Problematika služebního poměru je upravena pro příslušníky Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Vězeňské služby České republiky a Celní správy České republiky zákonem č. 186/1992 Sb. o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 555/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb.,zákona č, 460/2000 Sb. a zákona č. 265/2001 Sb. Stejná úprava platí i pro příslušníky povolané ministrem vnitra k plnění úkolů Úřadu pro zahraniční styky a informace podle § 17 zákona č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky. Pro potřeby příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky je navíc dopracována v zákoně č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů a pro příslušníky Celní správy České republiky v zákoně č. 13/1993 Sb. celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb. a zákona č. 256/2000 Sb. Pro příslušníky Bezpečnostní informační služby je zakotvena v zákoně č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb.
Jejich platové poměry upravuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., a zákona č. 217/2000 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění nařízení vlády č. 143/1995 Sb., nařízení vlády č. 72/1996 Sb., nařízení vlády č. 327/1996 Sb., nařízení vlády č. 163/1997 Sb., nařízení vlády č. 354/1997 Sb., nařízení vlády č. 249/1998 Sb., nařízení vlády č. 127/2000 Sb. a nařízení vlády č. 492/2000 Sb.
Dalšími právními předpisy, které upravují předmětnou problematiku, jsou:
výnos č. 353/1992 Sb., o náležitostech příslušníků Vězeňské služby České republiky a náhradách výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem služby,
část první hlava třetí a část třetí výnosu č. 428/1992 Sb., o náležitostech a náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby,
vyhláška č. 294/1995 Sb., kterou se podrobněji upravují některé pracovněprávní vztahy, stejnokroj a hodnosti příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky,
vyhláška č. 258/1997 Sb., kterou se vydávají pravidla přijímacího řízení a upravují některé podrobnosti týkající se hodnosti celníků,
vyhláška č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků, ve znění vyhlášky č. 155/2001 Sb.,
vyhláška č. 31/ 2000 Sb., o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky, ve znění vyhlášky č. 489/2000 Sb.,
vyhláška č. 161/2000 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění vyhlášky č. 380/2000 Sb., a
rozkaz ministra spravedlnosti č. 12/1992 Sb., kterým se ve Vězeňské službě České republiky provádějí některá ustanovení zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
Z uvedeného vyplývá, že stávající právní úprava služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů je právně roztříštěná jak po stránce věcné (nejednotně jsou stanovena práva a povinnosti příslušníků bezpečnostních sborů), tak po stránce formální (obsahují je různé formy právních předpisů). Právní předpisy a interní akt řízení odráží společenské poměry, za nichž byly tyto předpisy přijímány. V současné době již neodpovídají potřebám společnosti. Proto cílem předloženého návrhu zákona je
sjednotit roztříštěné právní úpravy služebních poměrů příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Vězeňské služby České republiky, Celní správy České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace,
upravit komplexně specifický státní služební vztah příslušníků plnících úkoly státu v bezpečnostních sborech tak, aby došlo v nejširší míře k jeho oddělení od zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů, které platí pro zaměstnance v pracovním poměru,
sjednotit rozsah jejich práv a povinností,
zajistit ukládání povinností ve služebním poměru výlučně zákonem,
umožnit státu operativní využití příslušníků, kteří jsou zařazeni v záloze pro přechodně nezařazené, pro plnění úkolů v jiném bezpečnostním sboru a
přiblížit právní úpravu právu Evropských společenství.
Předkládaná právní úprava státně služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů není předmětem samostatné úpravy práva Evropských společenství a není zahrnuta ani do Evropské dohody.
Při přípravě návrhu zákona byly vzaty v úvahu právní předpisy Evropského společenství, které se upravované problematiky dotýkají. Jde o následující právní předpisy:
Smlouva o založení Evropských společenství,
směrnice Rady č. 75/117/EHS ze dne 10.2.1975 o sblížení právních předpisů členských států týkajících se provedení zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy (31975L0117),
směrnice Rady č. 76/207/EHS ze dne 9.2.1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a pracovní podmínky (31976L0207),
směrnice Rady č. 91/533/EHS ze dne 14. 10.1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy a pracovního poměru (391L0533),
směrnice Rady č. 92/85/EH S ze dne 19.10.1992 o zavedení opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných pracovnic, pracovnic krátce po porodu nebo kojících pracovnic (31992L0085),
směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES ze dne 24.10.1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volném pohybu těchto údajů (395L0046),
směrnice Rady č. 96/34/ES ze dne 3.6.1996 o Rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, SEEP a EKOS (31996L0034),
směrnice Rady č. 2000/43/ES ze dne 29.6.2000, kterou se provádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (32000L0034),
směrnice Rady č. 2000/78/ES ze dne 27.11.2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (32000L0078) a
usnesení Rady č. 96/C 374/04 ze dne 26.11.1996 o omezování kouření v Evropském společenství (31996Y1211(04).
Z uvedeného vyplývá, že jde o směrnice, jež upravují v obecné poloze pracovní podmínky, stanovují důležité pracovně právní zásady (například stejnou odměnu za práci pro muže a ženy, rovné zacházení pro muže a ženy a na ně navazující oprávnění), náležitosti rozhodnutí o přijetí do služebního poměru a ochranu osobních údajů příslušníka při vedení jeho spisu.
Dále byly vzaty v úvahu směrnice, které připouštějí pro bezpečnostní sbory výjimky
směrnice Rady č. 89/391/EHS ze dne 12.6.1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (389L0391) a
směrnice Rady č. 93/104/ES ze dne 23.11.1993 o některých hlediscích úpravy pracovní doby (31993L0104).
Jde o směrnice, které obecnou úpravu pracovně právních vztahů doplňují.
Předložený návrh zákona je plně slučitelný s právem Evropských společenství.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a není v rozporu ani s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 87/1948 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (č. 489/1990 Sb.) svěřuje vnitrostátnímu zákonodárství oblast ozbrojených sil a policie. Totéž platí i o Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 98/1949 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (č. 470/1990 Sb.) a dosud neratifikované úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 154/1981 o podpoře kolektivního vyjednávání. Z úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) vyplývá, že právo zakládat odbory na ochranu svých zájmů a vstupovat do nich, může být u příslušníků ozbrojených sil a policie omezeno. Rovněž ratifikovaná Evropská sociální charta, která vstoupila v platnost pro Českou republiku dne 3. prosince 1999, umožňuje svěřit úpravu práva sdružovat se za účelem ochrany svých hospodářských a sociálních zájmů a práva na kolektivní vyjednávání v ozbrojených silách a v polici vnitrostátnímu zákonodárství.
Navržená právní úprava posílí sociální jistoty příslušníků bezpečnostních sborů. Očekává se od ní, že přinese stabilizaci příslušníků těchto sborů a v důsledku toho i snížení výdajů bezpečnostních sborů na poskytování základní výstroje a na odbornou přípravu nových příslušníků. V souvislosti s přijetím návrhu zákona se předpokládají i úspory spojené se snížením administrativní náročnosti rozhodování ve věcech služebního poměru,
s racionalizací struktury jednotlivých bezpečnostních sborů apod.
Realizace návrhu zákona se dotkne cca 72 000 příslušníků bezpečnostních sborů (cca 48 000 příslušníků Policie České republiky, 8 000 příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, 7 800 příslušníků Celní správy České republiky, 6 700 příslušníků Vězeňské služby České republiky a 1200 příslušníků zpravodajské služby).
Vyšší výdaje státního rozpočtu České republiky budou znamenat
zvýšení platové úrovně příslušníků bezpečnostních sborů cca o 43%,
zvýšené náklady na výsluhové nároky (odchodné, výsluhový příspěvek) a
úhradu pojistného na všeobecné zdravotního pojištění, které je doposud částečně placeno příslušníky bezpečnostních sborů, státem (bezpečnostním sborem).
Vyšší výdaje z titulu zvýšení služebního příjmu příslušníků vychází ze současného objemu prostředků na služebním příjmy a z navrhovaného základního tarifu, který vychází jako 1,1 násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického Úřadu za předminulý kalendářní rok (11 733 Kč v roce1999). V případě, že dojde ke zvýšení průměrné nominální měsíční mzdy do nabytí účinnosti služebního zákona, přiměřeně se zvýší i dopad na jeho zavedení.
Při zachování stávajícího počtu příslušníků bezpečnostních sborů a právních předpisů, které upravují odvody z jejich služebního příjmu, t.j. odvod na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na daň z příjmů ze závislé činnosti, bude znamenat navrhovaná úprava zvýšení výdajů státního rozpočtu České republiky o cca 11,356 mld. Kč (z toho na služební příjem o cca 7,319 mld. Kč, na úhradu sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb cca 2,708 mld. Kč, na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění státem cca o 0,329 mld a na úhradu výsluhových nároků /odchodné, výsluhový příspěvek/ cca 1 mld. Kč).
Výše uvedená opatření budou znamenat z titulu zvýšení odvodu daně z příjmů fyzických osob, zvýšeného odvodu sociálního pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zvýšení příjmů státního rozpočtu České republiky o cca 3,952 mld. Kč.
Čisté zatížení státního rozpočtu České republiky (výdaje minus vyšší příjmy) bude znamenat částku 7,404 mld. Kč ročně celkem.
Při konstrukci ekonomické rozvahy bylo předpokládáno, že se mzdové prostředky určené na
- osobní příplatek,
- příplatek za vedení a
- zvláštní příplatek
do vyplácených objemů nemění (u příplatku za vedení a u zvláštního příplatku jsou stanoveny v rozpětí, které lze v navrhovaném zákoně dodržet).
Propočet mzdových prostředků
|
stávající právní úprava nařízení vlády č.79/1994 Sb. |
navrhovaná právní úprava |
průměrný PT/6. platový stupeň |
7,23 |
5 |
průměrná vyplácená tarifní mzda /Kč/ |
10.121 |
12.910 |
průměrný hodnostní příplatek /Kč/ |
2.012 |
0 |
průměrný příplatek za službu /Kč/ (42%) |
0 |
5.422 |
tarif+hodnostní resp. příplatek za službu /Kč/ |
12.133 |
18.332 |
nárůst pevných složek platu měsíčně /Kč/ |
0 |
6.199 |
nárůst pevných složek platu ročně /Kč/(14 platů) |
0 |
86.786 |
celkový roční dopad do pevných složek platu /mld.Kč/ do pohyblivých složek platu |
0 |
6,249 0,600 |
podíl ost. složek na jednom platu navíc /mld. Kč/ |
0 |
0,470 |
roční dopad do složek platu celkem /mld.Kč/ |
0 |
7,319 |
Povinné pojistné placené sl.úřadem a převod FKSP(37%) |
0 |
2,708 |
Pojistného na všeobecné zdravotního pojištění placené za zaměstnance (4,5%) |
0 |
0,329 |
Výdej státního rozpočtu celkem /mld.Kč/ |
0 |
10,356 |
Příjmy pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti /mld.Kč/ (34%) |
0 |
-2,488 |
Daň z příjmu fyzických osob /mld.Kč/ (20%) |
0 |
-1,464 |
Příjmy státního rozpočtu celkem /mld.Kč/ |
0 |
-3,952 |
SALDO /mld.Kč/ |
0 |
6,404 |
K 1. lednu 2001 činil průměrný služební příjem příslušníka bezpečnostního sboru 20.221 Kč. K předpokládanému nabytí účinnosti zákona, t.j. k 1. lednu 2003, se předpokládá jeho zvýšení na částku 29.000 Kč. Z uvedeného vyplývá, že bude třeba navýšit mzdový fond.
K § 1
Ustanovení § 1 vymezuje předmět právní úpravy a osobní působnost zákona. Definuje účastníky služebního poměru. Stanovuje, že příslušníkem je fyzická osoba, která vykonává službu v bezpečnostním sboru České republiky a plní služební úkoly, které stanovují zákony upravující působnost a úkoly jednotlivých bezpečnostních sborů. Příslušník je ve služebním poměru ke státu prostřednictvím bezpečnostního sboru. Vzhledem k tomu, že zákony, které upravují působnost jednotlivých organizací, v nichž příslušníci vykonávají službu, používají nejednotné označení pro vyjádření jejich povahy a postavení, zavádí pro ně zákon jednotné označení „bezpečnostní sbor”, přestože všechny neplní bezpečnostní úkoly. Různé označení se používá též pro ředitele bezpečnostního sboru.
Jednotlivé bezpečnostní sbory jednají podle návrhu zákona ve věcech služebního poměru příslušníků jménem státu i přesto, že podle stávající právní úpravy některé z nich nejsou organizačními složkami státu, ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Pokud by nebylo přijato uvedené řešení, musel by například v případě Policie České republiky a Celní správy České republiky jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru příslušníků příslušný ministr. Nemohl by proto být naplněn záměr, aby rozhodování v zaměstnaneckých vztazích neprováděl funkcionář, který je obsazován na základě politického klíče.
K § 2
Ustanovení § 2 určuje funkcionáře, který je oprávněn rozhodovat o právech a povinnostech příslušníků ve věcech služebního poměru jménem státu, a označuje jej pro účely služebního poměru jako služebního funkcionáře. Primární personální pravomoc má ředitel bezpečnostního sboru, ale je vytvořen prostor pro decentralizaci rozhodování ve věcech služebního poměru. Pro příslušníky Policie České republiky, kteří jsou povoláni k plnění úkolů Ministerstva vnitra, se zachovává stav, kdy úkoly ředitele bezpečnostního sboru ve vztahu k nim plní ministr vnitra. Jeví se jako účelné, aby zákon dával možnost řediteli bezpečnostního sboru dohodnout se s vedoucím ústředního správního úřadu (například Ministerstva vnitra), že o výsluhovém příspěvku bude rozhodovat zmocněný funkcionář tohoto správního úřadu. Taková praxe je běžná i v současné době, zejména proto, že se jedná o rozsáhlou agendu, která je obdobná agendě důchodového pojištění. Zákon umožňuje svěřit rozhodování ve věcech služebního poměru také ředitelům policejních, popřípadě dalších škol připravujících příslušníky k výkonu služby. Ve věcech služebního poměru ředitelů bezpečnostních sborů rozhodují ministři, jimž jsou ředitelé odpovědni z výkonu funkce. Problematičtější je stanovení tohoto funkcionáře u ředitele Bezpečnostní informační služby. Proto se stanovuje, že ve věcech tohoto ředitele rozhoduje určený člen vlády.
K § 3
Zabezpečení personálního servisu a ostatní správy služebních vztahů je upraveno s ohledem na zakotvení této problematiky v návrhu zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). Pokud jde o správu služebních vztahů příslušníků zpravodajských služeb, zabezpečují ji vlastní personální útvary. V ostatních bezpečnostních sborech ji vykonávají personální útvary ústředních správních úřadů. Proto, aby byla zabezpečena „průchodnost“ příslušníků mezi jednotlivými bezpečnostními sbory, povede generální ředitelství státní služby zřízené služebním zákonem informace o volných služebních místech v bezpečnostních sborech a o příslušnících zařazených v záloze pro přechodně nezařazené.
K § 4
Vnitřní struktura bezpečnostních sborů a počty příslušníků v jednotlivých platových třídách jsou určovány relativně rigidní systemizací služebních míst, podle níž se v podmínkách bezpečnostních sborů postupuje, i když s určitými odlišnostmi, již v současné době. V právní úpravě však dosud zakotvena nebyla. Systemizace služebních míst bezpečnostních sborů, s výjimkou zpravodajských služeb, se bude řídit zákonem o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). Systemizace služebních míst zpravodajských služeb se bude řídit závaznými pravidly vlády. Tato odlišnost je odůvodněna zvláštním postavením těchto služeb.
K § 5
Zákon vymezuje definici služebního předpisu jako interního aktu řízení ředitele bezpečnostního sboru, jímž se budou upravovat některé vztahy vyplývající ze zákona. Stanovuje se také povinnost seznamovat příslušníky s textem služebních předpisů, v souvislosti se zakotvením povinnosti příslušníků tyto předpisy znát a řídit se jimi.
K § 6
Oproti dosavadnímu stavu je zákonem přesně vymezeno místo služebního působiště příslušníka. Jedná se o území obce, které nemusí být totožné se sídlem organizační jednotky bezpečnostního sboru, v němž je příslušník zařazen. Pro příslušníky Policie České republiky a Celní správy České republiky je určeno zvláštní vymezení místa služebního působiště na státní hranici. Za místo služebního působiště se považuje také část území sousedního státu, kde je policista nebo celník podle mezinárodních smluv oprávněn činit úkony spojené s výkonem služby na státní hranici. Nejeví se účelným vymezovat místo služebního působiště v zahraničí pouze územím obce. Proto je místo služebního působiště tohoto příslušníka určeno územím daného státu.
K § 7
Zrušuje se systém hodností, který vycházel, s výjimkou hodností příslušníků Celní správy České republiky, z hodností vojenských. Zavádí se nový systém služebních hodností, který je výrazem náročnosti a odpovědnosti služebního místa (funkce) zastávané příslušníkem. Charakteristiky služebních míst obsahuje
Pro jednotlivé hodnosti se stanovuje požadovaný stupeň vzdělání, doba výsluhy let potřebná pro postup do vyšší hodnosti a tarifní třídy služebního příjmu.
K § 8
Nově se zavádí tzv. hodnostní označení příslušníků, které je vázáno na dosažený stupeň vzdělání a tím také na služební hodnost. Je výrazem zachování tradičního označování příslušníků v bezpečnostních sborech. V závislosti na dobrý výkon služby může být přiznáno i vyšší hodnostní označení. Ředitel bezpečnostního sboru může být jmenován prezidentem republiky do hodnosti generál.
K § 9 až 12
Služební poměr příslušníka je koncipován jako celoživotní povolání. Proto je služební poměr rozdělen do dvou etap - služebního poměru na dobu určitou v rozsahu 5 let, a na služební poměr na dobu neurčitou. Účelem služebního poměru na dobu určitou je, aby bezpečnostní sbor v této době ověřil způsobilost příslušníka k výkonu služby a k přechodu do služebního poměru na dobu neurčitou. Zákon předpokládá kratší zařazení příslušníka ve služebním poměru na dobu určitou, jestliže před přijetím do služebního poměru již byl alespoň po dobu 5 let ve služebním poměru k bezpečnostnímu sboru nebo ve služebním poměru vojáka z povolání. Vzhledem k relativně rychlé ztrátě odbornosti nesmí od skončení předchozího služebního poměru uplynout více než 5 let. Za trvání služebního poměru na dobu určitou může být příslušník, narozdíl od příslušníka ve služebním poměru na dobu neurčitou, propuštěn z organizačních důvodů, z důvodu zániku osvědčení k seznamování se s utajovanými skutečnostmi a pokud se neosvědčí, také na základě závěru služebního hodnocení. Služební poměr na dobu určitou nelze v jiných případech stanovit.
Do služebního poměru na dobu neurčitou se příslušník dostává na základě úspěšného složení služební zkoušky, která se vykonává před uplynutím doby určité před zkušební komisí. Účelem služební zkoušky je ověřit teoretickou, případně též praktickou způsobilost pro zařazení do služebního poměru na dobu neurčitou. Zákon upravuje pouze základní náležitosti režimu služební zkoušky. Stanovuje se také povinnost prodloužení služebního poměru na dobo určitou, jestliže příslušníkovi brání ve vykonání zkoušky důležitá překážka.
Do služebního poměru na dobu neurčitou se při opětovném přijetí do služebního poměru zařadí příslušník, který již byl ve služebním poměru na dobu určitou podle tohoto zákona, ale pouze za předpokladu, že jeho předchozí služební poměr skončil před méně než 5 lety. Také zde zákon počítá se ztrátou kvalifikace.
K § 13 až 15
Obdobně jako v dosavadní právní úpravě jsou stanovena přísná kritéria pro přijetí do služebního poměru. Oproti dosavadnímu stavu se stanovuje vyšší věková hranice pro přijetí, a to 21 let. Vyžaduje to povaha služby v bezpečnostních sborech, která klade na příslušníky vyšší nároky po stránce morálně volních a charakterových vlastností. Výjimku tvoří pouze věková hranice 18 let pro příslušníky zpravodajských služeb a Hasičského záchranného sboru České republiky, která je odůvodněna charakterem služby v těchto sborech.
Služba v bezpečnostních sborech předpokládá, že do služebního poměru bude přijat pouze státní občan České republiky, který je bezúhonný. Pojem „bezúhonnost“ je v zákoně blíže definován, ale přesto zůstává volnější, než je tomu v některých dalších zákonech. Aby bylo možno ověřit bezúhonnost občana, vyžaduje se, s ohledem na evropskou legislativu, souhlas uchazeče se soustřeďováním, zpracováním a uchováváním jeho osobních údajů. To umožňuje, aby služební funkcionář před přijetím uchazeče do služebního poměru ověřil jeho bezúhonnost nejen opisem z Rejstříku trestů, ale i dalším šetřením.
Podmínky přijetí do služebního poměru se oproti dosavadnímu stavu zpřísňují také tím, že uchazeč musí splňovat stupeň vzdělání požadovaný pro služební hodnost, do níž má být při přijetí jmenován. Výjimka z této zásady se stanovuje jen pro příslušníky zpravodajských služeb, u nichž to odůvodňují specifické podmínky výkonu služby.
Psychická a fyzická náročnost služby v bezpečnostním sboru vyžaduje také stanovení náročných kritérií pro přijetí do služebního poměru v oblasti zdravotní, fyzické a osobnostní způsobilosti uchazeče o přijetí. Kritéria zdravotní způsobilosti příslušníka pro přijetí do služebního poměru napříště stanoví zvláštní právní předpis.
K § 16 a 17
Zákon stanovuje základní zásady přijímacího řízení. V souladu s právem Evropského společenství se zakotvuje povinnost bezpečnostního sboru seznámit občana před přijetím do služebního poměru se základními podmínkami výkonu služby a se zákazem diskriminace při přijímání nových příslušníků. Bezpečnostnímu sboru se dává pravomoc k ověření splnění podmínek pro přijetí do služebního poměru. Zákon také stanovuje povinný obsah rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.
Jako tradiční institut lze označit služební slib, který je obdobou dosavadní služební přísahy. Je podmínkou pro přijetí do služebního poměru a jeho kvalifikované porušení důvodem pro propuštění ze služebního poměru.
Návrh reaguje na odlišný způsob jmenování do funkce ředitele Bezpečnostní informační služby a proto zakotvuje zvláštní způsob vzniku jeho služebního poměru.
K § 18
Toto ustanovení je základem pro zavedení nového způsobu obsazování služebních míst v podmínkách služebního poměru. Příslušník je při přijetí do služebního poměru ustanoven na služební místo, pro které je stanovena nejnižší služební hodnost. Vzhledem k tomu, že výkon některých služebních míst nevyžaduje, aby byla obsazena příslušníkem, který dosáhl úplného středního vzdělání, lze při přijetí do služebního poměru jmenovat příslušníka do služební hodnosti referenta. Pro většinu služebních míst však bude požadováno úplné střední vzdělání. Na tato služební místa budou příslušníci při přijetí ustanoveni a jmenováni do služební hodnosti vrchního referenta nebo asistenta. Do vyšší hodnosti bude příslušník jmenován pouze za předpokladu, že se ve výběrovém řízení umístí první v pořadí na obsazení služebního místa, pro něž je stanovena služební hodnost o jeden stupeň vyšší. Do vyšší služební hodnosti může být při přijetí do služebního poměru jmenován výjimečně občan, jestliže se nepodaří obsadit volné služební místo se zvláštním požadavkem oboru nebo zaměření vzdělání, pro které je tato vyšší služební hodnost stanovena, příslušníkem s nižší hodností.
Odlišně je koncipováno jmenování do služební hodnosti u příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky. Ti budou při přijetí jmenováni do služební hodnosti referenta, asistenta nebo inspektora podle dosažené odbornosti.
K § 19
Zákon obsahuje jednoznačné vymezení pojmu „služební místo“. Toto vymezení je východiskem pro změny služebního poměru, zejména pro převedení na jiné služební místo. Na rozdíl od právní úpravy pracovního poměru, kde je práce vymezena druhově, je služební místo charakterizováno celou řadou prvků. Přesto je zajištěna mobilita příslušníků, a to stanovením taxativně uvedených důvodů pro převedení na jiné služební místo.
Pro obsazování služebních míst budou platit přísná pravidla stanovená zákonem. Zásadně se pro výkon služebního místa požaduje splnění požadovaného stupně vzdělání, ale také oboru nebo zaměření vzdělání a dalších odborných požadavků. Proto se vymezuje, co se rozumí pro účely tohoto zákona obor nebo zaměření vzdělání. Zákon stanovuje případy, kdy se při ustanovení na služební místo nevyžaduje splnění oboru nebo zaměření vzdělání a další odborné požadavky. Bezpečnostní sbor je v takovém případě povinen zajistit příslušníkovi získání dalšího odborného požadavku.
K § 20 a 21
Tato ustanovení zákona řeší způsob obsazování služebních míst příslušníky, kteří již dosáhli stejné (případně vyšší) služební hodnosti. Obsazování míst je poněkud odlišně řešeno pro zpravodajské služby, což vyplývá z rozdílného postavení těchto služeb.
Jestliže se uvolní služební místo nebo se zřídí nové, je služební funkcionář povinen je přednostně obsadit příslušníkem vlastního bezpečnostního sboru ve stejné služební hodnosti, který splňuje obor nebo zaměření vzdělání požadované pro služební místo a byl odvolán z dosavadního služebního místa proto, že toto místo bylo v důsledku organizačních změn zrušeno, zanikla mu platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými skutečnostmi, je příslušníkem, který je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené nebo má být vyňat ze zálohy činné, pro studující nebo neplacené, nebo příslušnicí, která byla odvolána z dosavadního služebního místa z důvodu těhotenství nebo mateřství.
Služební funkcionář je povinen, v případě, že se mu nepodaří obsadit volné služební místo příslušníkem vlastního bezpečnostního sboru, ustanovit na volné služební místo příslušníka jiného bezpečnostního sboru, který splňuje obor nebo zaměření vzdělání požadované pro služební místo a byl odvolán z dosavadního služebního místa proto, že toto místo bylo v důsledku organizačních změn zrušeno, zanikla mu platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými skutečnostmi, nebo je příslušníkem, který je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené.
Volné služební místo může služební funkcionář obsadit také příslušníkem svého bezpečnostního sboru ve stejné nebo vyšší služební hodnosti, který o ustanovení na služební místo požádal, nebo příslušníkem zpravodajské služby ve stejné služební hodnosti.
Postup při obsazování míst ve zpravodajské službě je obdobný, avšak s tím rozdílem, že není zakotvena povinnost obsadit volné místo příslušníkem jiného bezpečnostního sboru.
K § 22 až 24
Není-li k dispozici výše uvedený příslušník, je na volné služební místo vyhlášeno výběrové řízení, jehož se mohou zúčastnit příslušníci ve služební hodnosti o jeden stupeň nižší, kteří splňují stanovený stupeň a obor nebo zaměření vzdělání a stanovenou dobu trvání služebního poměru pro služební hodnost. Jestliže je obsazováno služební místo, pro které je stanovena služební hodnost nejvýše vrchní komisař, může se výběrového řízení zúčastnit také příslušník ve služebním poměru na dobu neurčitou, který dosáhl vysokoškolského vzdělání a splňuje požadavky stanovené pro volné služební místo, s výjimkou požadavku doby trvání služebního poměru pro služební hodnost, a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň dobrých výsledků ve výkonu služby.
Obsazuje-li se služební místo, pro které je v systemizaci služebních míst bezpečnostního sboru vyznačen zvláštní požadavek oboru nebo zaměření vzdělání, může se do výběrového řízení, přihlásit i příslušník zpravodajské služby nebo občan, který splňuje podmínky přijetí do služebního poměru, jestliže splňuje stanovené požadavky.
Služební funkcionář je povinen obsadit služební místo příslušníkem, který se ve výběrovém řízení umístil jako první v pořadí. Komise provádějící výběrové řízení však může toto řízení ukončit se závěrem, že žádný z uchazečů není vhodný pro obsazované služební místo. Zákon stanovuje způsob vyhlášení výběrového řízení a rámcově též průběh tohoto řízení.
Uzavřený systém služebního postupu nevyhovuje početně menším zpravodajským službám, jimž musí zákon umožňovat přijímání do služebního poměru a zařazování na služební místa specialistů i jiným způsobem, než prostřednictvím výběrového řízení. Proto návrh stanovuje pro zpravodajské služby odlišný právní režim.
K § 25 až 27
Zákon vymezuje obligatorní a fakultativní důvody pro převedení na jiné služební místo. Zásadní změnou oproti stávající právní úpravě je kumulace současného právního institutu převedení na jinou funkci a přeložení do jiného místa služebního působiště. Vychází se z toho, že obsahem převedení i přeložení je změna služebního místa. Zároveň se převedení na jiné služební místo do jiného místa služebního působiště časově neomezuje. Zkušenosti bezpečnostních sborů ukazují, že stávající časové omezení přeložení na dobu jednoho roku nelze dodržet v případě organizačních změn, v jejichž důsledku dojde ke zrušení organizační jednotky bezpečnostního sboru v daném místě. Trvalé přeložení příslušníka do jiného místa služebního působiště je kompenzováno poskytnutím nároků, které právní úprava jiných zaměstnaneckých vztahů neobsahuje (například výsluhový příplatek).
Převedení na jiné služební místo z důvodů uvedených v § 25 je možné realizovat pouze při zachování služební hodnosti. To znamená, že příslušníka nelze převést na jiné služební místo, pro které je stanovena nižší nebo vyšší služební hodnost. Není-li možno převést příslušníka v rámci stejné služební hodnosti, příslušník se zařadí do zálohy pro přechodně nezařazené příslušníky.
V § 26 se promítá úprava nového způsobu obsazování služebních míst. Na služební místo, pro které je stanovena vyšší služební hodnost, může být příslušník ustanoven pouze na základě výběrového řízení, v němž se umístil jako první v pořadí. Je zde upraveno též převedení na jiné služební místo na základě žádosti příslušníka. K fakultativnímu převedení může dojít v rámci stejné nebo nižší služební hodnosti.
V § 27 jsou upraveny odlišné případy převedení na jiné služební místo, zejména ve vztahu k příslušníkům zpravodajských služeb. Ti mohou být převedeni na jiné služební místo, pro které je stanovena vyšší služební hodnost i bez výběrového řízení. Ze zvláštního způsobu obsazování služebního místa ředitele zpravodajské služby vyplývá také odlišnost v jeho převedení na jiné služební místo po odvolání z funkce.
K § 28 až 34
Tradiční zakotvení záloh v právní úpravě služebního poměru doznává některé zásadní změny. Záloha jako organizační opatření umožňuje zachovat služební poměr příslušníka, který nevykonává službu ze zákonem vymezených důvodů na služebním místě stanoveném systemizací služebních míst bezpečnostního sboru.
Činná záloha je určena pro příslušníky, kteří jsou vysláni k výkonu služby k jiné organizační složce státu, právnické nebo fyzické osobě nebo jsou vysláni k výkonu služby do zahraničí k plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Zákon také upravuje právní postavení příslušníků, kteří vykonávají službu v zahraničí pod velením mezinárodních jednotek.
Zpřesňuje se dikce ustanovení, které upravuje zálohu pro studující a zachovává se možnost zařazení příslušníka do této zálohy po dobu studia na střední nebo vysoké škole.
Záloha pro přechodně nezařazené příslušníky je nástrojem k zachování služebního poměru příslušníků, které není možno v důsledku organizačních změn, zániku osvědčení pro styk s utajovanými skutečnostmi nebo po vynětí ze zálohy činné, pro studující, zvláštní nebo neplacené,bezprostředně ustanovit na jiné služební místo ve stejné služební hodnosti. Totéž platí i pro příslušnice, které byly odvolány z dosavadního služebního místa z důvodu ochrany jejich těhotenství nebo mateřství. Z této zálohy jsou vyňati příslušníci, jakmile se uvolní služební místo, na které je možno je ustanovit, a to bez výběrového řízení.
Stejnou povahu jako dosud má záloha neplacená a záloha zvláštní, která je určena pro příslušníky zpravodajských služeb.
K § 35
Zákon upravuje případy, kdy za trvání služebního poměru dochází ke jmenování do jiné služební hodnosti. Služební hodnost se váže na služební místo, do něhož je příslušník ustanoven.
K § 36
Institut převelení v dosavadní právní úpravě služebního poměru obsažen není. To bylo v praxi pociťováno jako nedostatek. Převelení umožní zařadit příslušníka, který sice vykonává službu vyplývající ze služebního místa, ale v jiném kolektivu než v organizační jednotce, kde je služební místo systemizováno. Umožňuje také výjimečné a časově omezené ukládání úkolů příslušníkovi, které nevyplývají ze zastávaného služebního místa. Využití tohoto institutu připadá v úvahu zejména při mimořádných bezpečnostních akcích, kdy je nezbytné nasazení většího počtu příslušníků.
K § 37
Oproti dosavadní úpravě je zakotvení právního institutu služební cesty přesnější a vylučuje jeho zneužití k plnění jiných činností než těch, které vyplývají ze služebního místa zastávaného příslušníkem. Jeví se jako praktické také umožnit, aby po dobu služební cesty ukládal služební úkoly příslušníkovi i jiný vedoucí příslušník v místě vyslání.
K § 38
Vyslání na studijní pobyt je koncipováno obdobně jako v dosavadní právní úpravě s tím rozdílem, že k vyslání nebude třeba souhlasu příslušníka. Za studijní pobyt se považuje i školení a studium v kurzech, které bylo dosud nejasně upraveno. Výslovně se také stanovuje, že doba vyslání na studijní pobyt se považuje za výkon služby.
K § 39
Institut zastupování na jiném služebním místě se poněkud liší od dosavadního institutu zastupování ve funkci, a to zejména účelem, pro který je zřízen. Obdobný jako dosud je důvod dlouhodobé nepřítomnosti příslušníka, který jinak služební místo zastává. Nově se umožňuje zastupováním překlenout dobu, po kterou trvá výběrové řízení na obsazení služebního místa. Aby nedocházelo k pochybnostem o právním postavení příslušníka, který je pověřen zastupováním na jiném služebním místě, stanovuje se režim zastupování a nárok na propůjčení hodnosti.
K § 40
Zůstává zachován institut zproštění výkonu služby, který slouží k ochraně zájmů bezpečnostního sboru, ale i zájmů občanů v případě, že je příslušník podezřelý ze spáchání protiprávního jednání. Po dobu, po kterou je podezřelý, se pozastaví příslušníkova oprávnění a povinnosti, které pro něj vyplývají z předpisů upravujících činnost bezpečnostního sboru a jeho příslušníků (například zákon o Policii České republiky, celní zákon). Jestliže je příslušník propuštěn z důvodů, pro které byl zproštěn výkonu služby, může zproštění trvat až do skončení služebního poměru. Aby se zabránilo tendencím zproštěných příslušníků znemožňovat doručování rozhodnutí a nástup k výkonu služby, stanovuje se, že služební funkcionář může příslušníkovi zproštěnému výkonu služby stanovit povinnost být v nezbytném rozsahu dosažitelný v místě bydliště nebo v jiném dohodnutém místě.
