S odvoláním na odůvodnění návrhu změny Ústavního zákona č. 1/1993 Ústavy České republiky, - jde o realizaci stabilizace politického systému , který je narušován nestabilitou politických stran a tak i fungování parlamentní demokracie.
Pokud v průběhu volebního období dochází k přechodům jednotlivých poslanců či celých skupin k jiným politickým stranám nebo do jiných případně do nově vytvořených politických klubů. Dochází bez vůle voličů ke změně politické orientace sněmovny a porušení mandátu, který vzešel z voleb. Takové přechody však nebyly v Poslanecké sněmovně zaznamenány jen v rámci opozice nebo koalice, ale i mezi programově zcela odlišnými politickými subjekty. Tím v podstatě došlo ke změně suveréna. Nezáleží na rozhodnutí voliče, jaký program má být realizován, ale záleží na těch, kteří byly pověřeni na určitou dobu rozhodováním za voliče. Volič se přitom orientuje a spojuje odevzdání svého hlasu s určitým vymezeným programem, se kterým jednotlivé politické strany předstupovaly před občany jako voliče a usilovaly o své zvolení garancí realizace programu. Takový přechod je potom nutné považovat za výpověď plné moci zmocněncem vůči zmocniteli.
Zmocnitel nemá po celé funkční období žádnou možnost se proti takovému chování bránit a je tedy potřeba, aby zákon takový případ řešil ve prospěch suveréna, kterým je v zastupitelské demokracii vždy občan. Pokud to bylo možné tolerovat v období vzniku nových politických stran a hnutí, je takový postup v současné době kontraproduktivní, protože znevažuje demokratické principy zastupitelské demokracie. Přitom není možné, aby v rámci vyváženého systému o tom rozhodoval jak volič sám (už z principu volné soutěže politických stran), tak samotný zákonodárný sbor. Proto se navrhuje tuto možnost za zákonem stanovených podmínek svěřit Ústavnímu soudu jako soudu volebnímu, který má již i v jiných Ústavou daných případech takové postavení. Přitom půjde o rozhodování, které lze zahájit jen na návrh oprávněného subjektu - politické strany nebo hnutí, tedy toho, kdo kandidáty vybírá a navrhuje jako zástupce občanů. Návrh zákona navazuje na předcházející ústavní změnu.
Jde o řešení, které je historicky známé v ČSR z dob prvé republiky /zákon o volebním soudě/ a je i součástí moderní evropské úpravy, např. v Portugalsku.
K čl.I
Úprava § 6 zákona o jednacím řádu tvoří podstatu navrhované změny, tedy doplnění důvodů, pro které může skončit mandát poslance rozhodnutím Ústavního soudu. Navazující úprava v tomto článku je legislativního charakteru.
Pokud jde o navrhované důvody vedoucí k možnosti ukončení mandátu poslance, vychází návrh ze společenské poptávky po takovéto úpravě.
K čl.II
K bodům 5 - 7 : Jde o legislativní vyjádření návrhu, aby návrh na vydání rozhodnutí Ústavního soudu byla oparávněna podat politická strana (hnutí), na jejíž kandidátní listině byl poslanec zvolen. S ohledem na to, že politický systém ČR je založen na svobodné soutěži politických stran a hnutí, je navrhované řešení zcela v souladu s tímto principem. Jakákoliv jiná řešení by se této ústavně zakotvené zásadě vzdalovala.
K bodům 8-9: S ohledem na požadavek právní jistoty a politické stability respektující v co největší míře výsledky parlamentních voleb a tedy vůli občanů je navrhována lhůta 30 dnů pro rozhodnutí Ústavního soudu ve věci ztráty mandátu poslance. Protože nelze očekávat přílišnou četnost řešených případů, nelze ani předpokládat, že by takto stanovená lhůta byla pro rozhodování Ústavního soudu nereálná.
K čl. III
Vzhledem k tomu, že v návrhu jde o jednoduchou úpravu nevyžadující žádnou delší organizační přípravu a současně i vzhledem k tomu, že počátkem III. volebního ovdobí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR je aktuální zájem urychlit nápravu dosavadního stavu, navrhuje se nabytí účinnosti tohoto zákona dnem vyhlášení.
Závěr
Navrhovaná změna (společně se souběžným návrhem novely Ústavy) je v duchu Ústavy ČR a ústavního pořádku a není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl.10 Ústavy ČR.
S ohledem na charakter navrhované změny se nepředpokládá žádný podstatnější hospodářská a finanční dosah navrhované úpravy. Případné dopady na státní rozpočet v souvislosti s nepatrným rozšířením pravomocí Ústavního soudu lze považovat za zanedbatelné.
