V. zák. o ukončení činnosti okresních úřadů

K bodu 1

V odst. 2, jako i dále v celém návrhu zákona, se v souladu se změnami obsaženými v § 32 a současně se zrušením § 33, stanovuje odpovídající název organizace státní památkové péče.

K bodu 2 až 4

Navrhované změny spočívají v tom, že Ministerstvo kultury si před prohlášením věci za kulturní památku vyžádá namísto vyjádření okresního úřadu vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností, přičemž je následně písemně vyrozumí o prohlášení věci za kulturní památku.

K bodu 5, 6

Dochází ke zpřesnění použité terminologie.

K bodu 7 až 10

Působnost okresního úřadu vést seznam kulturních památek svého územního obvodu se stanovuje pro krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností, jimž bude odborná organizace státní památkové péče povinna zasílat vyrozumění o příslušných zápisech v ústředním seznamu kulturních památek. Zastaralý pojem ”orgán geodézie a kartografie” v odst. 4 se nahrazuje termínem katastrální úřad.

Povinnost Ministerstva kultury vyžádat si před zrušením prohlášení věci za kulturní památku vyjádření mimo jiné okresního úřadu se nahrazuje povinností vyžádat si toto vyjádření u obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajského úřadu.

K bodu 11

Navrhovaná formulační úprava v poslední větě odst. 1 vyjadřuje cíl toliko sladit terminologii užívanou v zákoně s platným právním řádem.

K bodu 12 až 14

Zmocnění okresního úřadu vydat rozhodnutí o opatřeních, která je vlastník kulturní památky povinen učinit, a zároveň určit lhůtu, ve které je vlastník kulturní památky povinen uložená opatření učinit, se přenáší na obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to v obou zákonem předpokládaných případech, tj. tehdy, kdy vlastník kulturní památky neplní své povinnosti podle § 9, jako i tehdy, kdy vlastník o vydání takového rozhodnutí sám požádá.

K bodu 15 a 16

Působnost okresního úřadu určit podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nepříznivé změny stavu kulturní památky nebo v jejím prostředí anebo ohrožuje zachování nebo společenské uplatnění kulturní památky, popřípadě takovou činnost zakázat, se přenáší na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Na tentýž orgán se přenáší působnost okresního úřadu, podle které bude zmocněn k uzavření předchozí dohody pro vydání rozhodnutí správním orgánem podle zvláštních předpisů, pokud jím mohou být dotčeny zájmy státní památkové péče na ochraně nebo zachování kulturních památek nebo na jejich vhodném využití.

K bodu 17-18

Působnost přijímat od vlastníka kulturní památky oznámení o každém ohrožení kulturní památky nebo o jejím poškození, o každé zamýšlené změně v jejím užívání, a jde-li o nemovitou kulturní památku, i o každém jejím zamýšleném vyklizení, se přenáší z okresního úřadu na obecní úřad obce s rozšířenou působností.

K bodu 19 až 22

Působnost uplatňovat právo státu na přednostní koupi kulturních památek v rozsahu § 13 se přenáší na Ministerstvo kultury, kde lze předpokládat příznivější podmínky pro praktické využití tohoto práva než u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo krajských úřadů. Navíc tyto orgány samosprávy nemohou hospodařit a nakládat se státním majetkem. Zároveň se v této souvislosti navrhuje nutné dílčí upřesnění v postupu, jak toto předkupní právo Ministerstvem kultury uplatnit.

K bodu 23 až 29

Působnost okresního úřadu vydat na žádost vlastníka kulturní památky, zamýšlí-li provést její obnovu, závazné stanovisko se převádí na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Analogicky se na obecní úřad obce s rozšířenou působností převádí i působnost okresního národního výboru vydat závazné stanovisko na žádost vlastníka nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nalézá se v památkové rezervaci, památkové zóně anebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, pokud zamýšlí na této nemovitosti provést stavbu, stavební změnu nebo udržovací práce (bylo opomenuto v zákoně č. 132/2000 Sb.).Obě tyto změny se pak formulačně uplatňují odpovídajícím způsobem úpravami provedenými v odstavcích 4, 5, 6 a 7.

S  přechodem působností rozhodovat podle § 14 odst. 1 a 2 (nikoli však již odst. 4 a 5 - jde o chybu zákona) na příslušné orgány samosprávy v přenesené působnosti se zároveň stanovuje nezbytně nutná povinnost těchto orgánů projednat s odbornou organizací státní památkové péče, pokud o to požádá, návrh závazného stanoviska k zamýšlené obnově kulturní památky, tak aby bylo možné, zejména bude-li se jednat o přímou souvislost s plněním mezinárodních závazků České republiky, operativně zajistit zvýšenou kvalitu podkladů shromážděných ve správním řízení.

Povinnost vlastníka kulturní památky odevzdat odborné organizaci státní památkové péče na její vyžádání jedno vyhotovení dokumentace obnovy kulturní památky se v odstavci 9 upřesňuje v závislosti na změnách obsažených v § 32 a v § 33.

K bodu 30 až 33

Z okresního úřadu na obecní úřad obce s rozšířenou působností přechází zmocnění rozhodnout o tom, že se nezbytná opatření pro zabezpečení kulturní památky provedou na náklad jejího vlastníka, pokud předtím neprovedl opatření uložená mu orgánem pověřené obce v přenesené působnosti podle § 10 odst. 1. Stejně tak se z okresního úřadu na obecní úřad obce s rozšířenou působností přenáší působnost navrhovat orgánu nadřízenému státní organizaci, jíž náleží příslušnost hospodařit s kulturní památkou  ve státním vlastnictví a která neprovedla opatření uložená jí obecním úřadem s rozšířenou působností podle § 10 odst. 1, aby zabezpečil nutnou nápravu, jakož i působnost podat návrh stavebnímu úřadu na vyvlastnění nemovité kulturní památky, pokud její vlastník trvale zanedbává své povinnosti, a ohrožuje tím zachování kulturní památky, nebo užívá-li kulturní památku v rozporu s jejím významem, památkovou hodnotou nebo technickým stavem a pokud nedojde k dohodě s vlastníkem o jejím prodeji státu.

Naproti tomu působnost okresního úřadu uložit vlastníku movité kulturní památky, vyžaduje-li to důležitý společenský zájem, povinnost určitým způsobem s kulturní památkou nakládat, popřípadě povinnost bezplatně ji na nezbytně dlouhou dobu svěřit do úschovy určené odborné organizaci, se navrhuje přenést na krajský úřad, tak aby byla zachována vnitřní provázanost právní úpravy ve vztahu k přechodu působností okresního úřadu na krajský úřad, tak jak je navrhován v bodu 49. (§ 18 odst. 2) a v bodu 51. (§ 19 odst. 2). K přijetí tohoto výjimečného opatření by byl krajský úřad zmocněn jak z vlastního podnětu, tak na návrh obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo na návrh Ministerstva kultury; tím bude zajištěna potřebná součinnost mezi všemi třemi základními úrovněmi řízení a výkonu státní památkové péče.

Působnost okresního úřadu vydávat předchozí souhlas obci v samostatné působnosti k tomu, aby mohla provést nutná opatření k ochraně kulturní památky, je-li kulturní památka bezprostředně ohrožena, se přenáší na obecní úřad obce s rozšířenou působností, přičemž se zároveň odstraňuje zjevná chyba v zákoně č. 132/2000 Sb., zaměňující zde, v rozporu se systematikou zákona č. 20/1987 Sb., samostatnou působnost obce (dříve místního národního výboru) s přenesenou působností obce (odpovídající oprava provedena i v § 30 odst. 1 a 2). Působnost obce v samostatné působnosti dát podnět stavebnímu úřadu, jedná-li se o nemovitou kulturní památku, k nařízení udržovacích prací nebo nezbytných úprav nebo k nařízení neodkladných zabezpečovacích prací podle zvláštních předpisů zůstává nedotčena.

K bodu 34-35

Působnost okresního úřadu poskytnout vlastníku kulturní památky na jeho žádost příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky se přenáší jak na obec, tak na kraj. Příspěvek na obnovu kulturní památky či na zachování kulturní památky může poskytnut i Ministerstvo kultury, a to pouze v případě mimořádného společenského zájmu.

K bodu 36 až 38

Působnost okresního úřadu vymezit ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, vyžaduje-li to jejich ochrana nebo ochrana jejich prostředí, a stanovovat v něm po dohodě s dotčenými správními orgány podmínky pro určitou činnost, určitou činnost zakázat nebo učinit jiná vhodná opatření, se přenáší na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Stejným způsobem se přenáší povinnost orgánu státní památkové péče, příslušného ve věci rozhodnout, poskytnout vlastníku nebo uživateli pozemku, nejedná-li se o pozemek ve vlastnictví České republiky, přiměřenou náhradu za majetkovou újmu, jež mu vznikla v souvislosti s vymezením ochranného pásma.

Odstraňuje se rovněž dílčí chyba v systematice zákona, založená zákonem č. 132/2000 Sb., a to v tom směru, že návrh na vymezení ochranného pásma nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny, bude podávat obecního úřadu obce s rozšířenou působností krajský úřad (původně se jednalo o zmocnění pro krajský národní výbor), a nikoliv Ministerstvo kultury.

K bodu 39

Tak jako v celém textu zákona se stanovuje nové označení pro odbornou organizaci státní památkové péče.

K bodu 39 a 40

Působnost okresního úřadu vydat předchozí souhlas k trvalému přemístění movité kulturní památky z veřejně přístupného místa, jakož i povinnost následně o tom uvědomit odbornou organizaci státní památkové péče (aby mohla provést příslušný záznam v ústředním seznamu kulturních památek) se navrhuje převést na krajský úřad (vazba na přenos působností podle úpravy obsažené v § 15 odst. 2 a v § 19 odst. 2).

Působnost okresního úřadu rozhodovat o podmínkách přenechání (movité) kulturní památky k dočasnému užívání pro účely vědeckého výzkumu nebo pro účely výstavní na náklad toho, jemuž se kulturní památka k užívání přenechá, se převádí na krajský úřad.

