Vládní návrh zákona o obcích

).

Zpřesňuje se výčet druhů aktů podléhajících dozoru nad výkonem samostatné působnosti obce.

Vypouští se ustanovení, které umožňovalo okresnímu úřadu vymáhat splnění povinnosti obce v samostatné působnosti postupným ukládáním pokut. Vzhledem k tomu, že dozor nad výkonem samostatné působnosti obce nebude již vykonávat stát, ale orgán kraje, bylo by nesystémové, aby jedna úroveň územní samosprávy, byť vyšší, byla oprávněna ukládat pokuty územní samosprávě na nižší úrovni.

K bodu 195 a 196

Navrhovaná úprava vychází z návrhu zákona o soudním řádu správním, který upravuje řízení o zrušení právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení a řízení o žalobách ve věcech samosprávy, jehož předpokládaná účinnost je též k 1. 1. 2003. Příslušným ke zrušení právního předpisu obce bude tedy nejen Ústavní soud, ale i Nejvyšší správní soud. K řízení o žalobách ve věcech samosprávy, nepojde-li o právní předpis, bude příslušný krajský soud. Zároveň se zpřesňuje dikce ustanovení tak, že není pozastavován výkon obecně závazné vyhlášky, ale její účinnost. Dosavadní úprava neobsahovala ustanovení o tom, jak bude zlikvidována účinnost aktu, kterým byla pozastavena účinnost obecně závazné vyhlášky, avšak soud návrh na její zrušení odmítl nebo zamítl.

Navrhovanou úpravou se přenáší sistační oprávnění okresních úřadů do přenesené působnosti krajských úřadů a toto oprávnění svěřuje návrh novely zákona o krajích orgánu dozoru krajského úřadu. Zpřesňuje se výčet druhů aktů obce v samostatné působnosti, u nichž by pozastavení přicházelo v úvahu.

Právní mocí zamítavého rozsudku soudu rozhodnutí krajského úřadu o pozastavení pozbude účinnosti přímo ze zákona; není důvod vyčkávat až krajský úřad své rozhodnutí sám zruší.

Do nového znění § 124 již není zařazeno ustanovení dosavadního odstavce 5, které se ukázalo jako nefunkční a nadbytečné. Jestliže opatření ve věci patřící do působnosti jiného orgánu než obce bylo přijato formou právního předpisu, bude takový právní předpis zrušen Ústavním soudem pro rozpor se zákonem, nebude-li mít formu právního předpisu, zruší je soud na základě žaloby podané ředitelem krajského úřadu.

K bodu 197

Do navrhovaného ustanovení se promítá pře nesení dozorového oprávnění z okresních úřadů na krajské úřady, které jej budou svými orgány dozoru vykonávat v přenesené působnosti. Ustanovení se dává do souladu s § 61odst. 2 a přesněji se rozlišují dozorová oprávnění krajského úřadu, jde-li o nařízení obce, které je právním předpisem, či o jiný akt.

K bodu 198

Navrhovaná úprava představuje zpřesnění dosavadního ustanovení a promítnutí dozorových oprávnění krajského úřadu a jeho ředitele vůči nařízení obce. Podle návrhu zákona o soudním řádu správním bude ke zrušení nařízení obce příslušný též Nejvyšší správní soud.

K bodu 199

Dosavadní úprava neobsahovala ustanovení o tom, jak bude zlikvidována účinnost aktu, kterým byla pozastavena účinnost nařízení, avšak Nejvyšší správní soud nebo Ústavní soud návrh na jeho zrušení odmítl nebo zamítl.

K bodu 200 a 201

Navržená úprava navazuje na novelizaci ustanovení § 126.

K bodu 202

Navrhovaná úprava reaguje na situaci, že dozorová oprávnění vůči orgánům obecní samosprávy nebudou již vykonávat okresní úřady jako orgány státu, ale tento dozor se svěřuje krajským úřadům. Proto se navrhuje úprava, která řeší případy, kdy krajský úřad nebude realizovat svá dozorová oprávnění svěřená mu zákonem, pokud jde o právní předpisy obcí.

K bodu 203

Do navrhované úpravy se promítá zrušení odstavce 5 v § 124.

K bodu 204

Do navrhované úpravy se promítá dozorová pravomoc krajů nad výkonem přenesené působnosti obce a nová pravomoc Ministerstva vnitra založená v § 127a v případě nečinnosti krajského úřadu.

Zasílání dozorových opatření učiněných krajem vůči obcím Ministerstvu vnitra je nezbytné pro výkon jeho dozorových oprávnění vůči krajům, která upravuje zákon o krajích.

Obec vydává rozhodnutí ve správním řízení i v samostatné působnosti (sankce za správní delikty podle § 58 tohoto zákona) a rozhodnutí podle zákona o správě daní a poplatků (správa místních poplatků), kde je upraven zvláštní postup nápravy (opravné prostředky), nelze tedy použít ustanovení dílu 1 a 2.

K bodu 205

Zařazuje se výslovně ustanovení, že statut územně členěných statutárních měst musí tato města vydat formou obecně závazné vyhlášky (viz též bod 4).

K bodu 206

Odstraňuje se nelogičnost stávajícího znění ustanovení, podle něhož by musel statut města obsahovat výčet všech záležitostí svěřených do samostatné a přenesené působnosti města, bez ohledu na to, zda byly či nebyly svěřeny orgánům městských obvodů a městských částí.

K bodu 207

Závěr ustanovení písmena c) je nadbytečný. Zvláštní zákon může vždy stanovit jinak.

K bodu 208

Zpřesňuje se dikce dosavadního ustanovení.

K bodu 209

Ve statutu musí být upraveny i další záležitosti, o nichž tak stanoví zvláštní zákony (např. zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).

K bodu 210

Písmeno b) se vypouští v návaznosti na doplnění § 130. Úprava obsažená v písmenu e) odporuje ustanovení § 130 písm. i), podle něhož rozsah oprávnění zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky je obligatorní náležitostí statutu, a proto úkony s tím související nemohou patřit mezi jeho fakultativní součásti. Působnost obsažená v písmenu f) je majetkoprávním úkonem a systematicky patří do § 133 odst. 1, kam se přesouvá.

K bodu 211

Do navrhované úpravy se promítá vypuštění § 56 a 57.

K bodu 212

Navrhovanou úpravou se dosavadní ustanovení zpřesňuje a formulačně se sjednocuje s obdobnou úpravou v novele zákona o krajích a v novele zákona o hlavním městě Praze.

K bodu 213

Navrhované doplnění, že statut stanoví podmínky pro výkon některých majetkoprávních úkonů svěřených městským obvodům a městským částem, je nezbytné vzhledem k navrhovanému vypuštění odstavce 2 a 3 z § 133.

K bodu 214

Změna písmena f) odpovídá stejné úpravě v § 85.

K bodu 215

Není důvod k tomu, aby nebylo možné městským obvodům a městským částem svěřit rozhodování o majetkové účasti na podnikání právnických osob, které založily. obdobná úprava je navrhována i v novele zákona o hlavním městě Praze.

K bodu 216

U písmena j) jde o zařazení ustanovení vypuštěného z § 131, u písmena k) jde o zařazení ustanovení z vypuštěného odstavce 2, které bylo upravena tak, aby byly odstraněny pochybnosti zda jde o dar či dotaci.

K bodu 217

Ustanovení je nadbytečné, protože obecná úprava obsažená v § 85 a 87 platí pro statutární města na základě § 146.

K bodu 218

Městské obvody a městské části ve svěřených věcech jednají za město, nejde však o zastoupení.

Městské obvody a městské části nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky a nařízení jako právní předpisy.

K bodu 219

Po zániku okresních úřadů platí pro města Brno, Ostrava a Plzeň ustanovení platná pro ostatní obce (viz § 146). Nejen pro tato městech, ale pro ostatní obce jmenuje správce obce nebo města ředitel krajského úřadu. Ustanovení dosavadního odstavce 1 je proto nadbytečné.

K bodu 220

Navrhovanou úpravou se ustanovení dává do souladu s obecnou úpravou v § 89.

K bodu 221

Města Brno, Ostrava a Plzeň budou patřit mezi obce s rozšířenou působností, které podle navrhované úpravy § 11 budou vydávat nařízení na základě zákona a v jeho mezích. Dosavadní ustanovení § 138 je nadbytečné.

K bodu 222

Po ukončení činnosti okresních úřadů a přenosem jejich dosavadní působnosti na obce s rozšířenou působnosti, event.na kraje, nebude rozdíl mezi rozsahem přenesené působnosti vykonávané orgány měst Brno, Ostrava a Plzeň a rozsahem přenesené působnosti vykonávané orgány ostatních statutárních měst. Orgány všech statutárních města budou vykonávat přenesenou působnost, která podle zvláštních zákonů přísluší orgánům všech obcí, pověřeným obecním úřadům i obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Územně členěná statutární města ve svém statutu pak mohou některé působnosti svěřit orgánům městských obvodů a městských částí.

V dosavadní úpravě chybělo ustanovení, které by určovalo, kdo plní funkci odvolacího orgánu ve správním řízení, rozhoduje-li v prvním stupni orgán městského obvodu nebo městské části. Tuto působnost nelze dovodit ani z § 146.

K bodu 223

V dosavadní úpravě není obsaženo pojmenování zástupců primátora.

K bodu 224

Ustanovení se navrhuje vypustit jako nadbytečné, protože i v ostatní obcích bude dávat souhlas ke jmenování tajemníka obecního úřadu ředitel krajského úřadu. Pro tajemníka magistrátu shodná úprava vyplývá z § 146.

K bodu 225

Navrhovanou úpravou se stanoví pro městské obvody a městské části stejné podmínky pro jmenování tajemníka jako u ostatních obcí. Dosud městské obvody a městské části měly možnost, nikoliv však povinnost funkci tajemníka zřídit, i když jejich úřadu statutární město svěřilo statutem značný rozsah přenesené působnosti.

K bodu 226 a 227

Jde o použití vhodnější formulace.

K bodu 228

Do nově navrhovaného ustanovení se zčásti zařazuje úprava ze zrušovaného § 6. Používání razítka městského obvodu nebo městské části je upraveno obdobně jako používání razítka obce v § 111.

K bodu 229

Z důvodů systematických se ustanovení o znaku a praporu městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst přeřazují ze zrušeného § 5 do hlavy VII. pojednávající o statutárních městech.

K bodu 230 a 231

Dozor nad dodržováním zákonnosti při výkonu samostatné působnosti orgány obcí a měst budou vykonávat kraje. Proto je nezbytné změnit ta ustanovení, která zakládala pro města Brno, Ostrava a Plzeň odlišnou úpravu. To platí i pro dozor nad výkonem přenesené působnosti.

Ve všech statutárních městech budou dozor nad výkonem samostatné a přenesené působnosti městskými obvody a městskými částmi vykonávat magistráty těchto měst. Pozastavené opatření městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti bude oprávněno zrušit zastupitelstvo města, opatření v přenesené působnosti magistrát.

K bodu 232

Doplňuje se ustanovení odpovídající § 129, neboť aplikaci těchto principů nelze dovodit z ustanovení § 146.

K bodu 233

Návrh na vypuštění § 147 vychází z § 1 návrhu zákona o řízení před správními úřady. Nový zákon o řízení před správními úřady se bude vztahovat i na výkon veřejné správy jako takové, tedy i samostatné působnosti obce s tím, že zákonem budou stanoveny případy, kdy to neplatí.

Pravidla pro vyloučení z projednávání a rozhodování věci budou stanovena rovněž novým správním řádem obecně pro všechny správní úřady.

Vymáhání povinností uložených správními akty fyzickým nebo právnickým osobám při výkonu veřejné správy bude upravovat exekuční řád správní, který stanoví příslušnost k vymáhání i jeho procesní pravidla.

K bodu 234

Jde o přechodné ustanovení, kterým se obcím ponechává jednoroční lhůta, aby svoji evidenci právních předpisů obce uvedly do souladu s ustanoveními tohoto zákona. Dosud nebyly stanoveny náležitosti této evidence.

K bodu 235

Podrobnosti o prokazování zvláštní odborné způsobilosti budou upraveny prováděcím právním předpisem k navrhovanému zákonu o úřednících územních samosprávných celků, který obsahuje příslušné zmocnění k vydání vyhlášky. Obce s pověřeným obecním úřadem určí zákon o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností; prováděcím právním předpisem k uvedenému zákonu budou stanoveny správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

K čl. II

Vzhledem k obsáhlosti navrhované novely je třeba vyhlásit ve Sbírce zákonů úplné znění novelizovaného zákona.

K čl. III

Vzhledem k tomu, že podle § 44 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, platnost tohoto zákona končí 31.12.2002, musí novela zákona o obcích nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2003.

V Praze dne 7. listopadu 2001

předseda vlády

Miloš Zeman v.r.

ministr vnitra

Stanislav Gross v.r.

Úplné znění zákona č. 128/2000 Sb.,

o obcích (obecní zřízení),

jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 273/2001 Sb., zákonem č. 320/2001 Sb., a zákonem č. ……/2002 Sb.

Z Á K O N

o obcích (obecní zřízení)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÍ ZŘÍZENÍ

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Díl 1

Postavení obcí

§ 1

(Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.) Obec je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu.

§ 2

((1) Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.)

(1) Obec je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Obec vystupuje v právních vztazích svých jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při výkonu samostatné a přenesené působnosti chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.

§ 3

1. Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.

2. Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městem, je obec po sloučení městem. (Rozdělí-li se město na dvě nebo více obcí) Oddělí-li se část města a vzniknou dvě nebo více obcí , pak obec, které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu a má alespoň 3 000 obyvatel, je i nadále městem.

§ 4

1. Městy se zvláštním postavením (dále jen „statutární město“) jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava, Havířov, (a) Most a Teplice.

2. Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. (Územně členěná statutární města uspořádají své vnitřní poměry ve věcech správy města obecně závaznou vyhláškou (statutem))

§ 5

((1) Obce, městské obvody a městské části a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a prapor obce. Jiné subjekty mohou užívat znak obce jen s jejím souhlasem; k užívání praporu obce není nutný její souhlas.

(2) Má-li městský obvod nebo městská část svůj znak a prapor, platí o jejich užívání odstavec 1.

(3) Obci, která nemá znak a prapor obce, mohou být na její návrh znak a prapor obce uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Obec může navrhnout předsedovi Poslanecké sněmovny změnu znaku a praporu obce.

(4) Městskému obvodu nebo městské části, které nemají znak a prapor, mohou být na jejich návrh, po vyjádření statutárního města, uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Městský obvod nebo městská část může navrhnout předsedovi Poslanecké sněmovny změnu znaku a praporu městského obvodu nebo městské části.

(5) K označení budov, v nichž mají sídlo orgány obce, může obec užívat vedle velkého státního znaku¹⁾ svůj prapor a znak obce; jde-li o městské části a městské obvody, též znak a prapor městské části nebo městského obvodu.)

(1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města.

(2) Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.

(3) Orgánem obce, města, statutárního města, městského obvodu nebo městské části je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti (§ 122 odst. 2).

(§ 6

Obce, městské obvody a městské části mohou používat razítko obce se znakem obce. Znak obce je vyobrazen uprostřed razítka a po obvodu razítka je uveden celý název obce; jde-li o městskou část nebo městský obvod, uvede se též jejich název. Razítko se znakem obce mohou obce, městské obvody a městské části používat jen v případech, kdy zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.¹⁾)

§ 7

((1) Obec má právo na samosprávu; úkoly patřící do samosprávy obce (dále jen „samostatná působnost“) plní v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami obce.)

