Vl. zák. v souvislosti s přijetím správního řádu

1. Úvod

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu, je předkládán na základě usnesení vlády České republiky ze dne 13. září 2000 č. 889 k návrhu věcného záměru zákona správní řád a usnesení vlády ze dne 18. prosince 2000 č. 1298 o Plánu legislativních prací vlády na rok 2001 a o aktualizovaném Výhledu legislativních prací vlády na rok 2002 a o změně Legislativních pravidel vlády.

Usnesením č. 889 z roku 2000 vláda schválila věcný záměr zákona o řízení před správními úřady (správní řád). Ministrům a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy uložila zpracovat a do 31. července 2001 předložit ministru vnitra návrhy novel zákonů patřících do jejich působnosti, navazující na změny, které vyplývají z návrhu zákona o řízení před správními úřady (správní řád). Ministrovi vnitra vláda uložila v návaznosti na předchozí zpracovat a vládě do 31. října 2001 předložit návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o řízení před správními úřady (správní řád).

2. Zhodnocení platného právního stavu

V roce 1967 byl přijat zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Šlo o první zákonnou úpravu správního řízení, na svou dobu poměrně politicky indiferentní a pokrokovou, což se projevilo i tím, že platila až do roku 2000 bez přímé novely.

Rozmanitost vztahů vznikajících mezi subjekty správního práva si však vyžádala existenci zvláštních úprav správního řízení pro specifické případy rozhodování o právních poměrech osob v oblasti veřejné správy.

Zvláštní úpravy často nepostihují všechny otázky, které by vzhledem k částečnému či úplnému vyloučení působnosti správního řádu postihovat měly, případně se po věcné stránce často zbytečně liší jedna od druhé, resp. od správního řádu. Existuje neodůvodněně velký počet různých „správních řízení“.

V některých případech právní předpis vylučuje použití správního řádu, aniž by sám obsahoval jinou úpravu předmětného správního řízení, což je v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (viz nález Ústavního soudu ČR č. 3/1997 Sb., ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 90 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů).

3. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Návrh zákona správní řád definuje základní pravidla činnosti správních úřadů, která se uplatní na veškeré řízení před správními úřady, a to i v případě, že zvláštní úprava vyloučí použití správního řádu jako celku, aniž by obsahovala vlastní úpravu zásad řízení, což je konkretizace výše uvedeného ústavního principu.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu sestává z částí zpracovaných na základě podkladů zaslaných jednotlivými ústředními správními úřady, které měly tímto příležitost provést revizi potřebnosti odchylných úprav od obecné úpravy správního řízení a tím aplikovat požadavek regulatorní reformy vyplývajícímu z našeho členství v OECD.

4. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná právní úprava odstraňuje terminologické a jiné disproporce, které by v právním řádu nastaly v případě, že by nabyl účinnosti nový správní řád, aniž by současně nabyl účinnosti navrhovaný zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu.

Nezbytnost provedených úprav vyplývá též ze skutečnosti, že nový správní řád má širší rozsah působnosti než dosavadní předpis. Nevztahuje se pouze na rozhodování o právech a povinnostech účastníků řízení, ale na veškerý postup správních úřadů při výkonu veřejné správy.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona správní řád, je v souladu s ústavním pořádkem ČR.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s právními akty ES

Návrh respektuje požadavky ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána ve smyslu čl. 10 Ústavy České republiky.

Správní řízení není jako ucelená materie upraveno právem Evropských společenství. Tzv. evropské správní právo, jako společné správní právo demokratických evropských států, je rozsáhlou a roztříštěnou úpravou představující souhrn zvláštních úprav. Obsahově lze toto právo charakterizovat jako správní právo ES, doplněné o právo Rady Evropy, s nimiž není návrh předkládaného zákona v rozporu. Pouze v části devatenácté, upravující zákon o azylu, se novelizace ustanovení § 32 zákona dotýká Rezoluce z 20. června 1995 o minimálních zárukách pro azylová řízení, OJ No. C 274 z 19.9.1996 31996Y0919(05). Jedná se o čl. 3 odst. 8 stanovící, že v případě negativního rozhodnutí musí existovat ustanovení umožňující odvolání se k soudu nebo jiné přezkumné instituci, která vynese nezávislé rozhodnutí v jednotlivých případech a v souladu s čl. 3 odst. 4 Rezoluce o minimálních zárukách pro azylová řízení. Nové znění § 32 zákona o azylu je s tímto ustanovením Rezoluce plně slučitelné.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy

Navrhovaná právní úprava nepřinese zvýšení nároků na státní rozpočet.

K JEDNOTLIVÝM USTANOVENÍM

K čl. I

Část druhá správního řádu se nevztahuje na určité typy řízení, zejména na rozhodování o výjimkách, kde by její použití znamenalo zbytečnou formalizaci.

K čl. II

Část druhá správního řádu se nevztahuje na rozhodování v případech, kdy by její použití znamenalo zbytečnou formalizaci.

Právní vztahy zákonných zástupců žáků a zletilých žáků k soukromým školám a církevním školám jsou založeny na smluvních principech podle občanského zákoníku.

K čl. III

Vypouští se ustanovení § 17 odst. 3 až 5 týkající se doplnění žádosti, která se stanou nadbytečnými vzhledem k existenci obecné úpravy ve správním řádu.

K § 18 odst. 1 – Toto ustanovení se formuluje nově. Účastníkem bude nad rámec účastenství podle správního řádu jen obec. Okruh ostatních účastníků vyplývá ze správního řádu.

K čl. IV

Nová úpravy ochrany před nečinností správních úřadů ve správním řádu si v tomto zvláštním řízení vyžádá prodloužení lhůty pro rozhodnutí.

K čl. V

K bodu 1

Zohledňuje se nová úprava účastníků podle správního řádu.

K bodu 2

K vyloučení § 36 odst. 5 – Dohodovací řízení - Uvedené ustanovení by mohlo naznačovat zásah do nezávislosti Úřadu v rozhodovací činnosti, která je svěřena pouze do působnosti Úřadu. Vzhledem k tomu se toto ustanovení nebude aplikovat.

K vyloučení § 122 odst. 5 – Zákaz reformatio in peius – Zásadu zákazu reformatio in peius, byť je obdobně aplikována v řízení trestním včetně řízení o přestupcích a ve většině správních řízení vedených podle návrhu nového správního řádu má své opodstatnění, nelze v řízeních vedených Úřadem s ohledem na jejich specifický charakter aplikovat.

K čl. VI

K bodu 4

K vyloučení § 36 odst. 5 – Dohodovací řízení - Uvedené ustanovení by mohlo naznačovat zásah do nezávislosti Úřadu v rozhodovací činnosti, která je výlučně svěřena do působnosti Úřadu. Proto se toto ustanovení nebude aplikovat.

K čl. VII

K bodu 2

K vyloučení § 36 odst. 5 – Dohodovací řízení – Uvedené ustanovení by mohlo naznačovat zásah do nezávislosti Úřadu při rozhodovací činnosti, která je výlučně svěřena do působnosti Úřadu. Proto toto ustanovení nebude aplikováno.

K čl. VIII

Tato část zákona je zde zařazena pro případ, že by nebyl Parlamentem ČR přijat návrh zákona o zbraních a střelivu, který byl předložen vládě 31. srpna 2001 s předpokládaným datem nabytí účinnosti 1. července 2002. Tento návrh zákona již ve svých ustanoveních upravujících vztah ke správnímu řádu používá obecné formulace, které nebude nutno měnit po přijetí nového správního řádu.

Vzhledem k ustanovení § 102 návrhu nového správního řádu o vydání dokladu se vypouští stávající § 85 odst. 1.

Dále se modifikuje dosavadní úprava vyloučení správního řádu pro některá rozhodování s ohledem na širší předmět úpravy nového správního řádu.

K čl. IX

Provádí se změna v souvislosti s tím, že platný zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, odkazuje na konkrétní ustanovení dosavadního správního řádu.

Pokud však dojde k předpokládanému přijetí nového zákona o právu shromažďovacím s předpokládanou účinností od 1. července 2002, nebude nutno platný zákon č. 84/1990 Sb. novelizovat.

K čl. X

Nově se formuluje ustanovení § 6a podle potřeb aplikace správního řádu správními úřady a podle současných potřeb péče o úřední písemnosti.

V odstavci 2 se vysvětlují pojmy použité v odstavci 1, které podrobněji objasňují obsah pojmu „spisová služba“ a úkoly s ní spojené.

Odstavec 3 obsahuje zmocnění pro vydání vyhlášky obsahující jednotný spisový a skartační řád pro správní úřady. V současné době není tato problematika dostatečným způsobem upravena a správní úřady většinou používají různé směrnice nebo i pouze vnitřní pravidla často velmi zastaralého obsahu.

K čl. XI

Změna souvisí s novou právní úpravou obsaženou v § 102 návrhu správního řádu, o vydání zákonem stanoveného dokladu namísto písemného vyhotovení správního aktu.

K čl. XII

Návrh reaguje na konstrukci vydávání správních aktů podle návrhu nového správního řádu.

K čl. XIII

Jedná se o legislativně-technické úpravy v souvislosti s novou terminologií správního řádu a jeho širší působností.

K bodu 3

Řízení o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociální péče, je řízením, které má svou věcnou podstatou mimořádný charakter, neboť jeho obsahem je realizace zmocnění překročit rámec obecně stanovené hmotněprávní úpravy. Vzhledem k mimořádnosti tohoto řízení není proto jeho důsledná formalizace důvodná.

K čl. XIV

K bodům 1, 5 a 6

Posudek o zdravotním stavu podávaný lékařem okresní správy sociálního zabezpečení nebo posudkovou komisí ministerstva je vždy pouze jedním z pokladů pro konečné rozhodnutí o nároku účastníka na dávku sociálního zabezpečení. Posudek je orgánem, který řízení o nároku vede, hodnocen v kontextu dalších důkazů. Jde o jeden z úkonů obecně upravený v části páté správního řádu o jiných úkonech správních úřadů.

K bodům 2 a 4

Do výčtu působností se doplňuje působnost České správy sociálního zabezpečení vymáhat nedoplatky podle § 5 exekučního řádu správního. Realizace exekucí bude vyžadovat došetření majetkových poměrů dlužníka, které nelze zajistit bez součinnosti okresních správ sociálního zabezpečení. V ustanovení upravujícím působnost okresních správ sociálního zabezpečení se proto doplňuje jejich povinnost opatřit potřebné podklady.

K bodům 7 až 10, 12 a 16

Jedná se o legislativně-technické úpravy.

K bodu 13

Česká správa sociálního zabezpečení, zejména v řízení o přiznání dávky důchodového pojištění, musí mít k dispozici účinný procesní nástroj, aby mohla řešit případy, kdy žádost o takovou dávku je podána se značným časovým předstihem. Takovou žádost nelze zamítnout, pokud je uveden termín přiznání důchodu do období, kdy budou splněny podmínky pro nárok na důchod – zejména starobní – dané předpisy platnými v době podání žádosti. Nelze však o této žádosti rozhodnout ani kladně, protože v období mezi podáním žádosti a dnem přiznání důchodu může dojít ke změně právních předpisů nebo nejsou známy hodnoty tzv. výpočtových prvků.

Aplikace „přerušení řízení“ pro řešení této situace není vhodná, protože se v době od podání žádosti mohou změnit i rozhodné skutečnosti a přitom neexistuje (a bylo by i obtížné ji stanovit) ohlašovací povinnost účastníka řízení ve vztahu k těmto skutečnostem v době, kdy řízení neprobíhá. Jako nejvhodnější nástroj se proto jeví pro tyto případy institut „zastavení řízení“.

K bodu 14

Pro řízení o dávkách důchodového pojištění se navrhuje omezit oprávnění účastníka řízení vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům. Možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí o starobním důchodu je v podstatě řešena předstihovým řízením podle § 40 zákona č. 582/1991 Sb.

K bodu 15

Orgány sociálního zabezpečení vydávají značný počet rozhodnutí o přiznání dávek důchodového pojištění, zejména starobního důchodu, od data spadajícího do kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž je rozhodnutí vydáno. Přitom aplikují nařízení vlády vydávaná na základě zmocnění § 17 odst. 2 a 4 (stanovení všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu), popřípadě § 107 odst. 2 (valorizace důchodů) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Tato nařízení vlády však nabývají účinnosti až 1. ledna následujícího kalendářního roku.

K bodu 18

Z návrhu exekučního řádu správního (§ 10) vyplývá, že výkaz nedoplatků vydávaný (sestavovaný) podle tohoto zákona je odlišným institutem od správního aktu (rozhodnutí), kterým bylo uloženo plnění peněžité povinnosti. Naproti tomu výkaz nedoplatků vydávaný podle zákona č. 582/1991 Sb., kterým se plnění peněžitých povinností povinnému subjektu originárně ukládá, má povahu správního aktu (rozhodnutí) a nespadá pod pojem výkazu nedoplatků dle exekučního řádu správního. Proto je nezbytné v zákoně č. 582/1991 Sb. výslovně stanovit, že výkaz nedoplatků vydaný podle cit. zákona č. 582/1991 Sb. se považuje pro účely exekuce za vykonatelné rozhodnutí.

K bodu 20

Řízení o odstranění tvrdostí je řízením, které má svou věcnou podstatou mimořádný charakter, neboť jeho obsahem je realizace zmocnění překročit rámec obecně stanovené hmotněprávní úpravy. Vzhledem k mimořádnosti tohoto řízení není proto jeho důsledná formalizace důvodná.

K bodu 22

Z hlediska procesní ekonomiky není důvodné povinně ukládat úhradu nákladů řízení v těch případech, kdy částky takto získané by mohly být nižší než náklady na jejich případné vymáhání.

V řízení v oblasti důchodového a nemocenského pojištění se jen zřídka vyskytuje větší počet účastníků nebo rozsáhlá odvolání, která by zvyšovala náklady na pořízení potřebného počtu stejnopisů tak, aby bylo ekonomické tyto náklady účtovat, popřípadě vymáhat. Proto se navrhuje stanovit pouze možnost příslušného orgánu požadovat úhradu těchto nákladů.

K bodu 23

Ustanovení navazuje na obdobnou úpravu ve správním řádu.

K čl. XV

K bodu 1

Z hlediska procesní ekonomiky není důvodné ukládat náhradu nákladů řízení, neboť zpravidla částky takto získané by mohly být nižší, než náklady na jejich vymáhání.

K bodu 2

Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K čl. XVI

K bodu 2

Z hlediska procesní ekonomiky není důvodné ukládat náhradu nákladů řízení, neboť zpravidla částky takto získané by mohly být nižší, než náklady na jejich vymáhání.

K čl. XVII

K bodu 2

Z hlediska procesní ekonomiky není důvodné ukládat náhradu nákladů řízení, neboť zpravidla částky takto získané by mohly být nižší, než náklady na jejich vymáhání.

K čl. XVIII

Jedná se převážně o legislativně technické úpravy a změny související s podrobnější a komplexnější a úpravou v návrhu správního řádu.

K čl. XIX

V legislativním procesu je v současné době zásadní novela zákona o azylu a předpokládá se její schválení. Proto se navrhují úpravy zákona o azylu již ve znění této novely.

Pro azylové řízení již podle platné právní úpravy platí správní řád subsidiárně. Tato koncepce bude zachována i nadále. Specifičnost azylového řízení neumožňuje převzít komplexní úpravu v obecné právní normě.

K bodu 2

Platná právní úprava neumožňuje podat žádost o udělení azylu v zahraničí. Předpokládá se a vyžaduje pobyt účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky, dosažitelnost pro správní úkony a maximální spolupráce, ustanovení o doručování do zahraničí jsou proto pro azylové řízení nadbytečná. V případě, že by nedošlo k jejich vyloučení, mohli by někteří účastníci řízení o udělení azylu požadovat s odvoláním na § 29 odst. 8, doručování písemností do zahraničí. Pro azylové řízení není důvod pro postup podle § 29 odst. 9 správního řádu.

Dlouhodobým trendem je vysoký počet osob, které azylovou proceduru opouštějí před vydáním rozhodnutím, tzv. svévolné odchody, jedná se o řádově tisíce osob ročně. Ustanovení opatrovníka těmto osobám, které o další pokračování azylového řízení nejeví zájem, je čistě formálním aktem, např. k posouzení žádosti o azyl je nezbytná osobní výpověď účastníka řízení o udělení azylu, kterou za něj opatrovník nemůže poskytnout.

Vzhledem k principu důvěrnosti v azylovém řízení není možné umožnit nahlížení do spisu jiným osobám, než je účastník řízení o udělení azylu, jeho zástupce, popř. zástupce UNHCR (§ 37 zákona o azylu).

Vydání předběžné informace v azylovém řízení je pro její návodnost nevhodné. Informace, které lze před zahájením řízení o udělení azylu poskytnout, jsou ošetřeny institutem informační povinnosti (§ 34 návrhu správního řádu).

Úprava ústního jednání je dostatečně upravena v zákoně o azylu. Vzhledem k pobytu účastníků řízení o udělení azylu v azylových zařízeních by povinnost informovat o konání ústního jednání v těchto zařízeních s pětidenním předstihem znamenala neodůvodněné prodlužování řízení a značné obtíže při vyřizování zjevně nedůvodných žádostí.

Povaha azylového řízení znemožňuje informovat veřejnost o průběhu řízení o jednotlivých žádostech.

K bodu 3 až 5

Jedním ze základních principů azylového řízení je důvěrnost poskytnutých údajů, zejména osobních. Příslušné státní orgány jsou povinny zajistit, aby se o skutečnosti, že cizinec požádal v České republice o udělení azylu, nedozvěděly neoprávněné třetí osoby. Pokud by úřední deska byla veřejně přístupná a byl k ní zajištěn dálkový přístup, mohly by získat přístup k citlivým informacím i státní orgány zemí, které účastníci řízení o udělení azylu opouštějí. Jako optimální řešení se jeví zachovat současný stav, kdy jsou úřední desky umístěny v azylových zařízeních, kam mají přístup pouze osoby zde ubytované, resp. pracující.

K bodu 6 až 19

V průběhu azylového řízení žadatelé o azyl často mění místo svého pobytu (např. přesun mezi jednotlivými azylovými zařízeními), výkonem funkce opatrovníka je v jednotlivých azylových zařízeních pověřen pracovník nevládní organizace, který však není schopen účinně hájit zájmy zastoupeného v jiném azylovém zařízení.

V návaznosti na navrhovanou právní úpravu správního soudnictví je nezbytné k 1. 1. 2003 zohlednit tuto změnu i v zákoně o azylu. Zatímco k 31. 12. 2002 bude Vrchní soud přezkoumávat nepravomocná rozhodnutí ministra vnitra, koncepce správního soudnictví vychází z přezkumu pravomocných rozhodnutí vydaných ve správním řízení. Z tohoto důvodu se navrhuje nově upravit pobytový režim žadatelů o azyl. Po dobu jednostupňového správního řízení a soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva vnitra by žadatelé o azyl v České republice pobývali na vízum za účelem řízení o udělení azylu a měli by právo na ubytování a stravování v azylových zařízeních. V případě cizinců, kteří využijí možnosti podat kasační stížnost a této bude přiznán odkladný účinek se navrhuje obnovit osvědčený institut strpění včetně asistence ministerstva vnitra při zajištění ubytování pro tyto cizince, možnosti poskytnout finanční příspěvek těmto osobám a zajištění zdravotní péče těmto osobám.

Oproti návrhu zákona soudní řád správní, se zkracují lhůty pro podání žaloby. Toto řešení je převzato z dosavadní právní úpravy a je v souladu s trendem zefektivnit a zrychlit azylovou proceduru při respektování všech procesních práv.

Zrušují se dosavadní ustanovení upravující postup soudu při rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí ministerstva, která by vzhledem k nálezu Ústavního soudu o zrušení příslušné části občanského soudního řádu nebylo možné aplikovat.

K bodu 20 a 21

Jde o legislativně technické přizpůsobení nové úpravě ve správním řádu.

K čl. XX

Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti s návrhem nového správního řádu.

K čl. XXI

Přestože řízení o přihláškách vynálezů má charakter řízení správního, některé úkony v řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví vyžadují speciální právní úpravu. Takováto úprava je dána zpravidla přímo v textu zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích (zákon č. 527/1990 Sb., ve znění zákona č. 521/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb. – dále jen „patentový zákon“) V některých případech, a to i tehdy, jestliže speciální úprava není dána patentovým zákonem, nebude možné aplikovat ustanovení obecného správního řádu, a to jednak v důsledku harmonizačních prací patentového práva, které probíhají na půdě Světové organizace duševního vlastnictví, nebo z toho důvodu, že aplikace správního řádu by vytvářela překážky řádného řízení o přihlášce vynálezu.

Ustanovení o ověřování presidiálních plných moci je vyloučeno v řízení o vynálezech v důsledku připravované smlouvy o patentovém právu, která má umožnit bezformální styk mezi přihlašovateli a jednotlivými patentovými úřady, kdy většina podání má být umožněna elektronickou cestou.

V důsledku toho, že o získání patentové ochrany na vynález rozhoduje přímo ústřední orgán státní správy, a to na základě poměrně složitého řízení, nelze aplikovat ustanovení o lhůtách pro rozhodování. S ohledem na dispoziční zásadu, která ovládá řízení o udělení patentu, nemůže být rovněž v tomto řízení aplikováno ustanovení o přerušení řízení tak, jak je navrženo správním řádem.

Výhrada vůči ustanovení správního řádu o ověřování úředních razítek a podpisů na veřejných listinách je navržena při vědomí stavu prací na Smlouvě o patentovém právu, které vyžaduje opuštění jakýchkoli formalit, které by nad míru nezbytnou obtěžovaly přihlašovatele.

Na straně druhé již v současnosti byla vyloučena aplikace ustanovení o čestném prohlášení a z tohoto důvodu některé důkazy v řízení o patentování vynálezů není možné nahradit svědeckou výpovědí či čestným prohlášením účastníka řízení.

Možnost doplnění podání učiněného elektronickou cestou do 14 dnů vyplývá ze Smlouvy o patentové spolupráci.

