i důvodové zprávy je proto
předmětem úpravy zákona také
přechod majetku státu, se
kterým hospodařily okresní úřady a který tvoří zemědělský
půdní fond nebo do něj náleží podle zvláštního zákona, do
správy Pozemkového fondu České republiky, s výjimkou
pozemků, které podle zák.č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění
pozdějších předpisů, nespravuje. Pozemkový fond spravuje
převážnou část majetku státu zemědělského charakteru, a to v
rozsahu ke dni 24. června 1991 (dni účinnosti zák.č. 229/1991
Sb.). Protože však okresní úřady nabyly od tohoto data další
majetek uvedeného charakteru, který mají dosud, lze Pozemkový
fond považovat jednoznačně za nejvhodnější subjekt pro další
hospodaření s tímto majetkem. Pozemkovému fondu se tak
zároveň navýší rozsah majetku, který může v rámci své
zákonem zřízené správy užít pro poskytování náhrad.
U další části majetku
státu, se kterým dosud hospodaří okresní úřady, návrh zákona
vychází vstříc připomínkám resortních ministerstev a vzhledem
k charakteru a účelu vybraného majetku dochází ze zákona
ke změně příslušnosti hospodařit s ním z okresních
úřadů na Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky
(pozemky, které jsou součástí zvláště chráněného území
podle zák.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) a na
Ministerstvo práce a sociálních věcí (jedná se o výpočetní
techniku, využívanou pro rozhodování o dávkách státní
sociální podpory), u které MPSV v rámci své kompetence
příslušná další opatření zajistí.
Pokud jde o dopad na státní
rozpočet, nedá se v současné době vyčíslit.
Navrhovaná
úprava není v rozporu s ratifikovanými a vyhlášenými
mezinárodními smlouvami o lidských právech a svobodách. Pokud
jde o vztah navrhovaného zákona k právu Evropského
společenství, nespadá navrhovaný zákon do souboru zákonů,
který je třeba v rámci Evropského společenství upravovat
jednotně. Na tuto oblast se nevztahuje obecný závazek ke
sbližování předpisů České republiky s právem Evropských
společenství, obsažený v čl. 69 Evropské dohody o
přidružení mezi Českou republikou na straně jedné a Evropským
společenstvím na straně druhé.
Z V L Á Š T N Í Č Á S T
K
§ 1:
k
odst 1 :
Ustanovení § 1 je tím
zásadním ustanovením, podle kterého přejdou věci, které jsou
doposud ve vlastnictví České republiky a s nimiž byly příslušné
hospodařit organizační složky státu (dále jen organizační
složky) a státní příspěvkové organizace (dále jen
organizace), u nichž ke dni 31. prosince 2002 funkci zřizovatele
vykonávaly jednotlivé okresní úřady, do vlastnictví krajů.
Jedná se o instituce působící kupř. na úseku kultury,
zdravotnictví a sociální péče (knihovny, muzea, nemocnice,
ústavy sociální péče aj.).
Do působnosti krajů
nepřecházejí všechny organizační složky a organizace, část
přechází vzhledem k místním potřebám do působnosti a
majetku obcí a vyjmuty jsou ty, které jsou uvedeny v § 9 tohoto
zákona a které zůstanou i nadále v působnosti státu.
Vzhledem k problémům
financování, které provázejí transformaci a přechod majetku
postupem podle zák.č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí,
práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve
znění pozdějších předpisů, se stanoví přechod vlastnictví
ke dni 1. ledna kalendářního roku, aby se kryl s rokem rozpočtovým
a pro změnu ve financování byl dán dostatečný časový prostor.
k
odst. 2:
Na kraje musí zároveň s
věcmi přejít i veškerá práva a jiné majetkové hodnoty, se
kterými byly příslušné hospodařit uvedené organizační složky
včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, a to
vzhledem k tomu, že dochází ke komplexní transformaci těchto
organizačních složek státu na organizační složky kraje, jak
jsou uvedeny v § 24 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů. Od aktiv nelze oddělit související
závazky, proto podle zákona přechází i odpovědnost za plnění
závazků státu, kterou transformované organizační složky k datu
31. 12. 2002 měly.
