Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
cing: normal; margin-bottom: 0cm">
K bodu 1 až 2
Pro nadbytečnost jsou z textu zákona vypuštěny okresní
úřady.
K části
jedenácté
Změna zákona č. 162/1992 Sb., o působnosti
orgánů České republiky při provádění zákona č. 403/1990
Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve
znění pozdějších předpisů
K bodu 1 až 5
Navržené změny reagují na potřebu zajistit přenos činností
vykonávaných okresními úřady zejména v souvislosti
s uplatňováním nároku státu na vydání věci, u které
neuplatnila nárok oprávněná osoba podle zákona č. 403/1990 Sb.
S ohledem na uplynutí lhůt lze v dané souvislosti
prakticky předpokládat spíše jen existenci dosud probíhajících
soudních sporů. Pro uchování nezbytné kontinuity by nicméně
dosavadní rámcový postup při uplatňování nároku měl zůstat
v zákoně zachován s tím, že určení, která
organizační složka státu bude konkrétně za stát nadále nárok
uplatňovat (resp. kdo bude pokračovat v tomto uplatňování),
bude vyplývat z připravovaného zákona o Finanční
prokuratuře (předpokládaná účinnost březen 2002, t.j. musí
předcházet účinnosti zákona o změně působnosti okresních
úřadů, což je nutné pro zajištění procesního nástupnictví
v dosud probíhajících soudních sporech). Pokud jde o
navrhovanou součinnost krajských úřadů v § 3 a 6, vychází se
pouze z potřeby zajistit zákonnou garanci této součinnosti,
i když v praxi opět bude četnost využití nízká.
K bodu 6
Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje a obce
vykonávané krajským úřadem a obecním úřadem.
Navrhuje se vypustit zvláštní platební prostředek – platební
známky, neboť dosavadní administrativní postupy při správě
územních rozpočtů tento způsob nevyužily a vzhledem k rozvoji
dalších platebních prostředků se jeví jako nadbytečný.
K části
třinácté
Změna zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické,
dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění
pozdějších předpisů
K bodu 1
Z důvodu zrušení okresních úřadů je nezbytné vypustit
text vztahující se k dotacím poskytovaným z rozpočtu
okresních úřadů.
K bodu 2
Přijetím zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a
jejím vystupování v právních vztazích byly okresní úřady
zařazeny pod organizační složky státu a je proto třeba provést
legislativně technickou úpravu a zpřesnit znění tohoto
ustanovení.
Návrh zákona byl vypracován v souladu s úkoly
obsaženými v usnesení vlády č. 1217 ze dne 4. prosince 2000
k souboru dílčích koncepcí k reformě veřejné správy.
Navrhují se nezbytné úpravy, kterými se reaguje na reformu
veřejné správy. Tam, kde zákon o správních poplatcích používá
pojmů ”okresní úřad” a ”obec” je navrženo jejich
nahrazení slovy ”územně samosprávný celek”.
V daném případě bude rozhodnutí o přiznání přípěvku
zdravotně postižené osobě na zakoupení motorového vozidla
vydáváno ve správním řízení příslušným správním úřadem,
který musí být jednoznačně určen v zákonech resp.
právních předpisech spadajících do gesce Ministerstva práce a
sociálních věcí. Do 31.12.2002 bude toto rozhodnutí vydáváno
okresním úřadem. S ohledem na lhůtu 3 kalendářních
měsíců, stanovenou pro uplatnění nároku zdravotně postižené
osoby v § 45f odstavci 4 zákona č.588/1992 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, může se do konce března 2003 jednat i o
rozhodnutí vydaná okresním úřadem nejpozději do 31.12.2002.
k části
šestnácté
Změna zákona č. 248/1995 Sb., o obecně
prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých
zákonů
K bodu 1
Upravuje se terminologie.
K bodu 2
Stanoví se nově subjekt, který je příslušný k převzetí
likvidačního zůstatku. Jedná se o finanční prokuraturu.
K bodu 3
Stanoví subjekty do jejichž působnosti spadá
odvolání člena správní rady.
K bodu 4
V roce 2000 byly přijaty nové zákony, a to zákon o obcích,
zákon o krajích, zákona o hlavní městě Praze, rozpočtová
pravidla a rozpočtová pravidla územních rozpočtů. V této
souvislosti je upravována nová terminologie a dále i poznámky pod
čarou.
K bodu 5
Zrušuje se poskytování dotací z rozpočtu okresních
úřadů. Toto ustanovení již nelze od 1.1.2001 použít, vzhledem
k zákonu č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, neboť OkÚ již nemají vlastní rozpočet, ale jsou
samostatnou kapitolou státního rozpočtu.
K části
sedmnácté
Změna zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti
z provozu vozidla), ve znění zákona pozdějších předpisů
K bodu l a 2
Jedná se o sjednocení terminologie v souladu s § 23a zákona
o přestupcích.
K bodu 3 a 4
Jedná se o sjednocení terminologie v souladu s § 23a zákona
o přestupcích. Současně se v důsledku ukončení
činnosti OkÚ určuje subjekt, který je příslušný k vyřizování
přestupků spáchaných na úseku pojištění odpovědnosti. Orgán,
který tyto přestupky bude tyto přestupky vyřizovat, musí být
dostupný občanům a měl by být znalý místních poměrů.
K bodu 5
Dochází k explicitnímu vyjádření, že se jedná o výkon
přenesené působnosti.
K části
osmnácté
Změna zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla)
K bodům 1, 4, 6 a 8
I po zrušení okresních úřadů je nutné zajistit, aby
Ministerstvo financí obdrželo od obcí údaje, které jsou nutné
k vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu,
k hodnocení plnění státního rozpočtu a rozpočtů územních
samosprávných celků a k vypracování návrhu státního
závěrečného účtu.
Požadované údaje budou obcemi předávány přímo krajům a
kraje je budou dále předávat Ministerstvu financí.
Odlišný postup pro údaje týkající údajů o financování
programů reprodukce majetku zůstává zachován.
K bodu 3
Vzhledem ke zrušení okresních úřadů se návazně ruší i
kapitola okresní úřady.
Z důvodu zrušení § 41zákona č.218/2000 Sb., o
rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č.493/2000 Sb.
a zákona č.141/2001 Sb., přestává mít stávající právní
úprava vztahující se k působnosti okresního úřadu
opodstatnění.
K části
dvacáté
Změna zákona č. 320/2001 Sb., o finanční
kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů
(zákon o finanční kontrole)
K bodům 1 až 4
V souvislosti se zánikem okresních úřadů byla upravena i
ustanovení shora uvedeného zákona v tom smyslu, že působnost
okresních úřadů přejde na finanční prokuraturu.
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění
pozdějších předpisů, je kodifikací hmotného a částečně i
procesního práva na úseku památkové péče, včetně úpravy
archeologických výzkumů a archeologických nálezů. Vymezuje
kategorie předmětu ochrany, jimiž jsou kulturní památky, národní
kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny, a
některé základní pojmy, stanovuje povinnosti a zároveň nástroje
podpory vlastníkům kulturních památek při zajištění péče o
kulturní památky a upravuje činnosti, opatření a rozhodnutí,
jimiž se orgány a organizace státní památkové péče, jakož i
kraje a obce v samostatné působnosti podílejí na památkové
péči v České republice.
Památkový zákon vyhovuje po hmotné stránce všem základním
požadavkům kladeným na ochranu hmotného kulturního dědictví v
Evropě, zejména ve smyslu Úmluvy o ochraně architektonického
dědictví Evropy, č. 73/2000 Sbírky mezinárodních smluv, a
Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy, č. 99/2000
Sbírky mezinárodních smluv. Vzhledem k tomu, že byl přijat
za jiných společenských a ekonomických podmínek, se však
v praxi ukazuje, že některá jeho ustanovení jsou již jenom
obtížně aplikovatelná, a proto málo účinná. V souladu
s usnesením vlády ze dne 1. 11. 1999 k návrhu věcného
záměru zákona o ochraně kulturních památek a památkové péči
č. 1146 se proto připravuje na příslušném úseku zcela nová
hmotně právní úprava.
Návrh tohoto zákona, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., je
součástí souboru opatření směřujících k provedení
tzv. druhé etapy reformy veřejné správy, přičemž se vychází
z požadavku na zrušení okresních úřadů a na přenos
jejich působností na jiné správní úřady, popřípadě na obce
a kraje v jejich samostatné působnosti.
Dnešní okresní úřady představují základní článek
v systému výkonu státní správy na úseku památkové péče.
Přenosem jejich působností stanovených podle zákona č. 20/1987
Sb.na orgány samosprávy v přenesené působnosti by však do
doby, než bude přijata nová hmotně právní úprava ochrany
kulturních památek a památkové péče, neměly být podstatným
způsobem dotčeny zájmy státní památkové péče
Vybrané působnosti okresního úřadu, pokud se jedná o činnosti,
opatření a rozhodnutí orgánu státní památkové péče s menší
četností a zároveň vysokou mírou specializace (jmenovitě
na úseku archeologických výzkumů a archeologických nálezů,
některé způsoby nakládání s movitými kulturními
památkami a při uplatnění práva státu na přednostní koupi
kulturních památek), se navrhuje převést na krajské úřady
v přenesené působnosti.
V několika případech, má-li zůstat zachována funkčnost
zákona, bylo třeba upravit přechod působností stanovených
zákonem pro okresní úřad jak na obecní úřad obce s rozšířenou
působností, tak na krajský úřad (jmenovitě při ukládání
pokut za porušení zákona, výkonu státního stavebního dohledu
s odlišením na obnovu nemovitých kulturních památek a
obnovu nemovitých národních kulturních památek nebo pro
poskytování příspěvků na zvýšené náklady spojené se
zachováním a obnovou kulturních památek), popřípadě bylo
nutné provést v textu památkového zákona související
dílčí věcné nebo formulační úpravy.
Systematika a konstrukce památkového zákona zůstávají návrhem
nedotčeny, a to v zásadě i tam, kde se jedná z výše
uvedených důvodů o částečně již zastaralá a obtížně
aplikovatelná ustanovení, tak aby navrhovaná úprava nevybočila z
mezí stanoveného zadání, to je vytvořit v našem právním
řádu základní podmínky pro urychlené provedení tzv. druhé
etapy reformy veřejné správy.
K bodu 1
V odst. 2, jako i dále v celém návrhu zákona, se
v souladu se změnami obsaženými v § 32 a současně se
zrušením § 33, stanovuje odpovídající název organizace státní
památkové péče.
K bodu 2 až 4
Navrhované změny spočívají v tom, že Ministerstvo kultury
si před prohlášením věci za kulturní památku vyžádá namísto
vyjádření okresního úřadu vyjádření krajského úřadu a
obecního úřadu obce s rozšířenou působností, přičemž je
následně písemně vyrozumí o prohlášení věci za kulturní
památku.
K bodu 5, 6
Dochází ke zpřesnění použité terminologie.
K bodu 7 až 10
Působnost okresního úřadu vést seznam kulturních památek
svého územního obvodu se stanovuje pro krajský úřad a obecní
úřad obce s rozšířenou působností, jimž bude odborná
organizace státní památkové péče povinna zasílat vyrozumění
o příslušných zápisech v ústředním seznamu kulturních
památek. Zastaralý pojem ”orgán geodézie a kartografie”
v odst. 4 se nahrazuje termínem katastrální úřad.
Povinnost Ministerstva kultury vyžádat si před zrušením
prohlášení věci za kulturní památku vyjádření mimo jiné
okresního úřadu se nahrazuje povinností vyžádat si toto
vyjádření u obecního úřadu obce s rozšířenou působností a
krajského úřadu.
K bodu 11
Navrhovaná formulační úprava v poslední větě odst. 1
vyjadřuje cíl toliko sladit terminologii užívanou v zákoně
s platným právním řádem.
K bodu 12 až 14
Zmocnění okresního úřadu vydat rozhodnutí o opatřeních,
která je vlastník kulturní památky povinen učinit, a zároveň
určit lhůtu, ve které je vlastník kulturní památky povinen
uložená opatření učinit, se přenáší na obecní úřad obce s
rozšířenou působností, a to v obou zákonem
předpokládaných případech, tj. tehdy, kdy vlastník kulturní
památky neplní své povinnosti podle § 9, jako i tehdy, kdy
vlastník o vydání takového rozhodnutí sám požádá.
K bodu 15 a 16
Působnost okresního úřadu určit podmínky pro výkon činnosti,
která by mohla způsobit nepříznivé změny stavu kulturní
památky nebo v jejím prostředí anebo ohrožuje zachování
nebo společenské uplatnění kulturní památky, popřípadě
takovou činnost zakázat, se přenáší na obecní úřad obce s
rozšířenou působností. Na tentýž orgán se přenáší
působnost okresního úřadu, podle které bude zmocněn k uzavření
předchozí dohody pro vydání rozhodnutí správním orgánem
podle zvláštních předpisů, pokud jím mohou být dotčeny zájmy
státní památkové péče na ochraně nebo zachování kulturních
památek nebo na jejich vhodném využití.
K bodu 17-18
Působnost přijímat od vlastníka kulturní památky oznámení o
každém ohrožení kulturní památky nebo o jejím poškození, o
každé zamýšlené změně v jejím užívání, a jde-li o
nemovitou kulturní památku, i o každém jejím zamýšleném
vyklizení, se přenáší z okresního úřadu na obecní úřad
obce s rozšířenou působností.
K bodu 19 až 22
Působnost uplatňovat právo státu na přednostní koupi
kulturních památek v rozsahu § 13 se přenáší na
Ministerstvo kultury, kde lze předpokládat příznivější
podmínky pro praktické využití tohoto práva než u obecních
úřadů obcí s rozšířenou působností nebo krajských úřadů.
Navíc tyto orgány samosprávy nemohou hospodařit a nakládat se
státním majetkem. Zároveň se v této souvislosti navrhuje
nutné dílčí upřesnění v postupu, jak toto předkupní právo
Ministerstvem kultury uplatnit.
K bodu 23 až 29
Působnost okresního úřadu vydat na žádost vlastníka kulturní
památky, zamýšlí-li provést její obnovu, závazné stanovisko
se převádí na obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Analogicky se na obecní úřad obce s rozšířenou působností
převádí i působnost okresního národního výboru vydat závazné
stanovisko na žádost vlastníka nemovitosti, která není kulturní
památkou, ale nalézá se v památkové rezervaci, památkové
zóně anebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky,
nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo
památkové zóny, pokud zamýšlí na této nemovitosti provést
stavbu, stavební změnu nebo udržovací práce (bylo opomenuto
v zákoně č. 132/2000 Sb.).Obě tyto změny se pak
formulačně uplatňují odpovídajícím způsobem úpravami
provedenými v odstavcích 4, 5, 6 a 7.
S přechodem působností rozhodovat podle § 14 odst. 1 a 2
(nikoli však již odst. 4 a 5 - jde o chybu zákona) na příslušné
orgány samosprávy v přenesené působnosti se zároveň
stanovuje nezbytně nutná povinnost těchto orgánů projednat
s odbornou organizací státní památkové péče, pokud o to
požádá, návrh závazného stanoviska k zamýšlené obnově
kulturní památky, tak aby bylo možné, zejména bude-li se jednat
o přímou souvislost s plněním mezinárodních závazků
České republiky, operativně zajistit zvýšenou kvalitu podkladů
shromážděných ve správním řízení.
Povinnost vlastníka kulturní památky odevzdat odborné organizaci
státní památkové péče na její vyžádání jedno vyhotovení
dokumentace obnovy kulturní památky se v odstavci 9 upřesňuje
v závislosti na změnách obsažených v § 32 a v § 33.
K bodu 30 až 33
Z okresního úřadu na obecní úřad obce s rozšířenou
působností přechází zmocnění rozhodnout o tom, že se nezbytná
opatření pro zabezpečení kulturní památky provedou na náklad
jejího vlastníka, pokud předtím neprovedl opatření uložená mu
orgánem pověřené obce v přenesené působnosti podle § 10
odst. 1. Stejně tak se z okresního úřadu na obecní úřad
obce s rozšířenou působností přenáší působnost navrhovat
orgánu nadřízenému státní organizaci, jíž náleží
příslušnost hospodařit s kulturní památkou ve státním
vlastnictví a která neprovedla opatření uložená jí obecním
úřadem s rozšířenou působností podle § 10 odst. 1, aby
zabezpečil nutnou nápravu, jakož i působnost podat návrh
stavebnímu úřadu na vyvlastnění nemovité kulturní památky,
pokud její vlastník trvale zanedbává své povinnosti, a ohrožuje
tím zachování kulturní památky, nebo užívá-li kulturní
památku v rozporu s jejím významem, památkovou hodnotou
nebo technickým stavem a pokud nedojde k dohodě s vlastníkem
o jejím prodeji státu.
Naproti tomu působnost okresního úřadu uložit vlastníku movité
kulturní památky, vyžaduje-li to důležitý společenský zájem,
povinnost určitým způsobem s kulturní památkou nakládat,
popřípadě povinnost bezplatně ji na nezbytně dlouhou dobu svěřit
do úschovy určené odborné organizaci, se navrhuje přenést na
krajský úřad, tak aby byla zachována vnitřní provázanost
právní úpravy ve vztahu k přechodu působností okresního
úřadu na krajský úřad, tak jak je navrhován v bodu 49. (§ 18
odst. 2) a v bodu 51. (§ 19 odst. 2). K přijetí tohoto
výjimečného opatření by byl krajský úřad zmocněn jak
z vlastního podnětu, tak na návrh obecního úřadu obce s
rozšířenou působností nebo na návrh Ministerstva kultury;
tím bude zajištěna potřebná součinnost mezi všemi třemi
základními úrovněmi řízení a výkonu státní památkové
péče.
Působnost okresního úřadu vydávat předchozí souhlas obci
v samostatné působnosti k tomu, aby mohla provést nutná
opatření k ochraně kulturní památky, je-li kulturní
památka bezprostředně ohrožena, se přenáší na obecní úřad
obce s rozšířenou působností, přičemž se zároveň odstraňuje
zjevná chyba v zákoně č. 132/2000 Sb., zaměňující zde,
v rozporu se systematikou zákona č. 20/1987 Sb., samostatnou
působnost obce (dříve místního národního výboru) s přenesenou
působností obce (odpovídající oprava provedena i v § 30
odst. 1 a 2). Působnost obce v samostatné působnosti dát
podnět stavebnímu úřadu, jedná-li se o nemovitou kulturní
památku, k nařízení udržovacích prací nebo nezbytných
úprav nebo k nařízení neodkladných zabezpečovacích prací
podle zvláštních předpisů zůstává nedotčena.
K bodu 34-35
Působnost okresního úřadu poskytnout vlastníku kulturní
památky na jeho žádost příspěvek na zvýšené náklady spojené
se zachováním nebo obnovou kulturní památky se přenáší jak na
obec, tak na kraj. Příspěvek na obnovu kulturní památky či na
zachování kulturní památky může poskytnut i Ministerstvo
kultury, a to pouze v případě mimořádného společenského
zájmu.
K bodu 36 až 38
Působnost okresního úřadu vymezit ochranné pásmo nemovité
kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové
rezervace nebo památkové zóny, vyžaduje-li to jejich ochrana nebo
ochrana jejich prostředí, a stanovovat v něm po dohodě
s dotčenými správními orgány podmínky pro určitou
činnost, určitou činnost zakázat nebo učinit jiná vhodná
opatření, se přenáší na obecní úřad obce s rozšířenou
působností. Stejným způsobem se přenáší povinnost orgánu
státní památkové péče, příslušného ve věci rozhodnout,
poskytnout vlastníku nebo uživateli pozemku, nejedná-li se o
pozemek ve vlastnictví České republiky, přiměřenou náhradu za
majetkovou újmu, jež mu vznikla v souvislosti s vymezením
ochranného pásma.
Odstraňuje se rovněž dílčí chyba v systematice zákona,
založená zákonem č. 132/2000 Sb., a to v tom směru, že
návrh na vymezení ochranného pásma nemovité národní kulturní
památky, památkové rezervace a památkové zóny, bude podávat
obecního úřadu obce s rozšířenou působností krajský úřad
(původně se jednalo o zmocnění pro krajský národní výbor), a
nikoliv Ministerstvo kultury.
K bodu 39
Tak jako v celém textu zákona se stanovuje nové označení
pro odbornou organizaci státní památkové péče.
K bodu 39 a 40
Působnost okresního úřadu vydat předchozí souhlas k trvalému
přemístění movité kulturní památky z veřejně
přístupného místa, jakož i povinnost následně o tom uvědomit
odbornou organizaci státní památkové péče (aby mohla provést
příslušný záznam v ústředním seznamu kulturních
památek) se navrhuje převést na krajský úřad (vazba na přenos
působností podle úpravy obsažené v § 15 odst. 2 a v § 19
odst. 2).
Působnost okresního úřadu rozhodovat o podmínkách přenechání
(movité) kulturní památky k dočasnému užívání pro účely
vědeckého výzkumu nebo pro účely výstavní na náklad toho,
jemuž se kulturní památka k užívání přenechá, se
převádí na krajský úřad.
K bodu 43
Působnost okresního úřadu rozhodnout o povinnosti vlastníka
(správce, uživatele) nemovitosti strpět provedení archeologických
výzkumů a o podmínkách, za nichž mohou být archeologické
výzkumy provedeny, se přenáší na krajský úřad, současně s
přenosem všech ostatních působností stanovených v Části
třetí zákona pro okresní úřady na úseku archeologických
výzkumů a archeologických nálezů (vazba na úpravu obsaženou v
§ 23 odst. 4-6, § 24 odst. 3). Pro výkon veřejné správy na
tomto speciálním úseku památkové péče je třeba jednak vyšší
odbornosti, jednak je nezbytně nutné vytvořit odpovídající
podmínky pro zajištění následné účinné péče o movité
archeologické nálezy, jež se ze zákona ukládají zpravidla do
muzeí. Splnění obou těchto podmínek nelze zajistit na úrovni
pověřených obcí. Naproti tomu na krajské úrovni to možné je,
mimo jiné vzhledem k tomu, že všechny kraje budou zřizovat
muzea (popřípadě některé z nich i tzv. ústavy archeologické
památkové péče), převáděná na ně během roku 2001 ze
zřizovatelské působnosti Ministerstva kultury, která jsou
oprávněna k provádění archeologických výzkumů, disponují v
oboru archeologie potřebnými kapacitami (personálními, provozními
a jinými) a o jejichž odbornou pomoc se budou moci orgány krajů
v přenesené působnosti při výkonu souvisejících činností
opírat.
K bodu 44 až 47
Na krajský úřad se z okresního úřadu převádí povinnost
poskytnout, resp. vyplatit tomu, kdo učinil archeologický nález
mimo provádění archeologických výzkumů, odpovídající odměnu,
zmocnění rozhodnout o náhradě nutných nákladů, které vznikly
tomuto nálezci v souvislosti s archeologickým nálezem,
jakož i zmocnění určit organizaci, která bude zabezpečovat péči
o nemovité archeologické nálezy prohlášené za kulturní
památku; přitom se
stanovuje, že se může jednat pouze o organizaci zřizovanou
krajem, jinak by ustanovení podle odst. 5 ztratilo svoji funkčnost.
V případě, že se jedná o nemovitý archeologický nález
prohlášený za kulturní památku a nalézající se na území
více krajů, váže zmocnění krajského úřadu po předchozím
projednání s Ministerstvem kultury určit organizaci, která bude
zabezpečovat péči o tento nález. V případě, že nedojde
k dohodě, určí organizaci Ministerstvo kultury.
K bodu 48
Stanovuje se, že o jednorázové náhradě za majetkovou újmu,
která vznikla vlastníku (správci, uživateli) nemovitosti nebo
jiného majetku prováděním archeologického výzkumu nebo
v důsledku přijetí opatření na ochranu archeologického
nálezu, a o její výši v případě, že nedošlo k dohodě
ve věci s Archeologickým ústavem Akademie věd nebo s
organizací oprávněnou k provádění archeologických
výzkumů, rozhoduje namísto okresního úřadu krajský úřad.
K bodu 47, 49, 50, 51
Stanovují se taxativně a se správným označením, užívaným
jednotně v celém návrhu zákona, výkonné orgány státní
památkové péče, to je Ministerstvo kultury, krajský úřad a
obecní úřad obce s rozšířenou působností. Upřesnění v
označení odborné organizace státní památkové péče váže na
změny navrhované dále ve vztahu k § 32 a § 33.
K bodu 52-57
Provádějí se pouze nezbytně nutné úpravy ve vymezení
působností Ministerstva kultury jako ústředního orgánu státní
památkové péče, tak aby bylo dosaženo vnitřní provázanosti
normativního textu a potřebného souladu s ostatními
změnami v zákoně a s platným právním řádem,
včetně provedení nezbytně nutných formulačních úprav (např.
nahrazení zastaralého názvu pro ministerstvo školství České
republiky správným označením Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy).
K bodu 58, 59
Ustanovení obsahuje úpravu ve smyslu správného označení
subjektů, s nimiž spolupracuje a o jejichž pomoc se opírá
při výkonu svých činností památková inspekce. Dále se
zrušuje, ve vazbě na příslušnou úpravu textu § 39 odst. 1
zákona, zmocnění pro památkovou inspekci navrhovat příslušnému
orgánu udělení pokuty pro odstranění nedostatků v péči
o kulturní památky zjištěných památkovou inspekcí.
K bodu 59 až 62
Zákonem č. 132/2000 Sb. byla svěřena působnost Ministerstva
kultury vydávat k žádosti vlastníka národní kulturní
památky závazné stanovisko k její zamýšlené obnově
podle § 14 odst. 1 zákona orgánu kraje v přenesené
působnosti, ale bylo opomenuto na tento orgán současně přenést
z okresního úřadu zmocnění vykonávat státní stavební
dohled při obnově kulturních památek z hlediska státní
památkové péče (§ 29 odst. 2 písm. f)), jedná-li se o národní
kulturní památky. Tato chyba v zákoně se tímto odstraňuje.
K bodu 64-70
Navrhované změny vyjadřují přechod působností dosud
stanovených pro okresní úřad na obecní úřad obce s rozšířenou
působností, včetně s tím nezbytně spojených dílčích
formulačních úprav, tak bylo dosaženo vnitřní provázanosti
normativního textu a souladu s ostatními změnami v zákoně.
Rovněž působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností
vykonávat státní stavební dohled při obnově (nemovitých)
kulturních památek z hledisek státní památkové péče
zůstává nedotčena, pokud se nejedná o (nemovité) národní
kulturní památky, při jejichž obnově bude státní stavební
dohled vykonávat ten orgán, jenž je zmocněn k zamýšlené
obnově národní kulturní památky vydat na žádost jejího
vlastníka závazné stanovisko podle § 14 odst. 1 zákona, to je
krajský úřad.
Pro zastaralost a faktickou nadbytečnost je nutné zrušit působnost
okresních úřadů zřizovat podle potřeby organizaci nebo zařízení
pro obnovu nemovitých kulturních památek (toto zmocnění mělo
význam v období před rokem 1990, kdy bylo využíváno
okresními národními výbory pro zřizovaní specializovaných
okresních stavebních podniků). Tato působnost se současně
nahrazuje novou působností obecního úřadu s rozšířenou
působností koordinovat označování nemovitých kulturních
památek tabulkami určeného obsahu, resp. značkami podle
mezinárodních smluv, jimž je Česká republika v oboru
památkové péče vázána (zejména se jedná o Úmluvu na ochranu
kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a Protokol k ní a
o Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního
dědictví). Umísťování těchto informativních značek je však
zatím, až do doby přijetí nové, komplexní hmotně právní
úpravy ochrany kulturních památek a památkové péče, nutné
ponechat výlučně na možnosti dohody mezi orgánem státní
památkové péče a vlastníkem, neboť založení nové
povinnosti pro vlastníka nemovité kulturní památky takové
označení strpět ve veřejném zájmu by přesahovalo zadání
stanovenému pro vypracování návrhu zákona.