K bodu 43

Působnost okresního úřadu rozhodnout o povinnosti vlastníka (správce, uživatele) nemovitosti strpět provedení archeologických výzkumů a o podmínkách, za nichž mohou být archeologické výzkumy provedeny, se přenáší na krajský úřad, současně s přenosem všech ostatních působností stanovených v Části třetí zákona pro okresní úřady na úseku archeologických výzkumů a archeologických nálezů (vazba na úpravu obsaženou v § 23 odst. 4-6, § 24 odst. 3). Pro výkon veřejné správy na tomto speciálním úseku památkové péče je třeba jednak vyšší odbornosti, jednak je nezbytně nutné vytvořit odpovídající podmínky pro zajištění následné účinné péče o movité archeologické nálezy, jež se ze zákona ukládají zpravidla do muzeí. Splnění obou těchto podmínek nelze zajistit na úrovni pověřených obcí. Naproti tomu na krajské úrovni to možné je, mimo jiné vzhledem k tomu, že všechny kraje budou zřizovat muzea (popřípadě některé z nich i tzv. ústavy archeologické památkové péče), převáděná na ně během roku 2001 ze zřizovatelské působnosti Ministerstva kultury, která jsou oprávněna k provádění archeologických výzkumů, disponují v  oboru archeologie potřebnými kapacitami (personálními, provozními a jinými) a o jejichž odbornou pomoc se budou moci orgány krajů v přenesené působnosti při výkonu souvisejících činností opírat.

K bodu 44 až 47

Na krajský úřad se z  okresního úřadu převádí povinnost poskytnout, resp. vyplatit tomu, kdo učinil archeologický nález mimo provádění archeologických výzkumů, odpovídající odměnu, zmocnění rozhodnout o náhradě nutných nákladů, které vznikly tomuto nálezci v souvislosti s archeologickým nálezem, jakož i zmocnění určit organizaci, která bude zabezpečovat péči o nemovité archeologické nálezy prohlášené za kulturní památku; přitom se stanovuje, že se může jednat pouze o organizaci zřizovanou krajem, jinak by ustanovení podle odst. 5 ztratilo svoji funkčnost. V případě, že se jedná o nemovitý archeologický nález prohlášený za kulturní památku a nalézající se na území více krajů, váže zmocnění krajského úřadu po předchozím projednání s Ministerstvem kultury určit organizaci, která bude zabezpečovat péči o tento nález. V případě, že nedojde k dohodě, určí organizaci Ministerstvo kultury.

K bodu 48

Stanovuje se, že o jednorázové náhradě za majetkovou újmu, která vznikla vlastníku (správci, uživateli) nemovitosti nebo jiného majetku prováděním archeologického výzkumu nebo v důsledku přijetí opatření na ochranu archeologického nálezu, a o její výši v případě, že nedošlo k dohodě ve věci s Archeologickým ústavem Akademie věd nebo s organizací oprávněnou k provádění archeologických výzkumů, rozhoduje namísto okresního úřadu krajský úřad.

K bodu 47, 49, 50, 51

Stanovují se taxativně a se správným označením, užívaným jednotně v celém návrhu zákona, výkonné orgány státní památkové péče, to je Ministerstvo kultury, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností. Upřesnění v označení odborné organizace státní památkové péče váže na změny navrhované dále ve vztahu k § 32 a § 33.

K bodu 52-57

Provádějí se pouze nezbytně nutné úpravy ve vymezení působností Ministerstva kultury jako ústředního orgánu státní památkové péče, tak aby bylo dosaženo vnitřní provázanosti normativního textu a potřebného souladu s ostatními změnami v zákoně a s platným právním řádem, včetně provedení nezbytně nutných formulačních úprav (např. nahrazení zastaralého názvu pro ministerstvo školství České republiky správným označením Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy).

K bodu 58, 59

Ustanovení obsahuje úpravu ve smyslu správného označení subjektů, s nimiž spolupracuje a o jejichž pomoc se opírá při výkonu svých činností památková inspekce. Dále se zrušuje, ve vazbě na příslušnou úpravu textu § 39 odst. 1 zákona, zmocnění pro památkovou inspekci navrhovat příslušnému orgánu udělení pokuty pro odstranění nedostatků v péči o kulturní památky zjištěných památkovou inspekcí.

K bodu 59 až 62

Zákonem č. 132/2000 Sb. byla svěřena působnost Ministerstva kultury vydávat k žádosti vlastníka národní kulturní památky závazné stanovisko k její zamýšlené obnově podle § 14 odst. 1 zákona orgánu kraje v přenesené působnosti, ale bylo opomenuto na tento orgán současně přenést z okresního úřadu zmocnění vykonávat státní stavební dohled při obnově kulturních památek z hlediska státní památkové péče (§ 29 odst. 2 písm. f)), jedná-li se o národní kulturní památky. Tato chyba v zákoně se tímto odstraňuje.

K bodu 64-70

Navrhované změny vyjadřují přechod působností dosud stanovených pro okresní úřad na obecní úřad obce s rozšířenou působností, včetně s  tím nezbytně spojených dílčích formulačních úprav, tak bylo dosaženo vnitřní provázanosti normativního textu a souladu s ostatními změnami v zákoně. Rovněž působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností vykonávat státní stavební dohled při obnově (nemovitých) kulturních památek z hledisek státní památkové péče zůstává nedotčena, pokud se nejedná o (nemovité) národní kulturní památky, při jejichž obnově bude státní stavební dohled vykonávat ten orgán, jenž je zmocněn k zamýšlené obnově národní kulturní památky vydat na žádost jejího vlastníka závazné stanovisko podle § 14 odst. 1 zákona, to je krajský úřad.

Pro zastaralost a faktickou nadbytečnost je nutné zrušit působnost okresních úřadů zřizovat podle potřeby organizaci nebo zařízení pro obnovu nemovitých kulturních památek (toto zmocnění mělo význam v období před rokem 1990, kdy bylo využíváno okresními národními výbory pro zřizovaní specializovaných okresních stavebních podniků). Tato působnost se současně nahrazuje novou působností obecního úřadu s rozšířenou působností koordinovat označování nemovitých kulturních památek tabulkami určeného obsahu, resp. značkami podle mezinárodních smluv, jimž je Česká republika v oboru památkové péče vázána (zejména se jedná o Úmluvu na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a Protokol k ní a o Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví). Umísťování těchto informativních značek je však zatím, až do doby přijetí nové, komplexní hmotně právní úpravy ochrany kulturních památek a památkové péče, nutné ponechat výlučně na možnosti dohody mezi orgánem státní památkové péče a vlastníkem, neboť založení nové povinnosti pro vlastníka nemovité kulturní památky takové označení strpět ve veřejném zájmu by přesahovalo zadání stanovenému pro vypracování návrhu zákona.

K bodu 71, 72

V souladu se systematikou zákona č. 20/1987 Sb. jako celku se správně stanovuje samostatná působnost obce v péči o kulturní památky. Tím se zároveň odstraňují příslušné chyby vzniklé v zákoně č. 132/2000 Sb. záměnou úlohy obcí na úseku památkové péče v jejich samostatné působnosti  s úlohou orgánů obcí pověřených výkonem státní památkové péče v přenesené působnosti.

K bodu 73-79

Působnost obcí jmenovat pro posuzování a koordinaci úkolů státní památkové péče komise státní památkové péče se zachovává, ale zároveň se stanovuje, v souladu se systematikou zákona č. 20/1987 Sb., i pro kraj. Zmocnění okresního úřadu jmenovat konzervátora státní památkové péče, za účelem soustavného sledování stavu kulturních památek v daném území a pro propagaci kulturních památek a památkové péče, jakož i zmocnění jmenovat na návrh tohoto konzervátora a pro spolupráci s ním zpravodaje státní památkové péče se převádějí na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Současně se provádějí související formulační úpravy normativního textu.

K bodu 80-86

Navrhované změny je nutné posuzovat ve vztahu k nezbytně nutnému zrušení následujícího ustanovení § 33. Kraj v samostatné působnosti, do které náleží mimo jiné i působnost zřizovat rozpočtové organizace a organizační složky, nemůže podle existující konstrukce a systematiky zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zřizovat krajskou organizaci státní památkové péče. Tyto organizace (devět státních památkových ústavů s územní působností založenou v zásadě podle územních obvodů dřívějších krajských národních výborů, popřípadě Národního výboru hlavního města Prahy), včetně ústřední organizace státní památkové péče (Státního ústavu památkové péče), proto zřizuje Ministerstvo kultury jako státní příspěvkové organizace, ovšem ode dne 1. 1. 2001 již bez právního důvodu. Krajskou organizaci státní památkové péče je tedy nutné jako právní kategorii na jedné straně zrušit, na straně druhé je však třeba institucionálně zabezpečit poskytování příslušných odborných služeb v systému státní památkové péče v rozsahu stanoveném zákonem, a to nejenom v každém jednotlivém kraji, ale v závislosti na četnosti kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón, a podle potřeby rovněž i v menších územích, zejména v krajích většího územního rozsahu. Jako právní kategorii ze zákona se proto navrhuje ponechat pouze jednu odbornou organizaci státní památkové péče, zřizovanou jako státní příspěvková organizace s celostátní působností Ministerstvem kultury. Ta si však bude, se  souhlasem zřizovatele a zejména po projednání s krajským úřadem, vytvářet krajská, popřípadě i další územní pracoviště (střediska), aby byl postupně zajištěn úplný soulad s  institucionálními změnami probíhajícími v rámci reformy územní veřejné správy. V závislosti na tom se dílčím způsobem upravují a upřesňují působnosti této organizace státní památkové péče, a to výlučně tak, aby se na přechodnou dobu, to je do doby zrušení zákona č. 20/1987 Sb. a jeho nahrazení novou hmotně právní úpravou ochrany kulturních památek a památkové péče, nezměnil rozsah a struktura poskytovaných odborných služeb a aby nevznikly zvýšené nároky na státní rozpočet.

Současně se zrušují ty působnosti stanovené pro ústřední organizaci státní památkové péče, které buď již nemají v platném právním řádu žádné opodstatnění (zabezpečování projektových, stavebně restaurátorských a restaurátorských prací při obnově vybraných kulturních památek podle ustanovení původního písm. h) § 32), nebo které v souvislosti s ostatními navrhovanými změnami postrádají další smysl (poskytování metodické pomoci krajským organizacím státní památkové péče podle ustanovení původního písm. f) § 32).

K bodu 87

Zrušuje se krajská organizace státní památkové péče jako antikvovaná právní kategorie, která dnem 1. 1. 2001, současně se vznikem krajů jako územně samosprávných celků, pozbyla v konstrukci a systematice zákona č. 20/1987 Sb. své další opodstatnění.

K bodu 88-89

Provádějí se pouze dílčí formulační úpravy jednak v nadpisu ustanovení, jednak v názvu odborné organizace státní památkové péče.