k
odst. 3:
Na nabývající kraje stejně
tak přecházejí veškerá práva státu a jiné majetkové hodnoty
státu, se kterými byly příslušné hospodařit státní
příspěvkové organizace (viz § 54 odst. 1 zák.č. 219/2000 Sb.,
o majetku České republiky a jejím vystupování v právních
vztazích, ve znění pozdějších předpisů).
k
odst. 4:
Nabývajícím krajem je vždy
ten kraj, na jehož území má dotčená organizační složka nebo
organizace své sídlo. Území kraje je pak vymezeno v souladu se
zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních
samosprávných celků a o změně zákona České národní rady č.
1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění zák.č. 176/2001
Sb., t.j. tvoří jej území v tomto zákoně uvedených
okresů.
K
§ 2:
k
odst. 1:
Tímto
ustanovením dochází k transformaci organizačních složek, na
které se vztahuje ust. § 1 tohoto zákona, na organizační složky
kraje. Kraj musí do 30. dubna 2003 přizpůsobit dosavadní
zřizovací listinu, kterou měla organizační složka státu,
zřizovací listině, kterou vydávají kraje podle ust. § 26 zákona
č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Nejedná se o vydání nové zřizovací listiny, přizpůsobení se
děje pouze dodatkem k původní
zřizovací listině, ve které se
uvedou změny, které v souvislosti s transformací nastaly nebo
nastanou, případně se pořídí úplné znění zřizovací
listiny. Organizační složka
nezaniká, pouze se mění její
právní forma. Pokud bude záměrem kraje kupř. změnit formu na
organizaci příspěvkovou, může za podmínek stanovených zák.č.
250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů tak
učinit.
k
odst. 2:
Tímto
ustanovením obdobně dochází k transformaci státních
příspěvkových organizací, na které se vztahuje § 1 tohoto
zákona, na příspěvkové organizace kraje. I v tomto případě
musí kraj do 30.dubna 2003 přizpůsobit dodatkem
původní zřizovací listinu státní
příspěvkové organizace zřizovací listině vydávané krajem
podle § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, popřípadě pořídit její úplné znění.
Rozdíl oproti postupu u organizačních složek státu je v tom, že
organizace jsou právnické osoby a podle § 56 zák.č. 219/2000 Sb.
jsou samy nositeli závazků, jejich závazky nejsou závazky státu.
Jako právnické osoby organizace
podle tohoto zákona nezanikají,
mění se pouze forma jejich právního postavení ze státních na
nestátní. Zůstávají tedy nejen nositeli všech závazků
existujících ke dni 31.12. 2002, ale zůstávají
i nositeli práv a povinností z pracovněprávních vztahů.
Pokud jde o používání již
přidělených identifikačních čísel organizací, tato
identifikační čísla zůstávají příspěvkovým organizacím
kraje samozřejmě zachována.
Příspěvkovým organizacím se současně stanoví povinnost podat
návrh na zápis do obchodního rejstříku.
K
§ 3:
k
odst. 1 :
Zařazením tohoto ustanovení
dochází ze strany státu k využití oprávnění daného mu ust. §
19 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích ( krajské zřízení) a
stanoví se podmínky nakládání s bezúplatně nabytým
nemovitým majetkem. Stanoví se povinnost po dobu 10 let zachovat
účel, ke kterému majetek sloužil. Po tuto dobu nelze nemovitý
majetek zcizit s výjimkou jeho nabídnutí zpět státu formou
bezúplatného převodu vlastnictví. Nabídku kraj učiní věcně
příslušnému ministerstvu a pokud ji věcně příslušné
ministerstvo nepřijme, naloží již kraj s nemovitostmi podle
svého uvážení.
k odst.