K čl. XXII

Přestože řízení o přihláškách užitných vzorů má charakter řízení správního, některé úkony v řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví vyžadují speciální právní úpravu. Takováto úprava je dána zpravidla přímo v textu zákona o užitných vzorech (zákon č. 478/1992 Sb., ve znění zákona č. 116/2000 Sb.) V některých případech, a to i tehdy, jestliže speciální úprava není dána zákonem o užitných vzorech, nebude možné aplikovat ustanovení obecného správního řádu, a to z důvodu, že aplikace správního řádu by vytvářela překážky řádného řízení o přihlášce užitného vzoru, zejména pak o jeho výmazu.

Ustanovení o ověřování presidiálních plných moci je v řízení o užitných vzorech vyloučeno v důsledku připravované smlouvy o patentovém právu, která má umožnit bezformální styk mezi přihlašovateli a jednotlivými patentovými úřady, kdy většina podání má být umožněna elektronickou cestou.

V důsledku toho, že o získání ochrany užitným vzorem a zejména pak o jeho výmazu rozhoduje přímo ústřední orgán státní správy, a to na základě poměrně složitého řízení, nelze aplikovat ustanovení o lhůtách pro rozhodování. S ohledem na dispoziční zásadu ovládající řízení o zápisu užitného vzoru do rejstříku nemůže být rovněž v tomto řízení aplikováno ustanovení o přerušení řízení tak, jak je navrženo správním řádem.

Možnost doplnění podání učiněného elektronickou cestou do 14 dnů vyplývá ze Smlouvy o patentové spolupráci.

K čl. XXIII

Přestože řízení o přihláškách topografií polovodičových výrobků má charakter řízení správního, některé úkony v řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví vyžadují speciální právní úpravu. Takováto úprava je dána zpravidla přímo v textu zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků (zákon č. 529/1991 Sb., ve znění zákona č. 116/2000 Sb) V některých případech, a to i tehdy, jestliže speciální úprava není dána zákonem o ochraně topografií, ani patentovým zákonem, jehož některá ustanovení se aplikují i v řízení o ochraně topografií polovodičových výrobků, nebude možné aplikovat ustanovení obecného správního řádu, a to jednak v důsledku harmonizačních prací patentového práva, které probíhají na půdě Světové organizace duševního vlastnictví, nebo z toho důvodu, že aplikace správního řádu by vytvářela překážky řádného řízení o přihlášce topografie.

Ustanovení o ověřování presidiálních plných moci je v řízení o ochraně topografií polovodičových výrobků vyloučeno v důsledku tendencí probíhajících na půdě Světové organizace duševního vlastnictví, které mají umožnit bezformální styk mezi přihlašovateli a jednotlivými patentovými úřady, kdy většina podání má být umožněna elektronickou cestou.

V důsledku toho, že o získání ochrany na topografii rozhoduje přímo ústřední orgán státní správy, a to na základě poměrně složitého řízení, nelze aplikovat ustanovení o lhůtách pro rozhodování. S ohledem na dispoziční zásadu, kterou je ovládáno řízení o udělení ochrany, nemůže být rovněž v tomto řízení aplikováno ustanovení o přerušení řízení tak, jak je navrženo správním řádem.

Výhrada vůči ustanovení správního řádu o ověřování úředních razítek a podpisů na veřejných listinách je navržena při vědomí stavu prací na Smlouvě o patentovém právu, jejíž ustanovení by měla podpůrně působit i při dalších řízeních před patentovými úřady a které vyžaduje opuštění jakýchkoli formalit, které by nad míru nezbytnou obtěžovaly přihlašovatele.

Na straně druhé již v současnosti byla vyloučena aplikace ustanovení o čestném prohlášení a z tohoto důvodu některé důkazy v řízení o ochraně topografie není možné nahradit svědeckou výpovědí či čestným prohlášením účastníka řízení.

Možnost doplnění podání učiněného elektronickou cestou do 14 dnů vyplývá ze Smlouvy o patentové spolupráci, která bude podpůrně užitá i pro tento druh správního řízení.

K čl. XXIV

K bodu 1 a 2

Úprava týkající se užití jazyka vyplývající z návrhu správního řádu je vhodnější, než dosavadní úprava vyplývající ze známkového zákona a proto se jeví být potřebným známkový zákon upravit. Rovněž úprava zastavení řízení je i pro potřeby řízení o ochranných známkách v návrhu správního řádku upravena vhodněji.

K bodu 3 a 4

Přestože řízení o přihláškách ochranných známek má bezpochyby charakter řízení správního, některé úkony v řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví vyžadují speciální právní úpravu. Takováto úprava je dána zpravidla přímo v textu zákona o ochranných známkách ( zákon č. 137/1995 Sb., ve znění zákona č. 191/1999 Sb., a zákona č. 116/2000 Sb. – dále jen „ známkový zákon“).

V některých případech, a to i tehdy, jestliže speciální úprava není dána známkovým zákonem, nebude možné aplikovat ustanovení obecného správního řádu, a to jednak v důsledku mezinárodní smlouvy, již je Smlouva o známkovém právu (č. 199/1996 Sb.), nebo z toho důvodu, že aplikace správního řádu by vytvářela překážky řádného řízení o přihlášce ochranné známky.

Ustanovení o ověřování presidiálních plných moci je v řízení o ochranných známkách vyloučeno v důsledku Smlouvy o známkovém právu, která má umožnit bezformální styk mezi přihlašovateli a jednotlivými patentovými úřady, kdy většina podání má být umožněna elektronickou cestou.

V důsledku toho, že o zápisu ochranné známky do rejstříku rozhoduje přímo ústřední orgán státní správy, a to na základě poměrně složitého řízení, nelze aplikovat ustanovení o lhůtách pro rozhodování. S ohledem na dispoziční zásadu, kterou je ovládáno řízení o ochranných známkách, zejména v důsledku řízení o námitkách proti zápisu ochranné známky do rejstříku, nemůže být v tomto řízení aplikováno ustanovení o přerušení řízení tak, jak je navrženo správním řádem.

Výhrada vůči ustanovení správního řádu o ověřování úředních razítek a podpisů na veřejných listinách je v souladu se Smlouvou o známkovém právu, které vyžaduje opuštění jakýchkoli formalit, které by nad míru nezbytnou obtěžovaly přihlašovatele. Na straně druhé již v současnosti byla vyloučena aplikace ustanovení o čestném prohlášení a z tohoto důvodu některé důkazy v řízení o ochraně ochranných známkách není možné nahradit svědeckou výpovědí či čestným prohlášením účastníka řízení.

K čl. XXV

Přestože řízení o přihláškách průmyslových vzorů má charakter řízení správního, některé úkony v řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví vyžadují speciální právní úpravu. Takováto úprava je dána zpravidla přímo v textu zákona o ochraně průmyslových vzorů (zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů), k němuž je zákon o správním řízení v poměru subsidiarity.

Ustanovení o vyloučení ověřování presidiálních plných moci je navrženo v zájmu zachování jednotnosti některých procesněprávních ustanovení týkajících se řízení o získání ochrany jednotlivým předmětům průmyslového vlastnictví před Úřadem průmyslového vlastnictví, zejména pak v důsledku organizace práce na Úřadě.

V důsledku toho, že o získání ochrany na průmyslový vzor rozhoduje přímo ústřední orgán státní správy, a to na základě poměrně složitého řízení, nelze aplikovat ustanovení o lhůtách pro rozhodování. S ohledem na dispoziční zásadu ovládající řízení o udělení ochrany průmyslovému vzoru nemůže být rovněž v tomto řízení aplikováno ustanovení o přerušení řízení tak, jak je navrženo správním řádem.

Podle dosavadních právních předpisů byla vyloučena aplikace ustanovení o čestném prohlášení; tato praxe je v souladu s mezinárodními smlouvami, osvědčila se a není nutno na ní nic měnit. Z tohoto důvodu důkazy v řízení o ochraně průmyslových vzorů není možné nahradit svědeckou výpovědí či čestným prohlášením účastníka řízení.

Možnost doplnění podání učiněného elektronickou cestou do 14 dnů vyplývá z jednotnosti odborných činností Úřadu, kdy uvedený institut je v patentovém řízení upraven mezinárodní smlouvou a není důvod jej měnit v jiných paralelních řízeních, a to rovněž z důvodu, že v těchto věcech jednají titíž pracovníci.

K čl. XXVI

Přestože řízení o přihláškách označení původu výrobků má bezpochyby charakter řízení správního, některé úkony v řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví vyžadují speciální právní úpravu. Takováto úprava je dána zpravidla přímo v textu zákona o označení původu (zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků), k němuž je zákon o správním řízení v poměru subsidiarity.

V některých případech, a to i tehdy, jestliže speciální úprava není dána zákonem o označení původu výrobků, nebude možné aplikovat ustanovení obecného správního řádu, a to zejména z toho důvodu, že aplikace správního řádu by vytvářela překážky řádného řízení o přihlášce označení původu.

Ustanovení o ověřování presidiálních plných moci je v řízení o přihláškách označení původu vyloučeno v důsledku požadavku na umožnění bezformálního styku mezi přihlašovateli a registračním úřadem, kdy většina podání má být umožněna elektronickou cestou.

V důsledku toho, že o zápisu označení původu do rejstříku rozhoduje přímo ústřední orgán státní správy, a to na základě poměrně složitého řízení, nelze aplikovat ustanovení o lhůtách pro rozhodování. S ohledem na dispoziční zásadu, kterou je ovládáno řízení o označení původu, nemůže být rovněž v tomto řízení aplikováno ustanovení o přerušení řízení tak, jak je navrženo správním řádem.

Výhrada vůči ustanovení správního řádu o ověřování úředních razítek a podpisů na veřejných listinách je v souladu s požadavkem na opuštění jakýchkoli formalit, které by nad míru nezbytnou obtěžovaly přihlašovatele.

K alternativě pro případ přijetí vládního návrhu zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně některých zákonů

Přestože řízení o přihláškách označení původu výrobků a zeměpisných označení má bezpochyby charakter řízení správního, některé úkony v řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví vyžadují speciální právní úpravu. Takováto úprava je dána zpravidla přímo v textu zákona o označení původu a zeměpisných označení (zákon č. …./2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně některých zákonů), k němuž je zákon o správním řízení v poměru subsidiarity.

V některých případech, a to i tehdy, jestliže speciální úprava není dána známkovým zákonem, nebude možné aplikovat ustanovení obecného správního řádu, a to zejména z toho důvodu, že aplikace správního řádu by vytvářela překážky řádného řízení o přihlášce označení původu a zeměpisných označení.

Ustanovení o ověřování presidiálních plných moci je v řízení o přihláškách označení původu a zeměpisných označení vyloučeno v důsledku požadavku na umožnění bezformálního styku mezi přihlašovateli a registračním úřadem, kdy většina podání má být umožněna elektronickou cestou.

K čl. XXVII

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon“) ve svém ustanovení § 27 odst. 4 vymezil pro rozhodování Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) o povolení k předání nebo k předávání osobních údajů do jiných států lhůtu 7 kalendářních dnů. Z tohoto ustanovení dále plyne, že pokud v této lhůtě Úřad nerozhodne, má se za to, že s předáním osobních údajů souhlasí, a to na dobu, která je uvedena v žádosti. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, vydá Úřad rozhodnutí neprodleně.

Citované ustanovení pro Úřad znamená nemožnost objektivně posoudit žádosti o povolení k předání nebo k předávání osobních údajů do jiných států, neboť je Úřad vázán rozhodováním v stanovené zákonné lhůtě. To ve svém důsledku znamená, že Úřad při svém rozhodování není schopen vždy dostát povinnostem, které pro rozhodující orgán vyplývají z příslušných ustanovení správního řádu. Protože je i zájmem Úřadu, aby rozhodování ve správním procesu bylo činěno na základě obecného zákona, kterým je správní řád, a pouze ve výjimečných případech, v tomto případě v zájmu záchrany života nebo poskytnutí zdravotní péče subjektu údajů (viz ustanovení § 27 odst. 2 písm. f) zákona), Úřad rozhodoval ve zkrácené lhůtě, navrhuje se ustanovení § 27 odst. 4 zákona novelizovat.

K čl. XXVIII

V souvislosti s novou právní úpravou řízení před správními úřady je třeba změnit i ustanovení zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Tento zákon v § 24 vylučuje použití obecných předpisů o správním řízení pro řízení o přidělování identifikačních čísel a identifikačních kódů.

Kromě změn, které přináší nový zákon správní řád, ovlivnila přidělování identifikačních čísel i ustanovení jiných zákonů. Na základě zkušeností Českého statistického úřadu s přidělováním identifikačních čísel, zejména u fyzických osob, které provozují podnikatelskou činnost, která není živností, jeví se jako účelné uplatnit i při tomto řízení v plné míře správní řád. Při přidělování identifikačních čísel jinými správními úřady (§ 22 odst. 1 písm. b) až d)) je toto řízení nedílnou součástí jiného procesu rozhodování, který se řídí správním řádem, a pokud jde o přidělování identifikačních čísel rejstříkovými soudy (§ 21 odst. 1 písm. a)) občanským soudním řádem.

Uplatnění správního řízení při přidělování identifikačních čísel nebude znamenat zvýšené nároky na státní rozpočet. Rozsah činností spojený s vydáváním rozhodnutí v některých případech (nepřidělení identifikačního čísla) nebude příliš veliký a tyto činnosti budou hrazeny v rámci běžného rozpočtu.

K čl. XXIX až XXXIII

Jde o legislativně technické změny v souvislosti s návrhem nového správního řádu.

K čl. XXXIV a XXXV

Zrušují se novely platného zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád).

K čl. XXXVI

Účinnost zákona se, obdobně jako u správního řádu a u exekučního řádu správního, navrhuje k 1. 1. 2003.

V Praze dne ………………2001

předseda vlády

ministr vnitra

II.

Text částí zákonů

Text částí zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu

Č Á S T P R V N Í

Změna zákona o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon)

Čl. I

Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb., zákona č. 138/1995 Sb., zákona č. 306/1999 Sb., zákona č. 19/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:

ČÁST DEVÁTÁ

Zvláštní ustanovení

§ 58

Ministerstvo

a) řídí pokusné ověřování organizace, forem i obsahu výchovy a vzdělávání v základní škole, ve středních školách, ve vyšších odborných školách a ve speciálních školách; řídí též pokusné ověřování způsobu a řízení těchto škol,

b) vydává s předchozím souhlasem příslušných odborových orgánů pracovní řády pro pedagogické pracovníky a ostatní pracovníky předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, kraji a obcemi,

c) vydává po projednání se zúčastněnými ústředními orgány vzorové pracovní řády pro pedagogické pracovníky středních odborných učilišť a odborných učilišť (§ 52 odst. 1).

§ 58a

V základních školách, v základních uměleckých školách,učilištích, středních školách a speciálních školách není povolena činnost politických stran a politických hnutí.

§ 59

Stupně vzdělání získané podle dosavadních předpisů zůstávají nedotčeny.

§ 60

Pro občany, kteří nezískali základní vzdělání, může základní škola nebo střední škola organizovat kursy pro získání základního vzdělání.

§ 60a

Vztah zákona ke správnímu řádu

Ustanovení správního řádu o vydávání správních aktů⁹) se nevztahují na rozhodování podle § 3 odst. 1, § 6 odst. 3 a 5, § 39 odst. 1, § 40 odst. 1, § 42 odst. 2 a § 45 odst. 1.

____________________

⁹) Část druhá správního řádu.

Č Á S T D R U H Á

Změna zákona o státní správě a samosprávě ve školství

Čl. II

Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb., se mění takto:

§ 22

(Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení

Obecné předpisy o správním řízení se vztahují na rozhodování podle § 3 odst. 2, § 7 písm. b) a c), § 19 odst. 4 a § 20. Odvolání proti rozhodnutí ředitele o nepřijetí ke studiu lze podat do osmi dnů od doručení. Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na soukromé školy, církevní školy a školy zřízené podle § 14 odst. 2; to neplatí o rozhodování podle § 19 odst. 4.)

Vztah zákona ke správnímu řádu

(1) Ustanovení správního řádu o vydávání správních aktů⁵) se nevztahují na postup podle tohoto zákona, s výjimkou rozhodování podle § 3 odst. 2, § 7 písm. b) až e), § 19 odst. 4 a § 20.

(2) Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy o nepřijetí ke studiu lze podat do osmi dnů od doručení.

(3) Správní řád se nevztahuje na postup soukromých školy a církevních školy podle tohoto zákona.

____________________

5) Část druhá správního řádu.

Č Á S T T Ř E T Í

Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě

Čl. III

Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb.a zákona č. 315/2001 Sb., se mění takto:

Řízení o povolení hornické činnosti

§ 17

(1) Žádost o povolení hornické činnosti podle § 9 až 11a § 13 předkládá organizace s předepsanou dokumentací a doklady nejpozději 3 měsíce před plánovaným zahájením prací obvodnímu báňskému úřadu.

(2) Pokud jsou hornickou činností ohroženy právem chráněné objekty a zájmy, musí být se žádostí předloženy doklady o vyřešení střetů zájmů.

((3) Neposkytuje-li předložená žádost a dokumentace dostatečný podklad k posouzení navrhované hornické činnosti nebo není-li žádost o povolení hornické činnosti podle § 10 v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru, vyzve obvodní báňský úřad organizaci, aby žádost ve stanovené lhůtě doplnila, popřípadě uvedla do souladu s těmito rozhodnutími; obdobně postupuje, pokud žádost neobsahuje všechny doklady o vyřešení střetů zájmů.

(4) Obvodní báňský úřad rozhodne o žádosti nejpozději do 2 měsíců od jejího podání, popřípadě od jejího doplnění podle odstavce 3.

(5) Obvodní báňský úřad zastaví řízení o povolení hornické činnosti, pokud žádost nebyla doplněna ve lhůtě stanovené podle odstavce 3.)

§ 18

((1) Účastníky řízení o povolení hornické činnosti jsou žadatel, organizace a občané, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny, a obec, v jejímž územním obvodu má být hornická činnost vykonávána.)

(1) Účastníkem řízení o povolení hornické činnosti je též obec, v jejímž územním obvodu má být hornická činnost vykonávána.

(2) Povolení hornické činnosti podle odstavce 1 vydává obvodní báňský úřad na základě řízení spojeného s místním šetřením; náklady na znalecké posudky, které jsou potřebné v řízení uhradí žadatel.

(3) Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení dotčeným orgánům státní správy a účastníkům řízení nejpozději 10 dnů před ústním jednáním, popřípadě místním šetřením. Současně je upozorní, že svoje stanoviska nebo námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, popřípadě před místním šetřením, jinak že se k později podaným stanoviskům nebo námitkám nemusí přihlédnout. Pokud některý z orgánů státní správy potřebuje v odůvodněných případech k řádnému posouzení věci delší dobu, obvodní báňský úřad na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.

(4) Oznámení o místním šetření nezasílá obvodní báňský úřad těm účastníkům řízení, jejichž práva a právem chráněné zájmy byly již vyřešeny při stanovení chráněného ložiskového území nebo dobývacího prostoru, ve stadiu projektování, výstavby nebo rekonstrukce dolu a lomu, nebo pokud je součástí dokumentace k žádosti o povolení hornické činnosti doklad o vyřešení střetů zájmů.

§ 46

Vztah ke správnímu řádu

(Správní řád²¹) se nevztahuje) Ustanovení správního řádu o vydávání správních aktů 21)) se nevztahují na řízení podle § 4, 8, § 21 odst. 5, § 23 odst. 2, § 24, 25 a § 40 odst. 5 písm. b).

----------------------------------------------

(21)Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

²¹) Část druhá správního řádu.

Č Á S T Č T V R T Á

Změna zákona o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů

Čl. IV

Zákon č. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, se mění takto:

§ 13

Žádost o povolení

Žádost o povolení musí obsahovat

a) u fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt, případně jméno a příjmení, rodné číslo, trvalý pobyt odpovědného zástupce, je-li ustanoven; u právnické osoby název a právní formu, sídlo, identifikační číslo, jméno a příjmení, trvalý pobyt osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem, (dále jen "identifikace"), evidenční číslo, pokud již bylo Úřadem přiděleno,

b) předmět a rozsah činnosti, pro kterou je povolení žádáno, místo provozování činnosti, způsob jejího zabezpečení, dobu jejího trvání a způsob ukončení činnosti.

(2) Žádost o povolení podepíše fyzická osoba žádající o povolení nebo statutární orgán právnické osoby žádající o povolení nebo jiný zástupce statutárního orgánu zmocněný na základě udělené plné moci.

Žádost o povolení musí být doložena

a) výpisem z Rejstříku trestů fyzické osoby a výpisem z Rejstříku trestů odpovědného zástupce, je-li ustanoven; výpisem z Rejstříku trestů všech členů statutárního orgánu nebo jednatelů, je-li žadatelem právnická osoba; výpis z Rejstříku trestů nesmí být starší než tři měsíce,

b) výpisem z obchodního rejstříku, je-li žadatelem právnická osoba zapisující se do obchodního rejstříku,

c) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost pro povolovanou činnost fyzické osoby nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost odpovědného zástupce, pokud je ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost pro povolovanou činnost alespoň jednoho z členů statutárního orgánu nebo jednatelů, je-li žadatelem právnická osoba,

d) dokumentací požadovanou pro jednotlivé povolované činnosti. Obsah dokumentace je uveden v příloze tohoto zákona. Rozsah a způsob provedení Úřadem schvalované dokumentace pro povolované činnosti stanoví prováděcí předpisy,

e) dokladem o vlastnictví k pozemku v případě žádosti o povolení k výstavbě jaderného zařízení nebo velmi významného zdroje ionizujícího záření,

f) dokladem o pojištění odpovědnosti za jadernou škodu nebo dokladem o jiném finančním zajištění podle § 36,

g) v případě, kdy při povolované činnosti mají vznikat radioaktivní odpady, dokladem o zajištění bezpečného nakládání s radioaktivními odpady, včetně financování tohoto nakládání,

h) v případě dovozu nebo tranzitu jaderných materiálů nebo radionuklidových zářičů dokladem, že je zajištěno jejich zpětné převzetí, pokud se dovoz nebo tranzit nedokončí.