K bodu 71, 72
V souladu se systematikou zákona č. 20/1987 Sb. jako celku se
správně stanovuje samostatná působnost obce v péči o
kulturní památky. Tím se zároveň odstraňují příslušné
chyby vzniklé v zákoně č. 132/2000 Sb. záměnou úlohy obcí
na úseku památkové péče v jejich samostatné působnosti
s úlohou orgánů obcí pověřených výkonem státní
památkové péče v přenesené působnosti.
K bodu 73-79
Působnost obcí jmenovat pro posuzování a koordinaci úkolů
státní památkové péče komise státní památkové péče se
zachovává, ale zároveň se stanovuje, v souladu se
systematikou zákona č. 20/1987 Sb., i pro kraj. Zmocnění
okresního úřadu jmenovat konzervátora státní památkové péče,
za účelem soustavného sledování stavu kulturních památek
v daném území a pro propagaci kulturních památek a
památkové péče, jakož i zmocnění jmenovat na návrh tohoto
konzervátora a pro spolupráci s ním zpravodaje státní
památkové péče se převádějí na obecní úřad obce s
rozšířenou působností. Současně se provádějí související
formulační úpravy normativního textu.
K bodu 80-86
Navrhované změny je nutné posuzovat ve vztahu k nezbytně nutnému
zrušení následujícího ustanovení § 33. Kraj v samostatné
působnosti, do které náleží mimo jiné i působnost zřizovat
rozpočtové organizace a organizační složky, nemůže podle
existující konstrukce a systematiky zákona č. 20/1987 Sb., o
státní památkové péči, zřizovat krajskou organizaci státní
památkové péče. Tyto organizace (devět státních památkových
ústavů s územní působností založenou v zásadě
podle územních obvodů dřívějších krajských národních
výborů, popřípadě Národního výboru hlavního města Prahy),
včetně ústřední organizace státní památkové péče (Státního
ústavu památkové péče), proto zřizuje Ministerstvo kultury jako
státní příspěvkové organizace, ovšem ode dne 1. 1. 2001 již
bez právního důvodu. Krajskou organizaci státní památkové péče
je tedy nutné jako právní kategorii na jedné straně zrušit, na
straně druhé je však třeba institucionálně zabezpečit
poskytování příslušných odborných služeb v systému
státní památkové péče v rozsahu stanoveném zákonem,
a to nejenom v každém jednotlivém kraji, ale v závislosti
na četnosti kulturních památek, památkových rezervací a
památkových zón, a podle potřeby rovněž i v menších územích,
zejména v krajích většího územního rozsahu. Jako právní
kategorii ze zákona se proto navrhuje ponechat pouze jednu odbornou
organizaci státní památkové péče, zřizovanou jako státní
příspěvková organizace s celostátní působností
Ministerstvem kultury. Ta si však bude, se souhlasem
zřizovatele a zejména po projednání s krajským úřadem,
vytvářet krajská, popřípadě i další územní pracoviště
(střediska), aby byl postupně zajištěn úplný soulad s
institucionálními změnami probíhajícími v rámci reformy
územní veřejné správy. V závislosti na tom se dílčím
způsobem upravují a upřesňují působnosti této organizace
státní památkové péče, a to výlučně tak, aby se na
přechodnou dobu, to je do doby zrušení zákona č. 20/1987 Sb. a
jeho nahrazení novou hmotně právní úpravou ochrany kulturních
památek a památkové péče, nezměnil rozsah a struktura
poskytovaných odborných služeb a aby nevznikly zvýšené nároky
na státní rozpočet.
Současně se zrušují ty působnosti stanovené pro ústřední
organizaci státní památkové péče, které buď již nemají
v platném právním řádu žádné opodstatnění
(zabezpečování projektových, stavebně restaurátorských a
restaurátorských prací při obnově vybraných kulturních památek
podle ustanovení původního písm. h) § 32), nebo které
v souvislosti s ostatními navrhovanými změnami
postrádají další smysl (poskytování metodické pomoci krajským
organizacím státní památkové péče podle ustanovení původního
písm. f) § 32).
K bodu 87
Zrušuje se krajská organizace státní památkové péče jako
antikvovaná právní kategorie, která dnem 1. 1. 2001, současně
se vznikem krajů jako územně samosprávných celků, pozbyla
v konstrukci a systematice zákona č. 20/1987 Sb. své další
opodstatnění.
K bodu 88-89
Provádějí se pouze dílčí formulační úpravy jednak v nadpisu
ustanovení, jednak v názvu odborné organizace státní
památkové péče.
K bodu 90-104
Provádí se odpovídající úprava v nadpisu ustanovení.
Působnost okresního úřadu ukládat pokuty se převádí v přesně
stanovených případech porušení zákona buď na obecní úřad
obce s rozšířenou působností, anebo na krajský úřad, přičemž
se sleduje zásada, že každý z těchto dvou orgánů
rozhoduje o uložení pokuty především v těch případech,
ve kterých (nejedná-li se o působnost Ministerstva kultury) by
byl jinak zmocněn rozhodnout o uložení odpovídající povinnosti
dotčené právnické nebo podnikající fyzické osobě. Proto se
navrhuje, aby o pokutách za porušení povinností stanovených
zákonem v péči o národní kulturní památky, při trvalém
přemisťování movitých kulturních památek z veřejně
přístupného místa nebo na úseku archeologických výzkumů a
nálezů, tedy v okruhu působností, jež se převádějí
z okresního úřadu na krajský úřad, rozhodoval právě
krajský úřad. Mezní výše pokut se upravuje současně se změnou
v označení měnové jednotky, a to v závislosti na
inflačním vývoji v období mezi rokem 1988, kdy zákon č.
20/1987 Sb. nabyl účinnosti, a rokem 2003, kdy má vejít v
účinnost tento zákon.
Provádí se formulační úprava, jež sice přímo nesouvisí
s přenosem působností okresních úřadů na krajské úřady
a obecní úřad obcí s rozšířenou působností, nicméně která
odstraňuje zjevnou chybu v dikci zákona;
skutková podstata porušení zákona podle § 35 odst. 1 písm. e) a
písm. h), § 35 odst. 2 písm. b) totiž správně váže na to,
zda byly příslušné práce provedeny bez závazného stanoviska
orgánu státní památkové péče, nikoli na to, zda byly provedeny
bez vyžádání tohoto závazného stanoviska.
V návaznosti na provedené změny v působnosti orgánů
státní památkové péče ukládat při porušení zákona pokuty a
na změny v jejich označení se výrazy ”okresní národní
výbor” a ”národního výboru” zrušují, dikce ustanovení se
uvádí do souladu s ostatním normativním textem a explicitně
se z důvodu právní jistoty stanovuje orgán, který pokutu
vybírá a vymáhá a dále čí je příjmem.
K bodu 105 až 113
Navrhované změny logicky vycházejí ze stejných zásad jako
změny stanovené pro § 35. Přiměřeným způsobem se současně
se změnou v označení měnové jednotky upravuje mezní výše
pokut, které je možné uložit (nepodnikajícím) fyzickým osobám
(občanům) za přestupky na úseku státní památkové péče,
přičemž se eliminuje pro jeho nadbytečnost zmocnění příslušného
orgánu státní památkové udělovat jim také důtky. Působnosti
okresního úřadu udělit pokutu se tedy pro vymezené skutkové
podstaty přenášejí opět buď na obecní úřad obce s rozšířenou
působností, anebo na krajský úřad.
Provádí se formulační úprava, jež sice přímo nesouvisí
s přenosem působností okresních úřadů na krajské úřady
a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, nicméně která
odstraňuje zjevnou chybu v dikci zákona;
skutková podstata porušení zákona podle § 39 odst. 1 písm. e)
a písm. g) a podle § 39 odst. 2 písm. b) totiž správně váže
na to, zda byly příslušné práce provedeny bez závazného
stanoviska orgánu státní památkové péče, nikoli na to, zda
byly provedeny bez vyžádání tohoto závazného stanoviska.
K bodu 114
Provádí se úprava analogická s úpravou ustanovení v § 37
odst. 3 a 4.
K bodu 115
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů nebo obcí
s rozšířenou působností nebo obcí vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů nebo obecních úřadů
s rozšířenou působností nebo obcí.
K bodu 116 až 119
Provádí se dílčí formulační úprava pro zajištění souladu
v dikci zákona s terminologií užívanou v platném
právním řádu a nutná upřesnění v označení příslušných
ústředních orgánů.
Dochází pouze ke zpřesnění použité terminologie a
k odstranění nadbytečného ustanovení.
K bodu 2 až 10
S ohledem na nízkou četnost případů ukládání pokut se
působnosti okresních úřadů přenášejí na krajské úřady.
K bodu 11
Jde o explicitní vyjádření, že působnosti krajského úřadu
jsou výkonem přenesené působnosti kraje.
K části
dvacáté třetí
Změna zákona č. 46/2000 Sb. o právech a
povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně
některých zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších
předpisů
K bodu 1 a 2
Dochází pouze ke zpřesnění použité terminologie.
K bodu 3 až 8
S ohledem na nízkou četnost případů ukládání pokut se
působnosti okresních úřadů přenášejí na krajské úřady.
K bodu 9
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů
k části
dvacáté čtvrté
Změna zákona č. 174/1968 Sb., o státním
odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších
předpisů
Ze změn spojených s realizací II. fáze reformy územní
veřejné správy a zrušení okresních úřadů vyplývá i nutnost
změny územní působnosti inspektorátů bezpečnosti práce tak,
jak je uvedeno v návrhu.
V uvedených bodech se svěřuje výkon státní správy
obecním úřadům a současně působnost okresních úřadů
v oblasti dávek sociální péče přechází na obecní úřady
obcí s rozšířenou působností.
K bodům 8, 9, 11
V souvislosti se zrušením okresních úřadů přechází
poskytování všech služeb sociální péče do samostatné
působnosti obcí.
K bodu 48
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů, obcí
s rozšířenou působností nebo obcí vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů, obecních úřadů obcí
s rozšířenou působností a obecních úřadů.
k části
dvacáté sedmé
Změna zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti
a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve
znění pozdějších předpisů
K bodu 1
V souvislosti se zrušením okresních úřadů se nově
vymezují správní obvody úřadů práce.
K bodu 2
Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností bude úřad
práce sdělovat údaje uvedené v § 12 odst. 1 písm. t).
k části
dvacáté osmé
Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a
provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů
K bodu 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8 a 9
V textu zákona se upřesňují pojmy.
K bodu 4
Vzhledem k tomu, že se v daných případech jedná
nikoliv o obec, ale o obecní úřad, je nutno v zákonu uvést,
že se jedná o správní obvod tohoto úřadu.
K bodu 10
Jedná se o vymezení přenesené působnosti obcí vykonávané
prostřednictvím obecních úřadů a obecních úřadů obcí
s rozšířenou působností.
Působnost okresních úřadů v oblasti
státní sociální podpory přechází na obecní úřady obcí
s rozšířenou působností.
K bodu 41
Vzhledem k tomu, že pokuty ukládají obce, je třeba
v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., stanovit, že výnosy
z pokut jsou příjmem obce, nikoliv státního rozpočtu, jako
tomu bylo v případě okresních úřadů.
K bodu 54
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů a o vymezení přenesené
působnosti obcí s rozšířenou působností vykonávané
prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností.
k části
třicáté
Změna zákona č. 359/1999 Sb., o
sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších
předpisů
Působnosti okresních úřadů ve shora uvedených bodech v oblasti
sociálně-právní ochrany dětí přechází na obecní úřady
obcí s rozšířenou působností.
K bodům 71, 76
Jedná se o legislativně-technické úpravy v souvislosti se
změnou kompetencí v oblasti sociálně-právní ochrany dětí.
K bodům 2, 82, 98
V textu zákona dochází k upřesnění v tom
smyslu, že se jedná o působnost obecního úřadu, tj. o oblast
státní správy, nikoliv obce v rámci samostatné působnosti.
K bodům 12, 13, 16, 21, 31, 34, 40, 43
V uvedených bodech přechází působnost na obec či popř.
na kraj, tj. do jejich samostatné působnosti.
K bodům 46-50, 55, 60, 61, 85-86 a 93
Vzhledem k tomu, že v konkrétních případech již
nepůjde o zaměstnance okresních úřadů, ale o zaměstnance obcí
s rozšířenou působností zařazených do obecních úřadů,
je třeba tuto změnu promítnout i do textu zákona.
K bodům 70 a 73
Oprávnění, jež původně náleželo přednostovi okresního
úřadu, se přenáší na starostu obce s rozšířenou
působností.
K bodu 94
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů a obcí
s rozšířenou působností a obcí vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů, obecních úřadů
s rozšířenou působností a obecních úřadů.
K bodu 95
Podle dosavadní úpravy jsou ve všech případech pokuty příjmem
státního rozpočtu. V návaznosti na § 7 odst. 1 písm. d) a
§ 8 odst. 1 písm. i) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů, je třeba stanovit, že výnosy
z pokut jsou příjmem rozpočtu kraje, obce, státního
rozpočtu, a to podle toho, který ze subjektů pokutu uložil.
Předkládaný návrh vychází z naléhavé potřeby upravit
zákonem kompetence, výkon, působnost a odpovědnost orgánů
státní správy a samosprávy. Reforma veřejné správy počítá
s ukončením činnosti okresních úřadů ke dni 31.12.2002 a
předkládané návrhy v této souvislosti mají kompetenční
charakter. Smyslem předkládaných návrhů je upravit právní
záruky poskytování zdravotní péče a hygienické služby pro
podmínky, které nastanou ukončením činnosti okresních úřadů
a přenosem jejich kompetencí na orgány krajských úřadů.
K bodu 1 a 2
V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
jsou daná ustanovení pro nadbytečnost rušena.
K bodu 3, 4, 5 a 6
Zákonná úprava vymezuje přesun kompetencí při péči o
zdravotnické pracovníky, působnost zaměstnanců státní správy
na úseku zdravotnictví a rozhodování při výkonu zdravotní péče
z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou
působností.
K bodu 7
Dochází k ujednocení terminologie.
K bodu 8
Jedná se o vymezení přenesené působnosti obcí s rozšířenou
působností vykonávané prostřednictvím obecních úřadů obcí
s rozšířenou působností.
k části
třicáté druhé
Změna zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před
alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších
předpisů
K bodu 1, 2 a 3
Zákonná úprava vymezuje přesun kompetencí, výkonu a působností
při léčebně preventivní péči na subjekty k tomu určené
zákonem.
K bodu 4, 5 a 6
Ujednocuje se terminologie.
K bodu 7
Jedná se o vymezení přenesené působnosti obcí a krajů
vykonávané prostřednictvím obecních a krajských úřadů.
k části
třicáté třetí
Změna zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní
péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění
pozdějších předpisů
K bodu 1 až 3.
Zákonná úprava vymezuje přesun kompetencí orgánu příslušného
k registraci (okresního úřadu, úřadu městské části) na
krajský úřad.
K bodu 4.
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů.
k části
třicáté čtvrté
Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
K bodu 1 až 4
Zákonná úprava vymezuje přesun kompetencí vyhlašovatele
výběrových řízení z okresních úřadů na krajské
úřady, které z hlediska garantů sítě zdravotnických
zařízení a synergického pohledu na spádovost v kraji i mezi
kraji mohou zajistit větší objektivitu pohledu.
K bodu 5
Jedná se o vymezení přenesené působnosti
krajů vykonávané krajskými úřady.
k části
třicáté páté
Změna zákona č.167/1998 Sb., o návykových
látkách a o změně některých dalších zákonů, ve pozdějších
předpisů
K bodu 1 až 13
Zákonná úprava vymezuje přesun kompetencí v režimu péče
o tiskopisy receptů a žádanek s modrým pruhem z okresního
úřadu na krajský úřad, který jakožto nositel výkonu státní
správy v přenesené působnosti je zárukou plnění cílů
protidrogové politiky státu na svém území.
K bodu 14
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů.
K ČÁSTI třicáté
šesté
Změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a
o změně některých souvisejících zákonů
Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a
zákona č. 274/2001 Sb., svěřil výkon státního zdravotního
dozoru na prvním stupni okresnímu hygienikovi, který je zvláštním
orgánem okresního úřadu, a zaměstnancům okresních hygienických
stanic, které jsou zařízeními okresních úřadů. Druhý stupeň
státního zdravotního dozoru svěřil krajskému hygienikovi jako
orgánu státní správy a zaměstnancům krajských hygienických
stanic.
K zákonu č. 258/2000 Sb. přijal Senát Parlamentu ČR
usnesení č. 421 z 30. června 2000, kterým žádá vládu, aby
předložila Parlamentu ČR novelu tohoto zákona, která „státní
správu v ochraně veřejného zdraví včetně státního
zdravotního dozoru svěří do působnosti správních úřadů,
uspořádaných do soustavy řízené Ministerstvem zdravotnictví“.
Předložená novela zákona č. 258/2000 Sb., zpracovaná
v souvislosti s II. fází reformy územní veřejné
správy, respektuje citované usnesení Senátu PČR. Navrhuje se
zřídit dva stupně orgánů státní správy v ochraně
veřejného zdraví, které jsou správními úřady, přičemž
stávajících 70 okresních a městských hygienických stanic se
nahrazuje 14 správními úřady s územními pracovišti
v místech, uvedených v příloze č. 3 návrhu zákona.
Stávajících 14 druhostupňových orgánů státní správy
(krajských hygieniků) nahrazuje Ministerstvo zdravotnictví, v němž
je zřízena Národní hygienická stanice. Tuto formu státní
kontroly řídí Ministerstvo zdravotnictví.
Laboratorní složka hygienických stanic se transformuje do
zdravotních ústavů, které mají postavení příspěvkových
organizací; zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví.
Uvedené řešení dále vytváří soustavu, která nadále
nesměšuje výkon státního zdravotního dozoru a poskytování
placených hygienických služeb ve věcech, které jsou předmětem
jeho výkonu. Placené služby mohou nadále poskytovat pouze
zdravotní ústavy. Tím je odstraněn i dosavadní rys soustavy
státního zdravotního dozoru, který některé výbory Senátu
Parlamentu ČR shledaly v rozporu s právem Evropského
společenství.
K bodům 1 až 15
Zohledňuje se změna postavení hygienických stanic (zařízení
ochrany veřejného zdraví), tj. zdravotnických zařízení,
zabezpečujících dosud státní zdravotní dozor, a transformace
jejich laboratorní části do zdravotních ústavů. V platné
právní úpravě bylo třeba postavení hygienických stanic odlišit
od ostatních zdravotnických zařízení, poskytujících léčebně
preventivní péči. Transformací státního zdravotního dozoru do
soustavy správních úřadů a zdravotních ústavů toto odlišení
navržených zdravotních ústavů od ostatních zdravotnických
zařízení ztrácí odůvodnění. Proto se navrhují změny,
jejichž důsledkem bude, že zdravotní ústavy budou mít na úseku
ochrany veřejného zdraví stejné postavení jako ostatní
zdravotnická zařízení. Proto se zrušují slova „léčebně
preventivní péče“ a vypouští se zvláštní úprava vztahující
se k postavení dosavadních hygienických stanic.
K bodu 16
Státní zdravotní dozor již nebude zabezpečován pověřenými
zaměstnanci hygienických stanic, ale zaměstnanci správních
úřadů. Proto se příslušná část textu nadpisu hlavy páté
dílu 1 zrušuje. Laboratorní část stávajících hygienických
stanice se přeměňuje do soustavy zdravotních ústavů –
státních příspěvkových organizací.
K bodům 17 až 19
Navrhuje se, jak je uvedeno v obecné části, vytvořit na
prvním stupni 14 nových správních úřadů – krajských
hygienických stanic a na druhém stupni Ministerstvo zdravotnictví
se začleněnou Národní hygienickou stanicí.
K bodům 20 až 25
S ohledem na to, že první stupeň státního zdravotního
dozoru již není podřízen okresním úřadům a druhý stupeň
státní kontroly (Ministerstvo zdravotnictví a Národní hygienická
stanice zřízená v Ministerstvu zdravotnictví) má celostátní
působnost, doplňují se některá nová oprávnění Ministerstva
zdravotnictví (body 20. a 24.) a upravuje se text zákona tak, aby
byl v souladu s body 17. a 18. návrhu. Oprávnění
přezkoumávat rozhodnutí krajských hygienických stanic se pak
bodem 27. novely svěřuje Národní hygienické stanici.
K bodu 26
Na druhém stupni státní kontroly, jak je uvedeno v obecné
části a k bodům 17. a 18., se navrhuje zřídit namísto
dosavadních 14 krajských hygieniků a krajských hygienických
stanic jeden správní úřad – Ministerstvo zdravotnictví se
začleněnou Národní hygienickou stanicí. Ta bude mít celostátní
působnost a bude plnit všechny úkoly orgánu státní kontroly
druhého stupně.
Úkol krajských hygienických stanic zajistit očkovací látky na
stanovená očkování se svěřuje Národní hygienické stanici,
která druhostupňovou soustavu nahradila. Tím se zabezpečí
jednotné očkovací látky pro příslušná očkování a ušetří
se finanční prostředky zejména na vypisování výběrových
řízení za strany stávajících 14ti zařízení.
K bodům 27 až 34
V souvislosti se zrušením okresních úřadů se transformuje
první stupeň státního zdravotního dozoru do 14 správních úřadů
– krajských hygienických stanic - s územními pracovišti
uvedenými v příloze č. 3 návrhu novely zákona. Územní
pracoviště zajistí dostupnost služeb ochrany veřejného zdraví
pro občana a zachování stávajícího rozsahu státního
zdravotního dozoru.
K bodu 35
Zrušuje se ustanovení, které předpokládalo, že namísto
prvního stupně státní kontroly může ve věcech přesahujících
okresní význam a dále ve věcech, jejichž posouzení není možné
v okrese zajistit, provést orgán druhého stupně státní
kontroly. Toto ustanovení ztratilo zcela svůj dosavadní význam.
K bodu 36
Zákonem č. 274/2001 Sb. byla do zákona o ochraně veřejného
zdraví doplněna autorizace. Citovanými body novely se vkládá
nadpis nad příslušná ustanovení, a to z důvodu
přehlednosti právní úpravy.
K bodu 37
Text se dává do souladu se změnami v soustavě orgánů
státního zdravotního dozoru.
K bodu 38
Vzhledem k tomu, že podle platné právní úpravy byl okresní
hygienik monokratickým orgánem státní správy, bylo možné ve
speciálních zkrácených řízeních stanovit rozhodování o
námitkách jen ze strany vyššího monokratického orgánu státní
správy (krajského hygienika). Transformace do soustavy správních
úřadů dovoluje řešit takový výjimečný režim způsobem
obvyklým v ostatních právních předpisech, tj. navrhuje se,
aby v těchto případech o námitkách rozhodoval vedoucí
příslušného správního úřadu.
K bodu 39
Koordinace a řízení státní kontroly vyžaduje plánování
kontrolní činnosti a určení priorit v oblasti dozoru nad
úsekem ochrany veřejného zdraví. Návrh odpovídá předpisům
Evropské unie a praxi členských států EU.
K bodům 40 až 43
Text se uvádí do souladu s navrženou soustavou správních
úřadů.
K bodům 44 a 45
Jak je uvedeno v obecné části, laboratorní složka
hygienických stanic (tj. část nezabezpečující státní
zdravotní dozor a THP zaměstnanci) se navrhuje transformovat do
zdravotních ústavů. Zdravotní ústavy by měly postavení
příspěvkových organizací, k nimž zřizovací funkci by
plnilo Ministerstvo zdravotnictví. Vedle toho se o zákon nadále
opírá i zřízení Státního zdravotního ústavu. Ten vznikl v r.
1925 a má dosud postavení organizační složky státu, zřízené
výnosem Ministerstva zdravotnictví. Předloženou úpravou se
s ohledem na charakter úkolů Státního zdravotního ústavu
forma hospodaření mění na příspěvkovou.
Zrušuje se ustanovení (§ 86 platného znění zákona o ochraně
veřejného zdraví), které upravovalo postavení hygienických
stanic jako organizací, zabezpečujících kontrolu a tím i
podklady pro rozhodování ve výkonu státního zdravotního dozoru.
Uvedený princip výkonu státní kontroly, vycházející ze
zakotvení soustavy monokratických orgánů státní správy
(okresních a krajských hygieniků), které nemohou samy zabezpečit
výkon státní kontroly a proto se její faktický výkon svěřuje
zaměstnancům organizací, stojících mimo tuto soustavu orgánů
státní správy (hygienickým stanicím), byl shledán Senátem PČR
jako neústavní a je proto, v souladu s jeho usnesením č.
421, ze zákona návrhem novely odstraněn. Jak je uvedeno výše,
soustava hygieniků a hygienických stanic, které jsou dosud
zdravotnickými zařízeními, je nahrazena soustavou správních
úřadů, zabezpečujících státní zdravotní dozor, a zdravotními
ústavy v postavení příspěvkových organizací. Tyto příspěvkové
organizace plní úkoly podle bodu 45. návrhu novely, zejména
zabezpečují vyšetření a měření složek životních a
pracovních podmínek, výrobků, biologického materiálu a
provádění biologických expozičních testů pro účely výkonu
státního zdravotního dozoru, monitoring vztahů zdravotního stavu
obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a
pracovních podmínek, zdravotní výchovu, očkování do zahraničí.
K bodu 46
S ohledem na změnu soustavy orgánů státního zdravotního
dozoru se ruší ustanovení, které zakládala speciální kontrolní
oprávnění zaměstnanců hygienických stanic. Inspekční
pracovníci státního zdravotního dozoru budou nadále postupovat
podle obecných právních předpisů, tj. zejména zákona o státní
kontrole (č. 552/1991 Sb.), pokud zákon č. 258/2000 Sb. nestanoví
jinak.
K bodům 47 až 51
Text dotčených ustanovení se dává do souladu se změnou
soustavy orgánů a zařízení státního zdravotního dozoru na
soustavu správních úřadů.
K bodu 52
S ohledem na to, že se odděluje složka vykonávající
státní zdravotní dozor včetně THP pracovníků od laboratorní
složky hygienických stanic, přičemž uvedená terénní složka
se převádí do správních úřadů a laboratorní složka do
příspěvkových organizací – zdravotních ústavů, upravuje se
oprávnění inspekčního zaměstnance, přizvat k výkonu
státního zdravotního dozoru odborníka, například laboranta,
k jehož profesi patří zajistit dodržení správného postupu
při odběru vzorku či měření. Tito odborníci mohou podle
navrhovaného ustanovení vstupovat do budov, odebírat vzorky apod.;
nemohou však přijímat opatření, vyhrazená pouze správnímu
úřadu.
