K článku
I
K bodu 1
Pro
zvýšení úlohy
funkce depozitáře se stanoví podmínka oddělení výkonu
vlastnických práv akcionáře od funkce depozitáře, a to jak pro
banky, tak i pro spřízněné osoby těchto bank. Vzhledem
k hlavnímu poslání zdravotních pojišťoven se nepovažuje
za vhodné, aby i zprostředkovaně vykonávaly penzijní
připojištění.
K bodu 2
Zvýšení
základního jmění penzijních fondů má vytvořit odpovídající
podmínky pro zvýšení stability penzijních fondů a zároveň
vytvořit podmínky pro jejich integraci.
K bodu 3
Podmínka
zvyšování základního
jmění pouze peněžitými vklady vychází z potřeby, aby
penzijní fondy měly dostatečnou výši peněžních prostředků
na krytí činnosti penzijních fondů. Zákaz upisování akcií na
základě veřejné výzvy má zamezit, aby se akcionáři penzijního
fondu nestaly osoby,
které nebudou schváleny Ministerstvem financí.
Nově
zavedená povinnost schvalovat převody akcií penzijního fondu má
zabezpečit důvěryhodnost akcionářů. Obdobný postup je zvolen i
pro upisování nových akcií. Převod akcií bez souhlasu
Ministerstva financí je sankcionován způsobem, který omezuje
výkon akcionářských práv. Navržené postupy jsou běžné ve
vyspělých evropských zemích, např. v SRN.
Schvalování
převodu akcií na základě dědictví podléhá pouze oznamovací
povinnosti, neboť jakýkoliv jiný zásah do dědických práv je
nepřípustný.
Uplatňování
zástavního práva na akcie penzijních fondů by mohlo znamenat
obcházení schvalování převodu akcií penzijních fondů.
K bodu 4
Ruší
se legislativní zkratka, která je již zavedena v § 4 odst.5.
K bodu 5
Protože
prokurista může vykonávat funkci představenstva, nově podléhá
i prokurista schválení Ministerstvem financí.
K bodu 6
Dochází
k upřesnění pojmu pojišťovny tak, aby bylo jednoznačné,
že se jedná jak o komerční, tak zdravotní pojišťovny.
K bodu 7
Protože
zřizování účtů u depozitářů pro penzijní fondy je stanoveno
jinak než je uvedeno v zákoně č. 248/1992 Sb., v platném
znění, doplňuje se možnost odchylného postupu.
K bodu 8
Pro
zvýšení úlohy kontrolní funkce depozitáře se považuje za
nutné zmocnit Ministerstvo financí k rozhodnutí o změně
depozitáře, pokud neplní řádně svou kontrolní funkci.
Na
rozdíl od investičních fondů a investičních společností se
ukládá penzijním fondům zřídit více běžných účtů,
protože jeden běžný účet neodpovídá činnosti penzijních
fondů. V souvislosti s tím se upřesňuje, kdy může mít
penzijní fond běžný účet i u jiné banky než u depozitáře.
Nově
se umožňuje, aby příspěvek účastníka mohl být po stanovenou
dobu připisován i na účet penzijního fondu u bývalého
depozitáře, jako podmínka pro vznik nároku na státní příspěvek.
Při změně depozitáře často docházelo k případům, že
účastníci nebyli schopni změnit okamžitě způsob placení
příspěvků, a proto přicházeli o státní příspěvek.
K bodu 9 a 10
Ministerstvo
práce a sociálních věcí bylo účastníkem schvalování
penzijních plánů při udělování licencí penzijním fondům,
proto se považuje za nutné, aby bylo účastníkem schvalování i
změn penzijních plánů.
K bodu 11
Povinnost,
aby penzijní plán byl vždy připojen ke smlouvě, má zabezpečit
potřebnou informovanost pro účastníky penzijního připojištění,
protože z penzijního plánu vyplývají základní práva a
povinnosti účastníků a penzijního fondu.
K bodu 12
Pro
zvýšení právní jistoty účastníka v případě výpovědi
se považuje za nutné, aby účastník byl informován o datu zániku
penzijního připojištění.
K bodu 13
Jedná
se pouze o gramatické zpřesnění původního textu.
K bodu 14
Protože
předmětný zákon umožňuje poskytování několika druhů penzí,
je nutno upřesnit, že penzijní připojištění zaniká dnem
ukončení
výplaty poslední penze.
K bodu 15
Obdobně
jako v předchozím bodu se upřesňuje, že penzijní
připojištění zaniká dnem výplaty jednorázového vyrovnání
místo poslední penze.
K bodu 16 a 17
Tato
ustanovení mají umožnit, aby účastník mohl ponechat své
prostředky ke zhodnocování u jiného penzijního fondu, než u
kterého platí své příspěvky.
K bodu 18
Jedná
se pouze o úpravu pojmů související s pojmy v základním
důchodovém pojištění.
K bodu 19
Stanovení
minimální pojištěné doby má zabezpečit dlouhodobější
charakter penzijního připojištění.
K bodu 20
Od
roku 1996 byl v základním systému důchodového pojištění
zahájen proces postupného zvyšování důchodového věku.
Vzhledem k tomu se navrhuje zvýšit minimální věkovou
hranici pro nárok na starobní penzi z 50 na 55 let. Navrhované
opatření navíc přispěje k posílení principu dlouhodobých
úspor v penzijním připojištění.
K bodu 21
Toto
ustanovení má zabezpečit, aby penzijní fond měl v době,
kdy vyplácí jednorázové vyrovnání, již připsán státní
příspěvek.
K bodu 22
Navrhovaná
změna má odstranit znevýhodnění pravidelně platících
účastníků před účastníky, kteří zaplatili příspěvky
předem na delší období.
K bodu 23
Toto
ustanovení má umožnit výplatu odbytného, pokud je vyšší než
pozůstalostní penze.
K bodu 24 a 25
Upřesňuje
osoby, které žádají o výplatu odbytného, a zpřesňuje lhůtu
pro jeho výplatu.
K bodu 26
Upřesňuje
lhůtu pro převod prostředků účastníka v závislosti na
zánik penzijního připojištění.
K bodu 27
Rozšíření
zprávy o hospodaření penzijního fondu o informaci o nakládání
s prostředky penzijního fondu má zabezpečit odpovídající
informovanost účastníků.
K bodu 28
Souvisí
se zvýšením informovanosti účastníků i ostatní veřejnosti.
K bodu 29
Ustanovení
má zabezpečit zrovnoprávnění neziskových organizací, které
vytvářejí fond kulturních a sociálních potřeb.
K bodu 30
Upřesňuje
pojmy odkladu a přerušení placení v návaznosti na
pojištěnou dobu.
K bodu 31 a 32
Navrhuje
se, aby 25% zvýšení státního příspěvku, které podle
současné právní úpravy náleží pouze pro prvé 2 roky,
příslušelo po celou dobu trvání penzijního připojištění.
K bodu 33
Umožňuje,
aby účastníci platili příspěvky i u bývalého depozitáře
(viz bod 8).
K bodu 34 a 35
Tato
ustanovení zpřesňují lhůty pro poskytování státních
příspěvků.
K bodu 36 a 37
Prodloužení
lhůty odpovídá reálným možnostem penzijních fondů.
K bodu 38
Toto
ustanovení má vytvořit právní prostředí, aby bylo možno
požadovat preferenci zájmů účastníků před zájmy akcionářů
a jim spřízněných osob.
Způsobilost
penzijních fondů krýt nároky na dávky z penzijního
připojištění je jednou z nejdůležitějších skutečností,
která může bezprostředně ohrozit zájmy účastníků.
K bodu 39
Vytváří
se nové investiční možnosti pro penzijní fondy, t.j. možnost
nakupovat hypoteční zástavní listy a komunální obligace.
V případě komunálních obligací se požaduje (z důvodu
obezřetnosti), aby byly ručeny nebo vydány bankou. Dále se
umožňuje nákup nejbezpečnějších zahraničních cenných
papírů, t.j. dluhopisů, jejichž emitenty jsou státy nebo
centrální banky států OECD. V souvislostí s tímto se
upřesňuje, že penzijní fondy mohou nakupovat dluhopisy
”tuzemských” bank. Dále se upřesňuje podmínka obchodování
na burze cenných papírů tak, že se jedná o hlavní a vedlejší
trh této burzy.
Pro
zvýšení bezpečnosti ukládaných prostředků se stanoví
maximální limit pro vkladové účty u jednotlivých bank, a to
obdobně jako u cenných papírů jednoho emitenta.