(4) Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. a) a g) je hodnocení vlivu na životní prostředí podle zvláštního zákona.7)

(5) Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. a) až g),písm. i), j), l) a n) je schválení programu zabezpečování jakosti pro povolovanou činnost Úřadem. Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) je schválení programu zabezpečování jakosti pro projektování před zahájením projekčních činností majících dopad na jadernou bezpečnost nebo radiační ochranu a schválení programu zabezpečování jakosti výstavby. Požadavky na náplň programu zabezpečování jakosti a na systém jakosti stanoví prováděcí předpis.

(6) Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. c), d),e), f), g), k), l) a m) je schválení způsobu zajištění fyzické ochrany jaderného zařízení a jaderných materiálů Úřadem. Požadavky na způsob zajištění fyzické ochrany stanoví prováděcí předpis.

(7) Podmínkou vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. c), d),e), f), g), i), j), m) a o) je schválení vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu Úřadem. Požadavky na jejich obsah, včetně podrobností k zajištění havarijní připravenosti, stanoví prováděcí předpis.

(8) Úřad si může vyžádat doplnění dokumentace. Doklady podle odstavce 3 písm. a), b) a c) nemusí být předkládány, pokud bylo žadateli v rámci předcházejícího povolovacího řízení přiděleno evidenční číslo a nedošlo-li ke změně skutečností uvedených v těchto dokladech. V tomto případě žadatel připojí k žádosti pouze čestné prohlášení, ve kterém uvede, že v dokladech požadovaných podle odstavce 3 písm. a), b) a c) nedošlo ke změně.

-----------------------------------------------------

7) Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

§ 14

(1) Úřad postupuje ve správním řízení nezávisle na řízení jiného správního úřadu. Žadatel je jediným účastníkem řízení.

(2) Úřad rozhodne o povolení po ověření, že žadatel splnil všechny podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcími předpisy.

(3) Od zahájení řízení pro vydání povolení k jednotlivým činnostem Úřad rozhodne ve lhůtě

a) do čtyř měsíců pro povolení k umístění jaderného zařízení nebo velmi významného zdroje ionizujícího záření,

b) do jednoho roku pro povolení k výstavbě jaderného zařízení nebo významného nebo velmi významného zdroje ionizujícího záření,

c) do šesti měsíců pro povolení k prvnímu zavážení jaderného paliva do reaktoru podle § 9 odst. 1 písm. c), pro ostatní etapy uvádění do provozu do deseti dnů,

d) do (24 hodin) 10 dnů pro povolení podle § 9 odst. 1 písm. e); postup při předkládání a posuzování požadované dokumentace stanoví prováděcí předpis,

e) do 60 dnů pro ostatní povolení k jednotlivým činnostem.

(4) Povolení je zároveň souhlasem vyžadovaným podle zvláštního zákona.8)

-----------------------------------------------------

8) Např. zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Č Á S T P Á T Á

Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže)

Čl. V

Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), se mění takto:

HLAVA VI

ŘÍZENÍ U ÚŘADU

§ 21

(1) Účastníkem řízení¹⁵) je ten, o jehož právech nebo povinnostech stanovených tímto zákonem má být v řízení rozhodnuto. Úřad může přiznat postavení účastníka řízení i osobě, jejíž práva nebo povinnosti mohou být rozhodnutím Úřadu vydaným podle tohoto zákona podstatně dotčeny, pokud tato osoba před ukončením řízení o přiznání postavení účastníka řízení Úřad požádá.

(2) V řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku paralelních sítí podobných vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží podle § 6 odst. 2 písm. c), kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, může Úřad omezit okruh účastníků řízení jen na tohoto soutěžitele.

(3) Návrh na zahájení řízení směřující proti soutěžitelům, kteří jsou účastníky dohod narušujících hospodářskou soutěž, nebo soutěžitelům zneužívajícím dominantní postavení nebo proti orgánům veřejné správy, popřípadě návrh podaný ve věcech mimo působnost tohoto zákona je podnětem k šetření, o jehož přijetí, odmítnutí či postoupení jinému orgánu Úřad písemně uvědomí navrhovatele bez vydání rozhodnutí. Jestliže ve věci, která je předmětem podání, Úřad zahájí řízení z vlastního podnětu, uvědomí podavatele o výsledcích šetření nebo o vydání rozhodnutí jen v případě, není-li účastníkem řízení podle odstavce 1.

(4) V řízeních vedených Úřadem podle tohoto zákona jsou soutěžitelé povinni podrobit se šetření Úřadu. Pro účely těchto šetření je Úřad oprávněn vyžadovat od soutěžitelů, a pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, od orgánů veřejné správy podklady a informace potřebné pro svoji činnost a prověřovat jejich úplnost, pravdivost a správnost. K tomuto účelu jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni vstupovat na pozemky, do všech objektů, místností a dopravních prostředků, které jsou místem prověřování, nahlížet do obchodních knih a jiných obchodních záznamů, pořizovat si z nich výpisy a na místě požadovat ústní vysvětlení.

(5) Soutěžitelé jsou povinni poskytnout Úřadu na jeho vyžádání úplné, správné a pravdivé podklady a informace ve lhůtě jím stanovené a umožnit jejich prověření způsobem podle odstavce 4. Tato povinnost se vztahuje rovněž na orgány veřejné správy, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(6) Při vyžádání podkladů a informací Úřad uvede právní důvod a účel šetření a upozorní na to, že za jejich neposkytnutí nebo neumožnění jejich prověření může Úřad uložit pokutu podle § 22.

(7) Na návrh účastníka řízení, nebo jeví-li se to z povahy věci potřebné, Úřad nařídí ústní jednání. Úřad může k ústnímu jednání předvolat jako svědky osoby, jejichž informace mohou přispět k úplnému, skutečnému a spolehlivému zjištění stavu věci.

(8) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu podle správního řádu(.15)), s výjimkou ustanovení o řešení rozporů mezi správním úřadem, který vede řízení, a správními úřady,které jsou dotčenými orgány, týkajících se obsahu vydávaného správního aktu,^15a) o dalších osobách, které jsou účastníky řízení,^15b) o postupu při pochybnostech o účastenství,^15c) o předběžné informaci^15d) a o zákazu změny napadeného správního aktu v neprospěch odvolatele.^15e)

---------------------------------------------

(15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.)

15) §37 odst. 1 správního řádu

15a) § 36 odst. 5 správního řádu

15b) § 37 odst. 2 až 4 správního řádu

15c) § 38 správního řádu

15d) § 60 správního řádu

15e) § 122 odst. 5 správního řádu.

Č Á S T Š E S T Á

Změna zákona o veřejné podpoře

Čl. VI

Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, se mění takto:

ČÁST TŘETÍ

ŘÍZENÍ O POVOLOVÁNÍ VÝJIMEK PŘED ÚŘADEM

§ 6

Průběh řízení

(1) V řízení o povolení výjimky je účastníkem řízení^7a) poskytovatel veřejné podpory, a je-li poskytovatelem veřejné podpory vláda České republiky, navrhovatel veřejné podpory (dále jen „účastník řízení).

(1) Řízení o povolení výjimky se zahajuje buď na základě "Žádosti o povolení výjimky" podle vzoru uvedeného v příloze tohoto zákona, kterou podává Úřadu poskytovatel veřejné podpory, je-li poskytovatelem veřejné podpory vláda České republiky, navrhovatel veřejné podpory (dále jen "účastník řízení"), nebo z vlastního podnětu Úřadu.

(2) Řízení o povolení výjimky se zahajuje na základě žádosti účastníka řízení, podané na tiskopisu, který je uveden v příloze k tomuto zákonu, nebo z podnětu Úřadu.

(2) (3) Úřad může v průběhu řízení vyzvat jeho účastníka k potřebné součinnosti, zejména k doplnění údajů potřebných k posouzení žádosti.

(3) (4) Po posouzení žádosti vydá Úřad rozhodnutí o slučitelnosti veřejné podpory se závazky České republiky vyplývajícími z Evropské dohody, jímž výjimku z obecného zákazu poskytnutí veřejné podpory uvedeného v ustanovení § 2 odst. 1

a) povolí,

b) povolí pouze za stanovených podmínek, nebo

c) nepovolí.

(4) (5) Úřad zahájené řízení rozhodnutím zastaví, jestliže

a) zjistí, že se v posuzovaném případě nejedná o veřejnou podporu,

b) účastník řízení neposkytne Úřadu potřebnou součinnost nutnou k vydání rozhodnutí, zejména nedoplní-li údaje potřebné k posouzení žádosti.

(5) (6) Proti rozhodnutí Úřadu podle této části s výjimkou odstavce 4 nelze podat rozklad. Rozhodnutí Úřadu je přezkoumatelné soudem.

____________________^7a) § 37 odst. 1 správního řádu.

ČÁST PÁTÁ

ŘÍZENÍ O ZRUŠENÍ POSKYTNUTÉ VEŘEJNÉ PODPORY

§ 10

(1) Řízení o zrušení poskytnuté veřejné podpory se zahajuje z podnětu Úřadu, a to nejpozději do 10 let od poskytnutí veřejné podpory.

((2) Účastníkem řízení podle této části je poskytovatel, nebo je-li poskytovatelem veřejné podpory vláda České republiky, navrhovatel a příjemce veřejné podpory.)

(2) V řízení o zrušení poskytnuté veřejné podpory jsou účastníky řízení^7a) poskytovatel veřejné podpory, je-li poskytovatelem veřejné podpory vláda České republiky, navrhovatel veřejné podpory, a příjemce veřejné podpory.

(3) Účastníci řízení jsou povinni poskytnout Úřadu na jeho vyžádání veškeré úplné a pravdivé podklady a informace potřebné pro jeho rozhodnutí.

(4) Úřad uloží poskytovateli, nebo navrhovateli povinnost neprodleně zastavit poskytování veřejné podpory, zjistí-li, že

a) poskytnutá nebo poskytovaná veřejná podpora byla poskytnuta v rozporu s rozhodnutím Úřadu podle § 6 odst. 3, nebo

b) veřejná podpora byla poskytnuta před nabytím právní moci rozhodnutí, nevztahuje-li se na ni § 4,

c) veřejná podpora není příjemcem využívána v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí podle § 6 odst. 3.

(5) Úřad vydá v případech uvedených v odstavci 4 písm. a) a c) rozhodnutí o povinnosti

a) poskytovatele, nebo navrhovatele upravit podmínky poskytování veřejné podpory v Úřadem stanovené lhůtě, nebo

b) příjemce odvést veřejnou podporu poskytovateli, je-li poskytovatelem vláda České republiky, navrhovateli v Úřadem stanovené lhůtě, a to ode dne, kdy veřejná podpora nebyla poskytnuta v souladu s tímto zákonem, nevznikla-li již příjemci povinnost odvést poskytnutou veřejnou podporu podle zvláštního právního předpisu.14)

(6) Příjemce je zároveň povinen uhradit úrok za každý den ode dne, kdy veřejná podpora nebyla poskytnuta či využita v souladu s tímto zákonem, ve výši odpovídající diskontní úrokové sazbě České národní banky zvýšené o 4 procentní body platné vždy v první den příslušného kalendářního čtvrtletí, je-li veřejná podpora odváděna podle tohoto zákona. Úroky se odvádějí do státního rozpočtu. Úroky vybírá a vymáhá Úřad.

(7) V případě, že veřejná podpora nebyla poskytnuta ze strany poskytovatele v souladu s tímto zákonem a poskytovatelem je stát či územní samosprávný celek v rámci samostatné působnosti, odpovídá poskytovatel za případnou škodu, která příjemci vznikla, podle zvláštního právního předpisu.15)

(8) V případě, že rozhodnutí o zrušení poskytnuté veřejné podpory vychází z rozhodnutí o slučitelnosti podle § 6 odst. 3, které není v souladu s tímto zákonem, odpovídá Úřad za případnou škodu podle zvláštního zákona.15)

(9) Jestliže Úřad zjistí, že veřejná podpora nebyla poskytnuta nebo využita v rozporu s tímto zákonem, vydá rozhodnutí, jímž řízení zastaví.

(10) Proti rozhodnutí Úřadu podle části páté se nelze odvolat ani podat rozklad. Rozhodnutí Úřadu je přezkoumatelné soudem ve lhůtě 10 měsíců od doručení rozhodnutí Úřadu o zrušení poskytnuté veřejné podpory.

-------------------------------------------

14) Například § 30 zákona č. 576/1990 Sb.

15) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

ČÁST ŠESTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 12

Úřad do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona zpracuje seznam poskytovaných veřejných podpor a programů veřejných podpor, včetně veřejných podpor, jejichž poskytování bylo zahájeno a nebylo ukončeno před účinností tohoto zákona.

§ 13

K provedení § 9 vydá Úřad vyhlášku upravující lhůty, ve kterých je informační povinnost plněna, a obsah informační povinnosti jako označení příjemce, výše a forma dané veřejné podpory, prohlášení, že nebyl překročen stanovený limit, a další informace požadované vždy podle jednotlivého druhu veřejné podpory.

§ 14

(1) Úřad zveřejňuje rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona ve Sbírce rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(2) Lhůtu podle § 6 odst. 1 lze aplikovat nejdříve ke dni 11. července 1998, kdy nabylo účinnosti rozhodnutí č. 1/1998 Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé ze dne 24. června 1998 o přijetí prováděcích pravidel pro uplatnění ustanovení o státní podpoře.

§ 15

Pokud tento zákon nestanoví jinak, pro řízení před Úřadem se použijí ustanovení správního řádu(16)), s výjimkou ustanovení o řešení rozporů mezi správním úřadem, který vede řízení, a správními úřady,které jsou dotčenými orgány, týkajících se obsahu vydávaného správního aktu,¹⁶) o dalších osobách, které jsou účastníky řízení,^16a) o postupu při pochybnostech o účastenství,^16b) o předběžné informaci^16c) a o zákazu změny napadeného správního aktu v neprospěch odvolatele.^16d) (s výjimkou § 6, 8, 13, 14, 26, 29, 30, 45, 50, § 51 odst. 2, § 53 až 61, § 65, 66, 67 a 69.))

---------------------------------------------------

(16) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. )

16) § 36 odst. 5 správního řádu

16a) § 37 odst. 2 až 4 správního řádu

16b) § 38 správního řádu

16c) § 60 správního řádu

16d) § 122 odst. 5 správního řádu.

Č Á S T S E D M Á

Změna zákona o zadávání veřejných zakázek

Čl. VII

Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb., se mění takto:

HLAVA III

PŘEZKOUMÁVÁNÍ ÚKONŮ ZADAVATELE ORGÁNEM DOHLEDU

§ 57

Přezkoumání rozhodnutí zadavatele

(1) Řízení u orgánu dohledu je zahájeno dnem, kdy obdrží od uchazeče návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele (dále jen "návrh"), pokud řízení orgán dohledu nezahájí z vlastního podnětu. Řízení z vlastního podnětu může orgán dohledu zahájit do čtyř let ode dne, kdy došlo k porušení zákona. Návrh lze podat u orgánu dohledu poté, co bylo rozhodnuto o námitkách zadavatelem.

(2) Návrh se podává ve dvojím vyhotovení do 10 kalendářních dnů od doručení rozhodnutí zadavatele; jedno vyhotovení zasílá uchazeč orgánu dohledu a jedno zadavateli. V návrhu musí být uvedeno, kdo jej podává, proti kterému úkonu zadavatele směřuje, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá. Součástí návrhu je i přesné označení a adresa zadavatele a doklad o složení uvolněné jistoty (§ 25 odst. 7). Návrh, který nemá tyto náležitosti nebo u něhož uchazeč tyto náležitosti nedoložil ve lhůtě stanovené orgánem dohledu, jakož i návrh došlý po uplynutí stanovené lhůty orgán dohledu zamítne.

(3) Zadavatel je povinen do sedmi dnů od obdržení návrhu zaslat orgánu dohledu dokumentaci o zadání veřejné zakázky, včetně nabídek účastníků řízení (§ 58), a své stanovisko k návrhu.

(4) Je-li podán návrh včas, neběží zadávací lhůta, včetně prodloužení podle § 40 odst. 1 a § 41 odst. 1 a 2, po dobu od podání návrhu do doby nabytí právní moci rozhodnutí o návrhu. Před uplynutím lhůty pro podání návrhu, a je-li podán návrh včas, nesmí zadavatel činit žádné úkony směřující k dokončení zadání veřejné zakázky ani uzavřít smlouvu nebo zadání veřejné zakázky zrušit. O této skutečnosti je zadavatel povinen ostatní uchazeče informovat současně se zasláním dokumentace o zadání zakázky orgánu dohledu. Uchazeči mohou do sedmi dnů po obdržení tohoto oznámení od soutěže odstoupit. V takovém případě je zadavatel povinen jim uvolnit jistotu do sedmi dnů od obdržení jejich oznámení. To se netýká uchazeče, který námitku podal.

(5) Orgán dohledu je oprávněn přezkoumat napadené rozhodnutí v celém rozsahu a není přitom vázán návrhem uchazeče.

§ 58

nadpis vypuštěn

Účastníky řízení¹⁷) jsou zadavatel a v řízení zahájeném z podnětu uchazeče též uchazeč, který jej podal; v řízení proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky jsou účastníky řízení též uchazeči, kteří se umístili na prvním až třetím pořadí.

______________________

¹⁷) § 37 odst. 1 správního řádu.

§ 60

Přezkoumání ostatních úkonů zadavatele

Je-li podán návrh v ostatních případech, než je uvedeno v § 59, orgán dohledu po jeho přezkoumání rozhodne, že

a) nedošlo k porušení tohoto zákona, a návrh zamítne, nebo

b) byl porušen tento zákon, a uloží zadavateli provést nápravu, popřípadě zadání veřejné zakázky zruší.

§ 60a

Zahájí-li orgán dohledu řízení z vlastního podnětu, platí ustanovení § 59 a 60 obdobně.

§ 61

Na přezkoumávání úkonů zadavatele u orgánu dohledu se používají ustanovení správního řádu (17)) (není-li stanoveno jinak tímto zákonem.) s výjimkou ustanovení o řešení rozporů mezi správním úřadem, který vede řízení, a správními úřady,které jsou dotčenými orgány, týkajících se obsahu vydávaného správního aktu,^17a) o dalších osobách, které jsou účastníky řízení,^17b) o postupu při pochybnostech o účastenství,^17c) o předběžné informaci^17d) a o zákazu změny napadeného správního aktu v neprospěch odvolatele,^17e) nestanoví-li tento zákon jinak.

---------------------------------------------------

(17) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

17a) § 36 odst. 5 správního řádu

17b) § 37 odst. 2 až 4 správního řádu

17c) § 38 správního řádu

17d) § 60 správního řádu

17e) § 122 odst. 5 správního řádu.

Č Á S T O S M Á

Změna zákona o zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních)

Čl. VIII

Zákon č. 288/1995 Sb., o zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb. a zákona č. 156/2000 Sb., se mění takto:

Ukládání sankcí a ochranných opatření

§ 68

(1) Poruší-li fyzická osoba v souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost stanovenou tímto zákonem anebo nedodrží-li zákaz stanovený tímto zákonem, může orgán dozoru, který protiprávní jednání zjistil, uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.

(2) Pokud osoba uvedená v odstavci 1 přechovává zbraně a střelivo bez příslušného oprávnění nebo přechovává zbraně a střelivo uvedené v § 21 a 22, orgán dozoru vždy uloží vedle pokuty též propadnutí věci nebo vysloví zabrání věci.

§ 69

(1) Při ukládání pokut vychází orgán dozoru z povahy protiprávního jednání, charakteru a rozsahu jeho následků a přihlédne k případnému opakovanému porušení právní povinnosti nebo k tomu, že bylo porušeno více povinností.

(2) Propadnutí věci lze uložit, jestliže věc náleží pachateli a věc

a) byla ke spáchání protiprávního jednání užita nebo určena, anebo

b) byla protiprávním jednáním získána nebo nabyta za věc protiprávním jednáním získanou.

(3) Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené v odstavci 2, lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže věc

a) náleží pachateli, kterého nelze za protiprávní jednání stíhat, nebo

b) nenáleží pachateli protiprávního jednání nebo mu nenáleží zcela a jestliže to je v zájmu bezpečnosti osob a majetku anebo jiného obecného zájmu.

(4) Propadnutí věci nelze uložit a zabrání věci nelze vyslovit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze protiprávního jednání. Vlastníkem propadlých a zabraných věcí se stává stát.

(5) Uložit pokutu nebo propadnutí věci anebo vyslovit zabrání věci lze do dvou let ode dne, kdy se příslušný orgán dozoru o porušení právní povinnosti dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne porušení právní povinnosti.

(6) Pokuty vybírá orgán dozoru, který je uložil podle obecných předpisů (o správním řízení). Nedojde-li k dobrovolnému zaplacení pokuty ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, předá věc orgán dozoru k vymáhání příslušnému finančnímu úřadu. Výnos pokuty je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST DVANÁCTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

§ 84

Evidence Policie České republiky

Policie České republiky vede evidenci

a) vlastníků registrovaných zbraní,

b) držitelů zbrojních průkazů,

c) držitelů zbrojních oprávnění,

d) zkušebních komisařů,

e) registrovaných zbraní,

f) vydaných průkazů zbraní,

g) vyvezených a provezených zbraní,

h) zbrojních průvodních listů pro trvalý vývoz a trvalý dovoz.

§ 84a

Ministerstvo vnitra a Policie České republiky poskytují údaje z evidencí vedených podle tohoto zákona příslušným státním orgánům, jen je-li to potřebné pro plnění jejich úkolů podle zvláštního zákona, a příslušným orgánům cizích států, jen stanoví-li to mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.

§ 85

Vztah ke správnímu řádu

((1) V případech, kdy se fyzické nebo právnické osobě žádající o vydání zbrojního průkazu, zbrojního oprávnění nebo o registraci zbraně v plném rozsahu vyhoví, nevydává se rozhodnutí ve správním řízení.