K bodu 53
Státní zdravotní dozor byl dosud zajišťován zdravotnickými
zařízeními, jejichž pracovníci museli podle zrušeného
ustanovení § 88 odst. 5 mít odbornou způsobilost pro práci ve
zdravotnictví. Navrhuje se, aby i nadále pouze pracovníci
s takovou odbornou způsobilostí vykonávali úkony, uvedené v
§ 88a. Pokud bude přijat zákon o státní službě, budou tito
zaměstnanci povinni splňovat i odbornou způsobilost podle tohoto
zákona, budou-li zařazeni do kategorie zaměstnanců státu.
Ostatní osoby, nevykonávající úkony uvedené v § 88a, musí do
přijetí zákona o státní službě splňovat odbornou způsobilost
podle požadavků zaměstnavatele.
K bodům 54 až 56
Úpravy textu odpovídají navrženým změnám, uvedeným shora.
K bodu 57
Ruší se ustanovení, které stanoví, že i v oboru
Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany mají zaměstnanci
hygienických stanic či obdobných organizací nebo složek
specifická kontrolní oprávnění, neboť se ve smyslu usnesení
Senátu PČR a návrhu novely se nadále nepřipouští přenos
výkonu státní kontroly na organizace, stojící mimo soustavu
orgánů ochrany veřejného zdraví, jejichž zaměstnanci nemají
zvýšené povinnosti pracovníků státní správy, upravené
zákoníkem práce a nejsou vázáni zákonem o státní kontrole.
S ohledem na to, že se nepředpokládá v této oblasti ze
strany MV či MO zakládání nových příspěvkových organizací
či organizačních složek státu, nestanoví se v tomto smyslu
ani oprávnění pro uvedené ústřední správní úřady. I MV či
MO může uvedenou zásadní změnu ve výkonu státního zdravotního
dozoru řešit s využitím § 88 odst. 5 návrhu, který připouští,
aby se výkonu státního zdravotního dozoru účastnili odborníci,
kteří nejsou zaměstnanci dozorového správního úřadu.
K bodům 58 až 63
Text se uvádí do souladu se změnami provedenými podle výše
uvedených bodů.
K bodům 64 a 65
Novela zákona vytváří soustavu, v níž správní úřady
nebudou nadále poskytovat placené služby tak, jako to činí
stávající hygienické stanice, mající postavení
zdravotnických zařízení. Stejně tak nebudou správní úřady
vykonávat zdravotnické úkony jako je např. očkování. V tomto
smyslu se upravuje i
č. 1, která stanoví, která
zdravotnická zařízení mohou provádět očkování do zahraničí.
K bodu 66
Obecně se stanoví, že pokud ve zvláštním zákoně bude i po
datu 1. ledna 2003 uveden pojem „okresní či krajský hygienik“,
bude nahrazen nově zaváděným pojmem „krajská hygienická
stanice“.
K bodu 67
V platném právním předpise dosud není upraven výčet a
územní působnost obcí s rozšířenou působností, po
přechodnou dobu se však předpokládá zachování vymezení
okresů. Správní obvody krajských hygienických stanic se tedy
stanoví ve vazbě na území okresů. Nenavrhuje se vymezení podle
území krajů, neboť každá jejich změna by automaticky vedla ke
snížení nebo zvýšení počtu hygienických stanic, jejichž
event. zřízení je finančně velmi náročné. S ohledem na
vytvoření územních pracovišť hygienických stanic by takové
dodatečné zřízení bylo i odborně nadbytečné.
K bodu 68
Doplňuje se nová
č. 3, která stanoví obce, popřípadě
okresy, v nichž budou mít krajské hygienické stanice –
správní úřady – svá územní pracoviště. Státní správu na
úseku ochrany veřejného zdraví je třeba považovat za službu
občanovi a návrhem se zachovává dosavadní dostupnost těchto
služeb, což je podstatné zejména v oblasti prevence
infekčních onemocnění. Územní pracoviště řeší i zachování
dosavadního rozsahu státního zdravotního dozoru, který by se
úplným zrušením okresních hygienických stanic, významně
zúžil.
K čáSTI
třicáté sedmé
Změna zákona č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
pozdějších předpisů
Od okresního úřadu se podle stávající právní úpravy
nepožaduje, aby vykonával správu zajištěného majetku (ta do
jeho působnosti ani podle zákona č. 219/2000 Sb. nepatří), ale
vyžaduje se od něj jen plnění určité oznamovací povinnosti. V
souvislosti s chystaným zrušením okresních úřadů přichází v
úvahu, že dosavadní působnost okresního úřadu přejde na
finanční prokuraturu.
Ve shora uvedených bodech dochází k přenosu působností
z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou
působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností
bude poskytovat pronajímateli doporučení k uzavření zákonem
vymezených smluv o nájmu bytu v případě, že daný byt byl
pořízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zřízení
přispěl.
K bodu 3
Jedná se o vymezení přenesené působnosti obce s rozšířenou
působností, jež je vykonávána obecním úřadem obce
s rozšířenou působností.
Nově se stanoví, kdo je oprávněn podat návrh na zrušení
jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení
podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky. Nově se
do výčtu oprávněných zařazuje i věcně příslušný ministr,
který je oprávněn podat návrh v případě nařízení kraje
a hlavního města Prahy. K podání návrhu se dále zmocňuje
i zastupitelstvo obce, a to v případě, že se jedná o obecně
závaznou vyhlášku či nařízení kraje a ředitele krajského
úřadu.
K bodu 2
V souvislosti se zrušením okresních úřadů bylo třeba ze
zákona zrušit i ustanovení, jež opravňovalo přednostu okresního
úřadu podat návrh v případě právního předpisu či jeho
jednotlivých ustanovení obce.
Nově se stanoví, před kterým orgánem lze uzavřít manželství
a vymezuje se příslušnost matričního úřadu k povolení
uzavření manželství.
K bodu 2
S ohledem na navrhované zrušení okresních úřadů se
působnost ve věci povolení uzavření manželství zástupcem
přenáší z okresních úřadů na obecní úřady obcí
s rozšířenou působností, na krajské úřady a na
magistráty měst Brno, Ostrava a Plzeň.
K bodu 3
Zužují se případy neexistence manželství.
K bodu 4
Jedná se o vymezení přenesené působnosti
obce s rozšířenou působností a kraje vykonávané
prostřednictvím obecního úřadu s rozšířenou působností a
kraje.
K čl. II
Nově jsou řešeny případy, kdy došlo k uzavření
manželství, aniž by však byly dodrženy zákonné podmínky.
Na krajský úřad přejde dosavadní působnost okresního úřadu
v oblasti sociálně právní ochrany dětí.
K bodu 2 a 3
S ohledem na zrušení okresních úřadů k 1. 1. 2003
zanikají i funkce s těmito úřady spojené. Podstatná část
kompetencí okresních úřadů se přenáší na krajské úřady a
v rámci této skutečnosti úkoly přednosty okresního úřadu
přecházejí na ředitele krajského úřadu. To je nutné
promítnout i do ustanovení občanského soudního řádu, které
řeší soudní přezkum rozhodnutí přednosty okresního úřadu o
zániku mandátu člena zastupitelstva obce. Stanoví se působnost i
pověřeného obecního úřadu.
K bodu 4, 5, 6, 8, 9
Stanoví se působnosti kraji, jakož i obci s pověřeným
obecním úřadem.
K bodu 7
Přenos správní působnosti z okresních úřadů se dotkl
všech oblastí státní správy - tedy i práva volebního.
Přenos volebních kompetencí okresních úřadů (zejména jeho
rozhodovací pravomoci) se promítá i do ustanovení o soudním
přezkumu těchto rozhodnutí - v tomto ustanovení konkrétně
rozhodnutí o registraci kandidátní listiny pro volby do Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky. Povinnost registrovat
kandidátní listiny ponesou krajské úřady stanovené zákonem o
volbách do Parlamentu České republiky.
K bodu 10 a 11
Určitá působnost se svěřuje i obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností.
K bodu 12
Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje a obce
s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou
působností vykonávané krajskými úřady, pověřenými obecními
úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností.
Potřebu novelizovat archivní zákon vyvolala reforma územní
veřejné správy, především ukončení činnosti okresních
úřadů, které jsou zřizovateli státních okresních archivů.
Také postavení Státního ústředního archivu v Praze a státních
oblastních archivů jako ústavů Ministerstva vnitra neodpovídá
současnému právnímu řádu a proklamovaným cílům reformy
veřejné správy, proto se navrhuje vyčlenit je jako samostatné
správní úřady.
Archivnictví je specifickým oborem státní správy a správa
státních archiválií je doménou státu, kterou nelze nahradit
výkonem státní správy v přenesené působnosti orgány územní
samosprávy. Proto se nenavrhuje přenos působnosti na kraje nebo na
obce s obecním úřadem s rozšířenou působností.
K bodu 1
Navrhuje se doplnit kraje mezi vyjmenované subjekty, které jsou
původci písemností a archiválií, a na které se vztahují
povinnosti dané zákonem o archivnictví.
K bodu 2
Navrhuje se, s ohledem na související ustanovení zákona a
působnost státu mj. ve vztahu k ochraně archiválií, zrušit
povinnost různých subjektů vynakládat vlastní náklady na
odevzdávání (odvoz) archiválií do státních archivů a archivů
měst.
K bodu 3
V souvislosti s působností Ministerstva vnitra je nezbytné
mezi subjekty, s nimiž spolupracuje na úseku racionalizace
administrativních prací apod., doplnit i kraje.
K bodu 4
Vzhledem k novým navrhovaným ustanovením charakterizujících
postavení a působnost Státního ústředního archivu v Praze
a státních oblastních archivů již nikoliv jako ústavy
(ministerstva vnitra), bylo toto označení vypuštěno i z ostatních
ustanovení zákona o archivnictví ( viz bod 10. a 11. návrhu změny
zákona o archivnictví).
K bodu 5
Navrhuje se transformovat Státní ústřední archiv v Praze ve
správní úřad, v organizační složku státu a samostatnou účetní
jednotku.
K bodu 6
Navrhuje se transformovat státní oblastní archivy ve správní
úřady, organizační složky státu a samostatné účetní
jednotky.
K bodu 7
Vymezuje se územní působnost státních oblastních archivů
územními obvody krajů, neboť v dosavadním zákoně není
vymezena a v souvislosti se vznikem samosprávných krajů se mění.
Ustanovením se nahrazuje dosavadní odst. 3, který v souvislosti se
změněným postavením státních okresních archivů pozbývá
platnosti.
K bodu 8
V § 18 je odstavec 4 zrušen z důvodu jeho rozporu s čl. 79
odst. 1 Ústavy ČR.
K bodu 9
V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů se
navrhuje, aby se státní okresní archivy, které jsou odbornými
zařízeními okresních úřadů, staly vnitřními organizačními
jednotkami (součástmi) jednotlivých státních oblastních
archivů. Přiřazení konkrétních státních okresních archivů
k jednotlivým státním oblastním archivům odpovídá územní
působnosti státních oblastních archivů a jejich dosavadnímu
metodickému řízení a přímé odborné spolupráci se státními
okresními archivy.
K bodu 10
Navrhovaná úprava ve vztahu k archivu hl. m. Prahy je
odůvodněna v bodu 4 a nové označení - organizační složka
- vychází ze zákona o hl. m. Praze.
K bodu 11
Navrhovaná úprava ve vztahu k archivům měst je odůvodněna
v bodu 4 a vychází z terminologie zákona o obcích.
K bodu 12
Obdobně jako v bodu 1. byl kraj doplněn mezi vyjmenované
subjekty, na které se vztahuje ustanovení o sankcích
K bodu 13
Pravomoc ukládat sankce za porušení zákona se přenáší z
okresních úřadů na státní oblastní archivy. Název
"Magistrátní úřad hlavního města Prahy" se mění na
"Magistrát hlavního města Prahy" podle dikce zákona č.
131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č.
145/2001 Sb.
K bodu 14
Úprava jako v bodu 13. - týká se změny subjektů a
názvosloví i ve vztahu k výnosům z pokut.
K bodu 15
Navrhuje se doplnit nový odstavec, který stanoví působnost
Magistrátu hl. m. Prahy v souvislosti s ukládáním
sankcí podle tohoto zákona jako výkon přenesené působnosti hl.
m. Prahy.
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
pozdějších předpisů vytváří podmínky pro účinnou ochranu
života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování
pomoci při živelných pohromách a jiných mimořádných
událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních
úřadů, právnických a fyzických osob. Citovaný zákon upravuje
postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na
úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinnosti jednotek
požární ochrany.
K zpracování návrhu změny zákona č. 133/1985 Sb., o požární
ochraně, ve znění pozdějších předpisů, bylo nutno přistoupit
v souvislosti s realizací II. etapy reformy územní
veřejné správy, kdy dochází k přenosu působností
z okresních úřadů na kraje a vybrané obecní (městské)
úřady. Na úseku požární ochrany přinesl v tomto směru
zásadní změnu zákon č.237/2000 Sb., který nabyl účinnosti
dnem 1. ledna 2001. Na základě této novely zákona č. 133/1985
Sb. nespočívá již výkon státní správy na úseku požární
ochrany na okresních úřadech, ale na hasičských záchranných
sborech krajů. Pokud v některých ustanoveních platné právní
úpravy zůstaly pojmy „okresní úřad“ a „přednosta
okresního úřadu“ budou se navrhovat ke zrušení. V této
souvislosti bude třeba doplnit ustanovení § 27 odst. 1 písm. c)
zákona, které zmocňuje radu kraje k tomu, aby vydávala
nařízením požární poplachový plán kraje, podmínky
k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami
požární ochrany, podmínky k zabezpečení zdrojů vody
k hašení požárů, ještě o určení zdrojů vody pro hašení
požárů.
K bodu 17
Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje a obce
vykonávané prostřednictvím krajského nebo obecního úřadu.
K části
čtyřicáté sedmé
Změna zákona č. 94/1990 Sb., o působnosti
národních výborů při provádění některých ustanovení zákona
o právu shromažďovacím a zákona o civilní službě, ve znění
zákona č. 132/2000 Sb.
K bodu 1 až 4
Působnost ve věcech práva shromažďovacího přechází
z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou
působností. Ustanovení § 1 je třeba pro zastaralost upravit.
K bodu 5
Jedná se o vymezení přenesené působnosti obcí s rozšířenou
působností vykonávané prostřednictvím obecních úřadů s
rozšířenou působností.
V návaznosti na ukončení činnosti okresních úřadů
dochází v zákoně bez náhrady k vypuštění
ustanovení, jež se týkala okresních úřadů.
K bodu 3
Do § 47b přestupkového zákona se přesouvá dosavadní
ustanovení zákona o obcích.
K bodu 5 až 8, 10
Ustanovení § 52 a 53 zákona o přestupcích upravuje působnost
subjektů jako správních orgánů, které přicházejí v úvahu
k projednávání přestupků.Kromě toho je v těchto
ustanoveních zajištěno náhradní vyřizování přestupkové
agendy, která až dosud byla svěřena okresním úřadům. To se
týká rovněž subsidiární příslušnosti zanikajících
okresních úřadů. Jde o speciální ustanovení, které je
potřebné se zřetelem na změnu soustavy územních správních
orgánů novelizovat.
K bodu 13
Daná působnost přechází z okresního úřadu do působnosti
krajského úřadu.
K bodu 15
Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje a příslušné
obce vykonávané krajskými úřady, pověřenými obecními úřady
a obecními úřady s rozšířenou působností.
S ohledem na předpokládané ukončení činnosti okresních
úřadů je nutno kompetence přednosty okresního úřadu v oblasti
pozastavování platnosti osvědčení převést na subjekty, které
jsou oprávněny předmětnou listinu, v souladu s platnou
právní úpravou, vydat, resp. odejmout.
K bodu 6
Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje vykonávané
krajskými úřady.
Ustanovení se ruší v souvislosti se zánikem okresních
úřadů.
K bodu 4 a 5
Rada obce vyhlášení místního referenda oznámí příslušnému
krajskému úřadu jako orgánu, který zabezpečuje i další
úkoly týkající se místního referenda, které do doby zrušení
okresních úřadů přísluší tomuto úřadu. Ze stejného důvodu
se krajskému úřadu oznamuje i usnesení krajského soudu
týkající se stížnosti na platnost hlasování.
K bodu 6
O pozastavení výkonu místního referenda obecní radou nebo
zastupitelstvem obce, musí tyto samosprávné orgány neprodleně
vyrozumět krajský úřad. Krajský úřad musí být o této
skutečnosti informován tak, aby pokud není zjednána náprava
orgány obce, tedy zastupitelstvem obce nebo radou obce, nápravu
zjednal sám.
K bodu 7
Navrhuje se zrušení ustanovení pro nadbytečnost. Jestliže dojde
k neoprávněnému pozastavení výkonu místního referenda
krajským úřadem, může se orgán obce jako samosprávný orgán
se svou stížností obrátit přímo na Ústavní soud, který dle
Čl. 87 odst. 1 písm. a) zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České
republiky, v platném znění, rozhoduje o ústavní
stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu
státu.
K bodu 8
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů.
k části
padesáté první
Změna zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a
pozbývání státního občanství České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
K bodu 1 a 2
Podle dosavadní právní úpravy odstavce 4 se činilo prohlášení
u okresního úřadu, v hlavním městě Praze u obvodního
úřadu. Návrh novely předpokládá, že by k přijetí
prohlášení o volbě byl příslušný obecní úřad obce
s rozšířenou působností, přičemž v hlavním městě
Praze by tento úsek jako dosud zajišťovaly jednotlivé úřady
městských částí a v územně členěných statutárních
městech úřady městských obvodů nebo městských částí.
K bodu 3
Změna odstavce 4 reaguje na zánik okresních úřadů a určuje,
před kterým pracovníkem příslušného úřadu se bude skládat
státoobčanský slib.
K bodu 4-7
Prohlášení o nabytí státního občanství České republiky
bude činěno před nově příslušným úřadem.
K bodu 8
V odstavci 2 je použita nově zavedená legislativní zkratka,
zahrnující všechny úřady uvedené v § 6 odst. 7 návrhu.
Namísto dosavadního názvu „Obvodní úřad v Praze 1“ je
již uveden název nový- „Úřad městské části Praha 1“.
K bodu 9-12
I v tomto ustanovení je zavedena nová legislativní zkratka,
zahrnující všechny úřady uvedené v § 6 odst. 7 návrhu a nový
název „Úřad městské části Praha 1“. Dále se považuje za
nezbytné, aby kromě obecních úřadů s rozšířenou působností,
které povedou evidenci osob, které v jejich územním obvodu
nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky, vedly
evidenci pro své území i krajské úřady. Tato potřeba je
opodstatněna tím, že by se krajské úřady staly odvolacím
orgánem ve správním řízení vedeném v prvním stupni u
obecního úřadu s rozšířenou působností a bylo by tak nanejvýš
vhodné, aby měl krajský úřad jako druhá instance přímý
přístup k vlastní evidenci svého územního obvodu.
K bodu 13 – 14
Toto ustanovení také obsahuje nově zavedenou legislativní zkratku
pro úřady podle § 6 odst. 7 návrhu.
K bodu 15
Jedná se o vymezení přenesené působnosti příslušných
orgánů.
K části
padesáté druhé
Změna zákona č. 41/1993 Sb., o ověřování
shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti
podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení
orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších
předpisů
K bodu 1
S ohledem na navrhované zrušení okresních úřadů k
1.1.2003 se úkoly spojené s ověřováním kopií listin,
pravosti podpisů a vydávání potvrzení přenášejí z okresních
úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
krajské úřady a magistráty hlavního města Prahy, Brna, Ostravy
a Plzně.
K bodu 2
Nově se přenáší působnost při pověřování k ověřování
u úřadů, které nevedou matriku, a to na obecní úřady obcí
s rozšířenou působností, magistráty měst Brno, Ostrava a
Plzeň, magistrát hlavního města Prahy a úřady městských částí
a městských obvodů.
K bodu 3
Změna odstavce 3 reaguje na přenos působnosti vidimace a
legalizace z okresních úřadů na určené orgány.
K bodu 4
V souvislosti s navrhovaným zrušením okresních úřadů k
1.1.2003 se působnost na úseku vydávání potvrzení
rozšiřuje na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
Stanoví se nové znění poznámek pod čarou z důvodu nové
právní úpravy na úseku obecního a krajského zřízení.
K bodu 5
Jedná se vymezení přenesené působnosti příslušných orgánů.
K bodu 6
V souvislosti s platnou a navrhovanou právní úpravou se upravuje
vzor záhlaví ověřovací knihy.
k části
padesáté třetí
Změna zákona č. zákona č. 247/1995 Sb., o
volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
K bodu 1
Působnost okresního úřadu v jeho
správním obvodu končí ke dni 31. 12. 2002 (tj. okresní
úřady k tomuto dni zanikají) podle zákona č. 147/2000 Sb.,
o okresních úřadech.
Působnost okresního úřadu v sídle kraje se z uvedeného
důvodu při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky přenáší na krajské úřady a působnost okresních
úřadů v sídle volebního obvodu při volbách do Senátu
Parlamentu České republiky se přenáší na pověřený obecní
úřad v sídle volebního obvodu. 81 volebních obvodů, kde se
volí senátoři bude více odpovídat územně pověřeným obecním
úřadům. Navíc je třeba vzít v úvahu to, že hranice
volebních obvodů nerespektují současně vymezené hranice krajů.
Naopak hranice volebních krajů respektují současně vymezené
hranice vyšších územně samosprávných celků.
Novým volebním orgánem se tedy stává krajský úřad, v hlavním
městě Praze Magistrát hlavního města Prahy, který úkoly
okresního úřadu na úseku voleb částečně přebírá.
K bodu 2
Vzhledem k shora uvedenému zániku
okresních úřadů se okresní úřad v sídle volebního
obvodu vypouští z taxativního výčtu volebních orgánů
v zákoně o volbách do Parlamentu České republiky.
Kompetence tohoto orgánu se přenáší na pověřený obecní úřad
v sídle volebního obvodu.
K bodu 3
V souvislosti se zrušením okresních úřadů, se
okresní úřad vypouští z taxativního výčtu volebních
orgánů v zákoně o volbách do Parlamentu České republiky.
K bodu 4
Ustanovení reaguje na ukončení působnosti
okresního úřadu v jeho správním obvodu a nutnost přenosu
působnosti na jiný správní orgán (viz bod 1).
K bodu 5
V důsledku nového uspořádání hlavního
města Prahy a z toho důvodu požadavku na jednoznačné
řešení otázky ověřování způsobilosti zaměstnanců městských
částí při výkonu volební agendy, je nutné legislativně
upravit ověření odborné způsobilosti na úseku voleb
pro zaměstnance volebních orgánů na území hlavního města
Prahy při volbách do Parlamentu České republiky. Zároveň se
jednoznačně stanovuje, že vykonání zkoušky ověřující
znalosti zaměstnance zařazeného do Magistrátu a městských částí
nahrazuje podle zákona o hlavním městě Praze podmínku splnění
zvláštní odborné způsobilosti nezbytné pro výkon některých
činností.
K bodům 6 - 11, 14 – 16.
Ustanovení reagují na ukončení působnosti okresního úřadu v
jeho správním obvodu a nutnost přenosu působnosti na jiný
správní orgán (viz bod 1). Pokud jde o volby do Poslanecké
sněmovny jedná se o krajský úřad, pro volby do Senátu jde o
pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu.
K bodu 12
Ustanovení reaguje na skutečnost, že
zaměstnanci kraje zařazeném do krajského úřadu vydává
osvědčení o ověření způsobilosti na úseku voleb Ministerstvo
vnitra podle zákona č. . . ./2001 Sb., o volbách do
zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
K bodu 13
Konkrétní kompetence dané zákonem o volbách do Parlamentu České
republiky okresnímu úřadu jako volebnímu orgánu je třeba
v důsledku zániku okresních úřadů převést na jiný
volební orgán. Pokud jde o řešení stížností na organizačně
technické zabezpečení voleb na úrovni obce, kontrolu průběhu
hlasování ve volebních místnostech a spolupráci s Českým
statistickým úřadem na zajištění potřebných technických
zařízení a pracovních sil pro pracoviště vytvářená
u pověřených obecních úřadů, může být tímto orgánem
při neexistenci okresních úřadů pouze krajský úřad. Rovněž
působnost k ukládání pokut podle zákona o volbách do
Parlamentu České republiky se jeví, s ohledem na závažnost
celé problematiky - porušení zákazu publikace předvolebních
průzkumů a výši ukládaných sankcí, dosahujících u
právnických osob až 500 000 Kč, nezbytné svěřit krajskému
úřadu. Výše uvedené úkony krajského úřadu může činit
pouze zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který má
osvědčení podle zvláštního právního předpisu, kterým je
zákon č. . . ./2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o
změně některých zákonů.
K bodu 17
V souvislosti se zrušením okresních
úřadů, se okresní úřad vypouští z taxativního výčtu
volebních orgánů v zákoně o volbách do Parlamentu České
republiky.
K bodům 18 a 19
Konkrétní kompetence dané zákonem o volbách do Parlamentu České
republiky okresnímu úřadu je třeba v důsledku zániku
okresních úřadů převést na jiný volební orgán, tj. zde na
pověřený obecní úřad, pro který bude provádění kontroly
v místnostech, kde probíhá hlasování dostupnější.
S tím souvisí i přesun kompetencí zaměstnance okresního
úřadu na zaměstnance obce zařazeného do pověřeného obecního
úřadu, s tím, že může jít pouze o zaměstnance
s potřebnou kvalifikací, získanou podle zákona o volbách do
zastupitelstev krajů.
K bodům 20 – 21
Ustanovení reagují na ukončení působnosti okresního úřadu v
jeho správním obvodu a nutnost přenosu působnosti
k projednávání přestupků a jiných správních deliktů na
jiný správní orgán, v daném případě na krajský úřad
(viz bod 17).
K bodům 22 – 25
Navrhuje se v souvislosti s přesunem kompetencí
z okresního úřadu na jiné volební orgány informovat
v případě přerušení hlasování jak úřady příslušné
ke zjišťování konečných výsledků voleb, tak i krajský úřad
a příslušný pověřený obecní úřad (vykonávají kontrolu,
mají právo být přítomni v místnosti, kde se sčítají
hlasy).
K bodům 26 – 42
Ustanovení vztahující se k úpravě režimu voleb do
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky reagují na
ukončení působnosti okresního úřadu v jeho správním obvodu
a nutnost přenosu působnosti na jiný správní orgán (viz
bod 1). V případě voleb do Poslanecké sněmovny je
tímto orgánem krajský úřad v sídle volebního kraje tak,
jak bude vymezen novelou zákona o volbách do Parlamentu, navazující
na nález Ústavního soudu.
K bodu 43
Navrhuje se aby hlasovací lístky zasílal nově příslušný
krajský úřad starostům prostřednictvím pověřených obecních
úřadů, které mohou distribuci ve svých územních obvodech
zajistit namísto okresních úřadů.
V důsledku zániku okresních úřadů zanikají i funkce
v jeho rámci – proto je nutné i úkoly dané přednostům
okresních úřadů přenést na jiný orgán, v případě
garance rozeslání hlasovacích lístků voličům na ředitele
krajského úřadu. Pojem „ředitel krajského úřadu“
je legislativní zkratkou, která zahrnuje i ředitele
Magistrátu hlavního města Prahy.
K bodům 44 a 45
Ustanovení reagují na ukončení působnosti okresního úřadu v
jeho správním obvodu a nutnost přenosu působnosti na krajský
úřad (viz body 26 - 42).
