Důvodová zpráva

Vládní návrh zákona o oběhu osiv a sadby - EU

Sněmovní tisk: č. 1104, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, stanoví technické a biologické požadavky na rozmnožovací materiál uváděný do oběhu a upravuje podmínky zajišťující vhodné pěstební a užitkové vlastnosti odrůd některých hospodářsky významných druhů rostlin. Přijetí tohoto zákona bylo vyvoláno nutností promítnout změnu společenských vztahů vznikajících při uznávání a registraci odrůd, při výrobě rozmnožovacího materiálu a jeho uvádění na trh. Zákon vymezil seznam druhů hospodářsky významných rostlin, jejichž rozmnožovací materiál může být uváděn do oběhu, jen- je-li uznán v uznávacím řízení a náleží-li odrůdám registrovaným, a vymezil kategorie, které uznávacímu řízení nepodléhají.

Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin byl celkem třikrát novelizován. První novelou č. 357/1999 Sb., byl současně novelizován i zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Tato první novela zavedla nový pojem “šlechtitelský rozmnožovací materiál”, který na žádost udržovatele, mohl být uznáván k využití pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálu. Ustanovení § 6 a 7, tj. návrh na řízení o registraci a zkoušení odrůd pro registraci byl doplněn o nutnost uvést informaci o tom, zda je odrůda určena výhradně pro vývoz a pro žadatele o registraci zavedl povinnost hradit náklady za zkušební úkony spojené s registračním řízením. V dalších ustanoveních pak novela uložila Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen “Ústav”) každoročně zveřejnit výsledky zkoušek užitné hodnoty nově registrovaných odrůd. Nově zavedla lhůty pro registraci odrůd ovocných a okrasných dřevin, chmele a révy a v neposlední řadě upravila režim dovozu a vývozu rozmnožovacího materiálu a podmínky jeho uvedení do oběhu. Do novely zákona o správních poplatcích byla kromě změny v položce 87 tato položka dále doplněna o poplatek za registraci osoby k uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu.

Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin byl dále novelizován zákonem č.153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty. Touto novelou byl nově formulován pojem “geneticky modifikovaná rostlina” a “geneticky modifikovaná odrůda” a v této souvislosti došlo k doplnění a zpřesnění dalších ustanovení týkajících se zejména geneticky modifikovaných organismů a produktů shválených pro uvádění do oběhu v ČR a dále přerušení řízení o registraci odrůdy, která zahrnuje geneticky modifikované rostliny.

Potřetí byl zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, novelizován zákonem č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin (zákon o ochraně práv k odrůdám). Došlo k doplnění a zpřesnění pojmu “odrůda” a ke zpřesnění pojmů “uniformity” a “stálosti” odrůdy. Do § 21 byl vložen nový odstavec, který stanovil, že na okrasné odrůdy druhů uvedených v druhovém seznamu se pro účely dovozu a uvádění do oběhu pohlíží jako na odrůdy druhů v druhovém seznamu neuvedené. Ustanovení o uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu bylo doplněno v případě ovocných dřevin, chmele a révy vinné o souhlas udržovatele odrůdy nechráněné podle zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, pouze pro uznání porostů matečnic, oček a podnoží. Poslední úprava se vztahuje na druhy v druhovém seznamu neuvedené, podle které se na osoby vyrábějící nebo uvádějící do oběhu obchodní rozmnožovací materiál okrasných druhů, nevztahuje povinnost registrace.

Prováděcím předpisem k zákonu č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, je vyhláška Ministerstva zemědělství č. 191/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin. Tento předpis zakotvil výčet druhů jejichž základní a certifikovaný rozmnožovací materiál smí být uváděn do oběhu pouze mořený a na druhou stranu, pokud v něm výskyt škodlivých organismů nepřesahuje dané hodnoty, smí být uváděn do oběhu i nemořený. Prováděcí předpis dále upravuje podmínky, požadavky, vlastnosti a postup při uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu, stanoví jaké vlastnosti a požadavky musí splňovat standardní rozmnožovací materiál uváděný do oběhu a v neposlední řadě stanoví požadavky na způsob označování obalů, jejich uzavírání a zabezpečení uzávěru, požadavky kladené na úřední pojistku a návěsku obalů a další náležitosti.

Dosavadní právní úpravou problematiky registrace odrůd zákonem č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, je ustanoven systém registrace odrůd, odpovídající zásadním principům předpisů Evropského společenství platných v této oblasti, zejména pokud se jedná o ustanovení zákona o podmínkách pro registraci a řízení o registraci, včetně zkoušení odrůd. Avšak vzhledem k početným změnám související legislativy Společenství z posledních tří let, které nebylo možné plně transponovat předchozími dílčími novelizacemi zákona, i vzhledem k některým praktickým zkušenostem z provádění zákona, vznikla potřeba provést rozsáhlejší změnu dosavadní právní úpravy. To se týká zejména nového vymezení druhů rostlin, jejichž odrůdy mohou být registrovány, upřesnění podmínek registrace geneticky modifikovaných odrůd a odrůd udržovaných pro zachování genetické rozmanitosti (genetické zdroje), úpravy požadavků na název odrůdy a uplatnění požadavků odborné veřejnosti na podrobnější informace o odrůdách v registračním řízení, včetně možnosti vyjadřovat odborná stanoviska k těmto odrůdám. Informace o registrovaných odrůdách měla zajistit stávající ustanovení zákona o Seznamu doporučených odrůd, nedošla však dosud v původní podobě praktického naplnění. Protože ale informace o registrovaných odrůdách mají pro zemědělskou praxi zásadní význam, je žádoucí vymezit jiný, realizovatelný postup jejich zajišťování. Pro pravidelné informování odborné veřejnosti je velmi důležitá i existence specifického úředního periodika, v němž jsou publikovány aktuální informace související s registrací odrůd a uznáváním rozmnožovacího materiálu. Vydávání takového periodika je běžné ve všech vyspělých zemích a povinnost jeho vydávání vyplývá mimo jiné i ze směrnic Rady 70/457/EEC a 70/458/EEC. Zákon č. 92/1996 Sb. předepisuje ústavu publikaci určitých údajů buď ve Věstníku ministerstva zemědělství (např. změny zápisu ve Státní odrůdové knize) nebo bez uvedení způsobu publikace (seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize, výsledky zkoušek nově registrovaných odrůd) a v případě dalších informací, jejichž publikování je v EU povinné (např. názvů odrůd), se o zveřejňování nezmiňuje vůbec.

Takřka pětiletá existence zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, přinesla při jeho aplikaci v praxi řadu problémů, na které nový návrh zákona reaguje podrobnější právní úpravou. Některé právní instituty jsou do návrhu zákona nově zařazeny, některé jsou nově pojaty. Navrhovaná právní úprava vychází ze závazku České republiky implementovat všechny předpisy Společenství, platné pro danou oblast. Vzhledem k tomu, že zejména ustanovení o podmínkách pro registraci odrůdy, řízení o registraci a o zkoušení odrůd v zásadě odpovídají aktuálnímu stavu legislativy EU, je jejich znění jen s  menšími změnami převzato do nové úpravy. V odůvodnění jsou proto dále uvedeny jen ty oblasti dané problematiky, které jsou zcela nové nebo které jsou upraveny jiným způsobem, než jak je uvedeno ve stávající právní úpravě.

Příslušná ustanovení návrhu zákona se povinně vztahují na druhy uvedené v druhovém seznamu, zatímco druhy v druhovém seznamu neuvedené zákonu nepodléhají, není-li uvedeno jinak. Druhový seznam je nově rozdělen na několik samostatných skupin, s cílem rozlišit režim při jejich uznávání a registraci. To znamená, že při principielně shodných podmínkách pro registraci odrůd budou odlišnosti mezi dále uvedenými skupinami v postupu uznávacího řízení a v režimu jejich uvádění do oběhu.

Druhový seznam je z tohoto důvodu rozdělen do pěti skupin na:

- zemědělské druhy,

- chmel,

- révu,

- zeleninové druhy (mimo použití pro okrasné účely)

- ovocné druhy (mimo použití pro okrasné účely).

V návrhu zákona je uvedena celá řada nových pojmů, které jsou frekventované a v obdobných zahraničních právních předpisech zmíněné. Jedná se zejména o pojmy, které definují sazenice zelenin, kategorie rozmnožovacího materiálu a v tomto smyslu šlechtitelského rozmnožovacího materiálu a jeho předstupně, co se rozumí konformním materiálem (conformitas agraria communitatis - CAC), udržovacím šlechtěním, uznávacím řízením, množitelským porostem a další pojmy. Další ustanovení stanoví proces uznávacího řízení. Pro toto procesní ustanovení jsou subsidiárně použita příslušná ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., zákona o správním řízení (správní řád).

Samostatný přístup navazující na směrnice ES bude v návrhu zákona věnován rozmnožovacímu materiálu pro ekologické zemědělství a rozmnožovacímu materiálu geneticky modifikovaných odrůd na základě zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a zákona č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty.

Odrůdový řád, který je obsažen v samostatné části, m.j stanoví podmínky pro registraci odrůdy, upravuje registrační řízení oproti stávající právní úpravě zakotven nový institut odrůdové komise.

Podle zákona č. 92/1996 Sb. mohou být registrovány odrůdy všech druhů rostlin. V příloze 1 zákona je dále uveden seznam druhů, jejichž rozmnožovací materiál může být uváděn do oběhu jen, náleží-li k odrůdě registrované (tzv. povinná registrace). Druhy jsou v seznamu uvedeny v abecedním pořádku podle latinských názvů, aniž by bylo uvedeno, k jaké skupině druhů podle hospodářského způsobu využití náleží (zemědělské druhy, zeleniny, ovocné druhy). Takovéto rozčlenění seznamu druhů je však nezbytné, protože na odrůdy každé skupiny druhů se uplatňují jiná ustanovení zákona i předpisů Společenství jak v případě jejich registrace, tak i rozmnožovacího materiálu.

Směrnicí Rady 98/95/ES jsou stanoveny dodatečné podmínky pro registraci geneticky modifikovaných odrůd a pro uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd. Před registrací musí být geneticky modifikovaná odrůda (dále jako “GM odrůda”) schválena Komisí Evropských společenství pro uvádění do oběhu podle Směrnice Rady 90/220/EHS, o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí. Takový postup musí být dodržován až do doby, než bude platit zvláštní předpis Společenství pro hodnocení rizik z GM odrůd. Jestliže má být GM odrůda použita jako potravina nebo pro výrobu potravin, musí být schválena i podle nařízení Rady (ES) č. 258/97, o nových potravinách a nových složkách potravin. Takové potraviny a složky potravin nesmí být nebezpečné pro spotřebitele, nesmí uvádět spotřebitele v omyl a nesmí se lišit od potravin a složek potravin, jež mají nahradit, do té míry, že by jejich normální spotřeba byla pro spotřebitele nutričně nevýhodná. GM odrůdy musí být v Seznamech odrůd zřetelně označeny jako takové. Rovněž veškerý rozmnožovací materiál GM odrůd musí nést na obalech, návěskách a doprovodných dokumentech zřetelné označení, že se jedná o materiál geneticky modifikované odrůdy.

Stávající ustanovení zákona, vyplývající ze změny provedené zákonem č. 153/2000 Sb., jsou doplněna o ustanovení podmiňující registraci GM odrůdy určené jako potravina nebo pro výrobu potravin souhlasem Ministerstva zdravotnictví podle § 11 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Rady 98/95/ES v souladu s ustanoveními nařízení Rady (ES) č. 1467/94, o uchovávání, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství, specificky upravuje podmínky registrace krajových odrůd zemědělských druhů a druhů zelenin. Tuto úpravu je nutné transponovat i do nové právní úpravy. Vzhledem k tomu, že v současné době již byly zahájeny práce na návrhu věcného záměru zákona o konzervaci a využití genových zdrojů rostlin a mikroorganismů (termín předložení návrhu věcného záměru červen 2001), bude text navrhovaného ustanovení formulován v souladu s odbornou terminologií zmíněného návrhu.

Pro zemědělskou praxi, zpracovatelský průmysl i další uživatele je velmi významné, že návrh zákona zavádí povinnost Ústavu zveřejňovat popisy významných pěstebních a užitkových vlastností registrovaných odrůd. Podkladem pro tyto popisy budou údaje z registračních zkoušek i z dalších samostatných zkoušek prováděných Ústavem a využity budou i výsledky zkoušek prováděných jinými odbornými subjekty na základě platných zkušebních metodik. Navrhuje se administrativně a finančně méně náročné řešení, podle něhož bude Ústav zveřejňovat tyto popisy ve Věstníku ústavu.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s Ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s právními akty Evropských společenství

Navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, neodporuje mezinárodním smlouvám, jimiž je Česká republika vázána, ani závazkům vyplývajícím pro Českou republiku z Evropské dohody.

Návrh zákona nepředpokládá zvýšené nároky na státní rozpočet.

Seznam směrnic ES

Oblast registrace odrůd rostlin upravují v ES násl

edující předpisy:

  • Směrnice Rady 66/400/EEC, o uvádění do oběhu osiv řepy,

  • Směrnice Rady 66/401/EEC, o uvádění do oběhu osiv krmných plodin,

  • Směrnice Rady 66/402/EEC, o uvádění do oběhu osiv obilnin,

  • Směrnice Rady 66/403/EEC, o uvádění do oběhu sadby brambor,

  • Směrnice Rady 68/193/EEC, o uvádění do oběhu materiálu pro vegetativní rozmnožování révy vinné,

  • Směrnice Rady 69/208/EEC, o uvádění do oběhu osiv olejnin a přadných rostlin,

  • Směrnice Rady 70/457/EEC, o společném katalogu odrůd zemědělských druhů rostlin,

  • Směrnice Rady 70/458/EEC, o uvádění do oběhu osiva zelenin,

  • Směrnice Komise 72/168/EEC, o zjišťování znaků a minimálních požadavků na zkoušení odrůd zelenin,

  • Směrnice Komise 72/169/EEC, o zjišťování znaků a minimálních požadavků na zkoušení odrůd révy vinné,

  • Směrnice Komise 72/180/EEC, o zjišťování znaků a minimálních požadavků na zkoušení odrůd zemědělských druhů rostlin,

  • Rozhodnutí Komise 90/639/EEC, určující názvy, které musí nést odrůdy odvozené z odrůd druhů zelenin, uvedených v seznamu rozhodnuti 89/7/EHS,

  • Směrnice Rady č. 90/220/EEC, o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí,

  • Směrnice Rady 92/34/EEC, o uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu a rostlin ovocných druhů určených k produkci ovoce,

  • Směrnice Rady 93/79/EEC, kterým se vydávají dodatečné prováděcí předpisy pro seznamy odrůd vedené dodavateli podle směrnice Rady 92/34/EHS, o uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu a rostlin ovocných druhů,

  • Nařízení Rady (ES) č. 1467/94, o uchovávání, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství,

  • Nařízení Rady (ES) č. 258/97, o nových potravinách a nových složkách potravin,

  • Směrnice Rady 98/56/ES, o uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin,

  • Směrnice Rady 98/95/ES, kterou se mění, se zřetelem na upevnění vnitřního trhu, geneticky modifikované odrůdy a genetické zdroje rostlin, směrnice Rady 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění do oběhu osiv řepy, osiv krmných plodin, osiv obilnin, sadby brambor, osiv olejnin a přadných rostlin a osiv zelenin a o společném katalogu odrůd zemědělských druhů rostlin,

  • Nařízení Komise (ES) č. 930/2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla, týkající se vhodnosti názvů odrůd zemědělských druhů rostlin a druhů zelenin.

K § 1 – Předmět úpravy

Uvádění osiv a sadby do oběhu je ve všech zemích EU spojeno s povinnostmi dodavatelů dodržovat při této činnosti podmínky stanovené pro jakost a vlastnosti jednotlivých druhů rozmnožovacího materiálu a podmínky pro registraci odrůd, vedení předepsané evidence a dozoru. Předmět úpravy je vymezen jednak pozitivně, ale současně v odstavci 2 i negativně.

K § 2 – Vymezení pojmů

Oproti předchozí právní úpravě dochází v návrhu zákona k zavedení některých nových pojmů  a ke zpřesnění definic stávajících pojmů v souladu se směrnicemi Evropských společenství a k přizpůsobení se podmínkám evropského trhu s rozmnožovacím materiálem. To se týká některých pojmů např.:

“Uvádění do oběhu ”, kde dosavadní formulace umožňovala velice pro potřeby praxe velice omezený výklad a dále nestanovovala, co se za uvádění do oběhu nepovažuje. Podle stávající definice se o uvádění do o oběhu jednalo pouze tehdy, byla-li tato činnost při podnikání. Naopak nová definice hovoří o uvádění do oběhu vždy, kdy je tato činnost prováděna za účelem obchodního využívání. Tímto širším vymezením by se mělo správnímu orgánu umožnit postihnout případy, kdy dojde k převodu rozmnožovacího materiálu na jinou osobu, bez ohledu na to zda je tato činnost motivována dosažením zisku. Stávající definici bylo možno vykládat jen s využitím ustanovení obchodního zákoníku o podnikání, kde je jednou z podmínek právě dosahování zisku, což v praxi přinášelo značné problémy, např.: při posuzování darovacích smluv. Cílem nově definovaného pojmu uvádění do oběhu je podřídit režimu zákona jakýkoliv převod rozmnožovacího materiálu, vyjma zákonem předvídané situace, kdy se o uvádění do oběhu nejedná.

“Sazenice zelenin” je nově zavedený pojem, jemuž je v souladu s evropským právem věnováno samostatné ustanovení v zákoně (Směrnice č. 392L0033).

“Konformní rozmnožovací materiál” je nově zapracovaný pojem ve shodě se Směrnicemi Rady č. 92/34 a 98/56 a se Směrnicemi Komise č. 93/63 a 93/49, který je v zemích Evropské unie zaveden u ovocných druhů pod označením “CAC”. Rozmnožovací materiál v kvalitě CAC bude uváděn do oběhu u druhů uvedených v druhovém seznamu u neregistrovaných odrůd révy a u odrůd ovocných druhů využívaných pouze pro ovocnářské účely, které budou vyjmenovány ministerstvem zemědělství. Rozmnožovací materiál v kvalitě CAC bude náležitě označen a jeho kvalita bude zajišťována především výrobcem a na rozdíl od státem uznaného materiálu bude podléhat ze strany státu jen namátkové kontrole. Dodavatel CAC materiálu musí být dle zákona registrován.

“Kategorie rozmnožovacího materiálu” jsou nově rozšířeny o rozmnožovací materiál předstupňů, předtím zahrnutý do základního rozmnožovacího materiálu a dále tzv. konformní rozmnožovací materiál u ovocných druhů popsaný výše.

V rámci rozlišení kategorií byl též upraven standardní rozmnožovací materiál, který bude používán kromě zelenin též u révy.

Pro výskyt v textu zákona jsou nově vymezeny pojmy pro “podnož”, “klon” a “partii”, a to z důvodu jednoznačného výkladu těchto pojmů.

“Zdravotní třídou” je pojem předtím uvedený jen ve vyhlášce; jeho vymezení v zákoně podtrhuje významnost tohoto pojmu u rozmnožovacího materiálu révy a ovocných druhů. Návrh zákona předpokládá, že podrobnosti způsobu testování rozmnožovacího materiálu révy nebo ovocných druhů na přítomnost virů budou stanoveny ve vyhlášce.

“Dodavatel” je nově zavedený termín pro všechny fyzické a právnické osoby, které uvádějí do oběhu nebo vyrábějí rozmnožovací materiál podle tohoto zákona. S vymezením tohoto pojmu zákon spojuje vznik určitých oprávnění (např. podání žádosti o uznání množitelského porostu) a povinností (např. zakotvením povinnosti vedení předepsané evidence o rozmnožovacím materiálu, stanovením odpovědnosti za vlastnosti rozmnožovacího materiálu CAC uváděného do oběhu atp.) a odlišuje např. osoby, které prodávají drobné výpěstky v měřítku místního trhu.

K § 3 – Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu je možné za předpokladu splnění požadavků registrace odrůdy, kvality a vlastností, které závisí na zařazení do jednotlivých kategorií u všech druhů pěstovaných rostlin uvedených v druhovém seznamu. Tomuto stanovenému režimu podléhá i uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu druhů, které v tomto seznamu uvedeny nejsou.

Je rozlišován rozmnožovací materiál uznaný, kam patří rozmnožovací materiál z předstupňů, základní a certifikovaný a dále pak kategorie standardního a konformního rozmnožovacího materiálu, které uznávacímu řízení nepodléhají. Pro kategorie standardního a konformního rozmnožovacího materiálu jsou proto stanoveny přísnější požadavky na jeho vlastnosti při uvádění do oběhu včetně podmínek vedení předepsané dokumentace. Odlišnost oproti uznávaným kategoriím rozmnožovacího materiálu je zvýrazněna deklarovanou odpovědností dodavatele za tyto vlastnosti a možnou následnou kontrolou prováděnou ústavem. Obchodní rozmnožovací materiál je kategorií zvláštní povolovanou ministerstvem zemědělství, při celkovém nedostatku rozmnožovacího materiálu daného druhu.

Rozmnožovací materiál ovocných druhů lze navíc uvádět do oběhu kromě uznaných kategorií též jako konformní. U rozmnožovacího materiálu okrasných druhů jsou stanoveny podmínky k  tomu, aby nedocházelo k poškozování toho, jemuž je rozmnožovací materiál určen.

K § 4 až 7 – Uznávací řízení

Stávající právní úprava, přijatá v roce 1996 pokládala za základ registraci odrůd, zatímco návrh nového zákona již odráží evropské zvyklosti a standardy, kdy základem nové právní úpravy je uznání rozmnožovacího materiálu a teprve následně registrace odrůdy, jako podmínka uvedení rozmnožovacího materiálu do oběhu. Oproti dosavadní úpravě dochází ke změně mj. i v tom, že je navrhováno za podmínek, které zákon určuje, umožnit odebírat vzorky i z neuzavřených obalů s možností finalizace podle potřeb zemědělské praxe za dozoru ústavu. Tento postup nevyplývá z ustanovení směrnic EU, ale opírá se o praxi uplatňovanou v zemích EU.

Uznávací řízení je i nadále prováděno formou návrhového správního řízení. Jde o proces odborného posouzení, zkoušení zhodnocení a vydání úředního dokladu na rozmnožovací materiál. Z důvodu zajištění větší přehlednosti je rozděleno do dvou částí, tj. uznávání množitelských porostů a uznávání rozmnožovacího materiálu V navrhované právní úpravě je za účelem posílení právní jistoty žadatelů v § 4 podrobně vymezeno z čeho se uznávací řízení skládá, kdo jej provádí, kategorie rozmnožovacího materiálu podléhající uznávání, předpoklady pro uznání rozmnožovacího materiálu a povinnosti dodavatele. Za tím účelem je problematika uznávacího řízení rovněž rozdělena do více ustanovení. Ustanovení § 5 a 6 stanovuje náležitosti žádosti o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu. Vydání rozhodnutí v uznávacím řízení má povahu nároku, tzn., že při splnění požadavků stanovených zákonem je ústav povinen žadateli rozhodnutí o uznání vydat. V případě, že žadatel nesplní požadavky pro uznání, ústav jeho žádost opět rozhodnutím zamítne. Ustanovení § 7 upravuje další povinnosti dodavateli, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, možnost ústavu z důvodu vyšší efektivity uzavřít smlouvu o provedení dílčích úkonů v uznávacím řízení s jinou odborně způsobilou osobou. Pátý odstavec má povahu zmocňovacího ustanovení pro ministerstvo zemědělství.

K § 8 - Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu před ukončením zkoušky klíčivosti je nové opatření převzaté ze zákona SRN umožněné Směrnicemi EU (31966L0400, 31966L0401, 31966L0402, 31969L0208 ), které zejména u ozimých druhů umožňuje použití rozmnožovacího materiálu ze sklizně téhož kalendářního roku.

K § 9 – Standardní rozmnožovací materiál

Ustanovení bylo nově doplněno tak, že neuvádí žádné tuzemská specifika, ale jeho definice a režim se plně opírá o Směrnici EU (31970L0458).

K § 10 - Konformní rozmnožovací materiál

Je v ČR nově zaváděná kategorie uplatňovaná u ovocných druhů označovaný ve Směrnici č. 31992L0034 jako “CAC”. Režim pro jeho používání a dozor je velmi blízký standardnímu rozmnožovacímu materiálu při odlišnosti využití podle druhů rostlin.

K § 11 - Obchodní rozmnožovací materiál

Je proti stávající navrhované právní úpravě změněn především v tom, že se vztahuje pouze na druhy uvedené v druhovém seznamu. Jeho přípravu musí předem povolit ministerstvo, a to jen v případě nedostatku rozmnožovacího materiálu certifikovaného.

K § 12 – Směsi osiv

Toto ustanovení, opírající se o směrnice EU ( 31966L00401, 31966L00402, 31969L0208, 31970L0458 ) je proti předchozí úpravě jinak pojato a podstatně rozšířeno. Zákon mj. rozlišuje směsi podle použití na směsi pro zemědělskou výrobu s větším rozsahem povinností a dozoru nad nimi a směsi určené k využití mimo zemědělskou výrobu, tj. pro účely okrasné, rekreační apod.

K § 13 a 14 - RM v ekologickém zemědělství a RM geneticky modifikovaných odrůd

Jedná se o zcela nová ustanovení, kterými bylo nutno v návrhu zákona reagovat na speciální právní úpravu obsaženou v zákonech č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty. Rozmnožovací materiál pro ekologické zemědělství a rozmnožovací materiál  GMO je tak podřízen zvláštnímu režimu při uvádění do oběhu.

K § 15 – Sazenice zeleniny

V návrhu zákona je to zcela nové ustanovení vycházející ze Směrnic č. 31992L0033, 31993L0062, 31999D0029.

K § 16 – Registrace činnosti a povinnost ohlašování a vedení záznamů

S využitím platných Směrnic č. 31992L0033, 31992L0034, 31998L0056 je proti nyní platné úpravě ustanovení významně změněno a to tak, že povinnost registrace bude platit pouze pro dodavatele rozmnožovacího materiálu ovocných druhů, okrasných rostlin a sazenic zelenin. Pro převážnou část osob zabývajících se výrobou a uváděním do oběhu rozmnožovacího materiálu, které jsou u ústavu v současné době registrovány, pak bude platit pouze ohlašovací povinnost.

