Návrh zákona o Institutu pro dokumentaci totality je dalším zásadním krokem na poli překonávání komunistické minulosti v České republice. Po zřízení Spolkového úřadu pro podklady Stasi ve Spolkové republice Německo i polského Institutu národní paměti se zdálo, že proces překonávání neblahého komunistického dědictví u nás ztrácí dynamiku či dokonce stagnuje. Řada afér z poslední doby, zapříčiněných právě nejasným přístupem k materiálům zejména Státní bezpečnosti a dalších komunistických bezpečnostních složek a následný ohlas veřejnosti ukazuje, že je vhodná doba pro zásadní řešení přístupu k dokumentaci soustředěné ve svého druhu „třináctých komnatách“ české státní správy.
České republice schází instituce, která by se kromě zpřístupňování svazků profesionálně zabývala minulostí, analyzovala zachované archivní a spisové materiály Státní bezpečnosti, s ní spolupracujících a jí podřízených bezpečnostních složek, a výsledky své činnosti podle zvláštního zákona aktivně předkládala veřejnosti. Pouze zapojení veřejnosti do diskuse o naší totalitní minulosti totiž může v české společnosti vytvořit obranné antitotalitní reflexe, tolik potřebné pro další směřování naší pluralitní a na demokratických základech postavené společnosti. Pouze tímto způsobem se tyto informace mohou dostat do obecnějšího povědomí a do učebnic a vykonat tak svoji úlohu při formování nových generací, které již komunistický režim nemohly zažít.
Určitou dynamiku získal proces vyrovnávání s komunistickou minulosti již v souvislosti se senátním návrhem novely zákona č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, který zároveň novelizuje zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (viz Senátní návrh zákona, tisk č. 1021). Senátní návrh zásadně mění přístup ke zpřístupňování svazků bývalé Státní bezpečnosti a materiálům Komunistické strany Československa.
Předkládaný návrh zákona navazuje právě na tento moment předjímaný Senátním návrhem zákona. Završuje systémovou změnu přístupu k zachovaným materiálům Státní bezpečnosti a dalších bezpečnostních složek, a vytváří podle vzoru našich západních a severních sousedů Institut pro dokumentaci totality. Pod kontrolou Parlamentu České republiky tak bude umožněno optimálně řešit složitou problematiku správy svazkové agendy Státní bezpečnosti a dalších bezpečnostních složek a zpřístupnění zachované dokumentace.
V návaznosti na výše zmíněnou novelu zákona umožní vznik Institutu pro dokumentaci totality výrazné rozšíření počtu občanů seznamujících se s postupem a praktikami komunistické tajné policie, včetně zásadní změny kvality zpřístupňované dokumentace. Soustředění téměř veškerých zachovaných svazků z ministerstva vnitra (archiv MV ČR, ÚZSI), ministerstva obrany (archiv bývalé Vojenské kontrarozvědky) a ministerstva spravedlnosti (archiv bývalého odboru vnitřní ochrany SNV MS ČR) na jedno místo vytvoří nezbytné předpoklady pro jejich celkovou analýzu a maximální rozsah zpřístupňování. Spolupráce Institutu pro dokumentaci totality s Vojenským zpravodajstvím při přístupu k operativnímu archivu bývalé Zpravodajské správy Generálního štábu zajistí předpoklady k úplné rekonstrukci činnosti komunistických bezpečnostních složek, zmapování jejich aktivit
- 12 -
ve prospěch československého komunistického režimu a Sovětského svazu, proti československým občanům a tedy vlastní společnosti.
Tato nová organizace umožní zpřístupnit výsledky analýzy činnosti Státní bezpečnosti i osobám, kterým komunistické bezpečnostní složky omezovaly jejich lidská práva, aniž by na ně vedly svazky. Tímto způsobem bude odhalena dosud netušená škála represí a protiprávních aktů Státní bezpečnosti, a rozšířena znalost české i světové veřejnosti o další metody totalitního vládnutí, kontroly a perzekuce obyvatelstva.
Mezi úkoly Institutu pro dokumentaci totality bude patřit i odborná péče o spravované písemnosti a další materiály, výzkumná činnost zahrnující systematické badatelské aktivity v dalších archivech České republiky, kde se nacházejí doplňující informace a informační výstupy komunistických bezpečnostních složek. Návrh zákona státním orgánům a orgánům samosprávy ukládá povinnost poskytnout pracovníkům Institutu pro dokumentaci totality nezbytnou součinnost a spolupráci. V neposlední řadě bude Institut pro dokumentaci totality spolupracovat s ministerstvem vnitra při naplňování zákon č. 451/1991 Sb., s Národním bezpečnostním úřadem v souvislosti s prováděním bezpečnostních prověrek (zákon č. 148/1998 Sb.) a se zpravodajskými službami (zákon č. 153/1994 Sb.).