K bodu 46
Ustanovení reaguje na ukončení působnosti okresního úřadu v
jeho správním obvodu a přenos působnosti na krajský a
pověřený obecní úřad.
K bodům 47, 48 a 50
Ustanovení reagují na ukončení působnosti okresního úřadu v
jeho správním obvodu a přenos působnosti na krajský úřad
(viz bod 1).
K bodu 49
V důsledku zániku okresních úřadů kompetence zde uvedené
přecházejí z přednosty okresního úřadu v sídle
kraje na ředitele krajského úřadu a úkoly zaměstnance okresního
úřadu v sídle kraje na zaměstnance kraje zařazeného do
krajského úřadu.
K bodům 51 – 72
Ustanovení vztahující se k úpravě režimu voleb do Senátu
Parlamentu České republiky reagují na ukončení působnosti
okresního úřadu v jeho správním obvodu a nutnost přenosu
působnosti na jiný správní orgán (viz bod 1). V případě
voleb do Senátu je tímto orgánem pověřený obecní úřad
v sídle volebního obvodu.
K bodu 73
V důsledku zániku okresních úřadů kompetence zde uvedené
přecházejí z přednosty okresního úřadu v sídle
volebního obvodu na starostu pověřeného obecního úřadu v sídle
volebního obvodu a úkoly zaměstnance okresního úřadu v sídle
volebního obvodu na zaměstnance obce zařazeného do
pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu.
K bodům 74 – 76
Ustanovení reagují na ukončení působnosti okresního úřadu v
jeho správním obvodu a přenos působnosti na pověřený
obecní úřad v sídle volebního obvodu (viz bod 1).
K bodu 77
Ustanovení reaguje na ukončení působnosti
okresního úřadu v sídle volebního obvodu a nutnost
přenosu působnosti na pověřený obecní úřad v sídle
volebního obvodu (viz bod 1).
K bodu 78
Volby do Parlamentu České republiky jsou
výkonem státní správy, proto i výdaje spojené s těmito
volbami musí být hrazeny ze státního rozpočtu.
K bodu 80
Jedná se o vymezení přenesené působnosti
krajů a obcí vykonávané krajskými úřady a pověřenými
obecními úřady.
K bodům 79, 81– 83
Ustanovení reagují na ukončení působnosti okresního úřadu v
jeho správním obvodu a přenos působnosti v případě
voleb do Poslanecké sněmovny na krajský úřad v případě
voleb do Senátu na pověřený obecní úřad v sídle
volebního obvodu (viz bod 1).
K bodu 84
Ustanovení řeší otázku zastupitelnosti
ředitele krajského úřadu v případě jeho nepřítomnosti
při plnění úkolů podle zákona o volbách do Parlamentu České
republiky.
K bodu 85
Garantováním splnění úkolů, které zákon o
volbách do Parlamentu České republiky ukládá starostovi, byl
dosud pověřen přednosta okresního úřadu, v rámci shora
uvedeného tato povinnost přechází na ředitele krajského úřadu.
K bodu 86
Jedná se o vymezení přenesené působnosti
kraje a obce s pověřeným obecním úřadem, jež vykonávají
krajské úřady a pověřené obecní úřady.
k části
padesáté čtvrté
Změna zákona č. 288/1995 Sb., o střelných
zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění
pozdějších předpisů
Současná právní úprava ukládá okresním úřadům povinnost
hlásit okresnímu ředitelství policie každý případ odebrání
loveckého lístku nebo ukončení jeho platnosti. V rámci II.
fáze reformy územní veřejné správy, kdy dochází k ukončení
činnosti okresních úřadů, je třeba převést shora uvedené
působnost na jiný subjekt.
K bodu 1
Navrhovaná změna zajišťuje plnění úkolů vyplývajících ze
zákona o střelných zbraní i po zrušení okresních úřadů.
Daná povinnost přejde na obecní úřady obcí s rozšířenou
působností.
K bodu 2
Jedná se o vymezení přenesené působnosti obce s rozšířenou
působností vykonávanou obecním úřadem obce s rozšířenou
působností.
k části
padesáté páté
Změna zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně
utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů
K bodu 1
V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
jsou nahrazeny tyto úřady krajskými úřady.
K bodu 2
Jedná se o vymezení výkonu přenesené působnosti.
k části
padesáté šesté
Změna zákona č. 193/1999 Sb., o státním
občanství některých bývalých československých občanů
K bodu 1 a 2
V ustanovení odstavce 1 je přenesena působnost k přijetí
prohlášení z okresních úřadů na obecní úřady obcí
s rozšířenou působností, přičemž v hlavním městě
Praze by tento úsek zajišťovaly jednotlivé úřady městských
částí a v územně členěných statutárních městech úřady
městských obvodů nebo městských částí.
K bodu 3
Jedná se o vymezení přenesené působnosti příslušných orgánů
územních samosprávných celků.
S ukončením činnosti okresních úřadů přechází jejich
povinnost ze shora uvedeného zákona nově na krajské úřady.
Krajské úřady tak budou povinny umožnit žádajícímu během
úředních hodin nahlídnout do Sbírky zákonů či do Sbírky
mezinárodních smluv.
Současně platné znění § 89 odst. 2 svěřuje z hlediska
právní ochrany nezletilých cizinců nacházejících se na území
ČR bez doprovodu zákonného zástupce nezastupitelné povinnosti
okresním úřadům, které je potřeba zachovat i po ukončení
činnosti okresních úřadů. Jedná se o soudem svěřený výkon
funkce opatrovníka příslušnému orgánu péče o dítě a rodinu
okresního úřadu. Po zániku okresních úřadů by tato funkce
měla přejít na obecní úřady obcí s rozšířenou
působností.
K bodu 2.
Jedná se o upřesnění, v rámci jaké působnosti obce je
vykonávána daná činnost.
Návrh novely
zákona se předkládá v rámci probíhající II. fáze
reformy územní veřejné správy, v jejímž důsledku by mělo
dojít k 31. prosinci 2002 ke zrušení okresních úřadů.
Navrhovaná
novela předpokládá přenesení výkonu státní správy na úseku
občanských průkazů z okresních úřadů na obecní úřady
obcí s rozšířenou působností, což se jeví pro občany
z hlediska dostupnosti jako optimální řešení, na rozdíl od
přenesení působnosti této problematiky na krajský úřad.
Krajskému úřadu
bude svěřen výkon státní správy na úseku občanských průkazů
pouze jako odvolacímu správnímu orgánu proti rozhodnutí obecních
úřadů obcí s rozšířenou působností. Současně se navrhuje
rozšířit povinnost mlčenlivosti i na zaměstnance krajských
úřadů.
Navrhuje se
zrušení § 4 odst. 2 zákona o občanských průkazech, které řeší
působnost úřadu pro vydání občanského průkazu po úředním
zrušení místa trvalého pobytu. Provedenou úpravou se zajistí
soulad s ustanovením § 10 odst. 5 zákona o evidenci obyvatel.
Občané, kterým byl úředně trvalý pobyt zrušen, budou žádat
o vydání občanského průkazu podle místa trvalého pobytu podle
uvedeného ustanovení. Toto řešení také odpovídá možnostem
informačního systému evidence obyvatel, protože údaje o občanovi
jsou vedeny pouze na tom úřadu, v jehož obvodu došlo ke
zrušení trvalého pobytu.
V souvislosti
s přenesením působnosti na obecní úřady obcí s rozšířenou
působností se navrhuje vypustit část věty § 11 odst. 2 zákona
o občanských průkazech, pro nadbytečnost, neboť Magistrát města
Brna plní podle zákona působnost okresního úřadu, která
v souvislosti s reformou přejde na obecní úřady obcí s
rozšířenou působností.
Jednoznačně se
uvádí, že výkon činností je výkonem přenesených působností
na úrovni kraje, obce s rozšířenou působností a obce pověřené
vedením matrik.
Dále se navrhuje
v § 24 odst. 2 posunout termín pro vydávání občanských
průkazů bez strojově čitelné zóny. Uvedené posunutí termínu
je nezbytné vzhledem k tomu, že jsou reálné obavy
z technického řešení rozšíření informačního systému
na trojnásobek dnešní kapacity. Nelze vyloučit, že tato situace
by mohla přinést problémy se zajištěním centrální výroby
občanských průkazů a je proto třeba zajistit možnost náhradního
vydávání občanských průkazů mimo centrální výrobnu dokladů.
Návrh novely
zákona se předkládá v rámci probíhající II. fáze
reformy územní veřejné správy, v jejímž důsledku by mělo
dojít k 31. prosinci 2002 ke zrušení okresních úřadů.
Navrhovaná
novela předpokládá přenesení výkonu státní správy na úseku
cestovních dokladů z okresních úřadů na obecní úřady
obcí s rozšířenou působností, což se jeví pro občany
z hlediska dostupnosti jako optimální řešení, na rozdíl od
přenesení působnosti této problematiky na krajský úřad.
Krajskému úřadu
bude svěřen výkon státní správy na úseku cestovních dokladů
pouze jako odvolacímu správnímu orgánu proti rozhodnutí obecních
úřadů obcí s rozšířenou působností. Současně se navrhuje
rozšířit povinnost mlčenlivosti i na zaměstnance krajských
úřadů.
Jednoznačně
se uvádí, že výkon přenesených působností na úrovni kraje,
obce s rozšířenou působností a obce
pověřené vedením matrik je výkonem státní správy.
k části
šedesáté první
Změna zákona č. 130/2000 Sb., o volbách
do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
K bodu 1 a 2
S ohledem na navrhované zrušení
okresních úřadů k 1. 1. 2003 se mění i soustava volebních
orgánů. Okresní úřad v sídle kraje jako stávající
volební orgán je nahrazen se všemi působnostmi krajským úřadem.
Okresní úřad je vypuštěn z výčtu volebních orgánů,
jeho působnosti jsou přeneseny na krajský úřad a na pověřený
obecní úřad, z hlediska jejich možností co nejlépe
zabezpečit úkol na daném úseku voleb.
K bodu 3, 4
V tomto ustanovení se doplňuje výčet
všech starostů o starostu městské části a městského
obvodu s ohledem na opomenutí v předcházející právní
úpravě, které bylo doplňováno logickým výkladem.
K bodu 5
Ustanovení reaguje na zrušení okresních úřadů
k 1. 1. 2003. Ministerstvo vnitra bude zajišťovat ověřování
způsobilosti na úseku voleb pouze pro zaměstnance kraje zařazeného
do krajského úřadu s výjimkou Magistrátu hlavního
města Prahy pověřeného činností na úseku voleb. Tato povinnost
Ministerstva vnitra je dána již zákonem č. . . ./2001 Sb., o
volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů,
proto byla z tohoto zákona vypuštěna.
K bodu 6
Ministerstvu vnitra se rozšiřuje územní
působnost k řešení stížností na organizačně technické
zabezpečení voleb z úrovně okresu na kraj.
K bodu 7
Krajské úřady registrují kandidátní listiny
politických stran, hnutí a jejich koalic, proto jim Ministerstvo
vnitra postupuje seznam těchto subjektů (s výjimkou koalic) u
něj registrovaných, aby tak registraci mohly řádně zajistit.
K bodu 8
Spolupráce s Českým statistickým úřadem
při vytvoření těchto pracovišť a jejich zabezpečení je
svěřena krajským úřadům. Pracoviště Českého statistického
úřadu se vytvářejí na krajských úřadech namísto okresních
úřadů v sídle kraje.
K bodům 9 a 10
Český statistický úřad předává
zápisy o výsledcích voleb do zastupitelstev krajů krajským
úřadům, na kterých zápis následně bude podepsán a budou
vyhlášeny výsledky voleb. Z uvedeného důvodu se izápisy
o průběhu a výsledku hlasování dávají do úschovy krajským
úřadům, které mají rovněž povinnost archivovat volební
dokumentaci.
K bodům 11 a 12
V rámci zrušení okresních úřadů se
mění i soustava volebních orgánů. Soustava volebních orgánů
je doplněna o krajské úřady, většina kompetencí v dosavadní
úpravě svěřených okresním úřadům v sídle kraje je
svěřena krajským úřadům.
K bodu 13
Reaguje na rozšíření úkonů pověřených
obecních úřadů.
K bodu 14
Ukončení činnosti okrskové volební komise je
řešeno shodně jako v ostatních volebních zákonech, tudíž
není již řešeno pokynem orgánu státní správy. Činnost
okrskové volební komise je ukončena ze zákona, a to patnáctým
dnem po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů
Státní volební komisí.
K bodu 15
Krajskému úřadu se rozšiřují kompetence o některé stávající
kompetence okresního úřadu. Krajský úřad tak bude zejména
řešit stížnosti na úrovni obce, zajišťovat ověřování
způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance obce zařazené do
pověřených obecních úřadů a projednávat přestupky a
správní delikty na úseku voleb. Zkouška na úseku voleb se staví
na úroveň zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o
obcích.
K bodu 16
Reaguje na bod 4, osvědčení o ověření
způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance kraje zařazeného do
krajského úřadu s výjimkou Magistrátu hlavního města
Prahy pověřeného činností na úseku voleb vydává Ministerstvo
vnitra podle zákona č. . . ./2001 Sb., o volbách do zastupitelstev
obcí a o změně některých zákonů.
K bodu 17
Toto ustanovení reaguje na zrušení okresních
úřadů k 1. 1. 2003; z výčtu volebních orgánů se vypouští
okresní úřad a jeho působnost se přenáší na krajský úřad
nebo na pověřený obecní úřad.
K bodům 18 a 19
Působnost pověřených obecních úřadů je
rozšířena v souvislosti s rozdělením kompetencí
stávajících okresních úřadů mezi krajské úřady a pověřené
obecní úřady o kontrolu průběhu hlasování a sčítání hlasů
okrskovou volební komisí ve volebních místnostech z důvodu
dostupnosti tohoto úkonu ze strany pověřeného obecního úřadu.
Tuto činnost mohou uskutečnit pak pouze ti zaměstnanci pověřeného
obecního úřadu, kteří mají vykonanou zkoušku o způsobilosti
na úseku voleb. Dále pověřený obecní úřad bude řešit
stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na
úrovni městských částí nebo městských obvodů a archivovat
volební dokumentaci.
K bodu 20
V tomto ustanovení se zavádí legislativní
zkratka „obec“, která byla původně upravena v tomto
novelou zrušeném ustanovení o působnosti okresních úřadů.
K bodu 21 – 29
Kandidátní listiny se podávají u krajských
úřadů, které je rovněž projednávají a registrují.
Ustanovení reagují ve všech fázích tohoto procesu na přesun
působností z okresních úřadů v sídle kraje.
K bodu 30 – 32
Jelikož krajský úřad provádí registraci,
musí mu být rovněž doručeno prohlášení o tom, že se kandidát
vzdal své kandidatury či ji zmocněnec odvolal; krajský úřad pak
zabezpečí následující úkony s tím související.
K bodům 33 a 34
Tisk hlasovacích lístků pro volby do
zastupitelstev krajů se ukládá zajistit krajskému úřadu, které
mají s ohledem na své kompetence při registraci veškeré
potřebné podklady. Hlasovací lístky musí být opatřeny i
razítkem tohoto úřadu.
K bodu 35
Navrhuje se, aby krajské úřady rozesílaly
hlasovací lístky prostřednictvím pověřených obecních úřadů,
které je ve svém územím obvodu předají starostům. Dodání
hlasovacích lístků, v obcích kde není starosta, se svěřuje
řediteli krajského úřadu. Dosud plnění úkolů na úseku voleb
sledoval přednosta okresního úřadu.
K bodu 36
Jelikož krajský úřad zabezpečuje tisk
hlasovacích lístků, zabezpečí i vyvěšení informace o
tiskových chybách na těchto lístcích ve všech volebních
místnostech na území kraje s uvedením správného údaje.
K bodu 37
Okrsková volební komise musí o přerušení
hlasování vyrozumět krajský úřad, který organizuje volby
v kraji, i pověřený obecní úřad, který provádí kontrolu
hlasování.
K bodům 38 a 39
Krajskému a pověřenému obecnímu úřadu je
svěřena kompetence provádět kontrolu ve volební místnosti,
z tohoto důvodu jsou i jeho pokyny pro okrskovou volební
komisi závazné.
K bodu 40
Při sčítání hlasů ve volebních místnostech
mohou být přítomni místo stávajících zaměstnanců okresních
úřadů zaměstnanci pověřených obecních úřadů, pokud mají
příslušné osvědčení k výkonu funkcí na úseku voleb.
K bodu 41
Ustanovení reaguje na přenesení působnosti
okresních úřadů na krajské a pověřené obecní úřady ve věci
kontroly volebních místností.
K bodu 42
V souvislosti s tím, že kandidátní
listiny podávají politické strany, hnutí a jejich koalice u
krajského úřadu, sdělují tyto subjekty, pokud jím byla
kandidátní listina zaregistrována, svou kontaktní adresu
krajskému úřadu za účelem získávaní informací o výsledcích
voleb na úrovni kraje v elektronické formě na pracovišti
Českého statistického úřadu.
K bodu 43 a 44
Na pracovišti Českého statistického úřadu u
krajského úřadu se provádí zpracování celkového výsledku
voleb v kraji namísto dosud zřizovaného pracoviště u
okresních úřadů v sídle kraje.
K bodu 45
Vzhledem k postavení krajského úřadu při
zpracování výsledků voleb zápis o výsledku voleb do
zastupitelstva kraje podepisují ředitel krajského úřadu a
pověřený zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu.
K bodu 46
Vzhledem k tomu, že u krajského úřadu
jsou zpracovány výsledky voleb, je pověřen k předání
jednoho stejnopisu zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva kraje
Státní volební komisi.
K bodu 47
Výsledky voleb
do zastupitelstev krajů se uveřejňují na úřední desce
krajského úřadu, u kterého se vyhotovuje zápis o těchto
výsledcích.
K bodu 48
Činnost okrskové volební komise je ukončena
ze zákona, tj. patnáctým dnem po vyhlášení výsledků
voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí. Výjimkou
je zvláštní úprava pro případy, kdy je podáno v kraji
volební stížnost. V závislosti na rozhodnutí soudu je pak
ukončena činnost okrskové volební komise až v návaznosti
na nové hlasování nebo ihned dnem právní moci rozhodnutí
v případech, kdy je třeba opakovat volby (musí být ustavena
i nová okrsková volební komise) nebo kdy byla stížnost soudem
zamítnuta. Ukončení činnosti okrskových volební komisí je
shodně upraveno i v ostatních volebních zákonech.
K bodu 49
Vydávání osvědčení kandidátům zvoleným
za členy zastupitelstva kraje se svěřuje krajskému úřadu, u
něhož jsou k dispozici výsledky voleb.
K bodu 50
Usnesení zastupitelstva kraje o vyslovení
zániku mandátu člena zastupitelstva kraje nebo rozhodnutí
ministra vnitra o vyslovení zániku mandátu člena zastupitelstva
kraje vyvěsí současně na své úřední desce krajský úřad.
K bodu 51
V souvislosti se zrušením okresních úřadů
k 1. 1. 2003 se ruší i struktura jejich orgánů. Kompetence
stávajícího přednosty okresního úřadu jsou přeneseny na
ředitele krajského úřadu, kterému budou důvody vedoucí ke
konání nových voleb do zastupitelstva kraje ihned známy.
K bodu 52
Ustanovení promítá změnu orgánu, který
provádí registraci kandidátních listin.
K bodu 53 a 54
Projednávání přestupků a správních deliktů
je s ohledem na význam agendy a výši sankcí svěřeno
krajským úřadům obdobně jako v případě dalších
volebních zákonů.
K bodu 55
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou způsob
a postup ověřování způsobilosti pro zaměstnance orgánu
v zákoně uvedeném, aby pak mohly vykonávat agendu na úseku
voleb.
K bodu 56
Ustanovení reaguje na povinnost upravit
vyhláškou změnu týkající se archivace volební dokumentace,
kterou rovněž nově provádí krajský úřad a pověřený obecní
úřad.
K bodu 57 a 58
V souvislosti se zrušením okresních úřadů k 1. 1. 2003
dochází i k přenosu kompetencí z přednosty okresního
úřadu na ředitele krajského úřadu.
K bodu 59
Volby do zastupitelstev krajů jsou výkonem státní správy, proto
i výdaje krajů spojené s těmito volbami musí být hrazeny
ze státního rozpočtu.
K bodu 60
Reaguje na bod 47, kde je nově zakotveno ukončení činnosti
okrskové volební komise.
K bodu 61
Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje a obce
s pověřeným obecním úřadem vykonávané krajskými úřady
a pověřenými obecními úřady.
k části
šedesáté druhé
Změna zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci
obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon
o evidenci obyvatel)
K bodu 1-17
Návrh novely
zákona se předkládá v rámci probíhající II. fáze
reformy územní veřejné správy, v jejímž důsledku by mělo
dojít k 31. prosinci 2002 ke zrušení okresních úřadů.
Navrhovaná
novela předpokládá přenesení výkonu státní správy na úseku
evidence obyvatel z okresních úřadů na obecní úřady obcí
s rozšířenou působností, což se jeví pro občany z hlediska
dostupnosti jako optimální řešení, na rozdíl od přenesení
působnosti této problematiky na krajský úřad.
Krajskému úřadu
bude svěřen výkon státní správy na úseku evidence obyvatel
jako odvolacímu správnímu orgánu proti rozhodnutí obecních
úřadů obcí s rozšířenou působností a zároveň se stane
jedním ze subjektů informačního systému evidence obyvatel.
Současně se navrhuje rozšířit povinnost mlčenlivosti i na
zaměstnance krajských úřadů.
Změna ustanovení
§ 10 odst. 6 písm. b) zákona řeší otázku hlášení trvalého
pobytu občanů po ukončení pobytu v cizině nebo po nabytí
státního občanství, kteří nejsou držiteli občanského
průkazu. Touto úpravou se zjednoduší postup pro občany a
zároveň se rovnoměrně rozdělí působnosti Magistrátu města
Brna na nově vzniklé obecní úřady obcí s rozšířenou
působností.
k části
šedesáté třetí
Změna zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném
záchranném systému a o změně některých zákonů
K bodu 1 až 56
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o
změně některých zákonů (dále jen „zákon“) nabyl
účinnosti dnem 1. ledna 2001. Zákon vymezuje integrovaný
záchranný systém jako systém koordinace záchranných a
likvidačních prací, stanoví základní a ostatní složky tohoto
systému a jejich působnost, působnost a pravomoc státních orgánů
a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti
právnických osob a fyzických osob při přípravě na mimořádné
události a při záchranných a likvidačních pracích. Podle
zákona se integrovaný záchranný systém použije tehdy, jestliže
mimořádná událost nabude takového charakteru, že je potřebné
provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma a více
jeho složkami.
V průběhu přípravy tohoto zákona ještě nebyly dostatečně
známy požadavky reformy veřejné správy a proto je nebylo možné
v zákoně zohlednit. Zákon proto na úseku integrovaného
záchranného systému stanoví celou řadu důležitých úkolů
okresním úřadům a potažmo jejich přednostům, kteří nesou
obecnou odpovědnost za organizaci systému na úrovni svých okresů.
Zásadním důvodem k předložení návrhu novely tohoto
zákona je nutnost reagovat na nyní již známé změny, které
přináší reforma veřejné správy, přičemž za největší
změnu je třeba nesporně považovat zánik okresních úřadů
v současné podobě, resp. jejich nahrazení obecními úřady
s rozšířenou působností. Novela by měla nabýt účinnosti
nejpozději dnem 1. ledna 2003, neboť platnost zákona č. 147/2000
Sb., o okresních úřadech, končí dnem 31.12.2002.
V souladu s výše uvedeným, při respektování nového
systému řízení na úrovni územních orgánů, se novelou
předmětného zákona navrhují provést tyto změny:
Pojem „okresní úřad“ se ruší bez náhrady - jde o
hlavní záměr reformy veřejné správy.
Většina úkolů okresního úřadu se navrhuje přenést
na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Přitom
ponechat ustanovení, že tyto úkoly plní hasičský záchranný
sbor kraje.
Úkoly a pravomoci přednosty okresního úřadu se navrhují
přenést na starostu obce s rozšířenou působností.
Některé z úkolů okresního úřadu se navrhují
přenést na krajský stupeň řízení, z toho některé na
hasičský záchranný sbor kraje – např. kontrola dodržování
povinností podle tohoto zákona včetně ukládání a vybírání
pokut, některé na krajský úřad – např. náhrada za omezení
vlastnického nebo užívacího práva, náhrada za poskytnutí
věcné a osobní pomoci.
Změny se navrhují v oblasti zpracování dokumentací.
Poplachový plán integrovaného záchranného systému okresu se
nebude zpracovávat a nahradí jej poplachový plán integrovaného
záchranného systému kraje.
Obce s rozšířenou působností nebudou zpracovávat
vlastní havarijní plán. Zpracování havarijního plánu se
navrhuje přenést na hasičský záchranný sbor kraje jako
havarijní plán kraje.
Zrušují se i některé další povinnosti a oprávnění
dosavadních okresů, resp. se nenavrhuje jejich přenesení na obce
s rozšířenou působností – např. povinnost složky
integrovaného záchranného systému informovat své místně
příslušné operační a informační středisko o poskytnutí
pomoci na území jiné obce s rozšířenou působností.
V oblasti finančního zabezpečení integrovaného
záchranného systému se rovněž zrušuje dosavadní oprávnění
okresního úřadu uplatnit požadavky na toto zabezpečení do
svého rozpočtu, resp. toto oprávnění se nenavrhuje přenést na
nově vzniklé obce s rozšířenou působností.
Navrhovaná právní úprava zavádí do předmětného zákona
požadavky reformy veřejné správy.
K bodu 57
Jedná se o vymezení přenesené působností krajů a obcí
vykonávanou krajskými úřady a obecními úřady obcí
s rozšířenou působností.
k části
šedesáté čtvrté
Změna zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém
řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
K bodu 1-51
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých
zákonů (krizový zákon) nabyl účinnosti dnem 1.1.2001.
Ustanovuje práva a povinnosti organizačních jednotek státu,
orgánů územních samosprávných celků, fyzických a právnických
osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se
zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením
a při jejich řešení. Během přípravy zákona č. 240/2000 Sb.
nebyly známy taxativní požadavky reformy veřejné správy, a
proto nezohledňuje její záměry.
Zásadním důvodem navrhované novely krizového zákona je
z věcného i časového hlediska reforma veřejné správy.
Novela by měla nabýti účinnosti nejpozději dnem 1. ledna 2003,
protože platnost zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech
končí dnem 31.12.2002. Okresním úřadům se dosavadním zákonem
ukládají důležité úkoly na úseku krizového řízení.
Z důvodu zajištění odborné úrovně dokumentace pro krizové
řízení a z toho plynoucích velkých finančních nároků na
její zhotovení se zásadní úkoly krizového řízení přesouvají
na kraj, a to především na hasičský záchranný sbor kraje.