K bodu 40
Pro
výpočet hodnoty cenných papírů v majetku penzijního fondu
se navrhuje použít vyhlášky č. 207/1998 Sb., která platí pro
výpočet hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém
nebo investičním fondu a to z toho důvodu, že vychází
z reálního ocenění majetku a zjednoduší činnost
depozitáře, vykonávajícího kontrolní funkci jak pro penzijní
fondy, tak pro investiční společnosti a investiční fondy, tím,
že bude používat pro oceňování pouze jeden právní předpis.
K bodu 41
Pro
některé druhy obchodů s cennými papíry nejsou organizátory
trhu uveřejněny kurzy cenných papírů, ale jejich ceny.
K bodu 42
Zákaz
zřizovat zástavní právo k majetku penzijního fondu vyplývá
z potřeby ochrany zájmů účastníků.
K bodu 43
Z důvodu
bezpečného uložení prostředků se stanoví pro nákup akcií a
podílových listů limit, a to v maximální výši 25 %
majetku penzijního fondu.
K bodu 44
Jedná
se přečíslování původních odstavců, které souvisí
s vložením nových odstavců.
K bodu 45
Upřesňuje
se, že nárok na podíl na zisku mají i ”bývalí účastníci”,
protože penzijní fond zhodnocoval jejich prostředky i v roce,
kdy ukončili penzijní připojištění.
Pokud
je zákonem stanovena minimální hranice pro výši základního
jmění, je nutné z důvodu stability penzijního fondu
zamezit, aby penzijní fondy převáděly ztrátu minulých období
do dalších let.
K bodu 46
Pro
zvýšení informovanosti účastníků a ostatní veřejnosti se
považuje za nutné, aby penzijní fondy informovaly, jakým způsobem
investovaly své prostředky.
K bodu 47
Z důvodu
možnosti kontroly oprávněnosti čerpání státních příspěvků
a výše vyplácených dávek se stanoví povinnost tyto doklady
archivovat.
K bodu 48
Toto
ustanovení upřesňuje podrobnosti zápisu do obchodního
rejstříku.
K bodu 49
Navrhované
ustanovení má umožnit zaměstnancům ministerstva poskytovat
informace Komisi pro cenné papíry a České národní bance za
účelem vzájemné spolupráce tak, jak ji ukládá zákon č.
15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry...
K bodu 50
Informační
povinnost ze strany penzijních fondů týkající se akcionářů a
změn zápisů v obchodním rejstříku souvisí s výkonem
státního dozoru.
K bodu 51
Možnost
uložit výměnu členů orgánů penzijního fondu má zabezpečit
vyšší účinnost státního dozoru.
K bodu 52
Upřesňuje
lhůtu pro výkon správce majetku v návaznosti na následné
vyhlášení likvidace. Úhrada nákladů vynaložených na činnost
správce majetku z prostředků penzijního fondu naplňuje
sankční povahu tohoto ustanovení.
K bodu 53
Zvlášť
se upravuje sankce odejmutí licence penzijnímu fondu, pokud do 1
měsíce od zániku depozitářské smlouvy neuzavře smlouvu novou.
K bodu 54
Prodloužení
lhůty odpovídá reálným možnostem státního dozoru včetně
uplatňování opravných prostředků ze strany penzijních fondů.
K bodu 55
Vybírání
pokut se přenáší na finanční úřady, protože by nemělo přímo
souviset se státním dozorem.
K
článku II
K
bodům 1, 3, 5 a 9
Pro
depozitáře (včetně spřízněných osob) a zdravotní pojišťovny,
které jsou akcionáři penzijního fondu v rozporu s tímto
zákonem, se stanoví lhůta 6 měsíců pro odstranění tohoto
rozporu, a to pod sankcí zrušení hlasovacích práv. Banka
vykonávající funkci depozitáře může postupovat tak, že
přestane vykonávat tuto funkci nebo přestane být akcionářem
penzijního fondu.
Stejná
lhůta je stanovena i pro povinnost uvést do souladu způsob
investování prostředků penzijního fondu a zřídit běžné účty
penzijního fondu u jeho depozitáře.
K bodu 2
Povinnost
zvýšit základní jmění penzijního fondu z 20 milionů Kč na 50
milionů Kč musí být splněna do 12 měsíců pod sankcí odejmutí
licence. Zvýšení základního jmění je přípustné jen
peněžitými vklady. Stanovená lhůta odpovídá přípravě
stanovených možností
zvýšení
základního jmění.
K bodu 4
Penzijní
fondy jsou povinny do 60 dnů předložit Ministerstvu financí
návrhy na změny stanov, statutů a penzijních plánů. Lhůta pro
jejich vyřízení je stanovena na 90 dnů, a to zejména s ohledem
na tu skutečnost, že penzijní plány budou posuzovány i
Ministerstvem práce a sociálních věcí a všechny penzijní fondy
tyto žádosti budou předkládat ihned po účinnosti tohoto zákona.
Zároveň se stanoví, že po uplynutí 9 měsíců od účinnosti
tohoto zákona pozbývají platnosti ta ustanovení penzijního
plánu, která jsou v rozporu se zákonem, a to pokud nebude
schválen nový penzijní plán. Tato lhůta je dostatečná jak pro
zpracování návrhů změn, tak pro schvalovací řízení.
K bodu
6 až 8
Vztahy
mezi účastníky a penzijním fondem upravuje především penzijní
plán, který je součástí smlouvy o penzijním připojištění.
Změny vyplývající z tohoto zákona se nevztahují na smlouvy
o penzijním připojištění, které byly uzavřeny před jeho
účinností ani po účinnosti, a to až do doby schválení
penzijního plánu. Z důvodu potřeby zabezpečení kontinuity
penzijního připojištění se umožňuje, aby se uzavíraly tyto
smlouvy i v době od účinnosti tohoto zákona do doby schválení
penzijních plánů, vycházejících z jeho změn. Proto se
stanoví, že do doby schválení změn penzijních plánů budou
tyto smlouvy uzavírány podle dříve schválených penzijních
plánů.
Ve
vztahu ke zvýšení státního příspěvku od roku 2000 se účastník
penzijního připojištění a penzijní fond mohou dohodnout na
změně smlouvy o penzijním připojištění tak, aby tato smlouva
odpovídala změnám vyplývajícím z čl. I tohoto zákona,
které se týkají potřebné doby placení příspěvku na penzijní
připojištění a věku, stanoveného pro vznik nároku na starobní
penzi.
K bodu 10
Se
zvyšováním základního jmění bude souviset i zákaz převádět
účetní ztrátu minulých období do dalších let a je stanovena
povinnost do 12 měsíců o tuto ztrátu snížit základní jmění,
resp. rezervní fond. Stanovená lhůta odpovídá běžnému
účetnímu období.
K bodu 11
Pro
splnění povinností, které se zapisují do obchodního rejstříku,
se vyžaduje pouze, aby návrh na povolení tohoto zápisu byl podán
ve lhůtách stanovených v přechodných ustanoveních, a to
vzhledem k reálným lhůtám pro zápis do obchodního rejstříku.
K článku
III
Protože
se jedná v pořadí již o třetí novelu zákona o penzijním
připojištění se státním příspěvkem, zmocňuje se předseda
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k vyhlášení
úplného znění tohoto zákona.
K článku
IV
Termín
nabytí účinnosti novely předmětného zákona je závislý na
dalším průběhu legislativního procesu.
V Praze dne 20. ledna
1999
předseda
vlády
ministr financí
Platné
znění novelou dotčené části první zákona č. 42/1994 Sb., o
penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách
některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve
znění pozdějších předpisů
(nově navrhované znění je
vyznačeno tučně, znění navrhované k vypuštění je
uvedeno kurzívou)
ČÁST
PRVNÍ
Penzijní
připojištění
HLAVA PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
(1)
Tento zákon upravuje
penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen
"penzijní připojištění") u penzijních fondů, činnost
penzijních fondů a státní dozor nad penzijním připojištěním
a změny některých zákonů souvisejících se zavedením
penzijního připojištění.
(2)
Penzijním připojištěním se pro účely tohoto zákona rozumí
shromažďování peněžních prostředků od účastníků
penzijního připojištění (dále jen "účastník") a
státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s
těmito prostředky a vyplácení
dávek penzijního
připojištění.
(3)
Penzijní připojištění podle odstavce 2 nesmějí vykonávat jiné
osoby než penzijní fondy.
§ 2
Účastníkem
může být jen fyzická osoba starší 18 let s trvalým
pobytem na území České republiky, která uzavře s penzijním
fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění (dále jen
"smlouva"). Účast na penzijním připojištění je
dobrovolná.