(2) Na řízení o udělení výjimky podle § 24 a 96, o vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo průvoz zbraní a střeliva podle § 58 až 62 a na postup při udělování souhlasu podle § 26 odst. 1 se nevztahuje správní řád.20) Při provádění řízení se použijí ustanovení o základních pravidlech správního řízení podle § 3 odst. 1 až 4 správního řádu.

-----------------------------------------------------

20) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

Na řízení o udělení výjimky podle § 24 a 96, o vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo průvoz zbraní a střeliva podle § 58 až 62 a na postup při udělování souhlasu podle § 26 odst. 1 se nevztahují ustanovení správního řádu o vydávání správních aktů²⁰).

__________________

²⁰) Část druhá správního řádu.

Č Á S T D E V Á T Á

Změna zákona o právu shromažďovacím

Čl. iX

Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, se mění takto:

§ 16

(Pro řízení podle § 11 tohoto zákona platí ustanovení § 3 odst. 1 až 3, § 46, 47 a 52 zákona o správním řízení. 4)) Na řízení o zákazu shromáždění a době jeho ukončení podle § 11 se nevztahují ustanovení správního řádu o vydávání správních aktů,⁴) s výjimkou ustanovení o náležitostech správního aktu, o písemném vyhotovení správního aktu a opravě zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení správního aktu^4a) a o právní moci a vykonatelnosti.^4b) Řízení se považuje za zahájené dnem, kdy národní výbor obdržel oznámení; účastníkem řízení je svolavatel.

-----------------------------------------------------

(4) Zákon č. 71/1967 Sb.)

⁴) Část druhá správního řádu.

4a) § 91 až 93 správního řádu

4b) § 102 a 103 správního řádu.

Č Á S T D E S Á T Á

Změna zákona o archivnictví

Čl. X

Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb., zákona č. 27/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., se mění takto:

Oddíl 2

Ochrana písemností a archiválií

§ 6

Předarchivní péče o písemnosti

(1) Státní orgány, obce, jiné právnické osoby, jakož i fyzické osoby při provozování podnikatelské činnosti 1) (dále jen "původci") jsou povinny zajišťovat odbornou správu písemností vzešlých z jejich činnosti, popřípadě z činnosti jejich předchůdců (včetně písemností došlých); dbají při tom o řádnou spisovou evidenci, o účelné a bezpečné uložení písemností a o jejich řádné vyřazování při skartačním řízení.

(2) Při skartačním řízení se z písemností původců oddělují archiválie od písemností dokumentárně bezcenných, určených ke zničení.

(3) Bez souhlasu příslušného archivu, který vykonává dohled na vyřazování písemností (skartaci), popřípadě bez souhlasu ministerstva vnitra (§ 2 odst. 3), nesmějí být písemnosti uvedené v odstavci 1 zničeny.

(4) Původci písemností a jejich právní nástupci, popřípadě likvidátoři nebo jiní držitelé písemností uvedených v odstavci 1 odpovídají za řádné provedení skartačního řízení, umožňují výkon dohledu (odstavec 3) a podle pokynů příslušných archivů zajišťují na svůj náklad řádné odevzdání archiválií do archivů.

(5) Původce může požádat ministerstvo vnitra o poskytnutí příspěvku na zajištění ochrany a odborné péče o archiválie.

--------------------------------------------------

1) Např. § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 6a

Zvláštní pravidla péče o úřední písemnosti

(1) Správní úřady, orgány územních samosprávných celků a jiné orgány veřejné moci dbají o řádnou evidenci podání,^1a) oběhu a vyřízení spisů,^1b) o účelné a bezpečné uložení písemností, o jejich využívání a řádné vyřazování při skartačním řízení.

(2) Oběhem spisu se rozumí úředně stanovený postup při zpracování podání, zaujetí stanovisek, přijetí rozhodnutí, návrhu na vyřízení, vyřízení a uložení spisu. Vyřízením spisu se rozumí zpracování konceptu, jeho aprobace, vyhotovení a podepsání čistopisu rozhodnutí nebo jiné odpovědi na podání. Uložením písemností se rozumí předání vyřízených písemností do spisovny nebo ze spisovny do správního archivu. Využíváním písemností se rozumí jejich užití pro úřední potřebu, užití pro veřejnost podle zvláštního předpisu,^1c) případně užití pro vědecké účely.

(3) Správní úřady a orgány územních samosprávných celků se ve spisové službě řídí jednotným spisovým a skartačním řádem, který formou vyhlášky vydá Ministerstvo vnitra.

____________________

^1a) § 48 zákona č. … Sb., správní řád.

^1b) § 25 zákona č. … Sb., správní řád.

^1c) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.

§ 30

Řízení

Na řízení podle tohoto zákona, s výjimkou řízení podle ustanovení § 8 odst. 2, § 10 odst. 2 a § 28, se nevztahují ustanovení správního řádu o vydávání správních aktů.⁴) (obecné předpisy o správním řízení.4))

_____________________

⁴) Část druhá správního řádu.

(4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

Č Á S T J E D E N Á C T Á

Změna zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)

Čl. XI

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), se mění takto:

HLAVA IV

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ

§ 18

(Vztah ke správnímu řádu

Na řízení, v němž se rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech obyvatel, se vztahuje správní řád. Vyhovuje-li se podle tohoto zákona podání žadatele v plném rozsahu, nevydává se rozhodnutí o správním řízení.)

Č Á S T D V A N Á C T Á

Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích

Čl. XII

Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 340/2000 Sb., se mění takto:

Vznik strany a hnutí

§ 6

(1) Strana a hnutí vznikají registrací nebo na základě skutečností, které ji nahrazují (§ 8 odst. 4 a 6 a § 21).

(2) Návrh na registraci strany a hnutí (dále jen "návrh na registraci") podává nejméně tříčlenný přípravný výbor strany a hnutí (dále jen "přípravný výbor"), který je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující ke vzniku strany a hnutí. Členy přípravného výboru musí být občané, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na registraci podepíší všichni členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů přípravného výboru je zmocněn jednat jejich jménem. K návrhu na registraci přípravný výbor připojí

a) petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a hnutí vznikly. K podpisu pod peticí musí občan uvést své jméno a příjmení, rodné číslo a bydliště,

b) stanovy (organizační řád) ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny:

1. název a zkratka strany a hnutí,

2. sídlo,

3. programové cíle,

4. práva a povinnosti členů,

5. ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany,

6. orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění,

7. způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní úkony jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci,

8. zásady hospodaření,

9. způsob stanovení členských příspěvků, mají-li členové strany a hnutí uloženu povinnost platit členské příspěvky. Členské příspěvky člena nesmí přesáhnout 50 000 Kč za kalendářní rok,

10. způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany a hnutí, pokud tento zůstatek nepřipadne státu (§ 13 odst. 7).

(3) Název strany a hnutí a jeho zkratka se musí výrazně lišit od názvu a zkratky stran a hnutí, které již vyvíjejí činnost na území České republiky, aby nebyly vzájemně zaměnitelné.

(4) Sídlo strany a hnutí musí být na území České republiky.

(5) Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem strany a hnutí až do ustavení orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bodu 6 přípravný výbor. Orgány strany a hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).

§ 7

(1) Návrh na registraci se podává ministerstvu.

(2) Nemá-li návrh na registraci náležitosti podle § 6 nebo jsou-li v něm neúplné nebo nepřesné údaje, ministerstvo na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu na registraci, písemně upozorní s tím, že dokud nebudou tyto nedostatky odstraněny, řízení o registraci nebude zahájeno.

(3) Neupozorní-li ministerstvo do 10 dnů od doručení návrhu na registraci přípravný výbor podle odstavce 2, má se za to, že návrh na registraci nemá nedostatky.

(4) Nesouhlasí-li přípravný výbor s upozorněním ministerstva, může se do 15 dnů od doručení upozornění domáhat u krajského soudu určení, že návrh na registraci nemá nedostatky. Proti rozhodnutí krajského soudu se nelze odvolat.

(5) Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy ministerstvu dojde návrh na registraci, který nemá nedostatky uvedené v odstavci 2, nebo dnem, kdy rozhodnutí krajského soudu podle odstavce 4 nabylo právní moci.

§ 8

(1) Ministerstvo registraci odmítne, jestliže stanovy strany a hnutí jsou v rozporu s § 1 až 5 a § 6 odst. 3 a 4. Jinak provede registraci.

(2) Ministerstvo provede registraci nebo rozhodne o jejím odmítnutí do 15 dnů ode dne zahájení řízení o registraci.

((3) Provede-li ministerstvo registraci, zašle ve lhůtě uvedené v odstavci 2 zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace. Na rozhodnutí o registraci se nevztahuje § 47 správního řádu, jestliže se návrhu na registraci vyhoví.)

(3) Provede-li ministerstvo registraci, zašle ve lhůtě uvedené v odstavci 2 zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace, a registrace se pouze poznamená do spisu.

(4) Nebylo-li zmocněnci přípravného výboru do 30 dnů od zahájení řízení o registraci doručeno rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace, strana a hnutí vzniknou dnem následujícím po uplynutí této lhůty; tento den je dnem registrace. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.

(5) Přípravný výbor může do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí registrace podat u příslušného soudu opravný prostředek.2a) K přezkoumání je příslušný Nejvyšší soud České republiky.

(6) Pravomocné rozhodnutí soudu, kterým se ruší rozhodnutí ministerstva o odmítnutí návrhu na registraci, tuto registraci nahrazuje. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.

(7) Registraci provede ministerstvo zápisem strany a hnutí do rejstříku stran a hnutí.

(8) Vznik strany a hnutí, jejich název, zkratku a sídlo oznámí ministerstvo do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu.

--------------------------------------------------

2a) § 250m občanského soudního řádu.

Č Á S T T Ř I N Á C T Á

Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení

Čl. XIII

Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 125/1990 Sb., zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 459/1990 Sb., zákona č. 9/1991 Sb., zákona č. 144/1991 Sb., zákona č. 582/1991, zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 293/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:

Ustanovení o řízení

§ 54

(1) (Obecné předpisy o správním řízení) Ustanovení správního řádu o vydávání správních aktů²⁶) se nevztahují na řízení

a) zrušen

b) zrušen

c) zrušen

d) o poskytování jednorázových peněžitých a věcných dávek podle § 32 odst. 2 písm. c), § 34 písm. b), jde-li o poskytování příspěvku na provoz motorového vozidla a příspěvku na úhradu pojistného, § 37 odst. 2 písm. c), § 40a písm. a) a b), § 43 písm. a) č. 1, § 44 odst. 1 písm. b) č. 2 a o příspěvku na společné stravování podle § 32 odst. 2 písm. a) a § 37 odst. 2 písm. a), jakož i o úkonech pečovatelské služby zajišťujících nezbytné životní potřeby, které jsou poskytovány bezplatně, pokud řízení o těchto dávkách a službách bylo zahájeno orgánem sociálního zabezpečení z moci úřední (z podnětu orgánu sociálního zabezpečení), nebo jestliže řízení zahájené na návrh skončí přiznáním dávky nebo služby v požadovaném nebo v právním předpise vymezeném rozsahu,

e) o poskytování jednorázového peněžitého příspěvku podle § 14 odst. 2 a příspěvku poskytovaného organizacím a občanům na úhradu nákladů za sociální služby podle § 14 odst. 3,

f) o poskytnutí věcné nebo peněžité dávky, popřípadě služby sociální péče, podle § 15 odst. 2 písm. a) bodu 3 a(.)

g) o odstranění tvrdostí podle § 2 odst. 2.

2) Zjistí-li orgán sociálního zabezpečení v řízení podle odstavce 1 písm. d) zahájeném na návrh, že dávku nebo službu nemůže přiznat vůbec nebo v požadovaném rozsahu, nebo že by přiznáním dávky nebo služby mohly vzniknout právní povinnosti občanu, kterému má být dávka nebo služba přiznána, nebo jinému občanu, postupuje se podle obecných předpisů o správním řízení.

(3) zrušen

(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) a e) se místní příslušnost obcí a okresních úřadů řídí místem trvalého pobytu občana.

((5) V řízení podle odstavce 1 písm. d) se přiměřeně použijí ustanovení § 49 a 50 správního řádu 26) o lhůtách.)

(5) V řízení podle odstavce 1 písm. d) se použijí ustanovení správního řádu o lhůtách pro vydání správního aktu.

---------------------------------------------------

(26) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

²⁶) Část druhá správního řádu.

§ 55

Odkladný účinek nemá odvolání proti rozhodnutí jímž byla dávka sociální péče odňata nebo snížena nebo jímž byla zastavena její výplata a nebo jímž byla dávka přiznána v menším než požadovaném nebo v právním předpise vymezeném rozsahu.

§ 55a

(1) V řízení o poskytnutí sociální péče podle § 44 odst. 1 písm. b) č. 1 je okresní úřad povinen rozhodnout do 14 dnů ode dne následujícího po dni doručení informace 52) zdravotnického zařízení o termínu propuštění občana z tohoto zařízení, doložené písemným souhlasem občana s poskytnutím sociální péče.

(2) Odvolání podané proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 nemá odkladný účinek.

(3) Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 se doručuje též zdravotnickému zařízení, v němž je občan umístěn; toto zařízení se přitom považuje za účastníka řízení.

(4) Řízení podle odstavce 1 zahájené z podnětu okresního úřadu se zastaví, jestliže občan písemně oznámí okresnímu úřadu, že nesouhlasí s poskytováním sociální péče ve zdravotnickém zařízení.

-----------------------------------------------

52) § 26 odst. 6 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb.

§ 56

(1) Odchylně od správního řádu (obecných předpisů o správním řízení) se místní příslušnost obcí, okresních úřadů a krajů ve věcech sociální péče řídí

a) místem obce nebo sídlem okresního úřadu anebo sídlem kraje, který spravuje ústav nebo jiné zařízení sociální péče, do kterého má být občan přijat,

b) místem obce nebo sídlem okresního úřadu, v jehož obvodu se zdržuje dítě, jestliže řešení otázek jeho výchovy a výživy nesnese odkladu,

c) místem obce nebo sídlem okresního úřadu, v jehož správním obvodu se fyzická osoba zdržuje, jde-li o poskytnutí pomoci podle § 8a odst. 1 a 3 zákona č. 482/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

d) místem trvalého pobytu občana, jde-li o vydání průkazu mimořádných výhod.

(2) Místní příslušnost kraje podle § 3 odst. 3 se řídí místem pobytu fyzické osoby.

(3) Ve věcech, ve kterých podle tohoto zákona rozhoduje nebo činí opatření obec, se žádost o dávku nebo službu sociální péče podává obecnímu úřadu. V ostatních případech, ve kterých rozhoduje nebo činí opatření pověřený obecní úřad nebo okresní úřad ,anebo orgán kraje v přenesené působnosti, se žádost podává tomuto orgánu.

Č Á S T Č T R N Á C T Á

Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Čl. XIV

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., se mění takto:

ČÁST DRUHÁ

Úkoly orgánů sociálního zabezpečení a obcí v sociálním zabezpečení

§ 4

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo")

a) řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení,

b) řídí Českou správu sociálního zabezpečení,

c) zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,

d) zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.

(2) Ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění, pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, s výjimkou rozhodnutí podle § 6 odst. 4 písm. a) bod 6 a § 8a odst. 4, a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno o odkladu, přerušení nebo zproštění výkonu civilní služby ze zdravotních důvodů podle zvláštních předpisů;46) za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. (Pro vydávání posudků podle předchozí věty se přiměřeně použijí ustanovení obecných předpisů o správním řízení.11))

(3) Ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.

----------------------------------------------

(11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

46) § 4 odst. 1 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.

§ 4 nařízení vlády ČR č. 372/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnosti výkonu civilní služby, ve znění nařízení vlády č. 85/1993 Sb.

§ 5

Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení

a) rozhoduje

1. o dávkách důchodového pojištění, pokud není v tomto zákoně stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,

2. o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,

3. o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,

4. o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,

5. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,

b) vybírá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zvláštního zákona,30)

c) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,

d) plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,

e) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení,

f) dává souhlas ke změně pobytu práce neschopného občana při jeho odjezdu do ciziny,

g) zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona,(.)

h) vymáhá vrácení neprávem vyplacených částek dávek důchodového pojištění.

------------------------------------------------

30) § 9 a 10 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Okresní správy sociálního zabezpečení

§ 6

(1) Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresních úřadů.

(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení.

(3) Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy 8) stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.

(4) Okresní správy sociálního zabezpečení

a) rozhodují

1. ve sporných případech o vzniku a zániku nemocenského pojištění a důchodového pojištění,

2. ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání dávky nemocenského pojištění, o jejím odnětí nebo snížení, o zastavení její výplaty a o jejím přiznání v menším než požadovaném rozsahu,

3. zrušen

4. zrušen

5. o vrácení přeplatku na dávce nemocenského pojištění,

6. o dobrovolných dávkách nemocenského pojištění,

7. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení,

8. o tom, komu se mají vyplácet dávky nemocenského pojištění, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny,

9. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno,

10. o pokutách za nesplnění povinností organizací a osob samostatně výdělečně činných (§ 120c) v sociálním zabezpečení,

11. o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do čtyř let, péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let,52)

12. zrušen

13. zrušen

14. zrušen

15. zrušen

16. zrušen

17. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,

18. o plné invaliditě nebo částečné invaliditě při přechodu z pracovní neschopnosti do plné invalidity (částečné invalidity) v případech stanovených tímto zákonem,

19. o změněné pracovní schopnosti a změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením, popřípadě o tom, že občan se nepovažuje za občana se změněnou pracovní schopností, jestliže se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a byl na tuto možnost upozorněn,

20. o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech stanovených tímto zákonem,

b) poskytují dávky nemocenského pojištění bývalým zaměstnancům organizací, které zanikly, pokud k jejich poskytování nebyl určen nikdo jiný, a zařizují jejich výplatu,

c) poskytují peněžitou pomoc uchazečům o zaměstnání a zařizují její výplatu,

d) zrušeno

e) zrušeno

f) zrušeno

g) provádějí nemocenské pojištění

1. osob samostatně výdělečně činných,

2. zaměstnanců malých organizací; na základě žádosti malé organizace nebo zaměstnance malé organizace sdělují výši vypláceného nemocenského zaměstnancům malé organizace za kalendářní měsíc pro účely splnění ohlašovací povinnosti podle § 41 odst. 1 věty druhé a § 50 odst. 1; tyto údaje se sdělují pouze o těch zaměstnancích, popřípadě těm zaměstnancům, jichž se tyto údaje na základě těchto ustanovení týkají,

3. občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění,

4. studentů a žáků, kteří studují na vysokých nebo středních školách v zahraničí, pokud k jeho provádění není příslušný jiný orgán,

5. dalších osob, jejichž nemocenské pojištění nelze provádět v žádné organizaci, a poskytují těmto občanům dávky nemocenského pojištění po skončení jejich nemocenského pojištění v případech, kdy jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně, a jejich rodinným příslušníkům, a zařizují jejich výplatu,

h) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,

ch) vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných a občanů dobrovolně účastných důchodového pojištění,53) kteří si platí pojistné na důchodové pojištění,

i) sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění v případech stanovených tímto zákonem,

j) opatřují a předkládají podklady pro rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o dávkách důchodového pojištění,

k) navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob pojištění a náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,

l) poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,

m) řídí provádění nemocenského pojištění v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění; zjistí-li, že organizace poskytla dávku v rozporu s platnými právními předpisy, dají příkaz, aby další poskytování dávky bylo zastaveno,

n) dávají předchozí písemný souhlas

1. k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny přede dnem jejího zjištění ošetřujícím lékařem,

2. k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny přede dnem, v němž ošetřující lékař zjistil vážné důvody, pro které se občan nedostavil k lékařskému ošetření v den určený ošetřujícím lékařem,

3. k uznání pracovní neschopnosti stejným ošetřujícím lékařem, který uznal a potvrzoval trvání předchozí pracovní neschopnosti ukončené rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení u téhož občana pro stejnou nebo obdobnou nemoc, s výjimkou akutního vzplanutí téže nemoci, a to v období sedmi dnů po ukončení předchozí pracovní neschopnosti rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení,

4. k povolení změny pobytu na dobu delší než tři dny ošetřujícím lékařem práce neschopnému občanu, nejde-li o případ uvedený v § 5 písm. f),

o) kontrolují

1. plnění povinností občanů a organizací (malých organizací) v sociálním zabezpečení a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

2. provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění,

p) předkládají Ministerstvu vnitra podklady potřebné k určení, popřípadě opravě rodných čísel občanů narozených do 31. prosince 1968,

q) posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8) a se zřetelem k účelnému vynakládání prostředků na sociální zabezpečení též kontrolují lékařské podklady pro rozhodování o nároku a výši dávek nemocenského pojištění (§ 8a) a dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany (§ 8b),

r) vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona,32)

s) provádějí předstihové řízení pro účely důchodového pojištění pro občany v případech, kdy tuto povinnost nemůže plnit organizace, pokud je o to občan požádá,

t) vedou evidenci práce neschopných občanů,

u) mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním nemocenského pojištění a důchodového pojištění zaměstnanců organizací, které neplní povinnosti při provádění nemocenského pojištění a důchodového pojištění,

v) vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na dávky státní sociální podpory,

y) navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu a(.)

z) opatřují a předkládají České správě sociálního zabezpečení na její žádost podklady potřebné k vymáhání neprávem vyplacených částek dávek důchodového pojištění.

-----------------------------------------------

8) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

32) § 13 a 16 zákona ČNR č. 589/1992 Sb.

52) § 5 odst. 1 písm. r) a s), odst. 3 věta druhá a odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.

53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.

§ 7

Místní příslušnost

Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a) sídlem zaniklé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. b) a sídlem organizace pro účely důchodového pojištění v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. u),

b) místem trvalého pobytu občana v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), písm. g) č. 1, 3, 4 a 5, písm. ch), i), k), písm. o) č. 1, písm. p), r), s) a v),

c) sídlem malé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 2, písm. o) č. 1 a písm. r) a pro účely důchodového pojištění, jde-li o fyzickou osobu a místní příslušnost nelze určit podle písmene d), též v případě uvedeném v § 6 odst. 4 písm. u); je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby,

d) místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. m), o) a u),

e) místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. t), nebo lékaře, který uznává občana práce neschopným, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. n); ustanovení § 8 odst. 3 platí obdobně,

f) místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 1, písm. ch), písm. o) č. 1, písm. r) a v), nemá-li osoba samostatně výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.