K bodu 90-104

Provádí se odpovídající úprava v nadpisu ustanovení. Působnost okresního úřadu ukládat pokuty se převádí v přesně stanovených případech porušení zákona buď na obecní úřad obce s rozšířenou působností, anebo na krajský úřad, přičemž se sleduje zásada, že každý z těchto dvou orgánů rozhoduje o uložení pokuty především v těch případech, ve kterých (nejedná-li se o působnost Ministerstva kultury) by byl jinak zmocněn rozhodnout o uložení odpovídající povinnosti dotčené právnické nebo podnikající fyzické osobě. Proto se navrhuje, aby o pokutách za porušení povinností stanovených zákonem v péči o národní kulturní památky, při trvalém přemisťování movitých kulturních památek z veřejně přístupného místa nebo na úseku archeologických výzkumů a nálezů, tedy v okruhu působností, jež se převádějí z okresního úřadu na krajský úřad, rozhodoval právě krajský úřad. Mezní výše pokut se upravuje současně se změnou v označení měnové jednotky, a to v závislosti na inflačním vývoji v období mezi rokem 1988, kdy zákon č. 20/1987 Sb. nabyl účinnosti, a rokem 2003, kdy má vejít v účinnost tento zákon.

Provádí se formulační úprava, jež sice přímo nesouvisí s přenosem působností okresních úřadů na krajské úřady a obecní úřad obcí s rozšířenou působností, nicméně která odstraňuje zjevnou chybu v dikci zákona; skutková podstata porušení zákona podle § 35 odst. 1 písm. e) a písm. h), § 35 odst. 2 písm. b) totiž správně váže na to, zda byly příslušné práce provedeny bez závazného stanoviska orgánu státní památkové péče, nikoli na to, zda byly provedeny bez vyžádání tohoto závazného stanoviska.

V návaznosti na provedené změny v působnosti orgánů státní památkové péče ukládat při porušení zákona pokuty a na změny v jejich označení se výrazy ”okresní národní výbor” a ”národního výboru” zrušují, dikce ustanovení se uvádí do souladu s ostatním normativním textem a explicitně se z důvodu právní jistoty stanovuje orgán, který pokutu vybírá a vymáhá a dále čí je příjmem.

K bodu 105 až 113

Navrhované změny logicky vycházejí ze stejných zásad jako změny stanovené pro § 35. Přiměřeným způsobem se současně se změnou v označení měnové jednotky upravuje mezní výše pokut, které je možné uložit (nepodnikajícím) fyzickým osobám (občanům) za přestupky na úseku státní památkové péče, přičemž se eliminuje pro jeho nadbytečnost zmocnění příslušného orgánu státní památkové udělovat jim také důtky. Působnosti okresního úřadu udělit pokutu se tedy pro vymezené skutkové podstaty přenášejí opět buď na obecní úřad obce s rozšířenou působností, anebo na krajský úřad.

Provádí se formulační úprava, jež sice přímo nesouvisí s přenosem působností okresních úřadů na krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, nicméně která odstraňuje zjevnou chybu v dikci zákona; skutková podstata porušení zákona podle § 39 odst. 1 písm. e) a písm. g) a podle § 39 odst. 2 písm. b) totiž správně váže na to, zda byly příslušné práce provedeny bez závazného stanoviska orgánu státní památkové péče, nikoli na to, zda byly provedeny bez vyžádání tohoto závazného stanoviska.

K bodu 114

Provádí se úprava analogická s úpravou ustanovení v § 37 odst. 3 a 4.

K bodu 115

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů nebo obcí s rozšířenou působností nebo obcí vykonávané prostřednictvím krajských úřadů nebo obecních úřadů s rozšířenou působností nebo obcí.

K bodu 116 až 119

Provádí se dílčí formulační úprava pro zajištění souladu v dikci zákona s terminologií užívanou v platném právním řádu a nutná upřesnění v označení příslušných ústředních orgánů.

K části dvacáté druhé

Změna zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích

K bodu 1

Dochází pouze ke zpřesnění použité terminologie a k odstranění nadbytečného ustanovení.

K bodu 2 až 10

S ohledem na nízkou četnost případů ukládání pokut se působnosti okresních úřadů přenášejí na krajské úřady.

K bodu 11

Jde o explicitní vyjádření, že působnosti krajského úřadu jsou výkonem přenesené působnosti kraje.

K části dvacáté třetí

Změna zákona č. 46/2000 Sb. o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1 a 2

Dochází pouze ke zpřesnění použité terminologie.

K bodu 3 až 8

S ohledem na nízkou četnost případů ukládání pokut se působnosti okresních úřadů přenášejí na krajské úřady.

K bodu 9

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané prostřednictvím krajských úřadů

k části dvacáté čtvrté

Změna zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů

Ze změn spojených s realizací II. fáze reformy územní veřejné správy a zrušení okresních úřadů vyplývá i nutnost změny územní působnosti inspektorátů bezpečnosti práce tak, jak je uvedeno v návrhu.

k části dvacáté páté

Změna zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

V ustanovení o úhradě nákladů za pobyt v ústavech sociální péče se upřesňuje výčet zřizovatelů těchto zařízení sociální péče.

K bodu 2

Dochází k přenosu působností z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

K bodu 3

Jedná se o vymezení přenesené působnosti obce vykonávané prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

k části dvacáté šesté

Změna zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

Došlo k upřesnění orgánů státní správy České republiky na úseku sociálního zabezpečení.

K bodům 2 a 46

V textu zákona se upřesňuje pojem.

K bodu 12

Stanoví se působnost pověřeného obecního úřadu.

K bodům 13, 15, 19, 21, 23, 28, 29, 30, 33, 40 a 41

Jedná se o legislativně-technické úpravy v souvislosti se změnou kompetencí v oblasti sociální péče.

K bodům 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 14, 16, 17, 18, 20, 22, 24, 25, 26, 27, 31, 32, 34, 35, 36. 37, 38, 39, 42, 43, 44, 45 a 47

V uvedených bodech se svěřuje výkon státní správy obecním úřadům a současně působnost okresních úřadů v oblasti dávek sociální péče přechází na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

K bodům 8, 9, 11

V souvislosti se zrušením okresních úřadů přechází poskytování všech služeb sociální péče do samostatné působnosti obcí.

K bodu 48

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů, obcí s rozšířenou působností nebo obcí vykonávané prostřednictvím krajských úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a obecních úřadů.

k části dvacáté sedmé

Změna zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

V souvislosti se zrušením okresních úřadů se nově vymezují správní obvody úřadů práce.

K bodu 2

Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností bude úřad práce sdělovat údaje uvedené v § 12 odst. 1 písm. t).

k části dvacáté osmé

Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8 a 9

V textu zákona se upřesňují pojmy.

K bodu 4

Vzhledem k tomu, že se v daných případech jedná nikoliv o obec, ale o obecní úřad, je nutno v zákonu uvést, že se jedná o správní obvod tohoto úřadu.

K bodu 10

Jedná se o vymezení přenesené působnosti obcí vykonávané prostřednictvím obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

k části dvacáté deváté

Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

K bodům 1–40, 42-53

Působnost okresních úřadů v oblasti státní sociální podpory přechází na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

K bodu 41

Vzhledem k tomu, že pokuty ukládají obce, je třeba v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., stanovit, že výnosy z pokut jsou příjmem obce, nikoliv státního rozpočtu, jako tomu bylo v případě okresních úřadů.

K bodu 54

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané prostřednictvím krajských úřadů a o vymezení přenesené působnosti obcí s rozšířenou působností vykonávané prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

k části třicáté

Změna zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů

K bodům 1, 3-11, 14, 15, 17-20, 22-30, 32-33, 35, 36-39, 41-42, 44-45, 51-54, 56-59, 62-66, 68-69, 72, 74, 77-81, 83-84, 87-92, 96-97, 99-100

Působnosti okresních úřadů ve shora uvedených bodech v oblasti sociálně-právní ochrany dětí přechází na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

K bodům 71, 76

Jedná se o legislativně-technické úpravy v souvislosti se změnou kompetencí v oblasti sociálně-právní ochrany dětí.

K bodům 2, 82, 98

V textu zákona dochází k upřesnění v tom smyslu, že se jedná o působnost obecního úřadu, tj. o oblast státní správy, nikoliv obce v rámci samostatné působnosti.

K bodům 12, 13, 16, 21, 31, 34, 40, 43

V uvedených bodech přechází působnost na obec či popř. na kraj, tj. do jejich samostatné působnosti.

K bodům 46-50, 55, 60, 61, 85-86 a 93

Vzhledem k tomu, že v konkrétních případech již nepůjde o zaměstnance okresních úřadů, ale o zaměstnance obcí s rozšířenou působností zařazených do obecních úřadů, je třeba tuto změnu promítnout i do textu zákona.

K bodům 70 a 73

Oprávnění, jež původně náleželo přednostovi okresního úřadu, se přenáší na starostu obce s rozšířenou působností.

K bodu 94

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů a obcí s rozšířenou působností a obcí vykonávané prostřednictvím krajských úřadů, obecních úřadů s rozšířenou působností a obecních úřadů.

K bodu 95

Podle dosavadní úpravy jsou ve všech případech pokuty příjmem státního rozpočtu. V návaznosti na § 7 odst. 1 písm. d) a § 8 odst. 1 písm. i) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je třeba stanovit, že výnosy z pokut jsou příjmem rozpočtu kraje, obce, státního rozpočtu, a to podle toho, který ze subjektů pokutu uložil.

k části třicáté první

Změna zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1 a 2

V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů jsou daná ustanovení pro nadbytečnost rušena.

K bodu 3, 4, 5 a 6

Zákonná úprava vymezuje přesun kompetencí při péči o zdravotnické pracovníky, působnost zaměstnanců státní správy na úseku zdravotnictví a rozhodování při výkonu zdravotní péče z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

K bodu 7

Dochází k ujednocení terminologie.

K bodu 8

Jedná se o vymezení přenesené působnosti obcí s rozšířenou působností vykonávané prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

k části třicáté druhé

Změna zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1, 2 a 3

Zákonná úprava vymezuje přesun kompetencí, výkonu a působností při léčebně preventivní péči na subjekty k tomu určené zákonem.

K bodu 4, 5 a 6

Ujednocuje se terminologie.

K bodu 7

Jedná se o vymezení přenesené působnosti obcí a krajů vykonávané prostřednictvím obecních a krajských úřadů.

k části třicáté třetí

Změna zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1 až 3.

Zákonná úprava vymezuje přesun kompetencí orgánu příslušného k registraci (okresního úřadu, úřadu městské části) na krajský úřad.