K § 41 až 44
Skončení služebního poměru je novým zákonem řešeno zcela odlišně od dosavadní právní úpravy. To se týká jak způsobů skončení, tak důvodů, které vedou k propuštění příslušníka. Dosavadní institut uvolnění ze služebního poměru, jehož podstatou je skončení služebního poměru na základě jednostranného právního úkonu příslušníka, je nahrazen propuštěním ze služebního poměru rozhodnutím služebního funkcionáře na žádost příslušníka s tím, že služební funkcionář je povinen v zákonem stanoveném termínu žádosti příslušníka vyhovět. Ústavní požadavek dobrovolnosti trvání zaměstnaneckého vztahu tak zůstává zachován.
Institut propuštění ze služebního poměru je rozlišen na propuštění obligatorní a na propuštění fakultativní. Do budoucna bude ze služebního poměru propuštěn nejen příslušník, který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, ale i příslušník, jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, anebo bylo soudem pravomocně schváleno narovnání. I v těchto případech mělo totiž protiprávní jednání příslušníka úmyslný charakter. Propuštěn bude též příslušník, který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jednání, kterým se tohoto trestného činu dopustil se neslučuje s požadavky kladenými na příslušníka bezpečnostního sboru, které jsou obecně považovány za oprávněné.
Nově se specifikuje propuštění příslušníka z důvodu porušení slibu, kterého se dopustil zavrženíhodným způsobem, a to jednáním, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru. Tím se reaguje na potřebu skončit služební poměr ještě před tím, než bude příslušník za takové jednání pravomocně odsouzen.
Novým důvodem propuštění je uložení kázeňského trestu odnětí služební hodnosti. Aby nedocházelo ke zneužití tohoto důvodu propuštění, stanovuje příslušné ustanovení o ukládání kázeňských trestů případy, kdy lze tento trest příslušníkovi uložit. Tento důvod propuštění by měl odstranit stávající absenci možnosti propustit příslušníka, který se dopustil závažného přestupku (například krádeže). Vzhledem k tomu, že zákon nezná propuštění příslušníka na základě služebního hodnocení, kterým byl vyhodnocen jako nezpůsobilý pro výkon služby, lze toto propuštění realizovat na základě tohoto důvodu. Zákon totiž stanovuje, že porušením služební povinnosti je také negativní služební hodnocení.
Pro propuštění ze služebního poměru je nově stanovena také věková hranice, které příslušník v daném kalendářním roce dosáhl. Hranici 65 let však není možno považovat za diskriminační, neboť je to hranice, kdy podle vědeckých poznatků dochází ke ztrátě pracovní schopnosti.
Nově se také zavádí propuštění ze služebního poměru z důvodu, kdy příslušníkovi bylo odňato osvědčení o fyzické zdatnosti nebo o odborné způsobilosti stanovené zvláštním právním předpisem, který se týká příslušníků Hasičského záchranného sboru, propuštění z důvodu pozbytí osobnostní způsobilosti k výkonu služby a z důvodu ztráty způsobilosti k právním úkonům.
Některé důvody propuštění lze aplikovat pouze na příslušníky ve služebním poměru na dobu určitou. Příslušník ve služebním poměru na dobu určitou může být propuštěn, jestliže jeho služební místo bylo v důsledku organizačních změn zrušeno a nelze ho ustanovit na jiné služební místo, jestliže zaniklo jeho osvědčení seznamovat se s utajovanými skutečnostmi a není možno ho ustanovit na jiné služební místo, a také tehdy, jestliže byl příslušník vyhodnocen služebním hodnocením jako nezpůsobilý pro výkon služby.
Zákon stanovuje den skončení služebního poměru příslušníka u jednotlivých důvodu propuštění.
Obdobně jako podle dosavadní právní úpravy má příslušník nárok na vydání potvrzení o službě, a na základě žádosti též na vydání služebního posudku.
Výslovně se upravuje právní postavení příslušníka po zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru.
K § 45 a 46
Zákon zakotvuje některé nové povinnosti příslušníků, které dosavadní právní úprava neobsahovala. Povinnosti jsou zejména zaměřeny na zajištění nestrannosti příslušníka při výkonu služby a mají zajistit kvalitní výkon služby. Nově se zakotvuje povinnost příslušníka soustavně si udržovat a prohlubovat odbornou kvalifikaci potřebnou pro zastávané služební místo a podrobovat se jejímu ověřování služebním funkcionářem. Obdobně jako v dosavadní právní úpravě jsou zakotveny povinnosti vedoucích příslušníků.
Zákon vymezuje definici služební kázně a shodně s dosavadní právní úpravou stanoví případy, kdy je příslušník povinen splnit rozkaz vedoucího příslušníka, o němž se domnívá, že je v rozporu s právními předpisy a také povinnost odmítnout splnění rozkazu, kterým by spáchal trestný čin. Nově se upravuje právo příslušníka žádat o písemné vyhotovení rozkazu, o němž se domnívá, že je v rozporu s právními předpisy.
K § 47 a 48
Zajištění nestranného výkonu služby příslušníkem sleduje také omezení některých ústavních práv příslušníků. Vedle již tradičního zajištění apolitičnosti, které spočívá v zákazu členství v politických stranách a hnutích, se omezují také některá další práva, například právo na stávku a na účast na podnikatelské činnosti, a pokud jde o příslušníky zpravodajských služeb i o právo na odborové sdružování.
Zákon zakazuje výkon jiné výdělečné činnosti příslušníků, ale stanovuje některé výjimky z tohoto zákazu. Zákaz se nevztahuje na tradičně vylučované činnosti, jako je činnost vědecká, publikační apod.
K § 49 až 51
Úprava kázeňských odměn je ovlivněna dosavadním výčtem kázeňských odměn. Vzhledem k odlišnému významu služebních hodností nejsou v nové úpravě obsaženy odměny spočívající v mimořádném povýšení nebo jmenování do vyšší hodnosti.
Zákon, oproti dosavadnímu stavu, obsahuje přesné vymezení kázeňského přestupku a definici jednotlivých forem zavinění. Úprava je řešena obdobně jako úprava přestupku v zákoně o přestupcích.
Také kázeňské tresty se odvíjejí od dosavadního právního stavu. Novým je kázeňský trest odnětí služební hodnosti, který bude ukládán pouze za jednání, kterým se závažným nebo opakovaným způsobem porušuje služební kázeň, nebo za jednání, které zakládá skutkovou podstatu přestupku. I nadále se předpokládá, že jednání příslušníků bezpečnostních sborů mající znaky přestupku budou projednávány v kázeňském řízení, tedy že příslušníci budou vyňati z působnosti obecných orgánů projednávajících přestupky. Návrh nově zakotvuje, že v kázeňském řízení se budou projednávat i jiné správní delikty než přestupky. Proto jsou stanoveny i kázeňské tresty ukládané výlučně za uvedené jednání – pokuta, zákaz činnosti a odebrání věci.
K § 52
Úprava délky doby služby je řešena odlišně od obecné úpravy pracovní doby platná pro zaměstnance v pracovním poměru, případně pro státní zaměstnance podle služebního zákona. Délka doby služby je stanovena jinak, než pro ostatní zaměstnance, neboť nerozlišuje mezi příslušníky, kteří vykonávají službu v rovnoměrném rozvržení doby služby a směnném režimu služby. Změnou kompenzace za službu vykonávanou ve svátek, za níž se přednostně uděluje náhradní volno, odpadl důvod pro snížení délky základní doby služby v týdnu. Do doby služby se nezapočítávají přestávky ve službě na jídlo a oddech.
Vzhledem k aplikačním potížím při stanovení týdne doby služby, ale hlavně jednoho dne služby příslušníka s dvanácti nebo dvacetičtyřhodinovými směnami pro účely dovolené, služebního volna, dalšího služebního příjmu apod., se vymezují pojmy „týden“ a „den výkonu služby“.
K § 53
Právní úprava rozvržení doby služby v týdnu obsahuje celou řadu nových ustanovení, která jsou oproti dosavadní právní úpravě mnohem přesnější a nepochybně povedou k odstranění nevyhovujícího stavu při aplikaci. Výslovně se v zákoně stanovuje, že se doba služby rozvrhuje předem a současně se vychází vstříc případům, kdy je služba některých příslušníků tak variabilní, že není možné dodržovat předem stanovený harmonogram služeb, případně ho vůbec předem stanovit. Stanovují se také zásady pro rovnoměrné a nerovnoměrné rozvržení doby služby. Praxi vychází vstříc také definice dvousměnného, třísměnného a nepřetržitého režimu služby. Pro příslušníky Hasičského záchranného sboru zůstává zakotveno vymezení směny rozdělené výkonem služební pohotovosti.
K § 54 a 55
Zákon stanovuje, obdobně jako dosud, ale v upřesněné podobě, povinnost příslušníka vykonávat službu nad základní dobu služby v týdnu. Vzhledem k charakteru výkonu služby v bezpečnostních sborech a možnosti nepředvídaného nasazení velkého počtu příslušníků v mimořádných případech, například při ohrožení bezpečnosti státu, veřejného pořádku, živelních pohromách, byla využita možnost výjimečné úpravy daná právem Evropského společenství a nebyl stanoven maximální limit přesčasové služby. Také definice služby v noci byla obsažena i v dosavadní právní úpravě služebního poměru.
K § 56 až 59
Nově se v zákoně upravuje pružná doba služby, přestože její využití v bezpečnostních sborech nebude příliš časté. Pružnou dobu služby bude možno uplatňovat pouze v podmínkách rovnoměrného rozvržení doby služby. Způsob zakotvení pružné doby služby vychází z úpravy pružné pracovní doby obsažené v zákoníku práce a je přizpůsoben odlišnostem, které vyžaduje právní úprava služebního poměru.
K § 60 a 61
Dosavadní praxe prokázala, že rigidní zakotvení nároku příslušníka na přestávku ve službě na jídlo a oddech nevyhovuje jak zájmům služby, tak zájmům příslušníka. Proto může služební funkcionář na žádost příslušníka rozhodnout o tom, že přestávka bude poskytnuta jinak než po 5 nepřetržitých hodinách služby. V některých druzích služeb je nemožné, aby příslušníci přerušovali výkon služby, případně aby opouštěli v době přestávek místa, v nichž je služba vykonávána. Proto se reaguje i na tyto případy.
Právní úprava přestávek na kojení vychází z obecné úpravy zaměstnaneckých vztahů.
K § 62
Oproti dosavadnímu stavu se právní úprava služební pohotovosti zpřesňuje tak, aby vyhovovala potřebám aplikační praxe, zejména z hlediska místa výkonu služební pohotovosti.
K § 63 a 64
V zájmu zabezpečení služebních úkolů bezpečnostních sborů v mimořádných případech se do budoucna umožňuje výraznější zkrácení doby nepřetržitého odpočinku příslušníka mezi jednotlivými službami a v týdnu.
K § 65 až 67
Délku dovolené prodlužuje nová právní úprava o 3 dny, které jsou jinak obvyklými dny služby. Napříště bude vyjádřena v týdnech, a nikoli v kalendářních dnech. V dosavadní úpravě služebního poměru absentovala dovolená za dny výkonu služby v případě, že příslušník nesplnil požadovaných 60 dnů pro vznik nároku na dovolenou v kalendářním roce. Vzhledem k tomu, že nová úprava splnění této podmínky nepožaduje, není tento institut v návrhu zakotven, neboť vyplývá ze způsobu určování poměrné části dovolené.
Způsob čerpání dovolené se příliš neliší od právní úpravy platné pro zaměstnance v pracovním poměru. Vzhledem k obtížím, které přináší čerpání dovolené příslušníků s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby s nestejnými službami v jednotlivých dnech, stanovuje zákon, co se rozumí týdnem čerpání dovolené. Nově se pro příslušníky upravuje krácení dovolené pro omluvenou nepřítomnost ve službě, a to obdobným způsobem, jakým se krátí dovolená zaměstnanců, kteří se řídí zákoníkem práce. Ke krácení dovolené se přistupuje zejména proto, že byla prodloužena základní výměra dovolené.
K § 68 a 69
Poskytování služebního volna s poskytnutím služebního příjmu při překážkách ve službě z důvodů obecného zájmu je upraveno obdobně jako v dosavadní právní úpravě. Dochází však k dílčí redukci případů, kdy se toto volno poskytuje, a k přizpůsobení potřebám výkonu služby v bezpečnostním sboru.
K § 70 až 73
Obdobně, jako v dosavadním zákoně o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, je provedena úprava služebního volna s poskytnutím služebního příjmu při důležitých osobních překážkách ve službě. Došlo k zjednodušení této úpravy, a v některých případech i ke snížení rozsahu služebního volna, právě s ohledem na rozšíření nároku na dovolenou a k zakotvení i nových důvodů pro poskytnutí služebního volna s poskytnutím služebního příjmu.
Zcela novým důvodem pro udělení služebního volna s poskytnutím služebního příjmu je služební volno k účasti na výběrovém řízení nebo k získání dalšího odborného požadavku studiem ve škole nebo kursu, která příslušníkovi nebyla nařízena služebním funkcionářem.
Komplexně je upraveno také tradiční služební volno při studiu (studijní volno) na středních, vyšších odborných a vysokých školách, a to jak v případech denního studia, tak i studia při výkonu služby. Nově se v právní úpravě předpokládá také poskytnutí studijního volna při studiu doktorského studijního programu.
K § 74
Zásadní změnu přináší zákon do oblasti vzájemných práv a povinností bezpečnostního sboru a příslušníků při zvyšování a rozšiřování vzdělání příslušníků. Dosavadní právní úprava předpokládala smluvní vztahy založené dohodou o zvýšení nebo rozšíření vzdělání. Přitom pro tuto dohodu vymezovala přesné hranice. V zájmu potlačení smluvních prvků služebního poměru a vytvoření klasického veřejnoprávního vztahu byla nová právní úprava postavena na principu rozhodování bezpečnostního sboru na žádost, a to i v případě zvyšování a rozšiřování vzdělání. Bude-li příslušníkovi na žádost umožněno zvýšení nebo rozšíření vzdělání poskytnutím služebního volna, případně dalším plněním ze strany bezpečnostního sboru, bude příslušník povinen setrvat ve služebním poměru po stanovenou dobu nebo uhradit náklady vynaložené na jeho studium. Nově bude možno takto postupovat i v případě, že příslušník byl vyslán na studijní pobyt do školy nebo kurzu, jestliže vynaložená částka překročí 500 000 Kč. Tuto změnu si vynutila praxe bezpečnostních sborů, které vysílají příslušníky i do škol a kurzů značně finančně náročných a dosavadní právní úprava nezajišťovala návratnost vynaložených prostředků.
K § 75
Aby nevznikaly pochybnosti o skutečném rozsahu služebního volna, výslovně se zakotvuje, že se toto volno čerpá výlučně ve dnech, které jsou podle předem stanoveného rozvržení doby služby obvyklými dny služby příslušníka. Z obdobného důvodu se stanovuje, kdy lze čerpat služební volno při studiu. Zákon zakládá povinnost příslušníka požádat o služební volno, s výjimkou případů, kdy mu není překážka ve službě, která zakládá nárok na volno, předem známa a povinnost prokázat existenci překážky ve službě.
K § 76
Poskytnutí služebního volna bez poskytnutí služebního příjmu bude mít napříště výlučně fakultativní povahu.
K § 77
V rozsahu obdobném dosavadnímu se upravují povinnosti bezpečnostního sboru v oblasti péče o příslušníky, nezbytné z hlediska zajištění podmínek pro výkon služby. Nově se stanovují povinnost bezpečnostního sboru zajistit bezplatné stravování v potřebném rozsahu, pokud příslušníci vykonávají službu za ztížených podmínek při mimořádných bezpečnostních akcích nebo při zásahu. Řeší se tím situace, které vznikají při dlouhodobém nasazení většího počtu příslušníků za podmínek, v nichž není možno, aby se příslušníci stravovali jinak než péčí bezpečnostního sboru. V souladu s právem Evropských společenství se zaručuje rovnost zacházení s příslušníky při vytváření těchto podmínek. Vyslovuje se také zákaz postihu příslušníka nebo jeho znevýhodnění za to, že se domáhá práv ze služebního poměru.
K § 78
Zákon v rámci komplexnosti úpravy odkazuje na zvláštní právní předpis, podle něhož se řídí nemocenská péče příslušníků. V zákoně se také zakotvuje, v souladu s obecnou úpravou, že doba neschopnosti k službě a některé podobné překážky jsou omluvenou dobou služby.
K § 79
Nově se do zákona promítají požadavky na zdravotní, osobnostní a fyzickou způsobilost příslušníka po dobu trvání služebního poměru. Dosavadní právní úprava neřeší tuto problematiku dostatečně jasně. To vedlo k značným aplikačním problémům, zejména při skončení služebního poměru u příslušníků, kteří uvedenou způsobilost ztratili. Zákon stanovuje, kdo je oprávněn způsobilost zjišťovat a na základě jakých kritérií se způsobilost zjišťuje. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.
K § 80
Také nová právní úprava zakládá nárok příslušníků na obdobu dosavadní preventivní rehabilitace. Dochází však k jednoduššímu způsobu vymezení okruhu příslušníků, jimž se ozdravný pobyt poskytuje. Zpřesňuje se rovněž režim poskytování ozdravného pobytu a výslovně se stanovuje případ, kdy nárok na ozdravný pobyt zaniká.
K § 81 až 84
Úprava mateřské a rodičovské dovolené vychází z obdobné úpravy obsažené v zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že zákon je komplexní úpravou služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů, byla i úprava mateřské a rodičovské dovolené transformována do tohoto zákona.
K § 85
Zákon obsahuje pouze nezbytná omezení příslušnic při výkonu služby, a to zejména v případech těhotenství a mateřství, částečně též v případě péče o děti. Zkušenosti s dosavadní právní úpravou ukazují, že přílišná omezení příslušnic v souvislosti s péčí o děti se v důsledcích obracejí proti příslušnicím, neboť jsou mnohdy faktickou překážkou pro přijetí žen do služebního poměru a jsou v podstatě diskriminující. V zájmu zachování rovného postavení mužů a žen ve služebním poměru se některá omezení týkají i příslušníků.
K § 86 až 88
Ustanovení upravuje povinnosti a odpovědnosti bezpečnostního sboru při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby. Hlavním cílem při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby je povinnost bezpečnostního sboru činit taková opatření, aby se předešlo rizikům. Preventivní činnost bezpečnostního sboru se vztahuje na všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují ve služebnách.
Povinnost bezpečnostního sboru kontrolovat účinnost a dodržování opatření k prevenci rizik a k minimalizaci neodstranitelných rizik směřuje k následnému ověření efektivity přijatých opatření. Definice prevence rizik je v souladu s rámcovou evropskou směrnicí, podle které se prevencí rizik rozumí veškerá přijatá opatření, která jsou zavedena nebo se plánují na všech stupních činnosti a která směřují k prevenci nebo snížení rizik při výkonu služby. Nelze-li rizika odstranit, je povinností bezpečnostního sboru přijmout opatření k jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví příslušníků bylo minimalizováno. Při všech opatřeních směřujících k prevenci rizik vychází bezpečnostní sbor ze všeobecných preventivních zásad, které jsou zákonem taxativně stanoveny.
Ustanovení obsahuje výčet povinností bezpečnostního sboru zejména ve vztahu ke zdravotnímu stavu příslušníka, k jeho informování o bezpečnosti a ochraně zdraví při výkonu služby, k zajištění jeho školení o právních předpisech, služebních předpisech a rozkazech, které se vztahují k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví, jakož i k ověřování jejich znalostí a kontroly jejich dodržování.
K § 89
Ustanovení obsahuje povinnost bezpečnostního sboru poskytnout příslušníku osobní ochranné prostředky. Tyto prostředky musí chránit příslušníka před riziky. Osobní ochranné prostředky musí bezpečnostní sbor udržovat v použivatelném stavu a provádět kontrolu jejich používání příslušníky. Jestliže to vyžaduje výkon služby, je bezpečnostní sbor rovněž povinen poskytnout příslušníkovi mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. Jak osobní ochranné prostředky, tak mycí, čisticí a dezinfekční prostředky poskytuje bezpečnostní sbor příslušníkovi bezplatně a jejich poskytnutí nesmí nahradit finančním plněním.
K § 90
V obdobném rozsahu jako ostatním zaměstnavatelům stanovuje zákon povinnosti bezpečnostnímu sboru při vzniku služebního úrazu.
K § 91
Ustanovení rámcově ukládá bezpečnostnímu sboru povinnost zajistit uspořádání a vybavení služebny. Cílem právní úpravy je zajištění vhodného a zdraví neohrožujícího prostředí pro výkon služby.
K § 92
Základní práva a povinnosti příslušníka v zásadě odrážejí povinnosti bezpečnostního sboru. Nejen bezpečnostní sbor má povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby vůči příslušníkovi, ale i sám příslušník má povinnost dbát o svou vlastní bezpečnost a o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání.
Další povinnosti příslušníka jsou v ustanovení taxativně stanoveny. Jedná se zejména o povinnost účastnit se školení, podrobit se stanoveným lékařským prohlídkám, očkování, vyšetření a diagnostickým zkouškám, používat osobní ochranné služební prostředky, nepožívat alkoholické nápoje a jiné návykové látky v době služby, nekouřit ve služebnách, kde vykonávají službu také nekuřáci apod.
K § 93 a 94
Ustanovení upravují prevenční povinnost bezpečnostního sboru vůči příslušníkovi a příslušníka vůči bezpečnostnímu sboru.
Bezpečnostní sbor musí zajišťovat příslušníkům takové podmínky služby, aby nedocházelo ke vzniku škod, zejména tím, že provádí kontroly plnění služebních úkolů příslušníků. Oprávnění kontroly věcí, které příslušníci vnášejí do služebny nebo je z ní vynášejí, včetně případných osobních prohlídek, při kterých musí být dodrženy stanovené postupy má zamezit vzniku škody.
Příslušník, který vykonává službu si musí počínat tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku nebo bezdůvodnému obohacení. Na hrozící škodu je povinen upozornit. Upozorňovací povinnost má rovněž v případě, nevytvoří-li mu bezpečnostní sbor potřebné podmínky pro výkon služby.
Zakročovací povinnost podle tohoto zákona k odvrácení škody má příslušník jen pokud jde o škodu hrozící bezpečnostnímu sboru. Tato povinnost není dána tehdy, brání-li mu v tom důležitá okolnost.
K § 95
Obecná odpovědnost příslušníka za škodu je založena na subjektivním principu. Je odpovědností za zaviněné porušení povinností při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním. Skutečná škoda, kterou je příslušník povinen bezpečnostnímu sboru uhradit, se přednostně hradí v penězích. Teprve souhlasí-li s tím bezpečnostní sbor, je možno uhradit škodu uvedením věci do předešlého stavu. Výše náhrady škody, kterou příslušník způsobil z nedbalosti, je limitována čtyřapůlnásobkem měsíčního služebního příjmu příslušníka. Oproti dosavadnímu trojnásobku dochází ke zvýšení limitu. Tento limit neplatí v případě, že škodu způsobil příslušník úmyslně nebo v opilosti nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek. Nižší náhrada škody, a to ve výši maximálně trojnásobku měsíčního služebního příjmu příslušníka, je stanovena pro případy porušení zakročovací povinnosti ze strany příslušníka.
Zákon stanovuje případy, kdy by bylo, s ohledem na okolnosti, nespravedlivé, požadovat na příslušníkovi náhradu škody.
K § 96
Zvláštním druhem odpovědnosti příslušníka za škodu je jeho odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, a odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů. V souladu s vyloučením smluvních prvků ze služebního poměru založeném na jiném než smluvním principu, se hmotná odpovědnost do budoucna nezakládá dohodou o hmotné odpovědnosti. Na podstatě této odpovědnosti se však nic nemění.
Hodnoty, které je příslušník povinen vyúčtovat jsou zejména hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo i jiné hodnoty. Jestliže je příslušník zařazen na služební místo, s jehož výkonem je spojena povinnost převzít hodnoty, které je povinen vyúčtovat, odpovídá za vzniklý schodek v plné výši. Ke zproštění jeho odpovědnosti, ať již zcela nebo zčásti dochází, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
Odpovídá-li za schodek několik příslušníků, určuje se podíl náhrady škody podle poměru jejich dosažených příjmů obdobně jako v úpravě platné pro zaměstnance v pracovním poměru.
K § 97
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů se týká zejména ztráty výzbroje, výstroje a jiných předmětů, které byly příslušníkovi svěřeny bezpečnostním sborem na písemné potvrzení. Náhradu za jejich ztrátu hradí příslušník v plné výši.
K § 98
Ustanovení upravuje odpovědnost bezpečnostního sboru za škodu, která vznikla příslušníkovi při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, případně pro výkon služby. Nemusí se vždy jednat o škodu na věci. Bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi i za jinou škodu na zdraví, než je škoda vzniklá služebním úrazem nebo nemocí z povolání, která mu prokazatelně vznikla při výkonu služby. Škodu hradí bezpečnostní sbor zásadně v penězích. Uvedení věci do předešlého stavu je možné pouze se souhlasem příslušníka. Výslovně se stanovuje, že bezpečnostní sbor neodpovídá příslušníkovi za škodu na věci, které použil při plnění služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu.
K § 99
V souladu se stávající právní úpravou stanovuje zákon odpovědnost bezpečnostního sboru za věcnou škodu na věcech, které příslušník nosí do služby. Nově je stanovena hranice, do níž sbor za tuto škodu odpovídá.
K § 100 až 109
Bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi, tak jako podle dosavadní právní úpravy, za škodu vzniklou služebním úrazem, pokud k tomuto úrazu došlo při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním. Bezpečnostní sbor odpovídá rovněž za škodu způsobenou příslušníkovi nemocí z povolání, jestliže konal službu před jejím zjištěním za podmínek, z nichž nemoc z povolání vzniká. Druhy náhrad poskytovaných příslušníkovi se oproti dosavadní úpravě nemění. Pouze nárok na náhradu věcné škody, která zjevně nepatří do škod na zdraví, je přesunut do té části zákona, kam svou povahou patří.
Náhradu za ztrátu na služebním příjmu po dobu dočasné neschopnosti k službě a náhradu za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti k službě se příslušníkovi v zásadě poskytují do průměrného služebního příjmu před vznikem škody. Náhrada za ztrátu na služebním příjmu náleží i v případě, že se příslušník stane uchazečem o zaměstnání a již nepobírá hmotné zabezpečení, s výjimkou, kdy hmotné zabezpečení nepobírá z jím zaviněných důvodů. Aby bylo možné vydat rozhodnutí o náhradě za ztrátu na služebním příjmu, je příslušník povinen předložit služebnímu funkcionáři doklady, které jsou rozhodné pro určení výše náhrady. Věková hranice, do které náleží příslušníkovi náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti k službě, je stanovena 65 lety věku. Nově se také výslovně zakotvuje, že náhrada za ztrátu na služebním příjmu se poskytuje jen do skončení služebního poměru, a poté jen, jestliže služební poměr skončil ze zdravotních důvodů.
Zákon také stanovuje druhy náhrad, které je bezpečnostní sbor povinen poskytnout v případě, že příslušník v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání zemře. Náhrada nákladů spojených s léčením a náhrada nákladů spojených s pohřbem se poskytne tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Výdaje na úpravu hrobu a na zřízení pomníku nebo desky může bezpečnostní sbor hradit až do výše čtyřnásobku minimální mzdy. Náhrady nákladů na výživu pozůstalých náleží členům rodiny, kterým byl příslušník povinen výživu poskytovat. Pozůstalý manžel a dítě, kterému vznikl nárok na sirotčí důchod, bude mít nárok na jednorázové odškodnění.
K § 110
Ustanovení vymezuje případy, kdy se bezpečnostní sbor, který jinak za škodu odpovídá, může této odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit. Důvodem zproštění se odpovědnosti může být buď porušení právních nebo služebních předpisů, rozkazů nadřízeného anebo opilost či zneužití jiných návykových látek příslušníkem. Jestliže výše uvedené skutečnosti byly jedinou příčinou škody, může dojít k úplnému zproštění, pokud byly jednou z příčin škody, pak může jít o zproštění částečné. Tato úprava plně koresponduje s dosavadní úpravou.
K § 111 a 112
V souladu s principy Smlouvy o Evropském společenství a směrnicí č. 75/ll7/EHS se navrhuje promítnout do zákona zásadu stejného odměňování příslušníků a příslušnic za práci stejné hodnoty a vyloučit tak možnost diskriminace při poskytování služebního příjmu. Navrhuje se, aby příslušníkovi náležel, s výjimkou zákonem stanovených případů, služební příjem poskytovaný formou taxativně stanovených složek v závislosti na rozsahu výkonu služby.
K § 113
Navrhuje se, aby nárok na základní složku služebního příjmu (základní tarif) byl v zákoně stanoven v závislosti na složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané služby a na získaných odborných zkušenostech, podmiňujících výkon služby.
K § 114
Navržená konstrukce základních tarifů, ve které je dáno odstupňování základních tarifů v tarifních třídách i v tarifních stupních, a stanovena výše konkrétního základního tarifu jako násobek oficiálně zveřejňované veličiny, umožní, aby výše základních tarifů pro příslušný rok byla zaručena přímo zákonem. Ministerstvo práce a sociálních věcí se proto navrhuje zmocnit pouze ke sdělení výše částek vypočítaných podle zákonem stanoveného postupu, které bude mít pouze informativní charakter.
Odstupňování mezi tarifními třídami se navrhuje jako kombinace lineárního zvýšení mezi tarifními třídami se shodnými kvalifikačními předpoklady pro výkon činností do nich zařazených, a mírně progresívního zvýšení mezi tarifními třídami s rozdílnými kvalifikačními předpoklady vzdělání. Mezi tarifními stupni, do kterých bude příslušník zařazován na základě hodnocení výsledků služby (praktického využívání získaných odborných zkušeností) v pravidelných tříletých cyklech, se navrhuje shodné lineární zvýšení.
Výše přibližně průměrného základního tarifu příslušníků se navrhuje stanovit jako 1,1 násobek průměrného výdělku fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosaženého podle údajů Českého statistického úřadu za l. pololetí předminulého kalendářního roku, ve kterém se budou základní tarify pro odměňování příslušníků používat. Takto zvolený poměr průměrného základního tarifu příslušníků k průměrnému výdělku v nepodnikatelské sféře zohledňuje skutečnost, že v průměrném výdělku jsou zahrnuty platy za méně kvalifikované práce, které nebudou příslušníci vykonávat, a převažující část základních tarifů v nižší úrovni, než nyní náleží příslušníkům za zákonem stanovené vyšší povinnosti a omezení. Vyšší úroveň základních tarifů současně umožní upustit v navrženém tarifním systému od poskytování některých dosud poskytovaných složek platu (například příplatek za službu v sobotu a v neděli) a omezit výši, popřípadě důvody pro poskytování některých složek služebního příjmu (osobního příplatku a odměn).
K § 115
Činnosti vykonávané příslušníky se navrhuje rozdělit na základě zhodnocení jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do 11 tarifních tříd, a to shodným způsobem jako v celé sféře veřejných služeb a správy. Navržené charakteristiky odpovídají charakteristikám páté až patnácté platové třídy v šestnáctitřídním systému schváleném v novele zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. V souladu s charakteristikami tarifních tříd provede vláda nařízením detailnější roztřídění činností bezpečnostních sborů v katalogu činností bezpečnostních sborů, s výjimkou činností zpravodajské služby, pro něž katalog činností zpravodajské služby zařazených podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do jednotlivých tarifních tříd, stanoví služebním předpisem ředitel zpravodajské služby v souladu s charakteristikami tarifních tříd uvedenými v příloze k tomuto zákonu a s přihlédnutím ke srovnatelným činnostem v katalogu činností bezpečnostních sborů. Porovnáním s katalogem činností bezpečnostních sborů by měla být pro jednotlivá služební místa určena v systemizaci tarifní třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě bude požadovat.
K § 116
K ocenění zkušeností získaných výkonem odborných činností se navrhuje odstupňovat základní tarify ve l2 tarifních stupních. V zájmu zkvalitnění výkonu služby příslušníků se navrhuje vedle výkonu služby příslušníků započítávat do praxe příslušníků pouze výkon odborných činností po získání předepsaného vzdělání, a to podle míry jeho využitelnosti k činnostem požadovaným na služebním místě, a omezit zápočet dob péče o dítě tak, aby odpovídal maximálně jednomu tarifnímu stupni.
K § 117
K ocenění přísných podmínek pro výkon služby příslušníků, věrnosti státu a ke kompenzaci zvýšených nákladů spojených s reprezentací státu se navrhuje příplatek za službu. Tímto příplatkem by měla být při zachování základních diferenciačních hledisek oceňování výkonu státní služby, rozlišena úroveň platu příslušníků a zaměstnanců v pracovním poměru. Proto se navrhuje stanovit jeho výši podílem ze základního tarifu, který bude příslušníkovi náležet. K posílení motivace přechodu osvědčených odborníků z územních organizačních jednotek do ústředí bezpečnostních sborů se při používání jednotné stupnice základních tarifů navrhuje diferencovat výši příplatku za službu podle působnosti organizačních jednotek.
K § 118
Příplatek za vedení by měl oceňovat řídící činnost vedoucího příslušníka. Z důvodů omezených prostředků na služební příjem se úroveň příplatků za vedení navrhuje v obdobné výši jako v dosavadních předpisech (zákon č. l43/l992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech a nařízení vlády č. 79/l994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád)). Rozdílný je v porovnání se stávající úpravou územní princip, na jehož základě stanoví ředitel bezpečnostního sboru výši rozpětí příplatku za vedení. Poněkud odlišně je upravena konstrukce příplatku za vedení pro příslušníky zpravodajských služeb s ohledem na jejich organizační uspořádání.
K § 119
Příplatek se navrhuje v souvislosti s rozšiřující se mezinárodní spoluprací, kdy dochází k vysílání příslušníků bezpečnostních sborů v rámci mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů mimo území České republiky. Výše zvláštního příplatku je stanovena s přihlédnutím ke specifickému režimu služby při plnění stanovených úkolů. Není proto důvod zohledňovat zvláštní režim služby zároveň v jiných složkách služebního příjmu. Z uvedených důvodů se také vylučuje nárok na poskytování odměny za služební pohotovost těmto příslušníkům.
K § 120 až 122
Navržená právní úprava služebního příjmu za službu přesčas, příplatku za službu v noci a příplatku a náhradního volna za službu ve svátek je u příslušníků obdobná jako úprava obsažená v zákoně o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, protože k rozdílné úpravě není věcný ani právní důvod.
K § 123
Navrhuje se, aby příslušníkovi byl poskytován zvláštní příplatek za službu ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách a při použití izolačních dýchacích přístrojů za shodných podmínek jako zaměstnancům podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, resp. nařízení vlády č. 252/l992 Sb., o podmínkách pro poskytování a výši zvláštního příplatku za vykonávání činností ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách, pro ostatní zaměstnance ve veřejných službách a správě, protože k rozdílné úpravě není věcný ani právní důvod.
Vedle těchto druhů příplatků se navrhuje příslušníkům poskytovat zvláštní příplatek za výkon služby ve specifických podmínkách, kdy je ohrožen jejich život nebo zdraví, popřípadě se při výkonu služby vyskytují jiná závažná rizika nebo mimořádná psychická zátěž.