K § 17 – Smlouvy o provádění zkušebních úkonů

Institut pověřování jiných osob zkušebními úkony, které provádí ústav, bude v souladu s praxí v evropských zemích, kde je uplatňována tzv. autorizace (pověřování) řešen podle návrhu zákona formou “smluv o provádění dílčích zkušebních úkonů”. Pověření osob prováděné tímto způsobem se řídí podmínkami, jaké jsou obvyklé v zahraničí.

K § 18 – Dovoz rozmnožovacího materiálu

Toto ustanovení je nově přepracováno s cílem přehledného uspořádání možností dovozu RM bez povolení a s povolením. Jsou uvedeny podmínky pro vydání povolení k dovozu, stanovena oznamovací povinnost osobám dovážejícím jakýkoliv rozmnožovací materiál a vymezeny druhy rozmnožovacího materiálu, které se nesmějí dovážet. V šestém odstavci písm.c) je nově založena povinnost osobě, která hodlá rozmnožovací materiál dovézt, předložit kopii smlouvy o nakládání s rozmnožovacím materiálem. Ve stávajícím zákoně tato povinnost není výslovně zakotvena a tak mnohdy záleželo na ochotě dovozce, zda tuto smlouvu ústavu předloží.

K § 19 - Označování a balení rozmnožovacího materiálu

Způsob označování rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, údaje uváděné na obalech, úředních návěskách a případně též úředních pojistkách obalů rozmnožovacího materiálu jsou v souladu se Směrnicemi č. 366L0208,366L0400, 366L0401, 366L0402 a 370L0458.

K § 20 a 21 - Zákaz klamání a zvláštní ustanovení o odpovědnosti za vady

Tak jako v dosavadní právní úpravě obsahuje návrh zákona i nadále skutkovou podstatu zákazu klamání. Za účinnosti stávajícího zákona se v praxi potvrdilo, že dochází velice často k naplňování této skutkové podstaty, na což ústav reaguje ukládáním pokut v sankčním správním řízení právě podle tohoto ustanovení. Rovněž dle názoru předkladatele, s ohledem na zvláštní charakter rozmnožovacího materiálu, by nebylo namístě věc řešit pouze tak, že se ponechá na volné úvaze, zda poškození pěstitelé nebo spotřebitelé budou požadovat po odpovědné osobě náhradu škody podle soukromoprávních předpisů. Obdobné ustanovení o zákazu klamání s možností uložení sankce za toto protiprávní jednání má i zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění (§ 8 Zákaz klamání spotřebitele).

S ohledem na skutečnost, že některé vady rozmnožovacího materiálu lze rozpoznat až v průběhu vegetace nebo po sklizni, a že nelze přesně stanovit počátek běhu záruční doby, by nebylo vhodné odkazovat pouze na obecnou úpravu o odpovědnosti za vady podle soukromoprávních předpisů (občanský zákoník a obchodní zákoník) a záruční doba, způsob a délka jejího určení je stanovena proto právě v tomto zákoně.

K § 22 - Kontrola výroby a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu

Nově došlo ke přesnějšímu vymezení kompetencí ústavu při výkonu kontroly nad výrobou a uváděním rozmnožovacího materiálu do oběhu. To se týká např.: výslovného zakotvení pravomoci ústavu vést správní řízení s cílem odstranění nedostatků a jejich příčin. Oprávnění pracovníků Ústavu při kontrole, povinnosti kontrolovaných osob a možnost ukládání zvláštních opatření v zásadě zůstaly nezměněny.

K § 23 - Rozmnožovací materiál révy

Na révu se vztahují v plném rozsahu ustanovení tohoto zákona. Navíc u neregistrovaných odrůd nikoli stolních se může rozmnožovací materiál uvádět do oběhu v kategorii CAC materiál. Tímto ustanovením se chce legalizovat uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu odrůd révy, které nejsou určeny velkovýrobě a jejichž registrace by byla pro žadatele ztrátová z důvodu malého objemu prodeje. Na území České republiky je vzhledem k dlouhým tradicím pěstování révy velké množství odrůd (regionálních, odolných vůči nepříznivým činitelům), které by jinak nebylo možno uvádět do oběhu.

K § 24 - Rozmnožovací materiál ovocných druhů

Svaz pěstitelů (Ovocnářská unie ČR) požaduje do vstupu ČR do EU ponechat povinnou registraci a podmínky uznávání rozmnožovací materiál pro uvádění do oběhu z důvodu málo stabilizovaného trhu s ovocem a rozmnožovací materiál ovocných plodin. Školkařské firmy nejsou stále na takové úrovni sebekontroly, aby jimi vyráběný a kontrolovaný rozmnožovací materiál měl stejnou kvalitu jako rozmnožovací materiál uznaný státem. Pěstitel - ovocnář vyžaduje kvalitní rozmnožovací materiál, vyráběný pod dozorem státu, tj. uznaný rozmnožovací materiál. Ústav může uznávat pouze rozmnožovací materiál odrůd registrovaných, u jiných není schopen garantovat kvalitu.

Tato povinná registrace se vztahuje pro odrůdy určené pro velkovýrobní produkci. Pro jiné účely, např. ekologické zemědělství, krajinářské, a zahrádkářské použití je cílem zachovat odrůdovou rozmanitost pomocí CAC materiálu. Odrůdy, jejichž rozmnožovací materiál bude možno uvádět do oběhu jako CAC vyjmenuje MZe.

Při uznávání se bude vydávat rozhodnutí na rozmnožovací materiál již v porostu a ne až po vytřídění a adjustaci. Při zachování povinné registrace odrůd a z toho plynoucí povinného uznávání RM je nutné umožnit i uvádění do oběhu podnoží a kmenotvorných odrůd, u kterých nejsou odrůdy registrované. Pro uznávání pak zůstává minimální podmínkou uznané osivo přehlížených a uznaných matečných stromů, případně uznaná matečnice.

K § 25 - Rozmnožovací materiál okrasných druhů

Rozmnožovací materiál druhů neuvedených v druhovém seznamu může být uváděn do oběhu jako základní nebo certifikovaný rozmnožovací materiál, nebo jako materiál kontrolovaný dodavatelem. Požadavky na tento rozmnožovací materiál jsou dány dohodou mezi odběratelem a dodavatelem. Označení tohoto materiálu nesmí vzbuzovat představu, že se jedná o rozmnožovací materiál v jakékoliv jiné kategorii.

Ministerstvo může vyhláškou stanovit druhy okrasných rostlin zvláštního zřetele a pro tyto stanovit závazné požadavky k uvádění do oběhu.

K § 26 - Podmínky pro registraci odrůdy

Ustanovení vymezují v podstatě shodně s platnou právní úpravou základní podmínky, jež musí odrůda pro registraci splňovat.

K § 27 - Název odrůdy

Nařízením Komise (ES) č. 930/2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla, týkající se vhodnosti názvů odrůd zemědělských druhů rostlin a druhů zelenin, navazujícím na předchozí úpravu ustanovení o názvech odrůd zemědělských druhů rostlin (směrnice 70/457/EHS) a druhů zelenin (směrnice 70/458/EHS), provedenou směrnicí Rady 98/96/ES, byla zavedena jednotná pravidla pro názvy odrůd jak pro oblast ochrany práv k odrůdám, tak i pro registraci odrůd. Základní ustanovení uvádí článek 63 nařízení (ES) 2100/94, o odrůdových právech Společenství.

Znění článku 63 nařízení 2100/94 odpovídají ustanovení § 7 zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám, a proto je stejný text použit i v navrhovaném zákonu. Podrobná prováděcí pravidla pro posuzování vhodnosti názvu odrůd zemědělských a zeleninových druhů rostlin stanovená nařízením Komise ES č. 930/2000 však vzhledem k rozsahu nelze uvést přímo ve vlastním textu zákona, a proto se navrhuje jejich vydání formou vyhlášky.

K § 28 - Podání žádosti o registraci odrůdy

V porovnání s platnou právní úpravou je v souladu s legislativou Společenství registrace odrůd omezena na druhy rostlin Navrhuje se proto druhový seznam uvést ve výčtu druhů i členění na zemědělské druhy, chmel, révu vinnou a zeleninové druhy rostlin v souladu se směrnicemi Společenství 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS, 70/458/EHS, 92/33/EHS, s výjimkou druhů, které se v České republice nepěstují a nerozmnožují a pro něž Komise ES vyslovila předběžný souhlas s touto výjimkou (rýže, troskut, kopyšník, pískavice řecké seno, podzemnice olejná, bavlník). Dále jsou v seznamu zařazeny ovocné druhy rostlin uváděné směrnicí Rady 92/34/EHS. Podle tohoto návrhu pak bude možnost registrace v souladu s předpisy ES omezena na druhy, uvedené v tomto druhovém seznamu v příloze zákona a (bez druhového omezení) na odrůdy okrasných rostlin, jak vyplývá ze směrnice Rady 98/56/ES, o uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin.

K § 29 - Řízení o registraci

Ustanovení uvádí výčet náležitostí žádosti a upravuje postup Ústavu v případech nedostatků v žádosti o registraci odrůdy.

K § 30 - Zkoušení odrůd

Ustanovení uvádí postup Ústavu při zkoušení odrůdy pro registraci. Nové je ustanovení o zveřejňování zkušebních metodik Ústavu ve Věstníku a o sdělování výsledků zkoušek Odrůdové komisi. Záměrem čtvrtého odstavce je zpřístupnit výsledky zkoušek pro registraci již v průběhu řízení o registraci odrůdy i osobám, které nejsou přímo účastníky řízení, a to jednak jejich sdělením Odrůdové komisi (dále jako “Odrůdová komise”, viz níže), a zároveň i osobám, pokud prokáží odůvodněný zájem.

K § 31 - Odrůdová komise

Ve srovnání s platnou právní úpravou je nové i ustanovení o Odrůdové komisi, která je oprávněna posuzovat Ústavem předložené zkušební metodiky a výsledky zkoušek odrůd v registračním řízení a vydávat k nim svá stanoviska. Členy komise jmenuje ministr z okruhu renomovaných zemědělských odborníků z oblasti výzkumu, školství, šlechtění, semenářství a zájmových svazů. Ustanovení uvádí i základní principy působení odrůdové komise.

Obdobné expertní komise se stejnou působností jsou ustaveny např. ve Francii, Rakousku nebo Velké Británii a jejich účelem je mimo jiné i přispět k obecné shodě názorů o objektivnosti zkušebních postupů a na hodnocení přínosu registrovaných odrůd.

K § 32 - Rozhodnutí o registraci

Nově zavedenou podmínkou pro vydání rozhodnutí o registraci odrůdy je seznámení Odrůdové komise s výsledky zkoušek odrůdy a vydání jejího stanoviska k těmto výsledkům.

K § 33 - Státní odrůdová kniha

Návrh zákona rozšiřuje okruh údajů zapisovaných do Státní odrůdové knihy, týkajících se geneticky modifikovaných odrůd a názvu odrůdy. Z důvodu odstranění nadbytečných administrativních úkonů bylo upuštěno od zaznamenávání údajů, týkajících se ochranných práv, neboť ty jsou vedeny Ústavem podle § 26 zákona č. 408/2000 Sb. v rejstříku chráněných odrůd.

K § 34 a 37 - Doba registrace a zrušení registrace

Ustanovení o době registrace a o zrušení registrace jsou uvedena bez podstatných změn oproti platné právní úpravě.

K § 35 a 36 - Udržování odrůdy a Kontrola odrůd po registraci

Návrh upřesňuje ustanovení o kontrole odrůdy po registraci a zejména o udržování odrůdy. Nově je zavedena povinnost stanovit pro celou dobu trvání registrace odrůdy zástupce udržovatele odrůd, registrovaných pouze v zahraničí. Účelem této úpravy je usnadnit kontakt uživatelů odrůdy i správních úřadů se zahraničním udržovatelem.

K § 38 - Informace o registrovaných odrůdách

Pro zemědělskou praxi, zpracovatelský průmysl i další uživatele je velmi významné, že návrh zákona zavádí povinnost Ústavu zveřejňovat popisy významných pěstebních a užitkových vlastností registrovaných odrůd a že umožňuje Ústavu provádět samostatné zkoušky pro potřeby těchto popisů, případně využívat pro popisy i výsledky zkoušek jiných subjektů.

Objektivní informace o vlastnostech registrovaných odrůd mají pro zemědělskou praxi zásadní význam, a to jak pro pěstitele, tak i pro zpracovatele, a spolu s vysokou kvalitou úředně uznaných osiv a sadby jsou jedním z hlavních předpokladů efektivní zemědělské výroby. Získání takových informací o registrovaných odrůdách měla zajistit ustanovení o Seznamu doporučených odrůd v § 17 až 19 stávajícího zákona, která však dosud nebyla v praxi vůbec realizována, zejména pro nezajištěnost krytí finančních nákladů takového rozsahu zkoušek, který by umožnil nezpochybnitelné doporučení.Tato změna umožní Ústavu poskytovat v praxi informace stejného rozsahu a významu jako činí odrůdové úřady v SRN, Velké Británii a v dalších evropských státech prostřednictvím tzv. “Popisných seznamů odrůd”.

K § 39 a 40 - Zveřejňování údajů a oprávnění ministerstva v mimořádných případech

Tímto novým ustanovením by mělo dojít k přehlednějšímu informování zejména odborné veřejnosti. Tyto informace pod písm. a) a b) byly zveřejňovány v Bulletinu semenářské kontroly zpravidla jedenkrát ročně. S ohledem na jejich důležitost je vhodnější zveřejňovat je ve Věstníku ústavu.

V § 40 se jedná o výjimečné oprávnění, které je vázáno pouze na existenci mimořádných okolností (při vážném ohrožení zásobování certifikovaným rozmnožovacím materiálem). Pojistkou proti možnému zneužití je, že tato opatření je možno ukládat pouze v zákonem taxativně vymezených případech.

K § 41 - Pokuty

Oproti stávajícímu zákonu dochází navrhovanou právní úpravou k doplnění jednotlivých skutkových podstat, při jejichž naplnění přichází v úvahu uložení sankce. Například podle § 41 odst. 2 uloží ústav pokutu do výše 500 000 Kč osobě, která nesplní ohlašovací povinnost nebo povinnost podání žádosti při dovozu rozmnožovacího materiálu podle § 19. Dle stávajícího zákona bylo toto ustanovení bezzubým, protože ústav neměl mechanismus jak donutit dovozce ke splnění této povinnosti.

K § 42 a 43 - Vztah ke správnímu řádu a přechodná ustanovení

Ustanovení § 42je koncipováno obdobně jako ve stávající právní úpravě, kde správní řád má povahu normy obecné (lex generalis) a zákon č. 92/1996 Sb., v platném znění, normy speciální (lex specialis), z čehož vychází i navrhovaná právní úprava. Odstavec druhý v § 42 stanoví, že o registraci odrůdy rozhodne ústav nejpozději do tří měsíců.

V zájmu zajištění právní jistoty a obchodu s rozmnožovacím materiálem je stanoveno, že rozhodnutí vydaná podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti.

K § 44 - Zrušovací ustanovení

Návrh v § 44 předpokládá zrušení zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.

K § 45 - Změna zákona č. 357/1999 Sb.

V zákoně č. 357/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se část druhá a třetí zrušuje.

K § 46 - Změna zákona č. 153/2000 Sb.

V zákoně č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů, se část třetí zrušuje.

K § 47 - Změna zákona o správních poplatcích

V zákoně č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, v položce 87 písm. d) je navržena změna výše sazby za registraci osoby k uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu z dosavadních 10 000 Kč na 100 Kč.

K § 48 - Změna zákona č. 408/2000 Sb.

V zákoně č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, se část druhá zrušuje.

K § 49 - Účinnost

Účinnost se navrhuje stanovit ke dni 1. 4. 2002, společně s návrhem nového zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, který s tímto návrhem zákona věcně souvisí. Odložená účinnost vyjmenovává, která ustanovení nabývají účinnosti a která pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

V Praze dne 3. října 2001

předseda vlády:

ministr zemědělství:

P r a c o v n í n á v r h

V Y H L Á Š K A

Ministerstva zemědělství

ze dne …………..2001,

kterou se stanoví požadavky na rozmnožovací materiál révy, chmele a ovocných druhů

Ministerstvo zemědělství stanoví podle §7 odst. 5, §10 odst. 3, §18 odst. 5, §17 odst. 1 a §19 odst 12, zákona č…/2001 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o oběhu osiv a sadby):

a) Minimální vzdálenosti množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu jsou uvedeny v částech 3 přílohy 1 této vyhlášky.

b) Požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech jsou uvedeny v částech 2 přílohy 1 této vyhlášky.

c) (1) Množitelské porosty se hodnotí v době, kdy je vývoj rostlin pro posouzení nejvhodnější z hlediska jejich rozhodujících vlastností. Každý množitelský porost se hodnotí nejméně dvakrát. Četnost a termín hodnocení podle druhů je uveden v částech 2 přílohy č. 1 této vyhlášky.

(2) Hodnotí se:

- celkový stav porostu posouzením jednotnosti, vyrovnanosti,

zapojenosti a zdatnosti rostlin

- pravost a čistota druhu a odrůdy

- agrotechnika

- zdravotní stav porostu

- izolace porostu zjištěním, zda:

rozmnožovací materiál je pěstován na pozemcích, na kterých byl před založením porostu proveden SRS průzkum s negativním výskytem škodlivých činitelů,

je porost chráněn před nežádoucím opylením příbuznými druhy nebo jinými odrůdami, případně je-li chráněn před přenosem nebezpečných chorob a škůdců,

není nebezpečí, že při sklizni dojde k mechanickým příměsím jiných druhů nebo odrůd

3) Porost, který nevyhovuje požadavkům pro kategorii, ve které byl přihlášen, je možno se souhlasem žadatele uznat v kategorii, které při hodnocení porostu odpovídá.

4) Porost se neuzná při výskytu karantenních škodlivých organizmů nebo silném výskytu ostatních škodlivých činitelů, neodpovídající kvalitě rozmnož. materiálu v důsledku pěstitelských nebo agrotechnických závad.

5) V případě, že se jedná o závadu odstranitelnou (příměsi druhů, odrůd, nedodržení izolace proti mechanickému pomíchání, celková nepřipravenost porostu a další), může žadatel po odstranění závady (v době, kdy lze přehlídku ještě provést) požádat o novou přehlídku. Tato přehlídka je provedena za úhradu cestovného žadatelem.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jednotlivých druhů jsou uvedeny v částech 3 a 4 přílohy č. 1.d) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu jednotlivých druhů, které jsou podmínkou uznání, jsou uvedeny v částech 5 přílohy č. 1 této vyhlášky. V částech 2 vyhlášky jsou uvedeny postupy hodnocení příslušného rozmnožovacího materiálu a zásady pro vydávání rozhodnutí o uznání.

Rozhodnutí o uznání (uznávací list) - pro rozmnožovací materiál chmele, révy a ovocných druhů má platnost jen pro nejbližší výsadbové užití tj. podzim roku vydání rozhodnutí a jaro roku následujícího.

U rozmnožovacího materiálu, u kterého ústav rozhodnutí o uznání vydává na množství stanovené kvalifikovaným odhadem, je dodavatel povinen požádat v případě zjištění vyššího počtu ústav o rozšíření rozhodnutí.

e) Výčet druhů, jejichž základní rozmnožovací materiál smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupňů, nejvyšší počet těchto generací a způsob jejich označování je uveden v přílohách č. 3 a 4 této vyhlášky.

f) Výčet druhů, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného základního rozmnožovacího materiálu, počet generací a způsob jejich označování, je uveden v přílohách č. 3 a 4 této vyhlášky.

(e, f - u chmele, révy a ovocných druhů jsou též uvedeny v příloze 1 část 2.)

g) Rozmnožovací materiál chmele, révy a ovocných druhů je možno uznávat ve zdravotních třídách "viruprostý" (VF) nebo "testovaný" (VT) za předpokladu, že zdravotní třída byla deklarována úředně uznaným a kontrolovaným pracovištěm a tento rozmnožovací materiál splňuje požadavky stanovené v příloze 1 této vyhlášky. Metodické postupy ověřování zdravotního stavu, zařazování rozmnožovacího materiálu do zdravotních tříd a jejich označování musí být v souladu s mezinárodně uznávanými certifikačními schematy EPPO. Příslušná zdravotní třída se uvádí na návěsce jako doplňující údaj o ověření zdravotního stavu rozmnožovacího materiálu stanovenými testačními metodami.

Viruprostý (VF) rozmnožovací materiál , který byl testován a byl shledán neinfekčním v souladu s mezinárodně uznávanými vědeckými metodami, podle nichž pěstební inspekce nezjistila žádný symptom jakéhokoliv viru nebo patogenního původce viru podobného, který byl uchováván za podmínek zajišťujících nepřítomnost jakékoliv infekce a který je považován za prostý všech závažných virů a patogenních původců virům podobných, kteří se u daných druhů ve Společenství objevují. Materiál pocházející přímým vegetativním množením stanoveným počtem etap z tohoto materiálu, který byl pěstební inspekcí shledán prost symptomů jakéhokoliv viru nebo patogenního původce viru podobného a který byl vypěstován a uchováván za podmínek zajišťujících nepřítomnost jakékoliv infekce, se rovněž považuje za prostý virů. Stanovený počet etap se uvede v soupisu pro daný druh sestaveném podle článku 4.

Testovaný na virozy (VT) rozmnožovací materiál testovaný na přítomnost virů (v. t.)” materiál, který byl podroben testům a byl shledán neinfekčním v souladu s mezinárodně uznávanými vědeckými metodami, podle nichž pěstební inspekce nezjistila žádný symptom určitého viru nebo patogenního původce viru podobného, který byl uchováván za podmínek zajišťujících nepřítomnost jakékoliv infekce a který je považován za prostý určitých závažných virů a patogenních původců virům podobných, kteří se u daných druhů ve Společenství objevují a kteří mohou snížit užitkovou hodnotu materiálu. Materiál pocházející přímým vegetativním množením stanoveným počtem etap z tohoto materiálu, který byl pěstební inspekcí shledán prost symptomů určitého viru nebo patogenního původce viru podobného a který byl vypěstován a uchováván za podmínek zajišťujících nepřítomnost jakékoliv infekce, se rovněž považuje za testovaný na přítomnost virů. Stanovený počet etap se uvede v soupisu pro daný druh sestaveném podle článku 4;

h) Konečné termíny pro podávání žádostí o uznávání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu uvádí

č. 1 v částech 2. Žádost o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu se podává ústavu na formuláři, jehož vzor je publikován ve Věstníku ústavu .Žádost se podává na každou skupinu plodin (chmel, réva a ovocné druhy) a skupinu porostů (školkařské výpěstky, matečné stromy, podnože a dal.) samostatně. V žádosti o uznání se uvádí jen ten rozmnožovací materiál, který je v roce podání přihlášky určen k uvádění do oběhu. Žádost o uznání porostu a rozmnožovacího materiálu z tohoto porostu pocházejícího je společná. Výjimku tvoří žádost o uznání sadby chmele, sazenic révy a semenných porostů ovocných druhů. Pro uznání osiva ovocných druhů se podává samostatná žádost ústavu dle pokynů stanovených pro zemědělské druhy. K povinným přehlídkám se přihlašují též všechny množitelské porosty zaškolkovaných podnoží a rozpěstovaného školkařského materiálu.

Přílohou žádosti je osvědčení (formulář uveden ve věstníku ústavu,) ve kterém se uvádí jednotlivé porosty a jejich náležitosti. Do osvědčení pracovník ústavu zaznamená výsledek přehlídky porostu a množství-počet uznaného rozmnožovacího materiálu.

Každý dodavatel, který žádá o uznání porostu, předá ústavu do 30.6. přehled ploch množitelských porostů v daném roce (formulář uveden ve věstníku ústavu), který bude podkladem pro výpočet poplatku za uznávání.

i) Způsob odběru vzorku osiva ovocných druhů je shodný s metodickými zásadami stanovenými pro zemědělské druhy.

j) K ověření původu rozmnožovacího materiálu slouží faktury, dodací listy nebo obdobné důkazní doklady o dodání, obsahující náležitosti - dodavatel, odběratel, datum dodání, druh rozmnožovacího materiálu, název odrůdy, kategorii, generaci (stupeň množení), případně zdravotní třídu, počet kusů nebo hmotnost a číslo rozhodnutí o uznání.

k) Každý dodavatel je povinen vést a pravidelně doplňovat základní odbornou dokumentaci a uchovávat ji nejméně 5 let. Základní školkařskou dokumentací je školkařská kniha pro sadbu chmele a révu a školkařská kniha pro ovocné a okrasné druhy (formuláře jsou uvedeny ve věstníku ústavu). Trvalé množitelské porosty (množárny, matečné stromy, podnože...) jsou evidovány na evidenčním listu matečného porostu (formulář je uveden ve věstníku ústavu). Vedení skladové a účetní evidence a její archivace se řídí příslušnými předpisy.

l) Vlastnosti rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných druhů jsou hodnoceny již při přehlídkách množitelských porostů, kdy je posuzována vyrovnanost rozmnožovacího

materiálu, úroveň pěstitelské péče, jakostní a zdravotní ukazatele jednotlivých rostlin. Vlastnosti rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin s vyjímkou osiva se hodnotí a zaznamenávají do osvědčení při přehlídce množitelského porostu v termínech a podle zásad uvedených v příloze č. 1 částech 2.

U chmele a révy se rozmnožovací materiál uznává po sklizni, jeho vytřídění a označení.

m) Náležitosti čísla partie se pro trvalé druhy vztahují pouze na osivo ovocných druhů, pro které platí zásady stanovené pro polní plodiny. Maximální hmotnosti partií (dávek) jsou u ovocných druhů stanoveny v příloze 1 částech 5.

n) Použití měrných jednotek hmotnosti a plochy je obdobné jako u polních plodin. Uvádí se počty kusů, hmotnost v kg, plocha v metrech čtverečních, ha.

o) U rozmnožovacího materiálu (s vyjímkou osiva) chmele, révy a ovocných druhů jsou jeho vlastnosti posuzovány vizuálně a to jak v porostech, tak u sklizeného, vytříděného a označeného materiálu. U základního rozmnožovacího materiálu ústav namátkově aboratorními metodami ověřuje zdravotní stav. Osivo podléhá laboratornímu ověřování obdobně, jak je stanoveno pro zemědělské druhy.