K bodu 4.

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané prostřednictvím krajských úřadů.

k části třicáté čtvrté

Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1 až 4

Zákonná úprava vymezuje přesun kompetencí vyhlašovatele výběrových řízení z okresních úřadů na krajské úřady, které z hlediska garantů sítě zdravotnických zařízení a synergického pohledu na spádovost v kraji i mezi kraji mohou zajistit větší objektivitu pohledu.

K bodu 5

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané krajskými úřady.

k části třicáté páté

Změna zákona č.167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve pozdějších předpisů

K bodu 1 až 13

Zákonná úprava vymezuje přesun kompetencí v režimu péče o tiskopisy receptů a žádanek s modrým pruhem z okresního úřadu na krajský úřad, který jakožto nositel výkonu státní správy v přenesené působnosti je zárukou plnění cílů protidrogové politiky státu na svém území.

K bodu 14

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané prostřednictvím krajských úřadů.

K ČÁSTI třicáté šesté

Změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

K bodům 1 až 15

Zohledňuje se změna postavení hygienických stanic (zařízení ochrany veřejného zdraví), tj. zdravotnických zařízení, zabezpečujících dosud státní zdravotní dozor, a transformace jejich laboratorní části do zdravotních ústavů. V platné právní úpravě bylo třeba postavení hygienických stanic odlišit od ostatních zdravotnických zařízení, poskytujících léčebně preventivní péči. Transformací státního zdravotního dozoru do soustavy správních úřadů a zdravotních ústavů toto odlišení navržených zdravotních ústavů od ostatních zdravotnických zařízení ztrácí odůvodnění. Proto se navrhují změny, jejichž důsledkem bude, že zdravotní ústavy budou mít na úseku ochrany veřejného zdraví stejné postavení jako ostatní zdravotnická zařízení. Proto se zrušují slova „léčebně preventivní péče“ a vypouští se zvláštní úprava vztahující se k postavení dosavadních hygienických stanic.

K bodu 16

Státní zdravotní dozor již nebude zabezpečován pověřenými zaměstnanci hygienických stanic, ale zaměstnanci správních úřadů. Proto se příslušná část textu nadpisu hlavy páté dílu 1 zrušuje. Laboratorní část stávajících hygienických stanice se přeměňuje do soustavy zdravotních ústavů – státních příspěvkových organizací.

K bodům 17 až 19

Navrhuje se, jak je uvedeno v obecné části, vytvořit na prvním stupni 14 nových správních úřadů – krajských hygienických stanic a na druhém stupni Ministerstvo zdravotnictví se začleněnou Národní hygienickou stanicí.

K bodům 20 až 25

S ohledem na to, že první stupeň státního zdravotního dozoru již není podřízen okresním úřadům a druhý stupeň státní kontroly (Ministerstvo zdravotnictví a Národní hygienická stanice zřízená v Ministerstvu zdravotnictví) má celostátní působnost, doplňují se některá nová oprávnění Ministerstva zdravotnictví (body 20. a 24.) a upravuje se text zákona tak, aby byl v souladu s body 17. a 18. návrhu. Oprávnění přezkoumávat rozhodnutí krajských hygienických stanic se pak bodem 27. novely svěřuje Národní hygienické stanici.

K bodu 26

Na druhém stupni státní kontroly, jak je uvedeno v obecné části a k bodům 17. a 18., se navrhuje zřídit namísto dosavadních 14 krajských hygieniků a krajských hygienických stanic jeden správní úřad – Ministerstvo zdravotnictví se začleněnou Národní hygienickou stanicí. Ta bude mít celostátní působnost a bude plnit všechny úkoly orgánu státní kontroly druhého stupně.

Úkol krajských hygienických stanic zajistit očkovací látky na stanovená očkování se svěřuje Národní hygienické stanici, která druhostupňovou soustavu nahradila. Tím se zabezpečí jednotné očkovací látky pro příslušná očkování a ušetří se finanční prostředky zejména na vypisování výběrových řízení za strany stávajících 14ti zařízení.

K bodům 27 až 34

V souvislosti se zrušením okresních úřadů se transformuje první stupeň státního zdravotního dozoru do 14 správních úřadů – krajských hygienických stanic - s územními pracovišti uvedenými v příloze č. 3 návrhu novely zákona. Územní pracoviště zajistí dostupnost služeb ochrany veřejného zdraví pro občana a zachování stávajícího rozsahu státního zdravotního dozoru.

K bodu 35

Zrušuje se ustanovení, které předpokládalo, že namísto prvního stupně státní kontroly může ve věcech přesahujících okresní význam a dále ve věcech, jejichž posouzení není možné v okrese zajistit, provést orgán druhého stupně státní kontroly. Toto ustanovení ztratilo zcela svůj dosavadní význam.

K bodu 36

Zákonem č. 274/2001 Sb. byla do zákona o ochraně veřejného zdraví doplněna autorizace. Citovanými body novely se vkládá nadpis nad příslušná ustanovení, a to z důvodu přehlednosti právní úpravy.

K bodu 37

Text se dává do souladu se změnami v soustavě orgánů státního zdravotního dozoru.

K bodu 38

Vzhledem k tomu, že podle platné právní úpravy byl okresní hygienik monokratickým orgánem státní správy, bylo možné ve speciálních zkrácených řízeních stanovit rozhodování o námitkách jen ze strany vyššího monokratického orgánu státní správy (krajského hygienika). Transformace do soustavy správních úřadů dovoluje řešit takový výjimečný režim způsobem obvyklým v ostatních právních předpisech, tj. navrhuje se, aby v těchto případech o námitkách rozhodoval vedoucí příslušného správního úřadu.

K bodu 39

Koordinace a řízení státní kontroly vyžaduje plánování kontrolní činnosti a určení priorit v oblasti dozoru nad úsekem ochrany veřejného zdraví. Návrh odpovídá předpisům Evropské unie a praxi členských států EU.

K bodům 40 až 43

Text se uvádí do souladu s navrženou soustavou správních úřadů.

K bodům 44 a 45

Jak je uvedeno v obecné části, laboratorní složka hygienických stanic (tj. část nezabezpečující státní zdravotní dozor a THP zaměstnanci) se navrhuje transformovat do zdravotních ústavů. Zdravotní ústavy by měly postavení příspěvkových organizací, k nimž zřizovací funkci by plnilo Ministerstvo zdravotnictví. Vedle toho se o zákon nadále opírá i zřízení Státního zdravotního ústavu. Ten vznikl v r. 1925 a má dosud postavení organizační složky státu, zřízené výnosem Ministerstva zdravotnictví. Předloženou úpravou se s ohledem na charakter úkolů Státního zdravotního ústavu forma hospodaření mění na příspěvkovou.

Zrušuje se ustanovení (§ 86 platného znění zákona o ochraně veřejného zdraví), které upravovalo postavení hygienických stanic jako organizací, zabezpečujících kontrolu a tím i podklady pro rozhodování ve výkonu státního zdravotního dozoru. Uvedený princip výkonu státní kontroly, vycházející ze zakotvení soustavy monokratických orgánů státní správy (okresních a krajských hygieniků), které nemohou samy zabezpečit výkon státní kontroly a proto se její faktický výkon svěřuje zaměstnancům organizací, stojících mimo tuto soustavu orgánů státní správy (hygienickým stanicím), byl shledán Senátem PČR jako neústavní a je proto, v souladu s jeho usnesením č. 421, ze zákona návrhem novely odstraněn. Jak je uvedeno výše, soustava hygieniků a hygienických stanic, které jsou dosud zdravotnickými zařízeními, je nahrazena soustavou správních úřadů, zabezpečujících státní zdravotní dozor, a zdravotními ústavy v postavení příspěvkových organizací. Tyto příspěvkové organizace plní úkoly podle bodu 45. návrhu novely, zejména zabezpečují vyšetření a měření složek životních a pracovních podmínek, výrobků, biologického materiálu a provádění biologických expozičních testů pro účely výkonu státního zdravotního dozoru, monitoring vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek, zdravotní výchovu, očkování do zahraničí.

K bodu 46

S ohledem na změnu soustavy orgánů státního zdravotního dozoru se ruší ustanovení, které zakládala speciální kontrolní oprávnění zaměstnanců hygienických stanic. Inspekční pracovníci státního zdravotního dozoru budou nadále postupovat podle obecných právních předpisů, tj. zejména zákona o státní kontrole (č. 552/1991 Sb.), pokud zákon č. 258/2000 Sb. nestanoví jinak.

K bodům 47 až 51

Text dotčených ustanovení se dává do souladu se změnou soustavy orgánů a zařízení státního zdravotního dozoru na soustavu správních úřadů.

K bodu 52

S ohledem na to, že se odděluje složka vykonávající státní zdravotní dozor včetně THP pracovníků od laboratorní složky hygienických stanic, přičemž uvedená terénní složka se převádí do správních úřadů a laboratorní složka do příspěvkových organizací – zdravotních ústavů, upravuje se oprávnění inspekčního zaměstnance, přizvat k výkonu státního zdravotního dozoru odborníka, například laboranta, k jehož profesi patří zajistit dodržení správného postupu při odběru vzorku či měření. Tito odborníci mohou podle navrhovaného ustanovení vstupovat do budov, odebírat vzorky apod.; nemohou však přijímat opatření, vyhrazená pouze správnímu úřadu.

K bodu 53

Státní zdravotní dozor byl dosud zajišťován zdravotnickými zařízeními, jejichž pracovníci museli podle zrušeného ustanovení § 88 odst. 5 mít odbornou způsobilost pro práci ve zdravotnictví. Navrhuje se, aby i nadále pouze pracovníci s takovou odbornou způsobilostí vykonávali úkony, uvedené v § 88a. Pokud bude přijat zákon o státní službě, budou tito zaměstnanci povinni splňovat i odbornou způsobilost podle tohoto zákona, budou-li zařazeni do kategorie zaměstnanců státu. Ostatní osoby, nevykonávající úkony uvedené v § 88a, musí do přijetí zákona o státní službě splňovat odbornou způsobilost podle požadavků zaměstnavatele.

K bodům 54 až 56

Úpravy textu odpovídají navrženým změnám, uvedeným shora.