Při respektování nového systému řízení na úrovni územních
orgánů se navrhuje provedení změn krizového zákona zejména
takto:
pojem “okresní úřad” se ruší bez náhrady, protože
jde o hlavní záměr předmětné reformy veřejné správy,
současné úkoly okresních úřadů, které nelze zrušit,
se přesouvají na hejtmana a na hasičský záchranný sbor kraje,
povinnosti přednosty a okresních úřadů se přesouvají
na hejtmana a na hasičské záchranné sbory kraje, protože na
základě shromážděných znalostí a zkušeností jsou krizové
situace specifické situace, jejichž četnost není vysoká, ale
pro jejich zvládnutí je třeba větší odborné zázemí a vyšší
pravomoci,
protože kromě ministerstev a ústředních správních
úřadů jsou v České republice ještě další správní
úřady (např. Finanční úřady, Celní správa), které musí
být zapojeny do krizového řízení, provádí se rozšíření
kategorie “správní úřad”,
s cílem zajistit řešení všech nevojenských
krizových situací se stanoví, že připravenost a řešení
krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a
veřejným pořádkem zajišťuje Policie České republiky,
pro zajištění žádoucího chodu krizového řízení se
stanovuje, že Ministerstvo vnitra řeší rozpory v oblasti
krizového řízení,
hasičské záchranné sbor kraje zajišťují krizové
řízení, protože krizové řízení musí být prováděno na
odpovídající odborné úrovni, kterou s ohledem na velikost
a možnosti naší republiky lze zajistit pouze centrálně, tj.
krizové řízení bude realizováno především v rámci
přenesené působnosti, tj. v těsné součinnosti hasičských
záchranných sborů krajů a ústředních organizačních jednotek
státu,
krizový plán se zpracovává na úrovni krajů, protože
musí být zpracován na odpovídající odborné úrovni a na
základě věrohodných komplexních dat, což klade vysoké nároky
na odbornou kvalifikaci zpracovatelů a na finance,
krizové plány z důvodu komplexnosti a funkčnosti při
zvládání krizové situace musí obsahovat přesně definovaná
technická a další data, která nejsou veřejně dostupná, a
proto hasičský záchranný sbor kraje musí mít oprávnění
specifická data vyžadovat,
hejtman zřizuje krizový štáb, protože na této úrovni
bude prováděno rozhodování ve věci zvládání krizových
situací,
hasičské záchranné sbory krajů určují obce, které
budou rozpracovávat úkoly krizového plánu, protože v důsledku
specifické polohy či umístění specifických objektů mohou
očekávaná ohrožení vyvolat i v některých menších
obcích rizika, pro jejichž zmírnění musí být předem
připravena technická opatření a musí být speciálně vycvičeni
obyvatelé obcí,
starosta obce určené hasičským záchranným sborem kraje
zřizuje bezpečnostní radu a krizový štáb,
obecní úřad obce určené hasičským záchranným sborem
kraje rozpracovává úkoly krizového plánu kraje, protože se
jeví účelné, aby předem byla zajištěna technická a
organizační opatření na zvládnutí specifických krizových
situací a aby v tomto směru byla vycvičena populace,
starosta obce odpovídá za připravenost obce na řešení
krizových situací, za údržbu a provoz informačních a
komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení
stanovených Ministerstvem vnitra,
obce, které nejsou určené hasičským záchranným sborem
kraje nerozpracovávají úkoly krizového plánu kraje, nezřizují
bezpečnostní radu, nezřizují krizový štáb, tj. na úseku
krizového řízení plní pouze úkoly, které jim uloží hejtman
nebo hasičský záchranný sbor kraje a jmenovaným subjektům
poskytují podklady v předmětné oblasti,
nejlepší ochranou proti krizovým situacím je prevence, a
proto je třeba specifikovat finanční prostředky na její
zajišťování,
právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám se
ukládá, že musí bezplatně poskytovat a aktualizovat podklady
nezbytné pro krizové řízení, které požadují ministerstva
nebo jiné správní úřady a nebo hasičský záchranný sbor
kraje.
Navrhovaná právní úprava zavádí do předmětného zákona
požadavky reformy veřejné správy. Systém krizového řízení
přesouvá do úseku přenesené působnosti a těžiště vyhotovení
základní dokumentace pro krizové řízení přesouvá na hasičské
záchranné sbory krajů, ministerstva a jiné správní úřady, u
kterých lze předpokládat, že mohou zaměstnat odborníky, kteří
dokáží zadat vypracování dokumentace nutné pro krizové řízení
a zkontrolovat správnost a věrohodnost dodaných výsledků a mají
potřebné finanční prostředky. Hejtman kraje nebo primátor
hlavního města Prahy mohou vyhlásit stav nebezpečí na 30 dní,
přičemž jejich rozhodnutí může vláda zrušit. Řídí a
kontrolují opatření prováděná na území kraje nebo hlavního
města Prahy a v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu
musí zajistit provádění krizových opatření v podmínkách
kraje.
Navrhovaná právní úprava nenarušuje soulad s ústavním
pořádkem České republiky. Zřejmý je pouze nesoulad mezi
některými odbornými pojmy v existujících zákonech, což je
důsledkem vývoje odborné terminologie a odborného chápání
jevů v předmětné oblasti.
Návrh není v rozporu ani s mezinárodními smlouvami,
jimiž je Česká republika vázána, ani s právními akty
Evropských společenství, protože doposud položka “krizové
řízení” se nestala subjektem mezinárodního práva a Evropská
společenství ji doposud jednotně neupravila.
Předmětná novela nebude vyžadovat zvláštní nároky na státní
rozpočet. Zavedením jisté hierarchie odstraňuje např. nebezpečí,
že by obce platily vysoké ceny za zpracování dokladů a
dokumentace krizových plánů.
k části
šedesáté páté
Změna zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách,
jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
K bodům 1 – 32
S ohledem na navrhované zrušení okresních úřadů k
1.1.2003 se úkoly stanovené okresním úřadům tímto zákonem
přenášejí z okresních úřadů na krajské úřady, obecní
úřady obcí s rozšířenou působností a na pověřené
obecní úřady.
K bodu 33
Jedná se o vymezení přenesené působnosti příslušných orgánů
územních samosprávných celků.
k části
šedesáté šesté
Změna zákona č. 273/2001 Sb., o právech
příslušníků národnostních menšin a o změně některých
zákonů
Usnesením ze dne 25. července 2001 č. 781 o zřízení funkce
koordinátora romských poradců při krajích (bod II./2) uložila
vláda ministru vnitra zahrnout do návrhů zákonů, zpracovávaných
v souvislosti se zrušením okresních úřadů, jako přenesenou
působnost krajů a obcí s rozšířenou působností činnosti nově
zřizovaných koordinátorů romských poradců při krajských
úřadech a dosavadních romských poradců při okresních úřadech.
Zřízení funkce koordinátora romských poradců vyplynulo
z Koncepce politiky vlády vůči příslušníkům romské
komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti, schválené
dne 14. června 2000 usnesením vlády č. 599. Záměrem bylo po
vzniku krajů vytvořit podmínky poradců působících v okresech
na úrovni kraje, koordinovat a řídit jejich činnost a zejména
zachovat po zrušení okresních úřadů funkci romských poradců
v orgánech obcí s rozšířenou působností.
Realizace uvedených záměrů vlády vyžaduje, aby činnost
koordinátorů a romských poradců byla vymezena jako přenesená
působnosti krajů a obcí s rozšířenou působností.
V opačném případě by bylo zachování nebo zřízení
těchto funkcí ponecháno vůli příslušných samospráv, činnost
romských poradců by byla omezena pouze na území příslušné
obce, kraj ani ústřední správní úřady by nemohly do jejich
činnosti zasahovat, řídit a usměrňovat ji v zájmu politiky
státu na tomto úseku. Vláda proto rozhodla uvedená rizika řešit
vymezením této činnosti, která je v současné době
vykonávána pouze na základě usnesení vlády, jako přenesené
působnosti a k tomu využít přípravu zákonů k realizaci
reformy územní veřejné správy.
K bodu 1
Do § 6 se doplňují nové odstavce 7 a 8, v nichž je
stanovena působnost krajského úřadu a obecního úřadu obce
s rozšířenou působností.
K bodu 2
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů nebo obcí
s rozšířenou působností vykonávané prostřednictvím
krajských úřadů nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností.
k části
šedesáté sedmé
Změna zákona č. . . ./2001Sb., o
volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých
zákonů
K bodu 1
v souvislosti se
zrušením okresních úřadů k 1. 1. 2003, je třeba z ustanovení,
které upravuje neslučitelnost funkce člena zastupitelstva
obce s některými funkcemi vykonávanými zaměstnanci
zařazenými do vybraných orgánů státní správy, vypustit
z výčtu těchto orgánů okresní úřady.
K bodu 2
Ustanovení § 6 taxativně vymezuje volební orgány. Jedním
z nich je i okresní úřad. S ohledem na navrhované
zrušení okresních úřadů se úkoly stanovené okresním úřadům
tímto zákonem (jedná se o výkon státní správy) přenášejí
na nejbližší správní orgány, a to na krajské úřady a na
pověřené obecní úřady.
K bodu 3 a 4
Nově se navrhuje vytvoření pracoviště Českého statistického
úřadu také na úrovni kraje, neboť se předpokládá rozšíření
informování volebních stran v elektronické formě namísto
úrovně okresu podle volby a možností volební strany na úrovni
kraje nebo pověřeného obecního úřadu.
Ustanovení určuje pracoviště Českého statistického úřadu u
pověřeného obecního úřadu, které je povinno předat v písemné
formě souhrnné informace o výsledku voleb na úrovni obcí
volebním stranám, jejichž kandidátní listina byla pro volby do
zastupitelstva obce zaregistrována. Zároveň reaguje na možnost
napojení se na pracoviště u krajského úřadu nebo pověřeného
obecního úřadu (podle možností volebních stran) k předávání
informací v elektronické formě.
K bodu 5
Nově se stanoví působnosti krajského úřadu.
K bodu 6
Tento bod reaguje na zrušení okresních úřadů. Okresní úřad
již nebude volebním orgánem.
K bodu 7
Působnosti pověřeného obecního úřadu se rozšiřují o
působnosti okresního úřadu, a to o kontrolu průběhu
hlasování ve volebních místnostech a sčítání hlasů okresní
volební komisí, z důvodu dostupnosti, operativnosti a
možností pověřeného obecního úřadu.
K bodu 8
Vzhledem k rozšíření působnosti pověřeného obecního
úřadu na úseku provádění kontrol průběhu hlasování a
sčítání hlasů, je třeba do výčtu oprávnění, které mohou
provádět pouze zaměstnanci splňující podmínku zvláštní
způsobilosti na úseku voleb, zahrnout i tuto činnost.
K bodu 9
Ustanovení zajišťuje plnění úkolů, které vyplývají
starostovi obce při dodání hlasovacích lístků voličům a
okrskovým volebním komisím, a to v případě jeho
nečinnosti. Povinnost zabezpečit tyto úkoly je nově uložena,
namísto přednosty okresního úřadu a primátora hl. m.
Prahy, ředitelům krajských úřadů a řediteli Magistrátu
hlavního města Prahy. V tomto ustanovení je zavedena
legislativní zkratka „ředitel krajského úřadu“, která byla
použita ve všech dalších dotčených paragrafech. Zároveň se
vypouští speciální úprava pro města Brno, Ostravu a Plzeň,
neboť namísto magistrátů těchto měst úkoly zabezpečí krajské
úřady.
K bodům 10 - 12
Ustanovení reaguje na působnost pověřeného obecního úřadu,
který je oprávněn s ohledem na předchozí navrženou úpravu
k provedení kontrol ve volebních místnostech.
K bodu 13
V souvislosti se zrušením okresních úřadu se zrušuje výčet
zaměstnanců, kteří jsou oprávněni být přítomni v místnosti,
kde okrsková volební komise sčítá hlasy, o zaměstnance
okresního úřadu, kteří mají osvědčení podle zvláštního
právního předpisu.
K bodu 14
Ustanovení reaguje na přenos působnosti z okresního úřadu
na pověřený obecní úřad. Okrsková volební komise předá do
úschovy obecnímu úřadu zápis o kontrole provedené pověřeným
obecním úřadem nikoliv již okresním úřadem, neboť tento úkon
byl přenesen na pověřený obecní úřad.
K bodu 15
Ustanovení upravuje volební orgány, kterým mohou volební strany
sdělovat své kontaktní adresy před konáním voleb do
zastupitelstva obce. U těchto volebních orgánů, tj. u pověřeného
obecního úřadu nebo krajského úřadu je zřízeno pracoviště
Českého statistického úřadu za účelem předávání informací
o výsledcích voleb v elektronické formě.
K bodu 16
Ustanovení upravuje povinnost Českého statistického úřadu
zaslat informace volebním stranám o výsledku voleb, a to vždy za
územní obvod pověřeného obecního úřadu. Reaguje zároveň na
rozšíření úrovní, z kterých se předávají informace o
výsledku voleb volebním stranám v elektronické formě.
K bodům 17 - 19
V ustanoveních je již použita legislativní zkratka „ředitel
krajského úřadu“, která byla zavedena v § 25 odst. 5 tohoto
návrhu v souvislosti se změnou původní úpravy, která
kompetence svěřovala přednostovi okresního úřadu. Zároveň se
vypouští speciální úprava pro města Brno, Ostrava a Plzeň, kde
namísto ministra vnitra mohou plnit úkoly ředitelé krajských
úřadů.
K bodu 20
Ustanovení reaguje na zrušení okresních úřadů, viz bod
3, ve kterém je stanoveno, že pracoviště Českého
statistického úřadu jsou vytvořena místo u okresních úřadů
nyní u krajských úřadů.
K bodu 21
Ustanovení vymezuje volební orgán, jehož prostřednictvím
starosta obce zašle návrh na vyhlášení nových voleb do
zastupitelstva obce. Navrhuje se, aby tímto volebním orgánem byl
namísto okresního úřadu krajský úřad.
K bodu 22
Jde o promítnutí předchozí úpravy. Speciální úprava
pro města Brno, Ostravu a Plzeň se vypouští.
K bodu 23
Jedná se o promítnutí předchozí úpravy, kdy namísto přednosty
okresního úřadu je působnost svěřena řediteli krajského
úřadu.
K bodům 24, 25 a 26
Ustanovení reaguje na změnu subjektu oprávněného k projednání
přestupku a jiného správního deliktu; působnost okresního úřadu
se svěřuje na tomto úseku krajskému úřadu. Kromě důvodů
uvedených v bodě 5 je třeba při přenosu působnosti na
tomto úseku vzít v úvahu závažnost protiprávního jednání
a s tím související i výši ukládaných sankcí.
K bodům 27 - 29
Úkoly přednosty okresního úřadu v případě, kdy
zastupitelstvo obce či starosta neplní své povinnosti nebo nejsou
zvoleni se navrhuje svěřit řediteli krajského úřadu (viz
legislativní zkratka). Vypouští se speciální úprava pro města
Brno, Ostravu a Plzeň, kde místo ministra vnitra mohou případné
úkoly na úseku voleb nyní zabezpečit rovněž ředitelé
krajských úřadů.
K bodu 30
Volby do zastupitelstev obcí jsou výkonem státní správy, proto
i výdaje krajů spojené s těmito volbami, musí být hrazeny
se státního rozpočtu.
K bodu 31
Jedná se o vymezení přenesené působnosti příslušných
orgánů.
Podle stávající právní úpravy jsou zrušení živnostenského
oprávnění podle § 58 odst. 1 písm. a) a b), odst. 2, 3, 4
živnostenského zákona povinny živnostenské úřady neprodleně
oznámit na úřední desce okresního úřadu příslušného
podle § 45 odst. 1 a § 50 odst. 1 a podle místa podnikání. Z
důvodu ukončení činnosti okresních úřadů a z toho
vyplývajícího převodu působnosti se navrhuje povinnost oznámení
na úřední desce přesunout na úřady příslušné podle § 45
odst. 1 a § 50 odst. 1živnostenského zákona a podle místa
podnikání.
Soustavu živnostenských úřadů mají tvořit obecní
živnostenské úřady, krajské živnostenské úřady a
Živnostenský úřad České republiky. Zákon dále vymezuje
působnost shora uvedených úřadů. V návaznosti na uvedené
změny bylo třeba novelizovat podstatnou část živnostenského
zákona.
K bodu 9
Stanoví se působnost Ministerstva průmyslu a obchodu vykonávat
působnosti Živnostenského úřadu České republiky do okamžiku,
než bude tento úřad zřízen.
Podle stávající právní úpravy jsouorgánem příslušným
k výkonu dozoru nad dodržováním povinností stanovených v § 8,
9 až 11 a § 14 zákona o ochraně spotřebitele v oblasti obchodu
a služeb okresní živnostenské úřady a jim naroveň postavené
živnostenské úřady příslušné podle umístění provozovny.
Z důvodu ukončení činnosti okresních úřadů a z toho
vyplývajícího převodu působnosti se ve shora uvedených
oblastech navrhuje činnosti přesunout na obecní živnostenské
úřady.
k části
sedmdesáté první
Změna zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení
státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím
souvisejících, ve znění pozdějších předpisů
Podle stávající právní úpravy jsou k uložení pokuty za
skladování nebo prodej neznačených cigaret, o propadnutí těchto
neznačených cigaret nebo o jejich zabrání oprávněny rozhodnout
jak okresní, tak obecní živnostenské úřady. Z důvodu
ukončení činnosti okresních úřadů a z toho vyplývajícího
převodu působnosti se navrhuje činnosti přesunout na obecní
úřady.
k části
sedmdesáté druhé
Změna zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci
reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o
provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění
pozdějších předpisů
Podle stávající právní úpravy jsouorgánem příslušným
k výkonu dozoru nad dodržováním zákona o regulaci reklamy
s výjimkou reklamy rozšiřované v rozhlasovém a
televizním vysílání a reklamy na léčivé přípravky a
prostředky zdravotnické techniky, příslušné okresní
živnostenské úřady podle sídla toho, kdo rozšiřuje reklamu
v ostatních případech.
Z důvodu ukončení činnosti okresních úřadů a z
toho vyplývajícího převodu působnosti se s ohledem na
náročnost řízení ve shora uvedených oblastech navrhuje činnosti
přesunout na krajské úřady.
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,
ve znění pozdějších předpisů upravuje postavení a působnost
okresních úřadů jednak na úseku územního plánování, jednak
na úseku stavebního řádu. Všechny obce, tedy také obce, jejichž
obecní úřady budou mít rozšířenou působnost, jsou orgány
územního plánování. Proto je možné vypustit okresní úřady
ze soustavy orgánů územního plánování bez náhrady. Vzhledem
k tomu, že každá obec nemusí být schopná pořídit si
potřebnou územně plánovací dokumentaci (územní plán obce,
regulační plán) a územně plánovací podklady, navrhuje se, aby
je na žádost takové obce pořídil obecní úřad obce
s rozšířenou působností. Z tohoto důvodu bylo nutné
upravit i úhradu nákladů za pořízení územně plánovací
dokumentace nebo územně plánovacích podkladů (§ 19 zákona).
Změnou § 31 odst. 3 je řešeno odstranění pochybností, kdo je
oprávněn rozhodovat o úpravě směrné části územně plánovací
dokumentace po zrušení okresních úřadů.
Na úseku stavebního řádu se navrhuje přenesení působnosti
vykonávané okresními úřady většinou na obecní úřady obcí
s rozšířenou působností. Tam, kde jsou okresní úřady
v postavení správního orgánu nadřízeného obcím, které
jsou obecnými stavebními úřady i obcí, které vykonávají
státní správu na úseku stavebního řádu a stavebními úřady
nejsou, je nutné přenést jejich působnost na krajské úřady.
Jde o změny v ustanovení § 117 odst. 3 a § 118 odst. 1, §
124 odst. 1 a 3 a v § 136 odst. 2stavebního zákona. V první
instanci vykonávají působnost stavebních úřadů obce, které
jsou stavebními úřady nejen pro sebe, ale na základě dohody (§
118 odst. 1) i pro obce, které stavebními úřady nejsou. Okresní
úřady působí jako prvoinstanční obecné stavební úřady již
jen zcela výjimečně. Navrhovaná změna zajistí, že po jejich
zrušení bude v těchto výjimečných případech vykonávat
působnost pro tyto obce obecní úřad s rozšířenou
působností. Mění nebo ruší se bez náhrady ustanovení, které
se po zrušení okresních úřadů stanou nadbytečná (§ 119a,
§136 odst. 2), protože jejich aplikace přichází v úvahu
jen v případě, že státní správu na úseku územního
rozhodování a stavebního řádu v území zajišťovaly,
kromě obcí, také okresní úřady. Navrhovaná změna výslovně
vyjadřuje, že postup obecních a krajských úřadů na úseku
územního rozhodování a stavebního řádu je výkonem přenesené
působnosti obcí a krajů (§ 140a).
K bodu 24
Jedná se o vymezení přenesené působnosti příslušných
orgánů.
k části
sedmdesáté čtvrté
Změna zákona č. 72/1994 Sb., kterým se
upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé
vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé
zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších
předpisů
V zákoně č. 72/1994 Sb., kterým se upravují
některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vztahy
k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony
(zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů,
se navrhuje, aby souhlas s převodem bytů zvláštního
určení nebo bytů v domě zvláštního určení vydávalo
Ministerstvo pro místní rozvoj.
k části
sedmdesáté páté
Změna zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
V zákoně č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek,
byla zejména zrušena ustanovení, která se zánikem okresních
úřadů stanou nadbytečnými, a byla vzata v úvahu též
připravovaná nová právní úprava této oblasti.
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, jehož
změny se navrhují, je postaven na vymezení podporovaných regionů
na základě území okresů. Pro účely zákona je kraj příliš
velká jednotka, v níž se stírají regionální rozdíly. Při
analýzách a vymezování regionů je proto třeba přejít na
regiony a za ně sledovat statistická data, která byla dříve
sledována za okresy. Pokud by za okresy (§ 2, 5 a 11) nebyla
v zákoně zajištěna náhrada v jiné územní jednotce,
která je menší než kraj, ale větší, než jednotlivá obec,
došlo by k rozvrácení systému podpory regionálního rozvoje
upraveného zákonem č. 248/2000 Sb. Proto se pro potřeby tohoto
zákona bude regionem rozumět také správní obvod obce
s přenesenou působností (změna § 2 písm. a) zákona)).
Působnost okresních úřadů v regionálním rozvoji budou
vykonávat kraje, proto není třeba přenášet ji na jiný správní
orgán. Z tohoto důvodu se navrhuje zrušení § 12 zákona
bez náhrady.
Zákon č. 256/2000 Sb., o pohřebnictví a o změně některých
zákonů založil v řadě ustanovení působnost okresního
úřadu k výkonu státní správy v této oblasti.
Vzhledem k tomu, že jde o činnost svým obsahem příbuznou
s dozorem nad výkonem samostatné působnosti obcí (resp.
církví nebo náboženských společností), který mají podle nově
navrhovaných právních úprav zabezpečovat kraje v přenesené
působnosti, navrhuje se postupovat obdobně při i převedení této
kompetence.
K bodu 1
Navrhuje se, aby před zřízením neveřejného pohřebiště byly
povinny registrované církve a náboženské společnosti prokázat
krajskému úřadu (namísto okresnímu úřadu) skutečnost, že
jejich vnitřní předpisy a obřady neumožňují ukládání
lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských pozůstatků
jejich příslušníků na veřejném pohřebišti.
K bodům 2-10, 13-16
Zpřesňuje se terminologie.
K bodům 11-12
Krajský úřad by měl podle navrhované úpravy vydávat namísto
okresního úřadu souhlas k provozování veřejného
pohřebiště a změnám řádu pohřebiště za předpokladu, že
jsou splněny zákonem stanovené podmínky. Provozovateli pohřebiště
je v této souvislosti uložena povinnost poskytnout krajskému
úřadu veškeré podklady, které si vyžádá.
K bodu 17
Provozovatel pohřebiště by měl být povinen neprodleně
informovat krajský úřad (namísto okresního úřadu) o tom, že
příslušný orgán státní správy, jímž se rozumí orgán
ochrany veřejného zdraví nebo vodoprávní úřad, zakázal na
pohřebišti nebo jeho části pohřbívání.
K bodu 18
Krajský úřad je namísto okresního úřadu navrhovaným
ustanovením zmocněn k rozhodování o zrušení pohřebiště
ve veřejném zájmu, popř. i k zákazu pohřbívání, je-li
v této souvislosti nutný.
K bodu 19
V případě, že z důvodu veřejného zájmu, je třeba
výjimečně zrušit veřejné pohřebiště před uplynutím lhůt,
na něž byla hrobová míst pronajata, je navrženo, aby územně
příslušný krajský úřad zajistil a provedl exhumace a převezení
lidských pozůstatků včetně zeminy a travního porostu
z rozptylových a vysypových luk na jiné vhodné veřejné
pohřebiště. Podle dosud platné úpravy měl tyto činnosti
zajišťovat okresní úřad.
K bodům 20-21
Je navrženo, aby krajský úřad prováděl namísto okresního
úřadu dozor nad provozováním pohřebiště, pokud je
provozovatelem registrovaná církev nebo náboženská společnost,
a při výkonu dozoru byl oprávněn postupovat obdobně jako
v případě, je-li provozovatelem pohřebiště obec.
K bodu 22
Definuje se, že výkon působnosti krajského úřadu podle tohoto
zákona je přenesenou působností kraje.
Navrhuje se, aby o poskytování podpor rozhodovali krajské úřady.
Dále se jedná o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů.
K bodu 2
Dochází ke zrušení příslušného ustanovení pro jeho
nadbytečnost.
Upřesňující výraz „okresy“, uvedený v závorce, za
slovním spojením „k hranicím správních celků“, vzhledem
k jednoznačnému vymezení působnosti správních orgánů ve
zbývajícím textu zákona, pozbývá významu.
K bodu 10, 17
Z okresních úřadů se přenášejí též některé
kompetence na krajské úřady.
K bodu 1 až 8, 11 až 16, 18 až 20, 22 až 29, 32 až 53, 55
až 57
Přenosy kompetencí vychází z principů 2. fáze reformy
veřejné správy. Personální, technické a materiální
zabezpečení obcí s obecním úřadem s rozšířenou
působností je při zrušení okresů na takové úrovni, která
dostatečně zabezpečí výkon státní správy. Z tohoto
důvodu předložený návrh v maximální možné míře
přesouvá kompetence současných okresních úřadů v oblasti
státní správy myslivosti na obecní úřady obcí s rozšířenou
působností, tj. naplnění sledovaného cíle přiblížení státní
správy blíže k občanovi, popř. na obec do její samostatné
působnosti.
K bodu 21
Hovoří se o působnosti obce v její samostatné působnosti.
K bodu 30 a 31
Dochází ke sjednocení používané terminologie.
K bodu 54
Podle současné právní úpravy vykonává MŽP tuto působnost
v národních parcích jednak jako ústřední orgán státní
správy a jednak na úseku okresních úřadů. Namísto okresních
úřadů obecně tuto působnost převezmou jednak krajské úřady a
jednak obecní úřady s rozšířenou působností a tomu je
třeba přizpůsobit i novelizaci § 38 odst. 2 zákona, a proto se
tato působnost musí dělit obdobně i v národních parcích,
kde je výkon myslivosti specificky upraven. Je třeba, aby na území
národních parků byl výkon státní správy v této oblasti
jednotný, proto se navrhují orgány s územní působností
pro celé území národního parku. S ohledem na skutečnost,
že se v dosavadním textu ustanovení odkazuje na působnost,
jinak vykonávanou okresními úřady, je změna předmětného
ustanovení nutná.