Požadavky na porosty a vlastnosti konformního rozmnožovacího materiálu révy a ovocných druhů, jeho balení a označování stanoví

č. 1 této vyhlášky. Odrůdy révy a ovocných druhů, u kterých smí být uváděn do oběhu konformní rozmnožovací materiál stanoví příloha vyhlášky č 2.

Požadavky na odbornou způsobilost podle § 16 jsou uvedeny v příloze č. 3.

Rozmnožovací materiál chmele a ovocných druhů, určený pro pokusné účely může být dovezen v úměrném množství nepřesahujícím pokusnou plochu 0,10 ha. Dovoz pro potřeby šlechtění musí odpovídat nezbytnému rozsahu potřeby šlechtitele.

Způsoby balení, označování a uzavírání obalů rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných druhů jsou uvedeny v příloze č. 1 částech 6 této vyhlášky.

Za úřední pojistku pro svazky rostlin, příp. další obaly jsou považovány:

- plomba z nebarevného plechu,

- vázací páska pro jednorázové použití

- další vhodná opatření stanovená pro zemědělské druhy.

c) Požadavky na návěsky jsou:

- pro chmel a révu, návěska z neroztržitelného materiálu, jejíž velikost je nejméně 110 x 67 mm (

č 4),

- pro ovocné druhy návěska z neroztržitelného materiálu, jejíž velikost je nejméně 120 x 20 mm (

č 4).

Další požadavky na návěsky uvádí

č. 1 v částech 6.

P r a c o v n í n á v r h

V Y H L Á Š K A

Ministerstva zemědělství

ze dne……….2001,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č…./2001 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o oběhu osiv a sadby)

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 2 písm. r), z), § 3 odst. 4, a 6, § 4, odst. 3 a 6, § 5 odst. 1 a 5, § 6 odst 3, § 7 odst. 5, § 8 odst. 3, § 9 odst. 1 a 4, § 10 odst. 1 , § 11 odst. 2 a 6, § 13 odst. 5, § 14 odst. 4, § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a 4 § 19 odst. 4, § 20 odst. 11 a § 41 odst. 1 zákona č. …../2001 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o oběhu osiv a sadby) (dále jen "zákon"):

§ 1

Označování kategorií rozmnožovacího materiálu a vymezení počtu generací a stupňů

(1) Způsob označování, včetně symbolů a používaných synonym u jednotlivých kategorií rozmnožovacího materiálu stanoví

č. … této vyhlášky.

(2) Výčet druhů, u nichž se rozmnožovací materiál předstupňů smí vyrábět z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupně, nejvyšší počet těchto generací a způsob jejich označování je uveden v přílohách č. … této vyhlášky.

(3) Výčet druhů, u nichž se základní rozmnožovací materiál vyrábí z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupňů nebo přímo ze šlechtitelského rozmnožovacího materiálu uvádí

č…..

(4) Výčet druhů, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného základního rozmnožovacího materiálu, počet generací a způsob jejich označování, je uveden v přílohách č. … až … této vyhlášky.

§ 2

Vymezení povinnosti moření osiv

  1. (1) Druhy rostlin, jejichž základní rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu pouze mořený, jsou pšenice, žito, tritikále, ječmen, kukuřice, len a cukrovka.

(2) Certifikovaný rozmnožovací materiál druhů uvedených v odstavci 1 nemusí být mořen, nepřesahuje-li v něm výskyt škodlivých organizmů hodnoty uvedené v příloze č….. této vyhlášky.

§ 3

Způsob podání žádostí a termíny podání žádostí o uznání množitelského porostu

(1) Žádost o uznání množitelského porostu se podává na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. … této vyhlášky, na místně příslušných pracovištích odboru osiv a sadby Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „ústav“), a to buď podle sídla firmy nebo okresu umístění množitelského porostu.

(2) Konečné termíny pro podání žádostí o uznání množitelského porostu jsou uvedeny v příloze č. …. této vyhlášky.

(3) Doklady potřebné k ověření původu osiva použitého k založení množitelského porostu jsou uvedeny v příloze č. ….. této vyhlášky.

(4) Měrné jednotky hmotnosti a plochy používané v rámci uznávacího řízení pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v příloze č. … této vyhlášky.

§ 4

Požadavky na minimální vzdálenost množitelského porostu od ostatních a na vlastnosti množitelských porostů

  1. (1) Minimální vzdálenosti množitelského porostu od jiných porostů stejného nebo příbuzného druhu, které jsou podmínkou uznání porostu, jsou uvedeny v částech přílohy č. …této vyhlášky.

  1. (2) Požadavky na předplodiny v předcházejících letech pro daný druh, jejichž splnění je podmínkou uznání porostu, jsou uvedeny v částech přílohy č. … této vyhlášky.

(3) Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jednotlivých druhů, jejichž splnění je podmínkou jejich uznání, jsou uvedeny v částech přílohy č. … této vyhlášky.

(4) Požadavky na minimální vzdálenosti množitelského porostu od jiných porostů stejného nebo příbuzného druhu, na předplodiny a na vlastnosti množitelských porostů přehlížených podle schémat pro certifikaci osiv vydaných Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj jsou uvedeny v přílohách č….. této vyhlášky.

(5) Další zkoušky a požadované hodnoty výsledků těchto zkoušek předepsané pro jednotlivé druhy, jsou uvedeny v částech přílohy č. ….. této vyhlášky.

§ 5

Postupy pro hodnocení množitelských porostů

(1) Hodnocení množitelských porostů se provádí v době, kdy je vývoj rostlin pro posouzení nejvhodnější z hlediska jejich rozhodujících vlastností. Každý množitelský porost se hodnotí nejméně jedenkrát. Četnost hodnocení podle druhů je uvedena v částech přílohy č. … této vyhlášky.

(2) Hodnotí se

a) celkový stav porostu posouzením jednotnosti, vyrovnanosti, zapojenosti a zdatnosti rostlin, popřípadě stupeň polehnutí a předpokládaný výnos,

b) čistota druhu,

c) pravost a čistota odrůdy,

d) zaplevelení porostu,

e) zdravotní stav porostu,

f) minimální vzdálenost porostu od jiných porostů stejného druhu jiné odrůdy nebo příbuzného druhu, jako ochrana před nežádoucím opylením, popřípadě jako ochrana před přenosem nebezpečných chorob a škůdců,

g) technická izolace porostu zjištěním, zda není nebezpečí, že při sklizni dojde k mechanickým příměsím jiných druhů nebo odrůdjiných kategorií, generace,

  1. h) zajištění předepsaných technologických opatření.

  2. (3) Porost, který nevyhovuje požadavkům pro kategorii, ve které byl přihlášen, je možno se souhlasem žadatele uznat v kategorii, které při hodnocení porostu odpovídá.

  3. § 6

  4. Podání žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu, zkoušky potřebné ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu a požadavky na tyto vlastnosti

(1) Žádost o uznání rozmnožovacího materiálu se podává na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. … této vyhlášky, na pracovištích odboru osiv a sadby ústavu, kde byla podána žádost o uznání množitelského porostu.

(2) Pro zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu se u jednotlivých druhů provádějí zkoušky uvedené v části …. přílohy č. … této vyhlášky.

(3) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů jsou uvedeny v částech … až … přílohy č. ….. této vyhlášky.

§ 7

Náležitosti čísla partie

  1. Každá partie rozmnožovacího materiálu má své identifikační, které je až do konečného spotřebování rozmnožovacího materiálu neměnné a skládá se

  1. z ročníku sklizně, popřípadě ročníku dovozu nebo ročníku přípravy,

  2. ze čtyřmístného registračního čísla dodavatele,

  3. z pětimístného pořadového čísla,

  4. z dvojmístného označení pořadového čísla vyrobené partie z množitelského porostu nebo vzniklé mícháním osiva již uznaného.

  1. Vzor čísla partie a rozmezí čísel používaná pro pětimístné pořadové číslo u partie osiv vyrobených přímo z uznaného množitelského porostu, u osiv z dovozu, osiv uznaných a po té smíchaných (dále jen „egalizované osivo“), u směsí osiv je uveden v příloze č. této vyhlášky.

  1. Způsob číslování partií osiv určených pro vývoz, balených a označovaných podle certifikačních schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj je uveden v příloze č. … této vyhlášky.

§ 8

Vedení evidence při výrobě a úpravě rozmnožovacího materiálu

(1) Evidence při výrobě a úpravě rozmnožovacího materiálu může být vedena jak ve fyzické tak elektronické podobě, vždy však způsobem zaručujícím následnost jednotlivých dat a znemožňujících jejich dodatečnou manipulaci. Jednotlivé závazné položky evidence jsou :

a) druh, odrůda, kategorie, generace,

b) původ, tj. identifikace množitelského porostu, prvotní výrobce, dovozce a pod.,

c) datum příjmu,

b) množství přijaté k úpravě,

c) způsob úpravy,

d) množství získané po úpravě,

e) čísla jednotlivých partií,

f) typ a počet obalů včetně číselné řady použitých úředních návěsek,

g) datum a potvrzení úředního vzorkování,

h) výsledek uznávacího řízení,

i) vydané množství,

j) odběratel.

(2) Vzor tiskopisu výrobní evidence zahrnující body a) až h) je uveden v příloze č...... této vyhlášky.

(3) Při uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu před ukončením zkoušek klíčivosti podle § 9 zákona, bude v evidenci podle odstavce 1 dále uvedeno

a) slova „uvedeno do oběhu před ukončením zkoušky klíčivosti“

b) výsledky předběžného rozboru., tj . vlhkost, čistota, výskyt jiných rostlinných druhů a klíčivost, přičemž výsledky úředního zkoušení budou zřetelné odděleny.

(4) Vzor potvrzení pro odběratele o kvalitě rozmnožovacího materiálu vydaného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti je uveden v příloze č. … této vyhlášky.

(5) Průvodními doklady k uvedené evidenci jsou : vážní lístky, příjemky, výdejky, dodací listy, (případně nákladové listy) a faktury. Na všech průvodních dokladech mimo jiné bude podle jejich účelu uvedeno : množství rozmnožovacího materiálu, druh, odrůda, kategorie, generace a číslo partie ( případně porostu) rozmnožovacího materiálu na výdajových dokladech - dodacích listech a fakturách - mimo toho bude výsledek uznávacího řízeni a základní údaje o kvalitě rozmnožovacího materiálu vztahující se k jeho následnému využití.

(6) Rozmnožovací materiál na skladě bude vždy uložen odděleně v ucelených celcích, označených v souhlasu s vedenou evidencí, údaji týkajícími se: druhu, odrůdy, kategorie, generace, čísla partie, množství a počtu obalů.

§ 9

Požadavky na vlastnosti standardního rozmnožovacího materiálu

Vlastnosti, které musí mít standardní rozmnožovací materiál, jsou uvedeny v příloze č. … této vyhlášky.

§ 10

Evidence, vzorkování a evidence míchání travních směsí

        1. Každou ohlášenou směs osiv ústav zaeviduje a přidělí jí pro výrobu v daném kalendářním roce registrační číslo, které se stává součástí čísla partie. Složení směsi pod daným číslem je závazné a nelze jej měnit.

(2) O každé přípravě jednotlivých partií směsi je vyhotoven míchací protokol, formulář tohoto protokolu je uveden v příloze č…. této vyhlášky.

(3) Ústav odebere úřední vzorek z každé vyrobené partie směsi pro následnou kontrolu dodržení poměru jednotlivých komponentů ve směsi a jejich kvality při vzorkování bude předložen ke kontrole vyplněný míchací protokol a doklady o původu jednotlivých komponentů při míchání použitých.

§ 11

Evidence a vedení záznamů při výrobě sazenic zelenin

Dodavatel vede evidenci o

  1. hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu použitého k výrobě sazenic zelenin,

  2. původu použitého rozmnožovacího materiálu.

§ 12

Způsob registrace a ohlašování činnosti

§ 13

Množství rozmnožovacího materiálu, které je možné dovézt u odrůd o jejichž registraci byl Ústav požádán je pro jednotlivé druhy uvedeno v příloze č….. této vyhlášky.

§ 14

Označování, uzavírání a balení

Úřední návěska rozmnožovacího materiálu musí splňovat tyto požadavky:

    1. návěska z neroztržitelného materiálu, jejíž velikost je pro osivo a sadbu brambor nejméně 110x67 mm a pro rozmnožovací materiál trvalých kultur ve svazcích nejméně 120x20 mm,

    2. nalepovací etiketa minimálně stejných rozměrů,

    3. potisk obalů minimálně stejných rozměrů,

    4. všité pruhy polyetylénové folie, v odpovídající barevnosti s potiskem minimálně stejných rozměrů.

(2) Barevné odlišení úředních návěsek podle kategorie, popřípadě podle generace rozmnožovacího materiálu a specifika pro návěsek pro rozmnožovací materiál uznávaný podle schémat OECD včetně vzorů je uvedeno v příloze č. této vyhlášky.

(3) U obalů, u kterých by mohlo dojít k odtržení nebo poškození úřední návěsky, se vkládá úřední návěska i dovnitř obalu , tato návěska pak musí nést zřetelné označení „KOPIE“

(4) Za úřední pojistku jsou považována tato opatření:

a) plomba z nebarveného plechu,

b) nálepka nebo samolepící páska neodstranitelná bez porušení,

c) prošitá  návěska u strojově zašívaných obalů,

d) ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osiva, pokud obal nemá jiný otvor, uzávěr má  délku nejméně 22% šířky obalu a jedná  se o semena odpovídající velikostí nejméně semenům pšenice,

    1. samolepící nebo svařovací uzávěry papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor, a nemohou být otevřeny bez porušení,

    2. strojově prošitý obal zamezující záměně,

    3. plechové obaly, které nelze otevřít bez poškození,

(5) Opatření uvedená  v odstavci 4 se nevztahují na volně loženou sadbu brambor určenou konečnému spotřebiteli, ta se označuje viditelně umístěnou návěskou, která je součástí dokladů k partii.

  1. Další údaje, jimiž musí být označen rozmnožovací materiál jsou:

    1. úprava osiva obrušováním, inkrustací, obalováním, do výsevových pásů,

    2. kalibrace,

    3. třídění,

    4. u obalovaného osiva počet semen na jednotku hmotnosti,

    5. způsob chemického ošetření,

    6. u směsí bude uvedeno „Směs osiva pro …(účel použití)“,

    7. u certifikovaného osiva určeného na míchání pro výrobu sdružených odrůd musí být na každé složce uvedena její funkce – „mateřský“ nebo „ otcovský komponent pro“ a název konečné sdružené odrůdy,

    8. u sdružených odrůd název odrůdy s upřesněním „Sdružená odrůda“.

§ 15

Malé balení

        1. Hmotnost nebo počet kusů, které se považují za malé balení, jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v příloze č. … této vyhlášky.

(2) Malá  balení se označují údaji uvedenými v příloze č. … této vyhlášky.

(3) Za malé balení se nepovažuje balení vzniklé rozvažováním rozmnožovacího materiálu u prodejce.

§ 16

Pravidla následné kontroly

§ 17

Přechodná  ustanovení

  1. Při uznávání porostů založených před účinností zákona se podle této vyhlášky nepostupuje, při uznávání porostů jetelovin a trav se podle ní postupuje od 1.ledna 1998.

  1. Osivo jetelovin a trav připravené z porostů založených před účinností zákona lze vzorkovat i z neuznaných porostů, nejdéle však do 31. prosince 1997.

  1. Úřední návěsky a plomby používané před účinností zákona nesplňující náležitosti této vyhlášky lze užívat do 30. dubna 1997.

  2. Úřední návěsky používané před účinností zákona č. 357/1999 Sb. nesplňující náležitosti této vyhlášky jsou platné do vyčerpání zásob.

  3. Osobě, která nepožádá o registraci podle zákona č. 92/1996 Sb. ve znění zákona č. 357/1999 Sb., ale činnost provozovala v souladu se zákonem č. 92/1996 Sb. a má u trvalých kultur (ovocné druhy, vinná réva, chmel) rozpracovanou výrobu, se stanovuje dvouletý doběh k uznávání, umožňující dopěstování a uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu z porostů založených před účinností novely.

  4. U druhů nově zařazených do Druhového seznamu je možno uvádět do oběhu rozmnožovací materiál v kategorii obchodní rozmnožovací materiál do roku 2003.

§ 18

Zrušovací ustanovení

Ve vyhlášce Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č. 132/1989 Sb. a vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 162/1996 Sb., se část 1 vypouští.

§ 19

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

P r a c o v n í n á v r h

V Y H LÁ Š K A

Ministerstva zemědělství

ze dne………2001,

kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a metody zkoušení osiv a sadby

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 7 odst. 5 zákona č…./2001 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů ( zákon o oběhu osiv a sadby):

§1

Pojmy

  1. Pro účely této vyhlášky se rozumí

    1. odběrem vzorků

    2. dílčím vorkem malé, přibližně stejné množství osiva nebo sadby, které se odebírá jednorázově z náhodně vybraných míst partie

    3. souhrnným vzorkem vzorek vzniklý sesypáním a promícháním všech dílčích vzorků z jedné partie

    4. průměrným vzorkem část souhrnného vzorku získaná dělením podle stanovených metod

    5. laboratorním vorkem průměrný vzorek o předepsané minimální hmotnosti určený k zaslání do laboratoře. V některých případech to může být i celý souhrnný vzorek

    6. rezervním vzorkem vzorek připravený stejným způsobem jako laboratorní vzorek. Připravuje se na žádost majitele osiva nebo na základě úředního požadavku; musí mít označení „Rezervní vzorek“

    7. úředním vzorkem vzorek odebraný a adjustovaný vzorkovatelem, který má k odběru vzorků pověření ústavu

    8. vzorkem na vegetační zkoušku část průměrného vzorku určená pro vegetační zkoušku ke stanovení druhové a odrůdové čistoty, pravosti a zdravotního stavu

    9. společným vzorkem průměrný vzorek společně odebraný a adjustovaný dodavatelem a odběratelem

    10. soukromým vzorkemvzorek, který neodpovídá požadavkům na úřední nebo společný vzorek

    11. homogenitou osiva (stejnorodostí)jednotnost partie osiva v rámci přirozené variability z hlediska hodnot příslušné vlastnosti

    12. heterogenitou osiva (různorodostí)nejednotnost partie osiva, kde jednotlivé složky, charakterizující jakost, nejsou rozloženy rovnoměrně.

    13. atd….

Odběr vzorků osiv a sadby

§ 2

  1. Při odběru vzorků (dále jen „vzorkování“) osiv a sadby prováděném v rámci uznávacího řízení a kontroly výroby a oběhu osiv a sadby se používají postupy uvedené v této vyhlášce.

  2. Vzorkování vykonává jen osoba (dále jen „vzorkovatel“), která byla pro tuto činnost proškolena a písemně pověřena ústavem.

  3. Partie osiva připravená ke vzorkování má být promíchána a upravena tak, aby byla dostatečně homogenní. Při vzorkování nemají být zjištěny příznaky heterogenity partie. Vzorkování lze odmítnout, je-li partie tak heterogenní, že rozdíly mezi dílčími vzorky jsou patrné na první pohled. V případě pochybnosti může být provedena zkouška heterogenity podle postupu uvedeného v Příloze 1.

  4. Partie osiva nesmí překročit hmotnost, která je stanovena v Příloze 2 o více než 5 %, větší množství se musí rozdělit na více samostatných partií.

  5. Partie má být uložena v pytlích, velkoobjemových vacích nebo kontejnerech samostatně uzavíratelných, které se dají zaplombovat a jsou opatřeny pro identifikaci návěskou nebo vyznačením předepsaných údajů přímo na obale.

  6. Obaly mají být vzorkovatelem nebo pod jeho dohledem zaplombovány nebo mohou být použity samozavírací obaly, tzv. ventilové pytle. Funkci samozavíracího obalu plní ventilový pytel, jehož manžetový rukáv je delší než 20 % šířky pytle, je-li plněn osivem velikosti pšenice a větší a je-li plný. U semen menších než pšenice musí být ústí ventilu plombováno lepícím uzávěrem, popř. opatřeno specielními kovovými uzávěry.

  7. Partie osiva má být uložena tak, aby každý jednotlivý obal nebo díl partie byl snadno přístupný. Na požádání vzorkovatele musí vlastník osiva podat úplnou informaci o přípravě a míchání partie.

  8. Pro vzorkovatele musí být připraveny k dispozici potřebné technické pomůcky a připraveny průvodní doklady a sáčky s vyplněnými údaji.

  9. Vzorkování za účelem vystavení oficiálních dokladů smí vykonávat jen vzorkovatel, který byl pro tuto činnost vyškolena a písemně pověřen ústavem.

§3

  1. Při odběru dílčích vzorků se používají technické pomůcky a metody uvedené v Příloze č. 1.

  2. Z partie osiva se odebírají dílčí vzorky v minimálním počtu stanoveném v Příloze č. 2. Obaly k odběru dílčích vzorků se volí náhodně , přičemž se střídá odběr z jejich horní, střední a dolní části.

  3. Ke stanovení škůdců se dílčí vzorky odebírají přímo do neprodyšného obalu a takto získaný souhrnný vzorek se odesílá přímo k rozboru. Postup odběru vzorku je uveden v Příloze č. 3.

  4. K určení heterogenity osiva se odebírají samostatné vzorky z jednotlivých, náhodně vybraných obalů, přičemž se odebírají samostatné dílčí vzorky z horní, střední a dolní části obalu. Hmotnost každého takového vzorku nemá být menší než polovina hmotnosti laboratorního vzorku předepsaného pro zkoušený druh. Postup vzorkování na heterogenitu a počet samostatných vzorků je uveden v Příloze č. 4

§4

  1. Pokud se dílčí vzorky jeví jako jednotné, sloučí se, čímž vznikne souhrnný vzorek. Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a redukovat, má být celý doručen do laboratoře k redukci. To přichází v úvahu jen v případech, kdy není vyžadován vzorek rezervní.  Má-li souhrnný vzorek odpovídající velikost, může být považován za laboratorní vzorek bez redukce.

  2. Laboratorní vzorek, popř. rezervní vzorek se připravuje promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost, a to jednou metod uvedených v Příloze č. 5

§5

  1. Minimální hmotnost laboratorních vzorků podle jednotlivých druhů je uvedena v Příloze č.5, tab. 1. Hmotnost laboratorních vzorků směsí se volí podle druhu, který má ve směsi nejvyšší hmotnostní podíl.

  2. U malých partií osiva cenných druhů, specielních odrůd nebo hybridů, které se rovnají nebo jsou menší než 1 % stanovené nejvyšší hmotnosti partie, může mít laboratorní vzorek hmotnost sníženou až na úroveň hmotnosti předepsané pro zkušební vzorek na rozbor čistoty .V tomto případě nelze provést početní stanovení příměsí.

  3. Nedodržení předepsané hmotnosti laboratorního vzorku je důvodem pro odložení laboratorních zkoušek do doby doručení nového vzorku dostatečné hmotnosti. Výjimku tvoří případ nedodržení hmotnosti podle odstavce 2, jedná-li se o drahé osivo; zde může být rozbor proveden dle možnosti (např. jen klíčivost z 200 semen) a v certifikátu o rozboru bude uvedena následující poznámka: „Zaslaný vzorek vážil jen ….g (nebo: obsahoval jen …semen), což neodpovídá předepsaným požadavkům pro zkoušení osiva.“

  4. Pro stanovení vlhkosti osiva se předepisuje minimální hmotnost laboratorního vzorku

  1. 100 g u obilnin (vyjma prosa), luskovin, kukuřice a čiroků;

  2. 50 g u ostatních druhů (které se nešrotují),

přičemž podmínkou je, že vzorkovnice musí být zcela naplněna.

  1. V odůvodněných případech (měření vlhkosti na elektrickém vlhkoměru) může být vyžadována vyšší hmotnost vzorku.

§6

  1. Každý laboratorní vzorek musí být označen tak, aby byla zřejmá souvislost mezi partií a vzorkem. Úřední, právně závazné doklady o výsledcích rozboru se vydávají jen na základě úředně odebraných a plombovaných vzorků. Výsledky rozboru společného vzorku jsou právně účinné jen pro strany, které společný vzorek odebraly.

  2. Plomby určené k plombování úředních vzorků smí být vydány jen vzorkovateli.

  3. Vzorky musí být zabaleny tak, aby bylo vyloučeno jejich poškození při přepravě. Vhodným obalem pro laboratorní vzorky jsou pevné dvouvrstvé papírové nebo plátěné sáčky. Do neprodyšných obalů se balí pouze vzorky ke zkoušení vlhkosti a vzorky osiv záměrně podsušených k balení do plynotěsných obalů. V obou případech má být v laboratorních vzorcích co nejméně vzduchu. Ve všech ostatních případech nemají být vzorky, u nichž má být zkoušena i klíčivost, baleny do neprodyšných obalů.

  4. K zasílanému laboratornímu vzorku se přikládá vyplněný, vzorkovatelem a držitelem osiva podepsaný doklad. Tento doklad se vkládá buď přímo do vzorku nebo do samostatného obalu, který se zaplombuje. Je-li osivo chemicky ošetřeno musí být název přípravku v dokladu uveden.

  5. Laboratorní vzorky, pečlivě zabalené proti poškození při přepravě, musí být bez zbytečného prodlení odeslány k laboratorním zkouškám. Vzorky v papírových sáčcích, které mají být odeslány poštou se vkládají jednotlivě do plátěných sáčků. Plombuje se pak plátěný sáček.

Odběr vzorků sadby

§7

  1. Účelem vzorkování je získat dostatečně velký vzorek, v němž jsou všechny složky zastoupeny v takovém poměru, jako v celé vzorkované partii.

  2. Velikost partie nesmí překročit hmotnost, která je stanovena v Příloze … o více než 5 % .Tato

uvádí i nejmenší hmotnost průměrného vzorku.

  • Partie připravená ke vzorkování musí být homogenní.