HLAVA DRUHÁ
Penzijní fond
§ 3
(1)
Penzijní fond je právnickou osobou se sídlem na území České
republiky, která provozuje penzijní připojištění podle tohoto
zákona.
(2)
Penzijní fond je akciovou společností, pro kterou platí
ustanovení obchodního zákoníku,1) pokud se v tomto zákoně
nestanoví jinak.
(3)
Banka vykonávající funkci depozitáře pro penzijní fond, a ani
právnická osoba, ve které banka vykonávající funkci depozitáře
pro penzijní fond má přímý nebo nepřímý podíl na základním
jmění přesahující 10%, nesmí nabývat akcie tohoto penzijního
fondu. Akcie penzijního fondu nesmí nabývat rovněž zdravotní
pojišťovna 1a). Osoby, které nabudou akcie penzijního fondu
v rozporu s ustanovením věty první a druhé, nesmí
vykonávat tato akcionářská práva :
a)
účastnit se a hlasovat na valné hromadě,
b)
požádat o svolání mimořádné valné hromady a
c)
podat soudu návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady.
(4)Obchodní
jméno penzijního fondu musí obsahovat označení ”penzijní
fond”. Jiné osoby nesmějí ve svém obchodním jménu ani názvu
toto označení používat.
__________________________
1)
Část druhá hlava I díl I a V obchodního zákoníku.
1a)
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně
České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č.
10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb.,
zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č 93/1998
Sb. a zákona č. 127/1998 Sb.
Zákon
č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších
zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb.,
zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č.
149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb.,
zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č.
127/1998 Sb.
§ 4
(1)
Penzijní fond nelze založit na základě výzvy k upisování
akcií.
(2)
Penzijní fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty
znějící na jméno.
Penzijní
fond nesmí vydávat zaměstnanecké a prioritní akcie.
(4)
Hodnota základního jmění penzijního fondu musí činit alespoň
(20
000 000) 50 000 000 Kč.
Základní jmění musí být tvořeno pouze peněžitými vklady,
které musí být splaceny před podáním žádosti podle § 5.
(5)
Zvýšení základního jmění nelze provést nepeněžitými
vklady. Ustanovení věty první se nevztahuje na případy, kdy ke
zvýšení základního jmění dochází sloučením
penzijních
fondů. Nové akcie nemohou být nabídnuty k upsání na
základě veřejné výzvy k upisování akcií.
(6)
K převodu akcií penzijního fondu v rozsahu větším než 10%
základního jmění penzijního fondu, provedeného v jedné
nebo několika operacích na jakoukoliv osobu nebo více osob
jednajících ve shodě 1b), a k nabídce k upsání akcií
v rozsahu větším než 10% základního jmění penzijního
fondu vybranému zájemci, se vyžaduje předchozí souhlas
Ministerstva financí (dále jen ”ministerstvo”). Žádost o
udělení souhlasu podává nabyvatel nebo upisovatel. Pokud
ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení
žádosti o udělení souhlasu nesdělí, že s převodem či
upsáním nových akcií nesouhlasí, platí, že jsou schváleny.
Akcionář, který nabyl akcie způsobem uvedeným v tomto
odstavci bez souhlasu ministerstva, nesmí vykonávat akcionářská
práva uvedená v § 3 odst. 3 písm. c).
(7) Ministerstvo souhlas podle odstavce 6 neudělí, pokud by nabytí
uvedeného rozsahu akcií penzijního fondu nebylo v souladu
s požadavkem důvěryhodnosti a bezpečnosti penzijního
připojištění.
(8) Akcie penzijních fondů, které představují podílovou
účast akcionářů v penzijním fondu, nemohou být použity
k zajištění závazků.
________________________
1b)
§ 66b obchodního zákoníku.
§ 5
(1)
Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba povolení. O
udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti
zakladatelů penzijního fondu (Ministerstvo
financí (dále jen "ministerstvo"))
ministerstvo
po
dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Komisí pro
cenné papíry.
(2)
V žádosti o povolení podle odstavce 1 je žadatel povinen uvést:
a) obchodní jméno a sídlo
penzijního fondu,
b)
výši základního jmění penzijního
fondu,
c)
věcné a organizační předpoklady pro činnost penzijního fondu,
d)
odbornou způsobilost a bezúhonnost navrhovaných členů
představenstva a dozorčí rady penzijního fondu; pro účely
tohoto zákona se považuje za bezúhonnou fyzická osoba, která
nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo
jiný úmyslný trestný čin,
e)
banku, která bude pro penzijní fond vykonávat funkci depozitáře
(dále jen "depozitář").
K
žádosti o povolení podle odstavce 1 musí být přiloženy
a)
listiny prokazující založení
akciové společnosti, splacení celého základního jmění a původ
základního jmění,
b) stanovy penzijního
fondu,
c) návrh statutu
penzijního fondu (dále jen "statut"),
d) návrh penzijního plánu
penzijního fondu (dále jen "penzijní plán").
(4)
Ministerstvo neudělí povolení, jestliže návrh statutu nebo
penzijního plánu nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem
nebo jestliže penzijní fond nesplňuje předpoklady pro výplatu
navrhovaných dávek penzijního připojištění.
§ 6
(1)
O žádosti o povolení podle § 5 rozhodne ministerstvo do 60 dnů
ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění.
(2)
Součástí povolení podle § 5 odst. 1 je schválený statut a
penzijní plán, schválení osob navrhovaných za členy
představenstva a dozorčí rady penzijního fondu a schválení
depozitáře.
(3)
Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na
jinou osobu.
§ 7
(1)
Představenstvo penzijního fondu musí mít nejméně pět členů;
to platí obdobně pro dozorčí radu penzijního fondu.
(2)
(Členem
představenstva a dozorčí
rady
penzijního
fondu (dále jen ”orgány penzijního fondu”))
Členem
představenstva a členem dozorčí rady (dále jen ”orgány
penzijního fondu”) a prokuristou
může být jen fyzická osoba starší 18 let, způsobilá k právním
úkonům, bezúhonná a odborně způsobilá, která není fyzickou
osobou uvedenou v odstavci 3 a která byla předem schválena
ministerstvem. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení
návrhu na nového člena orgánu penzijního fondunebo
prokuristu nesdělí,
že s návrhem nesouhlasí, má se za to, že návrh
schvaluje.
(3)
Členy orgánu penzijního fondu nesmějí být
a)
poslanci a senátoři Parlamentu a členové vlády, Nejvyššího
kontrolního úřadu a bankovní rady České národní banky,
b)
členové orgánů jiného penzijního fondu, (pojišťovny)
pojišťovny
1c), zdravotní pojišťovny 1a),
banky, společností s povolením k obchodování s cennými papíry,
makléři, členové orgánů burzy cenných papírů a organizátora
mimoburzovního trhu 2) a členové orgánů investičních
společností a investičních fondů,3)
c)
zaměstnanci jiného penzijního fondu, depozitáře, burzy cenných
papírů, organizátora mimoburzovního trhu a střediska cenných
papírů,4)
d)
osoby, kterým bylo odejmuto povolení podle zákona o cenných
papírech,5) a osoby, které se nepovažují za bezúhonné.
(4)
Členy dozorčí rady penzijního fondu nesmějí být zaměstnanci
penzijního fondu.
(5)
Členové orgánů penzijního fondu jsou povinni plnit své
povinnosti tak, aby nebyly poškozeny zájmy účastníků. Členové
těchto orgánů a osoby jim blízké 6) nesmějí kupovat
nemovitosti a movité věci, které tvoří majetek penzijního
fondu, anebo penzijnímu fondu nemovitosti a movité věci prodávat.
(6)
Zaměstnanci penzijního fondu nesmějí být fyzickými osobami
uvedenými v odstavci 3. Ustanovení odstavce 5 platí obdobně
i pro zaměstnance penzijního fondu.
(7)
Členové orgánů a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli
při výkonu své funkce nebo zaměstnání, popřípadě v
souvislosti s nimi; oprávnění ministerstva při výkonu státního
dozoru podle § 42 tím není dotčeno. Tato povinnost trvá i po
skončení jejich funkce nebo zaměstnání k penzijnímu fondu. Za
podmínek stanovených zvláštními předpisy jsou osoby uvedené ve
větě prvé pro účely občanského soudního řízení, trestního
řízení, správy daní a při plnění povinnosti vůči příslušné
organizační složce ministerstva podle zvláštního zákona 6a)
zproštěny povinnosti mlčenlivosti.
--------------------------------
1c)
Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č.