§ 8

Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů

(1) Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů ve věcech sociálního zabezpečení, státní sociální podpory a sociální péče při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách; za tím účelem svými lékaři posuzují

a) plnou invaliditu nebo částečnou invaliditu,

b) bezmocnost,

c) dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,

d) zda jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,

e) zda si občan může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací,

f) zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby pravděpodobně nabude opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání,

g) zda jde o občana se změněnou pracovní schopností, popřípadě o občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,

h) zda jde o občana těžce zdravotně postiženého a druh a stupeň tohoto postižení pro účely přiznání mimořádných výhod, příspěvku na úpravu bytu, úhradu bezbariérového bytu nebo garáže, koupi, celkovou opravu a úpravu motorového vozidla a příspěvku na individuální dopravu,

i) zda jde pro účely dávek státní sociální podpory o občana dlouhodobě těžce zdravotně postiženého, dlouhodobě zdravotně postiženého nebo o dítě dlouhodobě nemocné.

(2) Okresní správa sociálního zabezpečení kontrolní lékařskou prohlídku uskuteční

a) v době určené při předchozím jednání lékaře okresní správy sociálního zabezpečení, nebo

b) zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky, nebo

c) z podnětu jiného orgánu sociálního zabezpečení nebo z podnětu okresního úřadu nebo hlavního města Prahy anebo z podnětu úřadu práce; okresní správa sociálního zabezpečení je povinna informovat orgán, který dal podnět k provedení kontrolní lékařské prohlídky, o jejím výsledku.

(3) Stanou-li se lékaři příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nezpůsobilí jednat z důvodu podjatosti, pověří Česká správa sociálního zabezpečení posouzením zdravotního stavu a pracovní schopnosti občana jinou okresní správu sociálního zabezpečení.

(4) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavci 1 se řídí místem trvalého pobytu posuzovaného občana, pokud se dále nestanoví jinak.

(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí

a) sídlem speciální školy, jestliže posuzuje změněnou pracovní schopnost žáka této školy,

b) sídlem věznice, popřípadě vazební věznice (dále jen "věznice"), jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.

(6) Pro místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení při rozhodování v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) č. 19 platí odstavce 4 a 5 obdobně.

(7) Na žádost občana, jehož zdravotní stav a pracovní schopnost má být posouzena, nebo s jeho souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle odstavců 4 a 5 požádat o posouzení jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu má občan přechodný pobyt nebo pracoviště, pokud s tím tato okresní správa sociálního zabezpečení souhlasí. V případě, že zdravotní stav občana vzhledem k charakteru nemoci vyžaduje posouzení specializovaným zdravotnickým zařízením, může Česká správa sociálního zabezpečení na žádost občana nebo s jeho souhlasem pověřit posouzením jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu se nachází toto zdravotnické zařízení, a to odchylně od příslušnosti podle odstavců 4 a 5 nebo podle § 94; to platí obdobně, jde-li o občanského zaměstnance zpravodajských služeb, s tím, že žádost může podat též tato služba.

(8) Okresní správy sociálního zabezpečení podávají posudky o tom, zda zdravotní stav osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje poskytnutí dávky důchodového pojištění anebo dávky nebo služby sociální péče. Při posuzování plné invalidity nebo částečné invalidity osob podle věty první se hodnotí zdravotní stav z hlediska jejich schopnosti k výkonu občanského povolání.

((9) Pro vydávání posudků podle odstavce 1 se přiměřeně použijí ustanovení obecných předpisů o správním řízení. 11))

(9)((10)) Při posuzování plné invalidity a částečné invalidity podle odstavce 1 musí lékaři okresních správ sociálního zabezpečení vycházet z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů.

------------------------------------------------

(11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

§ 16

Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a zdravotnických zařízení

(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna pro orgány sociálního zabezpečení provést za úplatu vyšetření zdravotního stavu občanů v řízení o dávkách sociálního zabezpečení, zapůjčovat lékařům orgánů sociálního zabezpečení potřebnou zdravotnickou dokumentaci a umožnit jim nahlížet do ní, vydávat výpisy z chorobopisů a podávat lékařské nálezy, posudky a zprávy o průběhu nemoci a potřebná hlášení a podklady, jichž je třeba k rozhodování o dávce sociálního zabezpečení a pro kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem, a není-li určena, do osmi dnů od doručení výzvy. Obdobnou povinnost mají tato zařízení vůči okresním úřadům a hlavnímu městu Praze v souvislosti s poskytováním dávek státní sociální podpory a vůči okresním úřadům a obcím v souvislosti s poskytováním dávek a služeb sociální péče.

(2) Zdravotnická služba Vězeňské služby spolupůsobí v řízení o plné invaliditě nebo částečné invaliditě odsouzeného.

(3) Uznávání nemocí z povolání70) pro účely důchodového pojištění a pro účely zvláštních zákonů71) provádějí určená zdravotnická zařízení; seznam těchto zařízení a bližší úpravu postupu při uznávání nemocí z povolání stanoví vyhláškou Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

--------------------------------------------

70) § 25 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.

Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

71) Např. § 190 odst. 3 zákoníku práce, § 45 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

§ 16a

(1) Na postup posudkových komisí při podávání posudků podle § 4 odst. 2 se nevztahují ustanovení správního řádu o vydávání správních aktů,^11a) s výjimkou ustanovení o vyloučení z projednávání a rozhodování věci, vedení řízení před kolegiálním orgánem a rozhodování a hlasování kolegiálního orgánu.^11b)

(2) Lhůta pro vydání posudku činí 60 kalendářních dnů, nestanoví-li orgán, který vede řízení, pro jehož účely byl posudek vyžádán, lhůtu delší. Brání-li vydání posudku ve lhůtě podle věty první závažné důvody, sdělí předseda posudkové komise neprodleně tyto důvody orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje až o 30 kalendářních dnů, nestanoví-li orgán, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán, jinak.

(3) Nepodrobí-li se posuzovaná osoba vyšetření zdravotního stavu posudkovou komisí, určeným zdravotnickým zařízením nebo jinému odbornému vyšetření anebo odmítne-li poskytnout jinou požadovanou součinnost, která je potřebná k podání posudku, sdělí předseda posudkové komise neprodleně tuto skutečnost orgánu, který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán.

____________________

^11a) Část druhá správního řádu.

^11b) § 20 a § 23 odst. 1 a 3 správního řádu.

§ 16b

Pro postup při vydávání posudků podle § 8 odst. 1 ve věcech státní sociální podpory a sociální péče platí § 16a obdobně s tím, že lhůta pro vydání posudku činí 30 kalendářních dnů.

§ 46

Ve všech podáních adresovaných orgánům sociálního zabezpečení jsou organizace povinny uvádět rodné číslo občana podle § 51; ustanovení § 51 odst. 1 věty třetí platí obdobně.

Oddíl první

Řízení o peněžitých dávkách

§ 55

Předmět řízení

Předmětem dávkového řízení je rozhodování o nemocenském, podpoře při ošetřování člena rodiny, vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství.

§ 56

Řízení v organizaci

(1) V případě, kdy je na dávku zákonný nárok a kdy splnění všech stanovených podmínek je nesporné, jakož i v případě, že je nesporné, že podmínky nároku na dávku již nejsou splněny, poskytuje dávku, popřípadě zastavuje její výplatu, snižuje nebo zvyšuje její výši organizace, která provádí nemocenské pojištění nebo která je příslušná k poskytování dávek.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro okresní správu sociálního zabezpečení v případech, kdy tato správa plní úkoly organizace při provádění nemocenského pojištění nebo poskytování dávek.

(3) Na postup organizace a okresní správy sociálního zabezpečení podle odstavců 1 a 2( se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.11) se nevztahuje správní řád.

----------------------------------------------

11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)).

§ 60

Zahájení řízení

(1) Řízení o dávku se zahajuje na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise nebo na návrh organizace anebo okresní správou sociálního zabezpečení z moci úřední (z podnětu správy sociálního zabezpečení). Řízení o dobrovolnou dávku se zahájí i na základě písemné žádosti, není-li tiskopis předepsán.

(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh účastníka řízení nebo okresní správou sociálního zabezpečení z moci úřední (z podnětu okresní správy sociálního zabezpečení).

Díl čtvrtý

Výkon rozhodnutí

§ 80

(1) Vykonatelná rozhodnutí v dávkových a v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění, jakož i vykonatelné výkazy nedoplatků, jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí. (Vykonatelné výkazy nedoplatků jsou také dokladem k vydání příkazu k vybrání.)

(2) Správní výkon rozhodnutí v dávkových i v jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění provádí ten orgán sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení

§ 81

Zahájení řízení

(1) Řízení o přiznání dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti. Za den uplatnění nároku na tuto dávku se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na příslušnou organizaci nebo na příslušný orgán se žádostí o její přiznání.

(2) Řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z moci úřední orgánem (z podnětu orgánu), který je příslušný k rozhodnutí o této změně, není-li stanoveno jinak.

(3) Zahájení řízení o dávku důchodového pojištění brání tomu, aby v téže věci probíhalo jiné řízení. Zahájení řízení o plný invalidní důchod brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o částečném invalidním důchodu; zahájení řízení o částečný invalidní důchod brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o plném invalidním důchodu. Ustanovení předchozích vět však neplatí, probíhají-li v téže době řízení o přiznání částečného invalidního důchodu a přezkumné řízení soudní z důvodu odnětí plného invalidního důchodu.

§ 83a

Přerušení a zastavení řízení

(1) Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového pojištění podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo v řízení o uznání změněné pracovní schopnosti nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.

(2) Orgán sociálního zabezpečení zastaví řízení též, je-li žádost o dávku důchodového pojištění podána dříve než tři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku přiznat.

§ 85

Prokazování některých dob

V řízení ve věcech důchodového pojištění se prokazují

a) doba vojenské služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,

b) doba odbojové činnosti a polní služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,

c) doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako zaměstnanec v zahraničí nebo expert v zahraničí, potvrzením organizace, která vyslala manžela ženy do zahraničí,

d) doba výkonu civilní služby potvrzením orgánu státní správy, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,

e) doba nezaměstnanosti před 1. lednem 1996 potvrzením orgánu státní správy, který občana vedl jako uchazeče o zaměstnání,

f) doba studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v cizině rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že studium na těchto školách je postaveno na roveň studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice.

(2) Doby péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 se prokazují rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu této péče. Návrh na zahájení řízení podle předchozí věty se podává na předepsaném tiskopisu; tento návrh lze podat nejdříve po skončení uvedené péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu, ne však dříve, než byla podána přihláška k účasti na důchodovém pojištění podle § 5 odst. 3 věty druhé a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, nejpozději však do dvou let od skončení této péče. Návrh na zahájení řízení podle věty první může podat i pozůstalý, který uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po občanu, který pečoval o osoby uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11. Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o odvolání proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení uvedenému ve větě první lze podat opravný prostředek ke krajskému soudu. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení je v právní moci, nelze-li proti němu podat opravný prostředek.

§ 85a

V řízení ve věcech důchodového pojištění se nepoužije ustanovení o vyjádření účastníků k podkladům správního aktu.^22a)

____________________

22a) § 47 odst. 3 správního řádu.

§ 86

Rozhodnutí

(1) Rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění se vydává písemně, pokud se dále nestanoví jinak. Při vyhotovení rozhodnutí s použitím automatizované výpočetní techniky může být rozhodnutí vydáno v mezinárodní abecedě s předtištěným razítkem orgánu sociálního zabezpečení a jménem, příjmením a funkcí zaměstnance odpovědného za vydání rozhodnutí.

(2) Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení o zvýšení těchto dávek.

(3) Orgán rozhodující o plném invalidním důchodu nebo částečném invalidním důchodu rozhodne bez nové žádosti i o částečném invalidním důchodu nebo plném invalidním důchodu, jestliže v průběhu řízení o přiznání důchodu (§ 81 odst. 1) zjistí, že občan je částečně invalidní nebo plně invalidní.

(4) Při přiznání dávky důchodového pojištění je možno vydat rozhodnutí na základě právního ustanovení, jehož účinnost nastává až dnem, od kterého je dávka přiznána.

§90

Doručování písemností

Do vlastních rukou se doručují pouze

a) rozhodnutí, jimiž se dávka důchodového pojištění nepřiznává, odnímá, snižuje nebo se zastavuje její výplata, a rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost vrátit neprávem vyplacené částky,

b) výzvy podle § 53 odst. 1, 2 a 4.

§ 104c

Rozhodování

((1)) O pojistném, zálohách na pojistné, penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, vrácení přeplatku na pojistném, přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné. Platební výměr musí obsahovat též označení organizace (malé organizace), které se pojistné, penále nebo přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení předepisuje, a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné nebo na zálohy na pojistné musí obsahovat též poučení o povinnosti platit penále.

((2) Pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, platí pro náležitosti platebního výměru obecné předpisy o správním řízení.11)

----------------------------------------------

11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

§104h

Výkon rozhodnutí

(1) Vykonatelná rozhodnutí ve věcech pojistného a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro soudní34) nebo správní výkon rozhodnutí.Výkaz nedoplatků se pro účely výkonu rozhodnutí považuje za vykonatelné rozhodnutí.(Vykonatelné platební výměry a vykonatelné výkazy nedoplatků jsou také dokladem k vydání příkazu k vybrání.)

(2) Správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného provádí ten orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení; to platí obdobně pro výkazy nedoplatků.

----------------------------------------------

34) § 274 občanského soudního řádu (úplné znění č. 501/1992 Sb.).

§ 104ch

Prominutí penále

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí a v oboru své působnosti také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti mohou zcela nebo částečně prominout z důvodu odstranění tvrdosti penále.

(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí může vyhláškou zmocnit k provádění svého oprávnění uvedeného v odstavci 1 Českou správu sociálního zabezpečení nebo okresní správy sociálního zabezpečení. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky, zejména okruh důvodů a výši penále, která z těchto důvodů může být prominuta.

(3) Byla-li žádost o prominutí penále zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.

(4) Rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí.Na řízení o prominutí penále (se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.11) se nevztahuje správní řád

------------------------------------------------------------------

11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

HLAVA PÁTÁ

Společná ustanovení o řízení ve věcech nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o přechodu z pracovní neschopnosti do plné invalidity nebo částečné invalidity

§ 105

Účastník řízení může samostatně v řízení jednat v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat v sociálním zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti.

§ 105a

Na řízení o odstranění tvrdostí podle § 4 odst. 3 se nevztahují ustanovení správního řádu o vydávání správních aktů.^11a)

§ 108

Platnost předpisů o správním řízení

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového pojištění a pro řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti správní řád, přičemž při postupu organizace nebo malé organizace se ustanovení o jiných úkonech správních úřadů použijí přiměřeně a jen tam, kde to povaha věci připouští. (obecné předpisy o správním řízení.11)) Ustanovení předchozí věty platí obdobně i pro řízení o pokutách ukládaných podle § 121 odst. 2, § 122 odst. 2 a § 122a odst. 2.

----------------------------------------

(11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

§ 118d

Náhrada nákladů řízení

(1) Orgány sociálního zabezpečení nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách důchodového pojištění včetně řízení před soudem.

(2) Orgány sociálního zabezpečení mohou uložit povinnost nahradit paušální částkou stanovenou zvláštním právním předpisem náklady řízení účastníku, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti.

(3) Orgány sociálního zabezpečení mohou požadovat od účastníka náhradu nákladů za vyhotovení potřebného počtu stejnopisů odvolání ve výši stanovené zvláštním právním předpisem.

§ 123c

Počítání času

(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.

(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.

(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

(4) Lhůty podle tohoto zákona neběží po dobu přerušení řízení a po dobu řešení rozporů mezi stanovisky dotčených orgánů.

Č Á S T P A T N Á C T Á

Změna zákona o zaměstnanosti

Čl. XV

Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 39/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 369/2000 Sb., se mění takto:

ČÁST PÁTÁ

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 25

(1) V řízení ve věcech zabezpečování práva zaměstnání a povinného přijímání občanů se změněnou pracovní schopností do zaměstnání podle tohoto zákona se postupuje podle správního řádu,¹⁴) s výjimkou ustanovení o uložení povinnosti nahradit paušální částkou náklady řízení tomu, kdo jejich vznik zavinil.^14a)

((1).Na rozhodování ve věcech zabezpečování práva zaměstnání a povinného přijímání občanů se změněnou pracovní schopností do zaměstnání podle tohoto zákona se vztahují obecné právní předpisy o správním řízení (14))

(2) V případě rozhodnutí, které se týká hmotného zabezpečení, o němž bylo rozhodnuto v odvolacím řízení podle (obecných předpisů o správním řízení), správního řádu¹⁴) může být podán návrh na jeho přezkoumání krajskému soudu 15).

(3) Odvolání proti rozhodnutí úřadu práce o odnětí hmotného zabezpečení a proti rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání nemá odkladný účinek.

(4) Pro počítání času podle tohoto zákona platí obdobně úprava o počítání času stanovená v zákoníku práce.41)

---------------------------------------------

(14) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

¹⁴) Zákon č. .... Sb., správní řád.

14a) § 109 odst. 1 správního řádu.

15) § 244 a násl. občanského soudního řádu.

41) § 266 zákoníku práce.

Č Á S T Š E S T N Á C T Á

Změna zákona o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti

Čl. XVI

Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991 Sb., zákona č. 272/1992 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 39/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 271/2001 Sb., se mění takto:

ČÁST TŘETÍ

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 15

(1) Porušení povinnosti uchazečem o zaměstnání poskytnout úřadu práce na jeho výzvu potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání (§ 4 odst. 3) je přestupkem.20) Přestupkem je též, uvede-li uchazeč o zaměstnání v čestném prohlášení, jímž osvědčuje skutečnosti rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepravdivý údaj o tom, že není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost ani se nepřipravuje soustavně pro povolání nebo neohlásí změnu těchto skutečností uvedených v čestném prohlášení.

(2) Příslušný úřad práce může uložit za přestupek podle věty první odstavce 1 pokutu do 1000 Kčs a za přestupek podle věty druhé odstavce 1 pokutu do 10 000 Kčs.

--------------------------------------------

20) Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

§ 16

((1) Na rozhodování ministerstva a úřadů práce podle tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení 21) s výjimkou rozhodování podle § 8 odst.4, § 9 odst.1, § 11 písm. k), § 12 odst.2 a § 13 odst.2.)

(1) Na rozhodování ministerstva a úřadů práce podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení správního řádu o vydávání správních aktů²¹), s výjimkou rozhodování podle § 8 odst. 4, § 9 odst. 1, § 11 písm. k), § 12 odst. 2 a § 13 odst. 2.

(2) Na rozhodování ministerstva a úřadů práce o přestupcích podle § 15 se vztahují obecné předpisy 20).

(3) Při rozhodování podle § 8 odst. 4, § 9 odst. 1, § 11 písm. k), § 12 odst. 2 a § 13 odst. 2 se postupuje podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o uložení povinnosti nahradit paušální částkou náklady řízení tomu, kdo jejich vznik zavinil.^21a)

------------------------------------------

20) Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

²¹) Část druhá správního řádu.

21a) § 109 odst. 1 správního řádu.

(21) Zákon č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád))

Č Á S T S E D M N Á C T Á

Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů

Čl. XVII

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, se mění takto:

§ 9

(1) Nesouhlasí-li výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nároku podle věty první prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě.

(2) Nesouhlasí-li doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s údaji uvedenými zaměstnavatelem nebo správcem, uspokojí úřad práce mzdové nároky pouze za dobu, která je nesporná.

(3) Jestliže zaměstnavatel nebo správce nesplnil povinnosti uvedené v § 7 a zaměstnanec při uplatnění mzdových nároků předložil doklady, které jejich výši, jakož i dobu, za kterou je uplatňuje, prokazatelně osvědčují, úřad práce rozhodne o přiznání mzdových nároků za dobu a ve výši, kterou uplatnil zaměstnanec.

(4) Jestliže zaměstnavatel nebo správce nesplnil povinnosti uvedené v § 7, úřad práce rozhodne a přizná zaměstnanci měsíční mzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě platné ke dni podání návrhu na prohlášení konkursu.11)

(5) Není-li splněna některá ze zákonných podmínek pro uplatnění mzdových nároků, úřad práce žádost zamítne.

(6) Úřad práce opětovně rozhodne o mzdových nárocích nejpozději do 7 dnů, jestliže zaměstnanec dodatečně prokáže dobu, za kterou mzdové nároky uplatňuje nebo je dodatečně prokáže ve výši rozdílu mezi poskytnutou částkou a jejich skutečnou výší. Tyto nároky musí však zaměstnanec prokázat nejpozději do 3 měsíců ode dne podání návrhu na prohlášení konkursu, jinak vůči úřadu práce zanikají.

(7) Úřad práce předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě nejpozději do5dnů od nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 a 6.

----------------------------------------------

11) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.

§ 14

Zaměstnanec je povinen vrátit úřadu práce finanční prostředky včetně úroků z prodlení, jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 týdnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl. O vrácení těchto částek úřad práce rozhodne do 3 let od jejich přiznání, jinak právo zanikne.

§ 15

(Na rozhodování úřadů práce podle § 9 a 14 a na doručování podle § 7 se vztahuje správní řád(.19).)

Na rozhodování úřadů práce podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení správního řádu o vydávání správních aktů,¹⁹) s výjimkou rozhodování podle § 9 a 14 a na doručování podle § 7.

____________________

¹⁹) Část druhá správního řádu.

(19) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.)

§ 15a

Při rozhodování podle § 9 a 14 se nepoužije ustanovení o uložení povinnosti nahradit paušální částkou náklady řízení tomu, kdo jejich vznik zavinil.^19a)

______________________

19a) § 109 odst. 1 správního řádu.