  • Partie sadby připravená ke vzorkování může být uložena v pytlích nebo ohradových paletách. Tyto obaly mají být vzorkovatelem nebo pod jeho dohledem zaplombovány a opatřeny úřední návěskou. Ve výjimečných případech a se souhlasem ústavu mohou být vzorky odebírány z volně ložené sadby.

  •  Pro vzorkovatele musí být k dispozici potřebné technické pomůcky (váha s přesností 0,1 g, čtvercové měřidlo, nádoba na omytí vzorku sadby pro mechanický rozbor, vzorkovnice).

  • §8

    1. Vzorkování sadby brambor z obalů se provádí v souladu s přílohou č.

    2. Pro účely stanovení virových chorob se provádí vzorkování sadby brambor přímo z množitelských porostů. Pro srovnatelnost výsledků posklizňových a polních vegetačních zkoušek se odebírají souběžně z týchž rostlin dva samostatné souhrnné vzorky. Souhrnný vzorek se získá sloučením pěti dílčích vzorků, které se odebírají z pěti různých míst šachovnicovitě rozlodžených po pozemku a to vždy ze dvou sousedních řádků, v každém z nich z 11 trsů jdoucích za sebou. Z každého trsu se odebírá jedna, resp. Dvě hlízy střední velikosti. Při odběru dvou hlíz se jedna dává do vzorku pro laboratorní posklizňovou zkoušku a druhá do vzorku pro polní vegetační zkoušku. Pokud nebyl vzorek pro posklizňovou zkoušku odebrán z porostu, odeberou se namátkově z uskladněné sadby hlízy průměrné velikosti. Jeden vzorek obsahuje 11O hlíz.

    3. Dílčí vzorky u sadby brambor po sklizni se odebírají hrstěmi (sevřením obou rukou) bez výběru, včetně hrubých nečistot tak, aby vzorek reprezentoval průměrný stav sadby.

    4. Průměrný vzorek se připraví promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost uvedenou v Příloze 3.

    5. Pokud se rozbor vzorku neprovede na místě, zasílá se k rozboru v obalech, které musí být suché, čisté a dobře propustné. Vzorky musí být označeny tak, aby byla zřejmá souvislost mezi vzorkovanou partií a vzorkem. Doklad o vzorkování podepsaný žadatelem a vzorkovatelem se vkládá buď přímo ke vzorku nebo do samostatného obalu. Obaly zajišťuje žadatel.

    6. Úřední vzorek a samostatný obal s dokladem musí být zaplombovány osobou pověřenou odběrem vzorku. Vzorky zabezpečené proti poškození se v co nejkratším termínu doručí ke zkouškám.

    §9

    1. Z partie sadby cibulové sazečky, česneku, květinových cibulí a hlíz v obalech s hmotností nad 30 kg se odebírají jednotlivé dílčí vzorky střídavě z horní, střední a spodní části v množství potřebném pro sestavení souhrnného vzorku takto:

    1.    při počtu obalů jeden až 10 z každého obalu,

    2.   při počtu obalů 11 až 30 z každého třetího obalu, nejméně však z 10 obalů,

    3.   při počtu obalů nad 31 z každého pátého obalu, nejméně však z 10 obalů.

    1. Z partie sadby v obalech s hmotností 30 kg a méně sestaví se obaly tak, aby vytvořily vzorkovací jednotky přibližně po l00 kg. Každá vzorkovací jednotka se považuje za jeden obal a postupuje se podle odstavce 1.

    2. Z volně ložené sadby se odebírají dílčí vzorky z různých hloubek a to:

    • při hmotnosti do jedné tuny pět dílčích vzorků;

    • při hmotnosti nad jednu tunu 10 dílčích vzorků.

    1. Dílčí vzorky se odebírají rukou, případně lopatkou, do velké nádoby, kde se důkladně promíchají.

    2. U sadby česneku, cibulovitých a hlíznatých květin se průměrný vzorek sestavuje přímo z dílčích vzorků.

    3. U cibulové sazečky se z dílčích vzorků vytvoří souhrnný vzorek, jehož hmotnost má být asi čtyřikrát větší než hmotnost průměrného vzorku stanovená v Příloze 3. Tento souhrnný vzorek se rozprostře do čtverce a rozdělí dvěma úhlopříčkami na čtyři trojúhelníky, z nichž jeden se použije jako průměrný vzorek.

    4. Rezervní vzorky se připravují jen na žádost žadatele.

    Převzetí a uložení laboratorních vzorků

    §10

    1. Při převzetí doručených vzorků se kontroluje, zda vzorky mají všechny předepsané náležitosti. Kontroluje se

    1. druh plomby nebo pečeti a jejich neporušenost a neporušenost obalu (u společných vzorků se popíše druh uzavření),

    2. souhlasnost údajů (zvláště čísla partie) na sáčku a na přiloženém dokladu a úplnost údajů na dokladu.

      1. Vzorky ke stanovení vlhkosti a vzorky ke stanovení škůdců se zkoušejí přednostně a po ukončení rozboru se likvidují.

      2. Také ostatní vzorky je nutno zkoušet co nejdříve po jejich doručení. Skladování zvláště při vyšších teplotách může ovlivnit dormanci, nebo se může zvýšit počet tvrdých semen u druhů Fabaceae.

      3. Po provedení zkoušek se laboratorní vzorky archivují nejméně do konce nejbližšího vegetačního období příslušné plodiny. Vzorky, na základě kterých byl vystaven mezinárodní certifikát, se skladují po dobu jednoho roku od vystavení certifikátu. Podmínky skladování mají být takové, aby se snížila možnost změny jakosti osiva ve vzorcích na minimum. Je-li nutno v archivu některé vzorky předčasně likvidovat (výskyt škůdců), musí být o jejich likvidaci proveden záznam v příslušné evidenci vzorků.

    Laboratorní zkoušení osiv a sadby

    Číslo Název zkoušky
    a čistota osiva
    b početní stanovení jiných rostlinných druhů
    c klíčivost osiva
    d biochemická zkouška klíčivosti
    e zdravotní stav osiva
    f pravosti druhu a odrůdy
    g vlhkosti
    h hmotnosti tisíce semen
    i velikostního třídění

    jejichž principy a postupy jsou uvedeny v příloze č. ...

    Číslo Popis
    5 Zkoušení obalovaného se provádí podle postupů popsaných v příloze č…
    6 Zkoušení sadby brambor se provádí podle postupů popsaných v příloze č…
    7 Zkoušení cibulové sazečky, sadby česneku a sadby cibulovitých a hlíznatých květin se provádí podle postupů popsaných v příloze č…

    § 12

    Účinnost

    Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

    čka nahrazuje čárkou

    a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámky pod čarou č. 4b) zní:

    "i) údaj o funkci genetické modifikace.4b)

    --------------------------

    4b) § 9 odst. 3 písm. b) zákona č. 153/2000 Sb.

    6. V § 16 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 4c)

    zní:

    "h) zahrnuje-li odrůda geneticky modifikované rostliny, které byly vyřazeny ze Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu.4c)

    --------------------------

    4c) § 9 odst. 7 zákona č. 153/2000 Sb.

    7. V § 16 odst. 2 se slova "písm. e)" nahrazují slovy "písm. e) a h)".

    8. V § 28 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní:

    "(2) Údaje na obalu rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu a vyžadované tímto zákonem

    a) musí být dobře čitelné a nesmazatelné,

    b) pokud se jedná o rozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdy, musí obsahovat označení podle zvláštního právního předpisu.7a)

    --------------------------

    7a) § 9 odst. 5 písm. b) zákona č. 153/2000 Sb.".

    9. V § 35 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámek pod čarou č. 11) a 12) znějí:

    "(3) Řízení o registraci odrůdy podle § 5 a následujících zahájené před nabytím účinnosti zvláštního zákona,11) jehož předmětem je registrace odrůdy, která zahrnuje geneticky modifikované rostliny, se přeruší do doby doložení, že tyto geneticky modifikované rostliny byly zapsány do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního zákona.12)

    (4) Žadatel, který před nabytím účinnosti zvláštního zákona11) doložil v řízení o registraci odrůdy, že Ministerstvo životního prostředí souhlasí podle § 6 odst. 3 písm. b)

    s pěstováním odrůdy v polních podmínkách v případě, že odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny, je povinen do 30 dnů od nabytí účinnosti zvláštního zákona11) požádat o zapsání těchto rostlin do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených do oběhu v České republice podle zvláštního zákona.12) Pokud Ministerstvo životního prostředí rozhodne, že takovou rostlinu nezapíše do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního zákona,12) řízení se zastaví.

    --------------------------

    11) Zákon č. 153/2000 Sb.

    12) § 9 zákona č. 153/2000 Sb.".)

    Platné znění části zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), s vyznačením navrhovaných změn

    (ČÁST DRUHÁ

    Změna zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě

    pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů

    § 32

    Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění zákona č. 357/1999 Sb. a zákona č. 153/2000 Sb., se mění takto:

    1. V § 2 písmeno a) zní:

    "a) odrůdou soubor rostlin náležející k nejnižšímu stupni botanického třídění, který lze vymezit projevem znaků vyplývajících z určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišitelný od každého jiného souboru rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a považovaný za jednotku rozmnožovatelnou beze změny,".

    2. V § 8 odstavce 2 a 3 znějí:

    "(2) Odrůda se považuje za uniformní, jestliže je dostatečně jednotná v projevu znaků, které se zahrnují do zkoumání odlišnosti, jakož i znaků používaných k popisu odrůdy, s výhradou odchylek, které lze oprávněně očekávat v důsledku zvláštností

    jejího rozmnožování.

    (3) Odrůda se považuje za stálou, jestliže v projevu znaků zahrnutých do zkoušení odlišnosti, jakož i ve znacích používaných k popisu odrůdy zůstává beze změny po opakovaném množení nebo v případě zvláštního rozmnožovacího cyklu na konci každého takového cyklu.".

    3. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

    "(3) Na okrasné odrůdy druhů uvedených v druhovém seznamu se pro účely dovozu a uvádění do oběhu pohlíží jako na odrůdy druhů v druhovém seznamu neuvedených.".

    Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

    4. V § 22 odst. 2 písm. g) se na konci doplňuje tato věta:

    "U ovocných dřevin, chmele a révy vinné je nutný souhlas udržovatele odrůdy nechráněné podle zvláštního zákona3) pouze pro uznání porostů matečnic, oček a podnoží.".

    5. V § 31 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

    "(3) U druhů neuvedených v druhovém seznamu se povinnost registrace podle odstavce 1 nevztahuje na osobu, která vyrábí nebo uvádí do oběhu obchodní rozmnožovací materiál okrasných druhů.".

    Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.)

    Platné znění části zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

    (Položka 87

    Podání žádosti

    d) o registraci osoby k uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu (§31 odst.1 zákona č. 92/1996 Sb., ve znění zákona č. 357/1999 Sb.)

    Kč 10 000.)

    Položka 87

    Podání žádosti

    d) o registraci osoby k uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu (§ 16 odst. 1 zákona č. …/2001 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin

    Kč 100.“.

    srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou EU

    Navrhovaný předpis ČR

    Odpovídající předpis EU

    Hodnocení slučitelnosti

    Poznámka

    Ustanovení

    Obsah

    Celexový kód

    Ustanovení

    Obsah

    Část I

    § 1

    Tento zákon stanoví podmínky pro uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, podmínky pro registraci odrůd druhů uvedených v příloze č. 1 tohoto zákona (dále jen „druhový seznam“) a upravuje dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem právnickým a fyzickým osobám a sankce za porušení těchto povinností.

    366L0402

    1

    Tato směrnice se týká osiva obilnin v tržním oběhu v rámci Společenství.

    PL

    §2

    Vymezení pojmů

    Pro účely tohoto zákona se rozumí

    §2 písm. a)

    odrůdou soubor rostlin, náležející k nejnižšímu stupni botanického třídění, který lze vymezit projevem znaků, vyplývajících z určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišitelný od každého jiného souboru rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a považovaný za jednotku rozmnožovatelnou beze změny,

    §2 písm.b)

    komponenty odrůdy, linie, klony nebo jiné odrůdy, ze kterých se daná odrůda skládá nebo její rozmnožovací materiál vyrábí,

    §2 písm.c)

    geneticky modifikovanou odrůdou odrůda, která zahrnuje geneticky modifikované rostliny1),

    §2 písm.d)

    udržovatelem odrůdy osoba, která provádí nebo zajišťuje udržovací šlechtění odrůdy,

    §2 písm.e)

    udržovacím šlechtěním odrůdy systematický postup podle uznávané praxe, zajišťující zachování uniformity a stálosti odrůdy,

    §2 písm.f)

    uváděním do oběhu obchodní skladování, prodej, dovoz nebo jiný způsob převodu či přechodu rozmnožovacího materiálu na jinou osobu, pokud jsou tyto činnosti prováděny za účelem jeho obchodního využívání; za uvádění do oběhu se pro účely tohoto zákona považuje i nabízení k prodeji; za uvádění do oběhu se nepovažuje výroba nebo úprava rozmnožovacího materiálu u jiné osoby, které nejsou spojeny s převodem či přechodem rozmnožovacího materiálu a prokazatelné poskytnutí rozmnožovacího materiálu pro šlechtitelské, výzkumné a pokusné účely,

    1.a.

    Pro účely této směrnice znamená „uvádění do oběhu“ prodej, držení za účelem prodeje, nabízení k prodeji a jakékoli nakládání, dodávání nebo přeprava s cílem komerčního využití osiva třetími stranami, ať již za úhradu nebo ne. Obchod s osivem, jehož cílem není komerční využití dané odrůdy, jako například následující operace, se nebude považovat za uvádění do oběhu:

    • dodávání osiva úředním zkušebním a kontrolním orgánům;

    • dodávání osiva poskytovatelům služeb pro zpracování nebo balení, za předpokladu, že poskytovatel služeb si nedělá nárok na takto dodávané osivo.

    Na dodávání osiva za určitých podmínek poskytovatelům služeb za účelem výroby některých zemědělských surovin, zamýšlených pro průmyslové účely, anebo na množení osiva pro tento účel se nebude pohlížet jako na uvádění do oběhu, za předpokladu, že poskytovatel služeb si nedělá nárok ani na takto dodávané osivo, ani na výsledek sklizně. Dodavatel osiva poskytne certifikačnímu orgánu kopii příslušných částí smlouvy uzavřené s poskytovatelem služeb a tato musí obsahovat normy a podmínky, které v současné době splňuje poskytované osivo. Podmínky pro uplatnění tohoto opatření jsou stanoveny v souladu s postupem uvedeným v článku 21.

    PL

    §2 písm. g)

    rozmnožovacím materiálem semena k pěstování rostlin (dále jen „osivo“) nebo hlízy, oddenky, oddělky, cibule, sazenice révy, školkařské výpěstky, sadba chmele, části rostlin sloužící k rozmnožování a výpěstky získané z buněčných nebo tkáňových kultur, k pěstování rostlin (dále jen „sadba“),

    §2 písm.h)

    sazenicemi zeleniny mladé rostliny vyrobené z osiva, sadby nebo částí rostlin k výsadbě pro pěstování zeleniny ke konečné spotřebě,

    §2 písm.i)

    podnoží výpěstek pěstitelsky ověřeného druhu nebo odrůdy vhodný pro štěpování odrůdy révy, ovocných nebo okrasných druhů,

    §2 písm.j)

    šlechtitelským rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál odpovídající úřednímu popisu odrůdy v péči udržovatele odrůdy, který slouží k výrobě rozmnožovacího materiálu předstupňů a nepodléhá uznávání, pokud není uváděn do oběhu nebo využíván pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

    §2 písm.k)

    rozmnožovací materiál předstupňů rozmnožovací materiál vyráběný udržovatelem odrůdy jako kategorie předcházející základnímu rozmnožovacímu materiálu,

    §2 písm.l)

    základním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál vyrobený bezprostředně ze šlechtitelského rozmnožovacího materiálu nebo z rozmnožovacího materiálu předstupňů, sloužící k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

    2.1.C

    Základní osivo (oves, ječmen, rýže, lesknice kanárská, žito, tritikale, pšenice setá, pšenice tvrdá a pšenice špalda, u každého případu jiné než hybridní): osivo

    1. které bylo vyrobeno v rámci odpovědnosti šlechtitele podle praxe uznávané pro udržovací šlechtění odrůdy

    (b) které je zamýšleno pro účely výroby osiva buďto kategorie „certifikované osivo“ nebo kategorií „certifikované osivo první generace“ nebo „certifikované osivo druhé generace“

    (c) které podle opatření Článku 4 (1) (a) uspokojuje podmínky stanovené

    mi I a II pro základní osivo

    1. které bylo úředními zkouškami shledáno jako uspokojující z hlediska podmínek uvedených shora

    PL

    2.1.C.a.

    Základní osivo (hybridy ovsa, ječmene, rýže, žita, pšenice seté, pšenice tvrdé, pšenice špaldy a samosprašného tritikale ):

    (a) které je určeno pro výrobu hybridů

    (b) které podle opatření Článku 4 uspokojuje podmínky stanovené

    mi I a II pro základní osivo

    (c) které podle úředních zkoušek vyhovuje shora uvedeným podmínkám

    PL

    2.1.D

    Základní osivo (kukuřice, čirok) :

    PL

    2.1.D.1.

    základní osivo volně se opylujících odrůd: osivo

    (a) které bylo vyrobeno v rámci odpovědnosti šlechtitele podle přijatých postupů pro udržování odrůdy

    1. které se má použít pro výrobu osiva této odrůdy v rámci kategorie „certifikované osivo“ nebo „top-cross“ hybridů nebo meziodrůdových hybridů a

    1. které podle opatření článku 4 uspokojuje podmínky stanovené

      mi I a II pro základní osivo

    (d) které podle úředních zkoušek vyhovuje shora uvedeným podmínkám

    PL

    2.1.D.2

    Základní osivo inbredních linií: osivo

    (a) které podle opatření Článku 4 uspokojuje podmínky stanovené

    mi I a II pro základní osivo a

    (b) které podle úředních zkoušek vyhovuje shora uvedeným podmínkám

    PL

    2.1.D.3

    Základní osivo jednoduchých hybridů: osivo

    (a) které se má použít pro výrobu dvojitých hybridů, tříliniových hybridů nebo „top-cross“ hybridů

    (b) které podle opatření Článku 4 uspokojuje podmínky stanovené

    mi I a II pro základní osivo a

    (c) které podle úředních zkoušek vyhovuje shora uvedeným podmínkám

    PL

    §2 písm.m)

    certifikovaným rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál vyrobený bezprostředně z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, z rozmnožovacího materiálu předstupňů, ze základního rozmnožovacího materiálu nebo z certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

    2.1.E.

    Certifikované osivo ( lesknice kanárská jiná než hybridní, žito, čirok, čirok sudánský, kukuřice a hybridy ovsa, ječmene, rýže, pšenice seté, pšenice tvrdé, pšenice špaldy a samosprašného tritikale): osivo

    (a) které pochází přímo ze základního osiva nebo, pokud to šlechtitel požaduje, z osiva generace, která předcházela základnímu osivu, které je uspokojující a vyhovuje podle úředních zkoušek podmínkám stanoveným přílohou I a II pro základní osivo.

    (b) které je určeno pro jiné účely než pro výrobu

    (c) které podle opatření Článku 4 uspokojuje podmínky stanovené

    mi I a II pro certifikované osivo a

    (d) i) které podle úředních zkoušek vyhovuje shora uvedeným podmínkám nebo

    ii) u kterého bylo v případě podmínek uvedených v příloze I zjištěno úřední zkouškou nebo zkouškou provedenou za úředního dozoru, že vyhovuje těmto podmínkám.

    PL

    2.1.F.

    Certifikované osivo první generace (oves, ječmen, rýže, tritikale, pšenice setá, pšenice tvrdá a pšenice špalda, ve všech případech kromě hybridů): osivo

    (a) které pochází přímo ze základního osiva nebo, pokud to šlechtitel požaduje, z osiva generace, která předcházela základnímu osivu, které je uspokojující a podle úředních zkoušek vyhovuje podmínkám stanoveným přílohou I a II pro základní osivo.

    (b) které je určeno buď pro výrobu osiva kategorie certifikované osivo druhé generace nebo pro jiné účely než pro výrobu osiva obilnin

    (c) které podle opatření Článku 4 uspokojuje podmínky stanovené

    mi I a II pro certifikované osivo první generace a

    1. i) které podle úředních zkoušek vyhovuje shora uvedeným podmínkám nebo

    ii) u kterého bylo v případě podmínek uvedených v příloze I zjištěno úřední zkouškou nebo zkouškou provedenou za úředního dozoru, že vyhovuje podmínkám.

    PL

    2.1.G.

    Certifikované osivo druhé generace (oves, ječmen, rýže, tritikale, pšenice setá, pšenice tvrdá a pšenice špalda, ve všech případech kromě hybridů): osivo

    (a) které pochází přímo ze základního osiva nebo z certifikovaného osiva první generace nebo, pokud to šlechtitel požaduje, z osiva generace, která předcházela základnímu osivu, které je uspokojující a vyhovuje podle úředních zkoušek podmínkám stanoveným přílohou I a II pro základní osivo.

    (b) které je určeno pro jiné účely než pro výrobu osiva obilnin

    (c) které podle opatření Článku 4 uspokojuje podmínky stanovené

    mi I a II pro certifikované osivo druhé generace a

    1. i) které podle úředních zkoušek vyhovuje shora uvedeným podmínkám nebo

    ii) u kterého bylo v případě podmínek uvedených v příloze I zjištěno úřední zkouškou nebo zkouškou provedenou za úředního dozoru, že vyhovuje podmínkám.

    PL

    §2 písm.n)

    standardním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál registrované odrůdy zeleniny, který nepodléhá uznávání,

    §2 písm.o)

    konformním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál odrůd ovocných druhů a révy, který nepodléhá uznávání,

    §2 písm.p)

    obchodním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál druhů uvedených v druhovém seznamu uváděný do oběhu podle § 40 odst. 1, který nemá vlastnosti základního rozmnožovacího materiálu, certifikovaného rozmnožovacího materiálu, standardního rozmnožovacího materiálu nebo konformního rozmnožovacího materiálu,

    17.1.

    Aby byly odstraněny všechny dočasné obtíže ve všeobecných dodávkách certifikovaného osiva, ke kterým dochází  ve Společenství a které nemohou být odstraněny jinak v souladu s postupem stanoveným v Článku 21, může být rozhodnuto, že členské státy povolí na specifickou dobu tržní oběh osiva, v rámci celého Společenství v množstvích nezbytných k vyřešení potíží v zásobování osivem kategorie, na něž se vztahují méně přísné požadavky, nebo povolí osiva odrůd, které nejsou zahrnuty ve Společném katalogu odrůd zemědělských plodin nebo v katalogu odrůd jednotlivých členských států.

    PL

    §2 písm.r)

    kategoriemi rozmnožovacího materiálu šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál, standardní rozmnožovací materiál, konformní rozmnožovací materiál a obchodní rozmnožovací materiál, kterými je rozlišena biologická hodnota a rozsah sledování vlastností; u rozmnožovacího materiálu předstupňů a certifikovaného rozmnožovacího materiálu je možnost reprodukce v rámci téže kategorie označována generacemi,

    §2 písm.s)

    generacemi ročník nebo pořadí následného množení v rámci jedné kategorie rozmnožovacího materiálu používané u rozmnožovacího materiálu předstupňů a certifikovaného rozmnožovacího materiálu; u sadby brambor a vegetativně množených druhů je se stejným významem používán pojem stupeň,

    2.1.H.2.a)

    2.1.H.2.d)

    Členské státy mohou:

    (a) zahrnout do kategorie základního osiva několik generací a dále členit tuto kategorii podle generací,

    (b) zabezpečit, aby oficiální testy týkající se klíčení a analytické čistoty nebyly prováděny na celém množství osiva, s výjimkou případu, kdy by existovaly pochybnosti zda podmínky stanovené v Příloze II jsou splněny,

    (c) během přechodného období ne delšího než tři roky po vstupu těchto zákonů v platnost, kteréžto zákony musí být nezbytně v souladu s touto směrnicí a prostřednictvím derogace (tj. částečného zrušení) paragrafu 1, odst. (E), (F) a (G), prohlásit za certifikované osivo to, které je přímo vyrobené z osiva úředně kontrolovaného v daném členském státě podle pravidel platných v daném období. Takováto opatření poskytují stejné záruky jako základní osivo certifikované podle zásad této směrnice. Toto opatření se bude vztahovat taktéž na certifikované osivo první generace, uvedené v paragrafu 1, odst. (G),

    (d) v souladu s postupem stanoveným v Článku 21 získat na žádost autorizaci úředně certifikovat osivo autogamních druhů v kategoriích „certifikované osivo první generace“ nebo „certifikované osivo druhé generace“ nejpozději do 30.6.1989,

    - v případě, že místo úřední polní kontrolní přehlídky, jak je stanoveno v Příloze I, je provedena polní namátková kontrola přinejmenším z 20% celkového množství porostů každého druhu plodiny,

    - za předpokladu, že kromě základního osiva splnily přinejmenším dvě generace bezprostředně předcházející základní osivo podmínky stanovené v Příloze I a II, pokud jde o odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu základního osiva, podle oficiálních testů prováděných příslušným členským státem.

    PL

    §2 písm.t)

    uznávacím řízením proces úředního zkoušení množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu podle § 4 až 7; uznávacím řízením je též osvědčování vlastností rozmnožovacího materiálu pro účely vývozu,

    2.1.H.

    Úřední opatření: opatření přijatá

    (a) státními úřady nebo

    (b) kteroukoliv právní osobou, řízenou buď veřejným nebo soukromým právem, jednající ze státního pověření nebo

    (c) v případě pomocných činností, které rovněž podléhají státní kontrole, jakoukoliv osobou, úředně pověřenou tímto úkolem,

    za předpokladu, že osoby uvedené pod body (b) a (c) z takových opatření nezískají osobní prospěch.