320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb.
2)
§ 45, 49 a § 50 odst. 1 zákona (ČNR)č.
591/1992 Sb., o cenných papírech.
3)
Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a
investičních fondech.
4)
§ 1 odst. 3 a § 55 zákona (ČNR)
č. 591/1992 Sb.
5)
§ 86 odst. 1 písm. a) zákona (ČNR)
č. 591/1992 Sb.
6)
§ 116 občanského zákoníku.
6a)
Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a o z měně a doplnění
souvisejících zákonů.
§ 8
(1)
Pro výkon
funkce depozitáře pro penzijní fond platí obdobně zvláštní
zákon upravující výkon této funkce pro investiční společnost
a investiční fond.7),
pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak.
(2)
Změna depozitáře musí být schválena ministerstvem po dohodě
s Komisí
pro cenné papíry, jinak je neplatná. Pokud ministerstvo do 30 dnů
ode dne doručení návrhu na změnu depozitáře nesdělí, že se
změnou depozitáře nesouhlasí, platí, že změna je schválena.
(3)
Ministerstvo může rozhodnout o změně depozitáře penzijního
fondu,pokud
banka vykonávající funkci depozitáře porušuje povinnosti
stanovené zákonem nebo depozitářskou smlouvou. Depozitářská
smlouva zaniká dnem, kdy nabyde
právní moci rozhodnutí jímž ministerstvo rozhodlo o změně
depozitáře. Nejpozději do jednoho měsíce ode dne zániku
depozitářské smlouvy je penzijní fond povinen uzavřít
depozitářskou smlouvu
s jinou bankou.
(4)
Penzijní fond je povinen vždy zřídit u svého depozitáře
samostatné běžné účty nebo podúčty k běžnému účtu
pro :
a)
přijímání a vracení příspěvků účastníků,
b)
poskytování a vracení státních příspěvků,
c)
financování činnosti penzijního fondu,
d)
umísťování a ukládání prostředků penzijního fondu.
(5)
Běžný účet u jiné banky, než je banka vykonávající funkci
depozitáře, si může penzijní fond zřídit po oznámení svému
depozitáři, a to pouze jako podmínku otevření vkladového účtu.
Po zřízení vkladového účtu je penzijní fond povinen zůstatky
na tomto běžném účtu převést na vkladový účet nebo na
běžný účet vedený u depozitáře.
(6)
Při změně depozitáře může mít penzijní fond otevřen
samostatný běžný účet pro přijímání a vracení příspěvků
účastníků u banky, s níž depozitářská smlouva zanikla,
ještě po dobu šesti měsíců ode dne zániku této smlouvy.
(7)
Statutární orgán depozitáře a jeho dozorčí rada nesmějí být
tvořeny více než z jedné třetiny zaměstnanci penzijního
fondu.
------------------------------------------------------------------
7)
§ 30 až 33 zákona č. 248/1992 Sb.
HLAVA
TŘETÍ
Statut a penzijní plán
§ 9
(1)
Penzijní fond musí mít statut a penzijní plán. Způsob přijímání
statutu a penzijního plánu a jejich změny upravují stanovy
penzijního fondu.
(2)
Změny statutu (a
penzijního plánu)
musí být schváleny ministerstvem, jinak jsou neplatné. Pokud
ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí,
že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena.
Změnu
statutu schvaluje ministerstvo po dohodě s Komisí pro cenné
papíry.
(3)
Změny penzijního plánu musí být schváleny ministerstvem, jinak
jsou neplatné. Pokud ministerstvo do 60 dnů ode dne doručení
návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že
změna je schválena. Ministerstvo návrh na změnu neschválí,
pokud změna není v souladu s požadavkem důvěryhodnosti
a bezpečnosti penzijního připojištění a nesplňuje předpoklady
pro výplatu dávek penzijního připojištění. Změny penzijního
plánu schvaluje ministerstvo po dohodě s Ministerstvem práce
a sociálních věcí.
(4)
Statut a penzijní plán musí být každému přístupné.
§ 10
Statut musí obsahovat:
rozsah
činnosti penzijního fondu podle § 12 odst. 1 a § 32,
b)
zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, zejména
druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z
peněžních prostředků penzijního fondu,
c)
zásady hospodaření penzijního fondu,
d)
způsob použití zisku,
obchodní
jméno a sídlo depozitáře,
způsob
zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu
a změnách statutu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdržet.
§ 11
(1) Penzijní plán musí
stanovit:
a)
druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění,
b)
podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich
výplatu,
c)
způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění,
d)
důvody vypovězení penzijního připojištění,
e)
výši příspěvků účastníků na penzijní připojištění
(dále jen "příspěvek"),
f)
podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny
výše příspěvků,
g)
pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a
opožděném nebo nesprávném placení příspěvků,
h)
podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního
připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na
základě tohoto převzetí,
i)
zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí
podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu.
(2)
Každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku účastníků
na starobní penzi [§21 odst. 1 písm. a)] a jednorázové
vyrovnání. Penzijní plán může upravit podmínky pro vznik
nároků účastníků výhodněji, než je stanoveno v tomto zákoně,
pokud to tento zákon nevylučuje.
(3)
Penzijní plán je sestavován jako příspěvkově definovaný
penzijní plán, v němž výše penze závisí na úhrnu příspěvků
zaplacených ve prospěch účastníka, podílu účastníka na
výnosech hospodaření penzijního fondu a věku, od kterého se
poskytuje penze (dále jen "příspěvkový penzijní plán").
(4)
Jde-li o invalidní penze, může být výše těchto penzí určena
vedle pravidel příspěvkového penzijního plánu zároveň též
tak, že penzijní fond při splnění stanovených podmínek nároku
na tuto penzi zaručuje její dohodnutou výši, popřípadě může
být určena i jiným způsobem (dále jen "dávkový penzijní
plán"); v tomto případě musí penzijní plán obsahovat
kritéria rozdělení výnosů hospodaření penzijního fondu na
část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle
příspěvkového penzijního plánu, a část, k níž se přihlíží
při stanovení výše penze podle dávkového penzijního plánu.
(5)
Pokud příspěvkový penzijní plán obsahuje výsluhovou penzi,
nesmí být příspěvky určené na tuto penzi vyšší než
příspěvky určené na starobní penzi.
6)
Výše penze a příspěvků se v penzijním plánu stanoví podle
pojistně matematických zásad s přihlédnutím k výnosům
hospodaření penzijního fondu.
HLAVA
ČTVRTÁ
Vznik
a zánik penzijního připojištění
§ 12
(1)
Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou
osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), a penzijním
fondem dnem stanoveným ve smlouvě.
(2)
Na smlouvy podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení občanského
zákoníku o pojistných
smlouvách. 8)
------------------------------------------------------------------
8)
§ 788 a násl. občanského zákoníku.
§ 13
Před
uzavřením smlouvy musí být budoucí účastník seznámen se
statutem a penzijním plánem.
§ 14
(1)
Smlouvou se penzijní fond zavazuje poskytovat účastníku dávky
penzijního připojištění za podmínek, ve výši a způsobem
stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou a účastník se
zavazuje platit penzijnímu fondu příspěvky za podmínek, ve výši
a způsobem
stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou.
(2)
Součástí smlouvy je penzijní plán, na který se smlouva odvolává
a který je k ní připojen.
(nebo
s nímž byl před uzavřením smlouvy ten, kdo smlouvu uzavřel,
seznámen.)
(3)
Ve smlouvě může účastník pro případ svého úmrtí určit
osobu, které vznikne nárok na odbytné [§ 23 odst. 1 písm. b)];
je-li určeno více osob, musí účastník současně vymezit způsob
rozdělení odbytného jednotlivým osobám.
§ 15
Ve
smlouvě je třeba vždy sjednat poskytování starobní penze.
§ 16
Dojde-li
ke
změně penzijního plánu, na který se smlouva odvolává, stává
se změna penzijního plánu součástí smlouvy, jen pokud se
účastník a penzijní fond dohodli na změně smlouvy.
§ 17
(1)
Účastník může penzijní připojištění kdykoliv písemně
vypovědět. Penzijní plán může přitom stanovit výpovědní
dobu; tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce po
doručení výpovědi a nesmí být delší než dva kalendářní
měsíce.
(2)
Penzijní fond je povinen účastníku nejpozději do 30 dnů ode dne
doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit
datum zániku penzijního připojištění.