(2) Svěří-li zákon obci výkon státní správy (dále jen „přenesená působnost“), je území obce správním obvodem. Městské obvody a městské části v územně členěných statutárních městech jsou správním obvodem, je-li jim zákonem nebo statutem svěřen výkon přenesené působnosti. Orgány obce, popřípadě orgány městského obvodu nebo městské části jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti.)

(1) Obec spravuje své záležitosti v rozsahu stanoveném zákonem. Tato působnost je samostatnou působností obce (§ 35 a násl.).

(2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl.).

§ 8

(Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti obcí.)

Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o samostatnou působnost.

(§ 9

Obec může k plnění svých úkolů zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce jako zařízení bez právní subjektivity²⁾, pokud tento zákon nestanoví jinak.)

9a

Obce zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.^2a)

§ 10

(1) Povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou

((a) ve věcech stanovených zvláštním zákonem,)

((b)) a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých (veřejně přístupných místech ) veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány,

((c))b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,

((d)) c) k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, (zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně³⁾ (dále jen „veřejná zeleň“) a zeleně³⁾ a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti.

d) a stanoví-li tak zvláštní zákon.

§ 11

(Na základě zmocnění v zákoně a v jeho mezích může rada obce vydávat právní předpisy ve věcech patřících do přenesené působnosti. Tyto právní předpisy se nazývají nařízení obce.)

(1) Obec může v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení obce, je-li k tomu zákonem zmocněna.

(2) Obec vykonávající rozšířenou působnost^3a) (§ 66) může za podmínek stanovených v odstavci 1 vydávat nařízení obce pro správní obvod stanovený zvláštním právním předpisem.^3b)

§ 12

1. Obecně závazné vyhlášky a nařízení obce (dále jen „právní předpis obce“) musí být vyhlášeny, což je podmínkou platnosti právního předpisu obce. Vyhlášení se provede tak, že se právní předpis obce vyvěsí na úřední desce obecního úřadu (§ 112) po dobu 15 dnů. Dnem vyhlášení právního předpisu obce je první den jeho vyvěšení na úřední desce. Kromě toho může obec uveřejnit právní předpis obce způsobem v místě obvyklým.

(2) (Právní předpis obce nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti. V případě, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, může právní předpis obce nabýt platnosti a účinnosti již dnem vyhlášení. Důvody, v čem spočívá naléhavý obecný zájem, a skutečnost, že právní předpis obce nabývá dřívější účinnosti, musí být v právním předpisu obce uvedeny.)Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy obce účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení.

(3) Nařízení obce vykonávající rozšířenou působnost se zveřejní též na úřední desce obecních úřadů působících ve správním obvodu obce s rozšířenou působností.

(4) Obec vede evidenci právních předpisů, které vydala. Evidence právních předpisů obsahuje číslo a název právního předpisu, datum jeho schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho platnosti.

((3)) (5) Právní předpisy obce a jejich evidence musí být každému přístupny u obecního úřadu v obci, která je vydala. Nařízení vydané obcí vykonávající rozšířenou působnost musí být každému přístupné též u obecních úřadů působících v jejím správním obvodu. Právní předpis obce zašle obecní úřad neprodleně po jeho vyhlášení příslušnému krajskému úřadu a dále Ministerstvu vnitra, pokud o to toto ministerstvo požádá. Obecní úřad zašle právní předpis obce po vyhlášení Ministerstvu vnitra, jestliže o to Ministerstvo vnitra požádá.

§ 13

((1) Orgány státu a orgány kraje, pokud to lze, projednávají s obcemi předem opatření, která se přímo týkají samosprávy obce.

(2) Orgány státu a orgány kraje poskytují obcím na požádání bezplatně údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost nebo zákaz jejich zveřejnění.⁴⁾ Tuto povinnost má i obec vůči orgánům státu a orgánům kraje.)

(1) Státní orgány a orgány kraje jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s obcí opatření dotýkající se působnosti obce.

(2) Státní orgány a orgány kraje poskytují obci na požádání bezplatně údaje a informace pro výkon její působnosti. Tuto povinnost mají i obce vůči státním orgánům a orgánům kraje. Ochrana údajů a utajovaných skutečností podle zvláštních předpisů⁴⁾ zůstává nedotčena.

§ 14

1. Obec je povinna vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, stanoví-li tak právní předpis.

(2) (Potvrzení pro uplatnění práva v cizině je obec povinna vydat jen v případě, že jí jsou požadované údaje známy.) Obec vydává potvrzení potřebná pro uplatnění práva v cizině i v případě, že právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované údaje jsou jí známy.

(§ 15

(1) Obec je spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta a obecní úřad .Ve městě plní funkci zastupitelstva obce zastupitelstvo města a dalšími orgány města jsou rada města, starosta a městský úřad..

(2) Ve statutárním městě plní funkci zastupitelstva obce zastupitelstvo města, dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor a magistrát. V územně členěných statutárních městech působí v městském obvodu zastupitelstvo městského obvodu a v městské části zastupitelstvo městské části; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta a úřad městského obvodu; v městské části rada městské části, starosta a úřad městské části.

(3) (Orgánem obce je též zvláštní orgán zřízený podle zvláštního zákona..

(4) Obce mohou zřizovat obecní policii jako organizační složku obce. Zřízení a činnost obecní policie upravuje zvláštní zákon.⁵⁾)

Díl 2

Občané obce

§ 16

1. Občanem obce je fyzická osoba, která

1. je státním občanem České republiky, a

2. je v obci hlášena k trvalému pobytu.⁶⁾

2. Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo

1. volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem,⁷⁾

2. hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem,⁸⁾

3. (vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce své stanovisko k projednávaným věcem v souladu s jednacím řádem zastupitelstva,) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem.

4. vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,

5. (nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce, do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření obce, do usnesení a zápisu z jednání zastupitelstva obce, rady obce, výborů a komisí a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony⁴⁾,

6. požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,

7. podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; (podání) orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů.

3. Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost.

§ 17

Oprávnění uvedená v § 16 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

Díl 3

Území obce a jeho změny

§ 18

(1) Každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.⁹⁾

(2) Obec má jedno nebo více katastrálních území.

§ 19

1. Dvě nebo více obcí, které spolu sousedí, se mohou na základě dohody sloučit. Území obce po sloučení tvoří území slučovaných obcí.

(2) (Sloučení obcí se před uzavřením dohody projedná s okresním úřadem.) Obec ponese po sloučení název jedné ze slučovaných obcí. (Jestliže se obce o názvu nedohodnou, rozhodne o něm Ministerstvo vnitra.) K jinému názvu sloučené obce dává souhlas Ministerstvo vnitra.

(3) Obec se může na základě dohody připojit k jiné obci, se kterou sousedí. (, a to po projednání s okresním úřadem.)

(4) Dohodu o sloučení obcí nebo o připojení obce lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených obcí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci.⁸⁾ Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení obcí nebo o připojení obce nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda konaného v obci, ve které byl podán návrh na jeho konání. Dotčené obce oznámí krajskému úřadu rozhodnutí svých zastupitelstev, na jejichž základě má být uzavřena dohoda o sloučení obcí nebo o připojení obce. Je-li konáno místní referendum o sloučení obcí nebo o připojení obce, oznámí dotčené obce i rozhodnutí přijaté v místním referendu.

(5) Dohoda o sloučení obcí nebo připojení obce musí obsahovat

1. den, měsíc a rok, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje,

2. název obce a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení obcí,

3. určení právních předpisů obcí, které byly vydány slučovanými obcemi nebo připojovanou obcí a zůstanou v platnosti (v obci nebo v jejích částech) v celé obci po sloučení nebo připojení,

4. výčet katastrálních území obce po sloučení nebo připojení,

5. určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků, právnických osob a organizačních složek slučovaných obcí nebo obce, která se připojuje.

((6) Právním nástupcem všech sloučených nebo připojených obcí je obec vzniklá jejich sloučením nebo obec, která při připojení obce nezaniká. Na tuto obec přechází majetek, včetně finančních prostředků a organizačních složek zanikajících obcí, ostatní práva a závazky těchto obcí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a to dnem, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje. Nově vzniklá obec nebo obec, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.)

(6) Právním nástupcem sloučených nebo připojených obcí je obec vzniklá jejich sloučením nebo obec, která při připojení obce nezaniká. Tato obec se stává příjemcem výnosu daní, které by jinak podle zvláštních právních předpisů připadly zaniklé obci. Na tuto obec přechází též majetek, včetně finančních prostředků zaniklých obcí, ostatní práva a závazky těchto obcí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a dále organizační složky těchto obcí, a to dnem, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje. Nově vzniklá obec nebo obec, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, příslušnému katastrálnímu úřadu a příslušnému finančnímu úřadu.

§ 20

1. Městský obvod nebo městskou část ve statutárním městě lze zřídit nebo zrušit na základě rozhodnutí zastupitelstva města, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, lze zřídit nebo zrušit městský obvod nebo městskou část jen na základě souhlasného rozhodnutí místního referenda konaného na území, na němž se navrhuje zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části.

2. Městský obvod nebo městská část jsou organizační jednotkou města.

3. Městský obvod nebo městskou část lze za podmínek stanovených v odstavci 1 připojit k jinému městskému obvodu nebo městské části.

4. Rozhodnutí o zřízení, připojení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části musí obsahovat náležitosti uvedené v § 19 odst. 5; místo názvu obce se však uvede název zřizovaného městského obvodu nebo městské části nebo název městského obvodu nebo městské části, k nimž se jiný městský obvod nebo městská část připojuje.

5. Opis rozhodnutí zašle statutární město Ministerstvu vnitra, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.

§ 20a

Nová obec může vzniknout oddělením části obce, změnou nebo zrušením vojenského újezdu.⁹⁾

§ 21

1. (Nová obec může vzniknout oddělením části obce, která musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi a tvořící souvislý územní celek; po oddělení bude mít alespoň 1000 občanů.) Část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a tvořící souvislý územní celek; po oddělení musí mít alespoň 1 000 občanů. Stejné podmínky musí splňovat i obec po oddělení její části. S oddělením části obce musí vyslovit souhlas v místním referendu občané žijící na území té části obce, která se chce oddělit.

2. V té části obce, která se chce oddělit, ustaví občané obce přípravný výbor. Přípravný výbor tvoří oprávněný občan¹⁰⁾ a jeho zástupci. Lze ustavit pouze jeden přípravný výbor. Počet členů přípravného výboru je lichý a tvoří jej nejméně tři členové. Členem přípravného výboru může být jen občan obce, který má trvalý pobyt v té části obce, která se chce oddělit.

3. Přípravný výbor

1. navrhuje uspořádání místního referenda o oddělení části obce a podílí se na jeho přípravě a provedení,

2. podílí se na přípravě návrhu na oddělení části obce,

3. je účastníkem řízení o oddělení části obce; nemůže však podat návrh na oddělení části obce krajskému úřadu.¹¹⁾

4. Činnost přípravného výboru končí

1. dnem vyhlášení výsledků místního referenda, jestliže občané v referendu vyslovili nesouhlas s oddělením části obce, nebo

2. právní mocí rozhodnutí krajského úřadu o oddělení části obce.

§ 22

1. O oddělení části obce rozhoduje krajský úřadv přenesené působnosti na návrh obce, který podá obec na základě kladného výsledku místního referenda konaného v té části obce, která se chce oddělit. Nepodá-li obec návrh do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků místního referenda nebo jestliže v návrhu na oddělení části obce provede změny, které jsou v rozporu s rozhodnutím (občanů obce) přijatým v místním referendu⁸⁾, může tak učinit kterýkoliv občan obce.

2. Návrh na oddělení části obce musí obsahovat

1. den, měsíc a rok, ke kterému se část obce odděluje,

((b) název nově vznikající obce,)

(c)) b)vymezení území nově vznikající obce po oddělení části obce výčtem jejích katastrálních území včetně příslušných mapových podkladů,

(d)) c) rozdělení majetku včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků, právnických osob a organizačních složek obce,

(e)) d) počet občanů obce ke dni podání návrhu na oddělení její části, jakož i počty občanů obce v jednotlivých částech, které se mají oddělit,

e) rozdělení výnosu daní v poměru podle počtu obyvatel původní a nově vzniklé obce do doby než bude stanoveno procento, kterým se na výnosech daní podílí nově vzniklá obec.

(3) Krajský úřad svým rozhodnutím schválí návrh obce na oddělení její části, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené zákonem.

(4) Rozhodnutí o oddělení části obce musí obsahovat náležitosti stanovené v odstavci 2. Opis pravomocného rozhodnutí zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.

(5) Řízení o oddělení části obce ukončené pravomocným rozhodnutím nelze obnovit a pravomocné rozhodnutí o oddělení části obce nelze přezkoumat ve správním řízení.

(6) Po vyhlášení výsledků místního referenda obec požádá Ministerstvo vnitra o souhlas s názvem nově vznikající obce.

§ 23

1. Do 3 měsíců po ustavujícím zasedání zastupitelstva nově vzniklé obce předá dosavadní obec nově vzniklé obci majetek, který jí náleží podle rozhodnutí krajského úřadu. O předání majetku pořídí dosavadní a nově vzniklá obec písemný zápis. Tento majetek včetně finančních prostředků, pohledávek a závazků do doby jeho předání spravuje dosavadní obec, která však s ním nemůže nakládat jiným způsobem, než z něj uhrazovat náklady spojené s nezbytnou údržbou majetku a s provozem organizačních složek nově vzniklé obce a nájemné za užívání věcí touto obcí.

2. V nově vzniklé obci platí právní předpisy obce, které platily na jejím území před jejím vznikem, a to do doby, než budou zrušeny nebo nahrazeny novými.

§ 24

Sloučení obcí nebo připojení obce, městských částí nebo městských obvodů lze provést jen k počátku kalendářního roku nebo ke dni voleb do zastupitelstev v obcích. (Oddělení části obce lze provést jen ke dni voleb do zastupitelstev v obcích.) Oddělení části obce lze provést jen k počátku kalendářního roku následujícího po dni voleb do zastupitelstev v obcích Návrh na oddělení části obce musí být podán krajskému úřadu nejpozději 6 měsíců před prvním dnem měsíce, v němž se mají konat volby do zastupitelstev v obcích.

§ 25

1. Dohoda o sloučení obcí, dohoda o připojení obce k jiné obci, jakož i rozhodnutí krajského úřaduo oddělení části obce jsou podkladem k zápisu změny práv dotčených obcí k nemovitostem do katastru nemovitostí záznamem¹²⁾ a k provedení změny údajů o katastrálních územích a hranic obcí v katastru nemovitostí.

2. Rozhodnutí zastupitelstva města o zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části, jakož i o připojení městského obvodu nebo městské části k jinému městskému obvodu nebo městské části je podkladem k zápisu změny práv dotčených městských obvodů nebo městských částí k nemovitostem do katastru nemovitostí záznamem.¹²⁾

(3) Na řízení podle § 19 odst. 2 a § 22 odst. 6 se ustanovení správního řádu o vydávání správních aktů^12a) nevztahují.

§ 26

((1)Změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení,rozdělenínebo připojení obcí, se uskutečňují na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem.

((2) Změny hranic obcí, při nichž dochází ke sloučení, rozdělení nebo připojení obcí a jejich území patří do správních obvodů různých okresních úřadů, lze provést pouze zákonem.)

Změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení obcí, připojení obce nebo oddělení části obce, se uskutečňují na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. Uzavření dohody oznámí obec Ministerstvu financí a finančnímu úřadu.