    PL

    §2 písm.u)

    množitelským porostem porost rostlin sloužící k výrobě rozmnožovacího materiálu,

    §2 písm.v)

    dodavatelem právnická nebo fyzická osoba, která uvádí do oběhu, popřípadě i vyrábí rozmnožovací materiál,

    §2 písm.w)

    klonem vegetativní potomstvo odrůdy révy, chmele nebo ovocného druhu z určitých stanovištních podmínek, které na základě fenotypových znaků a zdravotního stavu výchozích rostlin odpovídá popisu odrůdy; označení klonu lze při uznávacím řízení používat spolu s názvem odrůdy,

    §2 písm.x)

    partií rozmnožovacího materiálu množství stejnorodého rozmnožovacího materiálu určitého druhu, odrůdy nebo směsi osiv, vymezené maximální hmotností nebo počtem kusů, které je representované jedním průměrným vzorkem nebo jednotkou,

    7.2.

    Pro certifikační zkoušky osiva musí být vzorky odebírány z homogenních partií. Maximální hmotnost partie a minimální hmotnost vzorku jsou uvedeny v Příloze III.

    PL

    §2 písm.y)

    uzavřenými pěstitelskými oblastmi vymezená katastrální území, v nichž je uplatněn zvláštní režim ochrany rozmnožovacího materiálu,

    §2 písm.z)

    zdravotními třídami označení rozmnožovacího materiálu révy, chmele nebo ovocných druhů, který byl testován na přítomnost virů a ve zkouškách byl shledán jako viruprostý nebo testovaný na viry podle metod stanovených vyhláškou, včetně způsobu označování,

    §2 písm.aa)

    smluvní zemí stát, s nímž bylo na základě mezinárodní smlouvy dosaženo dohody, že rozmnožovací materiál odrůdy zapsané ve Státní odrůdové knize nebo v obdobném úředním dokumentu tohoto státu smí být uváděn do oběhu ve smluvní zemi i v České republice,

    §2 písm.bb)

    společným katalogem odrůd seznam odrůd sestavený na základě úředních seznamů odrůd smluvních zemí,

    §2 písm.cc)

    úředním popisem odrůdy popis zahrnující znaky, jimiž je odrůda vymezena, sestavený na základě úředních zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy a vztahující se na rostliny vypěstované z uznaného nebo standardního osiva anebo sadby.

    Část II

    §3 odst. 1

    1. Rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu jako

    2.1.H.2.d)

    (d) v souladu s postupem stanoveným v Článku 21 získat na žádost autorizaci úředně certifikovat osivo autogamních druhů v kategoriích „certifikované osivo první generace“ nebo „certifikované osivo druhé generace“ nejpozději do 30.6.1989,

    - v případě, že místo úřední polní kontrolní přehlídky, jak je stanoveno v Příloze I, je provedena polní namátková kontrola přinejmenším z 20% celkového množství porostů každého druhu plodiny,

    - za předpokladu, že kromě základního osiva splnily přinejmenším dvě generace bezprostředně předcházející základní osivo podmínky stanovené v Příloze I a II, pokud jde o odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu základního osiva, podle oficiálních testů prováděných příslušným členským státem

    PL

    §3 odst. 1 písm.a)

    uznaný v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál zemědělských druhů, chmele, zeleniny, révy a ovocných druhů, nebo

    §3 odst. 1 písm.b)

    standardní rozmnožovací materiál zeleniny nebo konformní rozmnožovací materiál u ovocných druhů a révy za podmínek uvedených v § 9 a 10, nebo

    §3 odst. 1 písm.c)

    obchodní rozmnožovací materiál povolený Ministerstvem zemědělství (dále jen „ ministerstvo“) u zemědělských druhů podle § 40 odst.1,

    17.1.

    Aby byly odstraněny všechny dočasné obtíže ve všeobecných dodávkách certifikovaného osiva, ke kterým dochází  ve Společenství a které nemohou být odstraněny jinak v souladu s postupem stanoveným v Článku 21, může být rozhodnuto, že členské státy povolí na specifickou dobu tržní oběh osiva, v rámci celého Společenství v množstvích nezbytných k vyřešení potíží v zásobování osivem kategorie, na něž se vztahují méně přísné požadavky, nebo povolí osiva odrůd, které nejsou zahrnuty ve Společném katalogu odrůd zemědělských plodin nebo v katalogu odrůd jednotlivých členských států.

    PL

    17.2.

    Pro kategorii osiva jakékoliv dané odrůdy nebo inbrední linie bude použita oficiální návěska, která je užívána u odpovídající kategorie; pro osivo odrůd, které nejsou zahrnuty ve výše zmíněných katalozích, bude barva úřední návěsky hnědá. Označení (návěska) bude vždy uvádět fakt, že příslušné osivo je v té kategorii, které odpovídá méně přísným požadavkům.

    §3 odst. 2

    Rozmnožovací materiál zemědělských druhů a zeleniny lze též uvádět do oběhu jako směs osiv podle § 12 nebo u zeleniny jako sazenice zeleniny podle § 15.

    §3 odst 3

    Rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu za předpokladu splnění požadavků na jeho kvalitu, zejména na čistotu, výskyt jiných rostlinných druhů a škodlivých příměsí, na klíčivost, vlhkost, zdravotní stav, pravost druhu a odrůdy a na další vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálu (dále jen „vlastnosti“), které ministerstvo stanoví vyhláškou.

    3.1.

    Členské státy zajistí, aby osivo obilnin nebylo uvedeno na trh, pokud nebylo úředně označeno jako „základní osivo“, „certifikované osivo“, „certifikované osivo první generace“ nebo „certifikované osivo druhé generace“ .

    PL

    3.2.

    Členské státy stanoví maximální obsah vlhkosti u základního a certifikovaného osiva všech druhů pro účely certifikace a obchodu.

    PL

    §3 odst. 4

    Rozmnožovací materiál okrasných druhů se smí uvádět do oběhu podle § 25 včetně ovocných druhů a zeleniny pro okrasné účely.

    §3 odst.5

    Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál v kategoriích standardní rozmnožovací materiál, konformní rozmnožovací materiál, sazenice zeleniny nebo rozmnožovací materiál okrasných druhů podle odstavce 4, je kromě splnění podmínek uvedených v § 9 pro standardní rozmnožovací materiál nebo v §10 pro konformní rozmnožovací materiál povinen

    §3 odst. 5 písm.a)

    popsat kritické body a zajistit jejich kontrolu ve výrobním procesu,

    §3 odst. 5 písm.b)

    zabezpečit čistotu a pravost druhu nebo odrůdy rozmnožovacího materiálu a kontrolovat jeho zdravotní stav,

    §3 odst. 5 písm.c)

    zajistit vedení záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách správních úřadů a jejich uchovávání po dobu pěti let.

    §3 odst. 6

    Na dodavatele, který nevyrábí rozmnožovací materiál, se vztahuje ustanovení odstavce 5 písm.b).

    §3 odst.7

    Druhy, jejichž základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál smí být uváděn do oběhu jen mořený nebo je určena mezní hodnota výskytu škodlivých organizmů, na základě které je stanovena povinnost moření, stanoví vyhláška.

    §3 odst.8

    Rozmnožovací materiál předstupňů může být vyráběn z rozmnožovacího materiálu předstupňů po vymezený počet generací u druhů stanovených vyhláškou.

    2.1.H.2.a)

    Členské státy mohou:

    (a) zahrnout do kategorie základního osiva několik generací a dále členit tuto kategorii podle generací,

    PL

    §3 odst.9

    Certifikovaný rozmnožovací materiál může být vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu, pocházejícího bezprostředně z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu u druhů stanovených vyhláškou.

    2.1.H.2.d)

    d) v souladu s postupem stanoveným v Článku 21 získat na žádost autorizaci úředně certifikovat osivo autogamních druhů v kategoriích „certifikované osivo první generace“ nebo „certifikované osivo druhé generace“ nejpozději do 30.6.1989,

    PL

    §3 odst.10

    Rozmnožovací materiál musí být uváděn do oběhu v uzavřených obalech opatřených pojistkou a návěskou podle § 19.

    8.1.

    Členské státy budou požadovat, aby základní osivo a certifikované osivo všech kategorií bylo pro obchodní účely připravováno pouze v dostatečně homogenních partiích a v uzavřených obalech, tak jak je předepsáno v Článcích 9 a 10, s pojistkami a příslušným označením

    PL

    §4

    Uznávací řízení

    §4 odst. 1

    Uznávací řízení provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) na základě žádostí.

    3.1.

    3.2.

    3.3.

    Členské státy zajistí, aby osivo obilnin nebylo uvedeno na trh, pokud nebylo úředně označeno jako „základní osivo“, „certifikované osivo“, „certifikované osivo první generace“ nebo „certifikované osivo druhé generace“ .

    Členské státy stanoví maximální obsah vlhkosti u základního a certifikovaného osiva všech druhů pro účely certifikace a obchodu.

    Členské státy zajistí, aby oficiální testy osiva byly prováděny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud tyto metody existují.

    PL

    §4 odst.2

    Uznávací řízení zahrnuje

    PL

    §4 odst. 2

    písm. a)

    řízení o uznání množitelského porostu a

    PL

    §4 odst. 2

    písm. b)

    řízení o uznání rozmnožovacího materiálu.

    PL

    §4 odst.3

    U rozmnožovacího materiálu révy, chmele a ovocných druhů, který má charakter částí rostlin sloužící k rozmnožování, nebo školkařského výpěstku, se koná jedno řízení.

    §4 odst.4

    Předpokladem pro uznání rozmnožovacího materiálu je, že

    §4 odst.4

    písm. a)

    odrůda

    §4 odst. 4

    písm. a) bod 1.

    je registrovaná,

    §4 odst. 4

    písm. a) bod 2.

    její registrace skončila, avšak lhůta podle § 37 odst. 5 dosud běží,

    §4 odst. 4

    písm. a) bod 3.

    je zapsána ve Společném katalogu odrůd nebo v jednom ze seznamů smluvních zemí,

    §4 odst. 4

    písm. a) bod 4.

    není registrovaná, ale množená dodavatelem jen pro zahraničního odběratele, jejíž dovoz byl Ústavem povolen podle § 18 odst.5, a která je uvedena v seznamu odrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodě podle schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a u které existuje její úřední popis,

    §4 odst. 4

    písm. a) bod 5.

    není registrovaná, ale množená dodavatelem jen pro zahraničního odběratele u révy, chmele nebo ovocných druhů, a existuje její popis,

    §4 odst. 4

    písm. b)

    vzorek je odebrán z partie rozmnožovacího materiálu v souladu s postupy stanovenými vyhláškou,

    7.1.

    Členské státy budou požadovat, aby pro účely kontrolních postupů operativního řízení u odrůd a inbredních linií kukuřice a pro zkoušky osiva za účelem certifikace byly vzorky odebírány úředně a v souladu s příslušnými metodami.

    PL

    §4 odst. 4

    písm. c)

    není – li vzorek odebírán z obalu podle § 19 musí být rozmnožovací materiál, z něhož je odebírán vzorek, uložen a zajištěn tak, aby nemohlo dojít k jakékoli manipulaci nebo úpravám, při kterých by došlo k záměně, smíchání nebo znehodnocení rozmnožovacího materiálu a výsledek zkoušky tak byl změněn,

    § 4 odst. 5

    Dodavatel je povinen 3 dny před uplynutím následného ošetření a úpravy rozmnožovacího materiálu z něhož byl odebrán vzorek podle odstavce 4 písm.c), tuto skutečnost oznámit Ústavu. Ústav může provézt odběr vzorku pro následnou kontrolu.

    § 4 odst. 6

    Ústav může provést uznávací řízení i u odrůdy přihlášené k registraci podle § 28, u které existuje úřední popis odrůdy. Ústav uzná množitelské porosty a rozmnožovací materiál podle § 5 až 7, přičemž právní účinky tohoto uznání nastávají až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o registraci odrůdy.

    § 4 odst. 7

    Uznávacímu řízení podléhají tyto kategorie rozmnožovacího materiálu:

    3.1.

    Členské státy zajistí, aby osivo obilnin nebylo uvedeno na trh, pokud nebylo úředně označeno jako „základní osivo“, „certifikované osivo“, „certifikované osivo první generace“ nebo „certifikované osivo druhé generace“ .

    PL

    § 4 odst. 7 písm. a)

    šlechtitelský rozmnožovací materiál, je-li uváděn do oběhu nebo využíván pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálu

    PL

    § 4 odst. 7 písm. b)

    rozmnožovací materiál předstupňů, je-li rozmnožovací materiál z něj vyráběný uváděn do oběhu,

    PL

    § 4 odst. 7 písm. c)

    základní rozmnožovací materiál,

    PL

    § 4 odst. 7 písm. d)

    certifikovaný rozmnožovací materiál.

    § 4 odst. 8

    Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál podléhající uznávacímu řízení podle odstavce 6, je povinen

    § 4 odst. 8 písm. a)

    podat žádost o uznání množitelského porostu v termínu, který stanoví ministerstvo vyhláškou, a uhradit správní poplatek,

    § 4 odst. 8 písm. b)

    podat žádost o uznání rozmnožovacího materiálu a uhradit správní poplatek.

    § 5

    Uznávání množitelských porostů

    I.

    PL

    § 5 odst. 1

    Žádost o uznání množitelského porostu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje

    PL

    § 5 odst. 1 písm. a)

    u fyzických osob jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu2), identifikační číslo, místo trvalého pobytu a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu, včetně přiděleného čísla registrace podle § 16, u právnických osob, obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,

    PL

    § 5 odst. 1 písm. b)

    název druhu a název odrůdy rozmnožovacího materiálu; u révy, chmele nebo ovocných druhů popřípadě též označení klonu,

    PL

    § 5 odst. 1 písm. c)

    kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci, která má být vyrobena, u ovocných druhů též zdravotní třídu, pokud tak stanoví vyhláška,

    PL

    § 5 odst. 1 písm. d)

    jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, popřípadě obchodní firmu, a identifikační číslo osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu, jde-li o fyzickou osobu nebo obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, jde-li o právnickou osobu,

    PL

    § 5 odst. 1 písm. e)

    výměru množitelského porostu a jeho umístění v příslušném katastrálním území,

    PL

    § 5 odst. 1 písm. f)

    původ a množství osiva nebo sadby použité k založení porostu,

    PL

    § 5 odst. 1 písm. g)

    sled předplodin na pozemku v předcházejících letech podle požadavků stanovených vyhláškou,

    PL

    § 5 odst. 1 písm. h)

    souhlas držitele šlechtitelských práv, je-li odrůda chráněna podle zvláštního právního předpisu3),

    PL

    § 5 odst. 1 písm. i)

    doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu stanovené vyhláškou.

    PL

    § 5 odst. 2

    Dodavatel, který žádá o uznání množitelského porostu je povinen podle pokynů Ústavu viditelně označit pozemek číslem množitelského porostu. Povinnost označení se nevztahuje na množitelské porosty ovocných druhů, révy a chmele.

    PL

    § 5 odst. 3

    Ústav řízení o uznání množitelského porostu zastaví, nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2, a to ani ve lhůtě uvedené ve výzvě k doplnění žádosti.

    PL

    § 5 odst. 4

    Podkladem pro vydání rozhodnutí je zejména výsledek polní přehlídky množitelského porostu a zkoušek stanovených vyhláškou. Ústav provede polní přehlídku množitelského porostu podle postupů pro jeho hodnocení stanovených vyhláškou a o jejím výsledku vyhotoví záznam, který zašle dodavateli, který žádost podal.

    PL

    § 5 odst. 5

    Ústav vydá rozhodnutí o uznání množitelského porostu, jestliže

    PL

    § 5 odst. 5 písm. a)

    minimální vzdálenost množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu, které by mohly cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost, vyhovuje požadavkům stanoveným pro jednotlivé druhy vyhláškou,

    PL

    § 5 odst. 5 písm. b)

    vlastnosti množitelského porostu vyhovují požadavkům stanoveným pro jednotlivé druhy vyhláškou,

    PL

    § 5 odst. 5 písm. c)

    výsledky zkoušek vyhovují požadavkům stanoveným pro jednotlivé druhy vyhláškou.

    PL

    § 5 odst. 6

    Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 5, Ústav žádost o uznání množitelského porostu zamítne. Ústav zamítne žádost i tehdy, vyskytují-li se v množitelském porostu karanténní škodlivé organismy.

    PL

    § 5 odst. 7

    Rozhodnutí o uznání množitelského porostu obsahuje

    PL

    § 5 odst. 7 písm. a)

    název druhu a název odrůdy, u révy, chmele nebo ovocných druhů popřípadě též označení klonu,

    PL

    § 5 odst. 7 písm. b)

    údaj o výměře množitelského porostu,

    PL

    § 5 odst. 7 písm. c)

    výsledek polní přehlídky množitelského porostu, popřípadě dalších předepsaných zkoušek,

    PL

    § 5 odst. 7 písm. d)

    kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci.

    PL

    § 6

    Uznávání rozmnožovacího materiálu

    3.1., 3.2., 3.3.

    Členské státy zajistí, aby osivo obilnin nebylo uvedeno na trh, pokud nebylo úředně označeno jako „základní osivo“, „certifikované osivo“, „certifikované osivo první generace“ nebo „certifikované osivo druhé generace“ .

    Členské státy stanoví maximální obsah vlhkosti u základního a certifikovaného osiva všech druhů pro účely certifikace a obchodu.

    Členské státy zajistí, aby oficiální testy osiva byly prováděny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud tyto metody existují.

    PL

    § 6 odst. 1

    Žádost o uznání rozmnožovacího materiálu obsahuje kromě údajů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až c)

    II

    PL

    § 6 odst. 1 písm. a)

    množství rozmnožovacího materiálu s uvedením počtu a druhu balení,

    PL

    § 6 odst. 1 písm. b)

    rok sklizně rozmnožovacího materiálu,

    PL

    § 6 odst. 1 písm. c)

    číslo rozhodnutí o uznání množitelského porostu, z něhož byl rozmnožovací materiál bezprostředně vyroben,

    PL

    § 6 odst. 1 písm. d)

    číslo partie rozmnožovacího materiálu,

    PL

    § 6 odst. 1 písm. e)

    údaj o chemickém nebo jiném ošetření, pokud byl rozmnožovací materiál před odběrem vzorku takto ošetřen,

    PL

    § 6 odst. 1 písm. f)

    údaj o místě, kde je rozmnožovací materiál uložen.

    PL

    § 6 odst. 2

    Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 1, a to ani ve lhůtě uvedené ve výzvě k doplnění žádosti, Ústav řízení o uznání rozmnožovacího materiálu zastaví.

    PL

    § 6 odst. 3

    Ústav odebere bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu z partie rozmnožovacího materiálu způsobem stanoveným vyhláškou a provede zkoušky potřebné k vydání rozhodnutí stanovené pro jednotlivé druhy vyhláškou. Ústav vydá rozhodnutí o uznání (dále jen „uznávací list“), jestliže z výsledku provedených zkoušek u odebraného vzorku je zřejmé, že rozmnožovací materiál má ke dni uznání vlastnosti stanovené pro jednotlivé druhy vyhláškou.

    PL

    § 6 odst. 4

    Pokud rozmnožovací materiál obsahuje karanténní škodlivé organismy nebo nemá vlastnosti stanovené pro jednotlivé druhy vyhláškou, Ústav žádost zamítne.

    PL

    § 6 odst. 5

    Uznávací list obsahuje

    PL

    § 6 odst. 5 písm. a)

    název druhu rozmnožovacího materiálu a název odrůdy,

    PL

    § 6 odst. 5 písm. b)

    údaj o množství rozmnožovacího materiálu, včetně počtu a druhu balení,

    PL

    § 6 odst. 5 písm. c)

    číslo partie rozmnožovacího materiálu,

    PL

    § 6 odst. 5 písm. d)

    číslo rozhodnutí o uznání množitelského porostu, ze kterého byl rozmnožovací materiál vyroben,

    PL

    § 6 odst. 5 písm. e)

    údaj o způsobu úpravy rozmnožovacího materiálu a o použitém chemickém přípravku, byl-li použit,

    PL

    § 6 odst. 5 písm. f)

    čísla použitých návěsek,

    PL

    § 6 odst. 5 písm. g)

    výsledky zkoušek, jejichž výčet stanoví vyhláška.

    PL

    § 7 odst. 1

    Dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, je povinen vést a uchovávat po dobu pěti let záznamy o

    § 7 odst. 1 písm. a)

    hmotnosti nebo počtu kusů, původu a vlastnostech rozmnožovacího materiálu k výrobě rozmnožovacího materiálu,

    § 7 odst. 1 písm. b)

    hmotnosti nebo počtu kusů a vlastnostech vyrobeného rozmnožovacího materiálu,

    § 7 odst. 1 písm. c)

    hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného rozmnožovacího materiálu, z něhož byl odebírán vzorek podle § 4 odst. 4 písm. c),

    § 7 odst. 1 písm. d)

    množství rozmnožovacího materiálu podléhajícího ohlášení podle § 4 odst. 5.

    § 7 odst. 2

    Ústav provádí odborné a zkušební úkony v uznávacím řízení, které jsou podkladem pro vydání rozhodnutí.Ústav může k provedení těchto úkonů uzavřít smlouvu s fyzickou nebo právnickou osobou podle § 17.

    2.1.H.

    Úřední opatření: opatření přijatá

    (a) státními úřady nebo

    (b) kteroukoliv právní osobou, řízenou buď veřejným nebo soukromým právem, jednající ze státního pověření nebo

    (c) v případě pomocných činností, které rovněž podléhají státní kontrole, jakoukoliv osobou, úředně pověřenou tímto úkolem,

    za předpokladu, že osoby uvedené pod body (b) a (c) z takových opatření nezískají osobní prospěch

    PL

    § 7 odst. 3

    Náklady za odborné úkony spojené s uznávacím řízením hradí Ústavu dodavatel.

    § 7 odst. 4

    Uzavřené pěstitelské oblasti pro výrobu základní sadby brambor, mimo kterých není sadba brambor z přehlížených množitelských porostů určených k jejich výrobě Ústavem uznávána, a ve kterých smí být pěstovány brambory výhradně ze základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu, nejde-li o případy podle § 42, stanoví

    č. 2 k tomuto zákonu.

    § 7 odst. 5

    Ministerstvo stanoví vyhláškou

    § 7 odst. 5 písm. a)

    minimální vzdálenost množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu, které by mohly cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost, a požadavky na vlastnosti množitelského porostu,

    I

    PL

    § 7 odst. 5 písm. b)

    požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech,

    I

    PL

    § 7 odst. 5 písm. c)

    postupy pro hodnocení množitelských porostů, včetně hodnocení u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě,

    I

    PL

    § 7 odst. 5 písm. d)

    požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu, stanovené pro jednotlivé druhy,

    I

    PL

    § 7 odst. 5 písm. e)

    druhy, jejichž rozmnožovací materiál předstupňů smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupňů, a způsob označování těchto generací,

    2.1.H.2 d)

    v souladu s postupem stanoveným v Článku 21 získat na žádost autorizaci úředně certifikovat osivo autogamních druhů v kategoriích „certifikované osivo první generace“ nebo „certifikované osivo druhé generace“ nejpozději do 30.6.1989,

    - v případě, že místo úřední polní kontrolní přehlídky, jak je stanoveno v Příloze I, je provedena polní namátková kontrola přinejmenším z 20% celkového množství porostů každého druhu plodiny,

    - za předpokladu, že kromě základního osiva splnily přinejmenším dvě generace bezprostředně předcházející základní osivo podmínky stanovené v Příloze I a II, pokud jde o odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu základního osiva, podle oficiálních testů prováděných příslušným členským státem.

    PL

    § 7 odst. 5 písm. f)

    druhy, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu, pocházejícího bezprostředně z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu,

    § 7 odst. 5 písm. g)

    pro vymezené druhy způsob označování zdravotních tříd základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu, vyrobeného z meristémových kultur nebo jinými postupy, vhodnými k výrobě zdravého rozmnožovacího materiálu a stanoví vlastnosti, které takto označený základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál musí mít,

    § 7 odst. 5 písm. h)

    termíny a způsoby podávání žádostí o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu včetně vzorů formulářů,

    § 7 odst. 5 písm. i)

    způsob odběru vzorků,

    7.1.

    Členské státy budou požadovat, aby pro účely kontrolních postupů operativního řízení u odrůd a inbredních linií kukuřice a pro zkoušky osiva za účelem certifikace byly vzorky odebírány úředně a v souladu s příslušnými metodami.

    PL

    § 7 odst. 5 písm. j)

    doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu,

    § 7 odst. 5 písm. k)

    způsob vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu,

    § 7 odst. 5 písm. l)

    metody zkoušení rozmnožovacího materiálu ke zjištění jeho vlastností,

    3.3.

    Členské státy mohou v případě malých balení uzavřených na jejich vlastním území povolovat výjimky z odstavce 1. Podmínky, které se vztahují k těmto výjimkám, mohou být stanoveny v souladu s postupem uvedeným v Článku 21.

    PL

    § 7 odst. 5 písm. m)

    náležitosti čísla množitelského porostu a čísla partie rozmnožovacího materiálu a maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu,

    § 7 odst. 5 písm. n)

    použití měrných jednotek hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin,

    § 7 odst. 5 písm. o)

    zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů.

    § 8

    Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

    4.1.b

    za účelem zajištění rychlé úřední dostupnosti osiva, bez ohledu na skutečnost, že zkouška, jejímž účelem je zkontrolovat stav v souladu s podmínkami, stanovenými v Příloze II ohledně klíčivosti, nebyla provedena, mohou členské státy stvrzovat úřední certifikaci a tržní oběh až k prvnímu kupujícímu při obchodování s kategoriemi „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.

    Certifikace smí být provedena pouze po předložení předběžné zprávy o rozboru osiva za předpokladu, že se uvede jméno a adresa prvního příjemce osiva. Musí se přijmout veškerá nezbytná opatření, která zajistí, že dodavatel zaručí klíčivost, uvedenou v prozatímním rozboru. Tato klíčivost musí být uvedena pro účely tržního oběhu na zvláštní návěsce, na níž bude uvedeno jméno a adresa dodavatele a referenční číslo partie osiva.

    Tato opatření se nevztahují na osivo dovážené ze třetích zemí pokud není stanoveno jinak v Článku 15 ohledně množení mimo společenství.

