Návrh novely vodního zákona - RJ

K bodu 1:

Těžební organizace jsou dle horního zákona povinny jámy po těžbě i pozemky, které jsou využívány k ukládání skrývkových hmot, zrekultivovat a vrátit je dle možností jejich původnímu způsobu užívání. Přestože se to týká veškerých nerostů, zde hovoříme především o hnědouhelném hornictví a to hlavně na objem těžby. Především z ekonomických důvodů není možné zbytkové jámy po těžbě sanovat tím, že budou zavezeny skrývkovými hmotami z výsypek a zrekultivovány na zemědělskou nebo lesní půdu. Vzhledem ke způsobu dobývání a zakládání vnějších výsypek, nelze již tento materiál používat k sanacím. K zavádění vyuhlených jam není tedy materiál, který by v rámci technické rekultivace tyto prohlubně vyrovnal s okolním terénem. Proto se i na základě řady studií a grantů Ministerstva životního prostředí jeví v současné době jako nejvhodnější způsob sanace hydrická rekultivace. Tvorba nové krajiny pomocí vodní rekultivace je teprve na začátku, neboť tento způsob sanace v celé podkrušnohorské pánvi dosud nebyl plně využíván. Vytváření rozsáhlých vodních ploch dle dosavadních studií neovlivní zásadně mikroklima daného regionu, ale je třeba pamatovat z hlediska bezpečnosti vodního díla na protipovodňová opatření. Je však nutno říci, že vodní plochy do krajiny patří a nejen z důvodu krajinotvorného, ale též pro potřeby relaxace a rekreace obyvatelstva, které je životem v takto postiženém území stresováno.

Při tvorbě nového zákona o vodách se již předpokládal odběr povrchové vody pro hydrickou rekultivaci bezplatný. Přes velkou snahu řady zainteresovaných stran, se do nového zákona o vodách, který byl zveřejněn ve sbírce zákonů v červenci letošního roku ustanovení o nezpoplatnění vody nedostalo.

Z hlediska financí je situace složitější. Těžební společnosti v minulém období odvedly do státní pokladny formou tzv. důlní renty nemalé prostředky. Tyto prostředky se staly součástí státního rozpočtu a rozplynuly se v něm. Nyní by tyto těžební společnosti měly znovu vytvořit finance a zaplatit likvidaci ekologické zátěže vzniklé historicky několika desetiletími těžby a následoval by opět odvod do stání pokladny. I z tohoto důvodu bude vhodnější nechat tyto finance v regionu.

Konsolidovaný text ustanovení zákona o vodách, která jsou dotčena navrhovanou novelou

Poznámka: vypuštěný text je označen přeškrtnutě, text, který nahrazuje stávající text tučně a zcela nový text kurzívou

Bod 1.

§ 101

Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí

(3) Cena za účely užití

a) průtočného chlazení parních turbín

b) zemědělských závlah

c) zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění vody)

c) ostatních odběrů

(4) Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je menší než 6 000 m3 za kalendářní rok nebo 500 m3 za měsíc. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, pro požární účely, pro zatopení uměle vzniklých prohlubní terénu a doplňování vody v těchto prohlubních (zbytkových jamách po těžbě nerostů), napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami pro zemědělkou nebo lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.