Díl 4

Názvy obcí, jejich částí, ulic a veřejných prostranství (a) , číslování budov, znaka prapor obcí

§ 27

1. Každá obec má svůj název; ke změně názvu obce dává souhlas Ministerstvo vnitra na návrh obce. Ministerstvo vnitra při vydávání souhlasu nepostupuje podle správního řádu.

2. Názvy mají též části obce. Část obce je evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními (§ 31) přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území. Názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce nacházejí.

§ 28

1. Obci přísluší rozhodovat o názvech částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství.

2. Obec oznamuje Ministerstvu vnitra a příslušnému katastrálnímu úřadu názvy nově vzniklých částí obce, změny jejich názvů, jakož i zánik částí obce.

§ 29

1. Název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství se uvádějí vždy v českém jazyce. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života.

2. V obci obývané příslušníky národnostních menšin se název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních samosprávných celků uvádějí též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10 % občanů obce a jestliže o to požádalo peticí nejméně 40 % zletilých občanů obce hlásících se k této národnostní menšině.

§ 30

Označení ulic a jiných veřejných prostranství provede obec na svůj náklad. Vlastník nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na

své nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.

§ 31

1. Budova¹³⁾ musí být označena popisným číslem, pokud není dále stanoveno jinak.

2. Samostatnými popisnými čísly se neoznačují vedlejší budovy, které jsou součástí jednoho celku (např. výrobní haly uvnitř jednoho podniku, garáže při domech, drobné stavby).

3. Stavby určené k individuální rekreaci se označují evidenčními čísly.

4. K usnadnění orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označeny budovy vedle popisného čísla ještě číslem orientačním.

((5) Obec rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci části obce jedinečné.)

(5) Obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci části obce jedinečné. Na rozhodování o označování budov čísly se nepoužije správní řád.

§ 32

1. Vlastník nemovitosti je povinen na svůj náklad označit budovu čísly určenými (obcí) obecním úřadem a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení čísel určuje (obec) obecní úřad.

2. Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody. Nová čísla hradí obec ze svého rozpočtu. Přečíslování budov ohlásí obec příslušnému katastrálnímu úřadu.

§ 33

Prováděcí právní předpis stanoví

1. způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy,

2. způsob použití a umístění čísel k označení budov,

3. náležitosti ohlášení o přečíslování budov.

§ 34

(Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.) Veřejným prostranstvím jsou náměstí, ulice, mosty, silnice, místní komunikace, tržiště, parky a ostatní veřejně přístupné plochy zeleně, jakož i další plochy a prostory přístupné každému bez omezení.

§ 34a

(1) Obce mohou mít znak a prapor obce.

(2) Předseda Poslanecké sněmovny může obci, která nemá znak nebo prapor obce, na její žádost znak nebo prapor obce udělit. Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost obce změnit znak nebo prapor obce.

HLAVA II

SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST OBCE

Díl 1

§ 35

((1) Do samostatné působnosti obce patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům¹¹⁾ nebo pokud nejde o výkon přenesené působnosti , a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon.) Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.

(2) Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

(3) (Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí

1. při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,

2. v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.)

(3) Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí zákony a dalšími právními předpisy.

§ 35a

(1) Obec může v samostatné působnosti k plnění svých úkolů zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Obce mohou zřizovat obecní policii jako organizační složku obce. Zřízení a činnost obecní policie upravuje zvláštní zákon^13a)

§ 36

1. Obec může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily zejména o rozvoj obce, čestné občanství obce. Čestný občan obce má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva obce.

2. (Za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající zejména vztah k obci může obec udělovat ceny obce.) Obec může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k obci udělovat ceny obce.

§ 37

Obce, v nichž sídlí orgány státu nebo orgány kraje, napomohou zabezpečit pro ně důstojné prostory odpovídající významu těchto orgánů.

Díl 2

Hospodaření obce

§ 38

1. Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede evidenci svého majetku.¹⁴⁾

2. Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,¹⁵⁾ pokud tento zákon nestanoví jinak.

3. Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.

4. Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.

§ 39

1. Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před (projednáním v orgánech) rozhodnutímv příslušném orgánu obcevyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona^15a).

2. Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.

3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů a hrobových míst anebo pronájem nebo o výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě zřízené obcí.

§ 40

1. Stát má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostí na obec a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku obcí vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.

2. Kraj má právo při darování movitých věcí, práv a nemovitostí obci a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku obcí vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.

3. Za porušení povinností obce uložených jí podle odstavců 1 a 2 může okresní úřad obci uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč v řízení podle zvláštního zákona.Oprávnění okresního úřadu, pokud jde o města Brno, Ostrava a Plzeň, přísluší Ministerstvu financí nebo jím pověřenému místně příslušnému finančnímu úřadu. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

(4) Učiní-li obec právní úkon s majetkem uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je obec povinna odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.

(5) Učiní-li obec právní úkon s majetkem uvedeným v odstavci 2 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je obec povinna odvést do rozpočtu kraje peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.)

(1) Stanoví-li zvláštní zákon, na jehož základě přecházejí nemovité věci, movité věci nebo práva z vlastnictví státu do vlastnictví obcí, povinnosti nebo podmínky pro nakládání s nimi, může finanční úřad za jejich porušení uložit obci pokutu až do výše 1 000 000 Kč ve správním řízení. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

(2) Učiní-li obec právní úkon týkající se nemovitých věcí, movitých věcí nebo práv uvedených v odstavci 1 v rozporu se stanovenými povinnostmi nebo podmínkami a nelze je vrátit původnímu účelu, je obec povinna odvést do státního rozpočtu peněžní částku, odpovídající jejich obvyklé ceně .

§ 41

(1) Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.

(2) Právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné. Tyto úkony činí za obec starosta nebo jím pověřený člen rady obce, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 110 odst. 4 písm. d).

§ 42

1. Obec dá přezkoumat příslušným okresním úřadem nebo auditorem hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok.

2. Obec může v průběhu kalendářního roku požádat okresní úřad nebo auditora o provedení mimořádného přezkoumání svého hospodaření.)

(3) (Ve městech Brno, Ostrava a Plzeň) přezkoumává hospodaření městského obvodu nebo městské části magistrát tohoto městaa hospodaření města Ministerstvo financí, pokud si město nedá přezkoumat své hospodaření auditorem.)

(1) Obec, která má alespoň 300 obyvatel, dá přezkoumat auditorem hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok.

(2) Obec, která má méně než 300 obyvatel, dá přezkoumat hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok krajským úřadem nebo auditorem. Hospodaření obce přezkoumává krajský úřad v přenesené působnosti.

(3) Obec, která dala přezkoumat hospodaření obce auditorem, oznámí neprodleně tuto skutečnost finančnímu úřadu.

(4) Rozhodující pro stanovení počtu obyvatel v obci, pro potřeby přezkoumání hospodaření obce, je počet obyvatel obce k 1.lednu roku, za který se provádí přezkoumání hospodaření obce.

(5) V územně členěných statutárních městech přezkoumává hospodaření městského obvodu nebo městské části magistrát tohoto města. Magistrát přezkoumává hospodaření městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti.

(6) Náklady na přezkoumání hospodaření obce auditorem uhradí obec ze svých rozpočtových prostředků.

§ 43

Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo obce do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.

§ 44

Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu obce a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním zákonem.

§ 45

1. (Jestliže obec nepožádá o přezkoumání svého hospodaření za uplynulýrok okresní úřaddo 31. ledna a ani v tomto termínu neobjedná přezkoumání svého hospodaření auditorem může jí okresní úřaduložit pokutu do výše 100 000 Kč v řízení podle zvláštního zákona¹⁶⁾.Přezkoumáníhospodaření v takovém případě provede okresní úřad.

(1) Jestliže obec nepožádá o přezkoumání svého hospodaření podle § 42 do 31.ledna, může jí finanční úřad uložit pokutu do výše 100 000 Kč ve správním řízení a zabezpečí provedení přezkoumání hospodaření obce auditorem na náklad povinné obce .

(2) Oprávnění okresního úřadu uvedené v odstavci 1 přísluší, pokud jde o města Brno, Ostrava a Plzeň, Ministerstvu financí nebo jím pověřenému finančnímu úřadu).

((3))(2) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

Díl 3

Spolupráce mezi obcemi

§ 46

1. Obce mohou při výkonu (své ) samostatné působnosti vzájemně spolupracovat.

2. Spolupráce mezi obcemi se uskutečňuje zejména

1. na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,

2. na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí (dále jen „svazek obcí“),

3. zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona¹⁷⁾ dvěma nebo více obcemi.

§ 47

1. Obce se nemohou sdružovat podle předpisů o sdružování občanů.

2. Na spolupráci mezi obcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 51 odst. 3).

§ 48

1. Smlouva mezi dvěma nebo více obcemi ke splnění konkrétního úkolu se uzavírá na dobu určitou nebo neurčitou. Předmětem této smlouvy nemůže být vznik právnické osoby. Smlouva musí mít písemnou formu a musí být předem schválena zastupitelstvy obcí, jinak je neplatná.

2. Smlouva musí obsahovat

1. označení účastníků smlouvy,

2. vymezení předmětu smlouvy a jeho rozsahu,

3. práva a povinnosti jednotlivých účastníků smlouvy,

4. způsob využití stavby po jejím dokončení, je-li stavba předmětem smlouvy,

5. způsob odstoupení účastníků od smlouvy a vypořádání části jejich majetku.

3. Majetek získaný výkonem společné činnosti obcí na základě smlouvy podle odstavců 1 a 2 se stává spoluvlastnictvím všech účastníků této smlouvy. Podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou stanoveno jinak.

4. Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci smlouvy zavázáni společně a nerozdílně, není-li smlouvou stanoveno jinak.

Svazek obcí

§ 49

1. Obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování (jejich) svých společných zájmů.

2. Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Členy

svazku obcí mohou být jen obce.

3. Svazek obcí je právnickou osobou.

§ 50

1. Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména

1. úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata,

2. zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,

3. zavádění, rozšiřování a zdokonalování (inženýrských sítí) sítí technického vybavenía systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,

4. úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí,

5. provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,

6. správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi.

2. Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno

1. název a sídlo členů svazku obcí,

2. název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti,

3. orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování,

4. majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí,

5. zdroje příjmů svazku obcí,

6. práva a povinnosti členů svazku obcí,

7. způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí,

8. podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu,

9. obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily.

§ 51

1. Obec je návrhem smlouvy podle § 46 odst. 2 písm. a) a b) vázána ode dne jeho schválení zastupitelstvem obce do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiná obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu.

2. Smlouva podle § 46 odst. 2 písm. a) a b) je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li smlouva jinak.

(3) O právní způsobilosti svazku obcí, jeho registraci, zrušení a zániku platí zvláštní zákon.¹⁸⁾

((4) Pro zrušení svazku obcí a jeho zánik platí obdobně ustanovení § 20j občanského zákoníku.

(5) Hospodaření svazku obcí upravuje zvláštní zákon.)

§ 52

(Občané obcí, kterévytvořily svazek obcí, jsou oprávněni) Občané obcí sdružených ve svazku obcí, kteří dosáhli věku 18 let jsou oprávněni

a)účastnit se zasedání orgánu svazku obcí a nahlížet do zápisů o jeho jednání,

b)podávat orgánu svazku obcí písemné návrhy,

c) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu svazku obcí a k závěrečnému účtu svazku obcí za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí.

§ 53

1. Svazek obcí dá přezkoumat (příslušným okresním úřadem nebo) auditorem hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok.

2. Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek obcí ze svých rozpočtových prostředků.

3. Ustanovení § 43 a 45 platí pro svazek obcí obdobně.

§ 54

Spolupráce s (ostatními subjekty) právnickými a fyzickými osobami

Na spolupráci mezi obcemi a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.

Díl 4

Spolupráce s obcemi jiných států

§ 55

1. Obce mohou spolupracovat s obcemi jiných států a být členy mezinárodních sdružení místních orgánů.

(2) Obce mohou uzavírat s obcemi jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci.

(2) (3)Svazky obcí mohou uzavírat se svazky obcí jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.

(3) (4) (Smlouva musí mít písemnou formu a musí být předem schválena zastupitelstvem obce, jinak je neplatná. Písemná smlouva musí obsahovat) Smlouvy podle odstavce 2 a 3 musí mít písemnou formu a musí být předem schváleny zastupitelstvem obce, jinak jsou neplatné. Smlouva musí obsahovat

1. názvy a sídla účastníků smlouvy,

2. předmět spolupráce a způsob jejího financování,

3. orgány a způsob jejich ustavování,

4. dobu, na kterou se smlouva uzavírá.

(4) (Právnická osoba na základě smlouvy o spolupráci může vzniknout, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(5) Ke smlouvě o spolupráci, na jejímž základě má vzniknout právnická osoba anebo členství v již existující právnické osobě, se vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva vnitra. Odepření souhlasu je možné, jen je-li smlouva v rozporu se zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, anebo s vážným zahraničně politickým zájmem státu. Ministerstvo vnitra vydá souhlas po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí.)

(5) Právnická osoba může na základě smlouvy o spolupráci podle odst. 2 a 3 vzniknout, jen dovoluje-li to Parlamentem schválená a vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(6) Smlouva o spolupráci, podle odstavce 2 a 3, na jejímž základě má vzniknout právnická osoba nebo členství v již existující právnické osobě, podléhá souhlasu Ministerstva vnitra po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Bez tohoto souhlasu smlouva nemůže nabýt účinnosti. Udělení souhlasu může být odepřeno pouze pro rozpor se zákonem nebo Parlamentem schválenou a vyhlášenou mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.

Díl 5

(Sankce)

Správní delikty

(§ 56

Poruší-li fyzická nebo právnická osoba vlastnící nemovitost povinnost stanovenou v § 30 nebo nesplní-li povinnost stanovenou v § 32 odst. 1, může jí obec uložit pokutu do 10 000 Kč.)

§57

((1) Jestliže fyzická osoba neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jí užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obce, může jí obec uložit pokutu do 10 000 Kč.

(2) Jestliže podnikající fyzická osoba, při výkonu podnikatelské činnosti nebo právnická osoba neudržuje čistotu a pořádek na svém pozemku tak, že naruší vzhled obce, může jí obec uložit pokutu do 50 000 Kč.

(3) Jestliže osoby uvedené v odstavci 2 znečistí veřejné prostranství nebo odloží věci mimo vyhrazená místa a neprodleně neodstraní závadný stav, může jim obec uložit pokutu do 200 000 Kč.)

§58

(Poruší-li podnikající fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost stanovenou právním předpisem obce, může jim obec uložit pokutu do 200 000 Kč.)

(1) Obec může uložit pokutu až do výše 10 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která

a) odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis,

b) úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství,

c) neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem.

(2) Obec může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč osobě, uvedené v odstavci 1, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce.

(3) Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě,uvedené v odstavci 1, která znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.

(4) Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě, uvedené v odstavci 1, která porušila povinnost stanovenou právním předpisem obce.

5) Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 až 4 obec přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávnímu jednání, a dále k přiměřenosti výše pokuty vzhledem k majetkovým poměrům osoby, která se protiprávního jednání dopustila.

§ 59

((1)Řízení o správním deliktu lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán obce dozvěděl o jednání uvedeném v § 56 až 58, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo.)

(2) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního zákona.

(3) (Podle odstavce 1 se nepostupuje, jestliže zvláštní zákon stanoví za nesplnění nebo porušení těchto povinností vyšší sankci)

(4) Uložení pokuty podle § 56 až 58 nezbavuje subjekty uvedené v těchto ustanoveních povinnosti odstranit závadný stav ve stanovené lhůtě. Pokud tak neučiní, může tak učinit sama na jejich náklady, popřípadě uložit pokutu opětovně. )

(5)Výnos pokut je příjmem obce.