2:
Obdobně
se stanovují omezující podmínky i pro nakládání s vybraným
movitým majetkem kulturní povahy.
k
odst. 3:
Za porušení zákonem
stanovených podmínek se vůči kraji použije sankcí, které jsou
stanoveny v § 19 zák.č. 129/2000 Sb.
K
§ 4 a 5:
Ustanovení upravuje obdobně
jako je tomu v § 1 zákona přechod vlastnictví majetku, závazků
a transformaci vybraných organizačních složek a organizací
působících na úseku kultury a sociálních věcí do působnosti
a majetku obcí. Tyto organizační složky státu a státní
příspěvkové organizace resortu Ministerstva kultury a
Ministerstva práce a sociálních věcí jsou jmenovitě uvedeny v
příloze č. 1, kde jsou uvedeny i obce, do jejichž majetku a
působnosti přecházejí. Právní úprava tak zohledňuje lokální
podmínky a potřeby některých obcí.
K
§ 6:
Stejně
jako v § 3 pro kraje se stanovují podmínky pro nakládání
s majetkem, který přejde podle tohoto zákona do vlastnictví
obcí. Tj. nezbytnost zachování účelu, ke kterému majetek
slouží, po zákonem stanovenou dobu 10 let, povinnost nabídky
bezúplatného převodu vlastnictví zpět na stát, včetně
možnosti naložit s majetkem již podle vlastního uvážení,
pokud stát v zákonem stanovené době nabídku na převod
vlastnictví nepřijme.
K
§ 7:
Tímto
ustanovením je zakázáno organizačním složkám a organizacím,
na které dopadá ust. § 1 a 4 tohoto zákona, nakládat s majetkem
státu, s nímž jsou příslušné hospodařit. Nakládáním
se rozumí veškeré úkony, které jsou zahrnuty v Části třetí
zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích,
v platném znění. Organizační složky a organizace by tedy neměly
s majetkem nakládat mezi sebou na základě zápisu podle § 19 nebo
smlouvy podle § 55 odst. 3 zák. č. 219/2000 Sb., ani uzavírat
smlouvy s nestátními právnickými nebo fyzickými osobami podle
právní úpravy obsažené v občanském nebo obchodním zákoníku.
Rovněž zřizovatel (případně Ministerstvo financí) by neměl
již využít svého práva stanoveného v § 20 zákona č.219/2000
Sb. a o majetku rozhodovat jednostranným opatřením.
Takto však nelze omezit
dispozici s majetkem v rámci stanoveného předmětu činnosti
příslušné organizační složky nebo organizace. Proto v
odůvodněných případech, ve kterých by kupř. převod
vlastnictví majetku byl nezbytný, umožňuje zákon povolení
výjimky. Tato kompetence se svěřuje jednotlivým resortním
ministerstvům, která vzhledem ke své věcné příslušnosti
ústředních správních úřadů, mohou věc nejúčelněji
posoudit. Povolení této výjimky však nenahrazuje výjimku nebo
souhlas udělovaný podle zvláštních právních předpisů,
zejména kupř. tím není dotčena kompetence Ministerstva financí,
Ministerstva kultury a Ministerstva životního prostředí stanovená
zákonem č. 219/2000 Sb., pokud jde o schvalování převodů
vlastnictví státního majetku.
K
§ 8:
k
odst. 1 :
Vzhledem k tomu, že věci,
práva a část závazků státu přecházejí na kraje a obce přímo
tímto zákonem a nejsou tedy specifikovány jako je tomu např. při
převodu smlouvou, je zapotřebí, aby došlo k předání státem a
k převzetí krajem a obcí v určité faktické podobě. Dojde k
tomu na základě protokolu o předání a převzetí, který musí
být mezi organizačními složkami státu a státními příspěvkovými
organizacemi uzavřen do 31.prosince 2002.
k
odst. 2:
V tomto ustanovení jsou
stanoveny taxativně náležitosti protokolu o předání a převzetí.