K § 124
Další služební příjem se navrhuje poskytovat příslušníkům za stejných podmínek jako další plat státním zaměstnancům. K rozdílné úpravě není věcný ani právní důvod.
K § 125
Rozdíly ve výkonnosti příslušníků se navrhují diferencovat nenárokovou složkou služebního příjmu. U příslušníka, kterému je určován základní tarif v tarifních stupních, se navrhuje možnost osobního příplatku ve shodné výši jako státním zaměstnancům. U příslušníka, kterému je určován základní tarif v rámci rozpětí nejnižšího a nejvyššího základního tarifu pro tarifní třídu, do které je zařazen, a u kterého již byla vyčerpána možnost ocenění jeho mimořádné výkonnosti přiznáním nejvyššího základního tarifu, se navrhuje možnost přiznání mimořádného základního tarifu ve shodné výši, v jaké lze ostatním příslušníkům přiznat osobní příplatek.
K § 126
Navrhuje se, aby odměnou bylo možno ocenit jednorázové nebo krátkodobé intenzivnější plnění služebních úkolů, které nelze ocenit v jiných složkách služebního příjmu. Rovněž se navrhuje možnost poskytnutí odměny při významném životním výročí.
K § 127
V současné době je plat ředitele Bezpečnostní informační služby upraven zákonem č. 236/l995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce přestavitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců. Pro úplnost tohoto zákona se doporučuje uvedený odkaz na zvláštní právní předpis.
K § 128
Vzhledem k tomu, že zákon neužívá institut náhrady služebního příjmu, obsahuje úpravu poskytování služebního příjmu v případech, kdy nedochází k výkonu služby běžným způsobem, nebo nedochází k výkonu služby vůbec. Nově se zakotvují pravidla pro poskytování služebního příjmu po dobu zařazení příslušníka v jednotlivých druzích záloh, která dosud v právní úpravě služebního poměru absentovala.
Mezi ustanovení o služebním příjmu byla zařazena i ustanovení o služebním příjmu po dobu dovolené, čerpání služebního volna s poskytnutím služebního příjmu a nově také při překážkách na straně bezpečnostního sboru včetně případů, kdy byl příslušník zproštěn výkonu služby nebo bylo zrušeno rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru a příslušník z tohoto důvodu nevykonával službu. Aby byly odstraněny dosavadní nejasnosti o výši služebního příjmu v těchto případech, výslovně se tato výše stanovuje zákonem.
Příslušníkům zůstává zachováno poskytování služebního příjmu po dobu prvního měsíce, kdy byli uznáni neschopnými ke službě pro nemoc nebo úraz. Omezuje se však doba poskytování služebního příjmu v nemoci, neboť nenáleží jako dosud při každé neschopnosti k službě, ale při více neschopnostech jen po dobu 30 dnů v kalendářním roce.
K § 129
Obdobně jako v dosavadní právní úpravě zakotvuje zákon poskytování odměny za služební pohotovost.
K § 130
Vzhledem ke zvláštnímu postavení ředitele bezpečnostního sboru, který určuje služebním předpisem výši některých složek služebního příjmu příslušníků, je nezbytné stanovit funkcionáře, jenž určí tyto složky služebního příjmu řediteli bezpečnostního sboru.
K § 131 až 133
Obdobně jako v právní úpravě platné pro zaměstnance se zákonem upravuje splatnost služebního příjmu a jeho výplata. Dále se stanovují případy, kdy se ze služebního příjmu provádí srážky. Pořadí srážek ze služebního příjmu stanoví vláda nařízením.
K § 134
Výslovně se zakotvuje povinnost bezpečnostního sboru umožnit příslušníkům nahlížet do platových předpisů.
K § 135
Zákon stanovuje způsob poskytování některých složek služebního příjmu a odměny za služební pohotovost, který zjednodušuje postup při výpočtu těchto plnění.
K § 136
Obdobně, jako v návrhu služebního zákona, je zakotven informační systém o služebním příjmu. Jeho účelem je vést a zpracovávat údaje o prostředcích vynaložených na služební příjem. Z toho důvodu se stanovují konkrétní povinnosti bezpečnostnímu sboru a Ministerstvu financí.
K § 137 a 138
Úprava naturálních náležitostí je zakotvena obdobně, jako v dosavadních právních předpisech pouze s tím rozdílem, že nárok na naturální náležitosti se nově založí přímo zákonem a nikoli prováděcími právními předpisy.
Příslušník má nárok na naturální náležitosti podle toho, zda vykonává službu ve stejnokroji nebo v jiném oděvu. Jiný oděv nově zahrnuje kromě občanského oděvu i sportovní oděv, který příslušník používá v rámci stanovené služební tělesné přípravy. Údržbou naturálních náležitostí se rozumí praní, chemické čištění a opravy jednotlivých součástek stejnokroje nebo jiného oděvu příslušníka. Vzhledem k tomu, že bezpečnostní sbor nezabezpečuje příslušníkovi jiný oděv a jeho obměnu, ani údržbu stejnokroje nebo jiného oděvu, bude mu na tyto účely poskytována částečná náhrada v penězích.
Nově navrhované znění zákona nepřipouští vyplácení peněžní náhrady za neodebrané součástky stejnokroje po skončení služebního poměru.
Nově se zakotvuje nárok nejvyšších funkcionářů bezpečnostního sboru na bezplatné užívání služebního automobilu a zřízení telefonní stanice k osobní dispozici. Důvodem pro poskytnutí těchto naturálií je snaha zabezpečit co nejvyšší a nejrychlejší dosažitelnost těchto funkcionářů v případech řešení složitých bezpečnostních situací. Ředitel bezpečnostního sboru může, jestliže to vyžaduje důležitý zájem služby, rozhodnout, že služební automobil a telefonní stanici k osobní dispozici mohou užívat i další služební funkcionáři bezpečnostního sboru.
K § 139
Zákon vymezuje případy, kdy v souvislosti s výkonem služby vzniká příslušníkovi nárok na náhradu cestovních výdajů.
Nově jsou zákonem stanoveny povinnosti služebního funkcionáře, který vysílá příslušníka na služební cestu. Musí určit základní podmínky konání služební cesty a to s ohledem na plnění služebních úkolů na služební cestě a s přihlédnutím k oprávněným zájmům příslušníka.
K § 140 až 145
Zákon stanovuje, jako obdobné právní předpisy o cestovních náhradách zaměstnanců, nárok příslušníka na náhrady výdajů při vyslání na služební cestu. Obdobné stanovuje i podmínky, za nichž tento nárok vzniká. Výdaje musí příslušník vynaložit v souladu se stanovenými podmínkami služební cesty a musí je prokázat. Zákon stanovuje, že stravné poskytované příslušníkovi, který je vyslán na služební cestu, se stanoví stejným způsobem, jako zaměstnanci na pracovní cestě.
K § 146 až 150
Úprava, která se vztahuje na náhrady cestovních výdajů při služební cestě příslušníka na území České republiky, se vztahuje i na náhrady cestovních výdajů při zahraniční služební cestě příslušníka, jestliže tento zákon nestanovuje jinak. V souladu s obecnou úpravou zakotvuje zákon nárok příslušníka na jízdné, stravné, kapesné a další náhrady spojené se zahraniční služební cestou.
K § 151 až 156
Zákon upravuje nároky příslušníka, který byl vyslán na studijní pobyt nebo studuje v jiném místě než je jeho služební působiště a příslušníka, který byl vyslán na ozdravný pobyt, převeden na jiné služební místo v jiném místě služebního působiště, přijat do služebního poměru, pověřen zastupováním nebo převelen.
Zákon upravuje podmínky, za kterých je příslušníkovi zařazenému do zálohy pro službu v zahraničí přiznávána náhrada výdajů. Cestovní náhrady ve vymezeném rozsahu lze poskytnout i členu rodiny příslušníka, jestliže s ním cestuje do zahraničí, a to na základě rozhodnutí služebního funkcionáře.
Nově se stanovuje rozsah nároku na cestovní náhrady při cestách konaných v místě služebního působiště příslušníka. Náleží mu obdobné náhrady výdajů jako při služební cestě.
Příslušníkovi, který je zařazen do zálohy pro službu v zahraničí, se poskytuje náhrada některých výdajů v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí. Vylučuje z tohoto ustanovení příslušníka, který provádí pasové a celní odbavování osob a zboží překračujících státní hranice v prostoru vymezeném podle mezinárodních smluv, který je jeho místem služebního působiště a příslušníka působícího v rámci jednotky mnohonárodnostních sil nebo mezinárodních policejních sborů, kterému náleží náhrady cestovních výdajů jako při zahraniční služební cestě.
K § 157
Zákon upravuje také možnost paušalizování náhrad cestovních výdajů, poskytování záloh na náhrady cestovních výdajů, uznávání neprokázaných náhrad výdajů služebním funkcionářem a uplatňování nároku na úhradu nákladů služební cesty příslušníka a způsob jejího vyúčtování. Pro účely zahraničních služebních cest upravuje obligatorní poskytování zálohy ve výši a měně, která odpovídá předpokládané době trvání a podmínkám zahraniční služební cesty. Zákon také ukládá příslušníkovi povinnost oznámit služebnímu funkcionáři změnu skutečností, které jsou rozhodné pro poskytování náhrad cestovních výdajů.
K § 158
V souladu s tradiční úpravou cestovních náhrad pro příslušníky upravuje zákon poskytování náhrady prokázaných stěhovacích výdajů v případě, že se příslušník přestěhuje do obce, v níž pominou důvody pro poskytování náhrad výdajů souvisejících se vznikem a změnou služebního poměru. Příslušníkovi lze přiznat také náhradu nezbytně nutných prokázaných výdajů spojených s malováním a úpravou bytu a to až do výše 15 000 Kč.
K § 159 a 160
Zakotvení nároku na odchodné vychází z dosavadní právní úpravy. V souladu s konstrukcí služebního poměru jako celoživotního povolání je k ocenění dlouholeté služby zvýšena maximální výměra odchodného na osminásobek měsíčního služebního příjmu. Protože se jedná o výsluhový nárok, není nárok ani výše nároku podmiňována způsobem nebo důvodem skončení služebního poměru. Oproti dosavadní úpravě se výslovně upravuje poskytování odchodného při opakovaném skončení služebního poměru.
K § 161 až 167
Konstrukce výsluhového příspěvku vychází z obdobného nároku obsaženého v dosavadní právní úpravě - z příspěvku za službu. Na rozdíl od dosavadního právního stavu se pro nárok na výsluhový příspěvek zpřísňuje podmínka trvání služebního poměru, a to z deseti na patnáct let. Takové řešení je opět v souladu se zásadou celoživotní služby. Výměra výsluhového příspěvku je nastavena tak, aby motivovala k dlouhodobé službě, ale zároveň umožňovala důstojný odchod ze služebního poměru na sklonku produktivního věku. Přispívá tak i ke generační obměně bezpečnostního sboru. Výsluhový příspěvek náleží bez ohledu na způsob skončení služebního poměru. Nenáleží však příslušníkovi, jehož služební poměr skončil propuštěním z důvodu pravomocného odsouzení pro zvlášť závažný trestný čin spáchaný úmyslně.
Výsluhový příspěvek bude napříště valorizován nižším procentem než dosud a shodně s valorizací výsluhového příspěvku vojáků bude zvyšovaná částka odpovídat polovině procentního zvýšení důchodů z důchodového pojištění.
Na rozdíl od připravovaného zákona státní službě není zakládán nárok na přídavek k důchodu, ale stanoví se, že výsluhový příspěvek se poskytuje při souběhu nároku na výplatu důchodu z důchodového pojištění pouze ve výši rozdílu mezi příspěvkem a důchodem. Zákon také vylučuje souběžnou výplatu výsluhového příspěvku s výsluhovým příspěvkem vojáků z povolání. Řeší také zastavení výplaty výsluhového příspěvku po opětovném vzniku služebního poměru.
Zákon stanovuje nezbytné povinnosti příjemců výsluhového příspěvku, jejichž absence v současné právní úpravě činí v praxi značné problémy.
K § 168
Nová úprava úmrtného zpřísňuje podmínky nároku na úmrtné. Úmrtné je určeno, v souladu s principem výsluhovosti, jen pro případ úmrtí příslušníka ve služebním poměru na dobu neurčitou.
K § 169 a 228
Vzhledem k značné rozdílnosti dosavadního zápočtu dob rozhodných pro účely nároků souvisejících se skončením služebního poměru, se do doby rozhodné započtou doby trvání služebního poměru podle tohoto zákona a služebního poměru vojáka z povolání. Na základě přechodných ustanovení se započtou také některé další doby. Ty budou ke dni účinnosti zákona započteny příslušníkům jednotlivých bezpečnostních sborů zvlášť.
K § 170 až 172
Pro účely výsluhových nároků se jeví nezbytným vyjádřit definici měsíčního služebního příjmu. Ten se stanovuje jako hrubý služební příjem za dobu posledního kalendářního roku, a nikoli jako příjem dosahovaný v posledním měsíci trvání služebního poměru proto, aby co nejvíce vyjadřoval průměrný příjem v období před skončením služebního poměru a aby současně nemohl být v posledním kalendářním měsíci účelově zvýšen.
Stanovují se časové hranice, v nichž se vyplácí jednotlivé nároky. Současně se zavádí možnost provádět srážky z výsluhových nároků ve prospěch bezpečnostního sboru.
K § 173 a 174
Zákon vymezuje, kdo je účastníkem řízení ve věcech služebního poměru. Oproti stávající právní úpravě není za účastníka řízení považován bezpečnostní sbor, který prostřednictvím služebního funkcionáře ve věcech služebního poměru rozhoduje. Odkazem na občanský zákoník se upravuje způsobilost účastníků k právním úkonům.
K § 175 a 176
Zákon vymezuje předmět řízení ve věcech služebního poměru a zároveň z řízení vylučuje řízení přijímací, provádění služebního hodnocení a vydávání rozkazů, které se týkají výkonu služby. Tím je vylučuje i z rozhodování podle tohoto zákona a v konečném důsledku i z přezkoumávání soudů.
K § 177 až 178
Zákon umožňuje, obdobně jako v jiných druzích řízení upravených právním řádem, aby se účastník řízení nechal zastupovat jinou fyzickou nebo právnickou osobou, kterou si zvolí.
K § 179
Na rozdíl od dosavadní právní úpravy služebného poměru stanoví zákon jednoznačně práva a povinnosti účastníků řízení.
K § 180 až 182
Zákon upravuje náležitosti podání, způsob jeho doručování bezpečnostnímu sboru a postup služebních funkcionářů po chybném doručení tohoto podání. Obdobně jako v obecné úpravě řízení se zákonem vymezuje způsob doručování rozhodnutí účastníkovi. Oproti dosavadní úpravě se však ustanovení o doručování zpřesňuje. Zákonem je upraveno také hrazení nákladů řízení ve věcech služebního poměru.
K § 183 až 187
Přestože je řízení ve věcech služebního poměru samostatným druhem řízení, je průběh řízení upraven obdobně jako průběh řízení podle správního řádu. Zákon zpřesňuje úpravu zahájení řízení a ukládá služebnímu funkcionáři příslušníka o zahájení řízení písemně vyrozumět.
Nově se upravují případy, kdy dochází k zastavení řízení. Ty v současné úpravě chybějí a v praxi se v některých případech řízení formálně neukončovalo. Precizněji jsou upraveny také podklady rozhodnutí. Zde se také upravuje řešení tzv. předběžné otázky. Obdobně, jako v dosavadní právní úpravě služebního poměru, jsou zakotveny náležitosti rozhodnutí, jeho pravomocnost a vykonatelnost.
K § 188 až 190
Zvláštní důvod propuštění spočívající v porušení slibu vyžaduje i zvláštní řízení o tomto propuštění (sleduje se zejména rychlost provedení tohoto řízení). Z toho důvodu se stanovuje kratší lhůta pro podání odvolání příslušníka proti rozhodnutí o propuštění.
K § 191 až 194
Zákon reaguje na některé odlišnosti řízení o uložení kázeňského trestu a odstraňuje dosavadní absenci úpravy některých zásadních postupů při řízení o uložení kázeňského trestu. Oproti dosavadní úpravě se výslovně zakotvuje možnost společného projednání více kázeňských přestupků a také se vylučuje společné řízení o kázeňském přestupku a o přestupku. Rámcově se vymezuje, za jaké jednání lze uložit kázeňský trest odnětí hodnosti, a to zejména pro jeho závažné důsledky na existenci služebního poměru. Zákon nově obsahuje výslovné ustanovení o prezumpci neviny. Na příslušníka, proti kterému se vede řízení o uložení kázeňského trestu se hledí “ex lege”, jako by byl nevinen, dokud není uložení kázeňského trestu pravomocné.
Zákon nově upravuje postoupení věci, jestliže se zjistí, že projednávané jednání není kázeňským přestupkem, ale trestným činem.
Na rozdíl od dosavadní právní úpravy stanoví zákon důvody pro zastavení řízení o kázeňském přestupku. Důvody zastavení tohoto řízení jsou odlišné od důvodů zastavení řízení o ostatních věcech služebního poměru a vyžadují samostatné zakotvení.
Jestliže je služebním funkcionářem projednáván přestupek, postupuje se v některých zákonem vymezených případech podle zákona o přestupcích.
K § 195 a 196
Ustanovení o přezkoumání nepravomocných rozhodnutí vycházejí ze současného právního stavu. Prodlužuje se pouze lhůta pro vyřízení odvolání na 90 dnů od doručení odvolání, aby odvolací orgán mohl důkladně projednat odvolání, a stanoví se kdo v jednotlivých případech rozhoduje o rozkladu. I nadále právní úprava počítá s projednáváním odvolání (rozkladu) v odvolací komisi.
K § 197 až 199
Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se podrobněji upravuje postup při projednávání mimořádných opravných prostředků. Dosavadní právní úprava vedla k aplikačním obtížím. Proto se taxativně stanovují důvody pro obnovu řízení a vydání nového rozhodnutí v téže věci; stanovuje se, kdo v novém řízení rozhoduje a že se nelze proti novému rozhodnutí ve věci odvolat.
Stanovují se také pravidla pro postup při přezkumném řízení, která v dosavadní právní úpravě absentují. Nově se dává možnost služebnímu funkcionáři, případně odvolacímu orgánu, plně vyhovět podnětu příslušníka k přezkoumání rozhodnutí. Tím se v celé řadě případů zjednoduší a zrychlí náprava nesprávných rozhodnutí.
Již tradičně se zakotvuje institut poradní komise. Ten připravuje služebnímu funkcionáři podklady pro rozhodnutí o odvolání.
K § 200
Ustanovení o výkonu rozhodnutí odstraňuje dosavadní nejasnosti v oblasti oprávnění bezpečnostního sboru při výkonu rozhodnutí. Z povahy věci je zřejmé, že upravit lze pouze výkon peněžitých plnění ze strany příslušníka. Vzhledem k tomu, že by bylo velmi obtížné, aby bezpečnostní sbor prováděl výkon rozhodnutí jinými způsoby než srážkami ze služebního příjmu nebo z výsluhových nároků, omezuje se úprava výkonu rozhodnutí na tyto způsoby.
K § 201
Návrh předpokládá, obdobně jako dosud, přezkoumání pravomocných rozhodnutí ve věcech služebního poměru soudem. Stanovuje také lhůtu pro podání žaloby a případy, kdy má podání žaloby za následek odložení vykonatelnosti rozhodnutí.
K § 202 až 205
Zákon upravuje v nezbytném rozsahu vztahy mezi bezpečnostním sborem a odborovými orgány. Zakotvuje právo příslušníků na informace a projednání záležitostí, které se týkají výkonu služby, působnost odborové organizace, obsah kolektivní dohody a vymezuje ochranu odborových funkcionářů a zabezpečení činnosti odborových organizací.
K § 206
Zákon používá řadu pojmů, které se opakují ve více právních institutech tímto zákonem upravených, a jejichž význam je třeba definovat.
K § 207
Zákon v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů upravuje vedení osobní evidence o příslušníkovi a upravuje nakládání s těmito údaji i po skončení služebního poměru. Ustanovení je zpracováno v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.
K § 208
Nově je koncipováno služební hodnocení, jako základní podklad pro rozhodování ve věcech služebního poměru. Služební hodnocení nebude mít, na rozdíl od dosavadního stavu, bezprostřední právní důsledky, které spočívají v převedení na jinou funkci nebo propuštění ze služebního poměru, nejde-li o příslušníka zařazeného ve služebním poměru na dobu určitou. Služební hodnocení však bude hrát rozhodující roli zejména pro postup do vyšší služební hodnosti a bude současně nástrojem k personální práci služebního funkcionáře s příslušníkem, ve vztahu k jeho dalšímu odbornému růstu. Jestliže bude příslušník dosahovat opakovaně neuspokojivých výsledků ve výkonu služby, může být, s ohledem na porušování služebních povinností, propuštěn ze služebního poměru v důsledku uložení kázeňského trestu odnětí služební hodnosti.
K § 209
Obdobně jako dosavadní právní úprava upravuje také návrh zákona důvody neplatnosti právního úkonu příslušníka.
K § 210 až 216
V souladu s obecnou právní úpravou se i pro účely služebního poměru vymezují podmínky promlčení, stanoví se lhůty k uplatnění peněžitých nároků a upravuje se počítání času. Vymezují se také případy, kdy dochází k zániku práva. Shodně s úpravou obsaženou v zákoníku práce jsou upraveny přechody nároků ze služebního poměru v případě, že příslušník zemře.
K § 217
Vzhledem k tomu, že služební poměr je odlišný od pracovněprávního vztahu, vyžaduje si také jinou úpravu bezdůvodného obohacení. Povinnost vrátit bezdůvodného obohacení je možno stanovit příslušníku jen tehdy, jestliže vykonatelné rozhodnutí služebního funkcionáře, kterým příslušník peněžitý prospěch získal, bylo v následném řízení zrušeno.
K § 218
Zákon ukládá povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se příslušník dozvěděl při výkonu služby, a jejichž sdělení jiným osobám by mohlo vést k ohrožení důležitého zájmu služby, i na dobu po skončení služebního poměru.
K § 219 až 227
Zákon upravuje přechod stávajících příslušníků do služebního poměru podle nového zákona. S ohledem na vzdělanostní strukturu bezpečnostních sborů stanoví také dostatečně dlouhé období, po něž může příslušník vykonávat služební místo, pro které nesplňuje stanovený stupeň vzdělání. Po tuto dobu však je zařazen ve služebním poměru na dobu určitou.
Nová úprava reaguje na další právní vztahy, které je nutno v souvislosti s účinností zákona řešit.
Zákon dává možnost příslušníkům ukončit činnosti, které podle nového zákona nemohou nadále vykonávat. Při ukončení této činnosti musí byt dodrženy právní předpisy, které toto ukončení upravují. Zachovávají se právní vztahy vzniklé dohodami o rozšíření nebo zvýšení vzdělání podle dosavadních předpisů. Řešeny jsou i otázky spojené s poskytováním náhrad cestovních výdajů při přechodu na novou právní úpravu.
K § 228 až 230
Aby byly odstraněny pochybnosti o rozsahu započtených dob pro účely výsluhových nároků při budoucím skončení služebního poměru příslušníka, započtou se dosud vysloužené doby každému z příslušníků a k tomu budou posléze přičítány doby trvání služebního poměru podle tohoto zákona. Zohledněny budou také doby pracovního poměru, které se již v současné době zohledňují ve vztahu k celníkům a příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky. Obdobně, jako dosavadní právní úprava, obsahuje návrh zákona vyloučení zápočtu některých dob trvání služebního poměru, které příslušník vykonával ve složce Státní bezpečnosti, Vojenské kontrarozvědce, apod.
Vzhledem k nové úpravě výsluhových nároků, pro něž jsou stanoveny přísnější podmínky, umožňuje zákon poskytnutí příspěvku za službu podle dosavadních předpisů příslušníkovi, jehož služební poměr skončí do 3 let po nabytí účinnosti zákona a nesplní podmínky nároku na výsluhový příspěvek.
Pokud byl podle dosavadních předpisů poskytován příspěvek za službu, stává se tento příspěvek výsluhovým příspěvkem podle tohoto zákona. Jeho výše a způsob jeho stanovení vychází z dosavadních právních předpisů. Aby byla odstraněna přílišná tvrdost pro příslušníky, kterým příspěvek za službu zanikl podle dosavadní nestejné úpravy nároku na starobní důchod, obnovuje se nárok na příspěvek za službu a stává se dnem účinnosti zákona výsluhovým příspěvkem.
K § 231
Toto ustanovení řeší případy, kdy bylo zahájeno řízení ve věcech služebního poměru podle dosavadních právních předpisů.
K § 232
Aby byla překlenuta doba do vydání prováděcích předpisů, které budou obsahově shodné s již existujícími předpisy platnými pro ostatní zaměstnance, navrhuje se, aby se příslušníci po přechodnou dobu řídili těmito předpisy.
K § 233
V souvislosti s novou právní úpravou služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů se zrušují dosavadní právní předpisy, které služební poměry upravovaly.
K § 234
Účinnost zákona se navrhuje k 1. lednu 2003.
V Praze dne 29. října 2001
předseda vlády
ministr vnitra
Platné znění části zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 2
(1) Podle tohoto zákona jsou pojištěni, pokud splňují podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění a jsou činni v České republice:
a) zaměstnanci v pracovním poměru,
b) členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
c) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
d) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
e) soudci,
f) členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění,
g) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
h) členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv (a ředitel Bezpečnostní informační služby),
ch) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
i) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,
j) osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
k) osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění,
l) studenti a žáci
(dále jen "zaměstnanci").
(2) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.
Platné znění části zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 2
Osobní rozsah nemocenské péče v ozbrojených silách
(1) Účastníky nemocenské péče v ozbrojených silách (dále jen "účastníci") jsou
a) příslušníci ozbrojených sil v činné službě (dále jen "vojáci"),
(b) příslušníci Policie České republiky a příslušníci ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb (dále jen "příslušníci bezpečnostních sborů", bezpečnostní sbory"),
c) příslušníci Celní správy České republiky (dále jen "celník"),
d) příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen "příslušníci hasičského záchranného sboru"),)
(e)) b) žáci vojenských škol, kteří nejsou vojáky (dále jen "žáci vojenských škol"),
c) příslušníci bezpečnostních sborů.1)
___________________
1) Zákon č. .../.... Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
(1)) 1a) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
(2) Nemocenská péče v ozbrojených silách (dále jen "nemocenská péče") se vztahuje v rozsahu dále uvedeném i na rodinné příslušníky účastníků, nejsou-li sami účastníky podle tohoto zákona nebo nejsou-li pojištěni nebo zabezpečeni podle jiných předpisů; nevztahuje se na rodinné příslušníky vojáků základní služby a vojáků v záloze povolaných k vojenské činné službě.
§ 4
Vznik účasti na nemocenské péči a její zánik
(1) Účast vojáků(, celníků, příslušníků hasičského záchranného sboru) a příslušníků bezpečnostních sborů na nemocenské péči vzniká dnem nastoupení činné služby v ozbrojených silách (,služby v Celní správě České republiky, služby v Hasičském záchranném sboru České republiky) nebo služby v bezpečnostních sborech a zaniká dnem propuštění z (této) činné službynebo dnem skončení služebního poměru.
(2) U žáků vojenských škol vzniká účast na nemocenské péči dnem nástupu do vojenské školy a zaniká dnem propuštění z ní.
§ 7
(1)) Preventivní a léčebnou péči plánují, organisují, řídí a kontrolují v mezích své působnosti ministerstva financí, obrany a vnitra svými orgány zdravotnické služby (dále jen "orgány zdravotnické služby"). Jak se zřizují a provozují zdravotnická zařízení ozbrojených sil(, Celní správy České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky) a bezpečnostních sborů, stanoví ministři financí, obrany a vnitra.
§ 8
Orgány zdravotnické služby jsou oprávněny činit všechna opatření potřebná k zajištění preventivní a léčebné péče v ozbrojených silách(, Celní správě České republiky, Hasičském záchranném sboru České republiky) a bezpečnostních sborech; mohou zejména nařídit
a) povinná lékařská vyšetření a diagnostické zkoušky,
b) povinné hlášení určitých nemocí nebo jiných skutečností významných s hlediska zajištění preventivní a léčebné péče,
c) provádění hromadných preventivních a léčebných opatření, jakož i opatření protiepidemických,
d) povinné léčení určitých nemocí.
(§ 15
Služební příjem v nemoci
(1) Celníkovi, příslušníkovi hasičského záchranného sboru a příslušníku bezpečnostního sboru, kteří byli uznáni pro nemoc, zranění nebo jiný úraz dočasně neschopnými služby (dále jen „neschopni služby“, „neschopnost k službě“), náleží po dobu jednoho měsíce služební příjem.
(2) Při neschopnosti k službě pro zranění nebo jiný úraz, způsobený celníkovi, příslušníkovi hasičského záchranného sboru nebo příslušníku bezpečnostního sboru v přímé souvislosti s výkonem služby, trvá nárok na služební příjem nejdéle po 12 měsíců od počátku neschopnosti k službě.)
Nemocenské
§ 16
(1) Nemocenské náleží(, s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2,) vojáku z povolání(, celníkovi, příslušníkovi hasičského záchranného sboru) a příslušníku bezpečnostního sboru, kteří byli uznáni neschopnými služby, trvá-li neschopnost k službě déle než měsíc; při lázeňském léčení náleží nemocenské až po uplynutí (jednoho) měsíce neschopnosti k službě, pokud se toto léčení poskytuje mimo řádnou dovolenou.
(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny po uplynutí jednoho měsíce neschopnosti k službě nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity podle předpisů vydaných na základě § 32 odst. 3. Nemocenské se však poskytuje nejdéle do konce jednoho roku od počátku neschopnosti k službě (dále jen „podpůrčí doba“). Ministerstva financí, obrany a vnitra mohou výjimečně prodloužit podpůrčí dobu nejvýše o 12 měsíců, jestliže je možno na základě vyjádření lékařské komise očekávat, že voják z povolání(, celník, příslušník hasičského záchranného sboru) nebo příslušník bezpečnostního sboru v této době nabude schopnosti k službě. Je-li prodloužena podpůrčí doba (v případech uvedených v § 15 odst. 2, náleží) vojáku z povolání(, celníkovi, příslušníkovi hasičského záchranného sboru) a příslušníku bezpečnostního sboru, který má nárok na náhradu platu po dobu delší než jeden měsíc, náleží mu nemocenské až po uplynutí 12 měsíců od počátku neschopnosti k službě.
(3) Při nové neschopnosti k službě se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období neschopnosti k službě, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem nové neschopnosti k službě. Tato období se však nezapočtou
a) jestliže od skončení poslední neschopnosti k službě trval výkon služby aspoň 6 měsíců, nebo
b) jestliže nová neschopnost k službě byla způsobena zraněním nebo jiným úrazem v souvislosti s výkonem služby nebo nemoci z povolání.
Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí pracovní neschopnosti způsobené zraněním nebo jiným úrazem v souvislosti s výkonem služby nebo nemocí z povolání.
(4) Příslušníku bezpečnostního sboru, který je poživatelem starobního nebo plného invalidního důchodu, se nemocenské poskytuje při téže neschopnosti k službě po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce; toto omezení neplatí, jestliže neschopnost k službě vznikla služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
___________________
2) § 68 odst. 3 písm. b) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
§ 136 odst. 5 písm. b) zákona č. .../.... Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
§ 20
(1) Nárok na služební příjem v nemoci a nemocenské nemá, kdo si přivodil neschopnost k službě
a) v úmyslu vyhnout se výkonu služby, nebo
b) zaviněnou účastí ve rvačce, nebo
c) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků, nebo
d) při spáchání úmyslného trestného činu, za něž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.
(2) Rodinným příslušníkům vojáka z povolání(, celníka, příslušníka hasičského záchranného sboru) nebo příslušníka bezpečnostního sboru může být v těchto případech vyplácena podpora až do výše tří čtvrtin nemocenského; vojáku z povolání(, celníkovi, příslušníkovi hasičského záchranného sboru) nebo příslušníku bezpečnostního sboru, kteří nemají rodinné příslušníky, může být v případech uvedených v předcházejícím odstavci pod písm. b), c) a d) vyplácena podpora až do výše poloviny nemocenského.
§ 21
(1) Ministři obrany a vnitra upraví ve vzájemné dohodě náležitosti vojáků, kteří nejsou vojáky z povolání, a žáků vojenských škol při jejich neschopnosti k službě a stanoví způsob jejich zabezpečení, jestliže v ochranné lhůtě trvá nebo vznikne dočasná neschopnost k práci pro nemoc nebo úraz a jestliže nejsou zabezpečeni podle jiných předpisů.
(2) Osobám, jimž byla způsobena újma na zdraví v souvislosti s činností ozbrojených sil(, Celní správy České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky) nebo bezpečnostních sborů, může být poskytnuto výjimečně nemocenské, nejsou-li pojištěny nebo zabezpečeny podle jiných předpisů. Podrobnosti stanoví ministři financí, obrany, vnitra a spravedlnosti.
§ 26
Příspěvek na pohřeb vojáka
(1) Zemřel-li mimo dobu branné pohotovosti státu voják(, celník, příslušník hasičského záchranného sboru) nebo příslušník bezpečnostního sboru v místě, v němž dlel ze služebních důvodů a které není jeho trvalým bydlištěm, poskytne příslušný útvar na přání pozůstalých úhradu nutných výdajů na jednoduchou rakev s kovovou vložkou a úhradu poplatků a dopravného za převoz do místa pohřbu pohřebním autem a při velké vzdálenosti drahou.
(2) Na přání pozůstalých vypraví zemřelému vojáku jednoduchý pohřeb v místě posádky útvar svým nákladem. Plnění podle předchozího odstavce v tomto případě nenáleží.
§ 31
(1) Ministerstva financí, obrany, vnitra a spravedlnosti ve své působnosti řídí a kontrolují nemocenskou péči. (Ministerstvo vnitra plní tyto úkoly také pro ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, bezpečnostní služby a Hasičský záchranný sbor České republiky.)
(2) Poskytování dávek nemocenské péče zabezpečuje Ministerstvo obrany pro vojáky, Ministerstvo financí pro (celníky, Ministerstvo obrany pro vojáky,) příslušníky Celní správy České republiky, Ministerstvo vnitra pro příslušníky Policie České republiky a (pro příslušníky) (h)Hasičského záchranného sboru České republiky a Ministerstvo spravedlnosti pro příslušníky Vězeňské služby České republiky; (poskytování těchto dávek příslušníkům ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních) pro příslušníkyzpravodajských služeb zabezpečují (tyto sbory a služby) poskytování těchto dávek zpravodajské služby.
§ 34
(1) Státní orgány, jakož i rozpočtové a hospodářské organizace jsou povinny vyhovět v mezích své působnosti žádostem orgánů ozbrojených sil a bezpečnostních sborů ve věcech nemocenské péče a podávat jim bezplatně sdělení pro její provádění a správu.