Č Á S T O S M N Á C T Á

Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

Čl. XVIII

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., se mění takto:

§ 119

Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území

(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou platnosti

a) až na 10 let,

1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo

2. jestliže cizinec opakovaně úmyslně porušuje právní předpisy nebo maří výkon soudních nebo správních rozhodnutí,

b) až na 5 let,

1. prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,

2. prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v 116 písm. a), b), c) nebo d),

3. je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu16) anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,

4. jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové zaměstnání zprostředkovala,

5. nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,

6. překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí, nebo

7. překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,

c) až na 3 roky,

1. pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,

2. pobývá-li cizinec na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo

3. uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního (orgánu) úřadu.

(2) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

------------------------------------------------------

16) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 123

Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním

(1) Náklady na správní vyhoštění se hradí z jistoty.

(2) Nelze-li uhradit náklady z jistoty, lze je uhradit, byť i částečně, z peněžních prostředků, jež má cizinec, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění, u sebe.

(3) Nelze-li uhradit náklady podle předchozích odstavců, jsou povinni tyto náklady uhradit postupně

a) ten, kdo cizince zaměstnal bez povolení k zaměstnání,

b) ten, kdo zaměstnání bez povolení k zaměstnání zprostředkoval,

c) osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií,

d) dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104.

(4) Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhradit podle předchozích odstavců, nese tyto náklady policie.

(5) Do nákladů spojených se správním vyhoštěním zahrne policie náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady.

(6) Při vymáhání nákladů spojených se správním vyhoštěním se postupuje podle zvláštního právního předpisu.^16a)

____________________

^16a) Zákon č. .... Sb., exekuční řád správní.

§ 155

(1) Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobu.

(2) Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního (orgánu) úřadu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním (orgánem) úřadem.

§ 161

Státní správa vykonávaná policií a místní příslušnost

(1) Působnost správních úřadů (orgánů) podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie

a) ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,

b) oblastní ředitelství cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště, kterými jsou

1. oddělení cizinecké policie,

2. referáty cizinecké a pohraniční policie a odbor cizinecké policie Praha-Ruzyně,

3. odbor pátrání a kontroly pobytu.

(2) Místní příslušnost správního úřadu (orgánu) podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje.

§ 162

zrušen

§ 163

Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

a) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

b) provádí pobytovou kontrolu,

c) řídí a kontroluje činnost odborů cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště,

d) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území,

e) pořizuje obrazové záznamy cizince a snímá jeho daktyloskopické otisky v souvislosti se zajištěním tohoto cizince za účelem správního vyhoštění nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvy anebo v souvislosti se zjišťováním totožnosti cizince,

f) ve správním řízení

1. vykonává působnost nadřízeného správního úřadu (orgánu) ve vztahu k oblastnímu ředitelství cizinecké a pohraniční policie (§ 164),

2. rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,

g) rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence nežádoucích osob a vyřazení z této evidence,

h) provozuje informační systémy podle § 158 v rozsahu své působnosti,

i) zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.) a uděluje výjezdní vízum pro cizince vyhošťovaného z území,

j) vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,

k) rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území podle § 122,

l) posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.

§ 165

Působnost ministerstva

Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území

a) vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy,

b) ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního úřadu (orgánu) vůči ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,

c) plní další úkoly podle tohoto zákona.

HLAVA XVII

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A SOUDNÍ PŘEZKUM

Správní řízení

§ 168

(Správní řád) Ustanovení správního řádu o vydávání správních aktů^24a) se nevztahuje na řízení podle § 4 odst. 2 písm. b), 7 odst. 1, § 9, 10, 11, § 19 odst. 1, § 20, 22, 24, 26, 29, 30, § 34 odst. 1 písm. c), § 35, 36, § 39 odst. 4, § 40, 42, § 43 odst. 2, 44 odst. 2 písm. b) a c), § 49, 50, 61, 75, 92, § 122 odst. 1 a 2, § 124, § 129, § 154 odst. 2, § 155 odst. 1 a § 180.

__________________________

^24a) Část druhá správního řádu.

§ 169

Odchylky od správního řádu

(1) Rozhodnutí, které se ve lhůtě do 180 dnů nepodaří doručit do vlastních rukou účastníka řízení, se doručí vyvěšením na úřední desce zastupitelského úřadu po dobu 15 dnů, jde-li o rozhodnutí tohoto úřadu.

((2) Pokud se žádosti cizince o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů anebo prodloužení doby platnosti tohoto víza, vydání povolení k pobytu, nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu, vydání nebo prodloužení doby platnosti cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti v plném rozsahu vyhoví, nepostupuje se podle § 47 správního řádu. Převzetím povolení k pobytu, cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo úřední listiny, ve které bylo provedeno prodloužení podle předchozí věty, se rozhodnutí stává pravomocným.)

(2) ((3)) Žádost o vydání povolení k pobytu se vyřídí ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o vydání povolení k pobytu podanou na území podle § 69 odst. 2 policie vyřídí ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti; žádost za cizince narozeného na území podanou podle § 88 odst. 3 policie vyřídí ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti.

(3) ((4)) Cizinec je povinen se na vyzvání účastnit osobně řízení.

((5) Řízení se vede v českém jazyce; není-li listina v tomto jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit tlumočníkem ověřený překlad.25))

(4) ((6)) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e) nemá odkladný účinek.

(5) ((7)) O správním vyhoštění rozhodne policie do 7 dnů od zahájení řízení; nemůže-li policie v této lhůtě rozhodnout, je povinna o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit.

(6) ((8)) Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

((9) Policie zastaví řízení, jestliže cizinec

a) po přerušení řízení zahájeného na žádost cizince ve stanovené lhůtě neodstraní nedostatky podání,

b) ve lhůtě podle § 76 nepřevezme povolení k pobytu, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,

c) který podal žádost z území, nepřevezme povolení k pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne vyrozumění, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,

d) který podal žádost o povolení k pobytu podle § 66 nebo § 67, nesplní podmínku nepřetržitého pobytu na území nebo tato žádost je podána v době po ukončení pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů,

e) podal žádost o povolení k pobytu na území, ač k tomu není podle § 69 odst. 2 oprávněn, anebo

f) podal žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza nebo doby pobytu na toto vízum v době, kdy k tomu není oprávněn.)

(7) Policie usnesením zastaví řízení, jestliže cizinec

a) ve lhůtě podle § 76 nepřevezme povolení k pobytu, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,

b) který podal žádost na území, nepřevezme povolení k pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne vyrozumění, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,

c) který podal žádost o povolení k pobytu podle § 66 nebo § 67, nesplní podmínku nepřetržitého pobytu na území nebo tato žádost je podána v době po ukončení pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů,

d) podal žádost o povolení k pobytu na území, ač k tomu není podle § 69 odst. 2 oprávněn, nebo

e) podal žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza nebo doby pobytu na toto vízum v době, kdy k tomu není oprávněn.

(8) ((10)) Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo žádost o prodloužení doby platnosti tohoto víza policie vyřídí ve lhůtě do 14 dnů.

----------------------------------------------------

25) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

§ 172

Žaloba

(1) Žaloba proti správnímu rozhodnutí26) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního úřadu (orgánu) v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního úřadu (orgánu), pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.

(2) Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního úřadu (orgánu) v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.

(3) Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.

(4) Odkladným účinkem žaloby proti rozhodnutí o vyhoštění nejsou dotčena ustanovení upravující prodlužování doby platnosti víz, doby pobytu na území na vízum nebo prodlužování doby platnosti průkazu o povolení k pobytu.

-----------------------------------------------------

26) § 244 až 250k zákona č. 99/1963 Sb.

Č Á S T D E V A T E N Á C T Á

Změna zákona o azylu a o změně zákona o Policii České republiky, ve znění pozdějších zákonů, (zákon o azylu)

Čl XIX

Zákon č. 325/1999Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. …/2001 Sb., se mění takto:

ČÁST PRVNÍ

AZYL

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje

a) podmínky vstupu a pobytu cizince, který projeví úmysl požádat Českou republiku o ochranu formou azylu na území České republiky (dále jen "území"), a pobyt azylanta na území,

b) řízení o udělení azylu či odnětí azylu,

c) práva a povinnostižadatele o udělení azylu a azylanta,

d) působnost Ministerstva vnitra (dále jen "ministerstvo"), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Policie České republiky (dále jen "policie") v této oblasti státní správy,

e) státní integrační program,

f) azylová zařízení.

§ 2

Základní pojmy

(1) Bezpečnou zemí původu se rozumí stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště,

a) v němž státní moc dodržuje lidská práva a je způsobilá zajistit dodržování lidských práv a právních předpisů,

b) který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12,

c) který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách,

d) který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv.

(2) Bezpečnou třetí zemí se rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území a do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy,^¹⁾ aniž by byl vystaven pronásledování, mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Stát není bezpečnou třetí zemí, pokud

a) na něj lze vztáhnout překážky vycestování podle § 91, nebo

b) cizinec jeho územím pouze projížděl.

(3) Žadatelem o udělení azylu se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu. Postavení žadatele má po dobu správního řízení o udělení azylu a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu^¹a)

(4) (3) Azylantem se rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.

(5) (4) Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje ohrožení života nebo svobody, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována či trpěna úřady ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství nebo pokud tento stát není schopen odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním.

(6) (5) Trvalým bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy.

(7) (6) Azylovým zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko (Hlava XI).

--------------------------------------------

^1a) Díl 1 hlavy II části třetí zákona č. /2002 Sb., o správním soudnictví a řízení před soudy ve správním soudnictví (soudní řád správní)

HLAVA III

ŘÍZENÍ O AZYLU

§ 8

K řízení o udělení azylu a odnětí azylu je příslušné ministerstvo.

§ 9

(V řízení se postupuje podle správního řádu, není-li dále stanoveno jinak.)

Na řízení o udělení nebo odnětí azylu se použije správní řád, s výjimkou ustanovení o doručování adresátům zdržujícím se v cizině a doručování písemností doručovaných do vlastních rukou, doručovaných na požádání jiným způsobem,^5a) ustanovení o úřední desce,^5b) o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které nejsou známy,^5c) o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům,^5d) o předběžné informaci,^5e) o nařízení ústního jednání a informování veřejnosti o řízeních dotýkajících se jejích důležitých zájmů,^5f) o přerušení řízení o žádosti na požádání žadatele a řízení z moci úřední na požádání účastníka,^5g) o povinnosti ústního vyhlášení, vypravení nebo vyvěšení správního aktu na úřední desce ve lhůtách pro vydání správního aktu,^5h) o přímých nákladech řízení spojených s provedením dožádaných úkonů,⁵ⁱ⁾ o odvolacím řízení a řízení o rozkladu.^5j)

___________________

5a) § 29 odst. 8 a 9 správního řádu.

5b) § 33 správního řádu.

5c) § 42 odst. 2 písm. d) a e) správního řádu.

5d) § 49 odst. 2 správního řádu.

5e) § 60 správního řádu.

5f) § 67 odst. 2 a 5 správního řádu.

5g) § 87 odst. 3 a 4 správního řádu.

5h) § 95 odst. 2 správního řádu.

5i) § 108 odst. 3 správního řádu.

5j) § 112 až 128 správního řádu.

Společná ustanovení o řízení

§ 19

(1) Ministerstvo je oprávněno zjišťovat veškeré údaje potřebné pro vydání rozhodnutívevěci azylu.

(2) Ministerstvo je povinno informovat účastníka řízení o své povinnosti dbát na ochranu osobních údajů.

§ 20

Účastník řízení

(1) Účastníkem řízení podle tohoto zákona je

a) žadatel o udělení azylu, nebo

b) azylant, s nímž bylo zahájeno řízení o odnětí azylu.

(2) Účastník řízení má právo se po celou dobu řízení nechat zastupovat na základě plné moci; není-li plná moc udělena advokátovi, podpis tohoto účastníka na plné moci musí být úředně ověřen.

§ 21

(1) Účastník řízení má právo požádat o pomoc právnickou nebo fyzickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům.Pokud tato osoba poskytuje účastníku řízení o udělení azylu právní pomoc bezplatně, může ministerstvo přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním této pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo účastníka řízení na právní pomoc poskytovanou na základě jiného právního předpisu; úhradu nákladů spojených s poskytnutím této právní pomoci nese účastník řízení.

§ 22

(1) Účastník řízení má právo jednat v řízení o udělení azylu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Za tím účelem ministerstvo účastníkovi poskytne bezplatně tlumočníka na celou dobu řízení.

(2) Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby.

§ 22a

Účastník řízení a jeho zástupci mají v průběhu řízení právo nahlížet do spisu a činit si výpisy.

§ 23

Pohovor

(1) Pověřený pracovník ministerstva provede za účelem spolehlivého zjištění skutečného stavu věci pohovor se žadatelem o udělení azylu. O provedeném pohovoru sepíše protokol.

(2)Žadatel o udělení azylu je povinen se dostavit na předvolání ministerstva k pohovoru.

(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumočení osobou stejného pohlaví.

(§ 24

Doručování písemností žadateli o udělení azylu

(1) Písemnosti se doručují do vlastních rukou žadatele o udělení azylu.

(2) Písemnost, kterou se nepodařilo doručit, se uloží v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu, nebo v ministerstvem určeném azylovém zařízení, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízení. Oznámení o uložení nedoručené písemnosti se vyvěsí v přijímacím nebo pobytovém středisku na úřední desce. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

(3) Po hodnověrném zjištění, že žadatel o udělení azylu se dlouhodobě nezdržuje v místě, kde je hlášen k pobytu, se v případě, že místo jeho pobytu není známo, doručení provede podle odstavce 2.)

§ 24

Písemnosti nebo oznámení se nezveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 24a

Doručení rozhodnutí

(1) Rozhodnutí se žadateli o udělení azylu doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí.

(2) Nedostaví-li se žadatel o udělení azylu na místo v čase uvedeném ve výzvě, rozhodnutí se doručí způsobem uvedeným v § 24 odst.2.

§ 24b

Úřední deska

Ministerstvo zřizuje úřední desku v azylových zařízeních.

§ 25

Zastavení řízení

(1) Řízení se zastaví, jestliže

a)žadatel o udělení azyluvzalžádost o udělení azylu zpět,

b) odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu ministerstva,

c) účastník řízení v jeho průběhu zemřel,

d) žadatel o udělení azylu se bez vážného důvodu opakovaně nedostavuje k pohovoru (§ 23 odst. 2) nebo neposkytuje informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci a na základě dosud zjištěných skutečností nelze rozhodnout,

e) žadatel o udělení azylu neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vadu podání a v řízení nelze z tohoto důvodu pokračovat,

f) uplynula marně lhůta, po níž bylo řízení přerušeno (§ 26), s výjimkou přerušení řízení ze zdravotních důvodů, a nelze-li rozhodnout ve věci na základě spisového materiálu,nebo

g) k řízení o udělení azylu je příslušný jiný stát.

(2) Nastanou-li podmínky pro zastavení řízení podle odstavce 1 písm. a) v době, kdy ministerstvo ve věci rozhodlo a řízení o rozkladu nebylo ukončeno, zastaví řízení ten, kdo provádí řízení o rozkladu; současně zruší rozhodnutí vydané ministerstvem v prvním stupni.

(3) Vzal-li žadatel o udělení azylu zpět rozklad, vyznačí se tato skutečnost ve spisu; tímto dnem nabývá napadené rozhodnutí právní moci.

§ 26

Přerušení řízení

Řízení lze přerušit, jestliže

a) účastník řízení byl vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil vadu podání, nejdéle však na dobu 14 dnů, nebo

b) účastník řízení se nemůže řízení zúčastnit ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů majících trvalejší povahu, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 90 dnů.

§ 27

Rozhodnutí

Rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji ministerstvo přiměřeně prodloužit. O prodloužení lhůty účastníka řízení bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí.

§ 28

Pokud bude rozhodnuto o neudělení nebo odnětí azylu, ministerstvo v rozhodnutí uvede, zda se na cizince vztahuje překážka vycestování (§ 91).

Rozklad

§ 29

(1) Proti rozhodnutí o neudělení azylu lze podat rozklad do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

(2) Ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí lze podat rozklad proti rozhodnutí o žádosti o udělení azylu,

a) jímž se tato žádost zamítá jako zjevně nedůvodná,

b) které bylo doručeno v době, kdy žadatel o udělení azylu byl umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště,

c) podané v zařízení pro zajištění cizinců ³⁾.

§ 30

Ministr vnitra rozhoduje o rozkladu na návrh zvláštní komise jím zřízené podle správního řádu a složené ze zástupců státních orgánů a nestátních institucí v poměru 3 : 4, kteří jsou státními občany České republiky.

§ 31

K novým skutečnostem nebo důkazům uvedeným v rozkladusepřihlédne, jen pokud by mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohly být v řízení před správním orgánem prvního stupně uplatněny bez zavinění účastníka řízení.

Právní moc rozhodnutí ve věcech azylu

(§ 31a

Rozhodnutí ve věci azylu je v právní moci, nelze-li proti němu podat rozklad nebo opravný prostředek k soudu.)

§ 31a

Rozhodnutí ministerstva ve věci azylu nabývá právní moci dnem doručení.

(§ 32

(1) Proti rozhodnutí ministra vnitra ve věci azylu lze podat opravný prostředek k soudu⁷⁾.

(2) Opravný prostředek lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

(3) Ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí lze podat opravný prostředek proti rozhodnutí o žádosti o udělení azylu,

a) jímž se tato žádost zamítá jako zjevně nedůvodná,

b) které bylo doručeno v době, kdy žadatel o udělení azylu byl umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště,

c) podané v zařízení pro zajištění cizinců³⁾.

(4) Neobsahuje-li rozhodnutí řádné poučení o opravném prostředku, lze tento podat do 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

(5) Včas podaný opravný prostředek má odkladný účinek.

________________

⁷⁾ § 250l a násl. občanského soudního řádu.).

§ 32

(1) Žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu^¹a) lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

(2) Ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí lze podat žalobu proti rozhodnutí o žádosti o udělení azylu

a) jímž se tato žádost zamítá jako zjevně nedůvodná,

b) které bylo doručeno v době, kdy žadatel o udělení azylu byl umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, nebo

c) podané v zařízení pro zajištění cizinců ³⁾.

(3) Podání žaloby podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek.

(§ 33

(1) Opravný prostředek se podává ministru vnitra.

(2) Ministr vnitra předloží opravný prostředek spolu se svým vyjádřením příslušnému soudu do 15 dnů ode dne jeho doručení.

(3) Do doby, než o opravném prostředku rozhodne soud, může ministr vnitra napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví opravnému prostředku.

§ 33a

(1) Soud řízení o opravném prostředku zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu a tato skutečnost brání rozhodnutí ve věci.

(2) Rozhodnutí o zastavení řízení nabývá právní moci dnem doručení a tímto dnem nabývá právní moci také napadnuté rozhodnutí.

§ 33b

Soud rozhodne o opravném prostředku proti rozhodnutí, jímž byla žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná, přednostně a s největším urychlením.)

HLAVA V

Náklady a odměna tlumočníka

(§ 34

(1) Ministerstvo nese náklady řízení ve věci azylu do dne předložení opravného prostředku soudu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb a kapesného (§ 42) do dne nabytí právní moci rozhodnutí ve věci azylu.)

§ 34

(1) Ministerstvo nese náklady správního řízení ve věci azylu.

(2) Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytovánímslužeb a kapesného (§ 42) žadatelům o udělení azylu.

Práva a povinnosti žadatele o udělení azylu

§ 41

(1) Cizinec je povinen při podání žádosti o udělení azylu odevzdat ministerstvu svůj cestovní doklad; to neplatí, pokud pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu.Cestovní doklad se odevzdává na dobu řízení.

((2) Pokud cizinec v době nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o neudělení azylu nebo jímž bylo řízení o udělení azylu zastaveno, pobývá v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, ministerstvo cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá policii za účelem ukončení pobytu cizince.)

2)Ministerstvo předá bez zbytečného odkladu cestovní doklad cizince, který pobývá v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, policii za účelem ukončení pobytu cizince, pokud:

a) nepodal žalobu^¹a) proti rozhodnutí o neudělení azylu nebo o zastavení řízení o udělení azylu,

b) nepodal kasační stížnost^⁸a), nebo

c) byl zamítnut návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

(3)Pokud bylo rozhodnuto o udělení azylu, ministerstvo cestovní doklad předá policii za účelem úschovy po dobu jeho platnosti.

--------------------------------------------

^8a) Díl 1 hlavy třetí části třetí zákona č. /2002 Sb., o správním soudnictví a řízení před soudy ve správním soudnictví (soudní řád správní)

§ 49

Žadatel o udělení azylu je povinen

a) prokazovat průkazemžadatele o udělení azylu (§ 57) příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v tomto průkazu,

b) chránit průkaz žadateleo udělení azylu před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením či zneužitím; v případě, že tyto okolnosti nastaly, hlásit je neprodleně policii,

c) odevzdat průkaz žadatele o udělení azylu, který je neplatný (§ 58),

d) po skončení řízení odevzdat průkaz žadatele o udělení azylu ministerstvu.

§ 49a

Žadatel o udělení azylu je povinen

(a)) v průběhu řízení poskytovat ministerstvu nezbytnou součinnost a uvádět pravdivé a úplné informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci(,).

(b)oznamovat soudu, který rozhoduje o jím podaném opravném prostředku podle § 32 a následujících, pobyt delší než 20 dnů mimo místo hlášeného pobytu.)

Díl 3

Povinnost cizince vycestovat z území

a povinnosti jiných osob

§ 54

(1) Cizinec je povinen vycestovat z území

a) bez zbytečného odkladu, jestliže nepodal žádost o udělení azylu podle § 10 , ačkoli byl k tomu ministerstvem vyzván,

(b) do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o neudělení azylu, odnětí azylu nebo o zastavení řízení,)

b)do doby uvedené ve vízu podle zvláštního právního předpisu^⁹a).

(c) do 3 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o neudělení azylu, odnětí azylu nebo o zastavení řízení vydaného v době pobytu cizince v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.)

(2) Cizinec nemusí splnit povinnost vycestovat, pokud je oprávněn k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu. ⁴⁾

---------------------------------------------------

^9a) § 20 zákona č. 326/1999 Sb.