K bodu 57

Ruší se ustanovení, které stanoví, že i v oboru Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany mají zaměstnanci hygienických stanic či obdobných organizací nebo složek specifická kontrolní oprávnění, neboť se ve smyslu usnesení Senátu PČR a návrhu novely se nadále nepřipouští přenos výkonu státní kontroly na organizace, stojící mimo soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejichž zaměstnanci nemají zvýšené povinnosti pracovníků státní správy, upravené zákoníkem práce a nejsou vázáni zákonem o státní kontrole. S ohledem na to, že se nepředpokládá v této oblasti ze strany MV či MO zakládání nových příspěvkových organizací či organizačních složek státu, nestanoví se v tomto smyslu ani oprávnění pro uvedené ústřední správní úřady. I MV či MO může uvedenou zásadní změnu ve výkonu státního zdravotního dozoru řešit s využitím § 88 odst. 5 návrhu, který připouští, aby se výkonu státního zdravotního dozoru účastnili odborníci, kteří nejsou zaměstnanci dozorového správního úřadu.

K bodům 58 až 63

Text se uvádí do souladu se změnami provedenými podle výše uvedených bodů.

K bodům 64 a 65

Novela zákona vytváří soustavu, v níž správní úřady nebudou nadále poskytovat placené služby tak, jako to činí stávající hygienické stanice, mající postavení zdravotnických zařízení. Stejně tak nebudou správní úřady vykonávat zdravotnické úkony jako je např. očkování. V tomto smyslu se upravuje i

K bodu 1

Navrhuje se doplnit kraje mezi vyjmenované subjekty, které jsou původci písemností a archiválií, a na které se vztahují povinnosti dané zákonem o archivnictví.

K bodu 2

Navrhuje se, s ohledem na související ustanovení zákona a působnost státu mj. ve vztahu k ochraně archiválií, zrušit povinnost různých subjektů vynakládat vlastní náklady na odevzdávání (odvoz) archiválií do státních archivů a archivů měst.

K bodu 3

V souvislosti s působností Ministerstva vnitra je nezbytné mezi subjekty, s nimiž spolupracuje na úseku racionalizace administrativních prací apod., doplnit i kraje.

K bodu 4

Vzhledem k novým navrhovaným ustanovením charakterizujících postavení a působnost Státního ústředního archivu v Praze a státních oblastních archivů již nikoliv jako ústavy (ministerstva vnitra), bylo toto označení vypuštěno i z ostatních ustanovení zákona o archivnictví ( viz bod 10. a 11. návrhu změny zákona o archivnictví).

K bodu 5

Navrhuje se transformovat Státní ústřední archiv v Praze ve správní úřad, v organizační složku státu a samostatnou účetní jednotku.

K bodu 6

Navrhuje se transformovat státní oblastní archivy ve správní úřady, organizační složky státu a samostatné účetní jednotky.

K bodu 7

Vymezuje se územní působnost státních oblastních archivů územními obvody krajů, neboť v dosavadním zákoně není vymezena a v souvislosti se vznikem samosprávných krajů se mění. Ustanovením se nahrazuje dosavadní odst. 3, který v souvislosti se změněným postavením státních okresních archivů pozbývá platnosti.

K bodu 8

V § 18 je odstavec 4 zrušen z důvodu jeho rozporu s čl. 79 odst. 1 Ústavy ČR.

K bodu 9

V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů se navrhuje, aby se státní okresní archivy, které jsou odbornými zařízeními okresních úřadů, staly vnitřními organizačními jednotkami (součástmi) jednotlivých státních oblastních archivů. Přiřazení konkrétních státních okresních archivů k jednotlivým státním oblastním archivům odpovídá územní působnosti státních oblastních archivů a jejich dosavadnímu metodickému řízení a přímé odborné spolupráci se státními okresními archivy.

K bodu 10

Navrhovaná úprava ve vztahu k archivu hl. m. Prahy je odůvodněna v bodu 4 a nové označení - organizační složka - vychází ze zákona o hl. m. Praze.

K bodu 11

Navrhovaná úprava ve vztahu k archivům měst je odůvodněna v bodu 4 a vychází z terminologie zákona o obcích.

K bodu 12

Obdobně jako v bodu 1. byl kraj doplněn mezi vyjmenované subjekty, na které se vztahuje ustanovení o sankcích

K bodu 13

Pravomoc ukládat sankce za porušení zákona se přenáší z okresních úřadů na státní oblastní archivy. Název "Magistrátní úřad hlavního města Prahy" se mění na "Magistrát hlavního města Prahy" podle dikce zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb.

K bodu 14

Úprava jako v bodu 13. - týká se změny subjektů a názvosloví i ve vztahu k výnosům z pokut.

K bodu 15

Navrhuje se doplnit nový odstavec, který stanoví působnost Magistrátu hl. m. Prahy v souvislosti s ukládáním sankcí podle tohoto zákona jako výkon přenesené působnosti hl. m. Prahy.

k části čtyřicáté šesté

Změna zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1 až 16

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů vytváří podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob. Citovaný zákon upravuje postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinnosti jednotek požární ochrany.

K zpracování návrhu změny zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, bylo nutno přistoupit v souvislosti s realizací II. etapy reformy územní veřejné správy, kdy dochází k přenosu působností z okresních úřadů na kraje a vybrané obecní (městské) úřady. Na úseku požární ochrany přinesl v tomto směru zásadní změnu zákon č.237/2000 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. Na základě této novely zákona č. 133/1985 Sb. nespočívá již výkon státní správy na úseku požární ochrany na okresních úřadech, ale na hasičských záchranných sborech krajů. Pokud v některých ustanoveních platné právní úpravy zůstaly pojmy „okresní úřad“ a „přednosta okresního úřadu“ budou se navrhovat ke zrušení. V této souvislosti bude třeba doplnit ustanovení § 27 odst. 1 písm. c) zákona, které zmocňuje radu kraje k tomu, aby vydávala nařízením požární poplachový plán kraje, podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů, ještě o určení zdrojů vody pro hašení požárů.

K bodu 17

Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje a obce vykonávané prostřednictvím krajského nebo obecního úřadu.

K části čtyřicáté sedmé

Změna zákona č. 94/1990 Sb., o působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení zákona o právu shromažďovacím a zákona o civilní službě, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.

K bodu 1 až 4

Působnost ve věcech práva shromažďovacího přechází z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Ustanovení § 1 je třeba pro zastaralost upravit.

K bodu 5

Jedná se o vymezení přenesené působnosti obcí s rozšířenou působností vykonávané prostřednictvím obecních úřadů s rozšířenou působností.

k části čtyřicáté osmé

Změna zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

Nově se stanoví, co také náleží k příjmům obce.

K bodu 2, 9, 11, 12 a 14

V návaznosti na ukončení činnosti okresních úřadů dochází v zákoně bez náhrady k vypuštění ustanovení, jež se týkala okresních úřadů.

K bodu 3

Do § 47b přestupkového zákona se přesouvá dosavadní ustanovení zákona o obcích.

K bodu 5 až 8, 10

Ustanovení § 52 a 53 zákona o přestupcích upravuje působnost subjektů jako správních orgánů, které přicházejí v úvahu k projednávání přestupků.Kromě toho je v těchto ustanoveních zajištěno náhradní vyřizování přestupkové agendy, která až dosud byla svěřena okresním úřadům. To se týká rovněž subsidiární příslušnosti zanikajících okresních úřadů. Jde o speciální ustanovení, které je potřebné se zřetelem na změnu soustavy územních správních orgánů novelizovat.

K bodu 13

Daná působnost přechází z okresního úřadu do působnosti krajského úřadu.

K bodu 15

Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje a příslušné obce vykonávané krajskými úřady, pověřenými obecními úřady a obecními úřady s rozšířenou působností.

k části čtyřicáté deváté

Změna zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1, 2 a 5

Dochází k ujednocení terminologie.

K bodu 3 a 4

S ohledem na předpokládané ukončení činnosti okresních úřadů je nutno kompetence přednosty okresního úřadu v oblasti pozastavování platnosti osvědčení převést na subjekty, které jsou oprávněny předmětnou listinu, v souladu s platnou právní úpravou, vydat, resp. odejmout.

K bodu 6

Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje vykonávané krajskými úřady.

k části padesáté

Změna zákona č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1 a 2

Dochází k ujednocení terminologie.

K bodu 3

Ustanovení se ruší v souvislosti se zánikem okresních úřadů.

K bodu 4 a 5

Rada obce vyhlášení místního referenda oznámí příslušnému krajskému úřadu jako orgánu, který zabezpečuje i další úkoly týkající se místního referenda, které do doby zrušení okresních úřadů přísluší tomuto úřadu. Ze stejného důvodu se krajskému úřadu oznamuje i usnesení krajského soudu týkající se stížnosti na platnost hlasování.

K bodu 6

O pozastavení výkonu místního referenda obecní radou nebo zastupitelstvem obce, musí tyto samosprávné orgány neprodleně vyrozumět krajský úřad. Krajský úřad musí být o této skutečnosti informován tak, aby pokud není zjednána náprava orgány obce, tedy zastupitelstvem obce nebo radou obce, nápravu zjednal sám.

K bodu 7

Navrhuje se zrušení ustanovení pro nadbytečnost. Jestliže dojde k neoprávněnému pozastavení výkonu místního referenda krajským úřadem, může se orgán obce jako samosprávný orgán se svou stížností obrátit přímo na Ústavní soud, který dle Čl. 87 odst. 1 písm. a) zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění, rozhoduje o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu.

K bodu 8

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané prostřednictvím krajských úřadů.

k části padesáté první

Změna zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 1 a 2

Podle dosavadní právní úpravy odstavce 4 se činilo prohlášení u okresního úřadu, v hlavním městě Praze u obvodního úřadu. Návrh novely předpokládá, že by k přijetí prohlášení o volbě byl příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, přičemž v hlavním městě Praze by tento úsek jako dosud zajišťovaly jednotlivé úřady městských částí a v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo městských částí.

K bodu 3

Změna odstavce 4 reaguje na zánik okresních úřadů a určuje, před kterým pracovníkem příslušného úřadu se bude skládat státoobčanský slib.

K bodu 4-7

Prohlášení o nabytí státního občanství České republiky bude činěno před nově příslušným úřadem.

K bodu 8

V odstavci 2 je použita nově zavedená legislativní zkratka, zahrnující všechny úřady uvedené v § 6 odst. 7 návrhu. Namísto dosavadního názvu „Obvodní úřad v Praze 1“ je již uveden název nový- „Úřad městské části Praha 1“.