(2) Zdravotnická zařízení jsou povinna do tří dnů písemně oznámit příslušnému útvaru přijetí vojáka(,.celníka, příslušníka hasičského záchranného sboru) nebo příslušníka bezpečnostního sboru do ústavního ošetřování, i jeho propuštění.
Platné znění části zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 47
(1) Soud může uložit trest ztráty vojenské hodnosti, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavržitelné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta.
(2) Soud může uložit tento trest též vedle jiného trestu, jestliže to vzhledem k povaze spáchaného trestného činu vyžaduje kázeň a pořádek v ozbrojených silách (nebo v ozbrojeném sboru).
§ 48
Ztráta vojenské hodnosti záleží v tom, že se odsouzenému snižuje hodnost ve vojsku na hodnost vojína (a odnímá se mu jeho hodnost v ozbrojeném sboru).
§ 79
(1) Trestní sazby odnětí svobody stanovené v tomto zákoně se u mladistvých snižují na polovinu, přičemž však horní hranice trestní sazby nesmí převyšovat pět let a dolní hranice jeden rok.
(2) V případě, že mladistvý spáchal trestný čin, za který tento zákon ve
(3) Soud může uložit trest odnětí svobody na pět až deset let mladistvému též tehdy, jestliže spáchal jako voják za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu nebo za bojové situace trestný čin, za který tento zákon ve
___________________
1) Zákon č. .../.... Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
(1)) 1a)Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
(1a)) 1b)Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
§ 89
(1) Trestným činem se rozumí jen čin soudně trestný, a pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá něco jiného, též příprava k trestnému činu, pokus trestného činu, organizátorství, návod a pomoc.
(2) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých poměrů povinen.
(3) Pokračováním v trestném činu se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku.
(4) Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán
a) obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
b) před více než dvěma osobami současně přítomnými.
(5) Trestný čin je spáchán se zbraní, jestliže pachatel nebo s jeho vědomím některý ze spolupachatelů užije zbraně k útoku, k překonání nebo zamezení odporu anebo jestliže ji k tomu účelu má u sebe; zbraní se tu rozumí, pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá něco jiného, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.
(6) Trestný čin je spáchán násilím i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí.
(7) Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví
a) zmrzačení,
b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,
c) ochromení údu,
d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,
e) poškození důležitého orgánu,
f) zohyždění,
g) vyvolání potratu nebo usmrcení plodu,
h) mučivé útrapy, nebo
ch) delší dobu trvající porucha zdraví.
(8) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.
(9) Veřejným činitelem je volený funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník orgánu státní správy a samosprávy, soudu nebo jiného státního orgánu nebo příslušník ozbrojených sil nebo (ozbrojeného) bezpečnostního sboru, soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu,1b) pokud se podílí na plnění úkolů společnosti a státu a používá přitom pravomoci, která mu byla v rámci odpovědnosti za plnění těchto úkolů svěřena. Při výkonu oprávnění a pravomocí podle zvláštních právních předpisů1a) je veřejným činitelem také fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, vodní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží. K trestní odpovědnosti a ochraně veřejného činitele se podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s jeho pravomocí a odpovědností. Funkcionář nebo jiný odpovědný pracovník státního orgánu, samosprávy, ozbrojených sil nebo (ozbrojeného) bezpečnostního sboru cizího státu, se za těchto podmínek považuje za veřejného činitele, pokud tak stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(10) Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.
(11) Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč. Těchto částek se užije obdobně pro určení výše prospěchu a hodnoty věci.
(12) Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav.
(13) Věcí se rozumí i ovladatelná přírodní síla. Ustanovení o věcech se vztahují i na cenné papíry.
(14) Vloupáním se rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly.
(15) Kde tento zákon spojuje s uplynutím určité doby nějaký účinek, nezapočítává se do ní den, kdy nastala událost určující její začátek.
(16) Za organizaci se pro účely trestního zákona považuje též fyzická osoba, která provozuje podnikatelskou činnost podle zvláštního zákona.
(17) Zločinné spolčení je společenstvím více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na dosahování zisku soustavným pácháním úmyslné trestné činnosti.
(18) Uvést někoho v omyl či využít něčího omylu lze i provedením zásahu do programového vybavení počítače nebo provedením jiné operace na počítači, zásahu do elektronického nebo jiného technického zařízení, včetně zásahu do předmětů sloužících k ovládání takového zařízení vybavených mikročipem, magnetickým, optickým nebo jiným speciálním záznamem, anebo využitím takové operace či takového zásahu provedeného jiným.
§ 90
(1) Jestliže k spáchání trestného činu tento zákon vyžaduje zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, může být pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu pouze osoba, která má požadovanou vlastnost, způsobilost nebo postavení. Pachatelem nebo spolupachatelem trestného činu vojenského podle hlavy dvanácté
(2) Jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná.
(3) Organizátorem, návodcem nebo pomocníkem trestného činu uvedeného v odstavcích 1 a 2 může být i osoba, která nemá vlastnost, způsobilost nebo postavení tam vyžadované.
(4) Kde se v tomto zákoně mluví o vojáku, rozumí se jím
a) voják v činné službě,
b) osoba, která se povoláním k zvláštní službě stala příslušníkem ozbrojených sil,
(c) příslušník vojensky organizovaného nebo jiného sboru, jehož příslušníci podléhají podle zvláštních zákonů ustanovením o trestných činech vojenských, je-li v činné službě,)
(d)) c)voják (nebo příslušník sboru uvedeného pod písmenem c)) mimo činnou službu, je-li ve služebním stejnokroji, nebo
(e)) d)válečný zajatec.
(5) Kde se v tomto zákoně mluví o vojenské službě nebo o vojenské povinnosti, rozumí se tím služba nebo povinnost osob uvedených v odstavci 4.
(6) Ustanovení § 27, 274, §279, § 285, 286 a § 288a se vztahují též na příslušníky bezpečnostního sboru.
§ 97
Sabotáž
(1) Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost republiky zneužije svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce nebo se dopustí jiného jednání k tomu, aby
a) mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu státního orgánu, ozbrojených sil nebo (ozbrojeného) bezpečnostního sboru, hospodářské organizace nebo jiné instituce, nebo
b) způsobil v činnosti takového orgánu anebo takové organizace nebo instituce poruchu nebo jinou závažnou škodu,
bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.
(2) Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo
b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(3) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt,
b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu nebo jiný zvlášť závažný následek, nebo
c) zorganizuje-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
§ 288a
Porušování služebních povinností
(1) Kdo ke škodě součásti ozbrojených sil nebo (ozbrojeného) bezpečnostního sboru neplněním uložených služebních povinností, byť i z nedbalosti, podstatně sníží použitelnost výzbroje, výstroje nebo jiných věcných prostředků, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
(2) Kdo bez oprávnění užije věcného prostředku větší hodnoty uvedeného v odstavci 1 k účelu, pro který není určen, nebo k takovému užití dá souhlas, nebo kdo zneužije nebo umožní zneužití podřízených k mimoslužebním úkonům, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 2 sobě nebo jinému značný prospěch, nebo
b) způsobí-li úmyslně spáchaným činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 snížení bojeschopnosti, značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
(4) Odnětím svobody na pět až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li úmyslně čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu nebo za bojové situace.
Platné znění části zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené,
o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 33
(1) Ustanovení tohoto zákona o dávkách v mateřství platí obdobně pro vojákyně z povolání a příslušnice (Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, ostatních) bezpečnostních sborů (a bezpečnostních služeb a příslušnice Celní správy a příslušnice Hasičského záchranného sboru České republiky) zabezpečené nemocenskou péčí v ozbrojených silách.11)
(2) zrušen
(3) zrušen
Ustanovení § 12a tohoto zákona platí obdobně pro vojáky z povolání a příslušníky (Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, ostatních) bezpečnostních sborů (a bezpečnostních služeb a příslušníky Celní správy České republiky a příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky) zabezpečené nemocenskou péčí v ozbrojených silách.
___________________
11)Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách.
Platné znění části zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru
nad bezpečností práce
s vyznačením navrhovaných změn
Působnost, úkoly a oprávnění orgánů a organizací
státního odborného dozoru
§ 3
(1) Působnost orgánů a organizací státního odborného dozoru se vztahuje na všechny právnické osoby (dále jen "organizace") a na fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost, pokud jde o provozování této činnosti, (dále jen "podnikající fyzické osoby").
(2) Působnost orgánů a organizací státního odborného dozoru se nevztahuje
a) na činnost, pracoviště a technická zařízení podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů státní báňské správy,
b) na technická zařízení, podléhající podle zvláštních právních předpisů dozoru orgánů na úseku (národní) obrany, dopravy a spojů,na činnosti, pracoviště, zařízení, vybrané objekty bezpečnostních sborů2) a (na vybrané objekty) (m)Ministerstva vnitra,
c) na technická zařízení, před jejich uvedením na trh, jsou-li stanovená k posuzování shody podle zvláštního zákona,1a) pokud nařízení vlády, vydané k jeho provedení, nestanoví jinak.
(3) Vláda České republiky může rozšířit působnost orgánů a organizací státního odborného dozoru i na technická zařízení uvedená v odstavci 2 písm. b).
____________________________
1a) § 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
2) Zákon č. .../.... Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Platné znění části zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol,
středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon),
s vyznačením navrhovaných změn
§ 54
(1) Policejními školami jsou střední policejní školy a vyšší policejní školy; ustanovení tohoto zákona se na ně vztahují s výjimkou § 5 až 6a, § 9 až 15, § 17 a 17a, § 19 odst. 2, § 24 odst. 1, § 28 až 33, § 34 odst. 1 až 3 a 5, § 36 a 37, § 41, § 42 odst. 1, § 44 odst. 2, § 45 odst. 2, § 46 a 47, § 53, § 55 až 57c, § 58 písm. b), § 60; ustanovení § 19 odst. 4 a 5, § 25, § 27a odst. 2 část věty za středníkem, § 38 a 38a, § 45 odst. 1 a § 51 se na ně vztahují přiměřeně.
(2) Policejní školy zřizuje, zrušuje a řídí Ministerstvo vnitra. Ve věcech všeobecně pedagogických postupuje Ministerstvo vnitra při řízení policejních škol v dohodě s ministerstvem.
(3) Působnost, kterou podle tohoto zákona má ministerstvo nebo jiné státní orgány, vykonává ve věcech policejních škol Ministerstvo vnitra, popřípadě ministr vnitra.
(4) (K plnění úkolů na policejních školách může ministr vnitra povolat příslušníky Policie České republiky, jejichž služební poměr se řídí zvláštními předpisy.10)) Služební poměry žáků a učitelů středních policejních škol a vyšších policejních škol, kteří jsou ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru, se řídí zvláštním právním předpisem.10)
____________________
10) Zákon č. .../.... Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
(10) Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů)
§ 55
(1) Školy požární ochrany jsou středními školami nebo vyššími odbornými školami podle tohoto zákona; jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou § 5 až 6a, § 10 a 11, § 12 odst. 2 až 5, 15, § 17 a 17a, § 19 odst. 2, § 24 odst. 1, § 25 odst. 4, § 28 až 37, § 38 odst. 1, § 42 odst. 1, § 45 odst. 2, § 46, § 53 a 54, 56 až 57c, § 58 písm. b), § 60; ustanovení § 19 odst. 4 a 5, § 38a, § 51 se na ně vztahují přiměřeně.
(2) Střední školy požární ochrany a vyšší školy požární ochrany zřizuje, zrušuje a řídí Ministerstvo vnitra. Ve věcech všeobecně pedagogických postupuje Ministerstvo vnitra při řízení škol požární ochrany v dohodě s ministerstvem.
(3) Působnost, kterou podle tohoto zákona má ministerstvo nebo jiné státní orgány, vykonává ve věcech škol požární ochrany Ministerstvo vnitra, popřípadě ministr vnitra.
(4) Služební poměry žáků a učitelů středních škol požární ochrany a vyšších odborných škol požární ochrany, kteří jsou ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru, se řídí zvláštním právním předpisem.10)
§ 56
(1) Střední školy Vězeňské služby jsou školami podle tohoto zákona; jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou ustanovení § 5 až 6a, § 9 až 14, § 17, § 19 odst. 2, § 24, § 28 až 37, § 41, § 42 odst. 1, § 44 odst. 2, § 45 odst. 2, § 46, § 53 až 55, § 57 až 57c, § 58 písm. b), § 60, § 63 a 64; ustanovení § 25, 38, § 45 odst. 1 a § 51 se na ně vztahují přiměřeně.
(2) Střední školy Vězeňské služby řídí Ministerstvo spravedlnosti; ve věcech všeobecně pedagogických postupuje toto ministerstvo v dohodě s ministerstvem.
(3) Působnost ve věcech středních škol, kterou má ministerstvo nebo jiné státní orgány, vykonává vůči středním školám Vězeňské služby Ministerstvo spravedlnosti.
(4) Služební poměry žáků a učitelůstředních škol Vězeňské služby, kteří jsou ve služebním poměru (příslušníků Vězeňské služby)příslušníka bezpečnostního sboru, se řídí zvláštními předpisy.(11)10)
____________________________________
(11) Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.)
Platné znění části zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 10
(1) Podle zvláštních předpisů3) se projedná jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustily
a) osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci (Bezpečnostní informační služby České republiky, Policie České republiky a Vězeňské služby České republiky) bezpečnostních sborů,
b) soudci, prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury,
c) osoby během výkonu trestu odnětí svobody.
(2) Toto jednání se však projedná jako přestupek, pokud jeho pachatel přestal být osobou uvedenou v odstavci 1.
___________________
3) (Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.) Například zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákon č. .../.... Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Platné znění části zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 3
Organizace a řízení policie
(1) Policie je podřízena Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“).
(2) Policii tvoří Policejní prezidium České republiky, útvary s působností na celém území České republiky a útvary s územně vymezenou působností. Útvary policie zřizuje ministr na návrh policejního prezidenta.
(3) V polici působí služba pořádkové policie, služba kriminální policie a vyšetřování, služba dopravní policie, služba správních činností, ochranná služba, služba cizinecké a pohraniční policie, služba rychlého nasazení, služba železniční policie a letecká služba.
(4) Činnost policie při plnění úkolů podle tohoto zákona řídí Policejní prezídium České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5) V čele Policejního prezídia České republiky stojí prezident, který je představeným všech policistů, s výjimkou policistů, povolaných k plnění úkolů ministerstva (nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace).
(6) (Policejního prezidenta jmenuje a odvolává ministr se souhlasem vlády České republiky.) Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi.
(7) V čele služeb uvedených v odstavci 3 a v čele útvaru ochranné služby, který zajišťuje ochranu prezidenta České republiky a ochranu objektů, v nichž pobývá prezident České republiky, stojí ředitelé.
((8) Ředitele služeb jmenuje a odvolává policejní prezident; ředitele útvaru ochranné služby uvedeného v odstavci 7 jmenuje a odvolává ministr se souhlasem prezidenta České republiky.)
((9)) (8) Bližší úpravu organizace policie, zejména řízení útvarů a služeb policie, součinnost mezi nimi a způsob jejich hospodářského zabezpečení stanoví na návrh policejního prezidenta ministr.
(§ 56
(1) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti zařazení v ministerstvu, v útvarech Sboru národní bezpečnosti a v útvarech Veřejné bezpečnosti podřízených ministerstvu se dnem účinnosti tohoto zákona stávají policisty.
(2) Služební poměr policistů se řídí zvláštním zákonem.5)
(3) Policisté podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských.
____________________
5) Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 57
Práva a povinnosti vyplývající ze služebního poměru a jiných vztahů příslušníků Sboru národní bezpečnosti v České republice, které nezanikly do dne účinnosti tohoto zákona, přecházejí na ministerstvo.
§ 58
Jestliže jsou do služebního poměru k policii přijati příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů České a Slovenské Federativní Republiky nebo ozbrojeného bezpečnostního sboru Slovenské republiky, započítává se jim délka služby v těchto sborech a nároky s tím související, jako kdyby tuto službu konali v policii.)
Platné znění zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu,
s vyznačením navrhovanýchzměn
§ 6
(1) Za příjem se považují
a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou přitom od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů,9)
2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů,
3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g) zákona o daních z příjmů,
4. příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů,
5. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů; příjmy z podnikání jsou však u osoby, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, předpokládané příjmy, a výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou předpokládané výdaje, na jejichž základě byla stanovena daň paušální částkou,
b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, jsou to příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), e), ch), k), jde-li o stipendia ze státního rozpočtu, podpory a příspěvky z prostředků nadací a občanských sdružení, s výjimkou jednorázových věcných plnění, l) až s), v), w) a y) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), (s) a (u)) r) a s) zákona o daních z příjmů, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle § 5 zákona o daních z příjmů,
c) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového zabezpečení,
d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,10)
e) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku,
f) příjmy ze zahraničí, obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b),
g) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce,
h) dávky státní sociální podpory a dávky sociální péče, s výjimkou jednorázových dávek a dávek poskytovaných vzhledem ke zdravotnímu stavu bez ohledu na sociální potřebnost,
i) další opakující se nebo pravidelné příjmy.
(2) Za příjem se nepovažuje část sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte11) náležející ze zdravotních důvodů11) a zvýšení důchodu pro bezmocnost.
(3) Za příjem za kalendářní měsíc se u osoby, která má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, považuje
a) částka odpovídající měsíčnímu průměru za období uvedené v daňovém přiznání za předchozí zdaňovací období zahrnující kalendářní měsíce, v nichž byla alespoň po část měsíce vykonávána činnost, z níž měla osoba příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2,
b) částka odpovídající jedné dvanáctině příjmů poplatníka daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů,
nejméně však částka ve výši životního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama. U osoby, která má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2 a ještě za předchozí zdaňovací období nepodala přiznání k dani z příjmů a která není poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, se vychází z těchto příjmů za zdaňovací období předcházející takovému období, nejméně však z částky ve výši životního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama.
(4) Zjišťuje-li se příjem v průběhu kalendářního roku, v němž osoba začala vykonávat činnost, z níž měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bod 2, popřípadě v následujícím kalendářním roce do doby, než bylo podáno přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období, v němž osoba začala vykonávat tuto činnost, a u osoby, která vykonávala tuto činnost, avšak není povinna podat přiznání k dani z příjmů, je příjmem z této činnosti částka určená touto osobou, nejméně však částka ve výši životního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama.
(5) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurs, se použije kurs této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je obdobím, za něž se příjem zjišťuje, kalendářní rok.
_______________________
9) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb. a zákona č. 87/1995 Sb.
10) § 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 39/1994 Sb.
11) § 22 odst. 1 a § 37 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb.
13) § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.
Platné znění zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 18
(1) Nemocenské pojištění
a) zaměstnanců v pracovním poměru provádí organizace, k níž jsou v pracovním poměru,
b) členů družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, provádí toto družstvo,
c) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, provádí tato společnost,
d) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti provádí organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu,
e) soudců provádí soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
f) členů územních samosprávných celků, kterým jsou vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění, provádí orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců územních samosprávných celků,
g) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu provádí příslušná kancelář zákonodárného sboru,
h) členů vlády provádí orgán, který členům vlády vyplácí plat,
ch)prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu provádí Nejvyšší kontrolní úřad,
(i)) ředitele Bezpečnostní informační služby provádí tato služba,)
(j)) i) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby provádí právnická osoba, která těmto pracovníkům vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
(k)) j)pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, provádí zřizovatel tohoto zařízení,
(l)) k)osob zařazených k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě provádí věznice,
(m)) l)osob se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění provádí orgán, který těmto osobám vyplácí příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění,
(n)) mstudentů a žáků provádějí orgány, které provádějí nemocenské pojištění zaměstnanců školy, na které student nebo žák studuje; jde-li o studenty a žáky, kteří jsou českými občany a jsou vysláni ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí příslušným orgánem nebo jinou právnickou osobou, provádí nemocenské pojištění tento orgán nebo tato právnická osoba, a jde-li o studenta nebo žáka, který do zahraničí nebyl vyslán tímto orgánem nebo jinou právnickou osobou, provádí nemocenské pojištění příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
(o)) n) interních vědeckých aspirantů54) provádí organizace, která vyřizuje osobní věci aspiranta; jde-li o interního vědeckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí, provádí jeho nemocenské pojištění organizace, která ho ke stipendijnímu pobytu vyslala,
(p)) o) Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv provádí Kancelář Veřejného ochránce práv.
(2) Nemocenské pojištění zaměstnanců se provádí v organizaci,i když zaměstnanci byli vysláni na práci mimo organizaci nebo nevykonávají práci pro nemoc nebo z jiného důvodu, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.
(3) Organizace též poskytuje dávky nemocenského pojištění svým bývalým zaměstnancům, pokud jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně v organizaci, a jejich rodinným příslušníkům.
___________________
54) § 59 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
§ 36
Příslušnost organizací k plnění úkolů
při provádění důchodového pojištění
Úkoly v důchodovém pojištění plní u
a) zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnanec v pracovním poměru,
b) osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají službu,
c) členů družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, toto družstvo,
d) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,
e) osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
f) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu,
g) soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
h) členů územních samosprávných celků, kterým jsou vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění, orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců územních samosprávných celků,
ch) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná kancelář zákonodárného sboru,
i) prezidenta republiky Kancelář prezidenta republiky,
j) členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,
k) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad,
(l) ředitele Bezpečnostní informační služby tato služba,)
(m)) l) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
(n)) m) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, zřizovatel tohoto zařízení,
(o)) n) osob zařazených k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě věznice,
(p)) o) osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, tato škola,
(q)) p) osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání úřad práce,
(r)) q) osob se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění organizace, u níž se příprava provádí, nebo výcvikové středisko (zařízení) pro občany se změněnou pracovní schopností, v němž se tato osoba připravuje pro pracovní uplatnění,
(s)) r) osob konajících civilní službu příslušný orgán, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,
(t)) s) osob pobírajících dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění (péči), z něhož jsou tyto dávky vypláceny, organizace nebo okresní správa sociálního zabezpečení, které tyto dávky vyplácejí,
(u)) t) osob dobrovolně účastných důchodového pojištění53) příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
(v)) u) Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv.
Platné znění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 2
Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec ((příslušník)) v pracovním poměru a příslušník ozbrojených sil (a bezpečnostních sborů a služeb) ve služebním poměru.4)
___________________
4) (Například zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, zákon č.334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, zákon Slovenské národní rady č. 410/1991 Sb. o služebním poměru příslušníků Policejního sboru Slovenské republiky.)Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
§ 5
Příplatek za vedení
(1) Vedoucímu zaměstnanci v organizační složce státu, kterou je správní úřad v čele s ministrem, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Úřad pro ochranu osobních údajů, Nejvyšší kontrolní úřad (a Bezpečnostní informační služba České republiky), přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, který činí:
funkce |
příplatek za vedení Kč měsíčně |
1. vedoucí oddělení (zástupce ředitele odboru) |
od 2 000 do 5 000 |
2. ředitel odboru |
od 3 500 do 8 000 |
3. vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády České republiky, Kanceláře Veřejného ochránce práv, Úřadu pro ochranu osobních údajů (včetně jejich zástupců), náměstek ministra (a náměstkové ředitele Bezpečnostní informační služby České republiky) |
od 6 000 do 13 000. |
(2) Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v odstavci 1, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, jehož sazby stanoví prováděcí předpis vydaný podle § 23 v rámci těchto rozpětí:
funkce |
příplatek za vedení Kč měsíčně |
1. vedoucí zaměstnanec, který řídí práci podřízených zaměstnanců |
od 500 do 3 000 |
2. vedoucí zaměstnanec, který řídí více útvarů organizace, s výjimkou zástupce statutárního orgánu |
od 1 000 do 6 000 |
3. zástupce statutárního orgánu |
od 2 000 do 9 000 |
4. statutární orgán |
od 3 000 do 13 000. |
(3) Zaměstnavatelům s jinou organizační strukturou, než je uvedena v odstavcích 1 a 2, může prováděcí předpis vydaný podle § 23 stanovit sazby příplatků za vedení v rámci rozpětí 500 Kč až 13 000 Kč měsíčně.
(4) Zaměstnanci, který není uveden v předchozích odstavcích, avšak je podle organizačního řádu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídící práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 300 Kč až 1500 Kč měsíčně.
§ 9
Hodnostní příplatek
Zaměstnanci, který je příslušníkem ozbrojených sil (a bezpečnostních sborů a služeb) ve služebním poměru (příslušníkem orgánů celní správy a příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky), přísluší hodnostní příplatek, který činí:
hodnost |
hodnostní příplatek v Kč měsíčně |
rotný(, celní čekatel) |
1 200 |
rotmistr(, strážmistr, celní strážmistr) |
1 300 |
nadrotmistr(, nadstrážmistr, celní nadstrážmistr) |
1 400 |
štábní rotmistr(, vrchní celní nadstrážmistr) |
1 600 |
podpraporčík |
1 800 |
praporčík |
1 900 |
nadpraporčík(, celní asistent) |
2 000 |
štábní praporčík(, celní kontrolor) |
2 200 |
podporučík(, vrchní celní kontrolor) |
2 400 |
poručík(, celní inspektor) |
2 600 |
nadporučík(, vrchní celní inspektor) |
2 800 |
kapitán(, celní rada) |
3 000 |
major(, vrchní celní rada) |
3 200 |
podplukovník |
3 400 |
plukovník(, ministerský celní rada) |
3 600 |
brigádní generál |
3 900 |
generálmajor(, celní prezident) |
4 100 |
generálporučík |
4 300 |
armádní generál |
4 600. |
§ 11
Zvláštní příplatek
(1) Za vykonávání činností, při nichž je riziko ohrožení života nebo zdraví zaměstnance, činností spojených s jinými závažnými riziky při ochraně zájmů státu, činností při zabezpečování obrany nebo činností s mimořádnou psychickou zátěží, e poskytne zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(2) Za vykonávání práce ve směnném a nepřetržitém pracovním režimu se poskytuje zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
(3) Zaměstnanci ozbrojených sil (a bezpečnostních sborů) vyslanému v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů Organizace spojených národů mimo území České republiky se po dobu působení v zahraničí poskytne zvláštní příplatek v jiné než české měně za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23. Po dobu poskytování tohoto příplatku nenáleží zaměstnanci příplatek za noční práci (§ 7), příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 8), plat a náhradní volno za práci přesčas (§ 10), příplatek za dělenou směnu (§ 11a), plat a náhradní volno za práci ve svátek (§ 14) a odměna za pracovní pohotovost (§ 19).
§ 13
Odměny
Za splnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů, za jiné mimořádné pracovní zásluhy, za poskytnutí osobní pomoci v mimořádných případech, při významných pracovních a životních výročích za dlouhodobě dosahované kvalitní výsledky práce a za službu v ozbrojených silách (a bezpečnostních sborech a službách) ve služebním poměru lze zaměstnanci poskytnout odměnu za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.
§ 21
Pro minimální mzdu příslušníků ozbrojených sil (a bezpečnostních sborů a služeb) ve služebním poměru platí obdobně § 111 zákoníku práce.
§ 23
(1) Vláda stanoví nařízením
a) způsob usměrňování výše prostředků vynakládaných zaměstnavateli na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců,
b) katalogy prací a kvalifikační předpoklady v souladu s charakteristikami platových tříd včetně způsobu zařazování do těchto tříd, stupnice platových tarifů a způsob jejich určení,
c) podmínky pro poskytování, výši a splatnost dalších platů,
d) příplatky za vedení podle § 5 odst. 2 a 3,
e) podmínky pro poskytování a výši zvláštního příplatku podle § 11 a podmínky pro poskytování osobního příplatku a jeho maximální výši podle § 12,
f) podmínky pro poskytování odměn podle § 13,
g) míru vyučovací povinnosti učitelů, povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků a vychovatelů,
h) zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro příslušníky ozbrojených sil(, bezpečnostních sborů a služeb) ve služebním poměru,
i) rozsah a způsob poskytování údajů do Informačního systému o platech podle § 22a.
(2) Stupnice platových tarifů podle odstavce 1 písm. b) stanoví vláda nařízením zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku.
Platné znění části zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě
a justiční stráži České republiky,
s vyznačením navrhovaných změn
Organizace a řízení Vězeňské služby
§ 4
(1) Ministr řídí Vězeňskou službu prostřednictvím generálního ředitele(, kterého jmenuje a odvolává). Za činnost Vězeňské služby odpovídá generální ředitel ministrovi.
(2) Právní úkony jménem státu činí za Vězeňskou službu generální ředitel. Ředitelé vazebních věznic, věznic a dalších organizačních článků Vězeňské služby jsou oprávněni jednat a činit právní úkony za Vězeňskou službu ve všech věcech, kromě těch, které podle tohoto zákona nebo rozhodnutí ministra nebo generálního ředitele patří do jejich pravomoci.
§ 25
((1) Služební poměr příslušníků upravuje zvláštní zákon.7)
(2) Příslušníci podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských.)
((3)) Ustanovení § 5, § 6 odst. 1 a 2§ 8, § 11odst. 1)§ 12 odst. 1 a § 14 se obdobně užijí i na občanské zaměstnance Vězeňské služby. Jejich pracovní poměr se jinak řídí zákoníkem práce.
__________________
(7) § 159 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.)
(§ 26
Ministr může povolat příslušníky k plnění úkolů v ministerstvu.
§ 27
Uzavře-li příslušník pracovní smlouvu s Vězeňskou službou, jeho služební poměr k Vězeňské službě skončí dnem předcházejícím dni vzniku pracovního poměru.)
Platné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 4
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny
a) příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku,
b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době dopěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku,
c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, d) přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem,
e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování,
f) cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 8,
g) náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů,2) příjmy z prodeje nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů vydaných podle zvláštních právních předpisů2) a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd. Příjmy z prodeje nemovitostí vydaných v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů2) jsou osvobozeny i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovitosti došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejích podílů1d) nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,
h) příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče),42) důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,43) státní sociální podpory,44) peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona,44a) sociálního zabezpečení,45) plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti46) a všeobecného zdravotního pojištění47) a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 144 000 Kč ročně,
ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,
i) dávky a služby sociální péče, dávky státní sociální podpory a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,
j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu,
k) stipendia2a) ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, podpory a příspěvky z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení48) včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí a nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9,
l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku převyšujícího jistinu,
m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům základní (náhradní) služby, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, a vojákům v záloze povolaným na cvičení podle zvláštních předpisů,3)
n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,3)
o) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky (souvisící se skončením služebního poměru) příslušníků bezpečnostních sborů (a služeb a příslušníků celní správy České republiky,) podle zvláštních právních předpisů,3)
p) plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby,4)
r) příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu13) nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech v době do pěti let od nabytí a z budoucího převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době do pěti let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,
s) úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona,4a)
t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních samosprávných celků, státních fondů, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu69) na pořízení hmotného investičního majetku,20) na jeho technické zhodnocení, s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,20)
u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebo použije na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání bytových potřeb4e) v době jednoho roku před jejím obdržením. Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně dokonce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby,
v) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,
w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů nebo příjmy z vrácení zaměstnaneckých akcií, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení34c) podílového fondu nebo při změně investičního podílového fondu na otevřený podílový fond, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7). Doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenného papíru se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před změnou právní formy této společnosti nebo družstva na akciovou společnost. Při výměně akcií emitentem za jiné akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka nepřerušuje,
x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního právního předpisu, upravujícího konkurs a vyrovnání,19a)
y) úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů,4d)
z) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně,49) orgánem správy sociálního zabezpečení50) a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,51)
za) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč,
(zb) odchodné při skončení pracovního poměru příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, podle zvláštního právního předpisu,64))
(zd)) zb) příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru, popřípadě spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků podle § 24 odst. 7 a 8 zákona o vlastnictví bytů,60)
(ze)) zc)příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu64a) a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským,
(zf)) zd) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu,4c)
(zg)) ze) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku,
(zh)) zf) příjmy plynoucí z grantu Evropského společenství poskytnutého podle zvláštního právního předpisu,4f)
(zi)) zg) příjem akcionáře, který není účastníkem smlouvy o převodu zisku plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku podle § 190a obchodního zákoníku (dále jen "smlouva o převodu zisku") nebo ovládací smlouvy podle § 190b obchodního zákoníku (dále jen "ovládací smlouva"), snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 4 a odst. 2 písm. a) bodu 11.
(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a)nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo
a) k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky domu včetně příslušné poměrné části společných prostor nebo rodinného domu včetně souvisejících pozemků, rozdělením podle velikosti jejich podílů,
b) k tomu, že v budově byly byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,60)
c) k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů.4g)
(3) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.
(4) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno. Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval.20)
_______________________
1d) § 141 a 142 občanského zákoníku.
2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Např. vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád), vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia.
2b) § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
3) (Například zákon) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
(z)Zákon č. (186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č.160/1995 Sb.) .../.... Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
4) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.
4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
4c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
4d) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb.
4f) Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu pomoci Evropského společenství, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 207/1997 Sb.
4g) § 149 a násl. občanského zákoníku.
13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13a) § 69 a 256 obchodního zákoníku.
19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví, vyhlašované ve Sbírce zákonů.
20e) § 13 odst. 5 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
34c) § 35d odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 124/1998 Sb.
42) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.
Část šestá zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
44) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
44a) Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů.
45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
46) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
47) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
48) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
49) § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
51) § 14 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
60) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
(64) § 57b zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 163/1998 Sb.)
64a) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.
Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
69) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
§ 6
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou
a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku,
b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce,
c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.
(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.
(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů,4b) a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,1a) nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, jakož i částka stanovená podle odstavce 6.
(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. c), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 3 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5.
(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny (§ 29) vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč.
(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou
a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem,5) jakož i hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje,
b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,5a) včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,
c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,
d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.
(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise zaměstnavatele za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.
(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny
a) částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem,
b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,
c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb,6a) ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí zahraniční rekreace včetně zahraničních zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 10 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,
e) částky, které je povinen podle zvláštních předpisů21) platit zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na zdravotní pojištění,
f) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,
g) příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale připisují se na jejich členské podíly,
h) příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle zvláštního předpisu6) za nižší než jmenovitou hodnotu s výjimkou příjmů z nich plynoucích,
ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích; osvobození se nevztahuje na příjmy z osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti a na příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),
i) hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu,6a) u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance,
j) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,(6b))3)
k) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních předpisů,(6c))3)
l) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,
m) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů6d) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,
n) příjmy získané vrácením zaměstnaneckých akcií (obligací) až do výše rozdílu mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou a prodejní hodnotou při jejich vydání, pokud byl tento rozdíl zdaněn při jejich nabytí před 1. lednem 1993,
o) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,
p) peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu6a) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč,
(r) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí celníka,)
(s)) r) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslaných v rámci jednotek mírových sil OSN mimo území České republiky6e) po dobu působení v zahraničí,
(t) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí příslušníka hasičského záchranného sboru,)
(u)) s) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí,
(v)) t)příjmy do výše 10 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav,65) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
(w)) u) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,21)
(x)) v) naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům,
(y)) w) částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní pojištění"), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,
(z)) x) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci.
(10) Funkčními požitky jsou
a) funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy,
b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.
(11) Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu. Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.6f)
(12) Ustanovení odstavců 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytované v souvislosti s výkonem funkce.