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán obce o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (2) Pokutu podle § 58 nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení povinností uvedených v § 58 vyšší sankci. .

(3) Uložení pokuty podle § 58 nezbavuje osobu, které byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu.

(4)Výnos pokut je příjmem obce.

Díl 6

Volby do zastupitelstev v obcích a místní referendum

§ 60

Volby do zastupitelstev v obcích a místní referendum upravují zvláštní zákony.^7),8) HLAVA III

Přenesená působnost

§ 61

1. (Obec vykonává na svém území státní správu ve věcech, které stanoví zákon; působnost v těchto věcech je přenesenou působností obce.

2. Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí

1. při vydávání nařízení obce a při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona,

2. v ostatních případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům obcí ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem. Podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány kraje, okresní úřady a orgány obcí.)

(1) Přenesená působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony

a) je v základním rozsahu, svěřeném orgánům každé obce, vykonávána orgány obce určenými tímto nebo jiným zákonem nebo na základě tohoto zákona; v tomto případě je území obce správním obvodem,

b) v rozsahu pověřeného obecního úřadu (§64) , je vykonávána tímto úřadem,

c) v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností (§66), je vykonávána tímto úřadem.

(2) Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí

a) při vydávání nařízení obce zákony a jinými právními předpisy,

b) v ostatních případech též

1. usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; tato usnesení a tyto směrnice nemohou orgánům obcí ukládat povinnosti, pokud nejsou zároveň stanoveny zákonem;, podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí;

2. návrhy opatření, popřípadě rozhodnutím krajského úřadu, učiněnými podle zvláštního zákona^18a) v rámci kontroly výkonu přenesené působnosti,

3. dalšími opatřeními krajského úřadu, učiněnými k zajištění jednotnosti výkonu státní správy podle zvláštního zákona. ^18b)

(3) Metodickou a odbornou pomoc ve věcech uvedených v odstavci 2 vykonává vůči orgánům obcí krajský úřad.

§ 62

(Obce obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti).Obec je povinna výkon přenesené působnosti zabezpečit. Na výkon přenesené působnosti obec obdrží příspěvek ze státního rozpočtu.

§ 63

1. (Sousedící obce mohou navrhnout okresnímu úřadu společný výkon přenesené působnosti pro tyto obce. Návrh musí obsahovat způsob rozdělení přenesené působnosti dotčených obcí a rozsah přenesené působnosti svěřené obecnímu úřadu pro společný výkon působností.

2. V případě souhlasu s návrhem uvedeným v odstavci 1 stanoví okresní úřad svým nařízením, že obecní úřad jedné z těchto obcí bude vykonávat vymezený rozsah přenesené působnosti na území ostatních zúčastněných obcí. Přednosta okresního úřadusoučasně stanoví rozdělení příspěvku státu na plnění úkolů dotčených obcí v přenesené působnosti podle rozsahu jejího výkonu.).

(1) Obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost v sousedících správních obvodech a zároveň ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány 1 obce vykonávat přenesenou působnosti nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce (jiných obcí), která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu. Krajský úřad vydává souhlas v přenesené působnosti.

(2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat

a) označení účastníků smlouvy,

b) dobu trvání smlouvy,

c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obce vykonávat pro orgány jiné obce (jiných obcí), a

d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle písmena c).

(3) Obec, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1, ji bezodkladně poté, co nabyla platnosti, zveřejní na úřední desce nejméně po dobu 15 dnů. Veřejnoprávní smlouva, která nabyla platnosti, musí být každému přístupna na obecním úřadu obce, která je jejím účastníkem. Veřejnoprávní smlouva, která nabyla platnosti, se bezodkladně zveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje.

Pověřený obecní úřad

§ 64

1. (Pověřený obecní úřad je orgán obce, který vykonává přenesenou působnost pro více obcí ve správních obvodech a v rozsahu stanoveném zvláštními zákony (dále jen „pověřený obecní úřad“.

2. Prováděcí právní předpis stanoví sídla a správní obvody jednotlivých pověřených obecních úřadů.)

(1) Jako pověřený obecní úřad je pro účel výkonu přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b), ten obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a), vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu, určeném prováděcím právním předpisem^18cv) .

(2) Obce s pověřeným obecním úřadem určuje zvláštní zákon.^18d)

§ 65

((1) Nezabezpečuje-li obec řádný výkon přenesené působnosti, převezme v celém svěřeném rozsahu nebo jen na některém úseku výkon přenesené působnosti pověřený obecní úřad, do jehož územního obvodu obec patří. Na pověřený obecní úřad se převede též odpovídající výše příspěvku na plnění úkolů v přenesené působnosti.

(2) Okresní úřadsvým nařízením stanoví, od kdy bude příslušný pověřený obecní úřad vykonávat přenesenou působnost uvedenou v odstavci 1.)

(1) Neplní-li obec povinnost podle § 7 odst. 2, rozhodne krajský úřad, že pro ni bude přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu patří. Krajský úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti. Rozhodnutí vydává krajský úřad v přenesené působnosti; při jeho vydávání se nepostupuje podle správního řádu.

(2) Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní na úřední desce obecního úřadu obce, jejíž orgán neplnil povinnosti podle § 7 odst. 2, nejméně po dobu 15 dnů.

§ 66

(Pověřený obecní úřad rozhoduje v prvním stupni ve správním řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.)

(1) Jako obecní úřad obce s rozšířenou působností je pro účel výkonu přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b), ten obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a) a vedle přenesené působnosti podle § 64, vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu, určeném prováděcím právním předpisem^18a) .

(2) V obecním úřadu obce s rozšířenou působností zajišťuje přenesenou působnost stanovenou zvláštním právním předpisem^18f) rómský poradce.

(3) Obce s rozšířenou působností určuje zvláštní zákon^18g) .

§ 66a

(1)Obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost v sousedících správních obvodech a zároveň ve stejném správním obvodu krajského úřadu, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž bude obecní úřad jedné obce s rozšířenou působností vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro obecní úřad jiné obce (jiných obcí) s rozšířenou působností, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu Ministerstva vnitra, které jej vydává po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem.

(2) Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat

a) označení účastníků smlouvy,

b) dobu trvání smlouvy,

c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou bude obec s rozšířenou působností vykonávat pro jinou obec s rozšířenou působností,

d) způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle písmena c).

(3) Obec s rozšířenou působností, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy podle odst. 1, ji bezodkladně poté, co nabyla platnosti, zveřejní na úřední desce nejméně po dobu 15 dnů. Veřejnoprávní smlouva, která nabyla platnosti, musí být každému přístupna na obecním úřadu obce, která je jejím účastníkem. Veřejnoprávní smlouva, která nabyla platnosti, se bezodkladně zveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje.

§ 66b

(1) Neplní-li obecní úřad obce s rozšířenou působností povinnost podle § 7 odst. 2, rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem, že pro ni bude přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat obecní úřad obce s rozšířenou působností sousedícího správního obvodu. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti. Při vydání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.

(2) Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na úřední desce obecního úřadu s rozšířenou působností, který neplnil povinnosti podle § 7 odst. 2, a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje.

HLAVA IV

ORGÁNY OBCE

Díl 1

Zastupitelstvo obce

§ 67

Zastupitelstvo obce je složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích; pro nové volby¹⁹⁾ může být tato lhůta zkrácena nejvíce o jednu třetinu.

§ 68

1. Zastupitelstvo obce při stanovení počtu členů zastupitelstva obcepřihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo obce mělo v obci, městě, městském obvodu, městské části

do 500 obyvatel	5 až (9 )15 členů
nad 500 do 3 000 obyvatel	7 až 15 členů
nad 3 000 do 10 000 obyvatel	11 až 25 členů
nad 10 000 do 50 000 obyvatel	15 až 35 členů
nad 50 000 do 150 000 obyvatel	25 až 45 členů
nad 150 000 obyvatel	35 až 55 členů.

2. Počet členů zastupitelstva obce, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce obecního úřadu nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení. Kromě toho může být počet členů zastupitelstva obce uveřejněn způsobem v místě obvyklým.

3. Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva obce je počet obyvatel obce (podle statistického lexikonu obcí ) k 1. lednu roku, v němž se konají volby.

4. (Není-li v obci zastupitelstvo, stanoví počet členů zastupitelstva obce pro účely voleb krajský úřad. Není-li v městském obvodu územně členěného statutárního města zastupitelstvo městského obvodu, v městské části takového města zastupitelstvo městské části, stanoví počet členů tohoto zastupitelstva pro účely voleb magistrát.) Pokud nebyl počet členů zastupitelstva obce určen ve lhůtě stanovené v § 67 nebo pokud byl určen v rozporu s odstavcem 1, volí se počet členů zastupitelstva obcepodle dolní hranice rozpětí stanoveného v odstavci 1.

§ 69

1. Mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.

(2)Člen zastupitelstva obce skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva obce, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“ (Práv a povinností se člen zastupitelstva obce ujímá složením slibu.)

(3) (Slib skládá člen zastupitelstva do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva a) pronesením slova „slibuji“.) Člen zastupitelstva obce skládá slib před zastupitelstvem obce pronesením slova „slibuji“. Člen zastupitelstva obce potvrdí složení slibu svým podpisem.

(4) Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy.

§ 70

(Výkon funkce člena zastupitelstva obce se považuje za výkon veřejné funkce.²⁰⁾ Člen zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.)

Funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí. Člen zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru. Obec je povinna zajišťovat rovné zacházení se všemi členy zastupitelstva obce přiměřeně povinnostem zaměstnavatele vůči zaměstnancům, které jsou uvedenv obecným ustanovením zákoníku práce a které= se týkají rovného zacházení se všemi zaměstnanci, zákazu diskriminace, zákazu zneužívání výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti a zákazu postihu zaměstnance nebo jeho znevýhodnění proti, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících z rovného zacházení mezi muži a ženami nebo ve značené míře ke snížení důstojnosti nebo vážnosti člena zastupitelstva obce při výkonu jeho funkce, použijí se přiměřeně obecná ustanovení zákoníku práce o následcích takového jednání.

§ 71

1. Členům zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni,²¹⁾ a členům zastupitelstva obce, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva obce nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva obce, (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva obce“) poskytuje obec za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce odměnu podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků obce.

2. Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná obcí uvolněným členům zastupitelstva obce za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady.

3. Odměnou podle odstavce 1 je

1. měsíční odměna,

2. další odměna,

3. Odměna při skončení funkčního období.

4. Ostatním členům zastupitelstva obce, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, (dále jen „neuvolněný člen zastupitelstva obce“), jsou-li v pracovním poměru, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy;²²⁾ rozsah doby potřebné k výkonu funkce v konkrétním případě určí obec. Náhradu mzdy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, uhradí obec jejich zaměstnavateli podle zvláštního předpisu.²³⁾ Neuvolněným členům zastupitelstva obce, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje obec ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo obce vždy na příslušný kalendářní rok.

§ 72

Neuvolněným členům zastupitelstva obce může být za výkon funkce poskytnuta měsíční odměna a další odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní předpis.

§ 73

1. Měsíční odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně podle druhu vykonávané funkce a podle počtu obyvatel obce ve výši a za podmínek, které stanoví prováděcí právní předpis. Měsíční odměnu tvoří pevná složka stanovená podle druhu vykonávané funkce a příplatek podle počtu obyvatel obce. Při určení výše příplatku podle počtu obyvatel obce se vychází z počtu obyvatel, kteří jsou k 1. lednu příslušného kalendářního roku hlášeni v obci k trvalému pobytu. Počet obyvatel obce se zaokrouhluje na celé stovky nahoru.

2. Měsíční odměna se uvolněným členům zastupitelstva obce v obcích s pověřeným obecním úřadem, zvyšuje o částku stanovenou prováděcím právním předpisem.(2) Měsíční odměna se uvolněným členům zastupitelstva obce v obcích s rozšířenou působností, v obcích s pověřených obecním úřadem, v obcích s matričním úřadem^23a) a v obcích se stavebním úřadem^23b) zvyšuje o částku stanovenou prováděcím právním předpisem.

(3) (Nevykonává-li člen zastupitelstva obce funkci z důvodu nemoci, úrazu, těhotenství nebo mateřství, měsíční odměna mu nenáleží.)

(3) Nevykonává-li člen zastupitelstva obce funkci z důvodu pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství, nebo péče o dítě do 3 let měsíční odměna mu nenáleží. Člen zastupitelstva je povinen neprodleně informovat starostu nebo místostarostu o těchto důvodech a předpokládané době jejich trvání.

§ 74

Další odměna je peněžité plnění poskytované členům zastupitelstva obce za podmínek a ve výši, kterou stanoví prováděcí právní předpis.

§ 75

1. Uvolněnému členu zastupitelstva obce a neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci starosty, jemuž (v době konání) ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců od konání voleb do zastupitelstva obce, pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.

(2) (Pokud dosavadní starosta po volbách do zastupitelstva obce plní úkoly podle § 107 odst. 1, přísluší mu měsíční odměna v dosavadní výši, a to až do ustavujícího zasedání nového zastupitelstva obce; nárok podle odstavce 1 zůstává nedotčen.)

(2) Pokud dosavadní starosta vykonává do ustavujícího zasedání zastupitelstva obce pravomoc podle § 107 odst. 1, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.

(3) Členovi zastupitelstva obce, který vykonává pravomoc podle § 107 odst. 2, náleží měsíční odměna ve stejné výši, která by podle prováděcího právního předpisu náležela starostovi.

((3)) (4) (Uvolněnému členu zastupitelstva obce a neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci starosty, jehož funkční období skončilo před konáním voleb do zastupitelstva obce, může být měsíční odměna poskytnuta ještě po dobu 3 měsíců po skončení jeho funkčního období.)

Uvolněnému členovi zastupitelstva obce a neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, kteří vykonávali funkci starosty, za níž náleží měsíční odměna, a jimž zanikl mandát přede dnem voleb do zastupitelstva obce, může být tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu.

(5) Uvolněnému členu zastupitelstva obce a neuvolněnému členu zastupitelstva obce,

kteří vykonávali funkci starosty, za niž náleží měsíční odměna, a byli z této funkce odvoláni nebo se jí vzdali, může být tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce

nebo odvolání z funkce.

§ 76

(Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí²⁴⁾ Pro rozsah a pořadí srážek z odměny se použije obdobně zákoník práce a nařízení vlády vydané k jeho provedení.²⁵⁾Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z odměny, se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí a zákoníkem práce. Pro tyto účely se odměna členů zastupitelstva obce posuzuje jako plat zaměstnanců obce v pracovním poměru; obec se posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva obce se posuzují jako zaměstnanci.

§ 77

((1)Odměna se poskytne poprvé za měsíc, kdy člen zastupitelstva obce nabyl práv a povinností podle tohoto zákona.

(2)V případě souběhu výkonu několika funkcí se poskytuje měsíční odměna podle funkce, za kterou lze poskytnout nejvyšší odměnu. )

(1) Odměna se uvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje ode dne, kdy byl zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou odměna náleží.

(2) Odměna se neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje ode dne, který stanoví zastupitelstvo obce.

(3) V případě souběhu výkonu několika funkcí

a) náleží uvolněnému členovi zastupitelstva obce měsíční odměna podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna,

b) lze neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce.

§ 78

Členovi zastupitelstva obce náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.²⁶⁾

§ 79

(1)Uvolněný člen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou (na zotavenou) za kalendářní rok, popřípadě na její poměrnou část, jestliže jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku.