§ 18
(1)
Penzijní fond může penzijní připojištění písemně vypovědět
pouze účastníku,
a)
který po dobu alespoň šesti kalendářních měsíců, popřípadě
delší dobu stanovenou penzijním plánem neplatil příspěvky nebo
který nesplnil jinou povinnost vyplývající z penzijního
plánu, s níž tento plán spojuje možnost výpovědi, byl-li
účastník nejméně jeden měsíc před vypovězením penzijního
připojištění na možnost výpovědi písemně upozorněn,
b)
který při
uzavírání smlouvy uvedl nepravdivé údaje mající vliv na nárok
na poskytování státního příspěvku nebo na dávky penzijního
připojištění nebo který zatajil skutečnosti, které jsou
rozhodné pro uzavření smlouvy, nebo
c)
který nesplňuje podmínky být účastníkem stanovené tímto
zákonem.
(2)
Penzijní připojištění nelze podle odstavce 1 vypovědět,
jestliže (by)
účastník
splnil podmínku pro vznik nároku na penzi spočívající v placení
příspěvku po dobu stanovenou penzijním plánem nebo by splnil
tuto podmínku do konce výpovědní doby
stanovené penzijním plánem.
§ 19
(1)
Penzijní připojištění účastníka zaniká dnem
a)
ukončení výplaty poslední
penze,
b)
výplaty jednorázového vyrovnání místo
poslední penze,
c)
na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli,
d)
ke kterému bylo penzijní připojištění vypovězeno podle § 17 a
18,
e)
výplaty odbytného při zániku penzijního fondu, pokud nedošlo k
převzetí
povinností penzijního fondu jiným penzijním fondem,
f)
ukončení trvalého pobytu účastníka na území České
republiky,
g)
úmrtí účastníka.
((2)
Penzijní připojištění se přerušuje, jestliže se tak účastník
a penzijní fond za podmínek stanovených penzijním plánem
písemně dohodli.)
(2)
Penzijní připojištění účastníka se přerušuje dnem, který
uvedl účastník v oznámení o přerušení penzijního
připojištění, nejdříve však prvním dnem kalendářního
měsíce následujícího po doručení písemného oznámení
penzijnímu fondu. Účastník může penzijní připojištění
podle věty první přerušit, jen pokud
platil
příspěvky na penzijní připojištění po dobu 36 kalendářních
měsíců, nebo
platil
příspěvky po dobu 12 kalendářních měsíců v případě
každého dalšího přerušení penzijního
připojištění u téhož penzijního fondu.
Přeruší-li
účastník penzijní připojištění, má po dobu přerušení
nárok na podíl na výnosech u penzijního fondu, u kterého
penzijní připojištění přerušil.
(3)
Další smlouvu o penzijním připojištění lze uzavřít pokud
a)
dříve vzniklé penzijní připojištění zaniklo způsobem
uvedeným v odstavci 1,
b)
dříve vzniklé penzijní připojištění bylo přerušeno podle
odstavce 2, nebo
c)
účastník, kterému vznikl nárok na dávky penzijního
připojištění podle § 20 odst. 1, požádal o výplatu dávky;
další smlouvu lze uzavřít nejdříve k prvnímu dni
kalendářního
měsíce následujícího po doručení písemné žádosti o výplatu
dávky penzijnímu
fondu.
HLAVA PÁTÁ
Nároky
z penzijního připojištění
§ 20
(1)
Z penzijního připojištění se poskytují tyto dávky:
a)
penze, kterou se rozumí pravidelná výplata peněžní částky po
stanovenou
dobu,
b) jednorázové vyrovnání,
c) odbytné.
(2)
Dávky penzijního připojištění je penzijní fond povinen
vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem
nebo dohodnutým s příjemcem penze.
(3)
Dávky penzijního připojištění se vyplácejí na základě
žádosti oprávněného.
§ 21
(1)
Z penzijního připojištění lze poskytovat tyto penze:
a)
starobní penze, je-li podmínkou nároku dosažení věku
stanoveného penzijním plánem,
b)
invalidní penze, je-li podmínkou nároku přiznání
plného
invalidního
důchodu z důchodového (zabezpečení)
pojištění,
c)
výsluhové penze, je-li podmínkou nároku dosažení doby
penzijního připojištění stanovené penzijním plánem,
d)
pozůstalostní penze, je-li podmínkou nároku úmrtí účastníka.
((2)
Pokud penzijní plán stanoví jako podmínku nároku na penzi
určitou dobu placení příspěvků na penzijní připojištění
(dále jen "pojištěná doba"), nesmí být tato doba
delší než 60 kalendářních měsíců.)
(2)
Podmínkou nároku na penzi je placení příspěvků na penzijní
připojištění po určitou dobu stanovenou penzijním plánem
(dále jen ”pojištěná doba”), která musí činit nejméně 36
kalendářních měsíců a nesmí být delší než 60
kalendářních měsíců, přičemž dobu 36 kalendářních měsíců
nelze v penzijním plánu snížit. Podmínkou nároku na
starobní penzi však je, aby pojištěná doba činila nejméně 60
kalendářních měsíců, přičemž tuto dobu nelze v penzijním
plánu snížit; pojištěná doba nesmí být přitom delší než
120 kalendářních měsíců.
(3)
Ustanovení odstavce 2 neplatí pro výsluhovou penzi a invalidní
penzi
stanovenou podle dávkového penzijního plánu; podmínkou nároku
na výsluhovou penzi je, aby pojištěná doba činila nejméně 180
kalendářních měsíců, a nároku na uvedenou invalidní penzi,
aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců,
přičemž tyto délky pojištěné doby nelze v penzijním plánu
snížit.
(4)
Věk stanovený pro nárok na starobní penzi podle odstavce 1 písm.
a) nemůže být nižší než (50)
55
let;
penzijní plán nemůže stanovit věk nižší.
(5)
Pozůstalostní penze náleží fyzické osobě, kterou účastník
určil ve smlouvě; účastník přitom může určit více osob.
(6)
Starobní, invalidní a výsluhová penze náleží jen účastníku.
§ 22
(1)
Jednorázové vyrovnání náleží účastníku za podmínek
stanovených penzijním plánem místo penze.
(2)
Jednorázové vyrovnání náleží místo penze při ukončení
trvalého pobytu účastníka na území České republiky.
(3)
V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání a po
doručení písemné žádosti o jeho výplatu je penzijní fond
povinen vyplatit jednorázové
vyrovnání do
tří měsíců ode dne doručení písemné žádosti o jeho
výplatu. Pokud účastník požádá o výplatu jednorázového
vyrovnání před vznikem nároku na jednorázové vyrovnání, je
penzijní fond povinen vyplatit jednorázové vyrovnání do tří
měsíců ode dne vzniku nároku na
jednorázové vyrovnání.
§ 23
Odbytné
náleží
a)
účastníku, který zaplatil příspěvky alespoň na 12
kalendářních měsíců a jehož penzijní připojištění zaniklo
výpovědí
nebo dohodou, pokud mu není vyplácena penze, penzijní
připojištění trvalo alespoň 12 kalendářních měsíců
a
nedošlo k převodu prostředků do penzijního připojištění u
jiného penzijního fondu podle § 24,
b)
fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud účastník zemřel a
nebyla mu vyplácena penze nebo vyplaceno jednorázové vyrovnání a
pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi (.)
nebo
pokud se nároku na pozůstalostní penzi všechny fyzické osoby
určené ve smlouvě písemně vzdaly.
(2)
Výše odbytného se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených
účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu
odpovídajícího výši jím zaplacených příspěvků.
(3)
Odbytné je penzijní fond povinen vyplatit do tří měsíců ode
dne doručení žádosti (oprávněné
osoby
)účastníka
nebo fyzické osoby určené ve smlouvě
o
jeho výplatu. Pokud
účastník požádá o výplatu odbytného před zánikem penzijního
připojištění, je penzijní fond povinen
vyplatit odbytné nejpozději do tří měsíců ode dne zániku
penzijního připojištění.
§ 24
(1)
Účastník, jehož penzijní připojištění zaniklo a jemuž
nevznikl nárok na penzi a nebylo vyplaceno odbytné, má nárok na
převedení příspěvků včetně státního příspěvku na
penzijní připojištění (dále jen "státní příspěvek")
a svého podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu do
penzijního připojištění u jiného penzijního
fondu, pokud s tím tento penzijní fond souhlasí.
((2)
Penzijní fond je povinen převést prostředky podle odstavce 1 do
tří měsíců ode dne doručení žádosti účastníka o
převedení; k této žádosti je třeba přiložit souhlas
penzijního fondu podle odstavce 1.)