Je nezbytné, aby nemovitosti byly specifikovány zvlášť, a proto
budou uvedeny přímo v protokolu a údaje o nich musí odpovídat
údajům stanoveným pro zápis vlastnického práva kraje nebo obce
do katastru nemovitostí podle zvláštního zákona.
Pokud jde o movitý majetek,
v protokolu se uvede výčet příloh, které k němu budou
připojeny dodatečně, nejpozději však do 31.března 2003. Tyto
přílohy budou vycházet z údajů zjištěných a zpracovaných na
základě řádné účetní závěrky za rok 2002 a v nich budou
příslušným způsobem specifikovány věci movité. Pozdější
datum je stanoveno z důvodu potřebné doby pro zpracování
výsledků účetní závěrky. Vyhotovení příloh již zajistí
transformované organizační složky a příspěvkové organizace
kraje. Přílohou protokolu musí být též technická dokumentace,
kterou má organizační složka státu nebo státní příspěvková
organizace k předávaným nemovitostem k dispozici. Jde zejména
o stavební dokumentaci, kolaudační rozhodnutí, revizní zprávy
apod.
k
odst. 3:
Z důvodu zvláštní právní
úpravy platné pro zápisy vlastnických a jiných věcných práv
do katastru nemovitostí je zde výslovně uvedeno, že uzavřený
protokol o předání a převzetí je listinou, podle které bude
proveden příslušným katastrálním úřadem zápis vlastnického
práva na kraj nebo obec.
V zájmu
zajištění provedení příslušného zápisu se ukládá
nabývajícím krajům a obcím pořádková lhůta 6 měsíců pro
podání návrhu záznamu zákonné změny vlastnického práva do
katastru nemovitostí a pro případ, že by tak nabyvatel neučinil,
má tuto povinnost stanovenu Ministerstvo financí. Zdůrazňuje se,
že vlastnické právo však vznikne a tedy i případnou
odpovědnost od 1. ledna 2003 nabyvatel ponese.
K
§ 9:
Ustanovení zohledňuje
skutečnost, že některé organizační složky a organizace,
jmenovitě resortu kultury, je nezbytné v rámci funkcí státu
a činností, které s nimi souvisejí, ponechat nadále v jeho
působnosti. Jedná se konkrétně o zařízení kulturní povahy,
která jsou uvedena v příloze č. 2 zákona, u nichž dochází
z tohoto důvodu k přechodu funkce zřizovatele z okresních
úřadů na Ministerstvo kultury. Jejich forma se přitom nemění.
Jako
příklad se uvádí zařízení resortu kultury
zoologická zahrada Ohrada, zdůrazňuje se, že její ponechání
státu odpovídá koncepci Ministerstva kultury, jako zřizovatele
Národního zemědělského muzea, začlenit tuto zoologickou zahradu
opět jako součást této organizace. Záměr je odůvodněný,
neboť navrácení zoologické zahrady, která tvoří s objektem
zámku, s nímž je příslušné hospodařit Národní
zemědělské muzeum, jeden celek, umožní podstatné rozšíření
prezentačních možností muzea a dokumentaci řady činností
živými exponáty. Prostor zahrady bude pak možné doplnit o
expozici chráněných a ohrožených druhů rostlin. Vznikne tak
ucelený a ojedinělý soubor, se kterým se dosud nikde návštěvník
nemá možnost seznámit.
K
§ 10:
Považuje
se za nutné, aby stát rovněž garantoval vypořádání
majetku a ukončení činnosti dosud existujících státních
podniků, u nichž okresní úřady
vykonávaly funkci zakladatele. Protože u těchto podniků žádná
transformace nepřichází v úvahu, neboť jsou to tzv. zbytkové
státní podniky nebo v likvidaci a lze předpokládat, že likvidace
všech nebude ke dni zániku okresních úřadů ukončena, je třeba
ponechat je státu, který ukončení jejich činnosti zajistí.