K bodu 58
Upřesňuje se, že výnosy z pokut jsou příjmem obce.
K bodu 59
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů a obcí
s rozšířenou působností vykonávané prostřednictvím
krajských úřadů nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností.
Přenáší se kompetence z okresního úřadu na krajský
úřad.
K bodu 1, 4, 10, 11, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26
a 27
Tam, kde původní ustanovení pojednává o okresním úřadu,
navrhuje se přenos kompetence na obecní úřady obcí s rozšířenou
působností.
K bodu 2, 7, 8, 9, 14 a 15
V uvedených ustanoveních dochází ke sjednocení
terminologie.
K bodu 27
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů a obcí
vykonávané prostřednictvím krajských a obecních úřadů.
K části
osmdesáté první
Změna zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění pozdějších předpisů
K bodu 1
Na rozdíl od dosud platné úpravy by výši nedoplatku přídělové
ceny sdělil místo okresního úřadu krajský úřad.
K bodu 2 až 4
V případě, že vlastník získal nemovitost přídělem od státu,
je povinen uhradit státu nedoplatek přídělové ceny. Jeho výši
stanovímísto okresního úřadu krajský úřad.
Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení
vlastník s uživatelem bytu, pozemku nebo nebytových prostor
uvedených v odstavci (2), rozhodne o výši nájemného místo
okresního úřadu obecní úřad obce s rozšířenou
působností.
K bodu 5
Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje a obce
s rozšířenou působností, jež je vykonávána krajským
úřadem a obecním úřadem obce s rozšířenou působností.
k části
osmdesáté druhé
Změna zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových
úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších
předpisů
K bodu 1
Znění je upraveno tak, že již není uvažováno území okresů.
Jde-li o katastrální území z obvodu působnosti jiného
pozemkového úřadu [§ 11 písm. a)], než který zahájil řízení
o pozemkových úpravách, zahrne tento pozemkový úřad předmětné
pozemky do obvodu pozemkových úprav po dohodě s krajským úřadem,
v jehož obvodu působnosti se příslušné pozemky nacházejí.
K bodu 2 až 48 a 50 až 51
Navrhuje se přenést působnost okresních pozemkových úřadů do
působnosti krajských úřadů, tudíž je třeba provést
novelizaci příslušných ustanovení.
K bodu 49
Navrhují se změny v soustavě pozemkových úřadů.
K bodu 52
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů.
K úhradě nezbytných nákladů spojených s oceněním věcí
by byly příslušné místo okresních pozemkových úřadů krajské
úřady.
K bodu 2
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů.
k části
osmdesáté čtvrté
Změna zákona č. 39/1993 Sb., o pokutách a
sankcích za nedodržování zákonů upravujících transformaci
zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti
vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
K bodu 1 až 5
Kompetence ukládání pokut a ukládání povinnosti složit kauci
přechází z okresního úřadu na obecní úřad obce s rozšířenou
působností.
K bodu 6
Jedná se o vymezení
přenesené působnosti obce s rozšířenou působností, jež
je vykonávána obecním úřadem obce s rozšířenou
působností.
K bodu 7
Upřesňuje se, že
výnos z pokut je příjmem obce.
K bodu 8
Dané ustanovení je
pro nadbytečnost rušeno.
K části
osmdesáté páté
Změna zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o
změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění
pozdějších předpisů
Základní právní normou lesního hospodářství je zákon č.
289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých
zákonů (lesní zákon), který nabyl účinnosti dne 1. ledna 1996.
Až dosud byl novelizován třikrát. Obecně lze konstatovat, že
stávající právní úprava sehrála pozitivní roli při
restitučním procesu v druhé polovině 90 let. Hlavním
důvodem předložení tohoto návrhu je provedení II. fáze reformy
veřejné správy. Ve druhé fázi reformy veřejné správy
dojde ke zrušení okresních úřadů a k pověření jiných
subjektů výkonem státní správy. V případě státní
správy lesů jde o přesun kompetencí z okresních úřadů,
jako orgánů státní správy lesů, na obce s obecním úřadem
s rozšířenou působností a na krajské úřady.
Nezbytné je odstranění vazby k udělení licence pro
činnosti v lesním hospodářství pouze na české státní
občanství. Uvedenou podmínku je třeba odstranit z důvodu
zrovnoprávnění všech občanů členských států Evropské unie
v souvislosti s volným pohybem pracovních sil, jehož
umožnění je jednou ze základních podmínek komunitárního
práva.
Z důvodu usnadnění volného obchodu se surovým dřívím je
dále nutné sjednotit jeho klasifikaci (měření) s klasifikací
v zemích Evropské unie (Směrnice Rady Evropských
společenství č. 89/1968 ES).
K bodu 1
Nově se stanoví povinnosti sdružení vlastníků lesa.
K bodu 2
Změna realizujepřesun
rozhodování o zákazu vstupu do lesa z okresních úřadů na
obce s obecním úřadem s rozšířenou působností, které
tento zákaz budou moci vydat formou nařízení. Vzhledem k tomu,
že došlo k nahrazení předpisů uvedených v odkazu pod
čarou, bylo dosavadní ustanovení § 19 odst. 3 zcela nahrazeno
novým zněním včetně poznámek pod čarou.
K bodu 3
Na základě úpravy klasifikace surového dříví
v Evropské unii, ve směrnici Rady Evropských společenství
č. 89/1968 ES, je nutné zmocnit Ministerstvo zemědělství pro
vydání prováděcího právního předpisu, na základě kterého
by tato klasifikace byla prováděna v České republice.
S ohledem na to, že se v Evropské unii připravuje nová
směrnice, je formulováno zmocnění Ministerstva zemědělství
jako možnost vydat prováděcí právní předpis.
K bodu 4 až 8
Nově se upravují ustanovení týkající se
vlastníka lesa.
K bodu 9
Z důvodu sladění lesního zákona
s předpisy Evropské unie byla pro udělení licence vypuštěna,
do dne vstupu České republiky do EU podmínka státního občanství
České republiky, neboť tato znemožňuje volný pohyb pracovních
sil. Umožnění volného pohybu pracovních sil v Evropské
unii je jednou z podmínek dohody o přidružení.
K bodu 10, 29, 31, 36, 41
Dochází k terminologickému upřesnění.
K bodu 11, 12, 14, 15, 24, 34
V souvislosti se změnou struktury státní
správy od 1. ledna 2003 je nutné nahradit v textu zákona
okresní úřady obecními úřady obcí s rozšířenou
působností, které převezmou spolu s kraji veškeré
kompetence okresních úřadů.
K bodu 13
Stávající ustanovení § 47 odst. 4 lesního zákona se navrhuje
pro nadbytečnost vypustit, a to s ohledem na ustanovení § 31zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, který postavení
hlavního města Prahy vymezuje dostatečným způsobem.
K bodu 16 až 23, 25 až 28, 30, 32 až 33, 35, 37 až 40, 42,
44, 45
Jedná se o upřesňující změny a dále změny, které je třeba
provést v souvislosti se zrušením okresních úřadů. Dále
se jedná se o výčet dalších působností, které budou vykonávat
krajské úřady.
K bodu 43
Vzhledem k celostátnímu
významu národních parků, jejichž území nezřídka přesahuje
hranice krajů a státních hranic a vzhledem k návaznosti na
národní parky v sousedních zemích, považujeme za nezbytné,
aby o základních problémech na úseku lesního zákona bylo
rozhodováno z úrovně ministerstva, a to tím spíše, když
na této úrovni byly zachovány i působnosti v ochraně
přírody, které jsou pro rozhodování podle lesního zákona
podmiňující.
K bodu 46
Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje a obce
s rozšířenou působností.
K bodu 47
Přechodné ustanovení zmocňuje
krajské úřady ke zrušení ustanovení lesních stráží, které
byly ustanoveny okresním úřadem. Toto přechodné ustanovení
převádí tuto kompetenci na krajský úřad.
Vědu a výzkum nelze vázat na plnění obecně požadovaných
kritérií. Vzhledem k tomu, že se vědecké bádání zaměřuje na
zcela nové doplňkové látky, premixy, krmné suroviny nebo na
nové postupy úpravy krmiv, u nichž není možno jen na základě
chemických analýz předpokládat negativní či pozitivní odezvu
zvířecího organizmu, je nutno vázat výrobu pokusných směsí,
která má být prováděna v obchodních výrobnách krmiv pro účely
biologického zkoušení, na zvířatech, na povolení udělované
Ministerstvem zemědělství za podmínek stanovených zákonem.
Jednou z těchto podmínek byl i souhlas orgánu okresního
úřadu příslušného z hlediska ochrany životního
prostředí, přičemž tato působnost byla bez náhrady zrušena.
Náhradu majetkové
újmy má podle § 16 odst. 1 poskytovat ten, kdo nařídil mimořádná
rostlinolékařská opatření, mj. i okresní úřad. Přesun této
povinnosti z okresních úřadů je především důsledkem
reformy veřejné správy.
K bodu 2
V důsledku úpravy
§ 16 odst. 1 ztrácí požadavek na stanovisko příslušného
orgánu rostlinolékařské péče smysl.
K bodům 3 až 4
Upřesňuje se
terminologie.
K bodu 5
V rámci
reorganizace státní správy se vypouští písmeno c), okresní
úřady jako orgán rostlinolékařské péče.
K bodu 6 a 7
Tato úprava je
důsledkem úpravy § 16 odst. 4.
K bodu 9, 10 a 11
Zákonem vymezuje nové
působnosti pověřeným obecním úřadům.
K bodu 12
Výslovně se stanoví,
že výnosy z pokut jsou příjmem obce pověřeným obecním
úřadem.
K bodu 13
Jedná se o vymezení přenesené působnosti pověřeného obecního
úřadu a obecního úřadu, která je vykonávána obcemi
s pověřeným obecním úřadem a obcemi.
K části
osmdesáté osmé
Změna zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o
změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění
některých souvisejících zákonů, byl připraven na základě
poznatků Ministerstva zdravotnictví a subjektů činných v oblasti
léčiv a poskytování lékárenské péče získaných při
aplikaci zákona v praxi. Ukázalo se, že v důsledku
rozvoje podnikatelské činnosti, organizačních změn ve výzkumu,
vývoji, výrobě, přepravě, rozdělování, uchovávání a dovozu
léčiv se většina organizací v těchto oblastech stala na
Ministerstvu zdravotnictví zcela nezávislými a jejich zájmy se ne
vždy kryly se zájmy státní správy. To byly hlavní důvody, proč
byl v roce 1997 přijat nový zákon, který mimo výše uvedené
umožňuje zajistit bezpečná, účinná a jakostní léčiva a
stanoví podmínky pro zacházení s nimi, a to vše v zájmu
zdraví lidí a zvířat.
K bodu 1 až 3
Dochází k přesunu kompetence z okresních úřadů na
krajské úřady. Poznámka pod čarou č. 25, která odkazuje na již
neplatný zákon č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém
hospodářství, se zrušuje. Realizace navrhovaného převodu
kompetence je v souladu s probíhající reformou územní
veřejné správy, která za prioritní považuje co
největší přiblížení státní správy občanům.
K bodu 4
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů.
k části
osmdesáté deváté
Změna zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární
péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární
zákon), ve znění pozdějších předpisů
K bodu 1 až 5
Změny realizují v uvedených ustanoveních přesun
rozhodování na obecní úřady obcí s rozšířenou
působností, které převezmou určité kompetence okresních úřadů.
Realizace navrhovaného převodu kompetence je v souladu
s probíhající reformou veřejné územní správy, která za
prioritní považuje právě co největší přiblížení státní
správy občanům.
K bodu 6
Jedná se o vymezení přenesené působnosti
obcí vykonávané prostřednictvím obecních úřadů obcí
s rozšířenou působností.
Navrhuje se, aby v souvislosti s připravovanou reformou
veřejné správy stanovisko, že sběr bylin a plodů v příslušné
oblasti nenarušuje druhovou rozmanitost, vydával obecní úřad.
Nový zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů
(vodní zákon), platný od 25. července 2001 a účinný od 1.
ledna 2002 (s výjimkou ustanovení § 20 odst. 1, které nabývá
účinnosti po 5 letech po dni nabytí účinnosti a ustanovení §
135, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení), zrušil s
účinností od 1. 1. 2002 mimo jiné i zákon č. 130/1974 Sb., o
státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších
předpisů a zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
Hlavním důvodem předložení tohoto návrhu je provedení druhé
fáze reformy veřejné správy. Ve druhé fázi reformy veřejné
správy budou zrušeny okresní úřady a výkonem státní správy
budou pověřeny jiné subjekty. V rámci přesunu kompetencí v
oblasti státní správy vodního hospodářství je navržen přesun
kompetencí z okresních úřadů, jako orgánů státní správy
vodního hospodářství.
K bodu 1-32, 35-37, 39-41, 44
V souvislosti s přenášením
kompetencí z okresních úřadů v rámci reformy veřejné
zprávy je nezbytné přenést určené působnosti v zákoně
z okresních úřadů v textu zákona na obecní úřady
obcí s rozšířenou působností. S tím souvisí i
problematika povodňových plánů okresu, povodňových orgánů
okresů, povodňových komisí okresů, kterou je třeba přizpůsobit
u obcí s rozšířenou působností.
K bodu 33, 34
V těchto případech rozsah rozhodování
zpravidla přesahuje územní působnost obce s obecním úřadem
s rozšířenou působností. Proto je vhodné a účelné, aby
o těchto otázkách rozhodoval krajský úřad.
K bodu 38
V souvislosti s ukončením činnosti
okresního hygienika je třeba jeho působnost přenést na krajskou
hygienickou stanici.
K bodu 42 a 43
Upravuje se průběh řízení o uložení pokut
a dále, že výnos z pokut je příjmem obce s rozšířenou
působností.
K bodu 45
Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje, obce nebo obce
s rozšířenou působností vykonávané prostřednictvím
krajských, obecních nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností.
k části
devadesáté druhé
Změna zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a
kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů
(zákon o vodovodech a kanalizacích)
K bodu 1 až 7
V souvislosti s prováděním druhé fáze reformy veřejné
správy dochází ke dni účinnosti tohoto zákona k převodu
kompetencí z okresních úřadů na obecní úřady obcí
s rozšířenou působností, popř. krajské úřady, s čímž
souvisí i změna znění příslušných ustanovení zákona.
K bodu 8
Jedná se o vymezení přenesené působnosti
krajů, obcí a obcí s rozšířenou působností vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů, obecních úřadů a obecních
úřadů obcí s rozšířenou působností.
Základní právní vztahy dotýkající se branné povinnosti
občanů upravuje zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné
povinnosti a o vojenských správních úřadech. Podle tohoto zákona
branná povinnost je pojímána jako povinnost připravovat se
k obraně státu a osobně se účastnit na plnění úkolů
ozbrojených sil. Zahrnuje především odvodní povinnost a služební
povinnost, to znamená povinnost včas nastoupit a vykonávat
vojenskou činnou službu. Protože obrana státu je
celospolečenskou záležitostí i na odvodním řízení a na
povolávání občanů do ozbrojených sil se kromě vojenských
orgánů podílejí i civilní orgány, správní úřady a obce.
Vzhledem k reformě veřejné správy a zániku okresních úřadů
je nezbytné zákonem přenést dosavadní působnost okresních
úřadů jednak na nově konstituované prvky veřejné správy a
jednak na úřady na stupni kraje. Působnost vymezená branným
zákonem obcím a pověřeným obecním úřadům zůstane zachována.
Ve všech případech půjde o přenesenou působnost ve státní
správě.
K bodu l
Pravidelné odvody se konají v míru zpravidla dvakrát ročně
a na různých místech podle místní dostupnosti pro brance a
v závislosti na jejich počtu. Zajišťováním
provozuschopných místností se navrhuje pověřit obecní úřad
obce s rozšířenou působností, zajišťováním
zdravotnického personálu včetně potřebného materiálu se
navrhuje pověřit krajský úřad.
K bodu 2
Odvodní komise jsou složeny především z civilních členů,
zejména lékařů, jejichž posláním je zajistit objektivní
posouzení schopnosti občana k plnění branné povinnosti.
Protože se předpokládá přesun dosavadní působnosti okresních
úřadů v oblasti zdravotnictví na krajské úřady navrhuje
se, aby lékaře do odvodních komisí určoval ředitel krajského
úřadu.
K bodu 3
Do odvodní komise deleguje zástupce obecního úřadu obce
s rozšířenou působností starosta obce a ředitel krajského
úřadu; navrhuje se proto, aby také oni zajistili účast těchto
členů odvodních komisí na přípravě.
K bodu 4
Protože nově ustanovení funkcionáři úřadů na stupni kraje
budou povinni plnit své úkoly i za stavu ohrožení státu a za
válečného stavu navrhuje se, aby byli po dobu výkonu své funkce
ze zákona zproštěni služební povinnosti, tj. povinnosti
nastoupit a vykonávat vojenskou činnou službu.
K bodu 5
Stanovení povinnosti řediteli krajského úřadu zajišťovat
civilní lékaře do přezkumných komisí u územní vojenské
správy je obdobné jako u zajišťování civilních lékařů do
odvodních komisí.
K bodu 6 a 7
Navrhuje se, aby určité náklady související s brannou
povinností, které dosud proplácely okresní úřady, i nadále
proplácely civilní orgány, tj. obecní úřady obce s rozšířenou
působností a krajské úřady v návaznosti na působnost,
která se jim stanoví. Vždy se bude jednat o přenesenou
působnost, na kterou se podle zákona o obcích a podle zákona
o krajích mají vyčleňovat prostředky ze státního
rozpočtu.
K bodu 8
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů, obcí
s rozšířenou působností nebo obcí vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů, obecních úřadů obcí
s rozšířenou působností nebo obecních úřadů.
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky,
upravuje zejména postavení, úkoly a členění ozbrojených sil,
jejich řízení, přípravu a vybavení vojenským materiálem.
Armáda České republiky, jako základní složka ozbrojených sil,
plní vedle základního úkolu souvisejícího s obranou České
republiky i další úkoly stanovené v ustanovení § 14
uvedeného zákona. Jedním z těchto dalších úkolů je její
použití k záchranným pracím při pohromách nebo při
jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví,
značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Použití
armády k těmto pracím mohou vyžadovat u náčelníka
Generálního štábu Armády České republiky přednostové
okresních úřadů, primátoři měst, vykonávající působnost
okresního úřadu, primátoři měst a starostové obcí.
Vzhledem k reformě veřejné správy a zániku okresních
úřadů, jakož i s ohledem na právní úpravu obsaženou
v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) je
nezbytné nově vymezit okruh osob oprávněných vyžadovat pomoc
armády k záchranným pracím.
Navrhuje se, z hlediska reformy veřejné správy a právní
úpravy o obcích, nově vymezit okruh osob oprávněných vyžadovat
použití Armády České republiky k záchranným pracím při
pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících
životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní
prostředí u Náčelníka Generálního štábu Armády České
republiky. Toto oprávnění budou mít nově i hejtmani krajů.
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany
České republiky (dále jen „zákon„), který nabyl účinnosti
dnem 1. prosince 1999, upravuje základní právní vztahy při
zajišťování obrany České republiky. Stanovuje základní
povinnosti a odpovědnosti jednotlivým subjektům při zajišťování
obrany České republiky před vnějším napadením a sankce za
porušování těchto povinností. Vládě jako vrcholnému orgánu
výkonné moci stanovuje odpovědnost za zajišťování obrany
státu. Její působnost upravuje tak, aby mohla racionálně
rozhodovat o plnění úkolů k zajišťování obrany
státu.
Zásadním důvodem novelizace zákona č. 222/1999 Sb. z věcného
i časového hlediska je reforma veřejné správy. Okresním úřadům
zákon svěřuje základní rozhodovací pravomoc v celé řadě
úkolů při zajišťování obrany státu. Pří jejich zániku by
tyto úkoly nebyly svěřeny žádnému subjektu. Zákon obcím
v přenesené působnosti stanovuje podíl při zajišťování
obrany státu, ale při zániku okresních úřadů je tento podíl
zcela nepostačující. Pokud jde o územní samosprávné
orgány na úrovni kraje, zákon těmto orgánům dosud nesvěřuje
žádné úkoly při zajišťování obrany státu.
K bodu 1 a 2
Základní obsahovou náplň plánu zajišťování obrany státu
tvoří obranné plánování, operační plánování, plánování
připravenosti obranného systému státu a plánování příprav na
civilní nouzové situace. Širší vymezení plánovacích
procesů obrany státu vyžadují nejnovější směry ve vývoji
vojenskostrategického myšlení a operačního umění. Změna je
též vyvolána zkušenostmi ze začlenění České republiky do
Aliance a potřebou zajistit soulad jednotlivých plánů, zejména
pak v procesu obranného plánování kolektivní obrany
členských států NATO. Cílem je, zejména obsahovou náplní
jednotlivých plánů, se co nejvíce přiblížit novému pojetí
plánovacího procesu zajišťování obrany státu vlastními silami
nebo společnými silami spojenců, při naplňování práva
kolektivní obrany, s ohledem na začlenění České republiky
do NATO. Rozpracování obsahu, které se zákonem svěřuje vládě,
a praktická realizace, umožní zefektivnit a zharmonizovat
plánovací proces obrany státu s plánovacím procesem, který
je standardním procesem Aliance při naplňování základního
úkolů, tj. eliminování veškerých mezinárodních sporů
mírovými prostředky, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír,
bezpečnost a spravedlnost, zdržet se ve svých mezinárodních
vztazích hrozby silou nebo použití síly, a tak se podílet na
naplňování Charty OSN a Severoatlantické smlouvy, ve kterém se
výrazně posiluje prvek prevence.
K bodu 3 a 4
V zájmu pružného a efektivního zajišťování obrany státu,
zejména pak za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu,
se vládě svěřuje odpovědnost za řízení plánovacího procesu
obrany státu. Rozsah působnosti vlády je upraven tak, aby vláda
mohla racionálně rozhodovat o potřebných opatřeních
k zajišťování obrany státu a ukládat úkoly věcně
příslušným orgánům. Pružnost je daná tím, že vláda v rámci
svých řídících činnosti bude oprávněna stanovit obsahovou
náplň jednotlivých plánů obrany státu a časové horizonty pro
jejich zpracování, včetně uložení konkrétních úkolů
jednotlivým odpovědným subjektům. Řídící činnost je chápána
v souladu s obecnými zásadami, jako vnitřně spjaté
postupy, které mají cyklický charakter, vytyčování
a formulování cíle, rozhodování, plánování,
organizování, operativní řízení a kontrola (hodnocení). Vláda
v souladu s čl. 76 Ústavy České republiky rozhoduje na
základě zákonů a v jejich mezích o všech otázkách
celostátního významu, pokud rozhodování o nich nepřísluší
ministerstvům nebo jiným ústředním orgánům státní správy,
nebo jimi řízeným orgánům. Rozhodnutí vlády mají formu
usnesení, která zavazují členy vlády, ministerstva, jiné
ústřední správní úřady, ostatní správní úřady, popřípadě
právnické a fyzické osoby, stanoví-li tak zákon.
Z výše uvedených důvodů novela zákona zachovává
kontinuitu z původně stanoveným účelem zákona a svěřuje
vládě rozpracování plánovacího procesu, zejména pak pro stav
ohrožení státu a válečný stav, při kterých by úprava formou
právního předpisu mohla způsobit nebezpečí z prodlení. Proto
vláda stanoví obsahy jednotlivých plánů obrany a časové etapy
pro jejich zpracování formou usnesení vlády.
K bodu 5 a 6
Úkol Ministerstva obrany spojený s koordinací plánovacích
aktivit, které souvisejí s obranou státu konkrétních
kompetentních správních úřadů a orgánů samosprávy
zůstává beze změny. Novelou zákona dochází pouze k formulačním
změnám v návaznosti na bod 1.
V oblasti zajišťování obrany státu ministerstva a
jiné ústřední orgány státní správy v oboru své
působnosti plánují podle rozhodnutí vlády opatření
k zajišťování obrany státu. V rámci plánovacího
procesu si vytvářejí dostatečné finanční pokrytí svých
úkolů. V realizační etapě odborně řídí, usměrňují a
kontrolují provádění přípravy k obraně při zajišťování
potřeb ozbrojených sil, při realizaci opatření operační
přípravy státního území, při mobilizaci ozbrojených sil a
zabezpečení fungování ekonomiky. Novelou zákona dochází pouze
k zpřesnění stávajícího úkolu, který nejde za rámec
účelu zákona.
K bodu 7, 8 a 9
Současné úkoly okresních úřadů (§ 7 zákona) a současné
úkoly obcí (§ 8 zákona) při zajišťování obrany státu se
navrhuje zákonem rozdělit mezi krajské úřady, obecní úřady
obcí s rozšířenou působností a obce v přenesené
působnosti.
Krajskému úřadu v přenesené působnosti se stanoví
povinnost řešit otázky koncepčního charakteru při
(zabezpečování potřeb) zajišťování obrany státu
v hospodářské, sociální a zdravotní oblasti na svém
území. Krajský úřad, jako koncepční orgán, se bude podílet
na procesu plánování obrany státu (při centrálním řízení
příprav obrany státu a zajišťování obrany státu). Bude
mu svěřena (na území kraje) koordinační funkce při tvorbě
jednotlivých plánů obrany státu. Koordinační funkcí musí
zabezpečit na svém území dostatečné množství věcných
prostředků, lidských zdrojů a výrobních kapacit pro zabezpečení
potřeb obyvatel (při respektování prioritního zabezpečení
potřeb ozbrojených sil) za stavu ohrožení státu a válečného
stavu.
K naplnění uvedeného cíle zákon začleňuje krajské úřady
mezi subjekty zúčastněné na procesu plánování obrany státu.
Jako účastník plánovacího procesu si musí vytvořit dostatek
věcných a lidských zdrojů k plnění hlavního úkolu,
kterým je zabezpečení základních životních podmínek obyvatel,
zejména pak ve válečném konfliktu při obraně státu. K tomuto
účelu se musí vést nezbytné souhrnné evidence.
Krajský úřad bude vyhodnocovat objekty, které za stavu ohrožení
státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny.
K vyhodnocování použije vlastní síly a prostředky, popř.
ve spolupráci s obecními úřady obcí s rozšířenou
působností. Z hlediska významu daného objektu navrhne způsob
jeho ochrany. Podle charakteru objektů jejich význam spočívá
v hospodářské, politické nebo vojenské oblasti.
V jednotlivých obdobích a v místech za stavu ohrožení
státu a válečného stavu mohou mít význam strategický, operační
nebo taktický. Význam objektu, jeho umístění a zranitelnost jsou
kritérii pro jejich zařazení mezi objekty důležité pro obranu
státu a pro určení způsobu jeho ochrany (viz § 29 odst. 2 písm.
d)) nebo pro zařazení mezi objekty, které tohoto významu
nedosahují, ale za stavu ohrožení státu nebo za válečného
stavu je nutná jejich ochrana. Popřípadě provedením evakuace
nebo změnou činnosti pozbude objekt za uvedených stavu svého
významu. Ochranou objektů se rozumí např. ostraha vlastními
silami, ostraha na smluvním základě, policejní ochrana, ale též
střežení objektů ozbrojenými silami. Výsledek vyhodnocení
krajský úřad zapracuje do příslušného plánu obrany státu
a navrhne způsoby jeho ochrany tak, aby vláda mohla
o předložených návrzích rozhodnout. Po posouzení vláda
schválením příslušného plánu rozhodne o způsobu jeho ochrany
v době vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu
a o dalších opatřeních s tím spojených.