K bodu 9-12

I v tomto ustanovení je zavedena nová legislativní zkratka, zahrnující všechny úřady uvedené v § 6 odst. 7 návrhu a nový název „Úřad městské části Praha 1“. Dále se považuje za nezbytné, aby kromě obecních úřadů s rozšířenou působností, které povedou evidenci osob, které v jejich územním obvodu nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky, vedly evidenci pro své území i krajské úřady. Tato potřeba je opodstatněna tím, že by se krajské úřady staly odvolacím orgánem ve správním řízení vedeném v prvním stupni u obecního úřadu s rozšířenou působností a bylo by tak nanejvýš vhodné, aby měl krajský úřad jako druhá instance přímý přístup k vlastní evidenci svého územního obvodu.

K bodu 13 – 14

Toto ustanovení také obsahuje nově zavedenou legislativní zkratku pro úřady podle § 6 odst. 7 návrhu.

K bodu 15

Jedná se o vymezení přenesené působnosti příslušných orgánů.

K části padesáté druhé

Změna zákona č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

S ohledem na navrhované zrušení okresních úřadů k 1.1.2003 se úkoly spojené s ověřováním kopií listin, pravosti podpisů a vydávání potvrzení přenášejí z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a magistráty hlavního města Prahy, Brna, Ostravy a Plzně.

K bodu 2

Nově se přenáší působnost při pověřování k ověřování u úřadů, které nevedou matriku, a to na obecní úřady obcí s rozšířenou působností, magistráty měst Brno, Ostrava a Plzeň, magistrát hlavního města Prahy a úřady městských částí a městských obvodů.

K bodu 3

Změna odstavce 3 reaguje na přenos působnosti vidimace a legalizace z okresních úřadů na určené orgány.

K bodu 4

V souvislosti s navrhovaným zrušením okresních úřadů k 1.1.2003 se působnost na úseku vydávání potvrzení rozšiřuje na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Stanoví se nové znění poznámek pod čarou z důvodu nové právní úpravy na úseku obecního a krajského zřízení.

K bodu 5

Jedná se vymezení přenesené působnosti příslušných orgánů.

K bodu 6

V souvislosti s platnou a navrhovanou právní úpravou se upravuje vzor záhlaví ověřovací knihy.

k části padesáté třetí

Změna zákona č. zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

Působnost okresního úřadu v jeho správním obvodu končí ke dni 31. 12. 2002 (tj. okresní úřady k tomuto dni zanikají) podle zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech.

Působnost okresního úřadu v sídle kraje se z uvedeného důvodu při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přenáší na krajské úřady a působnost okresních úřadů v sídle volebního obvodu při volbách do Senátu Parlamentu České republiky se přenáší na pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu. 81 volebních obvodů, kde se volí senátoři bude více odpovídat územně pověřeným obecním úřadům. Navíc je třeba vzít v úvahu to, že hranice volebních obvodů nerespektují současně vymezené hranice krajů. Naopak hranice volebních krajů respektují současně vymezené hranice vyšších územně samosprávných celků.

Novým volebním orgánem se tedy stává krajský úřad, v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy, který úkoly okresního úřadu na úseku voleb částečně přebírá.

K bodu 2

Vzhledem k shora uvedenému zániku okresních úřadů se okresní úřad v sídle volebního obvodu vypouští z taxativního výčtu volebních orgánů v zákoně o volbách do Parlamentu České republiky. Kompetence tohoto orgánu se přenáší na pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu.

K bodu 3

V souvislosti se zrušením okresních úřadů, se okresní úřad vypouští z taxativního výčtu volebních orgánů v zákoně o volbách do Parlamentu České republiky.

K bodu 4

Ustanovení reaguje na ukončení působnosti okresního úřadu v jeho správním obvodu a nutnost přenosu působnosti na jiný správní orgán (viz bod 1).

K bodu 5

V důsledku nového uspořádání hlavního města Prahy a z toho důvodu požadavku na jednoznačné řešení otázky ověřování způsobilosti zaměstnanců městských částí při výkonu volební agendy, je nutné legislativně upravit ověření odborné způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance volebních orgánů na území hlavního města Prahy při volbách do Parlamentu České republiky. Zároveň se jednoznačně stanovuje, že vykonání zkoušky ověřující znalosti zaměstnance zařazeného do Magistrátu a městských částí nahrazuje podle zákona o hlavním městě Praze podmínku splnění zvláštní odborné způsobilosti nezbytné pro výkon některých činností.

K bodům 6 - 11, 14 – 16.

Ustanovení reagují na ukončení působnosti okresního úřadu v jeho správním obvodu a nutnost přenosu působnosti na jiný správní orgán (viz bod 1). Pokud jde o volby do Poslanecké sněmovny jedná se o krajský úřad, pro volby do Senátu jde o pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu.

K bodu 12

Ustanovení reaguje na skutečnost, že zaměstnanci kraje zařazeném do krajského úřadu vydává osvědčení o ověření způsobilosti na úseku voleb Ministerstvo vnitra podle zákona č. . . ./2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.

K bodu 13

Konkrétní kompetence dané zákonem o volbách do Parlamentu České republiky okresnímu úřadu jako volebnímu orgánu je třeba v důsledku zániku okresních úřadů převést na jiný volební orgán. Pokud jde o řešení stížností na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni obce, kontrolu průběhu hlasování ve volebních místnostech a spolupráci s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných technických zařízení a pracovních sil pro pracoviště vytvářená u pověřených obecních úřadů, může být tímto orgánem při neexistenci okresních úřadů pouze krajský úřad. Rovněž působnost k ukládání pokut podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky se jeví, s ohledem na závažnost celé problematiky - porušení zákazu publikace předvolebních průzkumů a výši ukládaných sankcí, dosahujících u právnických osob až 500 000 Kč, nezbytné svěřit krajskému úřadu. Výše uvedené úkony krajského úřadu může činit pouze zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. . . ./2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.

K bodu 17

V souvislosti se zrušením okresních úřadů, se okresní úřad vypouští z taxativního výčtu volebních orgánů v zákoně o volbách do Parlamentu České republiky.

K bodům 18 a 19

Konkrétní kompetence dané zákonem o volbách do Parlamentu České republiky okresnímu úřadu je třeba v důsledku zániku okresních úřadů převést na jiný volební orgán, tj. zde na pověřený obecní úřad, pro který bude provádění kontroly v místnostech, kde probíhá hlasování dostupnější.

S tím souvisí i přesun kompetencí zaměstnance okresního úřadu na zaměstnance obce zařazeného do pověřeného obecního úřadu, s tím, že může jít pouze o zaměstnance s potřebnou kvalifikací, získanou podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů.

K bodům 20 – 21

Ustanovení reagují na ukončení působnosti okresního úřadu v jeho správním obvodu a nutnost přenosu působnosti k projednávání přestupků a jiných správních deliktů na jiný správní orgán, v daném případě na krajský úřad (viz bod 17).

K bodům 22 – 25

Navrhuje se v souvislosti s přesunem kompetencí z okresního úřadu na jiné volební orgány informovat v případě přerušení hlasování jak úřady příslušné ke zjišťování konečných výsledků voleb, tak i krajský úřad a příslušný pověřený obecní úřad (vykonávají kontrolu, mají právo být přítomni v místnosti, kde se sčítají hlasy).

K bodům 26 – 42

Ustanovení vztahující se k úpravě režimu voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky reagují na ukončení působnosti okresního úřadu v jeho správním obvodu a nutnost přenosu působnosti na jiný správní orgán (viz bod 1). V případě voleb do Poslanecké sněmovny je tímto orgánem krajský úřad v sídle volebního kraje tak, jak bude vymezen novelou zákona o volbách do Parlamentu, navazující na nález Ústavního soudu.

K bodu 43

Navrhuje se aby hlasovací lístky zasílal nově příslušný krajský úřad starostům prostřednictvím pověřených obecních úřadů, které mohou distribuci ve svých územních obvodech zajistit namísto okresních úřadů.

V důsledku zániku okresních úřadů zanikají i funkce v jeho rámci – proto je nutné i úkoly dané přednostům okresních úřadů přenést na jiný orgán, v případě garance rozeslání hlasovacích lístků voličům na ředitele krajského úřadu. Pojem „ředitel krajského úřadu“ je legislativní zkratkou, která zahrnuje i ředitele Magistrátu hlavního města Prahy.

K bodům 44 a 45

Ustanovení reagují na ukončení působnosti okresního úřadu v jeho správním obvodu a nutnost přenosu působnosti na krajský úřad (viz body 26 - 42).

K bodu 46

Ustanovení reaguje na ukončení působnosti okresního úřadu v jeho správním obvodu a přenos působnosti na krajský a pověřený obecní úřad.

K bodům 47, 48 a 50

Ustanovení reagují na ukončení působnosti okresního úřadu v jeho správním obvodu a přenos působnosti na krajský úřad (viz bod 1).

K bodu 49

V důsledku zániku okresních úřadů kompetence zde uvedené přecházejí z přednosty okresního úřadu v sídle kraje na ředitele krajského úřadu a úkoly zaměstnance okresního úřadu v sídle kraje na zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu.

K bodům 51 – 72

Ustanovení vztahující se k úpravě režimu voleb do Senátu Parlamentu České republiky reagují na ukončení působnosti okresního úřadu v jeho správním obvodu a nutnost přenosu působnosti na jiný správní orgán (viz bod 1). V případě voleb do Senátu je tímto orgánem pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu.

K bodu 73

V důsledku zániku okresních úřadů kompetence zde uvedené přecházejí z přednosty okresního úřadu v sídle volebního obvodu na starostu pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu a úkoly zaměstnance okresního úřadu v sídle volebního obvodu na zaměstnance obce zařazeného do pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu.

K bodům 74 – 76

Ustanovení reagují na ukončení působnosti okresního úřadu v jeho správním obvodu a přenos působnosti na pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu (viz bod 1).

K bodu 77

Ustanovení reaguje na ukončení působnosti okresního úřadu v sídle volebního obvodu a nutnost přenosu působnosti na pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu (viz bod 1).

K bodu 78

Volby do Parlamentu České republiky jsou výkonem státní správy, proto i výdaje spojené s těmito volbami musí být hrazeny ze státního rozpočtu.

K bodu 80

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů a obcí vykonávané krajskými úřady a pověřenými obecními úřady.

K bodům 79, 81– 83

Ustanovení reagují na ukončení působnosti okresního úřadu v jeho správním obvodu a přenos působnosti v případě voleb do Poslanecké sněmovny na krajský úřad v případě voleb do Senátu na pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu (viz bod 1).

K bodu 84

Ustanovení řeší otázku zastupitelnosti ředitele krajského úřadu v případě jeho nepřítomnosti při plnění úkolů podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky.