(2)
Požádá-li účastník o převedení prostředků podle odstavce
1, je penzijní fond povinen je převést nejpozději do tří měsíců
ode dne zániku penzijního připojištění. K žádosti o převod
prostředků je třeba přiložit souhlas penzijního fondu podle
odstavce 1.
(3)
Státní příspěvek, který nebyl penzijnímu fondu poukázán za
dobu před převedením prostředků podle odstavců 1 a 2, se
poukazuje penzijnímu fondu, do jehož penzijního připojištění
byly prostředky převedeny, a to na základě jeho žádosti
ministerstvu.
§ 25
Zemřel-li
účastník, kterému nebyla vyplácena penze, a nevznikl-li nárok
na odbytné podle § 23 odst. 1 písm. b) nebo pozůstalostní penzi,
stává se částka vypočtená podle § 23 odst. 2 předmětem
dědictví, pokud jsou dědici.
§ 26
(1)
Účastníci musí být nejméně jednou ročně penzijním fondem
písemně informováni o výši všech prostředků, které penzijní
fond eviduje ve prospěch jejich nároků z penzijního
připojištění, a o stavu těchto nároků. Při zániku penzijního
připojištění výpovědí
nebo dohodou je penzijní fond povinen zaslat
tuto informaci do jednoho měsíce ode dne zániku penzijního
připojištění.
(2)
Zpráva o hospodaření penzijního fondu a stanovy penzijního fondu
musí být dostupné všem účastníkům včetně příjemců penzí.
Zpráva
o hospodaření penzijního fondu včetně přehledu o uložení a
umístění prostředků penzijního fondu a jejich výši a počtu
jeho účastníků je součástí písemné informace podle odstavce
1.
(3)
Seznam členů orgánů penzijního fondu a seznam akcionářů
penzijního fondu, který musí obsahovat údaje podle zvláštního
zákona 8a), musí být k dispozici veřejnosti v sídle a
všech pobočkách penzijního fondu.
-----------------------------------------
8a)
§ 156 odst.2 obchodního zákoníku.
HLAVA ŠESTÁ
Příspěvky
účastníků
§ 27
(1)
Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc;
výše příspěvku přitom nesmí být nižší, než je částka
zakládající nárok na státní příspěvek (§ 29 odst. 2).
(2)
Účastník nemůže platit příspěvek současně na penzijní
připojištění u více penzijních fondů.
(3)
Příspěvky se platí do konce kalendářního měsíce, na který
se platí, nebo pokud se příspěvky platí dopředu na delší
období, do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období.
Příspěvek účastníka se považuje za zaplacený do konce
kalendářního měsíce, je-li příspěvek do konce kalendářního
měsíce připsán na účet penzijního fondu u jeho depozitáře.
(4)
Účastník má právo změnit výši svého příspěvku. Změna
výše příspěvku je možná pouze do budoucna. V penzijním plánu
může být stanovena lhůta pro tuto změnu, která však nesmí být
delší než tři kalendářní měsíce ode dne doručení oznámení
o změně výše příspěvku.
(5)
Za účastníka může s jeho souhlasem platit penzijnímu fondu
příspěvek nebo jeho část třetí osoba; účastník je povinen
tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijnímu fondu.
Podle
předchozí věty může platit příspěvek nebo jeho část též
zaměstnavatel za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle
tohoto zákona, a to pouze ze zisku po zdanění (.)
nebo
z fondu kulturních a sociálních potřeb 8b).
(6) Doba odkladu placení
příspěvků, za kterou účastník doplatil příspěvky, se
započítává do pojištěné doby. Doba jiného přerušení
placení příspěvků se do pojištěné doby nezapočítává.
------------------------------------------
8b)
Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních
potřeb, ve znění vyhlášky č. 167/1997 Sb.
HLAVA SEDMÁ
Státní
příspěvky
§ 28
(1)
Ze státního rozpočtu se poskytují ve prospěch účastníků
státní příspěvky.
(2)
Penzijní fond je povinen evidovat státní příspěvky poskytnuté
ve prospěch jednotlivých účastníků a hospodařit s nimi
stejným způsobem jako s příspěvky zaplacenými účastníky.
§ 29
(1)
Na každý kalendářní měsíc náleží za každého účastníka,
který včas (§ 27 odst. 3) zaplatil na tento měsíc příspěvek,
jeden státní příspěvek.
(2)
Výše státního příspěvku na kalendářní měsíc se stanoví
podle měsíční výše příspěvku účastníka placeného na
penze stanovené podle příspěvkového penzijního plánu takto:
výše
příspěvku výše státního
účastníka
v Kč příspěvku v Kč
(100
až 199 40 + 32 % z částky nad 100 Kč
200
až 299 72 + 24 % z částky nad 200 Kč
300
až 399 96 + 16 % z částky nad 300 Kč
400
až 499 112 + 8 % z částky nad 400 Kč
500
a více 120 Kč)
100
až 199 50+40%
z částky nad 100 Kč
200
až 299 90+30%
z částky nad 200 Kč
300
až 399 120+20%
z částky nad 300 Kč
400
až 499 140+10%
z částky nad 400 Kč
500
a více 150 Kč
(3)
Pokud účastník platí příspěvek za delší období než
kalendářní měsíc, stanoví se výše státního příspěvku
podle průměrné měsíční výše připadající na toto období.
(4)
Při změně depozitáře náleží státní příspěvek podle
odstavce 1, i pokud byl příspěvek účastníka zaplacen v lhůtě
stanovené v § 27 odst. 3 u banky, která byla depozitářem
penzijního fondu před provedením jeho změny, ještě po dobu
šesti kalendářních měsíců po skončení platnosti depozitářské
smlouvy.
(5)
Pro účely poskytnutí státního příspěvku se výše příspěvku
účastníka zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů.
(6)
Vláda může nařízením zvýšit státní příspěvek a
zvýšit výši příspěvku účastníka v jednotlivých
pásmech.
§ 30
(1)
Penzijní fond podává čtvrtletně
písemnou
žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny
účastníky, kterým náleží státní příspěvek podle § 29.
Žádost se podává ministerstvu v kalendářním měsíci
následujícím po
(tomto)
skončení
kalendářního
čtvrtletí.
((2)
Ministerstvo je povinno poukázat státní příspěvek na účet
penzijního fondu do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti.)
(2)
Ministerstvo je povinno poukázat státní příspěvek za kalendářní
čtvrtletí na účet penzijního fondu do konce druhého měsíce
následujícího po čtvrtletí, za které se o poskytnutí státního
příspěvku žádá.
(3)
Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondu
neprávem je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to do
(osmi
dnů) třiceti
dnů,
kdy zjistil, že tyto částky byly poukázány neprávem, nejpozději
do osmi dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva
o povinnosti vrátit tyto částky. Právo vymáhat neprávem
poukázané částky se promlčuje za deset let ode dne jejich
poukázání.
(4)
Jestliže penzijní fond čerpal státní příspěvek ve vyšší
částce, než náležel, nebo nesplnil povinnost vrátit státní
příspěvek, je povinen platit penále ve výši stanovené
zvláštním zákonem.9)
(5)
Ministerstvo může vyhláškou stanovit náležitosti žádosti o
poskytnutí státního příspěvku.
-----------------------------------------------------------------
9)
§ 30 zákona (ČNR)
č.
576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky
České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla
republiky).
HLAVA OSMÁ
Hospodaření
penzijního fondu
§ 31
(1)
Penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s
cílem zabezpečit spolehlivý výnos.
(2)
Jakmile penzijní fond zjistí, že není způsobilý krýt nároky
na dávky z penzijního připojištění, je povinen přijmout
opatření k nápravě a neprodleně informovat ministerstvo.
(3)
Penzijní fond nesmí se svým majetkem nakládat způsobem, který
by byl v rozporu se zájmy účastníků.
(4)
V případě pochybností o způsobilosti penzijního fondu krýt
nároky na dávky z penzijního připojištění může ministerstvo
na svůj náklad zajistit ověření této způsobilosti
znalcem.
§ 32
Jinou
činnost než penzijní připojištění mohou penzijní fondy
vykonávat, jen pokud tato jiná činnost bezprostředně souvisí s
penzijním připojištěním.
§ 33
(
(1) Prostředky penzijního fondu mohou být umístěny jen do:
a)
státních dluhopisů.10)
b)
dluhopisů vydaných bankami,
c)
veřejně obchodovatelných dluhopisů11) vydaných obchodními
společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů,
d)
veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých
k obchodování na burze cenných papírů,
e)
jiných movitých věcí než cenných papírů uvedených v
písmenech a) až d) představujících záruku bezpečného uložení
peněžních prostředků,
f)
pozemků a jiných nemovitostí přinášejících stálý výnos a
sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo k bydlení.)