Zákon vymezuje způsob žádostí o sdělení anebo zpřístupnění informací, způsob jejich zpřístupnění, umožňuje vedení nezbytných specializovaných informačních systémů, zabezpečuje nezbytnou ochranu osobních údajů a vymezuje rozsah dokumentace určené ke zpřístupnění. V návaznosti na Senátní návrh zákona novelizující zákon č. 140/1996 Sb. bude v rámci Institutu pro dokumentaci totality zřízena zvláštní komise, která za účasti pověřených pracovníků zpravodajských služeb a dalších odborníků bude navrhovat výjimky ze zpřístupnění v jednotlivých případech, týkajících se dokumentace hodné zvláštního zřetele, zvláště svazkové agendy vzniklé činnosti hlavní správy rozvědky SNB a jejích předchůdců. V souladu se Senátním návrhem zákona bude návrh Institutu pro dokumentaci totality schvalován orgánem Senátu pro sledování procesu zpřístupňování.
Zákon dále stanoví podmínky a způsob volby ředitele Institutu pro dokumentaci totality a jeho zástupce, včetně zániku jejich funkcí, a povinnosti vůči Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Zvláštním institutem nahrazujícím u vedení a zaměstnanců Institutu pro dokumentaci totality do značné míry ochranu utajovaných skutečností bude institut mlčenlivosti. Tento model je nutný s ohledem na fakt, že Institut pro dokumentaci totality sice nebude spravovat materiály a dokumenty v režimu utajovaných skutečností, přesto však bude nakládat s některými údaji, které budou vyňaty ze zpřístupnění.
Kromě povinnosti zpřístupňovat svazky vzniklé činností Státní bezpečnosti a dalších bezpečnostních složek podle zákona č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností Státní bezpečnosti, ve znění Senátního návrhu zákona (viz citovaný parlamentní tisk č. 1021), přechází na Institut pro dokumentaci totality i povinnost zveřejnění evidenčních záznamů ze zachovaných a rekonstruovaných protokolů svazků a dalších evidenčních pomůcek Státní bezpečnosti z let 1948 - 1989 a údajů k příslušníkům Státní bezpečnosti, jejichž vybrané části personálních (kádrových) spisů již byly zpřístupněny oprávněnému žadateli.
Aby byla zajištěna činnost Institutu pro dokumentaci totality a zároveň nebyly nijak narušeny povinnosti stanovené dalšími zákony, předají ministerstvo vnitra, obrany, spravedlnosti a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) archivní fondy operativních a vyšetřovacích spisů a Bezpečnostní a informační služba vybrané svazky v termínu do 31. března 2003; ÚZSI v součinnosti s Národním bezpečnostním úřadem posoudí oprávněnost stupně utajení zbytku svazkové agendy hlavní správy rozvědky a v případě jeho zrušení tyto svazky neprodleně předá.
- 13 -
Podrobnější organizační úpravu a vymezení činnosti provede ředitel Institutu pro dokumentaci totality v rámci aktů interního řízení (zejména vydáním Statutu). Zároveň jako poradní orgán zřídí grémium, složené z význačných odborníků ze společenskovědní oblasti. Platové poměry ředitele a jeho zástupce jsou odvozeny od úpravy Úřadu na ochranu osobních údajů; zaměstnanců Institutu pro dokumentaci totality standardně jako u zaměstnanců orgánů státní správy.
Náklady na provoz Institutu pro dokumentaci totality zatím nelze přesně vyčíslit; budou odvozeny zejména z nákladů na provoz budovy, rozsahu činnosti a počtu zaměstnanců. Jejich snížení bude zajištěno zejména zánikem činností a pracovišť v rámci jednotlivých resortů, které se touto problematiku až dosud zabývají (archiv ministerstva vnitra ČR, pracoviště dokumentace Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu a některá další). Předkladatelé návrhu zákona považují za nutné zdůraznit, že každá koruna investovaná do této sofistikované formy poznávání a překonávání totalitní minulosti se naší demokracii v budoucnu mnohonásobně vrátí.
Předložený návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a jejími mezinárodními závazky.
K Čl. I
K § 1
Zřizuje se Institut pro dokumentaci totality se sídlem v Praze jako organizační složka státu v Praze.
K § 2
Charakterizuje poslání Institutu a obecně vymezuje jeho činnost.
K § 3
Určuje povinnost státních orgánů a orgánů samosprávy poskytnout kopie dokumentace potřebné k činnosti Institutu. Dává Institutu právo nahlédnout do archiválií bez odepření souhlasu příslušného orgánu.
K § 4
Definuje žadatele o sdělení a zpřístupnění dokumentů a informací.
K § 5
Stanoví povinnosti Institutu v rámci správy a zpřístupňování dokumentů a dalších materiálů, jejich systematickou analýzu, provozování informačních systémů, vedení registrů. spolupráce s ministerstvem vnitra, Národním bezpečnostním úřadem a zpravodajskými službami.