1) Platné znění zákona o jednacím řádu s označením navrhovaných změn (změny označeny tučně)
Zánik mandátu poslance
§ 6
Mandát poslance zaniká
a) odepřením slibu poslance nebo složením slibu s výhradou,
b) uplynutím volebního období Sněmovny,
c) prohlášením poslance na schůzi Sněmovny, kterým se vzdává
mandátu, nebo okamžikem doručení notářského zápisu o vzdání se
mandátu (§ 3) do rukou předsedy Sněmovny,
d) okamžikem, v němž nastala okolnost, která má za následek ztrátu
volitelnosti poslance,
e) nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu o ztrátě mandátu poslance, který v rozporu s dobrými mravy přestal být členem stran, na jejíž kandidátní listině byl zvolen nebo přestal být členem jejího poslaneckého klubu a přestal respektovat volební program strany nebo hnutí, který reprezentoval ve volbách ,
f) rozpuštěním Sněmovny,
g) okamžikem, kdy se poslanec ujal úřadu nebo funkce, jejichž
neslučitelnost s funkcí poslance stanoví Ústava nebo zákon.
§ 7
Začal‑li poslanec vykonávat funkci, která je ze zákona s výkonem
mandátu poslance neslučitelná, oznámí to neprodleně předsedovi
Sněmovny.
§ 8
1. V pochybnostech o ztrátě volitelnosti a v pochybnostech
o neslučitelnosti funkce s výkonem funkce poslance se postupuje
podle zvláštního zákona.2)
‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑‑
2) § 92 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
2. Ústavní soud České republiky rozhoduje též o ztrátě mandátu poslance podle § 6 písm. e)
Chyba: zdroj odkazu nenalezen
2) Platné znění části zákona o Ústavním soudu s označením navrhovaných změn (označeny tučně)
Oddíl čtvrtý
Řízení v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti
výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25 Ústavy
Řízení o ztrátě mandátu, v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkce poslance nebo senátora podle čl. 25 Ústavy
§ 92
Podání návrhu
(1) V pochybnostech, zda mandát poslance nebo senátora zanikl
z důvodů uvedených v čl. 25 písm. d) nebo f) Ústavy, jsou
oprávněni podat návrh Ústavnímu soudu, aby zjistil, zda mandát
poslance nebo senátora zanikl,
a) poslanec nebo senátor, o jehož mandát jde,
b) předseda Poslanecké sněmovny, jde‑li o poslance, nebo předseda
Senátu, jde‑li o senátora,
c) skupina nejméně 20 poslanců, jde‑li o poslance, nebo skupina
nejméně deseti senátorů, jde‑li o senátora.
(2) Ustanovení § 64 odst. 4 platí obdobně.
(3) Politická strana, na jejíž kandidátní listině byl poslanec zvolen, je oprávněna podat návrh, aby Ústavní soud prohlásil ztrátu mandátu poslance pokud jsou splněny podmínky čl. 25 Ústavy a § 6 písm. e) zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
§ 93
Účastníci řízení
Účastníkem řízení o tom, zda zanikl mandát poslance nebo
senátora, je vždy poslanec nebo senátor, o jehož mandát jde, a
předseda Poslanecké sněmovny, jde‑li o poslance, nebo předseda
Senátu, jde‑li o senátora, i když nejsou navrhovateli.
§ 94
Řízení
(1) O návrhu podle § 92 odst. 1 koná Ústavní soud vždy ústní
jednání.
(2) Ústavní soud řízení zastaví, jestliže navrhovatel
vzal svůj návrh zpět nebo jestliže poslanec nebo senátor, o jehož
mandát jde, zánik mandátu uznal.
(3) Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliže poslanec
nebo senátor, jehož se opravný prostředek týkal, zemřel. Požádá‑li
o pokračování řízení manžel nebo příbuzný v řadě přímé do jednoho
měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.
§ 95
Nález
(1) Ústavní soud nálezem rozhodne, že mandát poslance nebo
senátora zanikl z důvodů uvedených v čl. 25 písm. d) nebo f)
Ústavy, anebo vysloví, že tvrzené skutečnosti, které by byly
důvodem zániku mandátu podle čl. 25 písm. d) nebo f) Ústavy,
nebyly dány.
(2) Ústavní soud nálezem rozhodne, a to ve lhůtě 30 dnů od podání návrhu, že mandát poslance zaniká ztrátou, a to proto, že v rozporu s dobrými mravy přestal být příslušníkem strany, z jejíž kandidátní listiny byl zvolen nebo proto, že přestal být členem poslaneckého klubu této strany a zpronevěřil se jejímu volebnímu programu.
(3) O výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které
předá přítomným účastníkům.