    PL

    § 8 odst. 1

    Rozmnožovací materiál lze uvést do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti za předpokladu, že dodavatel

    PL

    § 8 odst. 1 písm. a)

    podá žádost o uznání rozmnožovacího materiálu podle § 6, uvede sídlo prvního příjemce a splní podmínky podle písmene b),

    PL

    § 8 odst. 1 písm. b)

    zajistí provedení zkoušek stanovených vyhláškou a zjištěné hodnoty oznámí písemně Ústavu před uvedením rozmnožovacího materiálu do oběhu,

    PL

    § 8 odst. 1 písm. c)

    1. písemně oznámí odběrateli hodnoty zjištěné zkouškou podle písmene b) a na zvláštní návěsce obalu uvede jméno, příjmení a místo trvalého pobytu dodavatele, číslo partie, výsledek zkoušky klíčivosti a text „dodáno do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti“,

    PL

    § 8 odst. 1 písm. d)

    1. vede evidenci o rozmnožovacím materiálu uvedeného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti; způsob vedení evidence stanoví vyhláška.

    PL

    § 8 odst. 2

    Není-li splněn některý z předpokladů uvedených v odstavci 1, Ústav zakáže uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.

    PL

    § 8 odst. 3

    Ústav po ukončení zkoušek klíčivosti zakáže uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu podle odstavce 1, pokud rozmnožovací materiál nesplňuje požadavky na vlastnosti stanovené pro jednotlivé druhy vyhláškou.

    PL

    § 8 odst. 4

    1. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob vedení evidence podle odstavce 1 písm.d).

    PL

    § 9

    Standardní rozmnožovací materiál

    § 9 odst. 1

    Standardní rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí být druhově a odrůdově pravý, odrůdově čistý a musí splňovat požadavky na vlastnosti stanovené vyhláškou. Za tyto vlastnosti rozmnožovacího materiálu odpovídá dodavatel, který je povinen písemně deklarovat skutečně zjištěné vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu.

    § 9 odst. 2

    Ústav provádí následnou kontrolu standardního rozmnožovacího materiálu. Zjistí-li, že rozmnožovací materiál nemá vlastnosti standardního rozmnožovacího materiálu, stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy, zakáže jeho další uvádění do oběhu a nařídí odstranit označení, deklarující rozmnožovací materiál jako standardní.

    § 9 odst. 3

    1. Standardní rozmnožovací materiál, u kterého byly následnou kontrolou zjištěny vlastnosti porušující ustanovení tohoto zákona a jeho prováděcích předpisů, musí být dodavatelem na jeho náklady zlikvidován a o likvidaci pořízen protokol; toto opatření se nevztahuje na hodnoty nižší klíčivosti.

    § 9 odst. 4

    Dodavatel, který vyrábí standardní rozmnožovací materiál je povinen

    § 9 odst. 4 písm. a)

    odebírat vzorky z každé vyrobené partie rozmnožovacího materiálu a uchovávat je pro účely následné kontroly po dobu pěti let; doba uchovávání vzorků pro účely následné kontroly po uvedenou dobu se nevztahuje na rozmnožovací materiál česneku,

    § 9 odst. 4 písm. b)

    vést záznamy a uchovávat je po dobu pěti let o

    § 9 odst. 4 písm. b)

    1. 1. původu, hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu použitého k výrobě,

    2. stavu množitelského porostu k výrobě standardního rozmnožovacího materiálu v době stanovené vyhláškou,

    3. hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného rozmnožovacího materiálu a o osobě, jíž byl předán,

    4. hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu použitého ve vlastním podniku,

    5. vlastnostech vyrobeného rozmnožovacího materiálu.

    § 9 odst. 5

    Dodavatel, který jako první uvádí do oběhu standardní rozmnožovací materiál v České republice nebo tento rozmnožovací materiál přebalí, je povinen vést a uchovávat po dobu pěti let záznamy o

    § 9 odst. 5

            1. původu, hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu k prodeji,

            2. prodeji rozmnožovacího materiálu s uvedením množství a vlastností rozmnožovacího materiálu,

            3. osobě odběratele a datu prodeje,

    1. hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu použitého ve vlastním podniku,

    2. hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu, který byl zlikvidován podle odstavce 3.

    § 10

    Konformní rozmnožovací materiál

    § 10 odst. 1

    V kategorii konformní rozmnožovací materiál může být uváděn do oběhu jen rozmnožovací materiál odrůd révy a odrůd ovocných druhů stanovených vyhláškou.

    § 10 odst. 2

    Konformní rozmnožovací materiál musí být druhově a odrůdově pravý, odrůdově čistý a musí splňovat vlastnosti stanovené vyhláškou. Za vlastnosti konformního rozmnožovacího materiálu odpovídá dodavatel. Konformní rozmnožovací materiál musí být prostý škodlivých organismů, nesmí mít zjevné příznaky napadení těmito organismy nebo vykazovat nedostatky, které snižují způsobilost jeho použití.

    § 10 odst. 3

    Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál v kategorii konformní rozmnožovací materiál jej musí kontrolovat a uchovávat po dobu pěti let, a vést záznamy o

    § 10 odst. 3

    a)původu a vlastnostech rozmnožovacího materiálu,

    b)hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu, použitého k výrobě,

    c) technologickém postupu pěstování,

    d) stavu množitelského porostu, z něhož bude vyráběn rozmnožovací materiál,

    e) způsobu chemického ošetření rostlin,

    f) výživě rostlin,

    g)zdravotním stavu rostlin podle zvláštního zákona4),

    1. sklizni,

    i)počtu kusů nebo hmotnosti vyrobeného rozmnožovacího materiálu,

    j)nákupu, výrobě a prodeji rozmnožovacího materiálu a o prováděných kontrolách.

    § 10 odst. 4

    Množitelské porosty musí svými vlastnostmi odpovídat požadavkům stanoveným vyhláškou.

    § 10 odst. 5

    Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí svými vlastnostmi, balením a označením, odpovídat požadavkům stanoveným vyhláškou.

    § 10 odst. 6

    Konformní rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí být označen názvem odrůdy. Popis odrůdy musí být uložen u dodavatele.

    § 10 odst. 7

    1. Konformní rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu s názvem odrůdy jen za podmínek, že se jedná o odrůdu

    a) chráněnou podle zvláštního zákona3), nebo

    b) registrovanou, nebo

    c) zapsanou v seznamu vedeném dodavatelem a jejíž popis je u dodavatele uložen.

    § 10 odst. 8

    Množitelské porosty a rozmnožovací materiál v kategorii konformní rozmnožovací materiál podléhají namátkové kontrole Ústavu nejméně jedenkrát za kalendářní rok u každého dodavatele, který konformní rozmnožovací materiál vyrábí.

    § 11

    Obchodní rozmnožovací materiál

    17.1.,

    17.2.

    Aby byly odstraněny všechny dočasné obtíže ve všeobecných dodávkách certifikovaného osiva, ke kterým dochází  ve Společenství a které nemohou být odstraněny jinak v souladu s postupem stanoveným v Článku 21, může být rozhodnuto, že členské státy povolí na specifickou dobu tržní oběh osiva, v rámci celého Společenství v množstvích nezbytných k vyřešení potíží v zásobování osivem kategorie, na něž se vztahují méně přísné požadavky, nebo povolí osiva odrůd, které nejsou zahrnuty ve Společném katalogu odrůd zemědělských plodin nebo v katalogu odrůd jednotlivých členských států.

    Pro kategorii osiva jakékoliv dané odrůdy nebo inbrední linie bude použita oficiální návěska, která je užívána u odpovídající kategorie; pro osivo odrůd, které nejsou zahrnuty ve výše zmíněných katalozích, bude barva úřední návěsky hnědá. Označení (návěska) bude vždy uvádět fakt, že příslušné osivo je v té kategorii, které odpovídá méně přísným požadavkům.

    PL

    § 11 odst. 1

    Rozmnožovací materiál druhů uvedených v druhovém seznamu se smí uvádět do oběhu jako obchodní, pokud bylo vydáno povolení podle § 40 odst.1.

    PL

    § 11 odst. 2

    Obchodní rozmnožovací materiál může uvádět do oběhu pouze dodavatel, který

    a) splní požadavky na označování a balení podle § 19,

    b) označí, zda jde o formu jarní nebo ozimou nebo jiné zvláštní použití rozmnožovacího materiálu,

    c) vede evidenci o hmotnosti nebo počtu kusů, dodavateli a odběrateli rozmnožovacího materiálu a uchovává ji po dobu pěti let.

    § 12

    Směsi osiv

    13.

    Členské státy povolí tržní oběh osiva obilnin ve formě specifických směsí osiva různých odrůd za předpokladu, že vědecké a technické znalosti naznačují, že mají tyto směsi takovou kvalitu, aby byly zvláště účinné proti šíření určitých škodlivých organismů, a že složky směsi před smícháním odpovídají pravidlům uvádění do oběhu, které se na ně vztahují.

    Členské státy budou autorizovat tržní oběh osiva obilnin ve formě směsí osiv různých druhů, pokud komponenty směsi před smícháním odpovídají pravidlům, která jsou pro ně platná.

    V souladu s postupem uvedeným v Článku 21 se stanoví specifické podmínky, za nichž se mohou takovéto směsi uvádět do oběhu.

    Opatření Článků 8, 9 a 11 se budou vztahovat na směsi stejně tak jako opatření Článku 10, s výjimkou, že u směsí bude návěska zelené barvy.

    Pro účely hledání lepších alternativ k opatřením uvedeným v této směrnici, může být rozhodnuto organizovat občas zkoušky za specifikovaných podmínek na úrovni Společenství, v souladu s postupem stanoveným v Článku 21. V rámci takovýchto pokusů mohou být členské státy zproštěny určitých povinností stanovených touto směrnicí. Rozsah tohoto zproštění bude definován s odkazem na opatření, ke kterým se vztahuje. Trvání zkoušky nebude delší než 7 let.

    PL

    § 12 odst. 1

    Směsi osiv druhů a odrůd, (dále jen „směs“), uváděné do oběhu k použití pro zemědělskou výrobu smí obsahovat jen takové osivo jednotlivých odrůd, jaké dovoluje tento zákon uvádět do oběhu samostatně.

    PL

    § 12 odst. 2

    Kdo hodlá vyrábět směs k uvádění do oběhu, je povinen sdělit Ústavu předem podíl jednotlivých druhů a názvy odrůd ve směsi a případný obchodní název směsi.

    PL

    § 12 odst. 3

    Ústav

    a) eviduje směsi podle odstavce 2 a přidělí každé směsi před uvedením do oběhu registrační číslo,

    b) odebere úřední vzorek a uchová jej pro případ následné kontroly po dobu pěti let.

    PL

    § 12 odst. 4

    Způsob přidělení registračního čísla, odběr vzorku a údaje o způsobu míchání a evidence stanoví vyhláška.

    PL

    § 12 odst. 5

    Směs uváděná do oběhu musí být zřetelně označená jako směs a musí být označena údaji a způsobem podle § 19 odst. 5.

    PL

    § 12 odst. 6

    Směsi pro zemědělskou výrobu se smějí uvádět do oběhu jen pokud

    a) osivo bylo před smícháním uznáno jako základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál, nebo bylo povoleno jako standardní rozmnožovací materiál nebo obchodní rozmnožovací materiál,

    b) směs je určena a označena pro použití jako směs

    1. obilnin nebo směs obilnin a luskovin pro výrobu zrna,

    2. jiných druhů kromě trav pro krmné účely,

    1. trav a jiných pícnin pro krmné účely,

    2. směs různých druhů pro zelené hnojení.

    PL

    § 12 odst. 7

    Směsi k využití mimo zemědělskou výrobu

    a) mohou obsahovat i druhy neuvedené v druhovém seznamu,

    b) podléhají ustanovením tohoto zákona, jen pokud obsahují jakýkoliv podíl druhů obsažených v druhovém seznamu.

    PL

    § 12 odst. 8

    Do oběhu nesmějí být uváděny směsi, které obsahují pouze osivo řep nebo zelenin, s výjimkou malého balení do hmotnosti 50 g v 1 obalu, u nichž mohou být uváděny do oběhu směsi různých odrůd stejného druhu zeleniny za předpokladu uvedení názvů odrůd a označení „odrůdová směs“ příslušného druhu.

    PL

    § 12 odst. 9

    Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení § 4.

    PL

    § 13

    Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství

    § 13 odst. 1

    Výrobu rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství upravuje zvláštní právní předpis5).

    § 13 odst. 2

    Obaly rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství musí být výrazně označeny „Určeno pro ekologické zemědělství“.

    § 13 odst. 3

    Pro ekologické zemědělství může být využit jen rozmnožovací materiál, který moření podle §3 odst.7 nevyžaduje.

    § 14

    Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd

    § 14 odst. 1

    Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd musí být v souladu s ustanoveními zvláštního právního předpisu1).

    4.a.1

    Aniž by to bylo na újmu článku 3 (1), mohou členské státy udělovat výrobcům na svém vlastním území autorizaci, aby uváděli na trh:

    1. malá množství osiva pro vědecké účely nebo šlechtitelskou práci

    2. přiměřená množství osiva pro jiné zkušební nebo pokusné účely za předpokladu, že toto osivo náleží k odrůdám, v jejichž případě byla podána v příslušném členském státě žádost o přijetí do katalogu odrůd.

    V případě geneticky modifikovaného materiálu může být takováto autorizace poskytnuta pouze tehdy, jestliže byla přijata veškerá vhodná opatření, aby nedošlo k  nepříznivým vlivům na lidské zdraví a životní prostředí. Za účelem posouzení nebezpečí pro životní prostředí v tomto ohledu se uplatní ustanovení Článku 7 (4) Směrnice 70/457/EHS.

    PL

    § 14 odst. 2

    Použití rozmnožovacího materiálu geneticky modifikované odrůdy, která není v České republice registrována, pro pokusné účely a zkoušky podle § 42 se řídí ustanoveními zvláštního právního předpisu1).

    § 14 odst. 3

    Údaje na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd musí obsahovat označení podle zvláštního právního předpisu1), způsobem stanoveným vyhláškou.

    11.a.

    V případě osiva určité odrůdy, která byla geneticky modifikována, musí každá návěska nebo dokument ať již úřední či jiný, které jsou upevněny na partii osiva nebo ji doprovází podle opatření této směrnice zřetelně uvádět, že byla daná odrůda geneticky modifikována.

    PL

    § 14 odst. 4

    Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob označení podle odstavce 3.

    PL

    § 15

    Ustanovení pro sazenice zeleniny

    § 15 odst. 1

    Sazenice zeleniny druhů uvedených v druhovém seznamu uváděné do oběhu musí

    § 15 odst. 1 písm. a), b), c)

      1. Pocházet z osiva nebo částí rostlin registrovaných odrůd v kategoriích základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní rozmnožovací materiál,

      2. být pěstovány a uchovávány odděleně, aby nedošlo ke smíchání jednotlivých partií sazenic zeleniny,

      3. mít vlastnosti a být baleny a označovány způsobem, které stanoví vyhláška.

    § 15 odst. 2

    Dodavatel který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu musí

    a) být pro tuto činnost registrován podle §16,

    b) informovat Ústav a podle zvláštního právního předpisu také Státní rostlinolékařskou správu o výskytu škodlivých organismů4),

    c) splňovat podmínky pro

    1. sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu,

    2. odběr vzorků Ústavem nebo pověřenou osobou,

    3. evidenci a vedení záznamů,

    které jsou stanoveny ve vyhlášce.

    § 15 odst. 3

    Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na sazečku cibule.

    § 15 odst. 4

    Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení odstavce 1 písm. c) a odstavce 2.

    § 16

    Registrace činnosti a povinnost ohlašování a vedení záznamů

    § 16 odst. 1

    Dodavatel, který vyrábí nebo dováží rozmnožovací materiál ovocných druhů,okrasných druhů a sazenic zeleniny za účelem uvedení do oběhu, musí být pro

    tuto činnost registrován u Ústavu. Ústav na základě žádosti registruje osobu2), která

    a)prokáže odbornou způsobilost podle požadavků, které ministerstvo stanoví vyhláškou,

    b) uhradí správní poplatek6).

    § 16 odst. 2

    Registraci nepodléhá dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál okrasných druhů jen konečnému spotřebiteli.

    § 16 odst. 3

    Žádost o registraci musí obsahovat

    1. u fyzických osob jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, místo trvalého pobytu a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu, u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,

    2. druh a rozsah činnosti, o kterou je žádáno,

    3. jméno a příjmení osoby odpovědné za daný úsek činnosti,

    4. registrační číslo, bylo-li již osobě, která žádost podává přiděleno podle zvláštního zákona4).

    § 16 odst. 4

    Ústav může registraci zrušit na základě žádosti dodavatele nebo při porušení ustanovení tohoto zákona.

    § 16 odst. 5

    Dodavatelé kteří nepodléhají registraci podle odstavce 1, musí zahájení činnosti ohlásit Ústavu alespoň jeden měsíc písemně předem. Náležitosti ohlášení a vzor formuláře stanoví vyhláška.

    § 16 odst. 6

    Ústav přidělí každému dodavateli registrační číslo podle odstavců 1 a 5.

    § 16 odst. 7

    Ústav vede evidenci osob uvedených v odstavcích 1 a 5.

    § 16 odst. 8

    Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení odstavce 1 písm. a) a odstavce 5.

    § 17

    Smlouvy o provádění zkušebních úkonů

    § 17 odst. 1

    Ústav může uzavřít smlouvu k provádění dílčích zkušebních úkonů podle § 7 odst. 2 v případech, kdy je prokázána

    a) odborná a technická způsobilost odpovědných fyzických osob, které úspěšně absolvují školení a vykonají teoretickou i praktickou zkoušku; okruh minima znalostí je uveden ve Věstníku Ústavu,

    b) skutečnost, že takové osoby neodvozují z těchto činností žádný osobní prospěch.

    2.1.H.b.

    2.1.H.c.

    Doplňky k paragrafu 1 (c) , (Ca), (E), (F) a (G) za účelem zahrnutí hybridů lesknice kanárské, žita a tritikale do rozsahu této směrnice budou převzaty v souladu s postupem určeným v Článku 21.

    Různé typy odrůd, včetně komponentů vhodných pro certifikaci podle opatření této směrnice, mohou být specifikovány a definovány v souladu s postupem, uvedeným v Článku 21. V souladu s tímtéž postupem budou upraveny definice v paragrafu 1, odstavci B.

    PL

    2.1.H.3

    Když se provádějí zkoušky za úředního dozoru, o nichž se pojednává v odstavcích 1 (E)(d)(ii), 1(F)(d)(ii) a 1 (G)(d)(ii) výše, musí být vyhověno následujícím požadavkům:

    1. polní přehližitelé:

    1. musí mít nezbytnou technickou kvalifikaci

    2. nesmí mít žádný soukromý prospěch v souvislosti s prováděním přehlídek

    3. musí mít úřední povolení od osivářského certifikačního úřadu příslušného členského státu a toto povolení musí obsahovat buď vzetí přehližitelů pod přísahu nebo podpis přehližitelů pod písemným prohlášením, jímž se zavazují dodržovat pravidla, jimiž se řídí úřední zkoušky

    4. musí vykonávat přehlídky za úředního dozoru v souladu s pravidly příslušnými pro úřední přehlídky;

    1. osivářský porost, který se má přehlížet, musí být vypěstován z osiva, které bylo podrobeno úřední následné kontrole, jejíž výsledky byly uspokojivé;

    2. část osiva musí zkontrolovat úřední přehližitelé. Tento podíl činí 10% pro samosprašné plodiny a 20% pro cizosprašné rostliny, nebo pro ty druhy, u nichž členské státy zajišťují úřední laboratorní zkoušení osiv za použití morfologických, fyziologických nebo tam, kde je to vhodné, biochemických postupů za účelem identifikace odrůdy, činí tento podíl 5% a za účelem stanovení čistoty činí tento podíl 15%;

    3. část vzorků z partií osiva sklizených z  osivářských porostů se smí odebrat pro úřední následnou kontrolu a tam, kde je to přiměřené, pro úřední laboratorní zkoušení osiv s ohledem na totožnost odrůdy a odrůdovou čistotu;

    členské státy stanoví postihy, které se budou uplatňovat při porušování pravidel, jimiž se řídí zkoušky za úředního dozoru. Stanovené postihy musí být účinné a odrazující. Postihy mohou obsahovat odnětí povolení, o němž se pojednává v odstavci (3) (i) /c) v případě přehližitelů s úředním povolením, kteří jsou shledáni vinnými, že svévolně nebo z nedbalosti jednali v rozporu s pravidly, jimiž se řídí úřední zkoušky. V případě takovéhoto porušení pravidel bude anulována veškerá certifikace přezkoušeného osiva. Certifikace nebude anulována pouze v tom případě, že se může prokázat, že takovéto osivo stále ještě splňuje všechny příslušné požadavky.

    PL

    2.1.H.4

    V souladu s postupem uvedeným v článku 21 se mohou přijímat další opatření, použitelná při provádění zkoušek za úředního dohledu.

    Dokud nebudou přijata takováto opatření, musí se dodržovat podmínky stanovené v Článku 2 Rozhodnutí Komise 89/540/EHS

    PL

    § 17 odst. 2

    Osoby podle odstavce 1 jsou povinny vést evidenci o činnosti, která je předmětem smlouvy.

    § 17 odst. 3

    Všechny úkony podle odstavce 1 podléhají dozoru Ústavu.

    § 18

    Dovoz rozmnožovacího materiálu

    § 18 odst. 1

    Dovážet lze rozmnožovací materiál

      1. odrůd registrovaných v České republice druhů uvedených v druhovém seznamu,

      2. okrasných druhů a ostatních druhů neuvedených v druhovém seznamu,

      3. odrůd zapsaných ve Společném katalogu odrůd nebo v jednom ze seznamů odrůd smluvních zemí.

    § 18 odst. 2

    Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm. a) smí být dovážen, je-li v zemi původu úředně uznán jako rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál a je opatřen platnými doklady mezinárodních organizací nebo obdobnými platnými doklady.

    § 18 odst. 3

    Standardní rozmnožovací materiál může být dovážen jen, je-li odrůda v České republice registrována.

    § 18 odst. 4

    Konformní rozmnožovací materiál ovocných druhů se nesmí dovážet.

    § 18 odst. 5

    Jen s povolením Ústavu lze dovážet

    a) rozmnožovací materiál v České republice neregistrovaných odrůd, který bude na základě smlouvy mezi dodavatelem v České republice a osobou jiné země rozmnožován nebo upravován výhradně pro vývoz jako rozmnožovací materiál,

    b) rozmnožovací materiál odrůd, o jejichž registraci byl Ústav požádán a registrační řízení nebylo dosud ukončeno; tento rozmnožovací materiál smí být dovážen jen v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál v množství stanoveném vyhláškou; rozmnožovací materiál z něho vyrobený nesmí být uveden do oběhu dříve než je odrůda registrována.

    § 18 odst. 6

    Ústav vydá povolení k dovozu rozmnožovacího materiálu podle odstavce 5 osobě, která

    a) předloží Ústavu kopii smlouvy podle odstavce 5 písm. a) a umožní odběr vzorků pro následnou kontrolu,

    b) uhradí správní poplatek6), a

    c) v žádosti o povolení uvede

    1. u fyzických osob jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, místo trvalého pobytu, včetně přiděleného čísla registrace podle § 16, u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo dodavatele nebo osoby, která dovoz zajišťuje,

    2. množství a kategorii rozmnožovacího materiálu,

    3. latinský název druhu a název odrůdy,

    4. u fyzických osob jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby, která má v České republice právo s dovezeným rozmnožovacím materiálem po propuštění celním orgánem nakládat, u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,

    5. jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby, které je rozmnožovací materiál vyrobený z dovezeného rozmnožovacího materiálu smluvně určen, u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,

    6. prohlášení, že rozmnožovací materiál, který bude v České republice rozmnožován nebo upraven bude beze zbytku vyvezen aniž by byl skladován s úmyslem, že bude později uveden do oběhu, nebo že tento rozmnožovací materiál nebude uveden do oběhu za účelem dalšího použití jako rozmnožovací materiál.

    § 18 odst. 7

    Celní orgán propustí do režimu volného oběhu7)nebo aktivního zušlechťovacího styku7)rozmnožovací materiál, u něhož jsou splněny podmínky podle odstavců 1 až 6.

    § 18 odst. 8

    Nesmějí být dováženy

    a) směsi osiv pro zemědělskou výrobu,

    b) rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd, s výjimkou případů uvedených ve zvláštním právním předpisu1).

    § 18 odst. 9

    Dovozce je povinen oznámit Ústavu každý jednotlivý případ dovozu rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního rozmnožovacího materiálu, certifikovaného rozmnožovacího materiálu, standardního rozmnožovacího materiálu nebo obchodního rozmnožovacího materiálu nejpozději do sedmi dnů od uvolnění z celního režimu. Na požádání je povinen předložit Ústavu kopie mezinárodních certifikátů nebo obdobných dokladů vydaných příslušným úřadem země původu.

    § 19

    Označování a balení rozmnožovacího materiálu

    § 19 odst. 1

    Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí nést vždy označení druhu, popřípadě formy k odlišení pěstitelských nebo užitkových vlastností.

    10.1.a).

    IV.

    Členské státy budou požadovat, aby obaly základního osiva a certifikovaného osiva všech kategorií:

    (a) byly označeny na vnější straně úřední etiketou, která nebyla předtím použita, odpovídá podmínkám stanoveným v Příloze IV a podává informaci v jednom z úředních jazyků Společenství. Barva návěsky bude bílá pro základní osivo, modrá pro certifikované osivo první generace a červená pro certifikované osivo druhé generace. Pokud je použita návěska s otvorem pro

    Uvázání, bude motouz ve všech případech zajištěn úřední pečetí (plombou). Pokud v případech v rámci Článku 4 (1) (a) a (2) neodpovídá základní osivo nebo osivo kukuřice podmínkám stanoveným v Příloze II ohledně klíčivosti, bude tato skutečnost uvedena na návěsce. Použití úředních nálepek (samolepek) bude autorizované. V souladu s postupem stanoveným v Článku 21 může být neodstranitelný tisk s předepsanou informací na obalu podle modelu návěsky autorizován

    PL

    § 19 odst. 2

    Název odrůdy

    § 19 odst. 2 písm a)

    musí být uveden u všech druhů obsažených v druhovém seznamu v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál a standardní rozmnožovací materiál,

    14.a.c)

    Podmínky, za nichž se vyšlechtěné osivo generací které předcházejí základní osivo smí uvádět do oběhu podle prvního odstavce Článku 3 a, jsou tyto:

    (c) obaly musí nést úřední návěsku, na které se uvádí nejméně následující informace,

    - certifikační úřad a členský stát nebo jeho rozlišovací zkratka

    - referenční číslo partie

    - měsíc a rok uzavření obalu nebo

    - měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků za účelem certifikace

    - druh, označen alespoň botanickým názvem, který může být uveden zkrácenou formou a latinsky bez jména autora

    - odrůda označená alespoň latinkou

    - označení „předzákladního osiva“ („pre-basic seed“)

    - počet generací, které předcházejí osivu kategorie „certifikované osivo“ nebo „certifikované osivo 1. generace“.