Rozhodovací pravomoc k určení, že konkrétní movitá nebo
nemovitá věc anebo služba se stává věcným prostředkem pro
potřeby zajišťování obrany státu se svěří obecnímu úřadu
obce s rozšířenou působností. K naplnění tohoto
základního úkolu se obec podle zákona vybaví oprávněním ke
shromažďování nezbytných informací, kontrolním mechanismem,
a bude-li to třeba, i uložením odpovídajících sankcí
(§ 64 a násl. zákona). Zákon takovému obecnímu úřadu stanoví
také povinnost náhrady případné škody, za kterou, z hlediska
odpovědnosti za škodu, bude odpovědný stát (např. § 57
zákona).
Obecní úřady v době příprav k obraně státu budou
plnit základní úkoly spojené s přípravou občanů k obraně
státu, se zabezpečením výběru vhodných věcných prostředků a
s výběrem vhodných fyzických osob k pracovním
výpomocím a povinnostem. Za stavu ohrožení státu a za
válečného stavu budou úkoly obce spočívat v organizačním
zabezpečení případné evakuace obyvatel, zabezpečení dodání
věcných prostředků a povolání fyzických osob
k jednotlivým pracovním úkonům. V zásadě postavení
obcí při zajišťování obrany zůstává nedotčeno.
K bodu 10
Potřeba praxe si vyžaduje výslovně upravit povinnost státních
orgánů a územních samosprávných celků vzájemně mezi sebou
spolupracovat a vyměňovat informace v nezbytně nutném
rozsahu pro potřeby zajišťování obrany státu. Nejednotná
interpretace § 39 odst. 4zákona č. 240/2000 Sb. v praxi si
rovněž vyžaduje výslovně v tomto zákoně stanovit
oprávnění k využívání pracovních a poradních orgánů
vyjmenovaných subjektů zřízených podle zvláštních právních
předpisů při zajišťování obrany státu. Zejména jde o
pracoviště krizového řízení, krizové štáby a bezpečnostní
rady.
K bodům 11-13, 15-26, 28, 30-40, 42-44
Vzhledem k tomu, že v souvislosti s reformou veřejné
správy zaniknou ke dni 31.12.2002 okresní úřady a vzhledem ke
skutečnosti, že pravomoci, které byly podle stávajícího zákona
doposud svěřeny okresním úřadům přecházejí na obce
s rozšířenou působností resp. pověřené obce podle tohoto
zákona, je nutné upravit ty pasáže zákona, které tyto pravomoci
a povinnosti stanovují.
K bodu 14
Doplněním stávajícího ustanovení zákona je sledován cíl
zajistit vzájemné provázání zákona o zajišťování
obrany České republiky se zákony tzv. krizového zákonodárství,
a tak vytvořit předpoklady pro jednotné chápaní plánovacích
procesů v oblasti věcných zdrojů a plánováním
pracovních sil, které bude možno použit v případě stavu
ohrožení státu nebo válečného stavu. Z jednotlivých plánů
obrany státu vyplynou požadavky na doplnění věcných prostředků
a požadavky na pracovní síly pro zajištění obrany státu.
Uvedené požadavky v praxi budou realizovány prostřednictvím
schválených krizových plánů.
K bodu 41
Uvedenou úpravu § 58 vyžaduje potřeba dosavadní praxe, kdy
okresní úřady mají povinnost vyplatit náhradu za poskytnutí
věcných prostředků. Poukazují přitom na značné rozdíly při
stanovení náhrady za použití věcného prostředku stejného
druhu. K odstranění zjevných cenových rozdílů požadují
vydání závazné metodiky (nařízení) pro stanovení sazby
a způsobu výpočtu maximální náhrady jednotlivých druhů
věcných prostředků alespoň na území jednoho kraje. Regulace
výše náhrad na území kraje by odstranila zjevnou nerovnost při
stanovení a vyplácení náhrad, a to s využitím
ustanovení § 7zákona č. 129/2000 Sb. v návaznosti na tento
zákon a zákon o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Se
stanovením úkolů krajským úřadům při zajišťování obrany
státu se navrhuje zmocnit je ke stanovení sazeb a způsobu
výpočtu maximálních náhrad za poskytnutí věcných prostředků
v míru při prověřování opatření pro zabezpečení obrany
státu podle § 41 zákona, které budou vyplácet pověřené obce.
K bodu 45
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů, obcí
s rozšířenou působností a obcí vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů, obecních úřadů obcí
s rozšířenou působností a obecními úřady. Nově se
vymezuje i příslušnost území újezdu ke kraji.
Návrh nově vymezuje pojem dopravních úřadů, kterými budou
zásadně krajské úřady, které v přenesené působnosti
vykonávají státní správu. Výjimka je s ohledem na zvláštní
charakter městské autobusové dopravy a taxislužby stanovena u
těchto druhů dopravy.
K bodu 2 a 3
S ohledem na nové územní uspořádání, jehož základem
jsou kraje, se navrhuje příslušným způsobem upravit ustanovení
o základní dopravní obslužnosti. Namísto okresního úřadu
bude podíl státu na jejím zajištění ve veřejném zájmu
stanovovat kraj.
K bodu 4 a 5
V návaznosti na předchozí změny je v ustanovení o
prokazatelné ztrátě výraz okresní úřad nahrazen pojmem kraj.
Vzhledem k tomu, že hospodaření kraje podle vlastního rozpočtu
je samostatná působnost, budou tyto činnosti vykonávaný jako
samostatná působnost krajů.
K bodu 6
S ohledem na nové územní uspořádání je třeba i
v ustanovení o ostatní dopravní obslužnosti vycházet
z územní jednotky, v níž bude zajišťována základní
dopravní obslužnost, tj. od kraje.
K bodu 7
Vzhledem k novému vymezení pojmu dopravní úřad v § 2
odst. 20 je nutno změnit i ustanovení o státním odborném dozoru.
Působnost Ministerstva dopravy a spojů je i nadále stanovena
pozitivně, dopravní úřady vykonávají tento dozor v ostatních
věcech.
K bodu 8, 9 a 10
Návrh úpravy v těchto ustanoveních souvisí s novým
vymezením pojmu dopravní úřad.
K bodu 11
Jde o explicitní vyjádření, že působnosti krajů, hlavního
města Prahy a statutárních měst jako dopravních úřadů, je
výkon jejich přenesené působnosti.
Vlastník celostátní a regionální dráhy má povinnost pečovat
o rozvoj a modernizaci dráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění
dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti v rámci
územního obvodu kraje namísto dosavadního obvodu okresu.
K bodu 2
Přednostně udělí drážní správní úřad licenci
k provozování drážní dopravy žadateli, který bude
provozovat veřejnou drážní dopravu k zajištění dopravní
obslužnosti v rámci územního obvodu kraje namísto okresu.
K bodu 3
Drážní správní úřad bude napříště projednávat žádosti
o přechodné omezení nebo zastavení drážní dopravy s krajským
úřadem, v jehož obvodu činnosti je drážní dopravou, která
má být omezena nebo zastavena, zajišťována dopravní obslužnost
a tento kraj bude mít též povinnost projednat své stanovisko
s dotčenými obcemi.
K bodu 4
Navrhuje se, aby závazek veřejné služby k zajištění
dopravní obslužnosti územního obvodu kraje, jménem státu
uzavíral s dopravcem kraj, který je k výkonu této
činnosti příslušný. Bude jím ten kraj, v jehož územním
obvodu je dopravní obslužnost na příslušné dráze nebo její
rozhodující části zajišťována.
K bodu 5-7
Povinnost okresního úřadu, dbát při uzavírání závazku
veřejné služby na vzájemné propojením veřejné drážní
osobní dopravy s linkovou osobní dopravou bude příslušet
podle navrhované úpravy kraji stejně jako bude kraj hradit ze
svého rozpočtu dopravci vzniklou prokazatelnou ztrátu.
K bodu 8
Dopravce povede oddělenou analytickou evidenci závazků veřejných
služeb podle jednotlivých krajů.
K bodu 9-13
Dosavadní územní obvod okresu pro účely dopravní obslužnosti
podle § 39b odst. 1 a 2,a § 39 c a 39 d odst. 1 bude nahrazen
územním obvodem kraje.
K bodu 14-15
Působnost okresních úřadů na úseku jízdních řádů bude
vykonávat podle nové právní úpravy kraj.
K bodu 16 – 18
Dochází k upřesnění, že stanovené činnosti jsou výkonem
přenesené působnosti.
Předkládaný návrh zákona je dílčí novelizací, která je
vyvolána v souvislosti se zánikem okresních úřadů potřebou
převodu státní správy vykonávající prostřednictvím okresních
úřadů na pověřené obecní úřady popř.krajské úřady. Návrh
důsledně dodržuje vymezený rozsah změn, související výhradně
s koncepcí reformy veřejné správy, v jiném rozsahu
nezasahuje do vytvořené ucelené právní úpravy vnitrozemské
plavby.
Předkládaná právní úprava v návaznosti na realizaci
reformy státní správy převádí kompetence v oblasti
upravené zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve
znění zákona č. 358/1999 Sb., které v současné době
provádí okresní úřad do působnosti krajských správních
úřadů. Související činnosti vykonávané Státní plavební
správou a Ministerstvem dopravy a spojů zůstávají ponechány na
tomto stupni státní správy.
Návrh vychází terminologicky i věcně z přijetí zákona o
krajích (krajské zřízení), zákona o obcích (obecní zřízení),
zákona o okresních úřadech a zákona o hlavním městě Praze a
v návrhu se pro rozlišení působnosti na úrovni kraje
vykonávanou v rámci přenesené působnosti používá pojem
„krajský úřad“.
Návrh zákona zohledňuje rovněž záměr zákona o integrovaném
záchranném systému a o změně některých zákonů, který
vymezuje působnost a úkoly krajského úřadu v souvislosti
se zajišťováním přípravy na mimořádné události, provádění
záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva.
Přijetí navrhované právní úpravy je nezbytné k zajištění
dalšího postupu reformy veřejné správy.
K bodu 1
Podle stávající právní úpravy ustanovení § 36 odst.2 je
Plavební úřad povinen informovat o vydaném povolení k přepravě
nebezpečných věcí příslušné okresní úřady, jejichž
územním obvodem bude přeprava nebezpečných věcí uskutečněna.
Účelem dotčeného ustanovení je informovat příslušný orgán,
který zabezpečuje vymezené činnosti při přípravě na mimořádné
události a při záchranných a likvidačních prací.
V návaznosti na ustanovení § 10zákona č. 239/2000 Sb., o
integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů,
který vymezuje působnost a úkoly krajského úřadu v souvislosti
se zajišťováním přípravy na mimořádné události, provádění
záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva, je
převáděna odpovídající působnost v souvislosti se zánikem
okresních úřadů na krajské úřady i na obecní úřady.
K bodu 2 a 3
Změna v souvislosti s převodem působnosti na krajský
úřad. Ustanovení novely ruší stávající poznámku pod čarou
v odkazu na zákon o okresních úřadech, úpravě jejich
působnosti a o některých dalších opatřeních s tím
souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.
Předpokládá se, že novela zákona nabude účinnosti společně
s účinností návrhů zákonů předkládaných s souvislosti
se zánikem okresních úřadů jednotlivými ministerstvy a
ostatními ústředními orgány, do jejichž působnosti náleží
výkon státní správy dosud prováděný okresními úřady. Není
možné, aby kraj ihned začal vykonávat všechny svěřené
působnosti a z tohoto důvodu je dán předpoklad, že se
poskytne kraji určitá lhůta na přípravu svěřených působností.
Právní úprava režimu pozemních komunikací, jako
jedné z dopravních cest, je obsažena v zákoně č.
13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, který nabyl účinnosti dne
1.4.1997. V souvislosti s realizací krajského uspořádání
byl zákon naposledy novelizován zákonem č. 132/2000 Sb., o změně
a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o
krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a
zákonem o hlavním městě Praze, který nabyl účinnosti dnem
1.1.2001.
Navržené změny reagují na zánik okresních úřadů,
jako jednoho ze stupňů správních orgánů. Činnost okresních
úřadů má být přenesena na tzv. pověřené obce III. stupně.
Výkon působnosti silničního správního úřadu ve
věcech silnic II. a III. tříd a výkon působnosti speciálního
stavebního úřadu vyžaduje, aby tato činnost byla prováděna
odborníky, kteří zajistí řádné a včasné fungování
silničního správního úřadu i úřadu stavebního. Převod
kompetencí není navrhován ve směru ke krajům, neboť tak by
došlo k tomu, že kraj, v rámci své přenesené
působnosti, by se stal, jako tomu bylo v případě dřívějšího
uspořádání, správním orgánem I. stupně. Ministerstvo dopravy
a spojů by se opět dostalo do role správního orgánu II. stupně.
Navíc by se značně ztížila přístupnost úřadu občanům.
Problematika tzv. silničního hospodářství je problematikou
velice speciální, jíž se nezabývá velké množství odborníků.
Je třeba zajistit, aby funkci silničního správního úřadu a
speciálního stavebního úřadu zajišťovali odborníci.
V současné době se touto problematikou u okresních úřadů
zabývají 1 až 2 zaměstnanci a to v závislosti na hustotě
sítě silnic II. a III. tříd v daném místě. Převedením
kompetencí na pověřené obce bude znamenat, že je nutné
zajistit i nadále kvalitní výkon státní správy, neboť pouze
ten může ve svých důsledcích přinést ochranu silnicím II. a
III. tříd, které jsou ve vlastnictví krajů.
K bodu 1 až 3
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
vymezuje dva druhy obecně závazných aktů obcí. Jedním z nich
jsou obecně závazné vyhlášky, které jsou vydávány v rámci
samostatné působnosti obcí, druhým pak nařízení, která obec
vydává v rámci přenesené působnosti. V odst. 4 je
výslovně uvedeno, že veškerá činnost obcí prováděná na
základě § 23 je činností v přenesené působnosti. Pojmově
však název výsledného obecně závazného aktu již neodpovídá
rozdělení, jak bylo provedeno novým zákonem o obcích neboť
doposud platná právní úprava vycházela ze zákona č. 367/1990
Sb.. Z těchto důvodů je výslovně určováno, že se nyní
bude jednat o nařízení obce a tudíž je i navrhováno zrušení
odst. 4.
K bodu 4
Druhá věta uvedeného ustanovení upravuje možnost silničního
správního úřadu, za jistých podmínek, nezajišťovat na
výslovně uvedených silnicích sjízdnost a schůdnost. Protože
silnice I. tříd zůstávají nadále ve vlastnictví státu a
silnice II. a III. tříd přejdou do vlastnictví krajů, je třeba
na změnu vlastnických vztahů reagovat úpravou tohoto
ustanovení.Zároveň je určováno, že kraj i obec budou vymezovat
úseky komunikací na nichž se nezajišťuje sjízdnost a schůdnost
odstraňováním sněhu a náledí, nařízením, tedy obecně
závazným aktem vydávaným v rámci své přenesené
působnosti. V souladu s § 27 zákona o pozemních komunikacích je
povinností vlastníka místní komunikace vždy a v každém
čase zajistit jejích sjízdnost a schůdnost. Ustanovením § 27
odst. 6 se pro kraj a obec vytváří prostor, aby si sami, a to
s ohledem na dopravní význam dané komunikace, určili, že
některou komunikaci udržovat v zimním období nebudou. Kdyby
zákon toto zmocňovací ustanovení neobsahoval musela by obec
splnit svou povinnost vždy, bez ohledu na dopravní význam místní
komunikace, a všude v jeden čas.
Obecně závazný akt je vydáván na základě speciálního
zmocnění, které je obsaženo v zákoně, jímž jsou kraj a
obec určeni k výkonu státní správy ve věcech pozemních
komunikací.
K bodu 5
V souladu s § 27 zákona o pozemních komunikacích
je povinností vlastníka místní komunikace vždy a v každém
čase zajistit jejích sjízdnost a schůdnost. Ustanovením § 27
odst. 7 se pro obec vytváří prostor, aby si sama, a to s ohledem
na dopravní význam dané místní komunikace, určila, v jakém
čase, v jakém rozsahu a jakým způsobem zajistí na předmětné
místní komunikaci její sjízdnost event. schůdnost. Kdyby zákon
toto zmocňovací ustanovení neobsahoval musela by obec splnit svou
povinnost vždy, bez ohledu na dopravní význam místní komunikace,
a všude v jeden čas. Tento postup je však v praxi
nerealizovatelný. Obecně závazný akt je vydáván na základě
speciálního zmocnění, které je obsaženo v zákoně, jímž
jsou kraj a obec určeni k výkonu státní správy ve věcech
pozemních komunikací. Zavadí se pojem nařízení neboť tato
činnost souvisí s výkonem státní správy a se zákonem,
který tento výkon upravuje, a tudíž se jedná o přenesenou
působnost.
K bodu 6 a 7
Tento úvodní odstavec kompetenčního ustanovení konkretizuje
jednotlivé silniční správní úřady, a proto je třeba provést
úpravu .
K bodu 8
V souvislosti se změnou provedenou zákonem č. 132/2000 Sb.,
byla založena působnost ve věcech projednávání přestupků na
dálnicích a silnicích jak pro orgán kraje v přenesené
působnosti, tak i pro okresní úřad. Je třeba, aby zmíněná
působnost byla zákonem svěřena výslovně pouze jednomu
silničnímu správnímu úřadu. Ve vztahu k orgánům kraje
v přenesené působnosti nebylo zákonem o pozemních
komunikacích výslovně upraveno, že rozhodují o opravných
prostředcích. Vzhledem k systematice tohoto ustanovení je
třeba zde tuto činnost výslovně jmenovat. Protože obce
s rozšířenou působností nemohou rozhodovat o opravných
prostředcích proti rozhodnutím obce, je uvedená činnost výslovně
podřazována na věcnou působnost orgánů kraje v přenesené
působnosti.
K bodu 9 a 10
Jak již bylo zmíněno v obecné části důvodové zprávy,
je navrhováno, aby působnost okresního úřadu byla nadále
přenesena na obce s rozšířenou působností. Protože obce
s rozšířenou působností nemohou rozhodovat o opravných
prostředcích proti rozhodnutím obce, je třeba tuto část věcné
působnosti vyjmout.
K bodu 11 a 12
Úvodní odstavec prezentuje jednotlivé silniční správní úřady,
které cestou pověřených osob provádí na jednotlivých
kategoriích pozemních komunikacích státní dozor. Je třeba do
výčtu silničních správních úřadů začlenit nový typ
správního orgánu.
K bodu 13
Dochází k vymezení činností krajských úřadu a obecních
úřadů obcí s rozšířenou působností podle tohoto zákona
jako činnosti krajů a obcí s rozšířenou působností při
výkonu státní správy.
K části
sto
Změna zákona č. 247/2000 Sb., o získávání
a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových
vozidel a o změnách některých zákonů
Dnem 1. ledna 2001 nabyla účinnosti současná právní úprava
upravující oblast výuky a výcviku pro získání řidičských
oprávnění k řízení motorových vozidel v autoškolách,
autoškol a problematika dalšího zdokonalování řidičů, která
věcně zakotvena v zákoně č. 247/2000 Sb., o získávání a
zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových
vozidel a o změnách některých zákonů. Tato právní úprava
převedla kompetence v oblasti upravené zákonem z Ministerstva
vnitra a Policie České republiky na Ministerstvo dopravy a
spojů a okresní úřady.
Do účinnosti stávající právní úpravy byla problematika
autoškol, jejich registrace, kontrolní činnost, problematika
zkoušek uchazečů o řidičská oprávnění a zajišťování
systému dalšího zdokonalování řidičů motorových vozidel
zabezpečována u složek Ministerstva vnitra a Policie České
republiky v prvním stupni okresními dopravními inspektoráty
Policie České republiky, v druhém stupni krajskými
dopravními inspektoráty, které byly zřízeny u Správy Policie
České republiky jednotlivých krajů, ve třetím stupni
ředitelstvím služby dopravní policie zřízeného u Policejního
prezídia České republiky a nejvyšším stupněm řízení této
agendy bylo Ministerstvo vnitra. Stávající právní úprava
zavedla dvoustupňové řízení s tím, že činnosti, které
byly prováděny krajským dopravním inspektorátem Policie České
republiky a částečně i Policejním prezídiem České republiky,
byly ponechány na Ministerstvu dopravy a spojů.
Je nezbytné konstatovat, že zákon č. 247/2000 Sb., o získávání
a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových
vozidel a o změnách některých zákonů svým způsobem
představuje složitou právní normu, která ve své aplikační
rovině má široký rozsah. Předkládaná novela zákona č.
247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti
k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů,
má důsledně dodržen vymezený rozsah změn, související
výhradně s koncepcí reformy veřejné správy, a v jiném
směru neupravuje vytvořenou ucelenou právní úpravu v předmětné
oblasti.
Předkládaná právní úprava v návaznosti na realizaci
reformy státní správy převádí kompetence v oblasti
získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení
motorových vozidel, které v současné době provádí okresní
úřad do působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou
působnosti.
K bodu 1–34
V návaznosti na realizaci reformy státní správy se převádí
kompetence v oblasti získávání a zdokonalování odborné
způsobilosti k řízení motorových vozidel, které v současné
době provádí okresní úřad do působnosti obecních úřadů
obcí s rozšířenou působností.
Státní správu ve věcech získávání a zdokonalování odborné
způsobilosti k řízení motorových vozidel podle tohoto zákona
a v rozsahu jím vymezeném budou vykonávat obecní úřady obcí
s rozšířenou působnosti jako přenesenou působnost a
ministerstvo.
Krajské úřady v přenesené působnosti budou rozhodovat o
vydání registrace k provozování autoškoly, o její změně a o
jejím odnětí a bude schvalovat výcvikové vozidlo pro jeho
použití k výcviku v autoškole a změny jeho užívání.
Obecní úřady s rozšířenou působností budou zařazovat
žadatele o řidičské oprávnění k závěrečným zkouškám,
bude vydávat osvědčení profesní způsobilosti řidiče a bude
provádět zkoušky žadatelů o řidičská oprávnění.
Ostatní související činnosti v oblasti autoškol vykonávané
Ministerstvem dopravy a spojů zůstávají ponechány na stávajícím
stupni státní správy.
Předpokládá se, že novela zákona nabude účinnosti společně
s účinností návrhů zákonů předkládaných v souvislosti
se zánikem okresních úřadů jednotlivými ministerstvy a
ostatními ústředními orgány, do jejichž působnosti náleží
výkon státní správy dosud prováděný okresními úřady. Není
možné, aby obecní či krajské úřady ihned začaly vykonávat
všechny svěřené působnosti a z tohoto důvodu je dán
předpoklad, že se poskytne dotčené obci či kraji určitá lhůta
na přípravu svěřených působností.
K bodu 35
Jedná se o vymezení přenesené působnosti obce s rozšířenou
působností vykonávanou obecními úřady obcí s rozšířenou
působností.
K části
sto první
Změna zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na
pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o
změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb.
převedl, v souladu s usnesením vlády ze dne 13. listopadu
1996 č. 577, výkon správních činností ve věcech provozu na
pozemních komunikacích z Policie České republiky a Ministerstva
vnitra na okresní úřady a Ministerstvo dopravy a spojů. Jde
zejména o působnosti ve věcech stanovení obecné úpravy provozu
na pozemních komunikacích, tj. pravidel silničního provozu,
místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, tj. úpravy
prováděné dopravními značkami, světelnými signály, dopravními
zařízeními a zařízeními pro provozní informace, dále
působnosti ve věcech řidičských oprávnění a řidičských
průkazů a vedení příslušných registrů a evidencí.
Návrh novely zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona
č. 60/2001 Sb. nemá za svůj cíl zdokonalení stávající právní
úpravy či odstranění jejích případných nedostatků, ale
předkládá se z důvodu reformy veřejné správy, na základě
které dochází ke zrušení okresních úřadů a přechodu jejich
kompetencí na krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou
působností.
K bodu 1
§ 2 písm. hh) definuje pojem příslušného krajského úřadu a
obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
K bodu 2, 5, 8, 9, 84, 85, 86, 87
Tento úsek návrhu novely stanoví působnost krajských úřadů
v přenesené působnosti v rámci pravidel provozu na
pozemních komunikacích.
K bodu 3, 4, 6-85, 88-91, 93-97
Tato ustanovení návrhu převádějí kompetence z okresních
úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností na
úseku správy řidičských oprávnění a řidičských průkazů,
ve věci státní správy registru řidičů a na úseku provozu na
pozemních komunikacích.
K bodu 92
Nově se stanoví, že výnosy z pokut jsou příjmem
obce, a to v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb.
K bodu 98
Přenesení působnosti z okresních úřadů na krajské úřady
v přenesené působnosti a obecní úřady obcí s rozšířenou
působností je nutno do textu zákona též promítnout.
K Části
sto druhé
Změna zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách
provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č.
168/1999 Sb. a o změně některých souvisejících zákonů, ve
znění pozdějších předpisů
K bodům 1 až 63
Navrhuje se přenést působnost k vedení registru silničních
motorových vozidel, přípojných vozidel a provozovatelů těchto
vozidel z okresních úřadů na obecní úřady obcí
s rozšířenou působností.
Podle návrhu budou technickou způsobilost vozidla
jednotlivě vyrobeného, dovezeného popřípadě přestavěného
vozidla schvalovat na základě přenesení působnosti z okresních
úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
Rozhodování o udělení a odnětí oprávnění k provozování
stanic technické kontroly a stanic měření emisí bude přeneseno
z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou
působností.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností bude povolovat
přestavbu silničního vozidla. Krajský úřad bude určovat místo,
kde bude provádět stanice technické kontroly technickou prohlídku
zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných
vozidel a měření emisí zemědělských a lesnických traktorů.
Podle platné právní úpravy vykonává státní správu a státní
dozor, ukládá pokuty a vybírá správní poplatky ve věcech
podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích kromě MDS, ČOI
také okresní úřad.V návaznosti na jejich zrušení je třeba
nahradit působnost okresního úřadu v ustanoveních § 80 až
84 obecním úřadem obce s rozšířenou působností.
K bodu 64
Jedná se o vymezení přenesené působnosti obce s rozšířenou
působností vykonávanou obecními úřady obcí s rozšířenou
působností.
k části
sto třetí
Změna zákona č. 62/1988 Sb., o geologických
pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších
předpisů
V souvislosti s probíhající II. fází reformy veřejné
správy byla vypracována i novela shora uvedeného zákona.
K bodu 1 až 3
Vzhledem k tomu, že okresní úřady mají ukončit svou
činnost k 31.12.2002, je navrhován převod jejich dosavadních
působností, vyplývajících pro ně ze zákona o geologických
pracích, na krajské úřady.
K bodu 4
Jedná se o vymezení výkonu státní správy vykonávanou
krajskými úřady.
k části
sto čtvrté
Změna zákona č. 389/1991 Sb., o státní
správě ochrany ovzduší a poplatcích za
jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů
K bodu 1
V souvislosti
s připravovaným zrušením okresních úřadů se mění
orgány ochrany ovzduší v § 1. Ustanovení se rozšiřuje o
krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou
působností.
K bodu 2
V ustanovení se mění
působnost okresního úřadu na krajský úřad.