(2)Poměrná část dovolené uvolněného člena zastupitelstva obce činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

(3)Výměra dovolené uvolněného člena zastupitelstva obce činí 5 týdnů.

(4)Po dobu dovolené se uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna nekrátí)

(1) Uvolněný člen zastupitelstva obce má nárok na dovolenou podle tohoto zákona v délce 5 týdnů za kalendářní rok.

(2) Pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

(3) Měsíční odměna podle tohoto zákona náleží i po dobu dovolené.

(4)Obec poskytne uvolněnému členu zastupitelstva obce též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu veřejné funkce. Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obce dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné funkce, poskytne mu ji uvolňující zaměstnavatel.

(§ 80

(1) Na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva obce se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely pracovněprávní se posuzuje odměna uvolněných členů zastupitelstva obce jako příjem zaměstnanců v pracovním poměru; obec se posuzuje jako zaměstnavatel a uvolnění členové zastupitelstva obce se posuzují jako zaměstnanci.

(2) Pro účely daňové se odměna uvolněných členů zastupitelstva obce považuje za funkční požitek.²⁷⁾)

(§ 81

Obec může poskytovat jednorázové odměny občanům za jejich práci jako členům výborů, komisí a zvláštních orgánů obce (§ 106).)

§ 82

(Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo

1. předkládat návrhy zastupitelstvu obce a dalším orgánům obce, jejichž je členem,

b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na výbory a vedoucí organizačních složek obce, statutární orgány příspěvkových organizací, které obec zřídila, nebo zástupce obce v orgánech právnických osob, které obec založila; odpověď na ně musí být dána bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů, (pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění,^4),17) )

c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.^4),17) Informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů. )

Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo

1. předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání,

b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,

c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.

§ 83

(1) (Člen zastupitelstva obce je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, popřípadě zasedání jiných orgánů obce, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.) Člen zastupitelstva obce je povinen se zúčastňovat zasedání zastupitelstva obce, popřípadě zasedání jiných orgánů obce, je-li jejich členem, a plnit úkoly, které pro něho z výkonu funkce v těchto orgánech vyplývají a úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.

(2) Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat (.) a nesmí se na projednávání a rozhodování podílet. (O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce.)

Díl 2

Pravomoc zastupitelstva obce

§ 84

1. Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce (§ 35 odst. 1)(;). (ve věcech patřících do přenesené působnosti, jen stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon).

2. Zastupitelstvu obce je vyhrazeno

1. schvalovat program rozvoje (územního obvodu) obce,

2. schvalovat územní plán obce a regulační plán²⁸⁾ a vyhlašovat jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou,

3. schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce,

4. zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce,

5. zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny,

6. (schvalovat zakladatelskou listinu, zakladatelskou smlouvu, společenskou smlouvu²⁹⁾ a stanovy obchodních společností a dalších právnických osob, které obec hodlá založit,) rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách²⁹⁾ ,

7. delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast,

8. navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání,

9. vydávat obecně závazné vyhlášky obce,

10. rozhodovat o vyhlášení místního referenda,

11. navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí,

12. volit starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce, jakož i (počet dlouhodobě uvolněných členů tohoto zastupitelstva) funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni, zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce,

13. (stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce ) rozhodovat o odměnách

neuvolněným členům zastupitelstva obce a o odměnách podle § 75 odst. 4 a 5,

n) stanovit výši osobních a věcných výdajů na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce; jde-li o výdaje na výkon přenesené působnosti, je vázáno stanoviskem (okresního úřadu) krajského úřadu,

o) zřizovat a zrušovat obecní policii,

p) rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce,

r) rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství,

s) udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce,

t) rozhodovat o cestovních náhradách členům zastupitelstva obce,

u) rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů , komisí a zvláštních orgánů obce ,

((t)) v) plnit další úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem.

3. Není-li zřízena rada obce, vydává nařízení obce zastupitelstvo obce.

(4)Zastupitelstvo obce si může vyhradit další (pravomoci) pravomoc v samostatné působnosti obce. (mimo pravomoce vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2).

(5)Zastupitelstvo obce rozhoduje o zrušení usnesení rady obce, jsou-li mu (předloženy) předložena k rozhodnutí podle § 105 odst. 1.

§ 85

Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech:

1. nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,

2. (poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým osobám v hodnotě nad 20 000 Kč) poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,

c) (bezúplatný převod movitých věcí včetně peněz věnovaných tuzemským právnickým a fyzickým osobám na vědu, výchovu a vzdělávání, na humanitární, sociální, zdravotnické a ekologické účely, protidrogové aktivity, prevenci kriminality a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu ve výši nad 20 000 Kč) poskytování dotací nad 20 000 Kč v jednotlivých případech občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým nebo právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí,

d) uzavření smlouvy o sdružení aposkytování majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jehož je obec účastníkem,

(d) e) peněžité i nepeněžité vklady do (svazků obcí) právnických osob,

(e) f) vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 20 000 Kč,

(f) g) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč,

(g) h) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,

(h) i) postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč,

(i) j) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení,

(j) k) zastavení nemovitých věcí (a zřízení věcného břemene na těchto věcech),

(k) l) emise komunálních obligací.

(§ 86

(1 )Nezřídí-li zastupitelstvo obce obecní policii podle § 84 odst. 2 písm. o), může písemně pověřit zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu úkoly k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce.

(2)Zaměstnanecpověřený podle odstavce 1 dohlíží na dodržování právních předpisů na ochranu veřejného pořádku, upozorňuje fyzické a právnické osoby na zjištěné nedostatky a činí opatření k jejich odstranění. Je oprávněn požadovat od občanů potřebná vysvětlení k objasnění skutečností nutných k zjištění přestupku a ukládat pokuty v blokovém řízení.Osobu přistiženou při spáchání správního deliktu může pověřený zaměstnanec předvést na Policii České republiky jen v případě, že tato osoba neprokáže hodnověrně totožnost.

(3) Při výkonu oprávnění podle odstavce 2 je zaměstnanec pověřený podle odstavce 1 povinen se na žádost tímto pověřením prokázat.)

§ 87

K platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce.

(§ 88

Zastupitelstvo obce zruší usnesení rady obce, jestliže je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením zastupitelstva obce.)

§ 89

1. Nesejde-li se zastupitelstvo obce po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, Ministerstvo vnitra (ho) je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu.^{(30) )}

(2) (Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo obce, popřípadě určen správce obce podle § 98, zabezpečuje nezbytné úkoly v samostatné působnosti rada obce; není-li zřízena nebo není-li schopna tyto úkoly plnit, zabezpečuje je starosta. V takovém případě radě obce, a není-li zřízena, starostovi nepřísluší vykonávat pravomoc vyhrazenou zastupitelstvu obce podle § 84 odst. 2 a § 85 s výjimkou schválení rozpočtu a stanovení výše osobních a věcných nákladů na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů.) Nebude-li zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce postupovat v souladu s rozhodnutím přijatým v místním referendu konaném v záležitosti samostatné působnosti obce, vyzve ředitel krajského úřadu zastupitelstvo obce, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo obce neučiní, oznámí krajský úřad neprodleně tuto skutečnost Ministerstvu vnitra, které zastupitelstvo obce rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu.

(3) (Nebude-li zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce postupovat v souladu s výsledky místního referenda, vyzve přednosta okresního úřadu zastupitelstvo obce, aby ve lhůtě jím stanovené zjednalo nápravu. Nezjedná-li zastupitelstvo obce ve stanovené lhůtě nápravu, Ministerstvo vnitra ho rozpustí.). Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo obce, popřípadě určen správce obce podle § 98, vykonává rada obce svou pravomoc podle § 102 odst. 2 a 3. Není-li rada obce zvolena, vykonává starosta pravomoc podle § 107 odst. 1. Není-li zvolen starosta, vykonává tuto pravomoc jiný člen zastupitelstva obce, kterého tím zastupitelstvo obce pověří.

§ 90

(Poklesne-li počet členů zastupitelstva o více než polovinu a zastupitelstvo nemůže být doplněno z náhradníků, oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost okresnímu úřadu.) Poklesne-li počet členů zastupitelstva obce o více než polovinu, popřípadě pod 5, a zastupitelstvo obce nemůže být doplněno z náhradníků, oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu.

§ 91

1. Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává dosavadní starosta tak, aby se konalo do 15 dnů od vyhlášení výsledků voleb, popřípadě do 15 dnů od právní moci usnesení soudu o stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení členem zastupitelstva v obci.³¹⁾ Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Ustavující zasedání zastupitelstva obce zvolí starostu, místostarostu a další členy rady obce.

2. Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svoláno ve lhůtě uvedené v odstavci 1, učiní tak ( přednosta okresního úřadu) ředitel krajského úřadu.

§ 92

1. (Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby; v obcích, v nichž se volí rada obce, se schází nejméně jedenkrát za 3 měsíce, v obcích, v nichž se rada nevolí, nejméně jedenkrát za 2 měsíce.) Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce. Zasedání zastupitelstva obcesvolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce, (přednosta okresního úřadu) nebo hejtman kraje. Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.

2. Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva obce podle odstavce 1, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.

3. Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Jestliže při zahájení jednání zastupitelstva obce nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, ukončí předsedající zasedání zastupitelstva obce. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání. Svolá se postupem podle odstavce 1 nebo 2.

§ 93

1. Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým.

2. Zasedání zastupitelstva obce je veřejné.

3. Požádá-li na zasedání zastupitelstva obce o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor, poslanec (přednosta příslušného okresního úřadu, jím určený zástupce) nebo zástupce orgánů kraje, musí mu být uděleno.

§ 94

1. Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory.

2. O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.

§ 95

1. O průběhu zasedání zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.

2. Zápis, který je nutno pořídit do (7) 10 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva obce proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva obce.

§ 96

Zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce.

§ 97

Obec informuje občany o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva obce a dále jiným způsobem v místě obvyklým.

§ 98

1. (Jestliže se v obci neuskuteční vyhlášené volby pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce nebo proto, že nebyla ustavena okrsková volební komise³²⁾, nebo dojde-li

k rozpuštění zastupitelstva obce z důvodů stanovených tímto zákonem (§ 89) nebo není-li zvolen starosta

do 6 měsíců od ustavujícího zasedání, popřípadě od doby, kdy byl odvolán starosta nebo se

funkce vzdal, nebo dojde-li ke sloučení nebo rozdělení obcí k počátku kalendářního roku, jmenuje přednosta okresního úřadusprávce obce z řad zaměstnanců okresního úřadu )

(1) Ředitel krajského úřadu jmenuje správce z řad zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu

a) neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce nebo proto, že nebyla ustavena okrsková volební komice³²⁾ ,

b) dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obce podle § 89,

c) zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci,

d) není-li zvolen starosta do 6 měsíců od ustavujícího zasedání, popřípadě ode dne, kdy byl odvolán starosta nebo se funkce vzdal,

e) dojde-li ke sloučení obcí k počátku kalendářního roku.

(2) (Správce obce zabezpečuje výkon přenesené působnosti a nezbytné úkoly v oblasti samostatné působnosti. Nemůže provádět úkony vyhrazené zastupitelstvu obce podle § 84 odst. 2 a § 85 s výjimkou schválení rozpočtu a hospodaření podle něj a stanovení výše osobních a věcných nákladů na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů. Správce obce je v čele obecního úřadu. Jde-li o obec, kde byla zřízena funkce tajemníka obecního úřadu (§ 110), je tento tajemník podřízen správci obce.) Správce obce zabezpečuje výkon přenesené působnosti, jde-li o obec, kde není tajemník obecního úřadu, a dále úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 84 odst. 2 písm. c) a § 102 odst. 2 a 3. Správce obce je v čele obecního úřadu. Jde-li o obec, kde byla zřízena funkce tajemníka obecního úřadu (§ 110), je tajemník podřízen správci obce.

(3) Správce obce zůstává zaměstnancem (okresního úřadu) kraje. Osobní výdaje spojené s výkonem funkce správce obce hradí (okresní úřad) kraj.

(4) (Přednosta okresního úřadukontroluje dodržování právních předpisů v činnosti správce obce. Správce obce může z jeho funkce odvolat přednosta okresního úřadu.) Ředitel krajského úřadu kontroluje činnost správce obce.

(5) Činnost správce obce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (§ 91) nebodnem zvolení starosty. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce podá správce obce zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obce.

Díl 3

Rada obce

§ 99

1. Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a (za její výkon) ze své činnostiodpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.

2. (Funkci rady obce plní starosta v obci, v níž není zřízena rada obce, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4)). V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4).

3. Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady volení z řadčlenů zastupitelstva obce. Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů.

4. Je-li starosta nebo místostarosta odvolán z funkce nebo (na tuto funkci rezignoval) se této funkce vzdal, přestává být i členem rady obce.

§ 100

1. ( Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obce pod 5 a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude počet členů rady obce doplněn alespoň na 5, vykonává její funkce zastupitelstvo obce, které může plnění některých úkolů rady obce svěřit starostovi.)

(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obce pod 5 a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn alespoň na 5, vykonává od tohoto okamžiku její pravomoc zastupitelstvo obce, které může rozhodování o záležitostech podle § 102 odst. 2 a 3 svěřit zcela nebo zčásti starostovi.

(2) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva obce pod 11 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady obce uplynutím třicátého dne od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu obce. Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady obce jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce, aniž počet jeho členů poklesne pod 11, plní rada obce nadále své funkce.

(3) Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady obce jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce, aniž počet jeho členů poklesne pod 11, plní rada obce nadále své funkce.

§ 101

1. Rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné. Rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby.

2. Rada obce je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů; k platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

3. Rada obce pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady obce, schválený pořad schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady obce musí být pořízen do 7 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady obce proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady obce. Zápis ze schůze rady obce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí.

4. Rada obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání rady obce.

(5) Rada obce podává na každém zasedání zastupitelstva obce zprávu o své činnosti.

§ 102

1. Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.

2. Radě obce (je vyhrazeno) přísluší

1. zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,

2. plnit vůči právnickým osobám a (zařízením) organizačním složkámzaloženým nebo zřízeným zastupitelstvem obce úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2),

3. (plnit funkci valné hromady, je-li obec jediným akcionářem nebo jediným společníkem),rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,

4. vydávat nařízení obce,

5. projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce,

6. stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2),

g) (jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu, rozhodovat o platech vedoucích odborů obecního úřadu,³³⁾ návrhy podává tajemník obecního úřadu ) na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem^32a); jmenování nebo odvolání vedoucích odborů bez návrhu tajemníka obecního úřadu je neplatné,

h) zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce (dále jen „komise“), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,

i) kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,

j) stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,

k) ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 56 až 58) (§ 58); tuto působnost může (obecní rada) rada obcesvěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti,

l) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi,

m) (uzavírat nájemní smlouvy a smlouvy o výpůjčkách,)rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti,

n) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,

o) schvalovat organizační řád obecního úřadu,

p) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem.

(3) (Rada obce rozhoduje v ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo.)

Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo. Rada obce nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech podle odstavce 2 s výjimkou záležitostí uvedených v odstavci 2 písm. k) a m).

(4) (V obcích, kde funkci rady obce plní starosta (§ 99 odst. 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno kromě pravomocí uvedených v § 84 a 85 též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. d), f), j) a l).) V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§ 99 odst 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. c), d), f), j) a l).