    Návěska bude bílé barvy s diagonálním fialovým pruhem

    PL

    § 19 odst. 2 písm b)

    musí být uveden u konformního rozmnožovacího materiálu podle § 10 odst. 7,

    § 19 odst. 2 písm c)

    se neuvádí u obchodního rozmnožovacího materiálu; označení odrůdy může být použito jen jako informace dodavatele rozmnožovacího materiálu, a to v případech, kdy je pro způsob pěstování taková informace potřebná,

    17.2.

    Pro kategorii osiva jakékoliv dané odrůdy nebo inbrední linie bude použita oficiální návěska, která je užívána u odpovídající kategorie; pro osivo odrůd, které nejsou zahrnuty ve výše zmíněných katalozích, bude barva úřední návěsky hnědá. Označení (návěska) bude vždy uvádět fakt, že příslušné osivo je v té kategorii, které odpovídá méně přísným požadavkům.

    PL

    § 19 odst. 2 písm d)

    u okrasných druhů může být uváděn podle § 25.

    § 19 odst. 3

    Rozmnožovací materiál smí být uváděn do oběhu jen v úředně uzavřených obalech nebo pod dozorem Ústavu, zamezujících účinně jeho záměnu. Obalem se rozumí i materiál použitý k vytvoření svazku rostlin, velkoobjemové vaky a kontejnery z tuhého materiálu.

    8.1.

    Členské státy budou požadovat, aby základní osivo a certifikované osivo všech kategorií bylo pro obchodní účely připravováno pouze v dostatečně homogenních partiích a v uzavřených obalech, tak jak je předepsáno v Článcích 9 a 10, s pojistkami a příslušným označením

    PL

    § 19 odst. 4

    Obaly rozmnožovacího materiálu, který je uznáván podle § 4 až 7, musí být pod dozorem ústavu opatřeny úřední pojistkou a úřední návěskou. Náklady na pořízení úředních pojistek a úředních návěsek hradí žadatel. Toto ustanovení se vztahuje též na uzavírání a označování podle certifikačních schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.

    9.1.

    Členské státy budou požadovat, aby obaly základního osiva a certifikovaného osiva všech kategorií byly uzavírány úředně nebo pod úředním dozorem takovým způsobem, aby nemohly být otevřeny bez poškození systému uzavření (plombování) nebo bez stop toho, že byla porušena buď úřední etiketa nebo obal v souladu s Článkem 10 (1).

    Za účelem zajištění uzávěru bude plombování zahrnovat alespoň shora uvedené označení etiketou, návěskou nebo úřední pečetí.

    Opatření druhého odstavce shora nejsou nutná tam, kde je používán systém uzavření, který nemůže být znovu použit.

    V souladu s postupem stanoveným v Článku 21 lze stanovit, zda určitý systém uzavření (plombování) odpovídá nařízením tohoto odstavce.

    PL

    § 19 odst. 5

    Obaly které byly úředně nebo pod dozorem Ústavu uzavřeny, smí být znovu uzavřeny pouze úředně nebo pod dozorem ústavu. Pokud dojde k opětovnému uzavření, musí být tato skutečnost vyznačena na návěsce spolu s datem posledního uzavření a názvem Úřadu.

    9.2.

    Obaly, které byly úředně uzavřeny nesmějí být uzavírány znovu, ať již jednou nebo vícekrát, s výjimkou otevření úředního nebo otevření pod úředním dohledem.

    Pokud jsou obaly znovu uzavřeny musí být uvedeno, že došlo k opětovnému uzavření, poslední datum opětovného uzavření a název úřadu odpovědného za tuto akci na štítku, požadovaném podle Článku 10 (1).

    PL

    § 19 odst. 6

    Údaje na návěsce rozmnožovacího materiálu, uváděného do oběhu a vyžadované tímto zákonem, musí být dobře čitelné a nesmazatelné.

    § 19 odst. 7

    Na návěsce rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, s výjimkou malých balení určených pro konečného spotřebitele, musí být uvedeny tyto náležitosti:

    a) označení druhu nebo druhů, jde-li o směs včetně váhového procentuálního zastoupení ve směsi,

    b) označení odrůdy (odrůd u směsi), nejde-li o obchodní rozmnožovací materiál,

    c) údaj o kategorii rozmnožovacího materiálu podle § 2 písm. r),

    d) číslo partie rozmnožovacího materiálu,

    e) hmotnost nebo počet kusů rozmnožovacího materiálu, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností,

    f) měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu,

    g) druh chemického ošetření, jedná-li se o druh rostlin, jehož rozmnožovací materiál může být takto ošetřen,

    h) název dodavatele, který zajišťuje výrobu nebo dovoz rozmnožovacího materiálu,

    i) u hybridních odrůd a linií v rozsahu stanoveném vyhláškou,

    1. certifikační úřad a členský stát nebo jejich počáteční písmena,

    2. země výroby,

    3. v případě nového přezkoušení klíčivosti nebo jiných vlastností u osiva, musí být uvedeno „znovu přezkoušeno…..(měsíc a rok)“ , nový údaj musí být umístěn na obalu tak, aby byl dobře patrný a nezakrýval údaje předchozí.

    10.1.

    IV

    Členské státy budou požadovat, aby obaly základního osiva a certifikovaného osiva všech kategorií:

    (a) byly označeny na vnější straně úřední etiketou, která nebyla předtím použita, odpovídá podmínkám stanoveným v Příloze IV a podává informaci v jednom z úředních jazyků Společenství. Barva návěsky bude bílá pro základní osivo, modrá pro certifikované osivo první generace a červená pro certifikované osivo druhé generace. Pokud je použita návěska s otvorem pro

    Uvázání, bude motouz ve všech případech zajištěn úřední pečetí (plombou). Pokud v případech v rámci Článku 4 (1) (a) a (2) neodpovídá základní osivo nebo osivo kukuřice podmínkám stanoveným v Příloze II ohledně klíčivosti, bude tato skutečnost uvedena na návěsce. Použití úředních nálepek (samolepek) bude autorizované. V souladu s postupem stanoveným v Článku 21 může být neodstranitelný tisk s předepsanou informací na obalu podle modelu návěsky autorizován.

    (b) zahrnovaly úřední doklad vyhotovený ve stejném barevném provedení jako etiketa, který poskytuje přinejmenším informace požadované v rámci Přílohy IV (A) (a) (3), (4) a (5). Tento dokument bude vyhotoven tak, aby nemohl být zaměněn s úředním označením specifikovaným pod (a). Tento dokument není potřeba vyhotovovat, pokud je informace tištěna nesmazatelně na obalu nebo pokud v souladu s opatřením pod bodem (a) je použita přilnavá etiketa z materiálu, který nelze strhnout.

    PL

    § 19 odst. 8

    Návěska révy, chmele, ovocných druhů a okrasných druhů musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 7 písm. a), e), h), j) a k). Další náležitosti návěsky stanoví vyhláška.

    § 19 odst. 9

    Rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7 a standardní rozmnožovací materiál, obchodní rozmnožovací materiál a konformní rozmnožovací materiál musí být označován návěskou předepsaného rozměru, barvy a obsahu.

    10.1.

    Členské státy budou požadovat, aby obaly základního osiva a certifikovaného osiva všech kategorií:

    (a) byly označeny na vnější straně úřední etiketou, která nebyla předtím použita, odpovídá podmínkám stanoveným v Příloze IV a podává informaci v jednom z úředních jazyků Společenství. Barva návěsky bude bílá pro základní osivo, modrá pro certifikované osivo první generace a červená pro certifikované osivo druhé generace. Pokud je použita návěska s otvorem pro

    Uvázání, bude motouz ve všech případech zajištěn úřední pečetí (plombou). Pokud v případech v rámci Článku 4 (1) (a) a (2) neodpovídá základní osivo nebo osivo kukuřice podmínkám stanoveným v Příloze II ohledně klíčivosti, bude tato skutečnost uvedena na návěsce. Použití úředních nálepek (samolepek) bude autorizované. V souladu s postupem stanoveným v Článku 21 může být neodstranitelný tisk s předepsanou informací na obalu podle modelu návěsky autorizován.

    (b) zahrnovaly úřední doklad vyhotovený ve stejném barevném provedení jako etiketa, který poskytuje přinejmenším informace požadované v rámci Přílohy IV (A) (a) (3), (4) a (5). Tento dokument bude vyhotoven tak, aby nemohl být zaměněn s úředním označením specifikovaným pod (a). Tento dokument není potřeba vyhotovovat, pokud je informace tištěna nesmazatelně na obalu nebo pokud v souladu s opatřením pod bodem (a) je použita přilnavá etiketa z materiálu, který nelze strhnout.

    PL

    8.1.

    Členské státy budou požadovat, aby základní osivo a certifikované osivo všech kategorií bylo pro obchodní účely připravováno pouze v dostatečně homogenních partiích a v uzavřených obalech, tak jak je předepsáno v Článcích 9 a 10, s pojistkami a příslušným označením

    PL

    § 19 odst. 10

    Návěsky a případné pojistky obalů standardního rozmnožovacího materiálu, obchodního rozmnožovacího materiálu, konformního rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálu okrasných druhů, nesmějí být svým vzhledem zaměnitelné s úředními návěskami a úředními pojistkami.

    § 19 odst. 11

    Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu v malém balení musí být zajištěn tak, aby obal nebylo možno otevřít bez zjevného poškození a údaje na něm musí být srozumitelné pro spotřebitele.

    8.2.

    Členské státy mohou pro účely obchodu malých množství pro konečného spotřebitele povolovat výjimky v rámci opatření paragrafu 1, pokud jde o balení, uzávěr a označení.

    PL

    9.3.

    V souladu s postupem stanoveným v Článku 21 mohou být členské státy autorizovány pozastavit do 30.6.1980 povolení tržního oběhu osiva obilnin, u kterého sice obaly zahrnují předepsané informace, ale v rozdílném provedení než jaké je stanovené šestou větou paragrafu 1 (a).

    PL

    § 19 odst. 12

    Ministerstvo stanoví vyhláškou

    a) způsob označování obalů, jejich uzavírání a zabezpečení uzávěru,

    b) opatření, která jsou považována za úřední pojistku podle odstavce 4,

    c) požadavky, které musí splňovat úřední návěska,

    1. požadavky na návěsku a na uvádění povinných údajů stanovených Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,

    2. opatření pro označování a balení směsí osiv,

    3. nejvyšší hmotnost nebo počet kusů rozmnožovacího materiálu, které se považují za malá balení a údaje o jejich označování,

    4. podrobnosti pro balení a označování rozmnožovacího materiálu vegetativně množených druhů.

    8.1.

    8.2.

    Členské státy budou požadovat, aby základní osivo a certifikované osivo všech kategorií bylo pro obchodní účely připravováno pouze v dostatečně homogenních partiích a v uzavřených obalech, tak jak je předepsáno v Článcích 9 a 10, s pojistkami a příslušným označením

    Členské státy mohou pro účely obchodu malých množství pro konečného spotřebitele povolovat výjimky v rámci opatření paragrafu 1, pokud jde o balení, uzávěr a označení.

    PL

    9.1.

    Členské státy budou požadovat, aby obaly základního osiva a certifikovaného osiva všech kategorií byly uzavírány úředně nebo pod úředním dozorem takovým způsobem, aby nemohly být otevřeny bez poškození systému uzavření (plombování) nebo bez stop toho, že byla porušena buď úřední etiketa nebo obal v souladu s Článkem 10 (1).

    Za účelem zajištění uzávěru bude plombování zahrnovat alespoň shora uvedené označení etiketou, návěskou nebo úřední pečetí.

    Opatření druhého odstavce shora nejsou nutná tam, kde je používán systém uzavření, který nemůže být znovu použit.

    V souladu s postupem stanoveným v Článku 21 lze stanovit, zda určitý systém uzavření (plombování) odpovídá nařízením tohoto odstavce.

    PL

    9.2.

    Obaly, které byly úředně uzavřeny nesmějí být uzavírány znovu, ať již jednou nebo vícekrát, s výjimkou otevření úředního nebo otevření pod úředním dohledem.

    Pokud jsou obaly znovu uzavřeny musí být uvedeno, že došlo k opětovnému uzavření, poslední datum opětovného uzavření a název úřadu odpovědného za tuto akci na štítku, požadovaném podle Článku 10 (1).

    PL

    9.3.

    Členské státy mohou v případě malých balení uzavřených na jejich vlastním území povolovat výjimky z odstavce 1. Podmínky, které se vztahují k těmto výjimkám, mohou být stanoveny v souladu s postupem uvedeným v Článku 21.

    PL

    10.1.

    Členské státy budou požadovat, aby obaly základního osiva a certifikovaného osiva všech kategorií:

    (a) byly označeny na vnější straně úřední etiketou, která nebyla předtím použita, odpovídá podmínkám stanoveným v Příloze IV a podává informaci v jednom z úředních jazyků Společenství. Barva návěsky bude bílá pro základní osivo, modrá pro certifikované osivo první generace a červená pro certifikované osivo druhé generace. Pokud je použita návěska s otvorem pro

    Uvázání, bude motouz ve všech případech zajištěn úřední pečetí (plombou). Pokud v případech v rámci Článku 4 (1) (a) a (2) neodpovídá základní osivo nebo osivo kukuřice podmínkám stanoveným v Příloze II ohledně klíčivosti, bude tato skutečnost uvedena na návěsce. Použití úředních nálepek (samolepek) bude autorizované. V souladu s postupem stanoveným v Článku 21 může být neodstranitelný tisk s předepsanou informací na obalu podle modelu návěsky autorizován.

    (b) zahrnovaly úřední doklad vyhotovený ve stejném barevném provedení jako etiketa, který poskytuje přinejmenším informace požadované v rámci Přílohy IV (A) (a) (3), (4) a (5). Tento dokument bude vyhotoven tak, aby nemohl být zaměněn s úředním označením specifikovaným pod (a). Tento dokument není potřeba vyhotovovat, pokud je informace tištěna nesmazatelně na obalu nebo pokud v souladu s opatřením pod bodem (a) je použita přilnavá etiketa z materiálu, který nelze strhnout.

    PL

    10.2.

    Členské státy mohou učinit výjimku k odstavci 1 v případě malých balení, která jsou opatřována pojistkou na jejich vlastním území. Podmínky, které se vztahují na tyto výjimky mohou být stanoveny v souladu s postupem uvedeným v Článku 21.

    PL

    10.3.

    V souladu s postupem stanoveným v Článku 21 mohou být členské státy autorizovány pozastavit do 30.6.1980 povolení tržního oběhu osiva obilnin, u kterého sice obaly zahrnují předepsané informace, ale v rozdílném provedení než jaké je stanovené šestou větou paragrafu 1 (a).

    PL

    § 20

    Zákaz klamání

    § 20 odst. 1

    Rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu s údaji, které jsou nepravdivé, neúplné, přehnané nebo jinak klamající, ani v obalech vzbuzujících nesprávné představy o jejich obsahu.

    § 20 odst. 2

    Jako rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu jiný rostlinný materiál, který je svým vzhledem, úpravou nebo způsobem uvádění do oběhu s ním zaměnitelný. Nejedná-li se o rozmnožovací materiál podle tohoto zákona, nesmí být použito označení „vhodný k setí“ nebo „vhodný k sázení“.

    § 21

    Zvláštní ustanovení o odpovědnosti za vady

    § 21 odst. 1

    Při koupi rozmnožovacího materiálu jednoletých druhů nastupuje na místo šestiměsíční záruční doby podle občanského zákoníku8)záruční doba jeden rok, u víceletých druhů záruční doba, která končí jeden rok po dosažení vývojového stadia potřebného k určení pravosti odrůdy.

    § 21 odst. 1

    Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení o odpovědnosti za vady podle obecně závazných právních předpisů8).

    § 22

    Kontrola výroby a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu

    § 22 odst. 1

    Ústav

    a) kontroluje

    1. osoby, které uvádějí do oběhu rozmnožovací materiál, zda dodržují ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů,

    2. vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu,

    3. dodržování podmínek stanovených v § 40,

    1. vede správní řízení při zjištění porušení zákona

    2. je oprávněn přezkoumat odrůdovou pravost a čistotu, zdravotní stav a jiné vlastnosti uznaného rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu.

    3. Podrobnosti stanoví ministerstvo vyhláškou. Prokáže-li následná kontrola, že rozmnožovací materiál nesplňuje tyto požadavky, Ústav zruší rozhodnutí o uznání rozmnožovacího materiálu.

    § 22 odst. 2

    Pověření zaměstnanci Ústavu jsou oprávněni

    a) vstupovat na pozemky, kde se rozmnožovací materiál vyrábí a na pozemky dotčené a do prostor, kde se rozmnožovací materiál upravuje, skladuje, označuje, balí a prodává, jakož i na dopravní prostředky, kterými je přepravován,

    b) vyžadovat od osob uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1. Potřebné doklady, včetně skladové a účetní evidence, informace a nezbytnou věcnou, osobní a jinou součinnost potřebnou k výkonu činnosti, včetně poskytnutí kontrolních vzorků rozmnožovacího materiálu,

    c) u dodavatele a u konečného prodejce zakázat prodej a zaplombovat rozmnožovací materiál, pokud na místě zjistí, že rozmnožovací materiál určený k prodeji nemá vlastnosti stanovené tímto zákonem,

    d) kontrolovat v uzavřené pěstitelské oblasti dodržování ustanovení § 7 odst. 4.

    § 22 odst. 3

    Kontrolované osoby jsou

    1. Povinny zaměstnancům Ústavu umožnit

    1. vstup na pozemky, kde se rozmnožovací materiál vyrábí a na pozemky dotčené a do prostor, kde se rozmnožovací materiál skladuje, označuje, balí a obchoduje se s ním, jakož i na dopravní prostředky, kterými je přepravován,

    2. poskytnout potřebné doklady včetně skladové a účetní evidence, informace a nezbytnou věcnou, osobní a jinou součinnost potřebnou k výkonu jejich činnosti včetně poskytnutí kontrolních vzorků rozmnožovacího materiálu,

    1. oprávněny vyžadovat od Ústavu úhradu za odebrané kontrolní vzorky za předpokladu, že splňují vlastnosti vyžadované tímto zákonem.

    § 22 odst. 4

    Ústav vydá rozhodnutí, kterým nařídí zvláštní opatření formou

      1. likvidace porostů, které mohou přenosem pylu nebo škodlivých organizmů ohrozit jiné porosty a způsobit škody jiným pěstitelům rostlin nebo osobám,

      2. zákazu uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, jehož vlastnosti neodpovídají tomuto zákonu, avšak je možné je napravit,

      3. likvidace vyrobeného, dovezeného nebo skladovaného rozmnožovacího materiálu, jehož vlastnosti neodpovídají ustanovením tohoto zákona a nelze je napravit,

    d)likvidace rozmnožovacího materiálu, jehož uvádění do oběhu by ohrozilo zdraví lidí, zvířat a životní prostředí; v takovém případě Ústav určí způsob jeho likvidace.

    § 22 odst. 5

    Při výkonu kontroly postupuje Ústav podle zvláštního právního předpisu9), nestanoví-li tento zákon jinak.

    Část III

    § 23

    Rozmnožovací materiál révy

    § 23 odst. 1

    Rozmnožovací materiál révy se smí uvádět do oběhu podle § 3 odst. 1 písm. a) a b), je-li prostý škodlivých organismů nebo bez zjevných příznaků napadení těmito organismy.

    § 23 odst. 2

    Rozmnožovací materiál odrůd révy, která je v řízení o registraci podle § 28 a 29 nejméně čtvrtý rok po výsadbě odrůdy do zkoušek pro registraci, může být uváděn do oběhu jako uznaný, a to pouze osobou, která o registraci požádala za předpokladu, že je k dispozici úřední popis odrůdy.

    § 23 odst.3

    Vyhláška stanoví pro rozmnožovací materiál révy

    a) požadavky na množitelské porosty,

    b) vlastnosti rozmnožovacího materiálu.

    § 24

    Rozmnožovací materiál ovocných druhů

    § 24 odst. 1

    Rozmnožovací materiál ovocných druhů může být uváděn do oběhu jako

    1. uznaný podle § 3 odst. 1 písm. a), nebo

    2. konformní podle § 10.

    § 24 odst. 2

    Rozmnožovací materiál pro výrobu podnoží, které mají být použity k výrobě uznaných školkařských výpěstků ovocných druhů uvedených v druhovém seznamu, musí být uznáván.

    § 24 odst. 3

    K uznání lze přihlásit podnož meruzalky a mahalebky a generativně množené podnože, u kterých Ústav neprovádí registraci odrůd. Generativně množené podnože, které mají být použity k výrobě uznaných školkařských výpěstků ovocných druhů uvedených v druhovém seznamu, musí pocházet z uznaného rozmnožovacího materiálu. Podnož meruzalky, která má být použita k výrobě uznaných školkařských výpěstků ovocných druhů uvedených v druhovém seznamu, musí pocházet z uznaného množitelského porostu.

    § 25

    Rozmnožovací materiál okrasných druhů

    § 25 odst. 1

    Rozmnožovací materiál okrasných druhů může být označován názvem odrůdy, jedná-li se o odrůdu

      1. registrovanou, nebo

      2. právně chráněnou, nebo

      3. obecně známou, nebo

      4. zapsanou v seznamu uvedeném dodavatelem a u dodavatele je uložen její popis.

    § 25 odst. 2

    Rozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí

    a) být druhově pravý a čistý a je-li označen názvem odrůdy, také odrůdově pravý a odrůdově čistý,

    1. být prostý škodlivých organismů, nesmí mít zjevné příznaky napadení těmito organismy, nebo vykazovat nedostatky, které snižují způsobilost jeho použití,

    2. být prostý vad, které by mohly snížit jeho kvalitu,

    3. vykazovat dostatečnou klíčivost, jde-li o osivo,

    4. vykazovat dostatečnou životaschopnost a velikost odpovídající jeho použití jako rozmnožovací materiál.

    § 25 odst. 3

    Za jakost a vlastnosti rozmnožovacího materiálu okrasných druhů odpovídá dodavatel, který je povinen písemně deklarovat skupinu rostlin, druh, případně odrůdu, označení dodavatele, počet nebo hmotnost podle druhu a charakteru rozmnožovacího materiálu a další vlastnosti stanovené vyhláškou. K označení používá dodavatel vlastní návěsky.

    § 25 odst. 4

    Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál okrasných druhů je povinen

    a) popsat a kontrolovat kritické body ve výrobním procesu, které ovlivňují kvalitu materiálu podle § 10 odst. 3 písm. a), c), e), až g) a j),

    1. zajistit čistotu a pravost rozmnožovacího materiálu skupin rostlin, nebo druhů, nebo odrůd podle odstavce 3,

    2. vést popisy obecně známých nebo popsaných odrůd jím uváděných do oběhu.

    § 25 odst. 5

    Ministerstvo může pro některé okrasné druhy stanovit jejich vlastnosti vyhláškou.

    Část IV

    § 26

    Podmínky pro registraci odrůdy

    § 26 odst. 1

    Předpokladem pro registraci odrůdy je zjištění, že odrůda

    a) je odlišná podle odstavce 4,

    b) je uniformní podle odstavce 5,

    c) je stálá podle odstavce 6,

    d) má užitnou hodnotu podle odstavce 7, není-li dále stanoveno jinak,

    e) má název vyhovující požadavkům podle § 27,

    f) má zajištěné udržovací šlechtění,

    g) pokud zahrnuje geneticky modifikované rostliny, jsou tyto zapsány do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu;1) pokud má být taková odrůda použita jako potravina nebo pro výrobu potravin, musí být schválena i podle zvláštního právního předpisu10).

    § 26 odst. 2

    Požadavek podle odstavce 1 písm. a) až d) nemusí být splněn u odrůd uchovávaných z důvodů zachování biologické rozmanitosti.

    § 26 odst. 3

    Užitná hodnota není podmínkou registrace odrůd, jde-li o

    a) komponenty hybridů,

    b) odrůdy trav, které nejsou určeny k využití jako pícnina,

    c) odrůdy zeleninových druhů,

    d) odrůdy ovocných druhů,

    e) odrůdy okrasných druhů, léčivých a aromatických rostlin,

    f) odrůdy, u kterých je vyžadována registrace pouze pro vývoz.

    § 26 odst. 4

    Odrůda se považuje za odlišnou, jestliže se zřetelně odlišuje projevem nejméně jednoho znaku od každé jiné odrůdy,

    a) která je zapsaná ve Státní odrůdové knize v České republice nebo v obdobném seznamu ve smluvní zemi nebo ve Společném katalogu odrůd, nebo

    b) u které byla v České republice či ve smluvní zemi podána žádost o zápis do úředního seznamu, nebo

    c) která je uváděna do oběhu v souladu s ustanoveními tohoto zákona.

    § 26 odst. 5

    Odrůda se považuje za uniformní, jestliže je dostatečně jednotná v projevu znaků, které se zahrnují do zkoušení odlišnosti, jakož i znaků používaných k popisu odrůdy, s výhradou odchylek, které lze oprávněně očekávat v důsledku zvláštností jejího rozmnožování.

    § 26 odst. 6

    Odrůda se považuje za stálou, jestliže v projevu znaků zahrnutých do zkoušení odlišnosti, jakož i ve znacích používaných k popisu odrůdy, zůstává beze změny po opakovaném množení nebo v případě zvláštního rozmnožovacího cyklu, na konci každého takového cyklu.

    § 26 odst. 7

    Odrůda má užitnou hodnotu, představuje-li souhrnem svých vlastností ve srovnání s jinými registrovanými odrůdami alespoň v některé významné pěstitelské oblasti zřejmý přínos pro pěstování nebo pro její využití anebo pro produkty od ní odvozené.