K bodu 85

Garantováním splnění úkolů, které zákon o volbách do Parlamentu České republiky ukládá starostovi, byl dosud pověřen přednosta okresního úřadu, v rámci shora uvedeného tato povinnost přechází na ředitele krajského úřadu.

K bodu 86

Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje a obce s pověřeným obecním úřadem, jež vykonávají krajské úřady a pověřené obecní úřady.

k části padesáté čtvrté

Změna zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

Navrhovaná změna zajišťuje plnění úkolů vyplývajících ze zákona o střelných zbraní i po zrušení okresních úřadů. Daná povinnost přejde na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

K bodu 2

Jedná se o vymezení přenesené působnosti obce s rozšířenou působností vykonávanou obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

k části padesáté páté

Změna zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů jsou nahrazeny tyto úřady krajskými úřady.

K bodu 2

Jedná se o vymezení výkonu přenesené působnosti.

k části padesáté šesté

Změna zákona č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých občanů

K bodu 1 a 2

V ustanovení odstavce 1 je přenesena působnost k přijetí prohlášení z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností, přičemž v hlavním městě Praze by tento úsek zajišťovaly jednotlivé úřady městských částí a v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo městských částí.

K bodu 3

Jedná se o vymezení přenesené působnosti příslušných orgánů územních samosprávných celků.

K části padesáté sedmé

Změna zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv

S ukončením činnosti okresních úřadů přechází jejich povinnost ze shora uvedeného zákona nově na krajské úřady. Krajské úřady tak budou povinny umožnit žádajícímu během úředních hodin nahlídnout do Sbírky zákonů či do Sbírky mezinárodních smluv.

k části padesáté osmé

Změna zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu)

K bodu 1.

Současně platné znění § 89 odst. 2 svěřuje z hlediska právní ochrany nezletilých cizinců nacházejících se na území ČR bez doprovodu zákonného zástupce nezastupitelné povinnosti okresním úřadům, které je potřeba zachovat i po ukončení činnosti okresních úřadů. Jedná se o soudem svěřený výkon funkce opatrovníka příslušnému orgánu péče o dítě a rodinu okresního úřadu. Po zániku okresních úřadů by tato funkce měla přejít na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

K bodu 2.

Jedná se o upřesnění, v rámci jaké působnosti obce je vykonávána daná činnost.

k části padesáté deváté

Změna zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech

K bodu 1-26

Návrh novely zákona se předkládá v rámci probíhající II. fáze reformy územní veřejné správy, v jejímž důsledku by mělo dojít k 31. prosinci 2002 ke zrušení okresních úřadů.

Navrhovaná novela předpokládá přenesení výkonu státní správy na úseku občanských průkazů z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností, což se jeví pro občany z hlediska dostupnosti jako optimální řešení, na rozdíl od přenesení působnosti této problematiky na krajský úřad.

Krajskému úřadu bude svěřen výkon státní správy na úseku občanských průkazů pouze jako odvolacímu správnímu orgánu proti rozhodnutí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Současně se navrhuje rozšířit povinnost mlčenlivosti i na zaměstnance krajských úřadů.

Navrhuje se zrušení § 4 odst. 2 zákona o občanských průkazech, které řeší působnost úřadu pro vydání občanského průkazu po úředním zrušení místa trvalého pobytu. Provedenou úpravou se zajistí soulad s ustanovením § 10 odst. 5 zákona o evidenci obyvatel. Občané, kterým byl úředně trvalý pobyt zrušen, budou žádat o vydání občanského průkazu podle místa trvalého pobytu podle uvedeného ustanovení. Toto řešení také odpovídá možnostem informačního systému evidence obyvatel, protože údaje o občanovi jsou vedeny pouze na tom úřadu, v jehož obvodu došlo ke zrušení trvalého pobytu.

V souvislosti s přenesením působnosti na obecní úřady obcí s rozšířenou působností se navrhuje vypustit část věty § 11 odst. 2 zákona o občanských průkazech, pro nadbytečnost, neboť Magistrát města Brna plní podle zákona působnost okresního úřadu, která v souvislosti s reformou přejde na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Jednoznačně se uvádí, že výkon činností je výkonem přenesených působností na úrovni kraje, obce s rozšířenou působností a obce pověřené vedením matrik.

Dále se navrhuje v § 24 odst. 2 posunout termín pro vydávání občanských průkazů bez strojově čitelné zóny. Uvedené posunutí termínu je nezbytné vzhledem k tomu, že jsou reálné obavy z technického řešení rozšíření informačního systému na trojnásobek dnešní kapacity. Nelze vyloučit, že tato situace by mohla přinést problémy se zajištěním centrální výroby občanských průkazů a je proto třeba zajistit možnost náhradního vydávání občanských průkazů mimo centrální výrobnu dokladů.

k části šedesáté

Změna zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech)

K bodu 1-11

Návrh novely zákona se předkládá v rámci probíhající II. fáze reformy územní veřejné správy, v jejímž důsledku by mělo dojít k 31. prosinci 2002 ke zrušení okresních úřadů.

Navrhovaná novela předpokládá přenesení výkonu státní správy na úseku cestovních dokladů z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností, což se jeví pro občany z hlediska dostupnosti jako optimální řešení, na rozdíl od přenesení působnosti této problematiky na krajský úřad.

Krajskému úřadu bude svěřen výkon státní správy na úseku cestovních dokladů pouze jako odvolacímu správnímu orgánu proti rozhodnutí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Současně se navrhuje rozšířit povinnost mlčenlivosti i na zaměstnance krajských úřadů.

Jednoznačně se uvádí, že výkon přenesených působností na úrovni kraje, obce s rozšířenou působností a obce pověřené vedením matrik je výkonem státní správy.

k části šedesáté první

Změna zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů

K bodu 1 a 2

S ohledem na navrhované zrušení okresních úřadů k 1. 1. 2003 se mění i soustava volebních orgánů. Okresní úřad v sídle kraje jako stávající volební orgán je nahrazen se všemi působnostmi krajským úřadem. Okresní úřad je vypuštěn z výčtu volebních orgánů, jeho působnosti jsou přeneseny na krajský úřad a na pověřený obecní úřad, z hlediska jejich možností co nejlépe zabezpečit úkol na daném úseku voleb.

K bodu 3, 4

V tomto ustanovení se doplňuje výčet všech starostů o starostu městské části a městského obvodu s ohledem na opomenutí v předcházející právní úpravě, které bylo doplňováno logickým výkladem.

K bodu 5

Ustanovení reaguje na zrušení okresních úřadů k 1. 1. 2003. Ministerstvo vnitra bude zajišťovat ověřování způsobilosti na úseku voleb pouze pro zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu s výjimkou Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb. Tato povinnost Ministerstva vnitra je dána již zákonem č. . . ./2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, proto byla z tohoto zákona vypuštěna.

K bodu 6

Ministerstvu vnitra se rozšiřuje územní působnost k řešení stížností na organizačně technické zabezpečení voleb z úrovně okresu na kraj.

K bodu 7

Krajské úřady registrují kandidátní listiny politických stran, hnutí a jejich koalic, proto jim Ministerstvo vnitra postupuje seznam těchto subjektů (s výjimkou koalic) u něj registrovaných, aby tak registraci mohly řádně zajistit.

K bodu 8

Spolupráce s Českým statistickým úřadem při vytvoření těchto pracovišť a jejich zabezpečení je svěřena krajským úřadům. Pracoviště Českého statistického úřadu se vytvářejí na krajských úřadech namísto okresních úřadů v sídle kraje.

K bodům 9 a 10

Český statistický úřad předává zápisy o výsledcích voleb do zastupitelstev krajů krajským úřadům, na kterých zápis následně bude podepsán a budou vyhlášeny výsledky voleb. Z uvedeného důvodu se izápisy o průběhu a výsledku hlasování dávají do úschovy krajským úřadům, které mají rovněž povinnost archivovat volební dokumentaci.

K bodům 11 a 12

V rámci zrušení okresních úřadů se mění i soustava volebních orgánů. Soustava volebních orgánů je doplněna o krajské úřady, většina kompetencí v dosavadní úpravě svěřených okresním úřadům v sídle kraje je svěřena krajským úřadům.

K bodu 13

Reaguje na rozšíření úkonů pověřených obecních úřadů.

K bodu 14

Ukončení činnosti okrskové volební komise je řešeno shodně jako v ostatních volebních zákonech, tudíž není již řešeno pokynem orgánu státní správy. Činnost okrskové volební komise je ukončena ze zákona, a to patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí.

K bodu 15

Krajskému úřadu se rozšiřují kompetence o některé stávající kompetence okresního úřadu. Krajský úřad tak bude zejména řešit stížnosti na úrovni obce, zajišťovat ověřování způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance obce zařazené do pověřených obecních úřadů a projednávat přestupky a správní delikty na úseku voleb. Zkouška na úseku voleb se staví na úroveň zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o obcích.

K bodu 16

Reaguje na bod 4, osvědčení o ověření způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu s výjimkou Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb vydává Ministerstvo vnitra podle zákona č. . . ./2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.

K bodu 17

Toto ustanovení reaguje na zrušení okresních úřadů k 1. 1. 2003; z výčtu volebních orgánů se vypouští okresní úřad a jeho působnost se přenáší na krajský úřad nebo na pověřený obecní úřad.

K bodům 18 a 19

Působnost pověřených obecních úřadů je rozšířena v souvislosti s rozdělením kompetencí stávajících okresních úřadů mezi krajské úřady a pověřené obecní úřady o kontrolu průběhu hlasování a sčítání hlasů okrskovou volební komisí ve volebních místnostech z důvodu dostupnosti tohoto úkonu ze strany pověřeného obecního úřadu. Tuto činnost mohou uskutečnit pak pouze ti zaměstnanci pověřeného obecního úřadu, kteří mají vykonanou zkoušku o způsobilosti na úseku voleb. Dále pověřený obecní úřad bude řešit stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni městských částí nebo městských obvodů a archivovat volební dokumentaci.

K bodu 20

V tomto ustanovení se zavádí legislativní zkratka „obec“, která byla původně upravena v tomto novelou zrušeném ustanovení o působnosti okresních úřadů.

K bodu 21 – 29

Kandidátní listiny se podávají u krajských úřadů, které je rovněž projednávají a registrují. Ustanovení reagují ve všech fázích tohoto procesu na přesun působností z okresních úřadů v sídle kraje.

