti při nakládání s majetkem v zaměstnaneckém penzijním fondu a ustanovení správce majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu prodloužit, nejdéle však na dobu 6 následujících měsíců. Ustanovení odstavců 2 až 4 platí obdobně.	52000PC0507	čl. 14 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz § 51	PL
§ 55	Odnětí povolení Ministerstvo může odejmout povolení podle § 17 nebo 34, jestliže a) v žádosti o udělení povolení byly vědomě uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro povolení, b) to odůvodňují závažné změny v předpokladech pro udělení povolení, c) na majetek penzijní společnosti byl vyhlášen konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání nebo byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, d) by další pokračování činnosti penzijní společnosti ohrožovalo nároky účastníků, protože v hospodaření s majetkem v zaměstnaneckém penzijní fondu se projevují závažné nedostatky, e) penzijní společnost ani zakladatel zaměstnaneckého penzijního fondu neprovedli ve stanovené lhůtě opatření k obnovení způsobilosti krýt nároky na dávky zaměstnanců, f) penzijní společnost neuzavře do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí, jímž ministerstvo rozhodlo o změně depozitáře penzijní společnosti, novou depozitářskou smlouvu.	52000PC0507	čl. 14 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz § 51	PL
§ 56	Státní dozor komise (1) Činnost penzijní společnosti a investičního správce při obhospodařování majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu podléhá státnímu dozoru komise v rozsahu jejich povinností stanovených tímto zákonem při umisťování a ukládání majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu podle § 26 a 27. (2) Činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru komise v rozsahu jeho povinností kontrolovat umisťování a ukládání majetku v zaměstnaneckém penzijním fondu podle § 26 a 27. (3) Komise oznamuje ministerstvu nedostatky v činnosti penzijní společnosti, investičního správce, smluvního provozního správce, právnické osoby zajišťující výplatu dávek a depozitáře, které zjistila při výkonu státního dozoru. (4) Na postup při výkonu státního dozoru se obdobně vztahují ustanovení § 52 a 53. (5) Správní řízení ve věci uložení opatření k nápravě nedostatků nebo pokuty podle § 52 a 53 komise nezahájí, jestliže správní řízení v téže věci již zahájilo ministerstvo.	52000PC0507	čl. 14 navrhované směrnice z 11.10.2000	viz 51	PL

Číslo předpisu ES (kód celex)	Název předpisu ES
11997E	Smlouva o založení Evropského společenství v amsterodamském znění
31976L0207	Směrnice Rady č. 76/207/EHS, o realizaci zásady stejného zacházení pro ženy a muže
31998L0049	Směrnice Rady č. 98/49/ES, o ochraně nároků na doplňkový důchod zaměstnanců a samostatně výdělečných osob, pohybujících se ve Společenství
32000L0043	Směrnice Rady č. 2000/43/ES, kterou se provádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ
32000L0078	Směrnice Rady č. 2000/78/ES, kterou se stanový obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání
31975L0117	Směrnice Rady č. 75/117/EEC, o sladění zákonů členských států týkajících se uplatnění zásady stejné odměny pro muže a ženy
31986L0378	Směrnice Rady č. 86/378/EEC, o provádění zásady rovného zacházení pro muže a ženy v zaměstnaneckých systémech sociálního zabezpečení
31996L0097	Směrnice Rady č. 96/97/EC, kterou se mění Směrnice 86/378/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpečení pracovníků
52000PC0507	Návrh směrnice ze dne 11.10.2000, týkající se činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního připojištění v členských státech EU

Název: Zákon o zaměstnaneckém penzijním připojištění PL - plná slučitelnost

Předkladatel: Ministerstvo práce a sociálních věcí PS - převážná slučitelnost

Spolupředkladatel: Ministerstvo financí DS – dílčí slučitelnost

NS - neslučitelnost