    § 27

    Název odrůdy

    § 27 odst. 1

    Pro jednu a tutéž odrůdu musí být použit stejný název v České republice jako v jiné smluvní nebo členské zemi3). To neplatí, pokud název odporuje ustanovení odstavce 2.

    § 27 odst. 2

    Není přípustný název odrůdy

    a) složený pouze z čísel, s výjimkou případů, kdy je takové označení zavedenou praxí pro označování odrůd,

    b) shodný nebo zaměnitelný s názvem používaným pro jinou odrůdu téhož nebo příbuzného druhu v České republice, smluvní nebo členské zemi3),

    c) vyvolávající nesprávné představy o hodnotě, vlastnostech nebo původu odrůdyči totožnosti šlechtitele,

    d) shodný nebo zaměnitelný s ochrannou známkou, označením původu nebo zeměpisným označením pro stejné nebo podobné výrobky, nebo jinak porušující práva nebo chráněné zájmy jiných osob,

    e) otížně vyslovitelný, obsahující vulgarismy nebo jinak jazykově nevhodný.

    § 27 odst. 3

    Pravidla pro posouzení vhodnosti názvu odrůdy vzhledem k požadavkům odstavce 2 stanoví vyhláška.

    § 27 odst. 4

    Osoba, která podává žádost je povinna sdělit Ústavu do 6 měsíců před předpokládaným ukončením zkoušek návrh názvu odrůdy vyhovující požadavkům odstavců 1 a 2.

    § 27 odst. 5

    Ústav zveřejňuje návrh názvu odrůdy3) ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Věstník Ústavu“). Námitku proti názvu odrůdy lze vznést u Ústavu do 3 měsíců po zveřejnění návrhu názvu. O námitkách rozhoduje Ústav podle obecných ustanovení správního řádu; proti jeho rozhodnutí není přípustné odvolání.

    § 27 odst. 6

    Ministerstvo stanoví vyhláškou pravidla pro posouzení vhodnosti názvu podle odstavce 3.

    § 28

    Podání žádosti o registraci odrůdy

    § 28 odst. 1

    Žádost o registraci odrůdy se podává Ústavu.

    § 28 odst. 2

    Registrovány mohou být odrůdy druhů uvedených v druhovém seznamu a odrůdy okrasných, léčivých a aromatických rostlin.

    § 28 odst. 3

    O registraci odrůdy může požádat osoba (dále jen „žadatel“), která

    1. je držitelem šlechtitelských práv k odrůdě podle zvláštního právního předpisu3), nebo

    2. podala žádost o udělení ochranných práv k odrůdě podle zvláštního právního předpisu3) a o udělení ochranných práv k odrůdě ještě nebylo rozhodnuto, nebo

    3. je udržovatelem odrůdy nechráněné podle zvláštního právního předpisu3).

    § 28 odst. 4

    Osoby uvedené v odstavci 3, které nemají trvalý pobyt nebo sídlo v České republice nebo ve smluvní zemi, musí k podání žádosti a k jednání v řízení o registraci odrůdy zmocnit zástupce, která má trvalý pobyt nebo sídlo v České republice.

    § 29

    Řízení o registraci

    § 29 odst. 1

    Žádost musí obsahovat

    1. jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, a místo trvalého pobytu žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu a sídlo, jde-li o právnickou osobu,

    2. jméno, příjmení a místo trvalého pobytu zmocněné osoby, jde-li o fyzickou osobu nebo obchodní firmu a sídlo, jde-li o právnickou osobu v případě postupu podle § 28 odst. 4,

    3. latinský a český název druhu, popřípadě jiný stupeň botanického třídění,

    4. název nebo předběžné označení odrůdy, která je předmětem žádosti,

    5. údaj o tom, zda se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu,

    6. údaje o výjimečných vlastnostech odrůdy, vyžadujících zvláštní způsob zkoušení,

    7. charekteristiku hlavních znaků odrůdy,

    8. údaj o tom, z kterých případných komponent se odrůda skládá,

    9. informaci o tom, v kterých zemích a pod jakým názvem je odrůda zapsána v úředním seznamu odrůd, popřípadě probíhá řízení o takovém zápisu,

    10. informaci o tom, v kterých zemích a pod jakým názvem jsou odrůdě udělena ochranná práva, popřípadě probíhá řízení pro jejich udělení,

    11. informaci o tom, kdo je udržovatel odrůdy a kde je udržovací šlechtění prováděno,

    12. informaci o užitkovém zaměření odrůdy, je-li na tom závislý způsob zkoušení,

    13. informaci o tom, zda je odrůda určena výhradně pro vývoz.

    § 29 odst. 2

    Při podání žádosti musí žadatel

    1. uhradit správní poplatek6),

    2. doložit v případě, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu, že geneticky modifikované rostliny, které zahrnuje, jsou zapsány v Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu1), a že daný zápis zahrnuje i uvádění do prostředí v rozsahu umožňujícím zkoušení odrůdy podle § 30 odst. 2,

    3. předložit u druhů, u nichž je užitná hodnota podmínkou registrace odrůdy, výsledky nejméně tří polních pokusů provedených v různých místech České republiky, ve kterých je odrůda srovnávána s jinými registrovanými odrůdami téhož druhu. Žadatel je povinen umožnit Ústavu kontrolu těchto pokusů.

    § 29 odst. 3

    Nesplňuje-li žádost náležitosti a požadavky stanovené tímto zákonem nebo vyskytují-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele, aby nedostatky odstranil a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně ho upozorní, že v případě neodstranění nedostatků v žádosti, bude řízení zastaveno. Pokud žadatel nedostatky v žádosti neodstraní, Ústav řízení zastaví.

    § 30

    Zkoušení odrůd

    § 30 odst. 1

    Žadatel je povinen

    a) dodat Ústavu bezplatně rozmnožovací materiál v potřebném množství a jakosti, nezbytný k přezkoumání odrůdy podle odstavce 2 ve lhůtě stanovené Věstníkem Ústavu; pokud žadatel rozmnožovací materiál dodá opožděně, Ústav odloží zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období,

    1. poskytnout další informace nebo podklady nezbytné pro hodnocení odrůdy, vyžádá-li si to Ústav,

    2. uhradit Ústavu náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením; Ústav je oprávněn požadovat zálohu od osoby, na jejíž žádost se odborné úkony mají provést, popřípadě i úhradu nákladů předem, je-li zřejmé, že budou provedeny a jaká bude jejich přibližná výše; Ústav řízení přeruší, pokud žadatel náklady neuhradí.

    § 30 odst. 2

    Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům stanoveným v § 26, jestliže jsou splněny náležitosti a požadavky podle § 28 a 29.

    § 30 odst. 3

    Ústav ke zjišťování odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty provádí polní a laboratorní zkoušky dle metodik, které zveřejňuje ve Věstníku Ústavu.

    § 30 odst. 4

    Ústav umožní osobě, která prokáže důvodný zájem, aby se seznámila se zkouškami prováděnými podle odstavce 3.

    § 30 odst. 5

    Ústav může k provádění dílčích zkušebních úkonů podle zvláštního právního předpisu11) uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou za předpokladu, že tyto dílčí zkušební úkony budou prováděny pod odborným dozorem Ústavu.

    § 30 odst. 6

    Ústav ukončí další zkoušení a zamítne žádost o registraci, prokáží-li dílčí výsledky zkoušení, že odrůda nesplňuje některý z předpokladů pro registraci, stanovených zákonem.

    § 30 odst. 7

    Ústav je oprávněn přezkoumat stav a dokumentaci udržovacího šlechtění zkoušené odrůdy. Zjistí-li Ústav, že stav udržovacího šlechtění nezaručuje další existenci odrůdy nebo výrobu rozmnožovacího materiálu s vlastnostmi požadovanými tímto zákonem nebo není vedena dokumentace udržovacího šlechtění, uloží rozhodnutím lhůtu k odstranění nedostatků. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, Ústav žádost o registraci zamítne.

    § 30 odst. 8

    Ústav každoročně sdělí výsledky zkoušek pro registraci

    a) žadateli o registraci,

    b) odrůdové komisi.

    § 30 odst. 9

    Každý má právo seznámit se s výsledky zkoušek pro registraci.

    § 31

    Odrůdová komise

    § 31 odst. 1

    Odrůdovou komisi jmenuje ministr zemědělství na návrh ředitele Ústavu na dobu pěti let z okruhu zemědělských odborníků, představitelů výzkumu, školství, šlechtitelů, množitelů a zájmových svazů. Za každého člena je jmenován náhradník.

    § 31 odst. 2

    Odrůdová komise

    a) posuzuje na základě výsledků zkoušek podle § 30 odst. 2, zda byly splněny předpoklady pro registraci odrůdy podle § 26 odst. 1 písm. d) a vydává k tomu své stanovisko,

    b)posuzuje metodiky zkoušek užitné hodnoty.

    § 31 odst. 3

    Odrůdová komise je sedmičlenná, řízená předsedou voleným členy komise.

    § 31 odst. 4

    Jednání Odrůdové komise svolává předseda, a to minimálně jednou za šest měsíců.

    § 31 odst. 5

    Jednání Odrůdové komise se řídí jejím jednacím řádem, který komise přijme na svém prvním zasedání; o stanoviscích podle odstavce 2 Odrůdová komise hlasuje.

    § 31 odst. 6

    Odrůdová komise si může přizvat na svá jednání experty, kteří nemají hlasovací právo.

    § 32

    Rozhodnutí o registraci

    § 32 odst 1

    Ústav vydá rozhodnutí o registraci odrůdy, jejíž zkoušení bylo ukončeno, a zapíše odrůdu do Státní odrůdové knihy, jestliže

    1. jsou splněny předpoklady uvedené v § 26 odst. 1,

    2. byla s výsledky zkoušek odrůdy, u které je podmínkou registrace zjišťování užitné hodnoty, seznámena Odrůdová komise a do 30 dnů vydala své stanovisko.

    § 32 odst. 2

    Ústav vydá rozhodnutí o registraci odrůdy, nevydá-li Odrůdová komise stanovisko podle odstavce 1.

    § 33

    Státní odrůdová kniha

    § 33 odst. 1

    Státní odrůdová kniha je úředním seznamem odrůd rostlin, které jsou v České republice registrovány.

    § 33 odst. 2

    Zápis do Státní odrůdové knihy obsahuje

    a) název odrůdy,

    b) latinský a český název druhu, k němuž odrůda náleží,

    c) jméno a adresu žadatele,

    d) jméno a adresu udržovatele odrůdy,

    e) datum podání žádosti o registraci,

    f) den nabytí právní moci rozhodnutí o registraci,

    g) stručný popis významných pěstebních a užitkových vlastností odrůdy,

    h) identifikační údaje zápisu do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu1); údaje o funkci genetické modifikace1), a pokud je odrůda určena k použití jako potravina nebo pro výrobu potravin, i údaje o schválení podle zvláštního právního předpisu12).

    § 33 odst. 3

    Ústav do Státní odrůdové knihy zapisuje též prodloužení registrace, uplynutí doby registrace, zrušení registrace, a změny údajů o udržovateli odrůdy.

    § 33 odst. 4

    Jestliže je odrůda ve smluvní zemi registrována s odchylným názvem od názvu schváleného v České republice nebo má-li být pro označování rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy vyráběného a uznávaného pro vývoz použito odchylného názvu, zapíše Ústav do Státní odrůdové knihy i tento název.

    § 33 odst. 5

    Ústav každoročně zveřejňuje seznam všech odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize, včetně údajů o jejich udržovatelích. Odrůdy hybridní, odrůdy geneticky modifikované a odrůdy uchovávané z důvodu zachování biologické rozmanitosti se v seznamu uvádějí s tímto označením.

    § 33 odst. 6

    Udržovatel registrované odrůdy je povinen sdělit Ústavu do 30 dnů změny údajů uvedených v odstavci 2 písm. d) a h) a 4.

    § 33 odst.

    Všechny zápisy, změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy jsou zveřejňovány ve Věstníku Ústavu.

    § 34

    Doba registrace

    § 34 odst. 1

    Odrůdy se registrují na dobu do konce desátého kalendářního roku od roku zaregistrování odrůdy. Odrůdy révy, chmele, ovocných a okrasných dřevin, se registrují na dobu do konce patnáctého kalendářního roku od roku zaregistrování odrůdy.

    § 34 odst. 2

    Registrace může být na žádost udržovatele opakovaně prodloužena. Podáním žádosti se registrace předběžně prodlužuje až do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti.

    § 34 odst. 3

    Žádost o prodloužení registrace se předkládá Ústavu nejpozději dva roky před uplynutím doby registrace. Je – li žádost podána po této lhůtě, ústav žádost zamítne.

    § 34 odst. 4

    Udržovatel, který požádal o prodloužení registrace, je povinen dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůdě.

    § 34 odst. 5

    Jestliže odrůda splňuje podmínky registrace podle § 26 odst. 1, Ústav prodlouží rozhodnutím registraci odrůdy o deset let.

    § 35

    Udržování odrůdy

    § 35 odst. 1

    Po dobu registrace musí být odrůda udržována udržovacím šlechtěním.

    § 35 odst. 2

    Registrovaná odrůda může být udržována v České republice nebo též v zahraničí, pokud je zabezpečena kontrola udržovacího šlechtění. Je-li registrovaná odrůda udržována pouze v zahraničí, musí být udržovatelem pro jednání s Ústavem zmocněn zástupce s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice.

    § 35 odst. 3

    Pokud odrůdu udržují další udržovatelé,

    1. může každý z nich podat žádost o zápis jako další udržovatel odrůdy; jedná-li se o chráněnou odrůdu, musí být doložen písemný souhlas držitele šlechtitelských práv,

    2. další udržovatel je povinen dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůdě,

    3. Ústav udržovatele zapíše, pokud se na základě provedených zkoušek prokáže, že odrůda má vlastnosti, které byly podmínkou její registrace; náklady na zkušební úkony hradí žadatel o zápis jako další udržovatel odrůdy.

    § 35 odst. 4

    Ústav zapíše jako udržovatele osobu, která převzala udržovací šlechtění odrůdy od udržovatele zapsaného ve Státní odrůdové knize. Takovéto převzetí nevyžaduje provedení zkoušek podle odstavce 3 písm.c).

    § 35 odst. 5

    Udržovatel odrůdy je povinen vést záznamy o udržovacím šlechtění a o množství produkovaného rozmnožovacího materiálu a předložit je na požádání Ústavu.

    § 36

    Kontrola odrůd po registraci

    § 36 odst. 1

    (1) Ústav je povinen kontrolovat, zda odrůda má ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1.

    § 36 odst. 2

    Udržovatel je povinen na vyžádání Ústavu dodat zdarma kontrolní vzorky rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy za účelem zjištění, zda má odrůda ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1, a předložit dokumentaci udržovacího šlechtění.

    § 36 odst. 3

    Pověření zaměstnanci Ústavu mají právo odebírat vzorky rozmnožovacího materiálu z udržovacího šlechtění registrované odrůdy pro zjištění, zda odrůda je uniformní a stálá.

    § 36 odst. 4

    Zjistí-li Ústav, že registrovaná odrůda již nemá vlastnosti podle § 26 odst. 1 nebo že stav udržovacího šlechtění nezaručuje udržení těchto vlastností, uloží udržovateli odrůdy lhůtu k nápravě. Náklady následných zkoušek hradí udržovatel odrůdy. Nejsou-li nedostatky odstraněny v uložené lhůtě, rozhodne Ústav o zrušení registrace.

    § 37

    Zrušení registrace

    § 37 odst. 1

    Ústav ve Státní odrůdové knize vyznačí uplynutí doby registrace, jestliže tato doba podle § 34 uplynula.

    § 37 odst. 2

    Ústav rozhodne o zrušení registrace odrůdy a zrušení vyznačí ve Státní odrůdové knize, jestliže

    a) o to požádá udržovatel odrůdy; je – li udržovatelů více, musí žádost podat všichni udržovatelé,

    b) odrůda ztratila užitnou hodnotu, pokud je užitná hodnota podmínkou registrace,

    c) odrůda ztratila uniformitu nebo stálost,

    d) odrůda ohrožuje zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí,

    e) vyjde dodatečně najevo, že nebyly splněny podmínky pro registraci. Ústav v takovém případě může rozhodnout, že se na rozhodnutí o registraci odrůdy hledí jakoby nebylo uděleno,

    f) stav udržovacího šlechtění nebo jeho dokumentace neumožňuje další udržení odrůdy, nebo není-li zajištěno udržovací šlechtění odrůdy,

    g)odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny, které byly vyřazeny ze seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů, schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu1).

    § 37 odst. 3

    Jestliže končí registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. d) a g) musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu bez prodlení po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace a odvolání nemá odkladný účinek.

    § 37 odst. 4

    Jestliže končí registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. e), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu ve lhůtě uvedené v rozhodnutí, nejpozději však do konce roku, v němž bylo o zrušení registrace rozhodnuto.

    § 37 odst. 5

    Jestliže končí registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) a f) a odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, smí být její rozmnožovací materiál uznáván a uváděn do oběhu ve lhůtě stanovené Ústavem, nejpozději však do 30. Června třetího roku po zrušení registrace.

    § 38

    Informace o registrovaných odrůdách

    § 38 odst. 1

    Každý má právo se seznámit s vlastnostmi registrovaných odrůd, zjištěnými Ústavem i s výsledky jejich zkoušek.

    § 38 odst. 2

    Ústav zveřejňuje informace o významných pěstebních a užitkových vlastnostech registrovaných odrůd; tím nejsou dotčena zvláštní ustanovení zákona o ochraně osobních údajů13).

    § 38 odst.

    Ústav může pro účely poskytování informací podle odstavce 2 provádět samostatné zkoušky a využívat výsledky zkoušek jiných odborně způsobilých subjektů.

    § 39

    Zveřejňování informací

    § 39 odst. 1

    Ve Věstníku Ústavu se zveřejňují tyto údaje:

    a) přehled registrovaných a evidovaných dodavatelů,

    b) informace o výměře přihlášených a o uznaných množitelských porostech podle jednotlivých odrůd za sklizňový rok,

    c) informace o množství uznaného rozmnožovacího materiálu podle jednotlivých odrůd za sklizňový rok,

    d) seznam odrůd, jejichž rozmnožovací materiál lze uvádět do oběhu jako konformní rozmnožovací materiál podle § 10,

    e) seznam neregistrovaných odrůd révy, jejichž rozmnožovací materiál lze uvádět do oběhu jako konformní rozmnožovací materiál,

    f) informace o podaných žádostech o registraci odrůdy,

    g) požadavky na termín, místo dodání, množství a jakost rozmnožovacího materiálu pro zkoušky v příslušném vegetačním období, podle § 30 odst.1 písm.a).

    § 40

    Oprávnění ministerstva v mimořádných případech

    § 40 odst. 1

    Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu certifikovaným rozmnožovacím materiálem některých druhů uvedených v druhovém seznamu, stanovit a oznámit ve Věstníku Ministerstva zemědělství, (dále jen „Věstník ministerstva“) druhy, jejichž rozmnožovací materiál se smí nejdéle po dobu jednoho roku uvádět do oběhu se sníženými požadavky na vlastnosti; současně může stanovit druhy jejichž rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu jako obchodní, stanovit vlastnosti, které musí mít a způsob jeho kontroly.

    § 40 odst. 2

    Ministerstvo může, jde-li o odvracení škod v důsledku nedostatku rozmnožovacího materiálu registrovaných odrůd, stanovit Věstníkem ministerstva, že rozmnožovací materiál vymezených neregistrovaných odrůd je dovoleno uvádět do oběhu na dobu nejvýše jednoho roku.

    § 40 odst. 3

    Ministerstvo může stanovit Věstníkem ministerstva, že rozmnožovací materiál neregistrované odrůdy smí být uváděn do oběhu po dobu trvání zkoušek podle § 31, nejdéle však po dobu tří let, jde-li o druh uvedený v druhovém seznamu a ve Státní odrůdové knize není zapsána žádná odrůda daného druhu.

    § 40 odst. 4

    Ministerstvo může vyhláškou stanovit pro některé druhy okrasných rostlin požadavky pro uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu.

    § 41

    Pokuty

    § 41 odst. 1

    Pokutu do výše 200 000 Kč uloží Ústav osobě, která ztěžuje nebo maří výkon kontroly prováděné v souladu s tímto zákonem.

    § 41 odst. 2

    Pokutu do výše 500 000 Kč uloží Ústav osobě, která

    a) uvede do oběhu rozmnožovací materiál včetně směsí, který podle tohoto zákona není dovoleno uvádět do oběhu,

    b) nevede záznamy vyžadované tímto zákonem nebo neuchovává je po dobu stanovenou tímto zákonem,

    c) neuchovává vzorky, které tento zákon přikazuje uchovávat,

    d) uvede do oběhu rozmnožovací materiál včetně směsí, který není balen nebo označen způsobem vyžadovaným v § 13, 14 a 19,

    e) nesplní registrační nebo ohlašovací povinnost podle § 16,

    f) nesplní ohlašovací povinnost nebo povinnost podání žádosti při dovozu rozmnožovacího materiálu podle § 18,

    g) v uzavřené oblasti pro výrobu základní sadby brambor nedodržuje ustanovení podle § 7 odst. 4,

    1. poruší ustanovení § 8 pro uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti,

    2. nevede seznam odrůd nebo nemá uloženy popisy odrůd podle § 10 odst. 7 písm.c) a § 25 odst. 1 písm. d).

    § 41 odst. 3

    Pokutu až do výše 1 000 000 Kč uloží Ústav osobě, která

    a) se dopustí klamání podle § 20,

    b) vydává za rozmnožovací materiál a uvádí do oběhu materiál, který není rozmnožovacím materiálem ve smyslu tohoto zákona,

    1. nedodrží ústavem nařízené zvláštní opatření podle § 22,

    2. uvede do oběhu rozmnožovací materiál, který svými vlastnostmi neodpovídá vlastnostem uvedeným v uznávacím listu.

    § 41 odst. 4

    Pokutu až do výše 5 000 000 Kč uloží Ústav osobě, která uvede do oběhu rozmnožovací materiál odrůdy, jejíž registrace skončila z důvodu ohrožení zdraví lidí, zvířat, rostlin nebo životního prostředí podle §37 odst. 2 písm. d) nebo g).

    § 41 odst. 5

    Pokutu do výše dvojnásobku částek uvedených v odstavci 2 až 4 uloží Ústav osobě, která se dopustila jednání podle odstavce 2 až 4 opětovně. Opětovným porušením povinnosti se rozumí porušení povinnosti stanovené tímto zákonem stejnou osobou v době do jednoho roku od právní moci rozhodnutí, jímž jí byla uložena pokuta za předchozí porušení povinností podle tohoto zákona.

    § 41 odst. 6

    Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

    § 41 odst. 7

    Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy Ústav zjistil porušení povinností, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

    § 41 odst. 8

    Pokutu vybírá ten orgán, který ji uložil. Pokutu vymáhá územní finanční orgán. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu).

    § 41 odst. 9

    Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

    § 42

    Výjimky z působnosti zákona

    § 42

    Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na rozmnožovací materiál používaný pro výzkumné a pokusné účely, pro šlechtění nových odrůd, na uchování genetické rozmanitosti, zejména zachování biodiverzity krajiny, a na reprodukční materiál lesních dřevin.

    § 43

    Vztah ke správnímu řádu

    § 43 odst.1

    Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na rozhodování správních orgánů podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení12), s výjimkou ustanovení o lhůtách pro rozhodování, jsou-li v rámci řízení prováděny zkoušky nezbytné pro vydání rozhodnutí; v takovém případě Ústav rozhodne nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení těchto zkoušek.

    § 43 odst. 2

    Ústav rozhodne o registraci odrůdy nejpozději do 3 měsíců po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí, či po obdržení výsledků těchto zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a uplynula – li lhůta pro podání námitek proti názvu odrůdy.

    § 43 odst. 3

    Odvolání proti rozhodnutím Ústavu vydaným podle § 8 odst. 2 nebo 3, § 9 odst. 2 nebo 3 a § 22 nemá odkladný účinek.

    § 44

    Přechodná ustanovení

    § 44

    1. Zápisy odrůd ve Státní odrůdové knize provedené před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny .

    2. Rozhodnutí vydaná podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti.

    3. Řízení o registraci odrůdy zahájená a neskončená před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

    4. Množitelské porosty založené podle dosavadních předpisů se uznávají podle dosavadních předpisů. Rozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznává podle dosavadních předpisů u révy a chmele po dobu jednoho roku a u ovocných druhů po dobu tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

    5.Registrace osob podle dosavadních právních předpisů se považuje za registraci či evidenci osob podle tohoto zákona.

    6.Osoby podléhající nově registraci podle § 16, musí podat žádost o registraci nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

    7. Konformní rozmnožovací materiál se může uvádět do oběhu podle § 10 až po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

    8. Návěsky podle dosavadních předpisů lze používat nejdéle po dobu tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

    9. Odrůdy nově zařazených druhů v příloze č.1 tohoto zákona se smějí uvádět do oběhu jako neregistrované nejdéle po dobu tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za předpokladu, že bude podána žádost o registraci odrůdy nejpozději do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.

    § 45

    Zrušovací ustanovení

    Zrušuje se zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění zákona 357/1999 Sb., zákona č. 153/2000 Sb. a zákona č. 408/2000 Sb.

    Čásr VI

    § 46

    Sazebník správních poplatků uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č.160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č.223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č.62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb. a zákona č. 140/2001 Sb. se mění takto:

    1. Položka 87 písmeno d) zní:

    „d) o registraci osoby k uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu (§ 31 odst. 1 zákona č. 92/1996 Sb., ve znění zákona č. 357/1999 Sb.

    Kč 100.“.

    § 47

    Účinnost

    § 47

    1.Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.dubna 2002 s výjimkou

    a) ustanovení § 15 a § 25 které nabývají účinnosti dnem 1. Ledna 2003,

    b) ustanovení § 10 odst.5, § 18 odst. 1 písm. c) a § 18 odst. 8 písm. a), která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

    2. Ustanovení § 18 odst. 4 pozbývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

    Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací

    Vládní návrh zákona o oběhu osiv a sadby - EU | Paragrafiq