(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, snížené o sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční pojištění. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 je základem daně jejich příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí.
_______________________
1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
4b) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce.
5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.
5a) Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce.
6a) Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.
(6b) Např. zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky.
6c) § 92 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb. )
§ 116 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 527/1992 Sb.
6d) § 7 odst. 2 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.
6e) § 11 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
§ 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.
6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.
65) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
Platné znění části zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 3
Poplatníci pojistného
(1) Pojistné jsou povinni platit tito poplatníci:
a) organizace, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, anebo sice méně, avšak evidenci mezd pro ně vede jiná fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců,
b) malé organizace, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance a nesplňují podmínky uvedené pod písmenem a),
c) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí
1. zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,
2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
3. členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
5. soudci,
6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění,
8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv (a ředitel Bezpečnostní informační služby),
9. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
10. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,
11. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
12. občané se změněnou pracovní schopností připravující se na pracovní uplatnění, pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění;1) za zaměstnance se považuje též občan, jemuž po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu podle § 5 odst. 1 písm. a) a odst. 2.
(2) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění,2) a za podmínek stanovených tímto zákonem též zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o sociálním zabezpečení.51) Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, stanoví zákon o důchodovém pojištění.52)
(3) Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění53) jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění.
____________________________
1) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.
Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.
§ 10 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 118/1992 Sb. (úplné znění č. 452/1992 Sb.).
Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.
2) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
51) § 145a a násl. zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
52) § 9 zákona č. 155/1995 Sb.
53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.
Platné znění části zákona č. 590/1992 Sb.,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 582/1991 Sb.,
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některé další zákony,
s vyznačením navrhovaných změn
(Čl. VI
Zákon České národní rady č. 186/1992 Sb. , o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, se doplňuje takto:
1. V § 57 odst. 1 se za písmeno g) doplňují nová písmena h) a ch), která znějí“
h) zálohu na daň z příjmů fyzických osob,
ch) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné zdravotního pojištění.“.)
Platné znění části zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky
na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
Článek V
Pracovníci
Vedoucí ústředních orgánů,náměstciministrů a vedoucích ústředních orgánů (a náměstci ředitele Bezpečnostní informační služby České republiky) mají právo na
a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou,
b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v pracovní i mimopracovní době.
Platné znění části zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 4
(1) Celní správa České republiky je soustavou celních orgánů, kterou tvoří Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady (dále jen „celní správa“).
(2) Úkoly ministerstva v oblasti celnictví, celní politiky, celních sazeb a celní statistiky, zejména působnosti uvedené v § 5, 6 a 12, plní Generální ředitelství cel, které je jeho součástí. V čele Generálního ředitelství cel je generální ředitel Generálního ředitelství cel (dále jen „generální ředitel“)(, kterého jmenuje a odvolává ministr financí (dále jen „ministr“). Generálního ředitele zastupuje jeho náměstek, kterého jmenuje a odvolává ministr).
(3) Celní správa při plnění svých úkolů spolupracuje s mezinárodními organizacemi a celními správami jiných států.
§ 9
Celní ředitelství řídí a za jeho činnost odpovídá ředitel celního ředitelství(, kterého jmenuje a odvolává generální ředitel).
§ 10
(1) Zřizují se celní úřady. Sídla a územní působnost celních úřadů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. Územní působnost celního úřadu zůstává v případě sloučení nebo rozdělení obcí v jeho územním obvodu zachována i vůči právním nástupcům těchto obcí. Z důvodů hodných zřetele může celní úřad vykonávat své kompetence uvedené v § 11 odst. 2 a 3 i mimo svůj územní obvod stanovený v příloze k tomuto zákonu.
(2) Pokud ministerstvo zřídí pobočky celního úřadu k výkonu jeho působností, oznámí jejich sídla a okruh činností, jejichž výkonem byly pověřeny, případně územní obvod, v němž tyto činnosti vykonávají, uveřejněním plného znění přijatého opatření ve Sbírce zákonů.
(3) K výkonu působností celních úřadů uvedených v § 11 odst. 2 a 3 může ministr financí (dále jen „ministr“) vytvářet v rámci celních úřadů inspektoráty celní a finanční stráže (služba dohledu a služba pátrání).
(4) Celní úřady umístěné na celních cestách jsou pohraničními celními úřady. Ostatní celní úřady jsou vnitrozemskými celními úřady.
(5) Celní úřad řídí a za jeho činnost odpovídá řediteli příslušného celního ředitelství ředitel celního úřadu. (Ředitele celního úřadu jmenuje a odvolává na návrh příslušného ředitele celního ředitelství generální ředitel.)
§ 12
(1) Úkoly celních orgánů plní příslušníci celní správy (dále jen „celníci“) a občanští zaměstnanci. (Celníci jsou ve služebním poměru a občanští zaměstnanci v pracovním poměru k ministerstvu.)
(2) Celníci zajišťující úkoly uvedené v § 11 odst. 2 a 3 jsou zařazeni do ozbrojené složky celní správy.
((3) Na služební poměr celníků se užije zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky3g) s odchylkami uvedenými v odstavci 1, § 13, § 15 až 19c s tím, že
a) kde se v zákoně o služebním poměru příslušníků Policie České republiky mluví o Policii České republiky, rozumí se tím celní orgány,
b) působnost, která podle zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky přísluší ministru vnitra České republiky, přísluší ministru,
c) působnost podle § 2 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky vykonává ministr a v rozsahu jím stanoveném další služební funkcionáři,
d) působnost, která podle zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky přísluší Ministerstvu vnitra České republiky, přísluší ministerstvu.
___________________
3g) Zákon ČNR č. 186/1992 Sb. o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.)
(§ 13
(1) Celníkem může být občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, který o přijetí do služebního poměru písemně požádá, a
a) je bezúhonný,
b) splnil podmínky přijímacího řízení,
c) je fyzicky a duševně způsobilý pro výkon celní služby,
d) dosáhl vzdělání stanovené pro funkci, do které má být ustanoven,
e) vykonal základní (náhradní) vojenskou službu, pokud podléhá branné povinnosti,
f) má trvalé bydliště na území České republiky.
(2) Občan, který požádal o přijetí do služebního poměru celníka, musí být o výsledku přijímacího řízení písemně vyrozuměn.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou pravidla přijímacího řízení.
(4) Ministerstvo po dohodě s ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou zdravotní předpoklady celníků.)
§ 14
Předpoklady pro výkon některých funkcí
(1) Pro výkon funkcí uvedených v odstavci 2, musí celník (kromě předpokladů uvedených v § 13 odst. 1) splňovat další předpoklady stanovené zvláštním předpisem.4)
(2) Funkcemi podle odstavce 1 se rozumějí funkce
a) generálního ředitele, náměstka generálního ředitele, ředitele odboru, náměstka ředitele odboru a vedoucího oddělení na ministerstvu - Generálním ředitelství cel,
b) ředitele, náměstka ředitele a vedoucího oddělení na celním ředitelství,
c) ředitele a náměstka ředitele na celním úřadu,
d) vedoucího a zástupce vedoucího na pobočce celního úřadu,
e) vedoucího a zástupce vedoucího inspektorátu celní a finanční stráže celního úřadu.
___________________
4) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
(§ 15
(1) Celník skládá služební přísahu, která zní: "Slavnostně prohlašuji, že budu čestným, statečným a ukázněným celníkem. Při plnění všech služebních povinností se budu řídit ústavou, zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy a v souladu s nimi i příkazy svých nadřízených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, svědomitě a nestranně, při výkonu svých pravomocí budu chránit zájmy společnosti a zákonná práva občanů, a to i nasazením života. K tomu jsem připraven vynaložit všechny své síly a schopnosti. Tak přísahám!".
(2) Složení služební přísahy celník potvrdí svým podpisem.
(3) Odmítne-li celník složit služební přísahu, skončí jeho služební poměr dnem, kdy k odmítnutí došlo.
§ 16
Hodnosti
Stanoví se tyto hodnosti celníků
a) 1. skupina hodností:
celní čekatel, celní strážmistr, celní nadstrážmistr, vrchní celní nadstrážmistr,
b) 2. skupina hodností:
celní asistent, celní kontrolor, vrchní celní kontrolor, celní inspektor,
c) 3. skupina hodností:
vrchní celní inspektor, celní rada, vrchní celní rada, ministerský celní rada, celní prezident.
Jmenování a povyšování do hodností
§ 17
(1) Při přijetí do služebního poměru je celník jmenován do hodnosti
a) celního čekatele,
b) celního strážmistra, má-li úplné střední nebo úplné střední odborné nebo vyšší odborné vzdělání (dále jen "úplné střední vzdělání"), nebo
c) celního asistenta, má-li vysokoškolské vzdělání nebo alespoň ucelenou část vysokoškolského vzdělání5) (dále jen"vysokoškolské vzdělání").
(2) Po uplynutí zkušební doby je celník povýšen do hodnosti
a) celního strážmistra,
b) celního nadstrážmistra, má-li úplné střední vzdělání, nebo
c) celního kontrolora, má-li vysokoškolské vzdělání.
__________________
5) § 19 a 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
§ 18
(1) Celník má nárok na povýšení do vyšší hodnosti, splňuje-li tyto podmínky:
a) je ustanoven ve funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, než kterou skutečně má, a dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby,
b) od jeho posledního povýšení uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti,
c) splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro vykonávanou funkci.
(2) Celník v 1. skupině hodností má nárok na povýšení do
a) vyšší hodnosti 1. skupiny hodností, dosáhl-li po přijetí do služebního poměru úplného středního vzdělání,
b) hodnosti celního asistenta, jestliže má úplné střední vzdělání a po stanovenou dobu úspěšně vykonával funkci, pro kterou je stanovena hodnost 2. skupiny hodností,
c) hodnosti celního kontrolora, dosáhl-li po skončení zkušební doby vysokoškolského vzdělání.
§ 19
nadpis vypuštěn
Do hodností jmenují a povyšují celníky služební funkcionáři.
§ 19a
Ministr může povýšit in memoriam celníka, který zahynul v souvislosti s plněním služebních povinností, do hodnosti
a) 2. hodnostní skupiny, jestliže měl hodnost 1. hodnostní skupiny,
b) 3. hodnostní skupiny, jestliže měl hodnost 2. hodnostní skupiny, nebo
c) vyšší hodnosti, jestliže měl hodnost 3. hodnostní skupiny.
§ 19b
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) kvalifikační předpoklady pro hodnost a dobu výsluhy let v hodnosti,
b) podmínky pro jmenování do hodnosti při přijetí občana do služebního poměru, který již byl celníkem, a zápočet doby výsluhy let v hodnosti.
§ 19c
Propůjčení hodnosti
(1) Celníkovi lze propůjčit jinou hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou to vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž byl pověřen; propůjčení hodnosti nezakládá nárok na úpravu služebního příjmu.
(2) Hodnosti propůjčují celníkům služební funkcionáři.)
Platné znění části zákona č. 26/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících, s vyznačením navrhovaných změn
(Čl. II
Zákon ČNR č.186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 odst. 2 se tečka na konci nahrazuje středníkem a připojuje se část věty, která zní: „rozsah, v němž jedná jménem policie ředitel útvaru ochranné služby, který zajišťuje ochranu prezidenta České republiky a ochranu objektů, v nichž pobývá Prezident České republiky, stanoví ministr se souhlasem prezidenta České republiky.“.
2. V § 3 uvozovací větě se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
3. V § 11 se slova „prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „prezidentu České republiky“.
4. V § 19 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Policistovi po dobu zastupování jiného policisty v jeho funkci a po dobu pověření výkonem funkce náleží funkční plat podle odstavce 3 od prvního dne zastupování nebo pověření výkonem funkce, a to až do konce kalendářního měsíce, v němž zastupování nebo pověření výkonem funkce skončilo. Policistovi rovněž přísluší příplatek za vedení ve výši určené služebním funkcionářem.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
5. § 114 včetně nadpisu zní:
„§ 114
Odchodné
(1) Policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2, náleží odchodné, jestliže jeho služební poměr trval alespoň šest let. Základní výše odchodného činí částku ve výši posledního hrubého služebního příjmu a zvyšuje se za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu třetinu hrubého měsíčního služebního příjmu, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Základní výše odchodného podle odstavce 1 se zvyšuje za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu polovinu posledního hrubého měsíčního služebního příjmu, pokud byl policista alespoň po jednu polovinu této doby zařazen ve výkonu služby přímé bezpečnostní povahy.
(3) Výše odchodného nesmí přesáhnout šestinásobek posledního hrubého měsíčního služebního příjmu.
(4) Pokud byl policista propuštěn z důvodu uvedeného v § 106 odst. 1 písm. c), snižuje se odchodné vypočtené podle odstavců 1 až 3 o jednu třetinu. Výše takto sníženého odchodného nesmí být nižší než poslední hrubý služební příjem.
(5) Policistovi, který je po skončení služebního poměru podle tohoto zákona bezprostředně přijat do služebního poměru podle jiného zákona, odchodné nenáleží, pokud mu zákon tento nárok zachová.“.
6. § 116 odst. 4 zní:
„(4) Příspěvek nenáleží ode dne vzniku nároku na starobní důchod.“.
7. § 117 odst. 1 zní:
„(1) Příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu.“.
8. V § 117 se připojuje odstavec 3, který zní:
„(3) Příspěvek podle předchozích odstavců však nesmí přesáhnout nejvyšší výměru starobního důchodu.“.
9. § 119 odst. 1 zní:
„(1) Příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako částečný invalidní důchod ze sociálního zabezpečení.13)“.
10. V § 154 odst. 1 se na konci připojují slova: „jde-li o službu konanou v době do 31. prosince 1992“.
11. Za § 157se vkládají § 157a a 157b, které včetně nadpisu znění:
„Přechodná ustanovení k úpravám účinným od 1. ledna 1993
§ 157a
Pokud byl podle dosavadních nebo dřívějších předpisů příspěvek za službu ve Sboru národní bezpečnosti, ve Federálním policejním sboru, ve Sboru hradní policie, v Policii České republiky nebo ve Sboru nápravné výchovy vyměřen vyšší, než jaký náleží podle § 116 a 117, nebo pokud byl podle dosavadních nebo dřívějších předpisů příspěvek za službu vyměřen, ačkoliv podle § 116 a 117 nenáleží, sníží se ode dne účinnosti tohoto zákona tento příspěvek na výši odpovídající ustanovení § 116 a 117, nebo se jeho výplata zastaví. Nové vyměření sníženého příspěvku se provede nejpozději do 31. března 1993; do nového vyměření příspěvku se jeho výplata pozastavuje.
§ 157b
(1) Služební poměr policisty, který byl do 31. prosince 1992 občanem České a Slovenské Federativní Republiky, skončí dnem 30. června 1993, nebude-li policista k tomuto dni občanem České republiky.
(2) Nároky související se skončením služebního poměru policisty podle odstavce 1 se posuzují, jako by služební poměr skončil na žádost policisty.“.
Čl.III
(1) Policista, který byl do 31. prosince 1992 příslušníkem Federálního policejního sboru nebo Sboru hradní policie, přijatý do služebního poměru příslušníka Policie České republiky dnem 1. ledna 1993, může být při přijetí zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené policisty1) na dobu nejdéle šesti měsíců, není-li možné ho ustanovit do funkce.2)
(2) Do doby ustanovení do funkce vykonává policista uvedený v odstavci 1, zařazený v záloze pro přechodně nezařazené policisty, činnosti uložené mu služebním funkcionářem, který rozhodl o jeho přijetí do služebního poměru; přitom se mu poskytuje záloha na služební příjem ve výši základního tarifu ze šesté platové třídy a hodnostní plat podle zvláštního předpisu.3) Při stanovení hodnostního platu podle tohoto ustanovení se vychází z hodnosti dosažené v bývalém Federálním policejním sboru nebo Sboru hradní policie.
(3) Odmítne-li policista uvedený v odstavci 1 složit služební přísahu nebo požádá-li policista zařazený v záloze pro přechodně nezařazené policisty podle odstavce 2 o uvolnění ze služebního poměru příslušníka Policie České republiky, považuje se pro účely stanovení nároků souvisících se skončením služebního poměru4) záloha podle odstavce 2 za hrubý služební příjem.
(4) Služební příjem ve výši přiznané při ustanovení do funkce podle odstavce 2 se policistovi poskytne již od 1. ledna 1993; pokud byla poskytnutá záloha na služební příjem podle odstavce 2 vyšší, není policista povinen rozdíl vrátit.
___________________
1) § 24 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
2) § 16 zákona ČNR č. 186/1992 Sb.
3) Výnos ministerstva vnitra České republiky č. 428/1992 Sb., o náležitostech a náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.
4) Zákon ČNR č. 186/1992 Sb.
Čl.IV
(1) Ministr vnitra a v rozsahu jím stanoveném též policejní prezident může odvolat policistu z dosavadní funkce nebo ustanovit policistu do funkce bez služebního hodnocení,5) nejpozději však do 31. prosince 1993, jestliže je to potřebné a účelné v zájmu plnění úkolů, které byly Policii České republiky svěřeny.
(2) Policista odvolaný z funkce podle odstavce 1 musí být neprodleně ustanoven do jiné funkce nebo zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené policisty na dobu nejdéle dvou kalendářních měsíců následujících po odvolání z funkce; tuto dobu může v mimořádných případech prodloužit ministr vnitra, nejvýše však o dva měsíce.
(3) Není-li možné zařadit policistu zařazeného do zálohy pro přechodně nezařazené policisty podle odstavce 2 do jiné funkce do konce doby uvedené v odstavci 2, může být policista propuštěn ze služebního poměru; služební poměr skončí v takovém případě posledním dnem této doby.
(4) Policistovi propuštěnému ze služebního poměru podle odstavce 3 náleží odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu za podmínek stanovených zvláštními předpisy,6) jako kdyby byl propuštěn podle § 106 odst. 1 písm. a) zákona České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
___________________
5) § 15 a 16 zákona ČNR č. 186/1992 Sb.
6) § 114 až 119 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 26/1993 Sb.
Výnos ministerstva vnitra České republiky č. 428/1992 Sb.)
Platné znění části zákona č. 326/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon o Policii České republiky a zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky a kterým se stanoví podmínky skončení služebního poměru policistů Federální železniční policie, s vyznačením navrhovaných změn
(Čl. III
Zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 26/1993 Sb. ČR, se mění takto:
1. V § 13 písm. c) se na konci vypouštějí slova „k policii, k Policejnímu sboru Slovenské republiky, k Federálnímu policejnímu sboru nebo ke Sboru hradní policie“.
2. § 154 odst. 1 zní:
„(1) Jestliže byl do služebního poměru přijat občan, který byl ve služebním poměru příslušníka
a) Policejního sboru Slovenské republiky, jde-li o službu konanou v době do 31. prosince 1992,
b) Federálního policejního sboru, Sboru hradní policie nebo Federální železniční policie,
započítá se mu délka služby a nároky s tím spojené v rozsahu, jako by konal tuto službu v policii.“.)
Platné znění zákona č. 40/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o platu a odměně za služební pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech a některé další zákony, s vyznačením navrhovaných změn
(Čl.II
Zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 26/1993 Sb. a zákona č. 326/1993 Sb., se mění takto:
1. V § 13 se vypouští písmeno b) a dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b) a na konci věty se vypouští tečka a doplňují slova „a dobu výsluhy let v hodnosti.“.
2. V § 19 se vypouštějí odstavce 3 a 4 a dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3.
3. V § 44 se vypouštějí odstavce 2 a 3 a dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3.
4. V § 45 se vypouští odstavec 2.
5. V § 45 se označuje dosavadní odstavec 3 jako odstavec 2, za slovo „pohotovosti“ se vkládá tečka a další část věty se, vypouští.
6. § 55 odst. 1 písm. a) zní:
„a) služební příjem podle zvláštních zákonů,“.
7. V § 55 odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova „nebo poskytované jako příspěvek věrnostní stabilizační povahy“.
8. V § 55 odst. 2 se za slovo „náležitostí“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. b) a c)“.
9. § 56 a 57 se vypouštějí.)
Platné znění zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky,
s vyznačením navrhovaných změn
(§ 17
Ministr vnitra může povolat příslušníky Policie České republiky k plnění úkolů v Úřadu pro zahraniční styky a informace.)
Platné znění zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 2
(1) Úkoly Bezpečnostní informační služby plní příslušníci Bezpečnostní informační služby (dále jen "příslušníci")(, kteří jsou k ní ve služebním poměru).
(2) Příslušníci jsou povinni při plnění úkolů dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, jakož i toho, aby osobám v souvislosti s jejich činností nevznikla škoda nebo jiná nepřiměřená újma.
(§ 3
Příslušníci podléhají též ustanovením trestního zákona o trestných činech vojenských.)
(§ 22
Právní úkony ve věcech služebního poměru činí jménem Bezpečnostní informační služby ředitel a v rozsahu jím stanoveném též vedoucí organizačních útvarů Bezpečnostní informační služby (dále jen "služební orgán").
HLAVA PRVNÍ
VZNIK, ZMĚNY A SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 23
Podmínky pro přijetí a přijímací řízení
(1) Do služebního poměru může být po přijímacím řízení přijat občan České republiky starší 18 let, který o přijetí písemně požádá (dále jen "uchazeč") a
a) nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,
b) je fyzicky, zdravotně a duševně způsobilý pro výkon služby,
c) splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon funkce, do které má být ustanoven, pokud ředitel v odůvodněných případech nerozhodne jinak,
d) vykonal základní nebo náhradní vojenskou službu, pokud podléhá branné povinnosti.
(2) O výsledku přijímacího řízení musí být uchazeč písemně vyrozuměn do 90 dnů od podání žádosti o přijetí do služebního poměru.
§ 24
Vznik služebního poměru
(1) Služební poměr se zakládá dnem uvedeným v rozhodnutí služebního orgánu o přijetí uchazeče do služebního poměru.
(2) Rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru musí obsahovat údaj o dni vzniku služebního poměru, jinak je neplatné. Dále musí obsahovat ustanovení do funkce, jmenování do hodnosti, ustanovení o zkušební době podle § 26 a místo služebního působiště.
(3) Služební poměr nevznikne, pokud uchazeč nenastoupí službu v den určený v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž mu v tom bránila překážka ve službě (§ 73), nebo do týdne neuvědomí o této překážce služební orgán, který vydal rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.
(4) Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru musí být vydáno písemně a doručeno uchazeči, jinak je neplatné.
§ 25
Služební přísaha
(1) Příslušník skládá při nástupu do služby služební přísahu.
(2) Služební přísaha zní: "Slavnostně slibuji, že budu věrný České republice. Budu čestným, statečným, ukázněným a nestranným příslušníkem Bezpečnostní informační služby. Služební povinnosti budu plnit podle svých nejlepších schopností a ve své činnosti se budu řídit Ústavou a zákony a budu chránit ústavní zřízení České republiky, jakož i práva občanů. K tomu jsem připraven vynaložit všechny síly a schopnosti a nasadit i svůj život. Tak přísahám!".
(3) Odmítne-li příslušník složit služební přísahu, skončí jeho služební poměr dnem, kdy k odmítnutí došlo.
§ 26
Zkušební doba
(1) Při přijetí do služebního poměru se stanoví zkušební doba, a to nejdéle na 12 měsíců.
(2) Stanovenou zkušební dobu lze se souhlasem příslušníka zkrátit, dosahuje-li příslušník v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků ve výkonu služby.
(3) Doba, po kterou byl příslušník uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz, se započítává do zkušební dobyv rozsahu nejvýše deseti dnů.
§ 27
Hodnosti
Stanoví se tyto hodnosti příslušníků
a) praporčické: rotný, strážmistr, nadstrážmistr, praporčík,
b) důstojnické: poručík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,
c) generálské: generálmajor, generálporučík.
Jmenování a povyšování do hodnosti
§ 28
Při přijetí do služebního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného. Ukončil-li studium na střední škole maturitní zkouškou,8) je jmenován do hodnosti strážmistra. Ukončí-li vysokoškolské studium nebo alespoň ucelenou část vysokoškolského studia,9) je jmenován nejméně do hodnosti poručíka.
__________________
8) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9) § 19 a 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 29
(1) Příslušník má nárok na povýšení do vyšší hodnosti, splňuje-li současně tyto podmínky:
a) je ustanoven ve funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, než kterou skutečně má, a dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby,
b) od jeho posledního povýšení nebo jmenování do hodnosti uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti,
c) splňuje kvalifikační předpoklad vzdělání stanovený pro vykonávanou funkci.
(2) Příslušník v praporčické hodnosti má nárok na
a) povýšení do vyšší praporčické hodnosti, dosáhl-li úplného středního vzdělání,
b) jmenování do hodnosti poručíka, ukončil-li vysokoškolské studium nebo alespoň jeho ucelenou část.9)
§ 30
(1) Příslušníky jmenuje a povyšuje do praporčických a důstojnických hodností ředitel a jím určené služební orgány.
(2) Ředitele jmenuje nebo povyšuje do důstojnických hodností vláda.
§ 31
Propůjčení hodnosti
(1) Příslušníkovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou to vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž byl pověřen.
(2) Příslušníkovi, jemuž byla propůjčena vyšší hodnost, náleží práva a povinnosti spojené s touto hodností.
(3) Hodnost propůjčuje ředitel.
§ 32
Služební hodnocení
(1) Služební hodnocení je jedním z podkladů pro rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníka.
(2) Služební hodnocení spočívá v posouzení způsobilosti příslušníka pro výkon funkce, zejména odborné, a způsobu plnění služebních povinností.
§ 33
Ustanovování do funkcí
(1) Služební orgány ustanovují příslušníky do volných funkcí podle dosaženého vzdělání, závěru služebního hodnocení, zdravotního stavu a potřeb Bezpečnostní informační služby.
(2) Ustanovení příslušníka do volné funkce může být spojeno s podmínkou výběrového řízení.
(3) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být příslušník dočasně pověřen výkonem funkce, nejdéle však na dobu tří měsíců v kalendářním roce.
§ 34
Převedení na jinou funkci a přeložení
(1) Jestliže příslušník nemůže nadále vykonávat dosavadní funkci, protože
a) v důsledku organizačních změn došlo k jejímu zrušení,
b) podle posudku lékařské komise dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost pro její výkon,
c) podle závěru služebního hodnocení není způsobilý ji vykonávat, nebo
d) vykonává trest zákazu činnosti, převede se na jinou funkci v místě téhož služebního působiště, a není-li to možné, přeloží se na jinou funkci v jiném místě služebního působiště.
(2) Příslušník může být převeden na stejnou nebo jinou funkci v témže místě služebního působiště nebo přeložen na stejnou nebo jinou funkci v jiném místě služebního působiště, je-li to v důležitém zájmu služby. Příslušníku, který byl převeden nebo přeložen na nižší funkci podle tohoto odstavce, náleží dosavadní plat po dobu jednoho roku, jestliže je to pro něj výhodnější.
(3) Příslušník může být převeden na jinou funkci v témže místě služebního působiště nebo přeložen do jiného místa služebního působiště na vlastní žádost po předchozí dohodě s nadřízeným služebním orgánem.
(4) Ustanovení o převedení na jinou funkci a přeložení se nevztahují na příslušníky zařazené do záloh ředitele (§ 36).
§ 35
Služební cesta a zastupování
(1) Příslušník může být vyslán na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu pěti měsíců během kalendářního roku, na služební cestu.
(2) Příslušník může být pověřen na dobu nezbytně nutnou zastupováním jiného příslušníka ve funkci vyšší úrovně. O pověření zastupováním rozhodne příslušný služební orgán písemnou formou.10)
_________________
10) § 6 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
§ 36
Záloha ředitele
K zajištění úkolů v oboru působnosti Bezpečnostní informační služby mohou být příslušníci zařazeni do zálohy ředitele.
§ 37
Zproštění výkonu služby
(1) Stane-li se příslušník podezřelým, že se dopustil hrubého porušení služební kázně nebo trestného činu, a další ponechání ve výkonu služby by v obou případech ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh objasňování jeho činu, může být rozhodnutím služebního orgánu dočasně zproštěn výkonu služby.
(2) Příslušníka lze zprostit výkonu služby jen na dobu nezbytně nutnou k objasňování jeho činu, nejdéle však na dobu šesti měsíců, jde-li o podezření z trestného činu, a při hrubém porušení služební kázně maximálně na dobu 30 dnů ode dne, kdy se služební orgán o tomto porušení dozví. V případě, že je proti příslušníkovi vedeno trestní řízení, zprostí se výkonu služby do pravomocného skončení trestního řízení nebo do podmíněného zastavení trestního stíhání.11)
(3) Příslušníkovi, který byl zproštěn výkonu služby, náleží ode dne zproštění 50 % platu, nejméně však ve výši minimální mzdy stanovené zvláštními předpisy.12) Tato část platu se zvyšuje o 10 % platu za každou vyživovanou osobu, nejvíce však do výše 80 % platu.
(4) Pominou-li důvody pro zproštění výkonu služby, služební orgán rozhodnutí o zproštění výkonu služby zruší; příslušníkovi se doplatí rozdíl, o který byl jeho plat zkrácen; to neplatí, bylo-li jednání, pro které byl zproštěn výkonu služby, úmyslným trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen, nebo byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn výkonu služby, propuštěn ze služebního poměru. V případě důvodu pro zproštění výkonu služby, spočívajícím v podmíněném zastavení trestního stíhání, se tento rozdíl doplatí pouze, bylo-li vydáno pravomocné rozhodnutí o tom, že se příslušník osvědčil.
___________________
11) § 307 a 308 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 69/ /1994 Sb.).
12) Nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády ČR č. 615/1992 Sb.
Skončení služebního poměru
§ 38
Služební poměr příslušníka končí
a) uvolněním,
b) propuštěním,
c) ztrátou hodnosti,
d) zrušením ve zkušební době,
e) úmrtím.
§ 39
Uvolnění
(1) Příslušník musí být uvolněn ze služebního poměru, jestliže o to požádá. Žádost musí být písemná a doručena příslušnému služebnímu orgánu, jinak je neplatná.
(2) Služební poměr podle odstavce 1 skončí uplynutím dvou měsíců, pokud se služební orgán a příslušník nedohodnou jinak; tato doba počíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení žádosti o uvolnění služebnímu orgánu a končí uplynutím posledního dne druhého kalendářního měsíce.
Propuštění
§ 40
(1) Příslušník bude propuštěn ze služebního poměru, jestliže
a) pro něj v důsledku organizačních změn není jiné zařazení,
b) podle posudku lékařské komise dlouhodobě pozbyl ze zdravotních důvodů způsobilost vykonávat dosavadní funkci a nelze ho převést nebo přeložit na jinou funkci,
c) byl při služebním hodnocení hodnocen jako nezpůsobilý vykonávat jakoukoli funkci,
d) porušil služební přísahu nebo služební povinnosti zvlášť hrubým způsobem,
e) porušil povinnost stanovenou zvláštním omezením (§ 49) nebo pozbyl státního občanství České republiky,
f) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
(2) Příslušník může být ze služebního poměru propuštěn, jestliže
a) zrušeno
b) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.
(3) O propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c), d) a f) a v odstavci 2 písm. b) musí být rozhodnuto do dvou měsíců ode dne, kdy se služební orgán o důvodu propuštění dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl; v těchto dobách musí být rozhodnutí příslušníkovi též doručeno. Jde-li o propuštění z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c), nezapočítává se do doby dvou měsíců doba, po kterou je příslušník uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz.
(4) O propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. e) musí být rozhodnuto neprodleně poté, kdy se služební orgán o důvodu propuštění dozvěděl.
§ 41
(1) Rozhodnutí o propuštění musí být vyhotoveno písemně a musí v něm být uveden důvod propuštění a skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, a musí být příslušníkovi doručeno, jinak je neplatné.
(2) Při propuštění skončí služební poměr uplynutím dvou měsíců, pokud se služební orgán a příslušník nedohodnou jinak; tato doba počíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení rozhodnutí o propuštění a končí uplynutím posledního dne příštího kalendářního měsíce. Jde-li o propuštění z důvodů uvedených v § 40 odst. 1 písm. d), e) a f), anebo o propuštění z důvodu uvedeného v § 40 odst. 2 písm. b), skončí služební poměr dnem doručení rozhodnutí o propuštění.
§ 42
Zákaz propuštění v ochranné době
(1) Příslušník nesmí být propuštěn ze služebního poměru v ochranné době, to je v době
a) kdy byl uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti nebo zneužitím jiné návykové látky,
b) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení poskytovaného v době dočasné neschopnosti k výkonu služby až do jejího skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování, nebo
c) kdy je příslušnice těhotná nebo kdy příslušnice nebo příslušník trvale pečuje alespoň o jedno dítě mladší než tři roky.
(2) Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 40 odst. 1 písm. d), e) a f) a v § 40 odst. 2 písm. b).
(3) Bylo-li rozhodnutí o propuštění doručeno příslušníkovi před počátkem ochranné doby a služební poměr by měl skončit v této době, ochranná doba se do dvouměsíční doby uvedené v § 40 odst. 3 nezapočítává, ledaže příslušník písemně prohlásí, že na prodloužení služebního poměru netrvá.
§ 43
Ztráta hodnosti
Byl-li příslušníkovi soudem uložen trest ztráty hodnosti, skončí služební poměr dnem, kdy rozsudek nabyl právní moci.
§ 44
Zrušení služebního poměru ve zkušební době
Ve zkušební době může služební orgán nebo příslušník zrušit služební poměr i bez uvedení důvodu. Služební poměr skončí uplynutím tří kalendářních dnů následujících po dni doručení rozhodnutí služebního orgánu nebo po písemném oznámení příslušníka, vždy však nejpozději uplynutím zkušební doby.
§ 45
Nároky po zrušení rozhodnutí o skončení služebního poměru
Je-li rozhodnutí o skončení služebního poměru zrušeno, služební poměr nadále trvá bez přerušení se všemi právy a povinnostmi. Oznámí-li příslušník nejpozději před doručením rozhodnutí o zrušení, že netrvá na dalším výkonu služby, platí, pokud se příslušník a služební orgán nedohodnou jinak, že služební poměr skončí uvolněním po uplynutí doby dvou měsíců; tato doba počíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení oznámení příslušníka služebnímu orgánu a skončí uplynutím posledního dne druhého kalendářního měsíce.
§ 46
Potvrzení o služebním poměru a služební posudky
(1) Nejpozději v den skončení služebního poměru je služební orgán povinen příslušníkovi vydat posudek o jeho služební činnosti. Posudek o služební činnosti nesmí obsahovat údaje, na které se vztahuje ustanovení předpisu o státním, hospodářském nebo služebním tajemství.13)
(2) Podává-li služební orgán jinému orgánu nebo organizaci posudek o služební činnosti příslušníka, musí příslušníka s jeho obsahem seznámit a na požádání mu vydat jeho opis. Jiné informace o příslušníkovi je služební orgán oprávněn podávat pouze s jeho souhlasem.