§ 54 a

Dobrovolná repatriace

Ministerstvo může nést, je-li to ve veřejném zájmu, náklady spojené s dobrovolným návratem do země původu nebo do jiného státu

a)žadatele o udělení azylu na základě jeho písemné žádosti podané v průběhu řízení o udělení azylu, nebo

b)cizince na základě jeho písemné žádosti podané v průběhu řízení o kasační stížnosti^⁸a) nebo do 24 hodin po nabytí právní moci rozhodnutí o (neudělení azylu, odnětí azylu nebo zastavení řízení) kasační stížnosti.

HLAVA X

EVIDENCE, POBYT A HLÁŠENÍ POBYTU

§ 71

Evidence

(1) Ministerstvo vede

a) evidenci cizinců, kteří učinili prohlášení o azylu,

b)evidenci místa pobytu žadatele o udělení azylu a azylanta,

c)evidenci žadatelů o udělení azylu,cizinců, kteří podali kasační stížnost^⁸a⁾a azylantů,

d)evidenci cizinců narozených na území žadatelům o udělení azylu nebo azylantům a

e)evidenci obrazových záznamů podle § 47.

(2) Policie a zpravodajské služby České republiky mohou při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů^²⁾ využívat údaje uchovávané v evidencíchpodle odstavce 1 včetně údajů osobních.

(3) Ministerstvo může údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 využívat pouze k plnění úkolů podle zákona. Údaje z evidencí lze poskytnout, pokud je o ně žádáno v souladu se zvláštním právním předpisem.

(4) Osobní údaje zpracovávané v evidencích podle odstavce 1 písm. a) až d) jsou vedeny v rozsahu uvedeném v žádosti o udělení azylu.

(5) Policie vede evidenci víz udělených podle tohoto zákona, evidenci místa pobytužadatelů o udělení azylu a azylantů a evidenci daktyloskopických otisků prstů sejmutých žadateli o udělení azylu.

(6) Údaje uchovávané v evidencích podle odstavce 5 policie zničí po uplynutí 5 let od roku ukončení pobytu cizince na území.

§ 71a

Předávání osobních údajů do jiných států

Povinnost žádat Úřad pro ochranu osobních údajů o povolení k předání nebo předávání osobních údajů týkajících se žadatelů o udělení azylu nebo azylantů do jiných států se na ministerstvo nevztahuje^12a).

_______________________

^12a) § 27 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

§ 72

Pobyt na vízum za účelem řízení o udělení azylu

(1) (Cizinci, který podal žádost) Žadateli o udělení azylu(,) udělí policie vízum za účelem řízení o udělení azylu; to neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právníhopředpisu⁴⁾ anebo je umístěn v zařízení pro zajištění cizinců³⁾nebo pokud podal žádost o udělení azylu v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. Policie udělí vízum v den, kdy odpadl důvod podle předchozí věty.

(2) Vízum podle odstavce 1 opravňuje cizince k pobytu po dobu 60 dnů, pokud tento zákon nestanoví jinak; dobu pobytu policie na žádost cizince prodlouží až o 60 dnů. Žádost o prodloužení doby pobytu je cizinec povinen podat v době platnosti tohoto víza. Platnost víza za účelem řízení o udělení azylu zaniká nabytím právní moci rozhodnutí ve věci azylu.

(3) Pobývá-li cizinec mimo azylové zařízení, prodlužuje dobu pobytu podle odstavce 2 odbor cizinecké a pohraniční policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizincea o tomto prodloužení neprodleně informuje ministerstvo.

§ 73

Pobyt v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště

(1) Policie umístí do přijímacího střediska v tranzitním prostoru mezinárodního letiště cizince, jenž učinil prohlášení o azylu v tomto prostoru.

(2) Ministerstvo dopraví cizince do jiného ministerstvem určeného azylového zařízení na území, jestliže

a)nevydá rozhodnutí do 5 dnů ode dne zahájení řízení o udělení azylu,

(b) ministr vnitra nerozhodne o rozkladu do 30 dnů ode dne jeho podání, nebo)

b)soud přiznal odkladný účinek kasační stížnosti.

(3) Cizinec, jenž je v době nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se azyl neuděluje nebo jímž bylo řízení o udělení azylu zastaveno, umístěn v přijímacím středisku podle odstavce 1, nesmí toto středisko opustit do doby vycestování mimo území.

§ 76

Pobyt azylanta

Azylantmá trvalý pobyt na území po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.

Hlášení místa pobytu

§ 77

(1) Místem hlášeného pobytu žadatele o udělení azylu je azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn.

(2) Žadatel hlášený v azylovém zařízení je povinen písemně oznámit úmysl změnit místo hlášeného pobytu. Oznámení musí učinit nejpozději 15 dnů před změnou místa hlášeného pobytu místně příslušnému oddělení cizinecké policie.K oznámení připojí písemné potvrzení obsahující souhlas vlastníka objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen k bydlení nebo ubytování, nebo jeho vymezené části, s ohlášením změny místa pobytu; je-li vlastníkem právnická osoba, v potvrzení uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo, potvrzení dále opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu).

(3) Změnu místa hlášeného pobytu žadatel o udělení azylu ohlásí odboru cizinecké a pohraniční policie příslušnému podle místa nového pobytu (dále jen „útvar policie“).

(4) Při ohlášení změny místa pobytu je žadatel o udělení azylu povinen

a) sdělit vyplněním přihlašovacího tiskopisu příjmení, jméno, den, měsíc, rok a místo narození, státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo průkazu žadatele o udělení azylu a předpokládanou dobu ubytování,

b) předložit potvrzení podle odstavce 2. Potvrzení musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem vlastníka. Podmínka úředního ověření podpisu neplatí, pokud vlastník podepíše potvrzení před pracovníkem útvaru policie a současně předloží doklad totožnosti,

c) předložit průkaz žadatele o udělení azylu.

Útvar policie rozhodne o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných anebo padělaných dokladů, nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností anebo na návrh vlastníka.

Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 5 se za místo hlášeného pobytu považuje azylové zařízení, v němž byl žadatel o udělení azylu naposledy hlášen k pobytu.

§ 78

(1) Azylant je povinen přihlásit se k trvalému pobytu u útvaru policie do 3 pracovních dnů ode dne

a) doručení rozhodnutí o azylu, nebo

b) změny místa trvalého pobytu.

(2)Útvar policie oznámí ministerstvu změnu místa pobytu azylanta.

(3) Při hlášení pobytu azylanta a hlášení jeho změn se postupuje podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾

§78a

Útvar policie oznámí ministerstvu ohlášení změny místa pobytu do 3 pracovních dnů.

§ 78b

Pobyt na vízum za účelem strpění pobytu

(1) Vízum za účelem strpění pobytu udělí odbor cizinecké a pohraniční policie příslušný podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu. Vízum se udělí na žádost cizince, který předloží doklad o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu; to neplatí, pokud cizinec na území pobývá na základě víza nebo povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾

(2) Vízum podle odstavce 1 opravňuje cizince k pobytu na území po dobu platnosti víza, která je 365 dnů; na žádost cizince odbor cizinecké a pohraniční policie platnost víza prodlouží, a to i opakovaně. Platnost víza zaniká nabytím právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnosti.

(3) K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu nebo prodloužení jeho doby platnosti je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem,

b) doklad potvrzující existenci důvodu pro udělení tohoto víza,

c) 3 fotografie; fotografie nepředkládá při žádosti o prodloužení doby platnosti, pokud nedošlo k podstatné změně podoby.

(4) O udělení víza za účelem strpění pobytu a prodloužení doby jeho platnosti odbor cizinecké a pohraniční policie neprodleně informuje ministerstvo.

§ 78c

Nemůže-li si cizinec, jemuž je uděleno vízum podle § 78b, zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo.

§ 78d

(1) Cizinec, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků.

(2) Cizinci, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek až do výše životního minima.⁹⁾

(3) Žadatel o finanční příspěvek je povinen uvést své osobní a majetkové poměry, popřípadě osobní a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.

(4) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud

a) odpovědnost za úhradu nákladů nese právnická nebo fyzická osoba^⁹a),

b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních anebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, nebo

c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností.

(5) K řízení o poskytnutí finančního příspěvku je příslušné ministerstvo. Finanční příspěvek vyplácí ministerstvo v určeném azylovém zařízení.

(6) Finanční příspěvek zahrnuje

a) příspěvek na zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb,

b) příspěvek na dietní stravování,

c)příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost.

HLAVA XII

SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ

A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 85

Při ukončení pobytu a vycestování cizince se postupuje podle zvláštního právního předpisu,⁴⁾ pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 85a

Právní postavení cizince vyplývající z jeho oprávnění k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu⁴⁾ nebo z umístění v zařízení pro zajištění cizinců³⁾ není prohlášením o azylu nebo podáním žádosti o udělení azylu (§ 10) dotčeno.

§ 86

(1) Ministerstvo informuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o osobách, kterým byl udělen azyl, do 3 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.

(2) Ministerstvo vydává statistické přehledy o počtu účastníků řízení podle tohoto zákona a počtu azylantů.

§ 87

(1) Policie, zpravodajská služba České republiky nebo Ministerstvo zahraničních věci poskytne ministerstvu anebo soudu na jejich žádost informaci nebo stanovisko potřebné ke spolehlivému zjištění skutečného stavu věci v řízení podle tohoto zákona. Policie nebo zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace anebo stanoviska odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. Je-li obsahem informace nebo stanoviska skutečnost, kterou je nutno v zájmu České republiky utajovat, nestávají se součástí spisu.

(2) Policie sdělí ministerstvu neprodleně skutečnosti rozhodné pro zahájení řízení o odnětí azylu a skutečnosti, které brání cizinci dostavit se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska.

(3) Policie sdělí neprodleně na žádost cizince adresu přijímacího střediska.

(4) Policie sdělí ministerstvu bez zbytečného odkladu jméno, příjmení, datum narození, pohlaví, státní příslušnost cizince, jenž učinil prohlášení o azylu, a den a místo učinění prohlášení o azylu.

§ 88

Zdravotní péče

(1)Žadateli o udělení azylu a jeho dítěti narozenému na území a cizinci, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytuse (do skončení řízení o udělení azylu) poskytuje na území zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo onemocněním, narozením dítěte, nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví; to neplatí, pokud žadatel o udělení azylu nebo dítě pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právníhopředpisu⁴⁾nebo pokud je zdravotní péče zajištěna podle jiného právního předpisu.

(2) Náklady spojené s poskytováním zdravotní péče podle odstavce 1 hradí stát; úhradu nákladů vzniklých zdravotnickému zařízení zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

(3) Dítě, které se narodilo azylantce a pobývá na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem do doby, než bude rozhodnuto o udělení azylu nebo jiném druhu pobytu na území podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾

§ 92

Způsobilost k právním úkonům

Za způsobilého k právním úkonům podle tohoto zákona se považuje cizinec ode dne, kdy dosáhl věku 18 let. Nemůže-li jednat samostatně, je mu ustanoven opatrovník.

§ 92a

Požádá-li opatrovník o to, aby bylo jeho ustanovení opatrovníkem zrušeno, ustanoví správní úřad bezodkladně jiného opatrovníka.

§ 93

(1)Přestupku se dopustí ten, kdo

a)úmyslně poruší povinnost stanovenou v § 3e odst. 3 písm. b), § 4a odst. 1, § 4a odst. 3 písm. b), § 23 odst. 2, § 45 odst. 1, § 46 odst. 1, § 46 odst. 2, § 47, § 49, § 51 až 54, § 72 odst. 2, § 73 odst. 3 nebo § 77 odst. 2,

b)úmyslně poruší povinnost stanovenou v § 4a odst. 3 písm. a), § 41 odst. 1, § 56 nebo § 88a, anebo

c)opustí pobytové středisko, v němž je hlášen k pobytu, na dobu delší 30 dnů.

(2) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) a c) lze uložit pokutu do výše 2000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. b) lze uložit pokutu do výše 1000 Kč.

(3) Na přestupky a jejich projednávání se vztahuje zvláštní právní předpis.^³⁾

(4) Pokutu vymáhá finanční úřad.^⁴⁾

(5) V blokovém řízení lze uložit pokutu ve výši do poloviny částky podle odstavce 2.

§ 93a

(1) Správního deliktu se dopustí

a) letecká společnost, která

1. na území přepraví cizince, jenž nemá cestovní doklad, nebo

2. nesplní povinnost dopravit cizince z území /§ 56a odst. 2/,

b) zdravotnické zařízení, které nesplní povinnost podle § 56b.

(2)Ministerstvo za správní delikt

a) podle odstavce 1 písm. a) uloží pokutu až do výše 100 000 Kč,

b) podle odstavce 1 písm. b) uloží pokutu až do výše 10 000 Kč.

(3)Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

(5) Pokutu vybírá ministerstvo a vymáhá příslušný finanční úřad. Výnos z pokuty je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹⁶⁾

((6) Na řízení o správním deliktu se nevztahují ustanovení části čtvrté, oddíl 2 až 4 a části páté správního řádu.)

(6) Na řízení o správním deliktu se nevztahují ustanovení správního řádu o odvolacím řízení, řízení o rozkladu a o přezkumném řízení¹⁷).

____________________

¹⁷) Část druhá hlava VIII a IX správního řádu.

¹⁶⁾ Zákon č. 337/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů

Č Á S T D V A C Á T Á

Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů

Čl. XX

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, se mění takto:

Ustanovení společná

§ 66

(Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou § 53 až 69 správního řádu.) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o odvolacím řízení, řízení o rozkladu, o přezkumném řízení a o obnově řízení a novém správním aktu.^4a) Proti výroku rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o udělení licence, rozhodnutí o změně licence, rozhodnutí o odnětí licence, rozhodnutí o neprodloužení licence, rozhodnutí o odmítnutí registrace, rozhodnutí o zrušení registrace a rozhodnutí o sankci je možno podat opravný prostředek k soudu.

_____________________

4a) § 112 až 137 správního řádu.

Č Á S T D V A C Á T Á P R V N Í

Změna zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích

Čl. XXI

Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb., se mění takto:

ČÁST TŘETÍ

Společná ustanovení o řízení před úřadem

§ 63

Správní řízení

((1) Pro řízení před Úřadem platí obecné předpisy o správním řízení s odchylkami uvedenými v zákoně a s výjimkou ustanovení o přerušení řízení, o čestném prohlášení, o lhůtách pro rozhodnutí a o opatření proti nečinnosti.5) Řízení před Úřadem se vede v jazyce českém.)

(1) Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně, s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu,⁵) o navrácení v předešlý stav,^5a) o ověřování úředních razítek a podpisů na veřejných listinách vydaných orgány cizích států,^5b) o nahrazení listiny čestným prohlášením účastníka nebo svědeckou výpovědí,^5c) o přerušení řízení,^5d) o lhůtách pro vydání správního aktu^5e) a o složení rozkladové komise.^5f) Podání učiněná u Úřadu pomocí technických prostředků, jakými jsou zejména dálnopis, telefax, nebo elektronická pošta, je nutno doplnit písemným podáním do 14 dnů ode dne podání. Řízení před Úřadem se vede v jazyce českém.

(2) Za úkony spojené s řízením podle tohoto zákona vybírá Úřad správní poplatky.4) Při zahájení řízení podle ustanovení § 23, 35f, 35o a § 68 odst. 1 a 2 je navrhovatel povinen složit kauci na náklady řízení, která bude navrhovateli vrácena, jestliže se v průběhu řízení prokáže, že návrh na zahájení řízení byl oprávněný. Kauce činí 2 500 Kč.

---------------------------------------------

4) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 43 odst. 2 písm. c) správního řádu.

5a) § 56 správního řádu.

5b) § 75 odst. 5 správního řádu.

5c) § 75 odst. 6 správního řádu.

5d) § 87 správního řádu.

5e) § 88 a 94 správního řádu.

5f) § 127 odst. 2 správního řádu.

(5) § 29, 39, 49 a 50 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). )

(§ 64

Zastavení řízení

(1) Nevyhoví-li účastník řízení výzvě Úřadu ve stanovené lhůtě, může Úřad řízení zastavit.

(2) Úřad může řízení zastavit i na návrh účastníka; návrh na zastavení řízení nelze vzít zpět).

Č Á S T D V A C Á D R U H Á

Změna zákona o užitných vzorech

Čl. XXII

Zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb., se mění takto:

Závěrečná ustanovení

§ 21

((1) Pro řízení ve věcech užitných vzorů platí obecné předpisy o správním řízení s odchylkami uvedenými v tomto zákoně s výjimkou ustanovení o přerušení řízení, o čestném prohlášení, o lhůtách pro rozhodnutí a o opatření proti nečinnosti.3))

(1) Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně, s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu,³) o navrácení v předešlý stav,^3a) o ověřování úředních razítek a podpisů na veřejných listinách vydaných orgány cizích států,^3b) o nahrazení listiny čestným prohlášením účastníka nebo svědeckou výpovědí,^3c) o přerušení řízení,^3d) o lhůtách pro vydání správního aktu^3e) a o složení rozkladové komise.^3f) Podání učiněná u Úřadu pomocí technických prostředků, jakými jsou zejména dálnopis, telefax, nebo elektronická pošta, je nutno doplnit písemným podáním do 14 dnů ode dne podání. Řízení před Úřadem se vede v jazyce českém.

(2) Pro práva na užitný vzor, spolumajitelské vztahy, pro zápis licenčních smluv k využití předmětu chráněného užitným vzorem, pro převody užitných vzorů, pro vztahy k zahraničí, pro zastupování v řízení před Úřadem,( pro zastavení řízení,) pro prominutí zmeškání lhůty, pro nahlížení do spisů, pro určovací řízení, pro zápis užitných vzorů utajovaných podle zvláštních předpisů, pro opravné řízení a pro porušování práv, pro právo na informaci a pro udělování nucených licencí se obdobně použijí ustanovení zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.4)

(3) Za jednotlivé úkony podle tohoto zákona vybírá Úřad správní poplatky.2a)

---------------------------------------------

2a) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

(3) § 29, 39, 49 a 50 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

3) § 43 odst. 2 písm. c) správního řádu.

3a) § 56 správního řádu.

3b) § 75 odst. 5 správního řádu.

3c) § 75 odst. 6 správního řádu.

3d) § 87 správního řádu.

3e) § 88 a 94 správního řádu.

3f) § 127 odst. 2 správního řádu.

4) Např. § 8 až 10, 14 až 16, 64 až 68, 70, 71 a 75 zákona č. 527/1990 Sb., § 19 vyhlášky Federálního úřadu pro vynálezy č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů.

Č Á S T D V A C Á T Á T Ř E T Í

Změna zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků

Čl. XXIII

Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb., se mění takto:

Ustanovení společná a závěrečná

§ 18

((1) Pro řízení před Úřadem platí obecné předpisy o správním řízení s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení o přerušení řízení, o čestném prohlášení, o lhůtách pro rozhodnutí a o opatření proti nečinnosti.1))

(1) Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně, s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu,¹) o navrácení v předešlý stav,^1a) o ověřování úředních razítek a podpisů na veřejných listinách vydaných orgány cizích států,^1b) o nahrazení listiny čestným prohlášením účastníka nebo svědeckou výpovědí,^1c) o přerušení řízení,^1d) o lhůtách pro vydání správního aktu^1e) a o složení rozkladové komise.^1f) Podání učiněná u Úřadu pomocí technických prostředků, jakými jsou zejména dálnopis, telefax, nebo elektronická pošta, je nutno doplnit písemným podáním do 14 dnů ode dne podání. Řízení před Úřadem se vede v jazyce českém.

(2) Pro práva spolumajitelů topografie, pro nucené licence a licenční smlouvy k využití topografie, pro převody topografií, pro zastupování v řízení před Úřadem, (pro zastavení řízení,) pro zápis topografií utajovaných podle zvláštních předpisů, pro opravné řízení, pro porušování práv a pro právo na informace se obdobně použije ustanovení zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.2)

(3) Za jednotlivé úkony podle tohoto zákona vybírá Úřad správní poplatky.3)

---------------------------------------------------

1) § 43 odst. 2 písm. c) správního řádu.

1a) § 56 správního řádu.

1b) § 75 odst. 5 správního řádu.

1c) § 75 odst. 6 správního řádu.

1d) § 87 správního řádu.

1e) § 88 a 94 správního řádu.

1f) § 127 odst. 2 správního řádu.

(1) § 29, 39, 49 a 50 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

2) § 14 až 16, 20, 64, 68, 70, 71 a § 75 odst. 1, § 75a a 75b zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.

3) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Č Á S T D V A C Á T Á Č T V R T Á

Změna zákona o ochranných známkách

Čl. XXIV

Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění zákona č. 191/1999 Sb., a zákona č. 116/2000 Sb., se mění takto:

ČÁST SEDMÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ PŘED ÚŘADEM

§ 38

(1) Účastníkem řízení o ochranných známkách je přihlašovatel, popřípadě majitel ochranné známky, o níž má být řízení vedeno, osoba, která podala proti zápisu ochranné známky do rejstříku námitky podle § 9, osoba oprávněná podle § 20 nebo navrhovatel výmazu ochranné známky z rejstříku.

(2) Každé podání Úřadu se činí písemně v jazyce českém. (Občané České republiky příslušející k národnostním a etnickým menšinám mohou činit podání Úřadu ve svém jazyce; musí však na náklady Úřadu obstarat překlad do českého jazyka tlumočníkem zapsaným v seznamu tlumočníků.)

(3) Každé podání se může týkat pouze jedné ochranné známky; jde-li o žádost o zápis změny údajů týkajících se osoby majitele ochranné známky, žádost o zápis převodu či přechodu ochranné známky, žádost o zápis zástupce či změny zástupce nebo žádost o opravu chyby v psaní v žádosti, v rejstříku a ve Věstníku, může se jedno podání týkat více ochranných známek téhož majitele. Toto ustanovení se použije obdobně pro stejné žádosti týkající se více přihlášek téhož přihlašovatele.