- 14 -
K § 6
Upravuje rozsah zpřístupnění dokumentů zejména v souladu se zákonem č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
K § 7
Stanoví ochranu osobních údajů při zpřístupňování vzniklých činností Státní bezpečnosti dle zvláštního zákona, včetně výjimek u spolupracovníků Státní bezpečnosti a dalších bezpečnostních složek, osob ve služebním poměru či politické a státní funkci. Zároveň vyjímá zpřístupňování dokumentů a informací z režimu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.
K § 8
Stanoví způsob žádosti o sdělení a zpřístupnění informací a dokumentů, včetně opětovné žádost v případě vynětí požadovaných dokumentů nebo jejich částí ze zpřístupnění.
K § 9
Stanoví lhůty k vyřízení žádostí pro podání informací do 30 dnů a zpřístupnění dokumentace do 60 dnů.
K § 10
Určuje způsob zpřístupnění a možnost získání kopií dokumentů žadateli a úhradu nákladů spojených s pořízením těchto kopií.
K § 11
Upravuje způsob volby ředitele Institutu a jeho zástupce.
K § 12
Upravuje neslučitelnost funkce ředitele Institutu s některými dalšími funkcemi.
K § 13
Stanoví plat a náhradu výdajů naturálního plnění ředitele Institutu.
K § 14
Stanoví způsob zániku funkce ředitele Institutu.
K § 15
Stanoví povinnost ředitele Institutu podávat Poslanecké sněmovně, Senátu, prezidentu republiky a vládě ČR každoroční zprávu o činnosti Institutu a seznamovat veřejnost s jeho činností. Opravňuje ředitele Institutu účastnit se jednání Poslanecké sněmovny a jejich orgánů ve věcech týkajících se jeho působnosti.
K § 16
Stanoví způsob volby zástupce ředitele Institutu, způsob zániku jeho funkce a výši platu.
- 15 -
K § 17
Zřizuje grémium jako poradní orgán ředitele Institutu a jeho složení.
K § 18
Zřizuje zvláštní komisi Institutu, její složení a náplň činnosti.
K § 19
Stanoví podmínku pro vynětí dokumentů nebo jejich částí ze zpřístupnění.
K § 20
Stanoví povinnosti mlčelivosti pro ředitele Institutu, jeho zástupce, zaměstnance Institutu a členy zvláštní komise a způsob zproštění mlčenlivosti.
K § 21
Stanoví způsob vytvoření a provozování informačního systému Institutu.
K § 22
Určuje povinnost Institutu vydat tiskem a na elektronických médiích přepis všech evidenčních záznamů dle zvláštního zákona a průběžně vydávat seznam zpřístupněných spisů příslušníků Státní bezpečnosti.
K § 23
Ustanovení přechodná a závěrečná stanoví přechod kompetencí z jednotlivých ministerstev a institucí na Institut, včetně předání archivních fondů a jednotlivých dokumentů. Ukládá řediteli vydat statut Institutu a určuje způsob napojení na státní rozpočet. Stanoví pracovně právní vztahy ředitele, zástupce a zaměstnanců Institutu a platové poměry zaměstnanců.
K Čl. II
Novelizuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Zařazuje Institut pro dokumentaci totality mezi vyjmenované složky státu.
Čl. III
Stanoví účinnost zákona.
- 16 -
Dotčená část stávající úpravy zákona s vyznačením navrhované změny.
Stávající stav, Navrhované změny.
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích , ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 229/2000 Sb.
Organizační složky státu § 3
(1) Organizačními složkami státu (dále jen "organizační složka") jsou ministerstva a jiné správní úřady5) státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Institut pro dokumentaci totality a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.
Václav Krása v. r. Marek Benda v. r. Josef Janeček v. r.
Miroslav Ouzký v.r. Zdeňka Horníková v.r. Jaroslav Pešán v.r.
Alena Páralová v.r. Lucie Talmanová v.r. Miroslav Kučera ml. v.r.
Petr Hort v.r. Jan Svoboda v.r. Jaroslav Plachý v.r.
Patočka Jiří v.r. Jiří Bílý v.r. Miroslava Němcová v.r.
Milan Zuna v.r. Tomáš Teplík v.r. Eva Dundáčková v.r.
František Ondruš v.r. Karel Kühnl v.r. Ivan Pilip v.r.
Pavel Pešek v.r. Zdeněk Kořistka v.r. Pavel Svoboda v.r.
Ivana Hanačíková v.r. Jaroslav Perger v.r. Pavel Němec v.r.
Ladislav Korbel v.r. Monika Mihaličková v.r. Stanislav Volák v.r.
Michal Lobkowicz v.r. Petr Mareš v.r. Jan Kasal v.r.
Pavel Severa v.r. Pavel Šafařík v.r. Jiří Havlíček v.r.
Ludmila Müllerová v.r. Jan Grůza v.r. Libor Ambrozek v.r.
Ladislav Šust v.r. Jiří Karas v.r. Vilém Holáň v.r.
Jaroslav Lobkowicz v.r. Tomáš Kvapil v.r. Michaela Šojdrová v.r.
Jaromír Talíř v.r. Vlasta Parkanová v.r. Pavel Tollner v.r.
Miloslav Výborný v.r.