(1)
Prostředky penzijního fondu mohou být umístěny jen do :
a)
státních dluhopisů 10) a dluhopisů, za které převzal záruku
stát,
b)
hypotečních zástavních listů,
c)
dluhopisů, jejichž emitenty jsou Česká národní banka
10a) a jiné banky 10b),
d)
dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých
k obchodování na hlavním nebo vedlejším trhu burzy
cenných papírů,
e)
akcií a podílových listů přijatých k obchodování na
hlavním nebo vedlejším trhu burzy cenných papírů,
f)
komunálních obligací, za které převzala záruku banka, nebo
vydané bankami 10c),
g)
dluhopisů, jejichž emitenty jsou členské státy Organizace pro
ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banky těchto
států,
h) movitých
věcí představujících
záruku bezpečného uložení peněžních prostředků,
i)
nemovitostí přinášejících stálý výnos a sloužících zcela
nebo převážně
k podnikání nebo bydlení.
(2)
Penzijní fond může ukládat prostředky i na vkladové účty u
bank 10b). Výše takto uložených prostředků u jedné banky nesmí
tvořit víc než 10% majetku penzijního fondu.
(3)
Penzijní fond může cenný papír kupovat nejvýše a prodávat
nejméně za kurz cenného papíru, za který byl v den nákupu nebo
prodeje obchodován na veřejném trhu.
((4)
Hodnota cenných
papírů v majetku penzijního fondu se vypočte na základě jejich
kurzů zaznamenaných na veřejném trhu ke dni, ke kterému se
výpočet provádí.)
(4)
Pro výpočet hodnoty cenného papíru v majetku penzijního
fondu platí přiměřeně ustanovení zvláštního právního
předpisu, který stanoví způsob výpočtu hodnot cenných papírů
v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu 11).
(5)
Ocenění nemovitostí a movitých věcí se musí provést před
jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu
penzijního fondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění se
provede podle předpisů platných v době, kdy se ocenění provádí.
Pokud tyto předpisy neexistují, provede ocenění soudní znalec
nezávislý na penzijním fondu.
(6)
O
účtování změn hodnoty majetku penzijního fondu vyplývajících
ze změn kurzů nebo
cen cenných
papírů a ocenění movitého a nemovitého majetku platí přiměřeně
ustanovení zvláštního zákona.12)
(7)
Majetek penzijního fondu nemůže být použit k zajištění
závazků.
------------------------------------------------------------------
§
18 zákona č. 530/1990
Sb., o dluhopisech.
10a)
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona
č. 60/1993 Sb. a
zákona
č. 15/1998 Sb.
10b)
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992
Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb.,
zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č.
306/1997 Sb. a zákona č. 16/1998 Sb.
10c)
§ 20 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb.
(11)
§ 71 zákona ČNR č. 591/1992 Sb.)
Vyhláška
č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku
v podílovém fondu nebo investičního fondu.
12)
§ 21 zákona č. 248/1992 Sb.
§ 34
(1)
Hodnota cenných papírů jednoho emitenta obchodovaných na burze
cenných papírů nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního
fondu. Toto omezení se nevztahuje na státní dluhopisy.
(2)
Hodnota cenných papírů podle § 33 odst. 1 písm. e) nesmí
tvořit více než 50% majetku penzijního fondu.
(3)
Hodnota jedné nemovitosti nebo movité věci nesmí tvořit více
než 5 % majetku penzijního
fondu.
(4)
V majetku penzijního fondu nesmí být více než 20 % z celkové
jmenovité hodnoty cenných papírů vydaných stejným emitentem a
obchodovaných na burze cenných papírů.
(5)
Při uplatnění nákupních a předkupních práv vyplývajících z
cenných papírů a při změnách kurzů cenných papírů, změnách
ocenění nemovitostí a movitých věcí mohou být podíly uvedené
v předchozích odstavcích překročeny nejdéle na dobu šesti
měsíců, během které musí být zabezpečeno rozložení rizika
podle předchozích odstavců.
(6)
Penzijní fond je
povinen neprodleně oznámit ministerstvu a Komisi
pro
cenné papíry
překročení
limitů uvedených v odstavcích 1 až (3)4.
(7)
Penzijní fond nesmí nakupovat akcie jiného penzijního fondu a
vydávat dluhopisy.
§ 35
(1)
Penzijní
fond rozděluje zisk tak, že nejméně 5 % připadá do rezervního
fondu a nejvíce 10 % se rozděluje podle rozhodnutí valné hromady,
pokud se dále nestanoví jinak; zbylá část se použije ve
prospěch účastníků (.)a
osob, jejichžpenzijní
připojištění zaniklo v roce, za který se zisk rozděluje.
(2)
Pokud hospodaření penzijního fondu skončí ztrátou, použije se
ke krytí ztráty nerozdělený zisk z minulých let, rezervní
fond 12a) a další fondy tvořené ze zisku. Nestačí-li tyto
zdroje, musí být ztráta kryta snížením základního jmění.
Hodnota základního jmění nesmí klesnout pod částku uvedenou v
§ 4 odst. 4.
__________________
12a)
§ 67 a § 217 obchodního zákoníku.
§ 36
(1)
Penzijní fond je povinen nejdéle do tří měsíců po skončení
pololetí a kalendářního roku zveřejňovat zprávy o svém
hospodaření (.)
a
přehled o umístění prostředků penzijního fondu
(§ 33 odst. 1), jejich uložení (§ 33 odst. 2) a jejich výši.
(2)
U penzijních fondů, které existují déle než tři roky, se v
roční zprávě o hospodaření uvádí přehled výsledků
hospodaření za poslední tři roky.
(3)
Zprávy o hospodaření se předkládají i ministerstvu a
Komisi
pro cenné papíry a depozitáři.
§ 37
(1)
Penzijní fond je povinen průběžně evidovat stav příspěvků
jednotlivých účastníků, státních příspěvků a podílů
účastníků na výnosech hospodaření penzijního fondu.
(2)
Příspěvky účastníků a státní příspěvky vede penzijní
fond na účtu ostatních kapitálových fondů.13)
(3)
Prostředky, z nichž se stanoví výsluhová penze, musí být
vedeny odděleně; to platí obdobně pro invalidní penzi, jejíž
výše se stanoví na základě dávkového penzijního plánu.
(4)
Ministerstvo může vyhláškou stanovit náležitosti evidence
účastníků u penzijního fondu.
(5)
Penzijní fond je povinen doklady související s penzijním
připojištěním účastníka ukládat
a uschovávat je:
a)
10 let následujících po podání žádosti o státní příspěvek
za účastníka pro doklady prokazující nárok na státní
příspěvek,
b)
3 roky následující po výplatě poslední dávky penzijního
připojištění účastníkovi pro doklady prokazující nárok na
dávky penzijního připojištění.
------------------------------------------
13)
Opatření Federálního ministerstva financí č.j. V/20 100/1992 ze
dne 15. července 1992, kterým se stanoví účtová osnova a
postupy účtování pro podnikatele (vyhlášené v částce
106/1992 Sb.).
§ 38
(1)
Používat údajů penzijního fondu lze jen se souhlasem penzijního
fondu.
(2)
Informace, které se týkají jednotlivého účastníka, je možné
poskytovat jen s jeho souhlasem; to neplatí, jde-li o poskytnutí
údajů ministerstvu při výkonu státního dozoru nebo o žádost o
státní příspěvek.
(3)
Ministerstvo může zveřejňovat údaje uvedené ve výroční
zprávě 13a) penzijního fondu a závěry kontrol při výkonu
státního dozoru včetně pravomocných rozhodnutí uložených
podle § 43 odst. 1,
a to i bez souhlasu penzijního fondu podle odstavce 1.
--------------------------------------
13a)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č.
117/1994 Sb.
HLAVA DEVÁTÁ
Ukončení
činnosti penzijních fondů a vypořádání nároků z
penzijního
připojištění
§ 39
(1)
Zrušení a likvidace penzijního fondu se řídí obchodním
zákoníkem s odchylkami dále stanovenými.
(2)
Penzijní fond se zrušuje též dnem uvedeným v rozhodnutí
ministerstva o odnětí povolení z důvodů uvedených v § 43 odst.
1 písm. e).
(3)
K rozdělení, sloučení nebo splynutí penzijních fondů je třeba
povolení ministerstva; přitom se postupuje přiměřeně podle § 5
a 6. Při rozdělení nebo splynutí penzijních fondů mohou
vzniknout pouze penzijní fondy podle tohoto zákona.