Vzhledem k tomu, že všechny mají
výlučně místní charakter, považuje se za nejoptimálnější,
aby funkce zakladatele byla soustředěna u jednoho ministerstva a
byl zajištěn jednotný postup vedoucí k ukončení jejich
činnosti a zániku v době co
nejkratší. Funkcí zakladatele se proto zmocňuje Ministerstvo pro
místní rozvoj z důvodu jeho věcné působnosti ústředního
orgánu státní správy, mimo jiné též právě ve věcech
regionální politiky a bydlení. Právní poměry těchto státních
podniků zůstávají nedotčeny. Jedná se v současné době
o státní podniky v likvidaci, převážně bytového
hospodářství či technických služeb (např. uhelné sklady,
restaurace a jídelny apod.). Lze důvodně očekávat, že jejich
počet se bude v průběhu roku 2002 snižovat, takže výsledný
počet těch, k nimž bude Ministerstvo pro místní rozvoj
vykonávat zakladatelskou funkci, bude zřejmě výrazně nižší (z
cca 96 existujících v roce 2001 by více než polovina měla
zaniknout do konce roku 2002).
K
§ 11
k odst.
1:
Okresní úřady v rámci své
příslušnosti hospodařit s majetkem státu nejen podle § 9 zákona
č. 219/2000 Sb., ale také podle § 11 odst. 2 cit. zákona, nabyly
od 24.června 1991, t.j. od data účinnosti zákona č. 229/1991
Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění pozdějších předpisů, také majetek
zemědělského charakteru, který tvoří zemědělský půdní fond
nebo do něj náleží podle § 1 zák.č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu. Převážnou část tvoří majetek
uvedený v § 10 zák.č.219/2000 Sb. Kupř. se jedná o majetek
připadlý státu jako odúmrť. Jsou to často pozemky v kultuře
orná půda, louky, zahrady, ale také pozemky vedené v kultuře
zahrada, které tvoří funkční celek s obytnými budovami.
Dále jde o pozemky vedené v kultuře zahrada, které tvoří
jeden funkční celek s objekty budov zdravotnických zařízení
či jinými stavbami nezemědělského charakteru, a které okresní
úřady převzaly v minulosti do tzv. prozatímní správy a
jsou s nimi jako s majetkem uvedeným v § 10 zák.č.
219/2000 Sb. příslušné hospodařit. Tento majetek by měly
okresní úřady převádět na právnické nebo fyzické osoby,
které by jej vzhledem k jeho charakteru mohly nejlépe využít.
Státní instituce pro využití majetku uvedeného charakteru v
současné době v úvahu již nepřipadají, neboť stát
zemědělskou činnost téměř neprovozuje. Pokud doposud existují
státní statky, jedná se o tzv. zbytkové státní podniky, které
přetrvávají pouze za účelem vypořádání majetku, kupř. z
důvodu neukončených restitučních sporů. Vzhledem k charakteru
tohoto majetku byla jeho správa a realizace ze strany okresních
úřadů velmi obtížná.
Za hlavní důvod pro záměr
navrhovanou úpravou předat tento majetek Pozemkovému fondu ČR a
navýšit tak rozsah majetku v jeho správě se považuje
skutečnost, že Pozemkový fond ČR je v současné době téměř
výlučným správcem majetku státu zemědělského charakteru (tj.
majetku zemědělského charakteru podle § 1 zák.č. 229/1991 Sb.,
který byl ve vlastnictví státu ke dni 24. června 1991) a do jeho
působnosti náleží převod zemědělského majetku státu, který
spravuje, na jiné osoby (kupř. zák.č. 95/1999 Sb., o podmínkách
převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na
jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu
České republiky,ve znění pozdějších předpisů, a zákona č.
357/1992 Sb., o dani dědické,dani darovací a dani z převodu
nemovitostí,ve znění pozdějších předpisů). Jak je výslovně
v zákoně uvedeno, nepřecházejí však ty pozemky, které
Pozemkový fond podle zák.č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, nespravuje.