(3) Při skončení služebního poměru je služební orgán povinen vydat příslušníkovi, popřípadě zaměstnavateli na jeho žádost potvrzení o služebním poměru a uvést v něm zejména dobu jeho trvání, skutečnosti rozhodné pro posouzení jeho nároku na dovolenou, závazky příslušníka vůči Bezpečnostní informační službě, a zda, v jaké výši, v jakém pořadí a v čí prospěch jsou prováděny z platu příslušníka srážky, a skutečnosti rozhodné pro hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání poskytované podle zvláštních předpisů.14)
____________________
13) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
HLAVA DRUHÁ
SLUŽEBNÍ KÁZEŇ A KÁZEŇSKÁ PRAVOMOC
§ 47
Služební kázeň
Služební kázeň je důsledné plnění povinností stanovených zákony, dalšími právními předpisy, rozkazy a pokyny nadřízených.
§ 48
Základní povinnosti příslušníka
(1) Příslušník je povinen
a) plnit důsledně a přesně úkoly uložené mu zákony a dalšími právními předpisy, jakož i úkoly uložené mu rozkazy a pokyny nadřízených,
b) vykonávat řádně službu,
c) oznámit svému nadřízenému závady a nedostatky, které ohrožuj nebo ztěžují výkon služby,
d) zachovávat mlčenlivost o věcech, s nimiž se seznámil při výkonu služby nebo v souvislosti s výkonem služby.
(2) Domnívá-li se příslušník, že rozkaz jeho nadřízeného je v rozporu s právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu, je příslušník povinen jej splnit. Tuto skutečnost může příslušník oznámit řediteli.
(3) Příslušník je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí písemně bez zbytečného odkladu vyššímu nadřízenému. V případě, že se odepření týká rozkazu ředitele, příslušník oznámí tuto skutečnost Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
§ 49
Zvláštní omezení
(1) Příslušníci nesmějí být členy politických stran nebo politických hnutí a odborových organizací.
(2) Příslušníci nesmějí být členy řídicích nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost a nesmějí rovněž sami podnikatelskou nebo živnostenskou činnost vykonávat. Toto omezení se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou, na správu vlastního majetku a na činnosti, které příslušník vykonává v souladu s úkoly a ve prospěch Bezpečnostní informační služby.
§ 50
Základní povinnosti nadřízeného
Nadřízený je povinen
a) organizovat, řídit a kontrolovat výkon služby,
b) zabezpečovat, aby příslušníci byli pro výkon služby náležitě vycvičeni, vyškoleni a vybaveni,
c) oceňovat záslužné činy a příkladné plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností.
Kázeňská pravomoc
§ 51
Nadřízený v rozsahu své pravomoci uděluje kázeňské odměny a ukládá kázeňské tresty.
§ 52
Kázeňské odměny
(1) Kázeňskými odměnami jsou
a) peněžitý nebo věcný dar,
b) mimořádné jmenování do důstojnické hodnosti,
c) mimořádné povýšení do vyšší hodnosti.
(2) Odměnu podle odstavce 1 písm. b) lze udělit jen příslušníkovi vykonávajícímu funkci, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost.
(3) Kázeňská odměna musí být úměrná záslužnému činu nebo příkladnému plnění služebních povinností.
§ 53
Kázeňský přestupek
(1) Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení základních povinností příslušníka, pokud nejde o trestný čin.
(2) Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání příslušníka, které má znaky přestupku, pokud tak stanoví zvláštní předpis.15)
______________________
15) § 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 54
Kázeňské tresty
(1) Kázeňskými tresty jsou
a) písemná důtka,
b) snížení platu až o 15 % na dobu nejdéle tří měsíců a při opětovném kázeňském přestupku, jehož se příslušník dopustil v době před zahlazením kázeňského trestu, na dobu nejdéle šesti měsíců,
c) snížení hodnosti o jeden stupeň až na dobu jednoho roku,
d) zákaz činnosti,
e) propadnutí věci.
(2) Kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze uložit příslušníkovi v hodnosti rotného, poručíka nebo generálmajora Bezpečnostní informační služby.
(3) Kázeňský trest zákazu činnosti a propadnutí věci lze uložit jen za jednání mající znaky přestupku a za podmínek stanovených zvláštními předpisy.16) Tyto kázeňské tresty je možno uložit samostatně nebo společně, a to i s kázeňským trestem snížení platu nebo snížení hodnosti o jeden stupeň.
(4) Kázeňským trestem zákazu činnosti nelze příslušníkovi uložit zákaz výkonu funkce.
(5) Kázeňský trest zákazu činnosti se vykonává i tehdy, jestliže příslušníkovi, kterému byl tento kázeňský trest uložen, skončil služební poměr. O upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu zákazu činnosti rozhoduje služební orgán, který trest uložil, nejdříve však po uplynutí poloviny uloženého trestu.
(6) Doba, na kterou byl příslušníkovi uložen kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, se nezapočítává do doby výsluhy let v hodnosti.
___________________
16) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb.
Ukládání kázeňských trestů
§ 55
(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Příslušný služební orgán musí vyslechnout též toho, kdo podal podnět. Příslušníkovi musí být dána před uložením kázeňského trestu možnost se k podnětu vyjádřit, hájit se a navrhnout důkazy.16)
(2) Postačí-li k nápravě příslušníka a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.
(3) Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchaného mezi blízkými osobami může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný zástupce anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír příslušníka a ublíženého na cti.
(4) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k jeho okolnostem, k následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu plnění služebních povinností.
_________________________________
16) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb.
§ 56
(1) Za kázeňský přestupek lze kázeňský trest uložit nejdříve následující den po jeho spáchání, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl nejbližší nadřízený příslušníka. Je-li jednání příslušníka, v němž lze spatřovat naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 30 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se kterýkoli z nadřízených příslušníka dověděl o výsledku tohoto šetření. Kázeňský trest lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne spáchání kázeňského přestupku.
(2) Za jednání mající znaky přestupku lze uložit kázeňský trest do jednoho roku ode dne jeho spáchání.
§ 57
(1) Kázeňský trest nelze uložit, byl-li příslušník za týž skutek již pravomocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.
(2) Kázeňský trest nelze uložit, popřípadě vykonat, byl-li kázeňský trest prominut nebo vztahuje-li se na přestupek amnestie.
(3) Kázeňské tresty promíjí ředitel.
§ 58
Zahlazení kázeňského trestu
(1) Nedopustil-li se příslušník během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku nebo jednání majícího znaky přestupku, je kázeňský trest zahlazen a příslušník se posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Jestliže kázeňský trest zákazu činnosti neskončil v této době, zahlazuje se jeho vykonáním.
(2) Nadřízený může i před uplynutím doby uvedené v předchozím odstavci rozhodnout o zahlazení vykonaného kázeňského trestu, jestliže příslušník výkonem služby a chováním prokázal, že si toho zasluhuje; byl-li však uložen kázeňský trest zákazu činnosti, může tak učinit nejdříve po uplynutí poloviny výkonu tohoto trestu.
§ 59
Použití zvláštních předpisů
Při projednávání jednání příslušníka, které má znaky přestupku, se postupuje podle zvláštního předpisu,16) jde-li o
a) rozhodování, zda jednání příslušníka má všechny znaky přestupku potřebné k určení viny,
b) rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od výkonu jeho zbytku,
c) posuzování, zda byla zmeškána lhůta k podání podnětu,
d) určování osoby blízké,
e) zjišťování výše způsobené škody.
___________________
16) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb.
HLAVA TŘETÍ
DOBA SLUŽBY, DOVOLENÁ A SLUŽEBNÍ VOLNO
§ 60
Základní doba služby v týdnu
(1) Délka základní doby služby v týdnu se řídí právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.
(2) Služební orgán může stanovit příslušníkovi kratší dobu služby v týdnu nebo ji jinak vhodně upravit, jestliže o to příslušník požádá ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů a nebrání-li tomu důležitý zájem služby.
§ 61
Rozvržení základní doby služby v týdnu
(1) Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje zpravidla na pět dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Pokud to povaha služby vyžaduje, může být služba rozvržena nerovnoměrně; průměrná týdenní doba služby nesmí přitom v určeném období, zpravidla čtyřtýdenním, přesahovat hranici stanovenou pro délku základní doby služby v týdnu.
(2) O rozvržení základní doby služby v týdnu rozhoduje příslušný služební orgán; stanoví též začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může přitom činit nejvýše 24 hodin.
(3) Ředitel stanoví podmínky, za nichž může být doba služby v týdnu rozvržena jinak než podle předchozích odstavců.
§ 62
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami a v týdnu
Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje tak, aby příslušník měl mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 12 hodin a jednou v týdnu nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 36 hodin.
§ 63
Přestávky ve službě
(1) Příslušník má nejdéle po každých pěti hodinách nepřetržitého výkonu služby nárok na přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být příslušníkovi i bez přerušení výkonu služby zajištěna přiměřená doba na jídlo a oddech.
(2) Ředitel stanoví, v jakém rozsahu se přestávky na jídlo a oddech započítávají do základní doby služby.
§ 64
Služba konaná nad základní dobu služby v týdnu a v noci
(1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je příslušník povinen konat službu nad stanovenou základní dobu služby v týdnu.
(2) Při službě konané nad základní dobu služby v týdnu lze nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami zkrátit až na šest hodin; nepřetržitý odpočinek v týdnu musí vždy činit nejméně 24 hodin.
(3) Nocí se rozumí doba od 22 hodin do 6 hodin.
§ 65
Služební pohotovost a dosažitelnost
Příslušníkovi lze nařídit v důležitém zájmu služby služební pohotovost nebo dosažitelnost.
Dovolená
§ 66
Vznik nároku na dovolenou
(1) Příslušník má nárok na dovolenou za kalendářní rok, jestliže v něm vykonával službu alespoň 60 dnů.
(2) Za kalendářní rok, v němž vznikl nebo skončil služební poměr, náleží příslušníkovi poměrná část dovolené, i když nesplnil podmínku uvedenou v odstavci 1.
§ 67
Délka dovolené
(1) Základní délka dovolené činí 37 kalendářních dnů.
(2) Poměrná část dovolené se určí tak, že za každý kalendářní měsíc trvání služebního poměru v kalendářním roce náleží jedna dvanáctina dovolené. Vznikne-li služební poměr nejpozději 15. den v měsíci, náleží příslušníkovi poměrná část dovolené i za tento kalendářní měsíc. Za kalendářní měsíc, v němž služební poměr skončil, náleží příslušníkovi poměrná část dovolené, jen jestliže v tomto měsíci trval služební poměr nejméně 15 dnů.
Nástup, čerpání a přerušení dovolené
§ 68
(1) Nástup dovolené určuje služební orgán, a to s přihlédnutím k zájmům služby i k oprávněným požadavkům příslušníka. Den nástupu dovolené musí být příslušníkovi oznámen nejméně sedm dnů předem; tato lhůta může být zkrácena, jestliže s tím příslušník souhlasí.
(2) Dovolenou lze příslušníkovi poskytnout (určit nástup) ještě před splněním podmínky stanovené v § 66 odst. 1. Jestliže však příslušník do konce kalendářního roku tuto podmínku nesplní, je povinen vrátit plat, který mu byl vyplacen za dobu dovolené, na niž mu nevznikl nárok.
(3) Nástup dovolené je nutno určit tak, aby ji příslušník mohl vyčerpat zpravidla do konce kalendářního roku. Jestliže příslušník nemohl dovolenou v kalendářním roce vyčerpat, je služební orgán povinen určit nástup dovolené tak, aby ji příslušník vyčerpal nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Služební orgán je však povinen určit příslušníkovi čerpání alespoň v rozsahu 14 dnů dovolené v kalendářním roce, pokud na ně má nárok.
(4) Služební orgán nemůže určit čerpání dovolené na dobu, kdy je příslušník uznán neschopným pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je příslušnice na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo příslušník na rodičovské dovolené. Na dobu trvání ostatních důležitých osobních překážek ve službě může služební orgán určit příslušníkovi čerpání dovolené jen na jeho žádost.
(5) Čerpá-li dovolenou příslušník s dobou služby rozvrženou nerovnoměrně, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
(6) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může služební orgán změnit příslušníkovi původně určený nástup dovolené nebo ho odvolat z dovolené; příslušník má nárok na náhradu nákladů, které mu tím bez jeho zavinění vznikly.
§ 69
(1) Dovolená se přerušuje, jestliže příslušník je v době čerpání dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz, ošetřuje-li nemocného člena rodiny nebo bylo-li mu uděleno nebo poskytnuto služební volno. Dovolená se přerušuje také nástupem mateřské dovolené.
(2) Připadne-li v době dovolené příslušníka svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem služby, nezapočítává se do dovolené.
§ 70
Plat za dobu dovolené
(1) Příslušník má za dobu dovolené nárok na plat. Na žádost příslušníka musí být plat, splatný během dovolené, vyplacen již před nástupem dovolené.
(2) Příslušníkovi náleží za nevyčerpanou dovolenou nebo za její poměrnou část náhrada ve výši platu odpovídajícího době nevyčerpané základní délky dovolené, pokud dovolenou nebo její poměrnou část nemohl vyčerpat ze závažných osobních či služebních důvodů anebo mu nebyla určena (§ 68) ani do konce příštího kalendářního roku.
§ 71
Vliv skončení služebního poměru na dovolenou
Skončí-li služební poměr příslušníka po vyčerpání dovolené nebo její části, je povinen vrátit plat vyplacený mu za dovolenou nebo její část, na niž mu nevznikl nárok, jen skončil-li služební poměr propuštěním podle § 40 odst. 1 písm. d), e) a f) a § 40 odst. 2 písm. b) nebo ztrátou hodnosti.
§ 72
Dodatková dovolená
(1) Příslušník, který vykonává po celý kalendářní rok zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou službu,17) má nárok též na dodatkovou dovolenou v délce jednoho týdne. Vykonává-li tuto službu jen po část kalendářního roku, náleží mu poměrná část dodatkové dovolené.
(2) Za dodatkovou dovolenou nelze poskytnout náhradu podle § 70 odst. 2; tato dovolená musí být vždy vyčerpána v příslušném kalendářním roce, a to přednostně.
__________________
17) Vyhláška ministerstev zdravotnictví a zahraničních věcí č. 75/1967 Sb., o dodatkové dovolené pracovníků, kteří konají práce zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné, a o náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti u některých nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 73
Služební volno
(1) Jestliže příslušník nemůže pro překážky z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky konat službu, má nárok na udělení služebního volna.
(2) Služební volno bez nároku na plat se poskytne příslušníkovi po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění nebo příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku, nejdéle však do tří let věku dítěte.
(3) Příslušníkovi může být poskytnuto, jestliže o to z vážných důvodů požádá, služební volno bez nároku na plat na nezbytně nutnou dobu.
HLAVA ČTVRTÁ
NÁLEŽITOSTI PŘÍSLUŠNÍKŮ A NÁHRADY SLUŽEBNÍCH VÝDAJŮ
§ 74
Náležitosti
(1) Příslušník má nárok na peněžní náležitosti a též na věcná plnění potřebná pro výkon služby.
(2) Příslušníkovi se poskytuje při vzniku služebního poměru jako věcné plnění potřebné pro výkon služby služební stejnokroj; je-li příslušník ustanoven do funkce, která je vykonávána v občanském oděvu, má nárok na příspěvek na slušné ošacení.
(3) Výše příspěvku na slušné ošacení za kalendářní rok činí polovinu hodnoty služebního stejnokroje.
(4) Příslušník má nárok na osobní ochranné prostředky, pokud to výkon jeho služby vyžaduje; pokud je povinen je používat po celou dobu výkonu služby, příspěvek na slušné ošacení mu nenáleží; pokud je povinen je používat po část doby výkonu služby, náleží mu příspěvek na slušné ošacení v poměrné části výše příspěvku stanoveného podle odstavce 3.
(5) Náležitosti platu a odměny za pracovní pohotovost upravují zvláštní předpisy.18)
___________________
Nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnancůněkterých dalších organizací (služební platový řád).
§ 75
Náhrady výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem služby
Příslušníkovi náleží náhrada cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které mu vzniknou při plnění služebních povinností; rovněž mu náleží náhrada za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon služby, jestliže se jich používá se souhlasem služebního orgánu.
HLAVA PÁTÁ
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY
§ 76
Povinnosti služebního orgánu
(1) Péči o bezpečnost a ochranu zdraví příslušníků při výkonu služby zajišťuje služební orgán.
(2) Služební orgán je zejména povinen
a) dbát při tvorbě předpisů požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,
b) kontrolovat dodržování předpisů, rozkazů a pokynů vydaných k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,
c) zjišťovat příčiny služebních úrazů a nemocí z povolání a soustavně vytvářet podmínky pro předcházení služebním úrazům a nemocem z povolání, jakož i onemocněním vznikajícím vlivem prostředí, v němž příslušník vykonává službu.
§ 77
Povinnosti příslušníka
Příslušník je zejména povinen
a) používat při výkonu služby předepsaných ochranných zařízení a prostředků,
b) účastnit se školení a výcviku prováděného v zájmu zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a podrobit se zkouškám z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při výkonu služby stanoveným zvláštním předpisem a lékařským prohlídkám,
c) včas oznámit nadřízenému nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví při výkonu služby.
HLAVA ŠESTÁ
PÉČE O PŘÍSLUŠNÍKY
§ 78
podmínky pro výkon služby
(1) Služební orgány vytvářejí podmínky pro řádný, hospodárný a pokud možno bezpečný výkon služby.
(2) Služební orgány jsou pro příslušníky zejména povinny
a) zajišťovat poskytování zdravotní péče,
b) zřizovat, provozovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení,
c) pečovat o vzhled, úpravu a zlepšování pracovišť,
d) vytvářet příznivé podmínky pro závodní stravování,
e) zajišťovat řádné ubytování.
§ 79
Dohoda o zvýšení vzdělání
(1) Bezpečnostní informační služba může s příslušníkem uzavřít dohodu, kterou se Bezpečnostní informační služba zavazuje umožnit mu zvýšení vzdělání a příslušník se zavazuje setrvat po skončení studia po dohodnutou dobu ve služebním poměru nebo uhradit náklady spojené se zvýšením vzdělání nebo jejich poměrnou část.
(2) Dohoda o zvýšení vzdělání musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny
a) stupeň vzdělání a forma jeho získání,
b) obor studia,
c) doba, po kterou se příslušník zavazuje setrvat po skončení studia ve služebním poměru, a
d) celková částka, kterou lze na příslušníkovi požadovat jako úhradu nákladů,
jinak je neplatná.
(3) Povinnost uhradit náklady podle odstavce 1 nevznikne, jestliže služební poměr příslušníka skončil propuštěním podle § 40 odst. 1 písm. a) a b) a § 40 odst. 2 písm. a).
§ 80
Uložení věcí
Služební orgány jsou povinny zajistit bezpečnou úschovu věcí, které příslušníci obvykle nosí do služby.
§ 81
Preventivní rehabilitace
(1) Příslušníkům se poskytuje k upevnění jejich tělesné zdatnosti a tělesného a duševního zdraví preventivní rehabilitace v délce dvou týdnů v kalendářním roce.
(2) Příslušníkům s oslabeným zdravím se poskytuje na základě lékařského doporučení preventivní rehabilitace v délce dvou až tří týdnů v kalendářním roce formou lázeňského léčení.
(3) Příslušníku vznikne nárok na poskytnutí preventivní rehabilitace podle odstavce 1 poprvé v kalendářním roce, ve kterém dovrší 40 let věku.
§ 82
Péče o příslušníky se změněnou schopností k výkonu služby
Jestliže schopnost příslušníka k výkonu služby je ze zdravotních důvodů dlouhodobě změněna, stanoví mu příslušná lékařská komise zdravotní klasifikaci a potřebné omezení pro výkon služby.
Zvláštní podmínky pro výkon služby
§ 83
(1) Příslušnice nesmí být ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon je pro ni fyzicky nepřiměřený, škodí jejímu organismu nebo ohrožuje její mateřské poslání.
(2) Těhotná příslušnice nesmí být rovněž ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství. To platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.
§ 84
Těhotná příslušnice, příslušnice nebo příslušník pečující o dítě mladší než tři roky mohou být zařazeni do nočních služeb, do služeb konaných nad základní dobu služby v týdnu, do služební pohotovosti nebo dosažitelnosti pouze se svým souhlasem. Do služební pohotovosti nebo dosažitelnosti nesmějí být bez svého souhlasu zařazováni též příslušnice nebo příslušník pečující alespoň o jedno dítě mladší než 15 let.
§ 85
Vykonává-li těhotná příslušnice funkci, jejíž výkon je těhotné příslušnici zakázán nebo podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je služební orgán povinen převést ji dočasně na funkci, která je pro ni vhodná a v níž může dosahovat stejného platu jako v dosavadní funkci. To platí obdobně o matce pro dobu do konce devátého měsíce po porodu a pro příslušnici, která kojí.
§ 86
(1) Těhotná příslušnice, příslušnice nebo příslušník pečující alespoň o jedno dítě mladší než jeden rok mohou být vysláni na služební cestu jen se svým souhlasem.
(2) Příslušnice nebo příslušník pečující alespoň o jedno dítě starší než jeden rok mohou být v době, pokud dítě nedosáhlo věku osmi let, vysíláni na služební cestu mimo obvod obce služebního působiště nebo přeloženi do jiného místa služebního působiště jen se svým souhlasem.
(3) Předchozí odstavec platí i pro osamělé příslušnice a osamělé příslušníky pečující alespoň o jedno dítě mladší než 15 let.
§ 87
(1) Služební orgán je povinen při zařazování do služby přihlížet též k potřebám příslušnic pečujících o děti mladší 15 let.
(2) Služební orgán určí příslušnici nebo příslušníku pečujícím o dítě mladší 15 let nebo těhotné příslušnic na jejich žádost kratší dobu služby nebo dobu služby jinak vhodně upraví, nebrání-li tomu důležitý zájem služby.
§ 88
(1) Nárok příslušnic na mateřskou dovolenou a na přestávku ke kojení a příslušnic a příslušníků na rodičovskou dovolenou se řídí předpisy platnými pro zaměstnankyně v pracovním poměru.19)
(2) Požádá-li příslušnice o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, nebo příslušník o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené po dobu, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je služební orgán povinen jim vyhovět.
____________________________
19) § 157 až 161 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 126/1994 Sb.).
HLAVA SEDMÁ
NÁHRADA ŠKODY
Oddíl první
Odpovědnost příslušníka za škodu způsobenou Bezpečnostní informační službě
§ 89
Obecná odpovědnost
(1) Příslušník odpovídá Bezpečnostní informační službě za škodu, kterou jí způsobil zaviněným porušením svých povinností při plnění služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinnosti ze strany Bezpečnostní informační služby, odpovědnost příslušníka se poměrně omezí.
(3) Zavinění příslušníka prokazuje služební orgán s výjimkou případů uvedených v § 91 a 93.
§ 90
Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody
Na příslušníkovi, který vědomě nezakročil proti hrozící škodě nebo neohlásil hrozící škodu, může služební orgán požadovat, aby přispěl k úhradě škody, která byla způsobena Bezpečnostní informační službě, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud škodu nelze uhradit jinak. Přitom se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti, a k výši a povaze škody. Výše náhrady škody nesmí však přesáhnout částku rovnající se trojnásobku hrubého měsíčního platu příslušníka.
Odpovědnost za schodek na svěřených
hodnotách, které je příslušník povinen vyúčtovat
§ 91
(1) Převzal-li příslušník na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování (hotovosti, ceniny, materiálové zásoby, zboží a jiné hodnoty), odpovídá za vzniklý schodek. V dohodě může být s příslušníkem současně ujednáno, že bude-li vykonávat službu s více příslušníky, kteří uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti, odpovídá s nimi za schodek společně.
(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.
(3) Příslušník se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, prokáže-li, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
§ 92
(1) Příslušník, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, může od ní odstoupit, je-li převáděn na jinou funkci nebo pokud Bezpečnostní informační služba v době do jednoho měsíce po obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v podmínkách výkonu služby, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné hmotné odpovědnosti může příslušník od dohody odstoupit, jestliže na pracoviště je ustanoven jiný příslušník nebo ustanoven jiný vedoucí pracoviště nebo jeho zástupce. Odstoupení musí být oznámeno služebnímu orgánu písemně, jinak je neplatné.
(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení služebního poměru nebo dnem doručení písemného oznámení o odstoupení od této dohody služebnímu orgánu.
§ 93
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů
Příslušník odpovídá za ztrátu součástí výstroje, výzbroje, nástrojů, přístrojů a jiných předmětů, které mu byly svěřeny na písemné potvrzení. Této odpovědnosti se zprostí zcela nebo zčásti, prokáže-li, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
Společná ustanovení o odpovědnosti příslušníka
za škodu způsobenou Bezpečnostní informační službě
§ 94
O náhradě škody rozhoduje služební orgán, nedojde-li k dohodě o náhradě škody.
§ 95
Příslušník neodpovídá za škodu,
a) která vyplývá z rizika řádného výkonu služby,
b) kterou způsobil při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící majetku, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem,
c) kterou způsobil ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky.
Rozsah náhrady škody
§ 96
(1) Příslušník, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže ji neodčinil uvedením v předešlý stav.
(2) Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého příslušníka čtyřapůlnásobek jeho hrubého měsíčního platu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena
a) na svěřených hodnotách, které je příslušník povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů,
b) v opilosti, kterou si sám přivodil, nebo v důsledku toho, že zneužil jiné návykové látky.
(3) Byla-li škoda způsobena také Bezpečnostní informační službou, je příslušník povinen nahradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
(4) Odpovídá-li za škodu několik příslušníků, je každý z nich povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
§ 97
(1) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým příslušníkům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých platů, přičemž plat příslušného nadřízeného a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.
(2) Podíl náhrady stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých příslušníků, s výjimkou příslušného nadřízeného a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich hrubému měsíčnímu platu. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek příslušný nadřízený a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých platů.
(3) Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných příslušníků, hradí schodek tento příslušník podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní příslušníci podíly určenými podle předchozích odstavců.
§ 98
Při určení výše škody na věci se vychází z její ceny v době poškození nebo ztráty.
§ 99
(1) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti, lze určit výši náhrady škody nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je čtyřapůlnásobek hrubého měsíčního platu. Jde-li o škodu způsobenou v opilosti nebo v důsledku zneužití jiné návykové látky nebo o škodu na svěřených hodnotách, které je příslušník povinen vyúčtovat, anebo o škodu způsobenou ztrátou svěřených předmětů, může náhradu škody nižší částkou určit pouze odvolací orgán, nebo jde-li o škodu způsobenou trestným činem, též soud.
(2) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti příslušníkem při dopravní nehodě, lze ve zvlášť odůvodněných případech od vymáhání náhrady škody zcela upustit, došlo-li k dopravní nehodě při bezpečnostní akci nebo bezprostředně po ní, při ztížených podmínkách, dále jde-li o první zavinění příslušníka nebo o nehodu způsobenou v důsledku jeho malé zkušenosti, anebo došlo-li při dopravní nehodě k vážnému poškození jeho zdraví.
(3) Při určování výše náhrady škody se přihlíží zejména k výši a povaze škody, k tomu, jak k ní došlo, a k dosavadnímu plnění služebních povinností příslušníkem.
(4) Náhradu škody nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.
§ 100
(1) Řízení o náhradě škody způsobené Bezpečnostní informační službě je povinen zahájit příslušný služební orgán, a to bez zbytečného odkladu, jakmile se o vzniku škody doví.
(2) Výši náhrady škody určí rozhodnutím služební orgán po projednání s příslušníkem tak, aby dohoda o náhradě škody mohla být uzavřena, popřípadě rozhodnutí o náhradě škody bylo příslušníkovi oznámeno bez zbytečného odkladu. Dohoda o náhradě škody musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.
Oddíl druhý
Odpovědnost Bezpečnostní informační služby
za škodu způsobenou příslušníkovi
§ 101
Obecná odpovědnost
(1) Byla-li příslušníkovi způsobena při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním škoda porušením právní povinnosti, odpovídá mu za ni Bezpečnostní informační služba.
(2) Bezpečnostní informační služba odpovídá příslušníkovi též za škodu, kterou mu způsobila porušením právních povinností v rámci plnění služebních úkolů služebními orgány.
Odpovědnost za škodu při služebních úrazech
a nemocech z povolání
§ 102
(1) Došlo-li při plnění výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním k poškození příslušníka na zdraví nebo k jeho smrti úrazem (dále jen "služební úraz"), odpovídá za škodu tím vzniklou Bezpečnostní informační služba. Služebním úrazem není úraz, který se příslušníkovi přihodil na cestě do služby a zpět, pokud nebyl mimořádně povolán na pracoviště (nebo jiné místo) služebním orgánem.
(2) Jako služební úraz se posuzuje též úraz, který příslušník utrpěl pro výkon služby.
(3) Za škodu způsobenou příslušníkovi nemocí z povolání odpovídá Bezpečnostní informační služba, konal-li v ní službu naposledy před jejím zjištěním za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v předpisech o sociálním zabezpečení, jestliže vznikly za podmínek tam uvedených.
(4) Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do tohoto seznamu a za dobu nejvýše tří let před jejím zařazením do seznamu.
§ 103
(1) Bezpečnostní informační služba se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že
a) škoda byla způsobena tím, že postižený příslušník svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy, rozkazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, ačkoli s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
b) škodu si přivodil postižený příslušník v důsledku své opilosti nebo v důsledku zneužití jiné návykové látky a Bezpečnostní informační služba nemohla škodě zabránit,
a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.
(2) Bezpečnostní informační služba se zprostí odpovědnosti zčásti, prokáže-li, že
a) postižený příslušník porušil svým zaviněním právní nebo ostatní předpisy, rozkazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, ačkoli s nimi byl řádně seznámen, a že toto porušení bylo jednou z příčin škody,
b) jednou z příčin škody byla opilost postiženého příslušníka nebo zneužití jiné návykové látky postiženým příslušníkem,
c) příslušníkovi vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že ač neporušil právní nebo ostatní předpisy, rozkazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, jednal lehkomyslně a musel si přitom být vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem vědom, že si může přivodit úraz nebo nemoc z povolání.
(3) Zprostí-li se Bezpečnostní informační služba odpovědnosti zčásti, určí se část škody, kterou nese příslušník, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. c) uhradí však Bezpečnostní informační služba alespoň jednu třetinu škody.
(4) Při posuzování, zda příslušník porušil právní nebo ostatní předpisy, rozkazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, není možno dovolávat se jen všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.
(5) Za lehkomyslné jednání podle odstavce 2 písm. c) nelze považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika služby.
§ 104
Bezpečnostní informační služba se nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-li příslušník služební úraz při zvláštním výkonu služby (§ 7 až 14) nebo v přímé souvislosti s ním nebo při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící majetku, pokud příslušník tento stav sám úmyslně nevyvolal.
§ 105
Příslušníkovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je Bezpečnostní informační služba povinna v rozsahu, ve kterém odpovídá za škodu, poskytnout
a) náhradu za ztrátu na platu,
b) náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění,
c) náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
d) náhradu věcné škody,
e) jednorázové mimořádné odškodnění.
§ 106
(1) Náhrada za ztrátu na platu po dobu neschopnosti příslušníka ke službě se poskytuje v takové výši, aby spolu s platem v nemoci nebo nemocenským se rovnala jeho čistému průměrnému platu před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
(2) Náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti příslušníka ke službě nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity se poskytuje v takové výši, aby spolu s čistým platem oprávněného po úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s případným invalidním nebo částečným invalidním důchodem poskytovaným z téhož důvodu nebo s příspěvkem za službu se rovnala jeho průměrnému čistému platu před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání. Přitom se nepřihlíží ke zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost ani ke změně výše a ke zvýšení již přiznaných důchodů podle předpisů o sociálním zabezpečení. Tato náhrada náleží oprávněnému nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku.
(3) Náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění se poskytuje jednorázově ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.20)
(4) Příslušníkovi, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán invalidním v důsledku služebního úrazu, který mu byl způsoben trestným činem, při služebním zákroku, při výkonu služby v leteckém provozu, při práci s výbušninami, s chemickým, radioaktivním, vysoce virulentním nebo infekčním materiálem anebo za jiných obdobně nebezpečných podmínek, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně 15 000 Kč a nejvýše 60 000 Kč. Došlo-li však k takovému úrazu za zvlášť nebezpečných podmínek, náleží příslušníkovi jednorázové mimořádné odškodnění až do výše 100 000 Kč. Jednorázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně 15 000 Kč a nejvýše 60 000 Kč náleží za podmínek stanovených v první větě též oprávněnému, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán invalidním v důsledku nemoci z povolání.
___________________
20) Vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti, Státního úřadu sociálního zabezpečení a Ústřední rady odborů č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů.
§ 107
Jestliže příslušník následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je Bezpečnostní informační služba povinna v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout
a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením,
b) náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
c) náhradu nákladů na výživu pozůstalých,
d) jednorázové odškodnění pozůstalých,
e) náhradu věcné škody.
§ 108
(1) Náklady spojené s léčením a náklady spojené s pohřbem21) se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zvláštních předpisů.22)
(2) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých náleží pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Při výpočtu této náhrady se vychází z průměrného čistého platu zemřelého. Náhrada nákladů náleží, pokud není uhrazena dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu.
(3) Jednorázové odškodnění pozůstalých náleží ve výši dvojnásobku částek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.23)
(4) Náhrada věcné škody náleží dědicům příslušníka.
___________________
21) § 37 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
22) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách ve znění pozdějších předpisů.
23) § 200 odst. 1 zákoníku práce.
§ 109
Bezpečnostní informační služba může výjimečně, půjde-li o případ zvláštního zřetele hodný, poskytnout manželu, dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, popřípadě rodičům zemřelého příspěvek ve výši jednorázového odškodnění pozůstalých, i když za poškození na zdraví zemřelého příslušníka neodpovídá.
§ 110
(1) Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i Bezpečnostní informační služba domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.
(2) Stanoví-li se právním předpisem, vzhledem k změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, nové podmínky, výše a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, řídí se jím i podmínky, výše a způsob náhrady za ztrátu na platu náležející příslušníkům po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
§ 111
Odpovědnost za škodu na odložených věcech
(1) Bezpečnostní informační služba odpovídá za škodu na věcech, které na jejích pracovištích příslušník odložil při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají.
(2) Za věci, které příslušník obvykle do služby nenosí a které nebyly služebním orgánem převzaty do zvláštní úschovy, odpovídá Bezpečnostní informační služba jen do částky 5000 Kč. Jestliže škoda na těchto věcech byla způsobena jiným příslušníkem nebo zaměstnancem Bezpečnostní informační služby anebo jestliže služební orgán tyto věci převzal do úschovy, hradí se škoda bez omezení.
(3) Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže ji příslušník neohlásil služebnímu orgánu bez zbytečného odkladu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl.
§ 112
Odpovědnost za škodu na věci
(1) Utrpěl-li příslušník škodu na věci v souvislosti s výkonem služby, odpovídá za ni Bezpečnostní informační služba.
(2) Utrpěl-li příslušník škodu na věci při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící majetku, odpovídá za ni Bezpečnostní informační služba, jestliže tento stav příslušník sám nevyvolal a počínal si způsobem přiměřeným okolnostem. Příslušník má též nárok na náhradu nákladů, které účelně vynaložil při odvracení škody.