(5) (Je-li odvolána rada obce jako celek, zůstává starosta a místostarosta (místostarostové) i nadále ve funkci. Je-li starosta a místostarosta (místostarostové) odvolán ze své funkce současně s ostatními členy rady obce, pověří zastupitelstvo obce výkonem funkcí starosty, popřípadě místostarosty některého člena zastupitelstva obce a současně mu vymezí rozsah jeho oprávnění na dobu do zvolení nového starosty, popřípadě místostarosty.) Je-li rada obce odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada obce, vykonává dosavadní rada obce svou pravomoc až do zvolení nové rady obce.

Díl 4

Starosta

§ 103

1. Starosta zastupuje obec navenek. (Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, může starosta provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony od počátku neplatné.)

2. Starostu a místostarostu (místostarosty) volí do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů. Starosta a místostarosta musí být občanem České republiky. Za výkon své funkce odpovídají zastupitelstvu obce.

(3) (Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem přednosty okresního úřadu tajemníka obecního úřadu a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů;³³⁾ bez souhlasu přednosty okresního úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné.)

Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem^32a) a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů³³⁾; bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné.

(4) (Nestanoví-li zastupitelstvo obce jinak,) Starosta

1. odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok (§ 42),

b) plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů,³³⁾ pokud není v obci tajemník obecního úřadu; vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li zřízena rada obce,

c) může po projednání s (okresním úřadem) ředitelem krajského úřadusvěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech,)

d) může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku,

e) odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce,³⁴⁾

f) zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu,

g) rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce,

g) h) plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony.

(5) Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce.

(6) Je-li starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li současně zvolen nový starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení starosty místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obce k zastupování starosty (§ 104 odst. 1). Neurčilo-li zastupitelstvo obce místostarostu k zastupování starosty nebo byl-li tento místostarosta z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří zastupitelstvo obce výkonem pravomoce starosty některého z členů zastupitelstva obce.

§ 104

1. Starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svěřit jim zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti. Místostarosta, kterého určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti, jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny starostovi.

2. Starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním podepisuje právní předpisy obce, usnesení zastupitelstva obce a rady obce.

(1) Starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svěřit jim některé úkoly starosty. Místostarosta, kterého určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti a v těchto případech jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny starostovi.

(2) Starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce.

§ 105

(1) Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce (§ 84 odst. 5).

(2) (Starosta zašle okresnímu úřadu usnesení zastupitelstva obce a rady obce, jestliže o to

přednosta okresního úřadu požádá.) Starosta zašle krajskému úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů obce, jestliže o to ředitel krajského úřadu požádá. Jestliže o to Ministerstvo vnitra požádá, zašle je též Ministerstvu vnitra.

§ 106

(1) V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje starosta pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce, jmenuje a odvolává jejich členy.

(2) V čele zvláštního orgánu obce může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící v čele zvláštního orgánu obce platí obdobně ustanovení zvláštních právních předpisů, upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků.

§ 107

((1) Dosavadní starosta zabezpečuje od voleb do zastupitelstva obce do ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce

1. výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu,

b) hospodaření obce podle schváleného rozpočtu

c) další nezbytné úkoly v samostatné působnosti obce, nejde-li o úkony vyhrazené zastupitelstvu obce podle § 84 a 85 nebo vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2 písm.c) a m).

(2) (Jestliže zastupitelstvo obce nezvolí starostu na ustavujícím zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, pověří zastupitelstvo obce výkonem úkolů podle odstavce 1jednoho z nově zvolených členů zastupitelstva obce, a to na dobu nejdéle 6 měsíců..)

(3) Jestliže nově zvolené zastupitelstvo obce nezvolí starostu ani do 6 měsíců od ustavujícího zasedání, postupuje se podle § 98.)

1. Dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce

1. zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu,

2. vykonává pravomoci podle § 102 odst. 2 písm. a), b), e), h),i), l) a odst. 3 a podle § 103 odst. 4 s výjimkou provádění rozpočtových opatření,

c) přijímá prohlášení o uzavření manželství.^34a)

(2) Jestliže zastupitelstvo obce nezvolí na svém ustavujícím zasedání starostu, vykonává dosavadní starosta, je-li členem zastupitelstva, pravomoc podle odstavce 1. Není-li dosavadní starosta členem zastupitelstva obce, pověří zastupitelstvo obce výkonem této pravomoci některého ze svých členů.

(3) Jestliže nově zvolené zastupitelstvo obce nezvolí starostu do 6 měsíců ode dne ustavujícího zasedání, postupuje se podle § 98.

§ 108

1. Starosta má právo užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název Česká republika.

2. Rada obce může stanovit, v kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva obce nebo tajemník obecního úřadu.

((3) Primátor statutárního města má právo při významných příležitostech a občanských obřadech používat primátorské insignie.)

Díl 5

Obecní úřad

§ 109

1. Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta..

2. Rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu.

3. Obecní úřad

1. v oblasti samostatné působnosti

1. plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce,

2. pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti;

2. (v oblasti přenesené působnosti obce vykonává státní správu s výjimkou věcí, které patří do působnosti zastupitelstva obce, rady obce a zvláštních orgánů obce, případně komisí) vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a), s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce,

3. rozhoduje o poskytování informací žadateli podle zvláštního zákona.³⁴⁾

§ 110

1. (V obcích, v nichž působí pověřený obecní úřad, se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu, který je zaměstnancem obce. ) V obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností, se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu, který je zaměstnancem obce. Ostatní obce mohou zřídit funkci tajemníka obecního úřadu, který je zaměstnancem obce.

2. Tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi.

(3)Není-li v obci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li tajemník obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly starosta.

((4)Tajemník obecního úřadu

1. plní podle pokynů starosty úkoly vyplývající z usnesení zastupitelstva obce a usnesení rady obce a další úkoly vyplývající z jeho pracovní náplně,

(b) zajišťuje úkoly v přenesené působnosti obce vyplývající ze zvláštních zákonů,

c) plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu,

d) řídí a kontroluje činnost zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu,

e) stanoví podle zvláštních předpisů³³⁾ platy zaměstnancům obce zařazeným v obecním úřadu s výjimku platů vedoucích odborů obecního úřadu [§ 102 odst. 2 písm.g)],

(f) řídí a kontroluje organizační složky obce, pokud zastupitelstvo obce nestanoví jinak,

(g)vydává spisový řád, skartační plán a pracovní řád obecního úřadu.)

(4) Tajemník obecního úřadu

a) zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obce nebo zvláštnímu orgánu obce,

b)plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou,

c) stanoví podle zvláštních právních předpisů³³⁾ platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,

d)plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu,

e) vydává spisový řád, skartační plán a pracovní řád obecního úřadu.

§ 111

1. Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce (a týkající se) v samostatné působnosti obce se v záhlaví označují uvedením slova „obec“ („město“) a názvem obce nebo města s uvedením orgánu, který písemnost vyhotovil.

2. Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce (a týkající se  přenesené působnosti obce) v přenesené působnosti orgánů obce, s výjimkou nařízení obce, se v záhlaví označují slovy „Obecní úřad“ („Městský úřad“) s uvedením názvu obce nebo města.

3. Vypracovávají-li písemnosti odbory obecního (městského) úřadu, uvede se pod záhlavím též název odboru, který písemnost vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení odboru, uvede se toto označení.

4. Vypracovávají-li písemnosti zvláštní orgány, uvede se v záhlaví „obec“ („město“), název obce (města) a pod ním název zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil.

(5) Obce mohou používat razítko obce v případech, kdy zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.^34b) Znak obce je vyobrazen uprostřed razítka a po obvodu razítka je uveden celý název obce.

§ 112

Obecní úřad zřizuje úřední desku, která je umístěna na místě, které musí být veřejně přístupné po 24 hodin denně. Úřední deska se zpravidla umisťuje na budově, v níž má své sídlo obecní úřad.

(§ 113

(1) Činnosti stanovené prováděcím právním předpisem mohou zaměstnanci obce zařazení v obecním úřadu vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti; to platí i pro osoby stojící v čele zvláštních orgánů obce, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,³⁵⁾ a pro předsedy komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti obce podle § 103 odst. 4.

(2)Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na zaměstnance obce do doby vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti (dále jen „zkouška“), nejpozději však do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k obci. Přerušení zaměstnaneckéhopoměru nemá za následek nový běh lhůty .

(3) U zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu, jemuž do 5 let ode dne, do kterého nejpozději musí být přihlášen ke zkoušce, vznikne nárok na starobní důchod, se ověřuje zvláštní odborná způsobilost jen tehdy, jestliže o to sám požádá.

(4) Zvláštní odbornou způsobilostí se rozumí znalost právních předpisů upravujících příslušný okruh činností a prokázání schopnosti jejich aplikace. Součástí zvláštní odborné způsobilosti je též prokázání znalosti základů veřejné správy, zákonů upravujících postavení a působnost orgánů územní samosprávy a územních správních úřadů a zákona upravujícího řízení před těmito orgány.

(5) Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje osvědčením.

(6) Zvláštní odborná způsobilost se neověřuje u zaměstnanců obce zařazených v obecním úřadu zabezpečujících obslužné činnosti potřebné k rozhodování při výkonu přenesené působnosti.

(7) Provádění zkoušek zvláštní odborné způsobilosti a vydávání osvědčení zabezpečuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a jinými příslušnými ústředními správními úřady.)

(§ 114

1. Povinností obce je umožnit osobě, která vykonává činnost, na niž se vztahuje požadavek zvláštní odborné způsobilosti, (dále jen „uchazeč“) přípravu na její ověření a vykonání zkoušky. Obec přihlásí uchazeče ke zkoušce do 3 měsíců od vzniku pracovního poměru k obci. Ministerstvo vnitra zajistí, aby přihlášený uchazeč byl ke zkoušce pozván tak, aby se mohl poprvé podrobit zkoušce do 9 měsíců ode dne podání přihlášky. Písemné pozvání ke zkoušce musí být uchazeči odesláno nejméně 30 dnů před dnem konání zkoušky.

2. Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná nejdříve do 30, nejpozději však do 90 dnů ode dne zkoušky, v níž uchazeč nevyhověl.)

(§ 115

1. Do lhůt uvedených v § 113 odst. 2 a v § 114 se nezapočítávají doby mateřské dovolené, pracovní neschopnosti, vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby ani doba uvolnění pro výkon veřejné funkce.

2. Ustanovení § 113 a 114 se nevztahují na zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu, který vykonal zkoušku pro stanovenou činnost před vznikem pracovního poměru k obci.)

(§ 116

Prováděcí právní předpis stanoví okruh činností, pro jejichž výkon se vyžaduje prokázání zvláštní odborné způsobilosti, způsob přihlašování ke zkoušce a náležitosti přihlášky, způsob a průběh zkoušky, náležitosti osvědčení, postup Ministerstva vnitra při zabezpečování odborné přípravy a rozsah spolupráce Ministerstva vnitra a ostatních příslušných ústředních správních úřadů na ověřování zvláštní odborné způsobilosti.)

HLAVA V

ORGÁNY ZASTUPITELSTVA OBCEA RADY OBCE

Výbory

§ 117

1. Zastupitelstvo obce může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu obce.

2. Zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor.

3. Obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin, pokud je deleguje svaz utvořený podle zvláštního zákona;³⁶⁾ vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.

4. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce.; to neplatí, jde-li o předsedu osadního výboru (§ 120).

§ 118

1. Výbor plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce. Ze své činnosti odpovídá výbor zastupitelstvu obce.

2. Počet členů výboru je vždy lichý. Výbor se schází podle potřeby. Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru.

Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru.

§ 119

1. Finanční a kontrolní výbory jsou nejméně tříčlenné. Jejich členy nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu.

2. Finanční výbor

1. provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce,

2. plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.

3. Kontrolní výbor

1. kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena,

2. kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti,

3. plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.

4. O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.

5. Výbor předloží zápis zastupitelstvu obce; k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.

§ 120

1. V částech obce může zřídit zastupitelstvo obce osadní výbory. Osadní výbor má minimálně 3 členy. Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obce.

2. Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem obce.

3. Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů osadního výboru.

§ 121

1. Osadní výbor je oprávněn

1. předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce,

2. vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce,

3. vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce.

2. Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno.

§ 122

Komise

1. Rada obce může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě obce.

(2) Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti obce podle § 103 odst. 4 písm. c).

(3) Předsedou komise podle odstavce 2 může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilosti v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti. na prokázání zvláštní odborné způsobilosti předsedy komise se obdobně vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků.

((3))(4)Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.

((4))(5)Komise je ze své činnosti odpovědna radě obce; ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku (je podřízena okresnímu úřadu) odpovídá tajemníkovi obecního úřadu .

HLAVA VI

DOZOR

Díl 1

Dozor nad výkonem samostatné působnosti obce

§ 123

1. (Dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí vykonávají okresní úřady. Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm soulad opatření orgánů obce se zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona a v jeho mezích.

2. Při výkonu dozoru je okresní úřad oprávněn

1. požadovat na obci poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,

b) požadovat na obci, městském obvodu nebo městské části změnu nebo zrušení nezákonného opatření jejích orgánů ve stanovené lhůtě,

c) předkládat Ústavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky obce a předkládat soudu¹⁰⁾ návrh na zrušení opatření orgánu obce v samostatné působnosti a pozastavit jejich výkon,

d)požadovat na obci splnění úkolu stanoveného jí zákonem; nezjedná-li obec nápravu, zabezpečí okresní úřad náhradní výkon na její náklad, jestliže uložený úkol může provést někdo jiný,

e) není-li splnění úkolu podle povahy věci možné nebo účelné zabezpečit podle ustanovení písmene d), vymáhá okresní úřad splnění povinností stanovené obci zákonem, postupným ukládáním pokut rozhodnutím vydaným ve správním řízení;¹⁶⁾ úhrn uložených pokut nesmí převýšit předpokládané náklady na zabezpečení úkolu způsobem uvedením v ustanovení písmene d),

f)) v odůvodněných případech okresní úřadupustí od vymáhání nákladů a povinností obce podle písmen d) a e)).

1. Dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí vykonává orgán dozoru ^36a) krajského úřadu v přenesené působnosti. Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm soulad obecně závazných vyhlášek, usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy.

2. Při výkonu dozoru je orgán dozoru krajského úřadu oprávněn

1. požadovat na obci poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,

b) požadovat na obci změnu nebo zrušení nezákonného opatření jejích orgánů ve stanovené lhůtě,

c) požadovat na obci splnění úkolu stanoveného jí zákonem; nesplní-li obec úkol stanovený jí zákonem a po upozornění orgánem dozoru krajského úřadu nezjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon krajský úřad na náklady obce, jestliže nesplněný úkol může provést někdo jiný; v odůvodněných případech může od vymáhání nákladů upustit.

§ 124

1. Odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu, pozastaví okresní úřad její výkon.. Pozastavení výkonu nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu. Nezjedná-li nápravu do 3 měsíců od pozastavení jejího výkonu zastupitelstvo obce, které ji vydalo, podá přednosta okresního úřadu nebo zastupitelstvo kraje návrh na její zrušení Ústavnímu soudu.³⁷⁾

(2) Má-li okresní úřad za to, že usnesení,nebo jiná opatření zastupitelstva nebo orgánu obce v samostatné působnosti, která nemají povahu právního předpisu, jsou v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným na základě zákona, pozastaví okresní úřad jeho výkon..Rozhodnutí o pozastavení výkonu opatření nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu. Včas podaný opravný prostředek nemá odkladný účinek.