K bodu 3
Navrhuje se nové znění §
4 v souvislosti s převodem kompetencí z okresních
úřadů na krajský úřad a vypuštění písm. g) z důvodu,
že o výše poplatku za znečišťování ovzduší budou u
středních zdrojů rozhodovat obecní úřady s rozšířenou
působností.
K bodu 4
Vypouští se odst. 2 a 3,
neboť tyto činnosti se převádí do působnosti obecních úřadů
obcí s rozšířenou působnosti.
K bodu 5, 6 a 7
Jedná se o upřesnění
orgánu obce. Nově se vymezují i působnosti obce a obecních
úřadů.
K bodu 8
V novém ustanovení se
převádí část působnosti vykonávaná okresním úřadem na
obecní úřad obce s rozšířenou působností. Jde o
rozhodnutí o poplatcích za střední zdroje znečišťování
ovzduší.
K bodu 9 a 10
V předmětných
ustanoveních se zpřesňuje pojem na obecní úřad.
K bodu 11
Jedná se o vymezení
přenesené působnosti obcí s rozšířenou působností a
obcí prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností a obecních úřadů.
Ustanovení reaguje na ukončení činnosti okresního úřadu.
K bodu č. 2
Dochází k upřesnění používané terminologie.
K bodu č. 3
Jako orgán ochrany přírody se doplňuje obecní úřad obce s
rozšířenou působností (těch má být cca 200 a měly by zvládat
náročnější odbornou agendu) a okresní úřad se vypouští.
Obce v samostatné působnosti vykonávají úkoly dané v §
68, § 69 a § 71 zákona. V této části se upravuje jejich
přenesená působnost. Zde je vazba na ustanovení § 35 odst. 1zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení). Písmeno c)
se mění v návaznosti na změny § 78.
K bodu č. 4
Úprava tohoto ustanovení koresponduje s důvody úpravy
ustanovení § 75. S převodem kompetencí z okresních
úřadů souvisí i nové vymezení působnosti v ochraně
přírody a krajiny na území hlavního města Prahy. Důležitá je
možnost, aby město Praha mohlo rovněž Statutem převést některé
věci na městské části.
K bodu č. 5 a 6
Tato ustanovení upravuje zejména působnost obecních úřadů a
pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí
s rozšířenou působností.
K bodu č. 7
Zde jsou uvedeny kompetence kraje jak v samostatné, tak
v přenesené působnosti. Na kraje se převádí zejména ta
část agendy okresních úřadů, která vyžaduje vysokou odbornost
úřadu, zejména kontrola a správa druhů chráněných podle
zákona č. 16/1997 Sb. (CITES), vyhlašování přírodních
rezervací a přírodních památek a další péče o ně,
vyhlašování přírodních parků atd. Ze systematických důvodů
se ruší § 79a, jenž byl nelogicky zařazen až za působnost MŽP
a tato úprava se vkládá do § 77a v nové rozšířené
podobě.
K bodům č. 8 až 10
Změny v tomto ustanovení týkajícím se kompetence
ministerstva souvisí s obecnou koncepcí: Péče o zvláště
chráněné části přírody je svěřena na vyšší úroveň
státní správy. Změny jsou nepatrné, neboť většina dosavadních
kompetencí okresních úřadů ve zvláštní ochraně
přírody je přenesena na správu či orgány kraje v přenesené
působnosti a nikoli na ústřední orgán státní správy.
K bodu 11
Dané ustanovení se pro nadbytečnost zrušuje.
K bodu 12
Stanoví se působnosti České inspekce životního prostředí.
K bodům 13 až 14
Kompetence okresních úřadů ve věci stráže přírody se
převádějí shodně jak na obecní úřady obcí s rozšířenou,
tak na orgány kraje v přenesené působnosti.
K bodu 15 až 17
Upravují se ustanovení o stráži přírody.
K bodu 18 a 19, 22
Dochází k přenosu působností z okresních úřadů na
krajské úřady.
K bodu 20 a 21
Stanoví se, kdo je příjemcem výnosů pokut.
K bodu 23
Jedná se o vymezení přenesené působnosti příslušných
orgánů.
k části
sto šesté
Změna zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
K bodu 1
Znění se přizpůsobuje nové terminologii pro
úřady obcí a krajů a zároveň se vypouští pojem „okresní
úřad“.
K bodu 2
Navržené znění reaguje na novou terminologii zákona č.
131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
K bodu 3
Z působnosti pověřených obecních úřadů
se vyjímají v nezbytné míře ty kompetence, které je nutno
svěřit správnímu úřadu vyššího stupně v souvislosti se
zánikem okresních úřadů. Tento posun je nutný z věcného
hlediska (kompetence je vázána na území).
K bodu 4 a 5
Změna v tomto ustanovení reaguje na novou
terminologii správních úřadů. Obsahově jsou kompetence dosud
svěřené okresním úřadům svěřeny právě obecním úřadům
obcí s rozšířenou působností.
K bodu 6
Změny v tomto ustanovení vyplývají z nutnosti úpravy
znění řešící „území dvou a více okresů“.
K bodu 7
Do působnosti krajských úřadů se svěřují
kompetence, které z okresních úřadů nejsou návrhem
přeneseny na obecní úřady obcí s rozšířenou působností
tak, aby kompetenčně byla pokryta celá řešená oblast – vše
na základě již výše uvedených kritérií (např. souhlasy
podle § 9 odst. 6 jsou svěřeny do působnosti na základě výměry
předmětu posuzování; souhlasy dle § 7 odst. 3 podle území, na
nichž se trasy nacházejí).
V tomto ustanovení jsou dále doplněny kompetence související
s postavením kraje v přenesené působnosti jakožto
vyššího orgánu státní správy, např. kompetence dozorové a
kontrolní.
K bodu 8
Změna reaguje na novou terminologii zákona č.
131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a souvisí se zánikem
okresních úřadů.
K bodu 9
Jedná se o vymezení přenesené působnosti
příslušných orgánů.
k části
sto sedmé
Změna zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách
dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících
živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších
opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění
zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
ve znění pozdějších předpisů
K bodu 1 až 13
Činnost, kterou dnes podle tohoto zákona vykonávají okresní
úřady, zejména vydávání registračních listů (§ 23 tohoto
zákona) pro exempláře živočichů a rostlin ve smyslu tohoto
zákona, je po odborné stránce velmi náročná. Těmito exempláři
je především řada exotických druhů, které může rozeznat jen
odborník – zoolog či botanik. Okresní úřady rovněž potvrzují
původ exemplářů (§ 19 odst. 3 tohoto zákona), tj. musejí
zkoumat, zda byl exemplář skutečně získán způsobem, který
uvádí jeho držitel. Velmi odpovědnou činností je samozřejmě
rozhodování o správních deliktech a o odebírání exemplářů
podle tohoto zákona. Přitom nelze zapomenout na odpovědnost,
kterou má Česká republika za dodržování Úmluvy o mezinárodním
obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin
(CITES). Zákon č. 16/1997 Sb. byl přijat právě z důvodů
realizace závazků ČR z této úmluvy a jeho aplikací je
účelu dosahováno (vývozní a dovozní povolení podle tohoto
zákona vydává z těchto důvodů přímo MŽP). MŽP je
v neustálém kontaktu se sekretariátem této úmluvy, který
musí pravidelně informovat o jejím plnění.
Z výše uvedeného důvodu se převádějí veškeré kompetence
okresních úřadů podle tohoto zákona na orgány kraje v přenesené
působnosti.
K bodu 14
Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje vykonávané
krajskými úřady.
k části
sto osmé
Změna zákona č. 157/1998 Sb., o chemických
látkách a chemických přípravcích a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
K bodům 1, 2, 5, 6, 9, 10, 11, 13, 16, 19 a 20
Ve shora uvedených bodech se reaguje na zrušení okresních
hygieniků, jejichž působnost přechází na krajské hygienické
stanice.
K bodům 3, 6, 7, 13, 14, 15, 17 a 21
Činnosti, kterou vykonávaly okresní úřady, vyžadují natolik
odborné znalosti, že není prakticky možné, aby veškeré
povinnosti okresních úřadů byly přeneseny na obecní úřady
obcí s rozšířenou působností. Účelnější vzhledem
k nutnosti zajištění potřebného počtu pracovníků se
speciálním odborným zaměřením se jeví přenesení působnosti
na krajské úřady jako výkon přenesené působnosti kraje.
K bodům 4, 8, 12 a 18
V souvislosti se zrušením okresních úřadů je třeba
v textu zákona provést i další legislativně technické
úpravy.
K bodu 22
Definuje se, že výkon působnosti krajských úřadů je výkonem
kraje v přenesené působnosti.
Zákon č. 161/1999 Sb. je třeba upravit tak, aby jeho ustanovení
bylo ve shodě s novelizací provedenou v zákoně č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů. Proto se novelizuje příslušným způsobem to
ustanovení, v němž jsou zmiňovány okresní úřady.
k části
sto desáté
Změna zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci
závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými
chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona
č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich
působnosti a o některých dalších opatřeních s tím
souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o
prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů
K bodu 1-68
Činnost, kterou vykonávaly okresní úřady vyžaduje natolik
odborné znalosti, že není prakticky možné, aby veškeré
povinnosti okresních úřadů byly přeneseny směrem na obecní
úřady s rozšířenou působností. Účelnější vzhledem
k nutnosti zajištění potřebného počtu pracovníků se
speciálním odborným zaměřením se jeví přenesení působnosti
na krajské úřady jako výkon přenesené působnosti kraje.
K bodu 69
Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje vykonávané
krajskými úřady.
K bodu 70
V souvislosti s provedenými změnami je třeba upravit i
text přílohy.
K části
sto jedenácté
Změna zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování
náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými
živočichy
K bodu 1 a 2
Navrhuje se, aby působnost okresních úřadů podle tohoto zákona
ve věci poskytování náhrad byla převedena na krajské úřady.
Jedná se o činnost, jež by měla nadále být na středním článku
řízení. Kraje budou tuto činnost vykonávat v přenesené
působnosti a prostředky na poskytování náhrad jim budou
poskytovány ze státního rozpočtu (viz § 11 odst. 4zákona č.
115/2000 Sb.).
K bodu 3
Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje vykonávané
krajskými úřady.
Převod působností z okresních úřadů na jiné orgány
státní správy (tj. obecní úřady s rozšířenou působností či
krajské úřady) je v předkládané novele zákona č.
185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů
navrhován tak, že působnosti okresních úřadů, které jsou
charakterizovány výslovnými nároky na odbornost decisního orgánu
(např. souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady),
jsou přeneseny na krajské úřady, ostatní působnosti, které
jsou svěřeny okresnímu úřadu, se převádí na obecní úřady s
rozšířenou působností.
Nejvýznamnějšími a nejčastěji udělovanými souhlasy podle
zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, jsou souhlasy k provozování zařízení k využívání,
odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů. I tyto souhlasy jsou
v souladu s výše uvedenou zásadou udělovány krajskými
úřady. Vydávání těchto souhlasů krajskými úřady a nikoliv
obecními úřady s rozšířenou působností je však odůvodněno
i tím, že velká část zařízení k využívání,
odstraňování a zejména ke sběru a výkupu odpadů je mobilního
charakteru a je provozována prakticky na území celé České
republiky.V souladu s § 78 odst. 6 zákona o odpadech k vydání
souhlasu k provozování těchto zařízení je místně
příslušný krajský úřad, v jehož obvodu je zařízení
provozováno. Pokud by souhlas k provozování těchto zařízení
vydávali obecní úřady s rozšířenou působností a nikoliv
krajské úřady znamenalo by to pro provozovatele takovýchto
zařízení získat několikanásobně více souhlasů, což by bylo
jednak administrativně náročné a jednak by to i neúměrně
zatěžovalo provozovatele těchto zařízení.
V rozsahu platné právní úpravy zůstává zachována
působnost orgánů obcí.
Jedná se o nezbytné legislativně-technické úpravy v textu
zákona, které souvisejí s převodem působností z okresních
úřadů na jiné orgány státní správy a které reagují na nově
užívané pojmosloví.
K bodu 4-6, 13-15, 19, 29, 30, 44, 46
Na krajský úřad se převádějí některé působnosti okresních
úřadů. Jedná se zejména o ty působnosti okresních úřadů,
které jsou charakterizovány výslovnými nároky na odbornost
decisního orgánu.
Navrhuje se, aby působnost dosavadních okresních úřadů
vykonávaly i obecní úřady s rozšířenou působností.
K bodu 68
Jedná se o vyjádření, že se jedná o výkon státní správy.
k části
sto třinácté
Změna zákona č. 89/1995 Sb., o státní
statistické službě, ve znění pozdějších předpisů
Jedná se o vymezení přenesené působnosti obcí s rozšířenou
působností vykonávané prostřednictvím obecních úřadů obcí
s rozšířenou působností.
V rámci realizace 2. etapy reformy veřejné správy podle
usnesení vlády České republiky č. 1217 ze 4. prosince
2000 se navrhuje změna zákona č. 89/1995 Sb., o státní
statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, tak, aby
přestupky podle § 25 tohoto zákona projednávaly obecní úřady
obcí s rozšířenou působností místo dosavadních okresních
úřadů.
k části
sto čtrnácté
Změna zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a
využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění
pozdějších předpisů
K bodu 1
V § 33 odst. 2 přejde dnešní kompetence okresního úřadu,
schválit dohodu o vyřešení střetu zájmů na krajský úřad.
Uvedené řešení je zvoleno s ohledem na význam hornické činnosti
a její vliv na rozvoj celých regionů, a s ohledem na to, že
územní působnost dnešních okresních úřadů je větší než
předpokládaná územní působnost pověřených obcí..
K bodu 2
Toto ustanovení se mění v návaznosti na § 33 odst. 2.
K bodu 3
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů.
k části
sto patnácté
Změna zákona č. 61/1988 Sb., o hornické
činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění
pozdějších předpisů
K bodu 1
Novelou bude stanovena působnost krajského úřadu rozhodovat o
jednorázových náhradách za některá omezení vlastníků
vznikající při hornické činnosti. Protože se bude zpravidla
jednat o záležitost týkající se většího území než jen
pověřené obce, je zvolena cesta přesunu kompetence na krajský
úřad.
K bodu 2
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané
prostřednictvím krajských úřadů.
k části
sto šestnácté
Změna zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských
opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících
zákonů
Usnesením vlády České republiky ze dne 4. prosince 2000 č. 1217
bylo kromě jiného uloženo ministrům a vedoucím ostatních
ústředních správních úřadů předložit ministru vnitra návrh
na přenos kompetencí z okresních úřadů v termínu do
31. 3. 2001.
Na pracovních schůzkách k tomuto tématu bylo dohodnuto, že
návrh bude vypracován formou konkrétních úprav zákona. Současně
bylo dohodnuto, že kompetence budou přeneseny na tzv. obec III.
stupně (bylo upřesněno, že se předpokládá právní termín
"obecní úřad s rozšířenou působností"). Tato obec
bude mít z hlediska krizového řízení ideální podmínky
jak pro zjišťování potřebných údajů, tak pro vlastní krizové
řízení.
Návrh si z hlediska ekonomického vyžádá zvýšené
náklady, související s potřebou zajistit na této úrovni
tak, jako tomu bylo dosud na úrovni okresu, nejméně jednoho
pracovníka, který se bude zabývat oblastí hospodářských
opatření pro krizové stavy. Správa státních hmotných rezerv
nepovažuje za vhodné, aby tato oblast byla zabezpečována jedním
zaměstnancem, který by současně zajišťoval i další oblasti.
Vzhledem k administrativní náročnosti [režim zvláštních
skutečností podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a
o změně některých zákonů (krizový zákon)] a nutnosti
dodržovat bezpečností pravidla této práce je vhodné pro oblast
hospodářských opatření pro krizové stavy na obci s rozšířenou
působností vyčlenit samostatného zaměstnance.
V současné době existuje zhruba 80 okresů, jejichž
zaměstnance, zabývající se oblastí hospodářských opatření
pro krizové stavy, bude možno využít. Pokud se předpokládá
vznik zhruba 180 obcí s rozšířenou působností, půjde
v celostátním měřítku o nárůst zhruba 100 zaměstnanců
pro oblast hospodářských opatření pro krizové stavy. Je nutné
počítat i se skutečností, že část pracovníků, kteří
zabezpečují oblast hospodářských opatření pro krizové stavy
bude převedena z okresní na krajskou úroveň. Vzhledem ke
skutečnosti, že v návrhu předkládaného zákona se s převodem
kompetencí na úroveň kraje neuvažuje, nebyla tato skutečnost do
výše uvedené kalkulace zahrnuta. (S výkonem státní správy v
přenesené působnosti u krajských úřadů v oblasti hospodářských
opatření pro krizové stavy počítá zákon č. 241/2000 Sb. již
v současné podobě platné od 1.1.2001)
Zvýšené náklady se budou skládat z mzdových nákladů a
nákladů na technické vybavení pracoviště. Předpokládá se
využívání výpočetní techniky pro krizové řízení, což
umožní efektivní sestavení databáze údajů potřebných pro
krizové řízení, využívání speciálních programů,
poskytujících velmi rychlou orientaci ve vytvořených databázích,
dálkový přístup k údajům a zpracovávání potřebných
dokumentů s využitím výpočetní techniky. V době
zpracování důvodové zprávy představuje průměrná cena sestavy
počítačové techniky, vyhovující požadavkům kladeným na
oblast hospodářských opatření pro krizové stavy cca 40 000
Kč. Tato technika bude samozřejmě využitelná i pro pracovníky,
zajišťující oblast obranného plánování a krizového
plánování.
K bodům 1 až 15
Navržené úpravy textu jednotlivých ustanovení zákona
převádějí příslušné kompetence z okresního úřadu na obecní
úřad obce s rozšířenou působností či na krajský úřad,
popř. z přednosty okresního úřadu na starostu obce s rozšířenou
působností .
K bodu 16
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů nebo obcí
s rozšířenou působností vykonávané prostřednictvím
krajských úřadů nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností.
k části
sto sedmnácté
Změna zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém
využívání jaderné energie a ionizujícího záření
(atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
V rámci druhé fáze reformy veřejné správy a v souladu
s plánovaným zrušením okresních úřadů ke dni 31.12.2002,
je nutné navrhnout převod kompetencí okresních úřadů na jiné
subjekty veřejné správy a následně provést odpovídající
legislativní kroky.
Atomový zákon upravuje určité povinnosti pro držitele povolení
k výkonu určité činnosti nebo pro Státní úřad pro
jadernou bezpečnost ve vztahu k okresním úřadům
v souvislosti se zajištěním havarijní připravenosti
včetně přípravy a zpracování a případných změn a
aktualizací havarijních plánů.
Úpravy uvedené v bodech 1 až 8 jsou navrhované z hlediska
toho, zda se původní znění vztahuje k vnějšímu
havarijnímu plánu (k bodu 1 až 4, 7) nebo pouze k vnitřnímu
havarijnímu plánu (5 a 6).
K bodu 1 až 5, 8
V současné době jsou stanoveny dvě zóny havarijního
plánování, a to zóna havarijního plánování jaderné
elektrárny Dukovany a jaderné elektrárny Temelín. Zóna
havarijního plánování v případě jaderné elektrárny
Dukovany zasahuje do území tří okresů (Třebíč, Znojmo a
Brno-venkov) a do dvou krajů (Jihlava, Brno). V případě
jaderné elektrárny Temelín její zóna havarijního plánování
zasahuje do území pěti okresů (České Budějovice, Písek,
Strakonice, Prachatice, Tábor) v rámci území kraje České
Budějovice. Jejich změna se nepředpokládá, a pokud nastane, tak
nikdy tyto zóny nebudou ležet na území jednoho okresu.
Proto je třeba vycházet z ustanovení § 10 odst. 3zákona
č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů, které říká, že krajský úřad ve smyslu
zákona č. 239/2000 Sb., zpracovává s dotčenými okresními
úřady vnější havarijní plán v případech, kdy zóna
havarijního plánování zasahuje území více než jednoho okresu
vlastního kraje nebo zasahuje území kraje z území jiného
kraje. Obdobně této dikci je tedy navrhováno provedení změn ve
znění zákona č. 18/1997 Sb. podle bodu 1, 2, 3, 4 a 7 návrhu
SÚJB z okresního úřadu na krajský úřad a dotčené obecní
úřady s rozšířenou působností
K bodu 6 a 7
Problematika vnitřního havarijního plánu se týká pouze
držitele povolení a případné vztahy ke státní správě byly
směřovány na okresní úřad jakožto nejbližšího představitele
státní správy, který musí o vzniklé radiační nehodě vědět
a případně realizovat ochranná opatření. Z tohoto důvodu
je tedy navrhováno provedení změn ve znění zákona č. 18/1997
Sb. podle bodu 5 a 6 návrhu SÚJB z okresního úřadu na
dotčený obecní úřad obce s rozšířenou působností.
K bodu 9
Úprava uvedená v bodě 9, tj. uvedení všech obecních úřadů
v oblasti, je navržena z toho důvodu, že cílem původní
dikce bylo informovat jak okresní úřad, tak všechny obecní úřady
v oblasti.
K bodu 10
Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů, obcí
s rozšířenou působností a obcí vykonávané
prostřednictvím krajského úřadu, obecního úřadu obce
s rozšířenou působností a obecního úřadu..
Legislativa EU
Předpisy EU jednoznačně nevyžadují zpracování vnějších
havarijních plánů pro stanovené zóny havarijního plánování
(tj. stanového územního rozsahu v okolí zdroje nebezpečí).
Pojednávají v obecnější rovině o potencionálně ohroženém
obyvatelstvu mimořádnou událostí – radiační havárií (tj.
pro oblast plánování) a skutečně ohroženého resp. postiženého
obyvatelstva mimořádnou událostí-radiační havárií. Dále
zahrnují problematiku prvotního oznámení – vyrozumění o
vzniku radiační havárie a poskytování informací v jejím
průběhu. Tyto požadavky jsou uvedeny v následujících
direktivách EU:
87/600/EURATOM, Council Decision of 14 December 1987 on Community
arrangements for the early exchange of information in the event of a
radiological emergency.
89/618/EURATOM, Council Directive of 27 November 1989 on informing
the general public about health protection measures to be applied
and steps to be taken in the event of a radiological emergency.
k části sto
osmnácté
Společná ustanovení
Převod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
zaměstnanců okresních úřadů na územní samosprávné celky je
jedním z hlavních problémů souvisejících s ukončením
činnosti okresních úřadů. Úkolem je zabezpečit řádný výkon
státní správy u územních samosprávných celků, na které
jednotlivé působnosti budou převedeny, a to zaměstnanci, kteří
jsou na výkon těchto činností vyškoleni a připraveni a tyto
činnosti u okresních úřadů vykonávají. Proto se navrhuje, aby
zaměstnanci okresních úřadů, jejichž činnosti přešly na
územní samosprávné celky, byli převedeni i s těmito
agendami na příslušné územní samosprávné celky přímo ze
zákona. K tomu přednosta okresního úřadu s jednotlivými
zaměstnanci dohodne na který územní samosprávný celek konkrétní
zaměstnanec přejde. Takto dohodnuté převody (delimitace)
zaměstnanců budou dány k dispozici jednotlivým územním
samosprávným celků, které budou pro ně závazné. Takto
delimitované zaměstnance zařadí do svých úřadů. Proto se
příslušná ustanovení zákona o obcích a o krajích, která
stanoví pravomoci rady stanovit počty zaměstnanců zařazených
v obecním nebo krajském úřadu, nepoužijí. Ostatní
zaměstnanci, jejichž vykonávané činnosti nepřecházejí podle
tohoto zákona na územní samosprávné celky, se stanou zaměstnanci
Ministerstva financí, které vykonává funkci správce kapitoly
státního rozpočtu pro okresní úřady a budou zabezpečovat
likvidaci okresních úřadů po 1.1. 2003. V případech, kdy
se zaměstnanec s okresním úřadem nedohodne o přechodu na
územní samosprávný celek nebo na Ministerstvo vnitra, bude
postupováno podle příslušných ustanovení zákoníku práce.
Obdobně je nezbytné zabezpečit, v důsledku organizačního
začlenění státních okresních archivů do státních oblastních
archivů, i převod práv a povinností z pracovně právních
vztahů zaměstnanců okresních úřadů zařazených v státních
okresních archivech na státní oblastní archivy.
V souvislosti s navrženou změnou organizace hygienických
stanic je nezbytné zabezpečit i převod práv a povinností
vyplývajících z pracovně právních vztahů zaměstnanců
hygienických stanic.
Současně s převodem práv a povinností vyplývajících
z pracovněprávních vztahů je nezbytné zabezpečit i převod
práv a závazků z obchodněprávních a občansko právních
vztahů vzniklých z činnosti okresních úřadů a převod
státního majetku, se kterým okresní úřady hospodařily.
Navrhuje, aby veškerá tato práva a povinnosti přešly na finanční
prokuraturu.
Výslovně tento zákon oznamuje zrušení okresních úřadů.
k části
sto devatenácté
Přechodná ustanovení
Převod výkonu státní správy z okresních úřadů na
územní samosprávné celky znamená i převod správních řízení,
která byla zahájena a nebyla do nabytí účinnosti tohoto zákona
pravomocně ukončena. Proto se navrhuje, aby tato řízení
dokončily ty územní samosprávné celky, na které působnosti
přešly a to v nových, prodloužených lhůtách.
Obdobně je nutné zabezpečit i výkon rozhodnutí, které byly
okresním úřadem zahájeny, nebo které by bylo možné zahájit
v období po ukončení činnosti okresních úřadů. Navrhuje
se, aby tato působnost přešla na územní samosprávné celky
podle toho kam tyto působnosti okresních úřadů přešly. Výnos
z takto provedených výkonů rozhodnutí se stane příjmem
toho územního samosprávného celku, který výkon rozhodnutí
dokončí nebo provede.
K části sto
dvacáté
Závěrečná ustanovení
Obecně se předpokládá, že veškeré působnosti, které okresní
úřady vykonávaly jsou tímto zákonem, nebo jinými zvláštními
zákony, převedeny na územní samosprávné celky. Přesto, ve
výjimečných případech, kdy z jakýchkoliv důvodů nebude
zákonem přenesena působnost bývalých okresních národních
výborů nebo okresních úřadů na některý z územních
samosprávných celků, bude tuto působnost vykonávat obecní úřad
obce s rozšířenou působností. Tímto se zabezpečí, že
tyto působnosti bude mít kdo vykonávat.
Tzv. zbytková klauzule se rozšiřuje i o případy, kdy úkoly
orgánu, který ji dosud vykonává, nebyly výslovně svěřeny
právním předpisem a dále na případy, kdy působnost byla
v minulosti svěřena orgánu, který již dávno neexistuje a
jeho působnost nebyla přenesena na jiný orgán.
k části
sto dvacáté první
Účinnost
Nabytí účinnosti přenosu působností se navrhuje k 1.1.
2003, kdy končí platnost zákona č. 147/2000 Sb., o okresních
úřadech, a kdy budou územní samosprávné celky na výkon
působností připraveny. Pouze u ustanovení dotýkajících se
převodu pracovněprávních vztahů a u převodu státních
okresních archívů se navrhuje účinnost ke dni vyhlášení
zákona, aby bylo možno převody zaměstnanců k 1.1. 2003,
nebo i dříve, realizovat.