Společná ustanovení o odpovědnosti Bezpečnostní informační služby
za škodu způsobenou příslušníkovi
§ 113
(1) O náhradě škody rozhoduje služební orgán.
(2) Prokáže-li služební orgán, že škodu zavinil také poškozený příslušník, odpovědnost Bezpečnostní informační služby se poměrně omezí.
§ 114
Bezpečnostní informační služba je povinna uhradit příslušníkovi skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. Jde-li o jinou škodu na zdraví než z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání, platí pro způsob a rozsah její náhrady ustanovení o služebních úrazech s výjimkou ustanovení o jednorázovém mimořádném odškodnění a o jednorázovém odškodnění pozůstalých.
§ 115
(1) Jestliže Bezpečnostní informační služba poškozenému příslušníkovi nahradila škodu, má nárok na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému příslušníkovi za takovou škodu odpovídá podle občanského zákoníku, a to v rozsahu odpovídajícím míře této odpovědnosti vůči poškozenému příslušníkovi, pokud nebylo předem dohodnuto jinak.
(2) Jde-li o náhradu škody při nemocech z povolání, má Bezpečnostní informační služba, která škodu uhradila, nárok na náhradu vůči všem zaměstnavatelům, u nichž postižený příslušník pracoval nebo konal službu za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval nebo konal službu u těchto zaměstnavatelů za uvedených podmínek.
HLAVA OSMÁ
NÁROKY SOUVISEJÍCÍ SE SKONČENÍM SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 116
Odchodné
(1) Příslušníkovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním podle § 40 odst. 1 písm. a) až c) a § 40 odst. 2 písm. a), náleží odchodné, pokud jeho služební poměr trval alespoň šest let; služebním poměrem se rozumí služební poměr podle tohoto zákona, služební poměr příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie Federálního ministerstva vnitra, ve Federální informační službě Federálního ministerstva vnitra, služební poměr příslušníka Federální bezpečnostní informační služby a příslušníka Bezpečnostní informační služby České republiky.
(2) Základní výše odchodného činí částku posledního hrubého měsíčního platu; za každý další ukončený rok služebního poměru se odchodné zvyšuje o jednu polovinu hrubého měsíčního platu až do výše jeho devítinásobku.
(3) Příslušníkovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle § 40 odst. 1 písm. c), se odchodné vypočtené podle odstavce 2 snižuje o dvě třetiny; výše tohoto odchodného však činí nejméně částku odpovídající poslednímu hrubému měsíčnímu platu.
(4) Příslušníkovi, který je po skončení služebního poměru podle tohoto zákona bezprostředně přijat do služebního poměru podle jiného zákona, odchodné nenáleží, jestliže mu tento jiný zákon nárok zachová.
§ 117
Platové vyrovnání
(1) Příslušníkovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle ustanovení § 40 odst. 1 písm. a), náleží platové vyrovnání, jestliže nemá nárok na starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod z důchodového pojištění nebo na příspěvek za službu.
(2) Platové vyrovnání do výše posledního čistého měsíčního platu se poskytuje od zahájení výdělečné činnosti nebo od počátku poskytování příspěvku před nástupem do zaměstnání do uplynutí tří měsíců od skončení služebního poměru.
§ 118
Povinnosti příjemce platového vyrovnání
Příjemce platového vyrovnání je povinen plátci platového vyrovnání oznámit do osmi dnů změnu ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na platové vyrovnání a jeho výplaty. Byl-li příjemce platového vyrovnání vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro výplatu platového vyrovnání, je povinen výzvě vyhovět. Neučiní-li tak v určené době, může mu být výplata platového vyrovnání zastavena, jen jestliže byl ve výzvě upozorněn na tyto následky.
Příspěvek za službu
§ 119
(1) Příspěvek za službu (dále jen "příspěvek") náleží za podmínek dále uvedených příslušníkovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 40 odst. 1 písm. a) až c) a v § 40 odst. 2 písm. a).
(2) Příslušníkovi, který je po skončení služebního poměru podle tohoto zákona bezprostředně přijat do služebního poměru podle jiného zákona, příspěvek nenáleží.
(3) Při opětovném přijetí příjemce příspěvku podle tohoto zákona do služebního poměru, z něhož vzniká nárok na příspěvek, zaniká dosavadní nárok na příspěvek dnem, který předchází dni opětovného přijetí do služebního poměru.
(4) Příspěvek nenáleží po dosažení věku 60 let.
§ 120
(1) Příspěvek náleží, jestliže příslušník konal službu nejméně po dobu deseti let; dobou služby se rozumí doba trvání služebního poměru v orgánech uvedených v § 116.
(2) Základní výměra příspěvku činí 20 % hrubého platu a zvyšuje se za každý další ukončený rok služby o 1 % hrubého platu.
(3) Příspěvek se vyměřuje z posledního hrubého měsíčního platu příslušníka před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního platu za posledních pět kalendářních roků před skončením služebního poměru.
(4) Nejvyšší výměra příspěvku ke dni jeho přiznání nesmí překročit měsíčně 130 % částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění.30)
____________________
30) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
§ 121
(1) Při souběhu nároku na příspěvek s nárokem na příspěvek za službu podle jiných předpisů24) náleží vyšší příspěvek.
(2) Při souběhu nároku na příspěvek a na starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod náleží oprávněnému podle jeho volby buď příspěvek, nebo důchod.
_____________________
24) Např. § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.).
§ 122
(1) Přiznaný příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu.
(2) Po dobu pobytu příjemce příspěvku v cizině se příspěvek nevyplácí.
§ 123
Povinnosti příjemce příspěvku
Příjemce příspěvku je povinen plátci příspěvku oznámit do osmi dnů změnu ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na příspěvek a jeho výplatu, zejména přijetí do služebního poměru podle jiného zákona.
§ 124
Úmrtné
(1) Skončí-li služební poměr úmrtím příslušníka, náleží pozůstalým úmrtné.
(2) Pro účely tohoto zákona se za pozůstalé považují manžel, manželka, nezaopatřené děti26) a rodiče nebo další osoby, pokud byly na zemřelého odkázány výživou.
(3) Výše úmrtného činí trojnásobek posledního hrubého měsíčního platu zemřelého příslušníka.
__________________
26) § 49 zákona č. 100/1988 Sb.
HLAVA DEVÁTÁ
USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
Oddíl první
Obecná ustanovení
§ 125
Účastníci řízení
Účastníky řízení ve věcech služebního poměru jsou Bezpečnostní informační služba a příslušník nebo pozůstalý po příslušníkovi.
§ 126
Podání
(1) Podání lze učinit písemně nebo ústně do protokolu u služebního orgánu, který je oprávněn ve věci rozhodnout.
(2) Podání se posuzuje podle jeho obsahu. Z podání musí být zřejmé, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje.
(3) Na žádost účastníka řízení musí být přijetí podání potvrzeno.
§ 127
Rozhodnutí
(1) Rozhodnutí služebního orgánu musí být v souladu s právními předpisy, vycházet ze skutečného stavu věci a obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Písemné vyhotovení rozhodnutí musí obsahovat též datum vydání, hodnost, jméno a příjmení účastníka řízení, musí být podepsáno s uvedením hodnosti, jména, příjmení a funkce služebního orgánu, který rozhodnutí vydal, a doručeno účastníkovi řízení.
(2) Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto, a rozhodnutí o nákladech řízení. Pokud se v rozhodnutí ukládá povinnost k plnění, stanoví pro ni služební orgán lhůtu.
(3) V odůvodnění rozhodnutí služební orgán uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na jejichž základě rozhodoval.
(4) Poučení o odvolání obsahuje údaje, zda je rozhodnutí konečné nebo zda se lze proti němu odvolat, v jaké lhůtě a ke kterému služebnímu orgánu.
(5) Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí služební orgán i bez návrhu opraví a vyrozumí o tom účastníky řízení.
(6) Rozhodnutí služebního orgánu, které bylo doručeno a proti němuž již nelze podat odvolání, je v právní moci.
(7) Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže je v právní moci nebo jestliže odvolání nemá odkladný účinek. Rozhodnutí vykoná služební orgán; rozhodnutí ve vztahu k účastníku řízení, který není ve služebním poměru podle tohoto zákona, vykoná soud na návrh služebního orgánu.
§ 128
Zahájení řízení
(1) Řízení se zahajuje na návrh účastníka řízení nebo z podnětu služebního orgánu.
(2) Řízení je zahájeno dnem, kdy podání účastníka řízení došlo služebnímu orgánu oprávněnému ve věci rozhodnout. Pokud se řízení zahajuje z podnětu služebního orgánu, je řízení zahájeno dnem, kdy tento orgán učinil vůči účastníku řízení první úkon.
(3) O zahájení řízení uvědomí služební orgán všechny účastníky řízení.
§ 129
Postoupení
Není-li služební orgán oprávněn o věci rozhodnout, je povinen podání neprodleně postoupit příslušnému služebnímu orgánu a uvědomit o tom účastníky řízení.
§ 130
Práva a povinnosti účastníků řízení
(1) Účastníci řízení jsou povinni postupovat tak, aby svým jednáním neztěžovali řízení a nezpůsobili jeho průtahy.
(2) Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolů o hlasování, a pořizovat si z nich výpisy.
(3) Služební orgán může povolit nahlédnout do spisů i jiným osobám, pokud prokáží odůvodněnost svého požadavku.
(4) Služební orgán je povinen učinit opatření, aby nahlédnutím do spisů nebylo porušeno státní nebo služební tajemství.
§ 131
Dožádání
Jestliže služební orgán nemůže provést úkon sám nebo jestliže je to účelné z jiných důvodů, může o jeho provedení požádat jiný služební orgán; dožádaný služební orgán provede tento úkon bez zbytečného odkladu.
§ 132
Dokazování
(1) K dokazování je možné použít všech prostředků, jimiž lze zjistit a objasnit skutečný stav věci a které jsou v souladu s právními předpisy.
(2) Důkazem je vše, co může přispět ke zjištění skutečného stavu věci, zejména výpovědi a vyjádření osob včetně účastníků řízení, odborné posudky, zprávy, vyjádření a potvrzení orgánů a organizací, listiny, věci a ohledání.
(3) Účastník řízení je oprávněn navrhovat na podporu svých tvrzení důkazy.
(4) Služební orgán hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.
§ 133
Náklady řízení
(1) Náklady řízení, které vznikly služebnímu orgánu včetně nákladů spojených s činností poradních komisí, hradí tento orgán. Náklady, které v řízení vznikly druhému účastníkovi řízení, nese tento účastník.
(2) Služební orgán nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit do tří dnů po jeho vzniku, jinak zaniká.
(3) Náklady spojené s předložením listiny nebo s ohledáním, které vznikly tomu, kdo není účastníkem řízení, hradí služební orgán.
(4) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními předpisy.27)
__________________________
27) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
Oddíl druhý
Přezkoumání rozhodnutí
§ 134
Odvolací řízení
(1) Proti rozhodnutí služebního orgánu může účastník řízení podat odvolání do 15 dnů, a jde-li o odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo o zrušení služebního poměru ve zkušební době, do sedmi dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání může příslušník podat též proti služebnímu hodnocení, potvrzení o služebním poměru a služebnímu posudku ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byl s jejich obsahem seznámen. Odvolání se podává u služebního orgánu, který rozhodnutí vydal.
(2) Pokud účastník řízení v důsledku nesprávného poučení nebo proto, že nebyl poučen vůbec, podal odvolání po uplynutí tímto zákonem stanovené lhůty nebo u nepříslušného služebního orgánu, platí, že je podal včas a u příslušného služebního orgánu, jestliže tak učinil nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
(3) Služební orgán příslušný k rozhodnutí o odvolání (dále jen "odvolací orgán") může prominout zmeškání lhůty, jestliže k němu došlo ze závažných důvodů a účastník řízení o to požádá do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání, a zároveň podá odvolání.
(4) Podání odvolání nemá odkladný účinek s výjimkou odvolání proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo o náhradě škody a proti služebnímu hodnocení, jímž byl příslušník hodnocen jako nevyhovující.
(5) Služební orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám vyhovět; neučiní-li tak, je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů od podání odvolání, předložit odvolání odvolacímu orgánu k rozhodnutí.
(6) Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.
§ 135
Odvolací orgán
(1) Odvolacím orgánem je služební orgán nejblíže nadřízený služebnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal; o odvolání proti rozhodnutí ředitele rozhoduje ředitel.
(2) Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne podání odvolání, a to po předchozím projednání v poradní komisi (§ 136).
§ 136
Poradní komise
(1) Odvolací orgány zřizují k projednání odvolání poradní komise. Poradní komise se skládá z předsedy, jeho zástupce a z dalších nejméně sedmi členů. Odvolání projednává poradní komise ve tříčlenných senátech. Složení senátu určí předseda příslušné komise.
(2) Z účasti na jednání v senátu je vyloučen člen poradní komise, u něhož s ohledem na jeho vztah k projednávané věci nebo k účastníku lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. O tom, zda je člen poradní komise z jednání v senátu vyloučen, rozhoduje její předseda.
§ 137
Obnova řízení
(1) Jestliže se dodatečně zjistily mimořádně závažné okolnosti, které účastník řízení bez své viny v řízení nemohl uplatnit a které odůvodňují podstatně příznivější rozhodnutí v jeho prospěch, může služební orgán na jeho návrh změnit nebo zrušit své pravomocné rozhodnutí.
(2) Návrh na zrušení rozhodnutí podle odstavce 1 může účastník řízení podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl o okolnostech odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí.
(3) Podle odstavce 1 nelze postupovat v případech, kdy je pravomocné rozhodnutí oprávněn přezkoumat soud.
§ 138
Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení
(1) Zjistí-li se dodatečně, že pravomocné rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, musí je ředitel zrušit.
(2) Pravomocné rozhodnutí lze zrušit do tří let od nabytí právní moci.
(3) Podle odstavce 1 nelze postupovat v případech, kdy je pravomocné rozhodnutí oprávněn přezkoumat soud.
§ 139
Přezkoumání rozhodnutí soudy
(1) Soud nepřezkoumává rozhodnutí služebního orgánu s výjimkou rozhodnutí o
a) propuštění ze služebního poměru podle § 40 odst. 1 písm. c) nebo d),
b) náhradě škody, přesahuje-li požadovaná částka 5000 Kč.
(2) Návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem podle předchozího odstavce je možno podat až po vyčerpání opravného prostředku podle § 134, a to v době 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.
(3) Požádá-li příslušník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem podle odstavce 1 písm. b), o odložení výkonu rozhodnutí, služební orgán jeho žádosti vyhoví.
(4) Při přezkoumání rozhodnutí služebních orgánů soudem se postupuje podle zvláštního předpisu.28)
__________________
28) § 247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
§ 140
Řízení po skončení služebního poměru
V řízení o věcech služebního poměru se postupuje podle tohoto zákona i v případě, kdy služební poměr příslušníka skončil.
HLAVA DESÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O SLUŽEBNÍM POMĚRU
§ 141
Promlčení, zánik práv a nároků
(1) Nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn ve lhůtě v tomto zákoně stanovené. K promlčení se přihlédne, jen jestliže se ten, vůči němuž se nárok uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčený nárok tomu, kdo jej uplatňuje, přiznat.
(2) Nárok na náhradu za ztrátu na platu z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání nebo jiné škody na zdraví, nárok na náhradu nákladů na výživu pozůstalých a na příspěvek za službu se nepromlčuje; nároky na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují ve lhůtách stanovených v § 143 odst. 2 a 3.
(3) Jestliže příslušník uplatní svůj nárok a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží. Totéž platí i o nároku, který byl pravomocně přiznán a pro který se vede řízení o výkon rozhodnutí.
(4) Nárok uplatňuje příslušník podáním u služebního orgánu, služební orgán rozhodnutím.
(5) K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě uplatněno, dochází jen v případech uvedených v § 40 odst. 3, § 56, § 111 odst. 3 a § 133 odst. 2; k zániku práva se přihlédne, i když to není v řízení namítáno.
Promlčecí lhůty
§ 142
(1) Promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.
(2) Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí lhůta jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky.
§ 143
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru tři roky.
(2) Jde-li o opětující se plnění, činí lhůta k uplatnění nároku na jednotlivá plnění tři roky od jejich splatnosti.
(3) Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí dva roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozený doví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody se však promlčí, nebyl-li uplatněn ve lhůtě tří let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, ve lhůtě deseti let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
§ 144
(1) Byl-li nárok přiznán pravomocným rozhodnutím, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.
(2) Byl-li nárok tím, kdo je povinen plnit, písemně uznán co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí lhůta od uplynutí této lhůty.
(3) Nárok zajištěný omezením převodu nemovitosti se promlčuje za deset let.
(4) Promlčecí lhůta uvedená v předchozích odstavcích platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí lhůta u jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet desetiletá promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky.
(5) Úroky a opětující se plnění pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání, se promlčují za tři roky ode dne jejich splatnosti.
§ 145
Zvláštní podmínky pro výkon služby osamělých příslušníků
Ustanovení § 84, 86 a 87 se vztahují také na osamělé příslušníky trvale pečující alespoň o jedno dítě.
§ 146
Použití ustanovení zákoníku práce
Na služební poměr příslušníků se použije přiměřeně těchto ustanovení zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů: § 1 odst. 3 a 4, § 7 odst. 2 až 6, § 10, § 11 odst. 1, § 12, § 14 až 17, § 110a, § 143 odst. 6, § 147, § 157 až 161, § 241 až 244, § 245 odst. 1 až 3, § 246 až 260, § 265 až 266a, § 273 a § 274 odst. 1.
§ 146a
Použití ustanovení zákona o zaměstnanosti
Nestanoví-li tento zákon jinak, na přijetí do služebního poměru se použije obdobně § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb.)
§ 148
(1) Vláda stanoví nařízením,
(a)) ve kterých případech a v jakém rozsahu náleží pomáhající osobě vedle nároků na náhradu škody podle pracovněprávních předpisů i jednorázové mimořádné odškodnění, kdy se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po pomáhající osobě, a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na pomáhající osobu odkázány výživou(,).
(b) doby, které se pro účely vzniku nároku na dovolenou posuzují jako doba služby,
c) ve kterých případech a v jakém rozsahu se poskytuje služební volno pro překážky z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky ve službě, a po jakou dobu náleží plat v trvání tohoto služebního volna,
d) podmínky nároku na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které příslušníkovi vzniknou při plnění služebních povinností,
e) výš jednorázového mimořádného odškodnění služebních úrazů a nemocí z povolání a případy, kdy lze jednorázové odškodnění příslušníka nebo pozůstalých nebo náhradu za bolest zvýšit.)
(2) Ředitel stanoví vnitřním předpisem
(a)) podmínky a způsob používání specifických prostředků získávání informací, druhy a způsob vedení evidencí (,).
(b) podrobnosti o organizaci a činnosti týkající se zálohy ředitele,
c) kázeňskou pravomoc služebních orgánů.)
Platné znění zákona č. 33/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky a zákon o služebním poměru
příslušníků Sboru národní bezpečnosti, s vyznačením navrhovaných změn
(Čl.I
Zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 153 včetně nadpisu zní:
„Zápočet doby zaměstnání
§ 153
(1) Policistům se do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání nároků vyplývajících ze služebního poměru započítávají doby, pokud byly započteny podle dosavadních předpisů, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání příspěvku za službu se započítávají doby, pokud byly započteny podle dosavadních předpisů, s výjimkou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnosti,
b) v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, pokud nebyli zařazeni ve funkcích obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci,
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci nebo propagandisty.".
2. Za § 157b se vkládá nový § 157c, který zní:
"§ 157c
Přechodné ustanovení k úpravě účinné od 1. dubna 1995
Pokud byl podle dosavadních nebo dřívějších předpisů příspěvek za službu ve Sboru národní bezpečnosti, ve Federálním policejním sboru, ve Sboru hradní policie, v Policii České republiky, ve Sboru nápravné výchovy, ve Vězeňské službě České republiky nebo ve Federální bezpečnostní informační službě vyměřen vyšší, než jaký náleží při zápočtu doby zaměstnání podle § 153, nebo pokud byl podle dosavadních nebo dřívějších předpisů příspěvek za službu vyměřen, ačkoliv při zápočtu doby zaměstnání podle § 153 nenáleží, sníží se ode dne účinnosti tohoto zákona tento příspěvek na výši odpovídající zápočtu doby zaměstnání podle § 153 nebo se jeho výplata zastaví. Nové vyměření sníženého příspěvku se provede nejpozději do 31. října 1995; do nového vyměření příspěvku se jeho výplata pozastavuje.".)
Platné znění zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 5
(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují
a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:
1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,
2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem,
3. příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů,
4. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,
b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně,
1. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e), ch)(, zb) a zf)) a ze) zákona o daních z příjmů,
2. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k) zákona o daních z příjmů, jde-li o stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,
3. příjmy uvedené v § 4 odst. 1písm. m) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné, zástupné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách podle zvláštního právního předpisu,3a)
4. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. o) zákona o daních z příjmů, jde-li o měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu náležející podle zvláštních právních předpisů,3b)
5. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. p) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné a příplatek za práci ve ztížených podmínkách nebo ve zdravotně škodlivém prostředí podle zvláštního právního předpisu,3c)
6. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů z převodu účasti na obchodních společnostech,
7. příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), r) a s) (a u)) zákona o daních z příjmů,
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,
c) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,
d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,4)
e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),
f) rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na dopravu a příspěvek na bydlení,
g) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení,
h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,4a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.
(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Při stanovení rozhodného příjmu podle odstavců 5 a 6 započte jako rozhodný příjem i po snížení příjmu podle věty druhé částka odpovídající nejméně částce životního minima. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta čtvrtá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1
a) v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,
b) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v bodech 1 až 6 a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a (s))r) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,
c) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a (u))s) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,
d) v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,
e) v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) až h) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.
(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené
a) v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,
b) v odstavci 1 písm. a) č. 3 a 4 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,
c) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v v bodu 1, s výjimkou příjmů uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů, a v bodech 2 až 6 a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a (s))r) zákona o daních z příjmů, v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) až h) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,
d) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a (u))s) zákona o daních z příjmů, a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.
(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající
a) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),
b) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7 odst. 14 zákona o daních z příjmů, nebo
c) jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů,
nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2. Obdobně se postupuje, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů.
(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající částce životního minima osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí. Předchozí věta platí obdobně, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů. Při stanovení rozhodného příjmu podle věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle odstavce 2 věty čtvrté nepřihlíží.
(7) Při stanovení částek životního minima podle odstavců 5 a 6 se vychází z částek životního minima platných k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, za něž se nárok na dávku uplatňuje.
(8) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,3) přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.
___________________
3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb.
3a) § 76 až 81 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a některých právních poměrech vojáků v záloze.
3b) § 61 odst. 3, § 132,138 a 140 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
§ 114 až 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 116, 117 a 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
3c) § 7 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě.
4) § 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
4a) Zákon č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.
31) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
§ 68
Náležitosti žádosti
(1) Žádost o dávku musí obsahovat
a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob,
b) souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50,
c) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2),
d) doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,
e) potvrzení o skutečnostech uvedených v § 30 odst. 4 a 5, o příjmech uvedených v § 32 odst. 2, popřípadě o návštěvě dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení uvedeném v § 30 odst. 7, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek,
f) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,
g) potvrzení o místě sídla školy nebo její součásti, jde-li o nárok na příspěvek na dopravu, je‑li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,
h) doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,
i) potvrzení o době trvání služby, jde-li o nárok na zaopatřovací příspěvek,
j) rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky na dávky uvedené v § 36, nebo rozhodnutí o ustanovení poručníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, jde-li o nároky podle § 43.
(2) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují,
a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené
1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c), d) a h),
2. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 3, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,
3. v § 5 odst. 1 písm. b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k), m), o) až r) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), r) a s) (a u)) zákona o daních z příjmů,
4. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,
5. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č. 4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením,
b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy.
(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují,
a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené
1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c), d) a h) a příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k), m), o až r) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), r) a s) (a u)) zákona o daních z příjmů,
2. v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením,
b) prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy.
(4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka.
(5) Potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm. f)] a potvrzení o sídle školy nebo její součásti [odstavec 1 písm. g)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech okresní úřad neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.
(6) Veškerá písemná podání v řízení o dávkách se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgán o dávkách rozhodující v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.
(7) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů21) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.
___________________
21) Například § 8 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., a § 12 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb.
Platné znění zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře,
s vyznačením navrhovaných změn
(Čl. XVI
Zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 33/1995 Sb., se mění takto:
1. V § 54 se slova "příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku" nahrazují slovy "rodičovský příspěvek podle zákona o státní sociální podpoře".
2. V § 94 odst. 1 se slova "předpisů o nemocenském zabezpečení" nahrazují slovy "zákona o státní sociální podpoře".)
Platné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 5
(1) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni
a) zaměstnanci v pracovním poměru,
b) osoby ve služebním poměru a vojáci v další službě,5)
c) členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
d) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
e) osoby samostatně výdělečně činné,
f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
g) soudci,
h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění,
ch) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
i) prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv (a ředitel Bezpečnostní informační služby),
j) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
k) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,
l) osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
m) osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen "střední škola") nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let,
n) osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim toto hmotné zabezpečení nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a); podmínka vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání se pro účely tohoto zákona považuje za splněnou po dobu, za kterou podle zvláštního zákona náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání před vzetím do této evidence,28)
o) osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění,
p) osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě,5)
q) osoby konající civilní službu,
r) osoby pečující o dítě ve věku do čtyř let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,
s) osoby pečující osobně o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let,
t) poživatelé plného invalidního důchodu z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele plného invalidního důchodu se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají plný invalidní důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních zákonů,6)
u) osoby pobírající dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny.
(2) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.
(3) Osobou uvedenou v odstavci 1 písm. r) se rozumí rodič dítěte, osoba, jíž bylo dítě svěřeno do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo jíž bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu, a manžel (manželka) rodiče dítěte, bylo-li dítě svěřeno druhému manželu do výchovy rozhodnutím soudu nebo zemřel-li druhý rodič, anebo není-li znám; rodičem se zde rozumí též osvojitel dítěte. Muž se považuje za osobu uvedenou v odstavci 1 písm. r), jen pokud podal přihlášku k účasti na pojištění nejpozději do dvou let od skončení péče o dítě; nepodal-li v této lhůtě tuto přihlášku, nelze ho považovat za osobu uvedenou v odstavci 1 písm. r). Ustanovení věty druhé platí obdobně též pro osobu, která pečuje o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.
(4) Účast na pojištění osoby uvedené v odstavci 1 písm. s) vzniká, jen pokud podala přihlášku k účasti na pojištění nejpozději do dvou let od skončení péče o blízkou osobu; ustanovení odstavce 3 části věty druhé za středníkem platí zde přiměřeně.
____________________________
4) Nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích.
5) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
6) § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 226/1992 Sb. § 116 až 119 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb. § 119 až 123 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
28) § 12 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
Platné znění zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění,
s vyznačením navrhovaných změn.
(Čl. XIII
Změna zákona České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 115 odst. 1 se slova "důchod ze sociálního zabezpečení" nahrazují slovy "starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod z důchodového pojištění".
2. § 117 odst. 3 včetně poznámky č. 13) zní:
"(3) Nejvyšší výměra příspěvku ke dni jeho přiznání nesmí překročit měsíčně 130 % částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění.13)
____________________
13) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.".
3. § 118 odst. 2 zní:
"(2) Při souběhu nároku na příspěvek a na starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod náleží oprávněnému podle jeho volby buď příspěvek, nebo důchod.".
4. § 119 zní:
"§ 119
(1) Přiznaný příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu.
(2) Po dobu pobytu příjemce příspěvku v cizině se příspěvek nevyplácí.".
5. Za § 157c se vkládá nový § 157d, který včetně nadpisu zní:
"§ 157d
Přechodné ustanovení k úpravě účinné od 1. ledna 1996
Výše příspěvku, na který vznikne nárok po 31. prosinci 1995, nesmí být nižší než výše příspěvku, která by náležela, kdyby příspěvek byl přiznán podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995, a to včetně zvýšení, která by náležela k tomuto příspěvku pouze k tomuto dni.".
Čl. XIV
Změna zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, se mění a doplňuje takto:
1. V § 117 odst. 1 se slova "invalidní, částečný invalidní důchod nebo důchod za výsluhu let podle předpisů o sociálním zabezpečení" nahrazují slovy "plný invalidní nebo částečný invalidní důchod z důchodového pojištění".
2. § 120 odst. 4 včetně poznámky č. 30) zní:
"(4) Nejvyšší výměra příspěvku ke dni jeho přiznání nesmí překročit měsíčně 130 % částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění.30)
___________________
30) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.".
3. V § 121 odst. 2 se slova "invalidní, částečný invalidní důchod nebo důchod za výsluhu let podle předpisů o sociálním zabezpečení" nahrazují slovy "plný invalidní nebo částečný invalidní důchod".
4. § 122 zní:
"§ 122
(1) Přiznaný příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu.
(2) Po dobu pobytu příjemce příspěvku v cizině se příspěvek nevyplácí.".
5. V § 123 se vypouštějí slova "a nárok na výplatu důchodu uvedeného v § 122 odst. 2".
6. Za § 153 se vkládá nový § 153a, který včetně nadpisu zní:
"§ 153a
Přechodné ustanovení k úpravě účinné od 1. ledna 1996
Výše příspěvku, na který vznikne nárok po 31. prosinci 1995, nesmí být nižší než výše příspěvku, která by náležela, kdyby příspěvek byl přiznán podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995, a to včetně zvýšení, která by náležela k tomuto příspěvku pouze k tomuto dni.".)
Platné znění zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců,
s vyznačením navrhovaných změn
(§ 26
Náhrady výdajů
Řediteli Bezpečnostní informační služby náleží
a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c), d) a f) ve výši 30 % platové základny,
b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. i) až do výše peněžité hodnoty naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), pokud o ni požádal místo naturálního plnění,
c) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. e), h) a ch),
d) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši 2,5násobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.2)
____________________
2) § 12 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.
§ 27
Naturální plnění
Řediteli Bezpečnostní informační služby náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), e) a i).
Platné znění zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu
(zákon o střelných zbraních),
s vyznačením navrhovaných změn
§ 2
Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na zbraně, střelivo a munici, které jsou ve výzbroji Armády České republiky1) a (veřejných ozbrojených sborů a ozbrojené složky celní správy.2)) bezpečnostních sborů, kterým zvláštní právní předpisy přiznávají výslovně postavení ozbrojenéhosboru, ozbrojené služby nebo ozbrojené složky.4)
____________________________
1) § 1 zákona ČNR č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
(2) § 12 odst. 2 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.)
§ 5
Vymezení některých dalších pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) držením zbraně a střeliva zbraň a střelivo mít u sebe nebo je jinak přechovávat ve stavu vylučujícím jejich okamžité použití,
b) nošením zbraně a střeliva zbraň a střelivo mít u sebe nebo je jinak přechovávat ve stavu umožňujícím jejich okamžité použití,
c) stavem zbraně vylučujícím její okamžité použití stav, kdy zbraň není nabita náboji v zásobníku, nábojové schránce, nábojové komoře hlavně nebo nábojových komorách válce revolveru, přičemž zásobníky jsou prázdné,
d) znehodnocením zbraně provedení úprav podle zvláštních předpisů (§ 26 odst. 7), které učiní zbraň trvale nezpůsobilou ke střelbě,
e) evropským zbrojním pasem doklad opravňující jeho držitele k držení určitých střelných zbraní na území členských zemí Evropského společenství podle stanovených podmínek,3)
f) podnikatelem v oboru zbraní a střeliva fyzická nebo právnická osoba oprávněná v rámci své podnikatelské činnosti vyvíjet, vyrábět, opravovat, upravovat, přepravovat, nakupovat, prodávat, půjčovat, uschovávat a znehodnocovat zbraně podléhající registraci a střelivo do nich,
(g) veřejným ozbrojeným sborem subjekty, kterým zvláštní zákony přiznávají výslovně postavení ozbrojeného sboru nebo ozbrojené služby nebo ozbrojené složky celní správy.4))
______________________
3) Směrnice Rady Evropského společenství z 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní (91.477/CEE).
(4) § 1 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
§ 1 odst. 1 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
§ 3 odst. 2 zákona ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.
§ 12 odst. 2 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.)
Platné znění zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 5
Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud
a) je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenského pojištění (péče). Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance v pracovním poměru (dále jen "zaměstnanec") dále považují:
1. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik;
2. osoby ve služebním poměru a příslušníci podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů;1a)
3. členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni;
4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni;
5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti;
6. soudci;
7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění;
8. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu;
9. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv (a ředitel Bezpečnostní informační služby);
10. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;
11. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních;
12. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě;
13. osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění;
14. interní vědečtí aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění (péče) podle předpisů o nemocenském pojištění (péči),
b) je osobou samostatně výdělečně činnou. Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují:
1. osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách;1)
2. osoby provozující živnost;2)
3. osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů;3)
4. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů;4)
5. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností;5)
6. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů;6)
7. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení,
c) má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát.
____________________________
1) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.
1a) Zákon č. .../.... Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) Např. zákon ČNR č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
4) Např. zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5) § 76 a násl. a § 93 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
6) § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
§ 6
(1)Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance s výjimkou zaměstnanců, kteří postupují podle § 8 odst. 4. Zaměstnavatel je plátcem části pojistného z příjmů zúčtovaných bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění.
(2) Bezpečnostní sbor, v němž je příslušník zařazen k výkonu služby, je plátcem pojistného za tohoto příslušníka; odstavec 1 věta druhá zde platí přiměřeně. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, má bezpečnostní sbor postavení zaměstnavatele.
Platné znění zákona č. 113/1997 Sb.,kterým se mění a doplňuje celní zákon, zákon
o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon o nemocenské péči v ozbrojených silách, zákon o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, zákon o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s vyznačením navrhovaných změn
Čl.VI
(1. Celníci, kteří jsou ke dni účinnosti tohoto zákona pracovním poměru podle dosavadních předpisů, se považují za celníky ve služebním poměru. Jestliže celník do dvou měsíců po nabytí účinnosti tohoto zákona nesloží služební přísahu, služební poměr zaniká.
2. Za složení služební přísahy podle odstavce 1 se považuje složení přísahy podle dosavadních předpisů, jestliže do dvou měsíců po nabytí účinnosti tohoto zákona celník svým podpisem potvrdí text přísahy podle tohoto zákona.
3. Celníkovi se do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání nároků vyplývajících ze služebního poměru započítávají doby, pokud byly započteny podle dosavadních předpisů pro pracovní poměr s výjimkou doby pro přiznání odchodného, která počíná běžet dnem vzniku služebního poměru podle tohoto zákona.)
4. Pokud se v právních předpisech používá pojem oblastní celní úřad, rozumí se tím celní ředitelství. Pokud se v právních předpisech používá pojmu Ústřední celní správa, rozumí se tím ministerstvo.