U majetku uvedeného
charakteru se navrhuje, v návaznosti na návrh zákona o
Finanční prokuratuře, datum přechodu do správy Pozemkového
fondu již ke dni účinnosti zákona.
k odst.
2:
I Pozemkový fond současně
přebírá také práva a závazky s tímto majetkem
související.
k odst.
3:
Podle tohoto zákona nepřejdou
na Pozemkový fond ČR ty pozemky, které nejsou určeny nebo
neslouží zemědělské výrobě. Kupř. se jedná zejména o
pozemky, které jsou vedeny v kultuře zahrada a přitom tvoří
funkční celek se stavbami nezemědělského charakteru, resp. jsou
účelovými plochami u administrativních budov či zdravotnických
zařízení. Považuje se za zásadní tyto pozemky přímo v zákoně
vymezit. Je tomu tak především z důvodů dosavadní
nejednotné aplikace a problematice výkladu § 1 zák.č. 344/1992
Sb. v souvislosti s § 1 zák.č. 229/1991 Sb., kdy se za
zahrady zemědělsky obhospodařované v mnohých případech
považovaly i nemocniční zahrady nebo pozemky vedené jako zahrady
u škol a administrativních budov a jako takové je přebíral
Pozemkový fond ČR do své správy, čímž vznikaly dvojí právní
vztahy k nemovitostem (stavbám a pozemkům) a další složité
problémy s negativními důsledky (kupř. vydání takové zahrady
jako náhradního pozemku v restituci). Nejednotná je v tomto směru
i dosavadní judikatura. Vzhledem k tomu, že okresní úřady jsou
příslušné hospodařit i s řadou kupř. rodinných domků se
zahradami nebo s rozsáhlým majetkem po neplatně vypořádaných
zdravotnických zařízení (po tzv. "rozvolnění OÚNZ"),
kde se nacházejí právě pozemky tohoto charakteru, které jsou
vedeny mnohdy jako zahrady, považuje se za účelné pro další
nakládání s tímto majetkem, aby byly majetkoprávní vztahy
vypořádány jednotně jak ke stavbám tak k pozemkům. Pojem
funkční celek je již dosti známý a jeho výklad by neměl činit
problémy. Bude se jednat především o pozemky stavbami zastavěné
a pozemky přímo s nimi související nepřerušené kupř.
komunikací.
k odst.
4 a 5: Pro předání majetku se
ukládá okresním úřadům a Pozemkovému fondu ČR rovněž sepsat
protokol o předání a převzetí, který bude zároveň potřebnou
listinou pro zápis správy Pozemkového fondu ČR v katastru
nemovitostí.
K
§ 12:
Uvedené ustanovení odpovídá
právní úpravě zák.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a definitivně
vypořádává pozemky, které dosud nebyly předány okresními
úřady Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR tak, že se přímo
zákonem zakládá její příslušnost s těmito pozemky
hospodařit, pokud jsou alespoň v části na dotčených
územích.
Za účelem zajištění
skutečného převzetí pozemků se rovněž ukládá povinnost
vyhotovení protokolu, který bude zároveň listinou, podle níž
katastrální úřad příslušnou změnu provede.
K
§ 13:
Ministerstvo práce a
sociálních věcí se ze zákona stává příslušným hospodařit
s předmětným majetkem, který sestává z informačního
systému a výpočetní techniky.
K
§ 14:
Zákon by měl nabýt
účinnosti již dnem 1.července 2002. Takto se poskytne krajům,
obcím, dotčeným organizačním složkám, okresním úřadům,
organizacím, státním podnikům, Pozemkovému fondu České
republiky, Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR a Ministerstvu
práce a sociálních věcí dostatečný časový prostor na to, aby
se připravily na předání a převzetí věcí, práv a závazků,
provedly úkony nezbytné pro uzavření protokolu o předání a
převzetí a získaly přehled o majetku a institucích, které s ním
hospodaří.
V Praze
dne 7. listopadu 2001
předseda
vlády
ministr
financí