(4)
Likvidátora penzijního fondu jmenuje a odvolává ministerstvo po
dohodě s Komisí pro cenné papíry.
(5)
Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku
a na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává
likvidátor.
(6)
Penzijní
fond v likvidaci nesmí uzavírat nové smlouvy podle § 12 odst. 1.
§ 40
(1)
Účastník u penzijního fondu, který byl zrušen rozdělením nebo
splynutím, se stává účastníkem u nově vzniklého penzijního
fondu, pokud do jednoho měsíce ode dne, kdy byl písemně vyrozuměn
o zrušení penzijního fondu a podmínkách penzijního připojištění
u nově vzniklého penzijního fondu, neodmítne penzijní
připojištění u nově vzniklého penzijního fondu. Nároky z
penzijních plánů zrušených penzijních fondů se převádějí
do penzijního připojištění u nově vzniklých penzijních fondů,
a to způsobem stanoveným v penzijním plánu nově vzniklého
penzijního fondu.
(2)
Podle odstavce 1 se postupuje obdobně při zrušení penzijního
fondu sloučením.
§ 41
(1)
Při zrušení penzijního fondu bez právního nástupce se nároky
účastníků vypořádají výplatou jednorázového vyrovnání
nebo odbytného, pokud se penzijní fond nedohodne s účastníkem o
převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného
penzijního fondu.
(2)
Částka odpovídající státnímu příspěvku, která nebyla
použita na uspokojení nároků podle odstavce 1, se vrací státnímu
rozpočtu.
HLAVA DESÁTÁ
Státní dozor nad penzijními
fondy
§ 42
(1)
Činnost penzijního fondu a činnost depozitáře podle tohoto
zákona podléhají státnímu dozoru, který vykonává ministerstvo
a Komise pro cenné papíry (§45a); kontrolní oprávnění
finančních a jiných orgánů podle zvláštních předpisů tím
nejsou dotčena.
(2)
Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno dohlížet na
dodržování tohoto zákona, statutu a penzijního plánu a dbát na
ochranu účastníků.
(3)
Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno zabezpečit
prověření seznamů účastníků všech penzijních fondů tak,
aby státní příspěvek byl poskytnut za každého účastníka
pouze jednou.
(4)
Při výkonu státního dozoru je ministerstvo oprávněno požadovat
od penzijního fondu informace o jeho činnosti, a to v rozsahu
potřebném pro výkon státního dozoru. Pověření pracovníci
ministerstva jsou při výkonu státního dozoru oprávněni účastnit
se jednání orgánů penzijního fondu a vstupovat do prostorů
penzijního fondu.
(5)
Orgány, jejich členové a zaměstnanci penzijního fondu jsou
povinni předložit ministerstvu jím vyžádané doklady a
písemnosti potřebné pro výkon státního dozoru nad penzijními
fondy a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení.
Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o
skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu státního
dozoru nad penzijními fondy; ustanovení § 7 odst. 7 věty
třetí platí zde obdobně. Zaměstnanci
ministerstva mohou poskytovat informace Komisi pro cenné papíry a
České národní bance za účelem vzájemné spolupráce prováděné
podle zvláštního předpisu 13b).
(6) Penzijní fond je
povinen:
a)
předložit ministerstvu každoročně nejpozději do 31.ledna
seznam akcionářů s vyznačením údajů, které požaduje
zvláštní zákon 13c),
b)
informovat ministerstvo o každé změně v seznamu akcionářů
do 10 dnů po zápisu změny v seznamu akcionářů,
c)
předložit ministerstvu usnesení rejstříkového soudu o zápisu
změny nebo zániku zapisovaných skutečností bez zbytečného
odkladu po provedení zápisu do obchodního rejstříku.
(7)
Ministerstvo vede evidenci všech penzijních fondů; tato evidence
je veřejně přístupná.
---------------------------------------
13b)
§ 16 až 18 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o
změně a doplnění dalších zákonů.
13c)
§ 156 odst.2 obchodního zákoníku.
§ 43
(1)
Jestliže ministerstvo při výkonu státního dozoru zjistí, že
penzijní fond porušuje nebo neplní povinnosti stanovené v tomto
zákoně, porušuje statut nebo penzijní plán, může podle
závažnosti a povahy zjištěných nedostatků penzijnímu fondu
a)
uložit, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil
nebo
byly vyměněny
v určené lhůtě členové orgánů penzijního fondu
a
aby
informoval ministerstvo o plnění přijatých opatření,
b)
uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč; o výši pokuty se sníží
část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě
rozhodnutí valné hromady,
c)
pozastavit na vymezenou dobu, nejdéle však na šest měsíců, a ve
vymezeném rozsahu oprávnění představenstva nakládat s majetkem
penzijního fondu; současně musí ministerstvo ustanovit na tuto
dobu správce majetku penzijního fondu, kterého pověří jednáním
jménem penzijního fondu do doby, než bude valnou hromadou zvoleno
nové představenstvo
(nebo)
,
obnoveno
oprávnění představenstva v původním rozsahu,nebo
do doby zápisu vstupu penzijního fondu do likvidace do obchodního
rejstříku. Správce majetku má nárok na odměnu ve výši
stanovené ministerstvem a dále na úhradu účelně vynaložených
nákladů spojených s výkonem funkce správce majetku. Odměna
a úhrada účelně vynaložených nákladů jsou placeny z majetku
penzijního fondu.
d)
snížit na vymezenou dobu, nejdéle však na dva kalendářní roky,
část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě
rozhodnutí valné hromady,
e)
odejmout povolení udělené podle § 5, jsou-li dány tyto důvody:
1.
v žádosti o udělení povolení byly vědomě uvedeny zakladateli
nesprávné údaje rozhodné pro udělení tohoto povolení, (nebo)
2.
další pokračování činnosti penzijního fondu by ohrožovalo
nároky účastníků proto, že penzijní fond porušuje závažným
způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, statutem nebo
penzijním plánem, v hospodaření penzijního fondu se projevují
závažné nedostatky nebo penzijní fond neprovedl ve stanovené
lhůtě opatření k obnovení své způsobilosti krýt nároky na
dávky penzijního připojištění (.),
nebo
3.
penzijní fond neuzavře do jednoho měsíce ode dne nabytí právní
moci rozhodnutí, jímž ministerstvo rozhodlo o změně depozitáře,
novou depozitářskou
smlouvu (§ 8 odst. 3).
(2)
Sankce podle odstavce 1 písm. b) až e) lze uložit ve lhůtě do
(tří
měsíců)
jednoho
roku ode
dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o porušení nebo neplnění
povinnosti, o porušení statutu nebo penzijního plánu, nejpozději
však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění
povinnosti, porušení statutu nebo penzijního plánu došlo.
§ 44
Ustanovení
§ 43 odst. 1 písm. a) a b) platí obdobně pro depozitáře,
jestliže porušuje své povinnosti.
§ 45
Ministerstvo
uloží
pokutu až do výše 20 000 000 Kč tomu, kdo provozuje penzijní
připojištění bez povolení podle § 5, a zakáže další
provozování této činnosti. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode
dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o provozování penzijního
připojištění
bez povolení.
§ 45a
(1)
Činnost penzijního fondu podle tohoto zákona podléhá státnímu
dozoru Komise pro cenné papíry v rozsahu jeho povinností
stanovených tímto zákonem při umisťování prostředků
penzijního fondu podle § 33. Na postup při výkonu státního
dozoru Komise pro cenné papíry se přiměřeně vztahují
ustanovení § 42 odst. 2,4 a 5 a § 43 odst. 1 písm. a),b) a c).
Rozhodnutí o pozastavení oprávnění představenstva podle § 43
odst. 1 písm. c) přijímá Komise pro cenné papíry v dohodě
s ministerstvem.
(2)
Činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhá státnímu
dozoru Komise pro cenné papíry v rozsahu jeho povinností
kontrolovat umisťování prostředků penzijního fondu podle § 33.
Na postup při výkonu státního dozoru Komise pro cenné papíry se
přiměřeně vztahují
ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a b).
Č
Á S T D R U H Á
Ustanovení
společná, přechodná a závěrečná
HLAVA PRVNÍ
Společná
ustanovení
§ 46
(1)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro penzijní
připojištění ustanovení občanského zákoníku.
(2)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro rozhodování
ministerstva obecné předpisy o správním řízení.14)
(3)
Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního
rozpočtu. (Pokuty
vybírá ministerstvo.)
------------------------
14)
Zákon
č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)