5. Práva a povinnosti oblastních celních úřadů přecházejí na celní ředitelství, v jejichž územním obvodu měly ke dni účinnosti tohoto zákona tyto oblastní celní úřady své sídlo. Práva a povinnosti zrušených celních úřadů přecházejí na celní úřady, v jejichž územním obvodu měly ke dni účinnosti tohoto zákona zrušené celní úřady své sídlo.
6. Na řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se užijí ustanovení předpisů platných před tímto dnem.
7. Zrušují se:
a) Nařízení vlády č. 225/1994 Sb., kterým se stanovují celní přechody, na nichž provádějí kontrolu cestovních dokladů celní úřady.
b) Vyhláška Ministerstva financí č. 35/1995 Sb., o zařazení funkcí v celní správě do ozbrojené složky v celní správě.
Platné znění zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),
s vyznačením navrhovaných změn
§ 94
(1) Vojenské vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro ozbrojené síly. Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou vojáky v činné službě.
(2) Policejní vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro (Policii České republiky) bezpečnostní sbory.22a)Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou příslušníky (Policie České republiky)bezpečnostního sboru.
____________________________
22a) Zákon č. .../.... Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
(ČÁST ČTRNÁCTÁ
ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 186/1992 SB.,
O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY,
VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 97
Zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění takto:
§ 16 odst. 3 zní:
"(3) Do funkce vyšetřovatele může být ustaven policista, který dosáhl věku 24 let a získal vysokoškolské vzdělání absolvováním bakalářského nebo magisterského studijního programu v oblasti práva.".)
Platné znění zákona č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 143
Společná ustanovení o výsluhových náležitostech
1) Není-li dále stanoveno jinak, je dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro nárok na výsluhový příspěvek, odbytné a odchodné a jejich výši doba trvání činné službyvojáka, vyjma doby trvání základní a náhradní vojenské služby, a doba trvání služebního poměru v bezpečnostních sborech (a službách a v celní správě České republiky) podle zvláštní(ch)hoprávní(ch)hopředpis(ů)u.42) (Například zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.) Pro výši výsluhového příspěvku a odbytného se doba služby
a) výkonného letce a doba služby zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti hodnotí jedenapůlnásobně,
b) v zahraničí uvedená v § 120 odst. 3 hodnotí dvojnásobně.
Zvýšený zápočet doby služby se stanoví jen za celé kalendářní měsíce.
(2) Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro výsluhové náležitosti se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4 a doba rodičovské dovolené,3) s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc.4)
(3) Průměrným měsíčním hrubým platem je průměrný měsíční plat stanovený podle zvláštních právních předpisů;30) je-li to pro vojáka výhodnější, je průměrným měsíčním hrubým platem průměrný měsíční plat za kalendářní rok, který předchází roku, v němž zanikl služební poměr. Zanikne-li služební poměr posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný měsíční hrubý plat z tohoto kalendářního roku. Pro výpočet výsluhových náležitostí se nepřihlíží ke krácení platu z důvodu dočasného zproštění výkonu služby. Jestliže byl vojákovi před zánikem služebního poměru služební poměr přerušen podle § 11 a voják po ukončení takového přerušení ve služebním poměru nepokračuje, je rozhodným obdobím pro zjištění průměrného platu30) kalendářní čtvrtletí nebo předchozí kalendářní rok, které předcházejí přerušení služebního poměru, a to podle toho, co je pro vojáka výhodnější. Výše
průměrného měsíčního hrubého platu vojáka, který vykonával službu v zahraničí, se vypočte podle srovnatelného služebního zařazení v ozbrojených silách České republiky. Bylo-li vypláceno po celé kalendářní čtvrtletí nebo celý kalendářní rok, které předcházejí zániku služebního poměru, nemocenské, vypočtou se výsluhové náležitosti z průměrného měsíčního hrubého platu, který by náležel, kdyby k výplatě nemocenského nedošlo.
(4) Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný měsíční hrubý plat stejným způsobem jako podle odstavce 3 věty prvé před středníkem nebo z celé doby trvání služebního poměru podle toho, co je pro vojáka výhodnější.
(5) Při zániku služebního poměru vojáka, kterému bylo při předcházejícím zániku služebního poměru vyplaceno odbytné, náleží odbytné za podmínek a ve výši stanovených tímto zákonem. Celková výše odbytného v takovém případě nesmí přesáhnout osmnáctinásobek průměrného měsíčního hrubého platu. Odbytné však nenáleží, byl-li vojákovi při předcházejícím zániku služebního poměru přiznán výsluhový příspěvek, i když jeho výplata podle § 136 nenáležela. Pro stanovení výše odbytného rozhodné pro výpočet úmrtného se přihlíží k době trvání všech služebních poměrů.
(6) Skončí-li služební poměr vojáka podle § 19 odst. 1 písm. d) před uplynutím sjednané doby, má voják nárok na výsluhové náležitosti, jako kdyby splnil dobu konání služebního poměru podle § 5 odst. 4.
(7) Při zániku služebního poměru propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. h) až j) a písm. l) a § 19 odst. 2 písm. c) náleží výsluhové náležitosti v poloviční výši; to platí i v případě odbytného a odchodného, skončí-li služební poměr vojáka propuštěním podle § 19 odst. 1 písm. g).
(8) Příjemce výsluhového příspěvku je povinen oznámit plátci dávky do 8 dnů vznik nároku na plný invalidní anebo částečný invalidní důchod z důchodového pojištění a předložit plátci výsluhového příspěvku žádost o plný invalidní nebo částečný invalidní důchod. Stejnou povinnost má i tehdy, je-li plátcem dávky vyzván k předložení uvedené žádosti nebo k žádosti k úpravě výsluhového příspěvku v souběhu se starobním důchodem podle § 134 odst. 1 věty poslední. Příjemce výsluhového příspěvku je povinen rovněž plátci dávky oznámit přijetí do služebního poměru podle zvláštních právních předpisů.42)
(9) Výsluhové náležitosti náleží za podmínek platných ke dni zániku služebního poměru vojáka.
(10) Na srážky z výsluhových náležitostí se použije ustanovení zvláštního právního předpisu.43)
(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při výplatě výsluhových náležitostí.
___________________
3) § 157 odst. 2 zákoníku práce.
4) § 12a zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
30) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku ve znění zákona č. 74/1994 Sb.
42) (Například zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.) Zákon č. .../.... Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
43) § 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
Platné znění zákona č. 155/2000 Sb., kterým se mění zákoník práce
a některé další zákony, s vyznačením navrhovaných změn
(ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky
Čl.VI
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 111/1998 Sb., se mění takto:
1. Část první hlava pátá se zrušuje.
2. V nadpisu nad § 68 se zrušuje slovo "policistek".
3. § 69 zní:
"§ 69
Těhotná policistka, osamělá policistka a osamělý policista pečující o dítě mladší než tři roky smějí být zařazováni do nočních služeb, do služeb konaných nad základní dobu služby v týdnu a do služební pohotovosti jen se svým souhlasem. Osamělá policistka a osamělý policista, kteří pečují o dítě mladší než 15 let, mohou být do služební pohotovosti zařazováni jen se svým souhlasem.".
4. V § 70 odst. 1 se na konci věty druhé doplňují slova "a o policistce, která kojí".
5. § 71 zní:
"§ 71
Těhotná policistka, osamělá policistka a osamělý policista pečující o dítě mladší než jeden rok smějí být vysláni na služební cestu nebo přeloženi do jiného místa služebního působiště jen se svým souhlasem. Osamělá policistka a osamělý policista, kteří pečují o dítě mladší než 15 let, mohou být vysláni na služební cestu mimo obvod služebního působiště nebo přeloženi do jiného místa služebního působiště jen se svým souhlasem.".
6. § 72 zní:
"§ 72
(1) Služební funkcionář je povinen při zařazování do služby přihlížet též k potřebám osamělé policistky nebo osamělého policisty, kteří pečují o dítě mladší než 15 let.
(2) Služební funkcionář stanoví osamělé policistce nebo osamělému policistovi, kteří pečují o dítě mladší než 15 let, nebo těhotné policistce na její žádost kratší dobu služby nebo ji jinak vhodně upraví, nebrání-li tomu důležitý zájem služby.".
7. V § 73 odst. 1 se za slova "přestávky ke kojení" vkládají slova "a policistek a policistů na rodičovskou dovolenou".
8. V § 73 odstavec 2 zní:
"(2) Požádá-li policistka služebního funkcionáře o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a policista o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené po dobu, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je tento povinen jejich žádosti vyhovět.".
9. § 74 se zrušuje.
10. V § 106 se odstavec 2 zrušuje.
11. V § 155 se za slova "pozdějších předpisů" vkládají slova "§ 1 odst. 3 a 4, § 7 odst. 2 až 6," a slova "§ 120 odst. 1, 2, 4 a 5" se nahrazují slovy "§ 132 až 134e, § 135 odst. 1, 3, 4 a 5".
12. Za § 155 se vkládá nový § 155a, který včetně nadpisu zní:
"§ 155a
Použití ustanovení zákona o zaměstnanosti
Nestanoví-li tento zákon jinak, na přijetí do služebního poměru se použije obdobně § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb.".
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o Bezpečnostní informační službě
Čl.VII
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., se mění takto:
1. V § 40 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.
2. V § 42 odst. 1 písm. c) se slovo "osamělý" zrušuje.
3. V § 68 odst. 4 věta první zní: "Služební orgán nemůže určit čerpání dovolené na dobu, kdy je příslušník uznán neschopným pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je příslušnice na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo příslušník na rodičovské dovolené.".
4. V nadpisu nad § 83 se slovo "příslušnic" zrušuje.
5. § 84 zní:
"§ 84
Těhotná příslušnice, příslušnice nebo příslušník pečující o dítě mladší než tři roky mohou být zařazeni do nočních služeb, do služeb konaných nad základní dobu služby v týdnu, do služební pohotovosti nebo dosažitelnosti pouze se svým souhlasem. Do služební pohotovosti nebo dosažitelnosti nesmějí být bez svého souhlasu zařazováni též příslušnice nebo příslušník pečující alespoň o jedno dítě mladší než 15 let.".
6. V § 85 větě druhé se na konci doplňují slova "a pro příslušnici, která kojí".
7. § 86 zní:
"§ 86
(1) Těhotná příslušnice, příslušnice nebo příslušník pečující alespoň o jedno dítě mladší než jeden rok mohou být vysláni na služební cestu jen se svým souhlasem.
(2) Příslušnice nebo příslušník pečující alespoň o jedno dítě starší než jeden rok mohou být v době, pokud dítě nedosáhlo věku osmi let, vysíláni na služební cestu mimo obvod obce služebního působiště nebo přeloženi do jiného místa služebního působiště jen se svým souhlasem.
(3) Předchozí odstavec platí i pro osamělé příslušnice a osamělé příslušníky pečující alespoň o jedno dítě mladší než 15 let.".
8. V § 87 odstavec 2 zní:
"(2) Služební orgán určí příslušnici nebo příslušníku pečujícím o dítě mladší 15 let nebo těhotné příslušnici na jejich žádost kratší dobu služby nebo dobu služby jinak vhodně upraví, nebrání-li tomu důležitý zájem služby.".
9. V § 88 odst. 1 se za slovo "kojení" vkládají slova "a příslušnic a příslušníků na rodičovskou dovolenou".
10. V § 88 odstavec 2 zní:
"(2) Požádá-li příslušnice o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, nebo příslušník o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené po dobu, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je služební orgán povinen jim vyhovět.".
11. V § 146 se za slova "pozdějších předpisů:" vkládají slova "§ 1 odst. 3 a 4, § 7 odst. 2 až 6,".
12. Za § 146 se vkládá nový § 146a, který včetně nadpisu zní:
"§ 146a
Použití ustanovení zákona o zaměstnanosti
Nestanoví-li tento zákon jinak, na přijetí do služebního poměru se použije obdobně § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb.".)
Platné znění zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů,
s vyznačením navrhovaných změn
§ 2
(1) Hasičský záchranný sbor tvoří
a) generální ředitelství hasičského záchranného sboru (dále jen "generální ředitelství"), které je součástí Ministerstva vnitra (dále jen "ministerstvo"),
b) hasičské záchranné sbory krajů.
(2) Sídlo kraje je sídlem hasičského záchranného sboru kraje, s výjimkou Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, jehož sídlem je Kladno.
(3) Pokud zvláštní právní předpis stanoví v mezích úkolů hasičského záchranného sboru působnost ministerstva, vykonává ji generální ředitelství.
(4) Ministerstvo zřizuje na úrovni generálního ředitelství operační a informační středisko. Hasičský záchranný sbor kraje zřizuje operační a informační střediska jako součást hasičského záchranného sboru kraje.
(5) V čele generálního ředitelství je generální ředitel hasičského záchranného sboru (dále jen "generální ředitel"). (Generálního ředitele jmenuje a odvolává ministr vnitra (dále jen "ministr"). Náměstky generálního ředitele jmenuje a odvolává ministr na návrh generálního ředitele. )
(6) V čele hasičského záchranného sboru kraje je ředitel hasičského záchranného sboru kraje (dále jen "krajský ředitel"). (Krajského ředitele jmenuje a odvolává na návrh generálního ředitele ministr po projednání s hejtmanem kraje a v hlavním městě Praze po projednání s primátorem hlavního města Prahy. Náměstky krajského ředitele jmenuje a odvolává generální ředitel na návrh krajského ředitele.)
(7) Generální ředitelství řídí hasičské záchranné sbory krajů, které jsou organizačními složkami státu a účetními jednotkami; jejich příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(8) Generální ředitelství a hasičské záchranné sbory krajů zřizují vzdělávací, technická a účelová zařízení hasičského záchranného sboru.
(§ 3
(1) Úkoly hasičského záchranného sboru plní příslušníci hasičského záchranného sboru ve služebním poměru (dále jen "příslušník") a občanští zaměstnanci hasičského záchranného sboru v pracovním poměru (dále jen "občanský zaměstnanec").
(2) Celkové početní stavy příslušníků a občanských zaměstnanců stanoví vláda.)
§ 4
(1) Příslušník Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušník“) je oprávněn, vyžaduje-li to účinné zabezpečení plnění úkolů hasičského záchranného sboru, vyzvat každého, aby nevstupoval na určená místa nebo aby se podrobil omezením vyplývajícím z provedení služebního zásahu (dále jen "zásah"); zásahem se rozumí zejména ochranná, záchranná a likvidační opatření prováděná hasičským záchranným sborem. Každý je povinen výzvy příslušníka uposlechnout. Příslušník je oprávněn vyzvat osobu, která se nepodřídí stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost, a tato osoba je povinna výzvě vyhovět.
(2) Příslušník s odpovídající odbornou způsobilostí4) je oprávněn v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti osob a ochrany majetku používat výbušniny a výbušné předměty.
(3) Příslušník je oprávněn požadovat od právnických a fyzických osob informace potřebné k plnění základních úkolů hasičského záchranného sboru.
__________________
4) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
(§ 10
(1) Na služební poměr příslušníků se použije zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky7) (dále jen "zákon o služebním poměru") s odchylkami uvedenými v § 10 až 18 tohoto zákona s tím, že
a) kde se v zákoně o služebním poměru hovoří o Policii České republiky, rozumí se tím také hasičský záchranný sbor,
b) kde se v zákoně o služebním poměru hovoří o příslušníku Policie České republiky, rozumí se tím také příslušník,
c) působnost podle § 2 odst. 2 zákona o služebním poměru vykonává generální ředitel a v rozsahu jím stanoveném další funkcionáři hasičského záchranného sboru,
d) kázeňskou odměnou udělovanou příslušníkovi je kromě kázeňských odměn uvedených v § 31 zákona o služebním poměru též medaile.
(2) Pro služební poměr příslušníků se nepoužijí ustanovení § 3 písm. d), § 6 odst. 2, § 7 odst. 3, § 28 odst. 1 písm. b), § 42, 43 a 45, § 63 odst. 2 písm. d), § 66, § 114 odst. 2 a § 152 odst. 2 písm. a) zákona o služebním poměru.
___________________
7) Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 11
Služební přísaha
Služební přísaha příslušníka zní: "Slibuji, že budu chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi, a to i s nasazením vlastního života. Při plnění svých povinností se budu řídit Ústavou, zákony a dalšími právními předpisy, důsledně plnit rozkazy a pokyny svých nadřízených a při svém jednání budu mít stále na zřeteli obecný zájem.".
§ 12
Zkušební doba
Ve zkušební době nesmí být příslušník zařazen do samostatného výkonu služby při zásahu.
§ 13
Základní povinnosti příslušníka
Příslušník je povinen vykonávat svědomitě a řádně službu podle svých sil, znalostí a schopností, prohlubovat své odborné znalosti, udržovat fyzickou zdatnost a toto prokazovat zkouškou odborné a fyzické způsobilosti.
§ 14
Doba služby
(1) Doba služby příslušníků může být rozvržena nerovnoměrně. Délka výkonu služby při nerovnoměrně rozvržené době služby může činit nejvýše 16 hodin. Celková délka výkonu služby a na ní bezprostředně navazující služební pohotovost v místě výkonu služby (dále jen "pravidelná směna") je 24 hodin.
(2) Příslušníkovi se poskytne nejpozději po každých 5 hodinách nepřetržité služby přestávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jednotlivé přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do doby výkonu služby.
(3) Nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné pravidelné směny a počátkem následující pravidelné směny může být omezen příslušníkovi, který v době služební pohotovosti v místě výkonu služby nebyl povolán k výkonu služby, pokud je toto omezení nezbytně nutné k zabezpečení akceschopnosti jednotky hasičského záchranného sboru. Doba omezení nepřetržitého odpočinku však nesmí přesáhnout dobu rovnající se délce pravidelné směny.
§ 15
Pohotovost ve službě
(1) Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost v místě výkonu služby nebo na jiném určeném místě.
(2) Příslušníkovi s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby se v rámci pravidelné směny nařizuje služební pohotovost v místě výkonu služby.
§ 16
Péče o příslušníky
Hasičský záchranný sbor je povinen umožnit příslušníkům stravování v místě výkonu služby; příslušníkům, kteří vykonávají službu za ztížených podmínek při zásahu nebo v souvislosti s ním, poskytuje v potřebném rozsahu bezplatné stravování.
§ 17
Ozdravný pobyt
(1) Ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 kalendářních dnů nepřetržitě v kalendářním roce se poskytuje příslušníkům
a) starším 40 let, kteří jsou ve služebním poměru po dobu nejméně 10 let, nebo
b) kteří vykonávají službu zvlášť obtížnou a zdraví škodlivou po dobu nejméně 10 let, nebo
c) u nichž o tom rozhodne lékař závodní preventivní péče.
(2) Ozdravný pobyt organizuje hasičský záchranný sbor. Účast na ozdravném pobytu se považuje za výkon služby.
§ 18
Zvýšené odchodné
Základní výše odchodného se zvyšuje za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu polovinu posledního hrubého měsíčního služebního příjmu, pokud byl příslušník alespoň po jednu polovinu této doby zařazen v jednotkách provádějících zásahy.)
VII.
Platné znění části zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,s vyznačením navrhovaných změn.
§ 2
(1) Podle tohoto zákona jsou pojištěni, pokud splňují podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění a jsou činnív České republice:
a) zaměstnanci v pracovním poměru,
b) členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
c) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, )
d) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
e) soudci,
f) členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků,kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění,
g) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
h) členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv (a ředitel Bezpečnostní informační služby),
ch) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
i) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,
j) osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
k) osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění,
l) studenti a žáci(dále jen "zaměstnanci").
(2) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.
Platné znění části zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, s vyznačením navrhovaných změn
§ 2
Osobní rozsah nemocenské péče v ozbrojených silách
(1) Účastníky nemocenské péče v ozbrojených silách (dále jen "účastníci") jsou
a) příslušníci ozbrojených sil v činné službě (dále jen "vojáci"),
(b) příslušníci Policie České republiky a příslušníci ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb (dále jen "příslušníci bezpečnostních sborů", bezpečnostní sbory"),
c) příslušníci Celní správy České republiky (dále jen "celník"),
d) příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen "příslušníci hasičského záchranného sboru"),
(e)) b) žáci vojenských škol, kteří nejsou vojáky (dále jen "žáci vojenských škol"),
c) příslušníci bezpečnostních sborů.1)___________________1) Zákon č. .../.... Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
(1)) 1a) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
(2) Nemocenská péče v ozbrojených silách (dále jen "nemocenská péče") se vztahuje v rozsahu dále uvedeném i na rodinné příslušníky účastníků, nejsou-li sami účastníky podle tohoto zákona nebo nejsou-li pojištěni nebo zabezpečeni podle jiných předpisů; nevztahuje se na rodinné příslušníky vojáků základní služby a vojáků v záloze povolaných k vojenské činné službě.
§ 4
Vznik účasti na nemocenské péči a její zánik
(1) Účast vojáků(, celníků, příslušníků hasičského záchranného sboru) a příslušníků bezpečnostních sborů na nemocenské péči vzniká dnem naobilost3) příslušníků,
(b) činnosti, které vykonávají občanští zaměstnanci,
c) podrobnosti o době služby a o nařizování služební pohotovosti,
d) vzor medaile a postup při jejím udělování,)
(e)) b) pravidla pro zabezpečení dokumentace u stanovených činností,
(f)) c) vzory služebních stejnokrojů, vzory služebních průkazů, jejich používání a způsob vnějšího označení.
___________________
3) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Platné znění zákona č. 460/2000 Sb., kterým se mění zákon o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky a zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, s vyznačením navrhovaných úprav
Čl.II
Změna zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 111/1998 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:
V § 159 se slova "do doby přijetí zákona České národní rady o služebním poměru příslušníků Vězeňské služby České republiky" zrušují a za písmeno a) se vkládá nové písmeno b), které zní:
"b) působnost, která podle tohoto zákona přísluší Ministerstvu vnitra, vykonává Ministerstvo spravedlnosti,".
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).)
Platné znění zákona č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon o trestním řízení soudním (trestní řád), trestní zákon a některé další předpisy, s vyznačením navrhovaných změn
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky
Čl.VIII
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 460/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 16 se odstavec 3 zrušuje.
2. V § 157 se zrušují odstavce 6 a 7; dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 6 a 7.
Teze nařízení vlády
k provedení § 3 odst. 4 návrhu zákona č…../….Sb.,
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Vláda stanoví nařízením podrobnosti o evidenci volných služebních míst v bezpečnostních sborech a o evidenci osobních údajů příslušníků zařazených v záloze pro přechodně nezařazené.
1. Evidence volných služebních míst je vedena pro jednotlivé bezpečnostní sbory samostatně.
2. Osobní údaje příslušníků zařazených v záloze pro přechodně nezařazené obsahují jméno a příjmení, datum narození, služební hodnost, dosažený stupeň, obor a zaměření vzdělání, jakož i stručný průběh služby.
Teze nařízení vlády
k provedení § 12 odst. 6 návrhu zákona č…../….Sb.,
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Vláda stanoví nařízením obsah služební zkoušky a zásady jejího proběhu.
Obsah služební zkoušky
Služební zkoušku tvoří část obecná a část zvláštní. Účelem této zkoušky je zjistit v části
a) obecné, jaké má příslušník znalosti v oblasti právních předpisů, které upravují výkon služby, tj. z oblasti organizace jednotlivých bezpečnostních sborů, z jejich náplně činnosti a služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů; musí být zaměřena tak, aby umožňovala přechod příslušníků do jiných bezpečnostních sborů podle zákona o služebním poměru,
b) zvláštní, jaké má příslušník znalosti z problematiky bezpečnostního sboru, v němž vykonává službu.
Tuto část zkoušky absolvuje každý příslušník, který přechází do jiného bezpečnostního sboru.
Zásady průběhu služební zkoušky
Znalosti uvedené pod bodem 1 jsou ověřovány písemně nebo ústně.
Je-li součástí služební zkoušky praktická část, zaměřuje se na ověření aplikačních schopností příslušníka a jeho fyzické způsobilosti, která je odlišná podle potřeb jednotlivých bezpečnostních sborů.
Teze vyhlášky
k provedení § 15 odst. 1 a § 79 odst. 1 návrhu zákona č…../…..Sb.,
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami a Ministerstvem zdravotnictví, vydá vyhlášku, kterou stanoví seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost občana nebo příslušníka, druhy, obsah a četnost lékařských prohlídek včetně obsahu lékařských vyšetření, náležitosti lékařského posudku a dobu jeho platnosti.
1. Seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost občana při přijetí do služebního poměru k bezpečnostnímu sboru a příslušníka bezpečnostního sboru k výkonu služby. Bude uveden v příloze vyhlášky pro každý bezpečnostní sbor samostatně.
2. Druhy, obsah a četnost lékařských prohlídek:
Druhy lékařských prohlídek:
vstupní a výstupní
(vstupní se provádí při přijímání občana do služebního poměru, výstupní se provádí před ukončením služebního poměru a před převedením příslušníka na jiné služební místo v jiném druhu služby),
periodické
(se provádí u příslušníků vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, které mohou ohrozit zdraví ostatních příslušníků nebo jiných osob a u příslušníků, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost),
mimořádné a následné
(se provádí v případech, kdy se u příslušníka objevily při výkonu služby změny, které mohou ohrozit jeho zdraví nebo zdraví ostatních příslušníků anebo jiných osob a dále v případech po zranění nebo onemocnění příslušníka, které způsobilo jeho neschopnost k výkonu služby delší 4 týdnů nebo který utrpěl úraz anebo nehodu spojenou s bezvědomím a při zjištění závažných nedostatků ve výkonu jeho služby),
řadové
(se provádí v průběhu výkonu služby příslušníků, kteří nejsou uvedeni pod písmenem b) tohoto bodu).
Obsah lékařských prohlídek bude zaměřen na splnění nároků, které jsou kladeny na služební místo pro občana při přijetí do služebního poměru a pro příslušníka k výkonu služby. Při provádění lékařské prohlídky se bude zároveň posuzovat aktuální zdravotní stav posuzované osoby.
3. Náležitosti lékařského posudku a doba jeho platnosti
Náležitostmi lékařského posudku jsou identifikace posuzovaného občana nebo příslušníka, druh prováděné lékařské prohlídky, pro jaký výkon činnosti je prováděno posuzování, závěr posouzení včetně uvedení doby jeho platnosti, datum, kdy bylo provedeno posouzení, podpisy posuzujících členů (razítko). Další podrobnosti budou uvedeny ve vyhlášce.
Teze vyhlášky
k provedení § 85 odst. 1 návrhu zákona č…../….. Sb.,
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami a Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a kojícím příslušnicím.
Činnosti zakázané těhotným příslušnicím, matkám do konce devátého měsíce po porodu a kojícím příslušnicím.
Nejvyšší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových možnostech těchto příslušnic.
Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedení a přenášení břemen těhotnými příslušnicemi, matkami do konce devátého měsíce po porodu a kojícími příslušnicemi oběma rukama v pracovní poloze vstoje.
Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen těhotnými příslušnicemi, matkami do konce devátého měsíce po porodu a kojícími příslušnicemi při dobrých úchopových možnostech.
Seznam karcinogenů 1. skupiny.
Seznam karcinogenu 2. skupiny.
Chemické látky poškozující reprodukci.
Látky mutagenní.
Vybrané infekce ohrožující těhotnou příslušnici a plod.
Teze nařízení vlády
k provedení § 104 odst. 2 návrhu zákona č…../….Sb.,
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Ministerstva vnitra v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami a Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění.
Stanoví výši odškodnění za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a to s ohledem na rozsah a následky poškození zdraví (celková výše odškodnění za bolest a za ztížení společenského uplatnění z jednoho poškození na zdraví nesmí přesáhnout částku 240 000 Kč, z toho odškodnění za bolest nesmí přesáhnout částku 72 000 Kč).
Při odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění bude vycházet ze základního počtu bodů, kterým je toto ztížení ohodnoceno v lékařském posudku.
Odškodnění za bolest se poskytne za bolesti způsobené poškozením na zdraví, jeho léčením nebo odstraňováním jeho následků.
Ztížení společenského uplatnění příslušníka se odškodní, jestliže poškození na zdraví bude mít prokazatelně nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného, pro uspokojování jeho životních a společenských potřeb nebo pro plnění jeho společenských úkolů.
Zásady odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění budou uvedeny v příloze k vyhlášce.
Teze nařízení vlády
k provedení § 115 odst. 2 návrhu zákona č…../….Sb.,
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Vláda stanoví nařízením katalog činností bezpečnostních sborů podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Tyto činnosti zařadí do jednotlivých tarifních tříd.
Katalog bude v souladu s charakteristikami tarifních tříd uvedenými v příloze zákona.
Teze nařízení vlády
k provedení § 133 odst. 2 návrhu zákona č…../….Sb.,
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Vláda stanoví nařízením pořadí srážek ze služebního příjmu příslušníka.
1. Ze služebního příjmu se srazí nejprve záloha na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění.
2. Ostatní srážky ze služebního příjmu dovolené zákonem, lze provádět jen v rozsahu stanoveném v občanském soudním řádu v ustanoveních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.
3. U peněžitých trestů (pokut) a náhrad uložených vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů a u přeplatků a neprávem přijatých částek na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a u přeplatků a neprávem přijatých částek dávek sociálního zabezpečení, rodičovského příspěvku a hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání se řídí pořadí dnem, kdy bezpečnostnímu sboru bylo doručeno vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu.
4. U srážek prováděných na základě žádosti o srážkách ze služebního příjmu se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena.
5. Jestliže příslušník nastoupí do pracovního poměru u jiného zaměstnavatele nebo do jiného služebního poměru, zůstává pořadí, které získaly pohledávky zachováno i u nového plátce mzdy.
Teze nařízení vlády
k provedení § 136 odst. 2 návrhu zákona č…../….Sb.,
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Vláda stanoví nařízením rozsah a způsob poskytování údajů o průměrných služebních příjmech příslušníků a jejich osobních údajích, které ovlivňují výši služebního příjmu.
1. Bezpečnostní sbor poskytuje údaje v tomto členění - identifikační údaje příslušníků, informace o době služby, přiznaných složkách služebního příjmu a částkách zúčtovaných k výplatě.
2. Bezpečnostní sbor předává údaje do informačního systému o služebních příjmech za pololetí a rok odpovědné osobě vždy do 14. kalendářního dne měsíce následujícího po skončení sledovaného období. V případě, že tento termín připadne na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se stanovený termín na nejbližší následující den služby.
1) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 138/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 265/2001 Sb.
Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 460/2000 Sb.
Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 265/2001 Sb.
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb.
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
2) Například § 3 odst. 5 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
3) Například § 3 odst. 6 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění zákona č. 26/1993 Sb. a zákona č. 326/1993 Sb.
5) § 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb.
6) § 13 zákona č. …./…. Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
8) § 14 až 17 služebního zákona.
9) § 18 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
12) Například Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování v železniční, silniční a vodní dopravě, vyhlášená pod č. 27/1994 Sb.
13) § 16 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).
14) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb. a zákona č. 60/2001 Sb.
15) § 307 trestního řádu.
16) § 309 trestního řádu.
17) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., a zákona č. 265/2001 Sb.
18) Například § 27zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.
19) § 18 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
21) § 10 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
22) § 44 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
23) § 60 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 147/2001 Sb.
25) Například Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o spolupráci v boji proti terorismu, nedovolenému obchodu s omamnými psychotropními látkami a organizovanému zločinu vyhlášena pod č. 44/2001 Sb.
26) § 2 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
27) § 72 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb.
29) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 177/2001 Sb.
30) Například § 17 a následující zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
31) Čl. 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
32) § 67 a násl. trestního řádu.
33) § 12 odst. 1 a § 16 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
35) § 25 zákona 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon) ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
36) § 27b zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
37) § 45 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.
40) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
§ 55 a 56 zákona č. 111/1998 Sb.
41) § 40 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb. a zákona č. 14/1997 Sb.
42 Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 54/1957 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 98/1971 Sb., zákona č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 238/2000 Sb.
44) § 7 odst. 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb.
45) Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 159/1992 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb.
46) Například zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění zákona č. 40/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 299/1997 Sb., zákona č. 190/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
47) Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 196/1990 Sb., zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č.149/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 164/2001 Sb.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
48) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.
49) Například § 11 občanského zákoníku.
50) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb.
51) Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.
52) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády č. 320/1997 Sb., nařízení vlády č. 317/1998 Sb., nařízení vlády č. 131/1999 Sb., nařízení vlády č. 313/1999 Sb., nařízení vlády č. 162/2000 Sb. a nařízení vlády č. 429/2000 Sb.
53) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 239/2001 Sb.
54) § 48 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb.
55) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb., zákona č, 234/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 72/1995 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 301/2000 Sb.
56) § 20 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění.
58) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.
59) § 2 odst. l písm. e) zákona č. 309/l999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.
60) § l7 a l8 zákona č. 2l8/l999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).
61) Zákon č. l8/l992 Sb., o civilní službě, ve znění zákona č. l35/l993 Sb., zákona č. 118/l995 Sb., zákona č. 151/l999 Sb. a zákona č. 223/1999 Sb.
62) § 20 odst. l zákona č. 29/1984 Sb.
64) § l7 zákona č. l/l992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb., a zákona č. 217/2000 Sb.
65) § 11 odst. l a § 23 odst. l písm. e) zákona č. l43/l992 Sb., ve znění zákona č. 40/1994 Sb., a zákona č. 217/2000 Sb.
66) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 231/2001 Sb.
67) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 32/1957 Sb., ve znění zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 238/2000 Sb.
68) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
69) Například § 11 zákona č. 37/1989 Sb.
70) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č.156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 209/2001 Sb. a zákona č. 319/2001 Sb.
71) Například § 29 zákona č. 32/1957 Sb., ve znění zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 113/1997 Sb.
72) Například Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování na státních hranicích v železniční a silniční dopravě, vyhlášená pod č. 122/1994 Sb., ve znění smlouvy č. 298/1995 Sb.
73) § 7 odst. 2 a 3 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 125/1998 Sb. a zákona č. 448/2000 Sb.
74) § 7 odst. 5 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb. a zákona č. 448/2000 Sb.
75) § 5 odst. 1 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb.
76) § 16 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb.
77) § 12 odst. 2, 3 a odst. 5 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb. a zákona č. 36/2000 Sb.
78) § 24 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 44/1994 Sb., zákona č. 125/1998 Sb. a zákona č. 36/2000 Sb.
79) Například zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
80) § 41 odst. 2 trestního zákona.
82) Zákon č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb. a zákona č. 188/2001 Sb.
83) § 29 a § 74 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 289/1997 Sb.
§ 33 zákona č. 88/1968 Sb., ve znění zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 238/2000 Sb.
85) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb.
88) § 8 až 10 občanského zákoníku.
89) § 192 občanského soudního řádu.
90) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).
91) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), veznění zákona č. 151/2000 Sb.
93) Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.
94) Například zákon č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 30/1993 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 117/1995 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 207/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 199/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb. a zákona č. 116/2001 Sb.
95) Nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění nařízení vlády č. 143/1995 Sb., nařízení vlády č. 72/1996 Sb., nařízení vlády č. 327/1996 Sb., nařízení vlády č. 354/1997 Sb., nařízení vlády č. 249/1998 Sb., nařízení vlády č. 127/2000 Sb. a nařízení vlády č. 496/2000 Sb.
96) Například § 51 zákoníku práce.
97) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb. o Federální železniční policii.