(3) Nezjedná-li nápravu zastupitelstvo obce do 3 měsíců od pozastavení jeho výkonu podá okresní úřad žalobu krajskému soudu příslušnému podle sídla obce, na jeho zrušení.. Krajský soud v řízení o této žalobě postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu.^38). Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu před rozhodnutím soudu, okresní úřad své rozhodnutí o pozastavení výkonu rozhodnutí zruší do 15 dnů od doručení usnesení příslušného orgánu obce o zjednání nápravy okresnímu úřadu .

(4) Zamítne-li soud žalobu, okresní úřad své rozhodnutí o pozastavení výkonu opatření zruší do 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku soudu.

(5) Uloží-li orgán obce povinnosti fyzickým a právnickým osobám ve věcech, které patří do působnosti jiného orgánu, pozastaví výkon takového opatření okresní úřad.. Pozastavení výkonu nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu. Nezjedná-li příslušný orgán obce nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu opatření, okresní úřad předloží návrh na zrušení tohoto opatření soudu.³⁸⁾ Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(6) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije na vztahy pracovněprávní.)

(1) Odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu nebo právnímu předpisu, pozastaví krajský úřad její účinnost. Pozastavení nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu. Nezjedná-li nápravu do 3 měsíců od pozastavení její účinnosti zastupitelstvo obce, které ji vydalo, podá ředitel krajského úřadu návrh na její zrušení soudu příslušnému podle zvláštního právního předpisu.³⁷⁾

(2) Jestliže soud návrh ředitele krajského úřadu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí krajského úřadu o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.

(3) Má-li krajský úřad za to, že usnesení, rozhodnutí nebo opatření zastupitelstva nebo jiného orgánu obce v samostatné působnosti, která nemají povahu právního předpisu obce, jsou v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem pozastaví krajský úřad jeho výkon. Rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo opatření nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(4) Nezjedná-li nápravu zastupitelstvo obce nebo jiný příslušný orgán obce do 3 měsíců od pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření, podá ředitel krajského úřadu soudu žalobu na jeho zrušení. Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu před rozhodnutím soudu, krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení výkonu rozhodnutí zruší do 15 dnů od doručení usnesení příslušného orgánu obce o zjednání nápravy krajskému úřadu.

(5) Zamítne-li soud žalobu, rozhodnutí krajské úřadu o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.

(6) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije na porušení právních předpisů občanského, obchodního a pracovního práva.

§ 125

((1)Pozastaví-li okresní úřad výkon obecně závazné vyhlášky nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti (§ 124 odst. 1, 2 a 5), vyvěsí obec toto opatření okresního úřadu neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.

(2) Rozhodnutí, kterým Ústavní soud ruší obecně závaznou vyhlášku obce (§ 124 odst. 1) nebo soud ruší jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti (§ 124 odst. 3 a 5), vyvěsí obec neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.)

(1) Pozastaví-li krajský úřad účinnost obecně závazné vyhlášky nebo výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření obce v samostatné působnosti, vyvěsí obec toto opatření krajského úřadu neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.

(2) Rozhodnutí, kterým soud ruší obecně závaznou vyhlášku obce nebo rozhodnutí, kterým soud ruší usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obce v samostatné působnosti, vyvěsí obec neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.

Díl 2

Dozor nad výkonem přenesené působnosti obce

§ 126

((1) Dozor nad výkonem přenesené působnosti obce vykonává okresní úřad, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm soulad opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy, v jejich mezích též v souladu s usnesením vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu.

(2) Při výkonu dozoru je okresní úřad oprávněn

1. požadovat na obci poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,

b) požadovat na obci, městském obvodu nebo městské části změnu nebo zrušení nezákonného opatření jejich orgánů ve stanovené lhůtě,

c) podávat návrh Ústavnímu soudu na zrušení nařízení obce, pozastavit jeho výkon a zrušit opatření orgánů obce v přenesené působnosti.)

(1) Dozor nad výkonem přenesené působnosti orgánu obce vykonává orgán dozoru krajského úřadu v přenesené působnosti. Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm soulad nařízení obce se zákony a jinými právními předpisy, u ostatních rozhodnutí a opatření též jejich soulad s usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů (§ 61 odst. 2 písm. b bod 1).

(2) Při výkonu dozoru je orgán dozoru krajského úřadu oprávněn

a) požadovat na obci poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,

b) požadovat na obci změnu nebo zrušení nezákonného nařízení, rozhodnutí nebo opatření jejích orgánů vestanovenélhůtě.

§ 127

(1) (Odporuje-li nařízení obce zákonu, pozastaví okresní úřad jeho výkon. Pozastavení výkonu nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu. Nezjedná-li nápravu do 3 měsíců od pozastaveníjeho výkonu orgán obce, který je vydal, může přednosta okresního úřadu podat návrh na jeho zrušení Ústavnímu soudu. Nedotčeno zůstává oprávnění zastupitelstva kraje podat návrh na zrušení nařízení obce Ústavnímu soudu.³⁷⁾) Odporuje-li nařízení obce zákonu nebo jinému právnímu předpisu, krajský úřad pozastaví jeho účinnost. Pozastavení nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu. Nezjedná-li obec, která ho vydala, nápravu do 3 měsíců od jeho pozastavení, podá ředitel krajského úřadu návrh na jeho zrušení soudu příslušnému podle zvláštního právního předpisu.³⁷⁾

(2) Jestliže soud návrh ředitele krajského úřadu na zrušení nařízení obce odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí krajského úřadu o pozastavení účinnosti nařízení obce pozbývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.

((2)) (3)Opatření orgánů obce v přenesené působnosti jiné než uvedené v odstavci 1, které je v rozporu se zákonem, jiným právním předpisem, v jejich mezích též s usnesením vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu, zruší (okresní úřad) krajský úřad, nezjedná-li nápravu orgán, který je vydal, ve lhůtě stanovené (okresním úřadem) orgánem dozoru krajského úřadu.

((3)) (4)Opatření (okresního úřadu )krajského úřadupodle odstavců 1 a (2) (3) a (nález) Ústavního) rozhodnutí soudu, kterým bylo zrušeno nařízení obce, obec neprodleně vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.

Díl 3

Společná ustanovení k dozoru

§ 127a

(1) Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že právní předpis obce odporuje zákonu nebo právnímu předpisu a jeho účinnost nebyla dosud krajským úřadem pozastavena, vyzve Ministerstvo vnitra krajský úřad, aby do 30 dnů ode dne doručení této výzvy pozastavil účinnost právního předpisu obce. Nepozastaví-li krajský úřad v této lhůtě účinnost právního předpisu obce, pozastaví ho Ministerstvo vnitra; pozastavení nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu. Oprávnění krajského úřadu pozastavit účinnost právního předpisu obce podle § 124 odst. 1 a § 127 odst. 1 zůstává zachováno do dne doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti tohoto právního předpisu obce obecnímu úřadu.

(2) Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že obec, která právní předpis vydala, nezjednala nápravu do 3 měsíců od pozastavení jeho účinnosti a ředitel krajského úřadu nepodal návrh na jeho zrušení soudu, ministr vnitra poda návrh na zrušení právního předpisu obce Nejvyššímu správnímu soudu³⁸⁾.

§ 128

Skutečnosti uvedené v § 124 ( odst. 1, 2 3 a 5)odst. 1 až 3 a v § 127 odst. 1 a 2 může obec uveřejnit též způsobem v místě obvyklým.

§ 129

1. (Okresní úřad při vydávání opatření podle § 124 odst. 1 a § 127 nepostupuje podle správního řádu.

2. (2)Ustanovení dílu 2 se nepoužije) na rozhodování orgánů obce podle správního řádu a v řízení o správě daní a poplatků.³⁹⁾)

(1) Na řízení podle § 124 odst. 1, § 127 a § 127a odst. 1 se ustanovení správního řádu o vydávání správních aktů^12a) nevztahují.

(2) Krajský úřad zasílá Ministerstvu vnitra opatření učiněná podle § 124 odst. 1 a § 127 odst. 1.

(3) Na řízení orgánů obce při vydávání správních aktů podle správního řádu^12a) a na řízení orgánů obce na úseku správy daní a poplatků³⁹⁾ se ustanovení dílu 1 a 2 nevztahují.

HLAVA VII

Statutární města

§ 130

(Územně členěná statutární města ve svém statutu (§ 4 odst. 2) stanoví zejména) Územně členěná statutární města upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města Statutem. Ve Statutu stanoví

1. výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí a vymezení jejich území,

2. pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti, (a to v rozsahu svěřeném jim zákonem),

3. pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti, (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,)

4. vzájemnou součinnost mezi orgány města a orgány městských obvodů a městských částí,

e) zdroje peněžních příjmů městských obvodů a městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,

f) způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení města s městskými obvody a městskými částmi a způsob jejich (vyhlášení) zveřejňování v městských obvodech a městských částech,

g) způsob projednání územně plánovací dokumentace města a programu rozvoje města s městskými obvody a městskými částmi,

h) majetek města, který se svěřuje městským obvodům a městským částem, a rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí při nakládání s tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejícíchpráv,

i) rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky,

j) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

§ 131

((1)) Statutární město může svěřit statutem městskému obvodu nebo městské části na úseku samostatné působnosti zejména

1. schvalování programu rozvoje městského obvodu nebo městské části,

(b) (schvalování rozpočtu městského obvodu nebo městské části a výsledků jejich hospodaření,)

(c)b) rozhodování o majetkoprávních úkonech uvedených v § 133 odst. 1,

((d)) c)zřizování trvalých a dočasných fondů městského obvodu a městské části,

(e) úkony související se zakládáním, zřizováním a rušením právnických osob a organizačních složek potřebných pro její rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů žijících na jejím území, a to pro správu a údržbu domovního majetku, údržbu a čištění místních komunikací, pro odvoz a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, služby sociální péče, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, jakož i zřízení jednotkysboru dobrovolných hasičů obce, jakož i úkoly vyplývající z funkce jejich zakladatele a zřizovatele,)

(f) poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým osobám,)

((g))d)ukládání pokut podle§ ( 56 až )58,

((h))e)výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části nebo organizační složky městského obvodu nebo městské části.

§ 132

((1)Statutární město svěří městskému obvodu a městské části správu toho majetku města, s nímž hospodařily městské obvody nebo městské části ke dni účinnosti tohoto zákona a další majetek města, který jim město svěří. Svěřenou správu majetku města městskému obvodu nebo městské části lze odejmout za účelem

1. provedení asanace části území obce podle schválené územně plánovací dokumentace,

2. uskutečnění bytové výstavby,

3. vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem,

4. uskutečnění terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací,

5. stavby a správy dálnic, silnic a místních komunikací,

6. zabezpečení dalších potřeb stanovených územním plánem.

2. Svěřenou správu majetku města lze městské části nebo městskému obvodu odejmout též v případě, že městský obvod nebo městská část neodstraní nedostatky v hospodaření ve lhůtě stanovené statutárním městem.

3. O svěření správy majetku a o jejím odnětí městské části nebo městskému obvodu rozhoduje zastupitelstvo města.)

(1) Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu nebo městské části odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu^39a) nebo se souhlasem městského obvodu nebo městské části.

(2) Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu nebo městské části odejmout též v případě, jestliže městský obvod nebo městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené statutárním městem, která nesmí být kratší než 60 dnů.

(3) O odejmutí věci svěřené městskému obvodu nebo městské části z vlastnictví statutárního města rozhoduje zastupitelstvo statutárního města (§ 130 písm. h).

§ 133

Statutární město může svěřit statutem, za podmínek v něm stanovených, městskému obvodu a městské části rozhodování zejména o těchto majetkoprávních úkonech:

1. převod a zastavení nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů z majetku města svěřeného městskému obvodu nebo městské části,

2. převod a zastavení movitých věcí a práv,

3. postoupení pohledávek,

4. vzdání se práva a prominutí pohledávky,

5. uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí výpůjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení,

6. peněžité i nepeněžité vklady do (obchodních společností) právnických osob,

7. majetková účast na podnikání jiných právnických osob (s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městským obvodem nebo městskou částí),

8. dohody o splátkách,

9. uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách,

j) poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým a právnickým osobám

k) poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým nebo fyzickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí.

((2) Městský obvod nebo městská část může v souladu se statutem města a v něm stanovenými podmínkami

1. poskytnout věcný a peněžitý dar fyzické osobě v hodnotě nad 20 000 Kč,

2. bezúplatně převést movité věci včetně peněz věnované tuzemským právnickým a fyzickým osobám na vědu a vzdělávání, na humanitární, sociální, zdravotnické a ekologické účely, protidrogové aktivity, prevenci kriminality a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu v celkové částce nad 20 000 Kč ročně,

3. bezúplatně postoupit pohledávky,

4. vzdát se práva a prominout pohledávku vyšší než 20 000 Kč,

5. uzavřít dohodu o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců.

(3) Pro rozhodování zastupitelstva městského obvodu nebo městské části o svěřených majetkoprávních úkonech platí § 85 a 87.)

§ 134

(Městské obvody a městské části jednají jménem statutárního města v záležitostech jim svěřených zákonem a statutem. Orgány městských obvodů a městských částí nemohou pro svůj územní obvod vydávat právní předpisy, obecně závazné vyhlášky nebo nařízení města).

(1) Městské obvody a městské části jednají za statutární město v záležitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem.

(2) Městské obvody a městské části nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky nebo nařízení.

§ 135

Usnesení zastupitelstva města a rady města v záležitostech, které nebyly zákonem nebo statutem svěřeny městskému obvodu nebo městské části, jsou pro orgány městských obvodů a městských částí závazná.

§ 136

((1) Ve městech Brno, Ostrava a Plzeň správce města jmenuje a odvolává z funkce ředitel krajského úřadu. )

((2))(1) Správce městského obvodu nebo městské části jmenuje a odvolává z funkce tajemník magistrátu.

((3))(2) Správce města, městského obvodu a městské části plní úkoly správce obce podle § 98.

§ 137

((1)Nesejde-li se zastupitelstvo měst Brno, Ostrava a Plzeň po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Pro podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí platí § 89 odst. 1.

(2) O rozpuštění zastupitelstva městského obvodu nebo městské části z důvodů uvedených v odstavci 1 rozhodne zastupitelstvo města. Při vydávání tohoto opatření nepostupuje podle správního řádu.)

Pravomoc rozpustit zastupitelstvo městského obvodu nebo městské části podle § 89 vykonává zastupitelstvo města.

(§ 138

Rada města Brno, Ostrava a Plzeň vydává nařízení obce též v případech, kdy je k jejich vydání zmocněn okresní úřad.).

§ 139

((1) Města Brno, Ostrava a Plzeň svými orgány vykonávají na svém území kromě působnosti pověřeného obecního úřadu též působnost okresního úřadu, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

(2)Ostatní statutární města svými orgány vykonávají přenesenou působnost, která je zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům.

(3)Městské obvody a městské části v územně členěných statutárních městech vykonávají svými orgány přenesenou působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají orgány obcí. Statutární město může statutem určit městské obvody a městské části, jejichž orgány budou vykonávat některé působnosti svěřené zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům. Město Brno, Ostrava a Plzeň může statutem určit městské obvody a městské části, jejichž orgány budou vykonávat přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům nebo okresním úřadům, případně některé úkoly svěřené zvláštními zákony okresním úřadům.

(4)Je-li to účelné, může statutární město statutem se souhlasem městského obvodu nebo městské části vyhradit v přenesené působnosti obcí některé činnosti magistrátu města nebo určit, že některé tyto působnosti budou vykonávat jiné městské obvody nebo městské části.)

(1) Orgány statutárních měst vykonávají přenesenou působnost, která je zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.