(4) V řízení o ochranné známce nelze prominout zmeškání lhůty pro podání námitek, lhůty pro uplatnění práva přednosti, lhůty pro podání žádosti o výmaz ochranné známky z rejstříku podle § 26 odst. 1 a 2 a lhůty pro podání žádosti o obnovu ochranné doby; v řízení nelze prominout žádnou lhůtu pro učinění úkonu po uplynutí jednoho roku od doby, kdy měl být úkon učiněn. Práva nabytá v dobré víře v době mezi zmeškáním lhůty a jeho prominutím zůstávají nedotčena.

((5) Nevyhoví-li účastník řízení, který podal návrh na zahájení řízení, výzvě Úřadu k odstranění vad či doplnění podání ve stanovené lhůtě, popřípadě nelze-li pro neúplnost či vady podání v řízení pokračovat, Úřad řízení zastaví; na tuto skutečnost musí být účastník řízení upozorněn. Úřad řízení zastaví i na žádost toho, kdo podal návrh na jeho zahájení.)

(5) ((6)) Úřad rozhoduje v souladu s obsahem spisu, zejména pak na základě důkazů, které na podporu svých tvrzení předkládají účastníci řízení.

(6) ((7)) Proti rozhodnutí Úřadu lze podat rozklad ve lhůtě jednoho měsíce od doručení rozhodnutí.

((8) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení o ochranných známkách správní řád, s výjimkou ustanovení o přerušení řízení, čestném prohlášení, lhůtách pro rozhodnutí a opatření proti nečinnosti.9))

(7) Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně, s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu,^9a) o navrácení v předešlý stav,^9b) o ověřování úředních razítek a podpisů na veřejných listinách vydaných orgány cizích států,^9c) o nahrazení listiny čestným prohlášením účastníka nebo svědeckou výpovědí,^9d) o přerušení řízení,^9e) o lhůtách pro vydání správního aktu^9f) a o složení rozkladové komise^9g).

-------------------------------------------

(9) § 29, 39, 49 a 50 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

9a) § 43 odst. 2 písm. c) správního řádu.

9b) § 56 správního řádu.

9c) § 75 odst. 5 správního řádu.

9d) § 75 odst. 6 správního řádu.

9e) § 87 správního řádu.

9f) § 88 a 94 správního řádu.

9g) § 127 odst. 2 správního řádu.

Č Á S T D V A C Á T Á P A T Á

Změna zákona o ochraně průmyslových vzorů

Čl. XXV

Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

HLAVA VII

USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ

§ 40

Správní řízení

((1) Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení o přerušení řízení, o čestném prohlášení, o lhůtách pro rozhodnutí a o patření proti nečinnosti.5) Řízení před Úřadem se vede v jazyce českém.)

(1) Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně, s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu,⁵) o navrácení v předešlý stav,^5a) o ověřování úředních razítek a podpisů na veřejných listinách vydaných orgány cizích států,^5b) o nahrazení listiny čestným prohlášením účastníka nebo svědeckou výpovědí,^5c) o přerušení řízení,^5d) o lhůtách pro vydání správního aktu^5e) a o složení rozkladové komise.^5f) Podání učiněná u Úřadu pomocí technických prostředků, jakými jsou zejména dálnopis, telefax, nebo elektronická pošta, je nutno doplnit písemným podáním do 14 dnů ode dne podání. Řízení před Úřadem se vede v jazyce českém.

(2) Za úkony spojené s řízením podle tohoto zákona vybírá Úřad správní poplatky podle zvláštního právního předpisu.1)

(3) Při zahájení řízení podle ustanovení § 27 a 44 je navrhovatel povinen složit kauci na náklady řízení, která bude navrhovateli vrácena, jestliže se v průběhu řízení prokáže, že návrh na zahájení řízení byl oprávněný. Kauce činí 2 500 Kč.

----------------------------------------------

1) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 43 odst. 2 písm. c) správního řádu.

5a) § 56 správního řádu.

5b) § 75 odst. 5 správního řádu.

5c) § 75 odst. 6 správního řádu.

5d) § 87 správního řádu.

5e) § 88 a 94 správního řádu.

5f) § 127 odst. 2 správního řádu.

(5) § 29, 39, 49 a 50 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. )

(§ 41

Zastavení řízení

(1) Nevyhoví-li účastník řízení výzvě Úřadu ve stanovené lhůtě, může Úřad řízení zastavit; na tuto skutečnost musí být účastník řízení upozorněn.

(2) Úřad může řízení zastavit i na návrh účastníka; návrh na zastavení řízení nelze vzít zpět.)

Č Á S T D V A C Á T Á Š E S T Á

Alternativa pro případ nepřijetí vládního návrhu zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně některých zákonů

Změna zákona o ochraně označení původu výrobků

Čl. XXVI

Zákonč. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků se mění takto:

§ 18

(1) Podání (přihlášky, žádosti apod.) u Úřadu lze učinit jen písemně.

((2) Ustanovení § 19 odstavce 5, § 29 odstavce 2 a § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, se nepoužije.)

(2) Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně, s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu,¹) o ověřování úředních razítek a podpisů na veřejných listinách vydaných orgány cizích států,^1a) o nahrazení listiny čestným prohlášením účastníka nebo svědeckou výpovědí,^1b) o přerušení řízení,^1c) o lhůtách pro vydání správního aktu^1d) a o složení rozkladové komise.^1e)

((3) Jinak platí pro řízení před Úřadem obecné předpisy o správním řízení s odchylkami uvedenými v tomto zákoně.)

____________________

1) § 43 odst. 2 písm. c) správního řádu.

1a) § 75 odst. 5 správního řádu.

1b) § 75 odst. 6 správního řádu.

1c) § 87 správního řádu.

1d) § 88 a 94 správního řádu.

1e) § 127 odst. 2 správního řádu.

Alternativa pro případ přijetí vládního návrhu zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně některých zákonů

Změna zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení

Čl. XXVI

Zákon č. …/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně některých zákonů, se mění takto:

§ 13

((1) Československá označení původu mohou být přihlášena k zápisu do zahraničí až po svém přihlášení v Československé socialistické republice a jen se souhlasem Úřadu.

(2) Odvolání přihlášky označení původu podané v zahraničí a upuštění od udržování ochrany podléhá rovněž souhlasu Úřadu.)

Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení podle tohoto zákona správní řád s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu,⁵) o ověřování úředních razítek a podpisů na veřejných listinách vydaných orgány cizích států^5a) a o lhůtách pro vydání správního aktu^5b).

____________________

⁵) § 43 odst. 2 písm. c) správního řádu.

^5a) § 75 odst. 5 správního řádu.

^5b) § 94 správního řádu.“.

Č Á S T D V A C Á T Á S E D M Á

Změna zákona o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

Čl. XXVII

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 177/2001 Sb., se mění takto:

HLAVA III

PŘEDÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ DO JINÝCH STÁTŮ

§ 27

(1) Do jiných států mohou být osobní údaje předány za podmínky, že právní úprava státu, kde mají být zpracovány, odpovídá požadavkům stanoveným v tomto zákoně.

(2) Není-li podmínka podle odstavce 1 splněna, může být předávání osobních údajů uskutečněno, jestliže

a) předávání údajů se děje se souhlasem nebo na základě pokynu subjektu údajů, který je oprávněn jej učinit,

b) je to nezbytné k ochraně práv nebo uplatňování nároků subjektu údajů,

c) jde o osobní údaje, které jsou součástí evidencí veřejně přístupných nebo přístupných těm, kdo prokáží právní zájem, avšak jen pokud se týče individuálně určeného údaje nebo údajů,

d) předávání vyplývá z mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána,

e) předávání je nutné pro uzavření nebo plnění smlouvy mezi subjektem údajů a správcem nebo smlouvy, která je uzavírána v zájmu subjektu údajů, nebo

f) je to nezbytné pro záchranu života nebo pro poskytnutí zdravotní péče subjektu údajů,

g) tak stanoví zvláštní zákon.24a)

(3) Předávání osobních údajů může být uskutečněno v jiných případech, je-li tak činěno ve prospěch subjektu údajů a pokud z dvoustranné smlouvy mezi správcem a přijímacím subjektem vyplývá, že přijímací strana zajistí požadovanou ochranu osobních údajů.

(4) Správce je povinen požádat Úřad o povolení k předání nebo předávání osobních údajů do jiných států. O žádosti podané podle odstavce 2 písm. f) Úřad rozhodne bezodkladně, nejpozději do 7 kalendářních dnů. (O žádosti Úřad rozhodne bezodkladně, nejpozději do 7 kalendářních dnů.) Pokud v této lhůtě Úřad nerozhodne, má se za to, že s předáním osobních údajů souhlasí, a to na dobu, která je uvedena v žádosti. (Hrozí-li nebezpečí z prodlení, vydá Úřad rozhodnutí neprodleně. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.)

(5) Vydá-li Úřad rozhodnutí o předávání osobních údajů, stanoví také dobu, po kterou může správce předávání provádět. Pokud správce poruší povinnosti stanovené tímto zákonem, Úřad toto povolení odejme. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(6) Povinnosti podle odstavců 4 a 5 nemá správce v případě, že tak stanoví zvláštní zákon25) nebo předávání vyplývá z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

---------------------------------------------------

24a) Zákon č. 227/2000 Sb.

25) Například zákon č. 153/1994 Sb., ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákon č. 61/1996 Sb., ve znění zákona č. 15/1998 Sb., a zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Č Á S T D V A C Á T Á O S M Á

Změna zákona o státní statistické službě

Čl. XXVIII

Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, se mění takto:

Identifikační číslo a identifikační kód

§ 21

(1) Identifikační číslo slouží k jednoznačné identifikaci ekonomického subjektu a má pouze evidenční význam. Způsob jeho tvorby stanoví Český statistický úřad.

(2) Identifikační číslo se přiděluje každému ekonomickému subjektu. Identifikační číslo, které bylo přiděleno určitému ekonomickému subjektu, nesmí být přiděleno jinému, a to ani v případě, že ekonomický subjekt, kterému bylo přiděleno, zanikl.

(3) Každému ekonomickému subjektu se přiděluje pouze jedno identifikační číslo. Ekonomický subjekt, kterému bylo v souvislosti s jeho podnikatelskou činností přiděleno identifikační číslo a který hodlá provozovat další podnikatelskou činnost, je povinen uvádět přidělené identifikační číslo v každém úředním styku s orgánem, který je oprávněn vydat doklad o oprávnění k provozování této další činnosti.

(4) K jednoznačné identifikaci odštěpného závodu a jiné organizační složky s obdobným postavením9g) se použije identifikační číslo ekonomického subjektu, jehož je součástí, k němuž se do závorky připojí číslice vyjadřující pořadí tohoto závodu v obchodním rejstříku.

---------------------------------------------------

9g) § 7 odst. 1 obchodního zákoníku.

§ 22

(1) Identifikační čísla přiděluje

a) právnickým osobám zapsaným do obchodního rejstříku, zahraničním osobám a organizačním složkám zahraničních osob, nadacím a nadačním fondům a obecně prospěšným společnostem rejstříkový soud,10)

b) fyzickým osobám provozujícím živnost živnostenský úřad,11)

c) sdružením11a) a politickým stranám a politickým hnutím11b) Ministerstvo vnitra,

d) církvím, náboženským společnostem a jiným právnickým osobám, které odvozují svou právní subjektivitu od církví a náboženských společností,11c) Ministerstvo kultury,

e) ostatním ekonomickým subjektům Český statistický úřad.12)

(2) Dojde-li k přidělení nesprávného identifikačního čísla, zajistí nápravu ten orgán, který nesprávné číslo přidělil.

(3) Identifikační čísla pro potřeby rejstříkových soudů, živnostenských úřadů, Ministerstva vnitra a Ministerstva kultury zajišťuje Český statistický úřad.

(4) Právnická osoba, které není přiděleno identifikační číslo podle odstavce 1 písm. a), c) a d), nebo organizační složka státu jsou povinny ohlásit svůj vznik, jakož i další údaje nezbytné k přidělení identifikačního čísla a zapsání do registru Českému statistickému úřadu, a to do 10 dnů po svém vzniku. Obdobnou povinnost mají, pokud jde o změnu nebo zánik uvedených skutečností.

(5) Povinnost stanovenou v odstavci 4 může za právnickou osobu a organizační složku státu splnit její zřizovatel nebo zakladatel.

(6) Fyzickým osobám, které provozují podnikatelskou činnost, která není živností, přidělí Český statistický úřad identifikační číslo na základě údajů získaných od právnických osob nebo správních úřadů, které podle zvláštních právních předpisů vydávají doklady o oprávnění k takové činnosti; tyto subjekty jsou povinny požadované údaje Českému statistickému úřadu poskytnout.

(7) Příslušné identifikační číslo sdělí Český statistický úřad právnické osobě, organizační složce státu (odstavec 4) nebo fyzické osobě (odstavec 6) do deseti dnů po obdržení údajů uvedených v odstavcích 4 a 6.

-----------------------------------------------

10) § 28 odst. 6 obchodního zákoníku.

11) § 47 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb.

11a) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

11b) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

11c) Zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností.

12) Např. § 12c odst. 2 zákona č. 105/1990 Sb., ve znění zákona č. 219/1991 Sb.

§ 23

Vnitřní jednotce přidělí Český statistický úřad identifikační kód. Identifikační kód přidělený vnitřní jednotce sdělí Český statistický úřad příslušnému ekonomickému subjektu do deseti dnů po obdržení údajů podle § 20 odst. 3 tohoto zákona.

§ 24

Na přidělování identifikačního čísla podle § 22 odst. 1 písm. b) až e) se vztahuje správní řád¹³).

(Na přidělování identifikačního čísla a identifikačního kódu podle tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.13))

---------------------------------------------

¹³) Zákon č. …. Sb., správní řád.

(13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

Č Á S T D V A C Á T Á D E V Á T Á

Změna zákona o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách)

Čl. XXIX

Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), se mění takto:

§ 8

(1) Při rozhodování podle tohoto zákona se postupuje podle správního řádu (zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.), pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Proti rozhodnutím vydaným podle § 4 odst. 3, § 5 odst. 3 a § 6 odst. 2 nejsou přípustné opravné prostředky ani jejich soudní přezkum.

Č Á S T T Ř I C Á T Á

Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů

Čl. XXX

Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, se mění takto:

§ 73

Řízení

((1) Na rozhodování podle tohoto zákona se nevztahuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), s výjimkou rozhodování o pokutách podle § 71 a 72. Na rozhodování o pokutách se nevztahují ustanovení části čtvrté oddíl dva a tři a části páté zákona č. 71/1967 Sb.)

(1) Na rozhodování podle tohoto zákona se nevztahují ustanovenísprávníhořádu, s výjimkou rozhodování o pokutách podle § 71 a § 72. Na rozhodování o pokutách se nevztahují ustanovení o přezkumném řízení a o obnově řízení a novém správním aktu.^16a)

(2) Rozhodnutí, opatření a jiné úkony podle tohoto zákona nepodléhají soudnímu přezkumu, s výjimkou rozhodnutí o pokutách.

____________________

^16a) § 129 až 137 správního řádu.

Č Á S T T Ř I C Á T Á P R V N Í

Změna zákona o správě daní a poplatků

Čl. XXXI

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se mění takto:

§ 99

Pro daňové řízení se správní řád (zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád),) nepoužije.

Č Á S T T Ř I C Á T Á D R U H Á

Změna zákona o cenách

Čl. XXXII

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb., se mění takto:

Řízení a sankce při porušení cenových předpisů

§ 16

(1) Cenové kontrolní orgány zahajují při porušení cenových předpisů podle § 15 řízení na základě vlastního zjištění nebo na základě oznámení.

(2) Při posuzování toho, zda došlo ke zneužití hospodářského postavení při sjednání ceny podle § 2 odst. 3, vycházejí cenové kontrolní orgány především z cenového vývoje na srovnatelných trzích, potřeby dosažení přiměřeného zisku, původní ceny a vývoje nákladů a dalších tržních podmínek hodných zřetele.

§ 17

(1) Pokud cenové kontrolní orgány zjistí, že došlo k porušení cenových předpisů podle § 15, uloží prodávajícímu nebo kupujícímu pokutu

a) ve výši neoprávněně získaného majetkového prospěchu za období, v němž byl získán, nejdéle však za tři roky zpět ode dne zjištění, nebo

b) do výše 1 000 000,- Kčs, nelze-li neoprávněně získaný majetkový prospěch vyčíslit, nebo jestliže neoprávněně získaný majetkový prospěch nevznikl.

(2) Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 písm. b) přihlédnou cenové kontrolní orgány zejména k době trvání protiprávního jednání, míře zavinění a rozsahu poškození kupujících nebo prodávajících.

(3) Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a stává se příjmem rozpočtu určeného zvláštním předpisem.

(4) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení cenových předpisů cenové kontrolní orgány dozvěděly, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení cenových předpisů došlo.

(5) Jestliže tento zákon nestanoví jinak, postupují cenové kontrolní orgány v řízení o porušení cenových předpisů podle správního řádu (zákona o správním řízení 11).)

(6) Nesouhlasí-li účastník řízení s rozhodnutím orgánu, který pokutu uložil, může po vyčerpání řádných opravných prostředků podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o opravném prostředku návrh na přezkoumání rozhodnutí příslušnému soudu. Podání návrhu má odkladný účinek.

----------------------------------------------

(11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

Č Á S T T Ř I C Á T Á T Ř E T Í

Změna zákona o loteriích a jiných podobných hrách

Čl. XXXIII

Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., zákona č. 149/1998 Sb. a zákona č. 63/1999 Sb., se mění takto:

Ustanovení společná

§ 42

Herní plán loterie a jiných podobných her podrobně určuje podmínky hry, zejména stanoví pravděpodobnost výhry, podmínky dozoru, způsobu kontroly, využití části výtěžku, výši vkladu (cenu losu), výši herní jistiny, počet výher a jejich jednotlivou a úhrnnou cenu, způsob provedení slosování nebo zajištění okolnosti jež určuje výhru a způsob zveřejnění výher.

§ 43

(1) Orgán, který loterii nebo jinou podobnou hru povolil, zruší povolení, jestliže nastanou nebo dodatečně vyjdou najevo okolnosti, pro které by nebylo možné loterii nebo jinou podobnou hru povolit, nebo se ukáže dodatečně, že údaje, na jejichž podkladě bylo povolení vydáno, jsou klamné.

(2) Orgán, který provozování výherního hracího přístroje povolil, zruší povolení na všechny výherní hrací přístroje provozovatele v obci, jestliže provozovatel porušuje své povinnosti tím, že

a) ve třech prokazatelných případech časově odlišných umožnil zúčastnit se hry osobám mladším 18 let;

b) provozuje nepovolený výherní hrací přístroj;

c) výherní hrací přístroj neodpovídá svým technickým provedením ustanovení § 17 odst. 3 až 6; přitom nerozhoduje, zda k porušení povinnosti došlo pouze u jediného provozovaného výherního hracího přístroje. Povolující orgán může vydat další povolení tomuto provozovateli nejdříve po uplynutí tří let.

(3) Orgán, který loterii nebo jinou podobnou hru povolil, může povolení zrušit, popřípadě provozování dočasně zastavit, není-li splněna některá z podmínek uložených v povolení nebo nedodržují-li se předpisy o provozování loterií a jiných podobných her.

(4) Dočasně zastavit provozování loterie nebo jiné podobné hry podle odstavce 3 lze nejdéle na dobu 30 kalendářních dnů. Pokud provozovatel nemůže ze závažných důvodů odstranit závady, pro které povolující orgán provozování hry dočasně zastavil, může být tato lhůta prodloužena maximálně o dalších 30 dnů. Při dočasném zastavení provozu je povolující orgán, a u her povolovaných ministerstvem též finanční úřad, který vykonává státní dozor nad provozováním sázkových her v příslušné provozovně, oprávněn zapečetit výherní hrací přístroje, případně jiná herní zařízení. Finanční úřad je povinen o zapečetění výherního hracího přístroje, případně jiného herního zařízení neprodleně písemně vyrozumět povolující orgán. Dočasné zastavení provozu loterie nebo jiné podobné hry nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 48. Pokud provozovatel neodstraní závady ve lhůtách uvedených v tomto odstavci, povolující orgán povolení zruší.

(5) Orgán, který loterii nebo jinou podobnou hru povolil, může

a) v povolení stanovit bližší podmínky, vyžaduje-li to řádné provozování loterie nebo jiné podobné hry,

b) již vydané povolení doplnit nebo změnit, vyžaduje-li to řádné provozování loterie nebo jiné podobné hry nebo veřejný zájem.

(6) Orgán, který loterii nebo jinou podobnou hru povolil, nesmí v povolení podle odstavce 5 písm. a) a b) stanovit přísnější podmínky pro provozování loterií a jiných podobných her, než stanoví tento zákon.

(7) Loterie a jiné podobné hry, které nesplňují všechny podmínky tohoto zákona, nelze povolit.

§ 44

zrušen

§ 45

(1) Pro řízení ve věcech loterií a jiných podobných her platí správní řád, (zákon o správním řízení,5)) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Povolení nelze převést na jinou osobu.

-------------------------------------------

(5) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)

Č Á S T T Ř I C Á T Á Č T V R T Á

Změna zákona o poštovních službách

Čl. XXXIV

Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), se mění takto:

(ČÁST PÁTÁ

§ 47

Změna správního řádu

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), se mění takto:

1. V § 24 odstavec 2 zní:

"(2) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo u obecního úřadu a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do tří dnů od uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.".

2. V § 27 odst. 3 se slova "podání odevzdáno k poštovní přepravě" nahrazují slovy "prokazatelně podána poštovní zásilka obsahující podání".)

Č Á S T T Ř I C Á TÁ P Á T Á

Změna zákona o elektronickém podpisu

Čl. XXXV

Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu) se mění takto:

(ČÁST ČTVRTÁ

Změna správního řádu

§ 23

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., se mění takto:

V § 19 odstavec 1 zní:

"(1) Podání lze učinit písemně nebo ústně do protokolu nebo v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů. Lze je též učinit telegraficky; takové podání obsahující návrh ve věci je třeba písemně nebo ústně do protokolu doplnit nejpozději do 3 dnů.".)

1⁾ Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 208/1993 Sb., o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchlíků a protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků.

1

1

1

8

9

8

8

2⁾ Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.

9

3⁾Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

4⁾Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.