(2) Orgány městských obvodů a městských částí vykonávají přenesenou působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají orgány obcí. Statutární město může statutem určit městské obvody a městské části, jejichž orgány budou vykonávat zcela nebo zčásti přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům, popřípadě některou přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.

(3) Je-li to účelné, může statutární město statutem se souhlasem městského obvodu nebo městské části vyhradit v přenesené působnosti orgánů obcí některé činnosti magistrátu města nebo určit, že některé tyto působnosti budou vykonávat orgány jiných městských obvodů nebo městských částí.

(4) Městské obvody a městské části jsou při výkonu přenesené působnosti správními obvody; výkon přenesené působnosti jsou povinni zabezpečit. Na výkon přenesené působnosti obdrží městské obvody a městské části příspěvek z rozpočtu statutárního města.

(5) Rozhodnutí orgánů městských obvodů a městských částí vydaná ve správním řízení přezkoumává magistrát, pokud není tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu města nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

§ 140

(1) Ve statutárním městě plní funkci místostarosty (místostarostů) náměstek (náměstci) primátora.

1. (2)Ve statutárním městě se zřizuje funkce tajemníka magistrátu, který je zaměstnancem města. Tajemníka magistrátu (ve městech Brno, Ostrava a Plzeň) jmenuje a odvolává primátor se souhlasem ředitele krajského úřadu a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů. Bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka magistrátu neplatné.

2. (3)(Městský obvod nebo městská část statutárního města může zřídit funkci tajemníka úřadu městského obvodu nebo tajemníka úřadu městské části. Jmenuje a odvolává ho starosta se souhlasem tajemníka magistrátu. Bez souhlasu tajemníka magistrátu je jmenování a odvolání tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské části neplatné.)

V městských částech a městských obvodech, jejichž orgánům je zcela nebo zčásti svěřena přenesená působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají pověřené obecní úřady, popřípadě některá přenesená působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají obecní úřady obce s rozšířenou působností, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městského obvodu nebo tajemníka úřadu městské části. Tajemníka úřadu městského obvodu nebo tajemníka úřadu městské části jmenuje a odvolává starosta se souhlasem tajemníka magistrátu; bez souhlasu tajemníka magistrátu je jmenování a odvolání tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské části neplatné.

§ 141

1. Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města (týkající se) v samostatné působnosti tohoto města se v záhlaví označují slovy „statutární město“ s uvedením názvu města a orgánu, který písemnost vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu nebo městské části, uvedou se v záhlaví slova „městský obvod“ nebo „městská část“ a název města, název městského obvodu nebo městské části a název orgánu, který písemnost vyhotovil.

2. Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města (týkající se) v přenesené působnosti tohoto města, s výjimkou nařízení města, se v záhlaví označují slovy „Magistrát města“ s uvedením názvu města a názvu odboru, který písemnost vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu nebo městské části, uvedou se v záhlaví slova „Úřad městského obvodu“ nebo „Úřad městské části“ a název města, název městského obvodu nebo městské části a odboru, který písemnost vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení odboru, uvede se toto označení.

3. Vypracovává-li písemnosti zvláštní orgán statutárního města, označují se v záhlaví slovy „statutární město“ s uvedením názvu města a názvu zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil; jde-li o zvláštní orgán městského obvodu nebo městské části, uvede se v záhlaví též název městského obvodu nebo městské části.

(4) Statutární město, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města mohou používat vlastní razítko v případech, kdy zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.^34b) Razítko má uprostřed znak statutárního města nebo městského obvodu nebo městské části a po obvodu razítka je uveden celý název města, městského obvodu nebo městské části.

§ 142

((1) Dozor nad dodržováním zákonnosti při výkonu samostatné působnosti měst Brno, Ostrava a Plzeň vykonávají krajské úřady.

(2) Odporuje-li obecně závazná vyhláška města Brno, Ostrava a Plzeň zákonu, pozastaví ředitel krajského úřadu její výkon.⁴⁰⁾ Pozastavení výkonu nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení magistrátu. Nezjedná-li zastupitelstvo města nápravu do 3 měsíců od pozastavení jejího výkonu, podá zastupitelstvo kraje návrh na její zrušení Ústavnímu soudu.³⁷⁾

(3) Má-li krajský úřad za to, že usnesení nebo jiná opatření zastupitelstva nebo orgánů měst Brno, Ostrava a Plzeň v samostatné působnosti nemající povahu právního předpisu jsou v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným na základě zákona, pozastaví krajský úřad jejichvýkon. Rozhodnutí o pozastavení výkonu opatření nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení magistrátu města Brno, Ostrava nebo Plzeň. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(4) Nezjedná-li nápravu zastupitelstvo města Brno, Ostrava a Plzeň do 3 měsíců od pozastavení výkonu usnesení nebo jiného opatření, podá krajský úřad žalobu krajskému soudu, příslušnému podle sídla města, na jeho zrušení. Krajský soud v řízení o této žalobě postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu.³⁸⁾

(5) Zamítne-li soud žalobu, krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení výkonu opatření zruší do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí soudu.)

(1) Městské obvody a městské části územně členěného statutárního města mohou mít svůj znak a prapor.

(2) Předseda Poslanecké sněmovny může městskému obvodu nebo městské části, které nemají znak a prapor, na jejich návrh, po vyjádření statutárního města, udělit znak a prapor městského obvodu nebo městské části. Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost městského obvodu nebo městské části změnit jejich znak a prapor.

§ 143

(Opatření orgánu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města v samostatné působnosti, které je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným na základě zákona, zruší zastupitelstvo města. Není-li v těchto městech, s výjimkou měst Brno, Ostrava a Plzeň, zjednána náprava tímto způsobem, podá okresní úřadžalobu krajskému soudu příslušnému podle sídla města na zrušení takovéhoopatření orgánu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města; v městě Brno, Ostrava a Plzeň podá tento návrh ředitel krajského úřadu. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.)

Magistrát pozastaví výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti, je -li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem. Rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení městskému obvodu nebo městské části. Nezjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření, zastupitelstvo města je zruší.

§ 144

((1)Odporuje-li nařízení měst Brno, Ostrava a Plzeň zákonu, pozastaví krajský úřad jeho výkon. Pozastavení výkonu nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení magistrátu. Nezjedná-li nápravu do 3 měsíců od pozastavení jeho výkonu město, které je vydalo, zastupitelstvo kraje podá návrh na jeho zrušení Ústavnímu soudu.³⁷⁾

(2)Opatření orgánů měst Brno, Ostrava a Plzeň v přenesené působnosti jiné než v odstavci 1, které je v rozporu se zákonem, jiným právním předpisem a v jejich mezích též s usnesením vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu, zruší krajský úřad, nezjedná-li nápravu orgán města, který je vydal, ve lhůtě stanovené krajským úřadem.)

(3) Opatření orgánů městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst v přenesené působnosti, které je v rozporu se zákonem, jiným právním předpisem a v jejich mezích též usnesením vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu, zruší magistrát, nezjednal-li nápravu orgán městského obvodu nebo městské části, který je vydal, ve lhůtě stanovené magistrátem.)

Magistrát pozastaví výkon usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem nebo s usnesením vlády nebo směrnicemi ústředních správních úřadů. Nezjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části nápravu ve lhůtě stanovené magistrátem, která nesmí být kratší než 30 dnů, magistrát takové usnesení, rozhodnutí nebo opatření zruší. Rozhodnutí o pozastavení výkonu takového usnesení, rozhodnutí nebo opatření, jakož i rozhodnutí o jeho zrušení, nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části.

§ 145

1. (Opatření orgánů měst Brno, Ostrava a Plzeň, kterými se ukládají povinnosti fyzickým nebo právnickým osobám, ve věcech, které patří do působnosti jiného orgánu, pozastaví výkon takového opatření krajský úřad, v ostatních statutárních městech okresní úřad. Pozastavení výkonu opatření nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení magistrátu. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

2. V městských obvodech nebo městských částech územně členěných statutárních měst vykonává působnost podle odstavce 1 magistrát. Pozastavení výkonu nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části. Nezjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu opatření, zruší jej zastupitelstvo města.

(3)Nezjedná-li příslušný orgán města nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu opatření, předloží orgán, který výkon tohoto opatření podle odstavce 1 zastavil, žalobu krajskému soudu příslušnému podle sídla města na jeho zrušení. Krajský soud v řízení o této žalobě postupuje přiměřeně podle zvláštního předpisu.³⁸⁾ )

(1) Na řízení podle § 137, 143 a 144 se ustanovení správního řádu o vydávání správních aktů^12a) nevztahují.

(2) Na řízení orgánů městského obvodu nebo městské části při vydávání správních aktů podle správního řádu^12a) a na řízení orgánů městského obvodu nebo městské části na úseku správy daní a poplatků³⁹⁾ se ustanovení § 143 a 144 nevztahují.

§ 146

Nestanoví-li tato hlava zákona výslovně jinak, platí pro statutární města, jejich městské obvody a městské části ustanovení ostatních hlav zákona.

ČÁST DRUHÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

(§ 147

1. Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování obce

1. ve věcech podle § 56 až 58

2. o právech a povinnostech právnických a fyzických osob na úseku přenesené působnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

2. Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.

3. Obec vybírá a vymáhá pokuty podle zvláštního zákona.³⁹⁾

(4) Rozhodnutí orgánů měst Brno, Ostrava a Plzeň vydaná ve správním řízení, přezkoumává příslušný krajský úřad. Řízení o přezkoumání rozhodnutí¹⁶⁾ orgánů těchto měst probíhající před příslušným ústředním správním úřadem a neskončená ke dni účinnosti tohoto ustanovení se dokončí podle dosavadních předpisů.)

§ 148

Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují vedoucímu odboru obecního úřadu; v obcích, kde není zřízen odbor obecního úřadu, se toto oznámení činí starostovi. Skutečnosti nasvědčující vyloučení vedoucího odboru obecního úřadu se oznamují tajemníkovi obecního úřadu; v obci, kde nepůsobí tajemník obecního úřadu, se toto oznámení činí starostovi. U člena komise nebo zvláštního orgánu se oznámení činí starostovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují; ten také v případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.

§ 149

Orgány obce samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.)

§ 150

Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.

§ 151

1. Obcemi podle tohoto zákona jsou územní samosprávné celky, které byly obcemi ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Městy pode tohoto zákona jsou obce, které byly městy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pokud je v právních předpisech uveden pojem „obecní zastupitelstvo“ a „obecní rada“, rozumí se tím „zastupitelstvo obce“ a „rada obce“.

4. Svazky obcí podle tohoto zákona jsou dobrovolné svazky obcí, které byly dobrovolnými svazky obcí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Svazky obcí podle tohoto zákona jsou i zájmová sdružení právnických osob založená pouze obcemi podle ustanovení § 20f a násl. občanského zákoníku, která do 31. prosince 2001 splní podmínky stanovené v § 50 a 51 tohoto zákona.

§ 152

1. Na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 8 použije od 1. ledna 2003.

(2) Obce, jejichž evidence právních předpisů obce neodpovídá ustanovením tohoto zákona, uvedou evidenci právních předpisů obce do souladu s tímto zákonem do konce roku 2003.

((2)) (3)Očíslování budov provedené podle předpisů platných do počátku účinnosti tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti.

((3)) (4)Obec přihlásí uchazeče ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti nejpozději do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud uchazeč již vykonává činnost, kterou může vykonávat jen po prokázání zvláštní odborné způsobilosti, a dosud ji neprokázal (§ 113 a násl.). Do této doby se nezapočítávají doby mateřské dovolené, pracovní neschopnosti, vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby ani doba uvolnění pro výkon veřejné funkce.

((4)) (5)Zvláštní odborná způsobilost ověřená zkouškou podle právních předpisů platných v době od 24. listopadu 1990 do nabytí účinnosti tohoto zákona⁴¹⁾ se považuje za zvláštní odbornou způsobilost prokázanou podle tohoto zákona.

((5)) (6) Statutární města, jejichž statuty neodpovídají ustanovením tohoto zákona, uvedou své statuty do souladu s tímto zákonem do konce roku 2001. Do doby nabytí účinnosti nového statutu platí na úseku samostatné i přenesené působnosti ustanovení dosavadních statutů.

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 153

1. Vláda vydá nařízení k provedení § 72, 73 a 74.

2. Ministerstvo vnitra vydá vyhlášky k provedení (§ 33, 64 a 116.) § 33.

§ 154

Zrušují se:

1. Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).

2. Zákon č. 302/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 439/1991 Sb., zákona č. 485/1991 Sb. a zákona č. 553/1991 Sb.

§ 155

Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000, s výjimkou ustanovení § 147 odst. 4, které nabude účinnosti dnem 1. ledna 2001.

xxxxxxx

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů nabyl účinnosti dnem 2. srpna 2001.

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole nabývá účinnosti dne 1.ledna 2002.

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Rychetský v. r.

Přehled poznámek pod čarou:

¹⁾ Zákon č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních státních symbolů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.).

²⁾ Například zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 161/1993 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších

předpisů.)

^2a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).

³) § 3 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

^{3a )}Zákon č. ……./2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností.

^3b) Vyhláška č. ……../2002 sb., o správních obvodech obcí s pověřeným obecným úřadem a o správních obvodech obcí s rozšířenou působností.

⁴⁾ Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 60/2001 Sb., zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 177/2001 Sb. a zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 411/2000 Sb.

⁵⁾ Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů..

⁶⁾ Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

⁷⁾ Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb.

⁸⁾ Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění zákona č. 152/1994 Sb.

⁹⁾ Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

¹⁰⁾ § 11 zákona č. 298/1992 Sb.

¹¹) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).

¹²⁾ § 2 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

¹³⁾ § 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

^13a) Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb.,

zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

¹⁴⁾ Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵⁾ Například občanský zákoník, obchodní zákoník.

^15a) § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon),

ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.

¹⁶⁾ Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

¹⁷⁾ Obchodní zákoník.

¹⁸⁾ § 20i a 20j občanského zákoníku.

^18a) § 93g písm. h) a § 93h zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. ..…./2002 Sb.

^18b) § 67 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., okrajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. …../2002 Sb.

^18c) Část první vyhlášky č. ……./2002 Sb., o správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem a o správních obvodech obcí s rozšířenou působností.

^18d)

Navržená novela nařízení vlády č. 358/2000 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění nařízení vlády č. 173/2001 Sb., reaguje na novelu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení bylo uvedené nařízení vlády vydáno a je s těmito zákony plně v souladu.

Zákon o obcích, zákon o krajích a zákon o hlavním městě Praze v platném znění, přiznává uvolněným členům zastupitelstev měsíční odměnu s tím, že se poskytne poprvé za měsíc, kdy člen zastupitelstva nabyl práv a povinností podle zákona. Nařízení vlády č. 358/2000 Sb. v platném znění pak stanoví, že měsíční odměna náleží počínaje dnem kalendářního měsíce, ve kterém složili slib podle zákona. Důvodem pro tuto úpravu je skutečnost, že výše uvedené zákony spojovaly nabytí práv a povinností uvolněného člena zastupitelstva s okamžikem složení slibu. V tomto směru dochází ke změně, rozhodující je vznik mandátu, a měsíční odměna bude uvolněnému členovi zastupitelstva náležet ode dne kdy byl zvolen nebo jmenován do funkce.

Další změna se týká pouze uvolněných členů zastupitelstev některých obcí. V § 73 odst. 2 zákona o obcích se rozšiřuje výčet druhů obcí, v nichž uvolnění členové jejich zastupitelstev budou mít nárok na měsíční odměnu zvýšenou o 2 000 Kč. Tato úprava se dotkne výdajové části rozpočtu daných obcí.