K bodu 30 – 32

Jelikož krajský úřad provádí registraci, musí mu být rovněž doručeno prohlášení o tom, že se kandidát vzdal své kandidatury či ji zmocněnec odvolal; krajský úřad pak zabezpečí následující úkony s tím související.

K bodům 33 a 34

Tisk hlasovacích lístků pro volby do zastupitelstev krajů se ukládá zajistit krajskému úřadu, které mají s ohledem na své kompetence při registraci veškeré potřebné podklady. Hlasovací lístky musí být opatřeny i razítkem tohoto úřadu.

K bodu 35

Navrhuje se, aby krajské úřady rozesílaly hlasovací lístky prostřednictvím pověřených obecních úřadů, které je ve svém územím obvodu předají starostům. Dodání hlasovacích lístků, v obcích kde není starosta, se svěřuje řediteli krajského úřadu. Dosud plnění úkolů na úseku voleb sledoval přednosta okresního úřadu.

K bodu 36

Jelikož krajský úřad zabezpečuje tisk hlasovacích lístků, zabezpečí i vyvěšení informace o tiskových chybách na těchto lístcích ve všech volebních místnostech na území kraje s uvedením správného údaje.

K bodu 37

Okrsková volební komise musí o přerušení hlasování vyrozumět krajský úřad, který organizuje volby v kraji, i pověřený obecní úřad, který provádí kontrolu hlasování.

K bodům 38 a 39

Krajskému a pověřenému obecnímu úřadu je svěřena kompetence provádět kontrolu ve volební místnosti, z tohoto důvodu jsou i jeho pokyny pro okrskovou volební komisi závazné.

K bodu 40

Při sčítání hlasů ve volebních místnostech mohou být přítomni místo stávajících zaměstnanců okresních úřadů zaměstnanci pověřených obecních úřadů, pokud mají příslušné osvědčení k výkonu funkcí na úseku voleb.

K bodu 41

Ustanovení reaguje na přenesení působnosti okresních úřadů na krajské a pověřené obecní úřady ve věci kontroly volebních místností.

K bodu 42

V souvislosti s tím, že kandidátní listiny podávají politické strany, hnutí a jejich koalice u krajského úřadu, sdělují tyto subjekty, pokud jím byla kandidátní listina zaregistrována, svou kontaktní adresu krajskému úřadu za účelem získávaní informací o výsledcích voleb na úrovni kraje v elektronické formě na pracovišti Českého statistického úřadu.

K bodu 43 a 44

Na pracovišti Českého statistického úřadu u krajského úřadu se provádí zpracování celkového výsledku voleb v kraji namísto dosud zřizovaného pracoviště u okresních úřadů v sídle kraje.

K bodu 45

Vzhledem k postavení krajského úřadu při zpracování výsledků voleb zápis o výsledku voleb do zastupitelstva kraje podepisují ředitel krajského úřadu a pověřený zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu.

K bodu 46

Vzhledem k tomu, že u krajského úřadu jsou zpracovány výsledky voleb, je pověřen k předání jednoho stejnopisu zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva kraje Státní volební komisi.

K bodu 47

Výsledky voleb do zastupitelstev krajů se uveřejňují na úřední desce krajského úřadu, u kterého se vyhotovuje zápis o těchto výsledcích.

K bodu 48

Činnost okrskové volební komise je ukončena ze zákona, tj. patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí. Výjimkou je zvláštní úprava pro případy, kdy je podáno v kraji volební stížnost. V závislosti na rozhodnutí soudu je pak ukončena činnost okrskové volební komise až v návaznosti na nové hlasování nebo ihned dnem právní moci rozhodnutí v případech, kdy je třeba opakovat volby (musí být ustavena i nová okrsková volební komise) nebo kdy byla stížnost soudem zamítnuta. Ukončení činnosti okrskových volební komisí je shodně upraveno i v ostatních volebních zákonech.

K bodu 49

Vydávání osvědčení kandidátům zvoleným za členy zastupitelstva kraje se svěřuje krajskému úřadu, u něhož jsou k dispozici výsledky voleb.

K bodu 50

Usnesení zastupitelstva kraje o vyslovení zániku mandátu člena zastupitelstva kraje nebo rozhodnutí ministra vnitra o vyslovení zániku mandátu člena zastupitelstva kraje vyvěsí současně na své úřední desce krajský úřad.

K bodu 51

V souvislosti se zrušením okresních úřadů k 1. 1. 2003 se ruší i struktura jejich orgánů. Kompetence stávajícího přednosty okresního úřadu jsou přeneseny na ředitele krajského úřadu, kterému budou důvody vedoucí ke konání nových voleb do zastupitelstva kraje ihned známy.

K bodu 52

Ustanovení promítá změnu orgánu, který provádí registraci kandidátních listin.

K bodu 53 a 54

Projednávání přestupků a správních deliktů je s ohledem na význam agendy a výši sankcí svěřeno krajským úřadům obdobně jako v případě dalších volebních zákonů.

K bodu 55

Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou způsob a postup ověřování způsobilosti pro zaměstnance orgánu v zákoně uvedeném, aby pak mohly vykonávat agendu na úseku voleb.

K bodu 56

Ustanovení reaguje na povinnost upravit vyhláškou změnu týkající se archivace volební dokumentace, kterou rovněž nově provádí krajský úřad a pověřený obecní úřad.

K bodu 57 a 58

V souvislosti se zrušením okresních úřadů k 1. 1. 2003 dochází i k přenosu kompetencí z přednosty okresního úřadu na ředitele krajského úřadu.

K bodu 59

Volby do zastupitelstev krajů jsou výkonem státní správy, proto i výdaje krajů spojené s těmito volbami musí být hrazeny ze státního rozpočtu.

K bodu 60

Reaguje na bod 47, kde je nově zakotveno ukončení činnosti okrskové volební komise.

K bodu 61

Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje a obce s pověřeným obecním úřadem vykonávané krajskými úřady a pověřenými obecními úřady.

k části šedesáté druhé

Změna zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)

K bodu 1-17

Návrh novely zákona se předkládá v rámci probíhající II. fáze reformy územní veřejné správy, v jejímž důsledku by mělo dojít k 31. prosinci 2002 ke zrušení okresních úřadů.

Navrhovaná novela předpokládá přenesení výkonu státní správy na úseku evidence obyvatel z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností, což se jeví pro občany z hlediska dostupnosti jako optimální řešení, na rozdíl od přenesení působnosti této problematiky na krajský úřad.

Krajskému úřadu bude svěřen výkon státní správy na úseku evidence obyvatel jako odvolacímu správnímu orgánu proti rozhodnutí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a zároveň se stane jedním ze subjektů informačního systému evidence obyvatel. Současně se navrhuje rozšířit povinnost mlčenlivosti i na zaměstnance krajských úřadů.

Změna ustanovení § 10 odst. 6 písm. b) zákona řeší otázku hlášení trvalého pobytu občanů po ukončení pobytu v cizině nebo po nabytí státního občanství, kteří nejsou držiteli občanského průkazu. Touto úpravou se zjednoduší postup pro občany a zároveň se rovnoměrně rozdělí působnosti Magistrátu města Brna na nově vzniklé obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

k části šedesáté třetí

Změna zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů

K bodu 1 až 56

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (dále jen „zákon“) nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. Zákon vymezuje integrovaný záchranný systém jako systém koordinace záchranných a likvidačních prací, stanoví základní a ostatní složky tohoto systému a jejich působnost, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických osob a fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích. Podle zákona se integrovaný záchranný systém použije tehdy, jestliže mimořádná událost nabude takového charakteru, že je potřebné provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma a více jeho složkami.

V průběhu přípravy tohoto zákona ještě nebyly dostatečně známy požadavky reformy veřejné správy a proto je nebylo možné v zákoně zohlednit. Zákon proto na úseku integrovaného záchranného systému stanoví celou řadu důležitých úkolů okresním úřadům a potažmo jejich přednostům, kteří nesou obecnou odpovědnost za organizaci systému na úrovni svých okresů.

Zásadním důvodem k předložení návrhu novely tohoto zákona je nutnost reagovat na nyní již známé změny, které přináší reforma veřejné správy, přičemž za největší změnu je třeba nesporně považovat zánik okresních úřadů v současné podobě, resp. jejich nahrazení obecními úřady s rozšířenou působností. Novela by měla nabýt účinnosti nejpozději dnem 1. ledna 2003, neboť platnost zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, končí dnem 31.12.2002.

V souladu s výše uvedeným, při respektování nového systému řízení na úrovni územních orgánů, se novelou předmětného zákona navrhují provést tyto změny:

1. Pojem „okresní úřad“ se ruší bez náhrady - jde o hlavní záměr reformy veřejné správy.

2. Většina úkolů okresního úřadu se navrhuje přenést na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Přitom ponechat ustanovení, že tyto úkoly plní hasičský záchranný sbor kraje.

3. Úkoly a pravomoci přednosty okresního úřadu se navrhují přenést na starostu obce s rozšířenou působností.

4. Některé z úkolů okresního úřadu se navrhují přenést na krajský stupeň řízení, z toho některé na hasičský záchranný sbor kraje – např. kontrola dodržování povinností podle tohoto zákona včetně ukládání a vybírání pokut, některé na krajský úřad – např. náhrada za omezení vlastnického nebo užívacího práva, náhrada za poskytnutí věcné a osobní pomoci.

5. Změny se navrhují v oblasti zpracování dokumentací. Poplachový plán integrovaného záchranného systému okresu se nebude zpracovávat a nahradí jej poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje.

6. Obce s rozšířenou působností nebudou zpracovávat vlastní havarijní plán. Zpracování havarijního plánu se navrhuje přenést na hasičský záchranný sbor kraje jako havarijní plán kraje.

7. Zrušují se i některé další povinnosti a oprávnění dosavadních okresů, resp. se nenavrhuje jejich přenesení na obce s rozšířenou působností – např. povinnost složky integrovaného záchranného systému informovat své místně příslušné operační a informační středisko o poskytnutí pomoci na území jiné obce s rozšířenou působností.

8. V oblasti finančního zabezpečení integrovaného záchranného systému se rovněž zrušuje dosavadní oprávnění okresního úřadu uplatnit požadavky na toto zabezpečení do svého rozpočtu, resp. toto oprávnění se nenavrhuje přenést na nově vzniklé obce s rozšířenou působností.

Navrhovaná právní úprava zavádí do předmětného zákona požadavky reformy veřejné správy.

K bodu 57

Jedná se o vymezení přenesené působností krajů a obcí vykonávanou krajskými úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností.

k části šedesáté čtvrté

Změna zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)

K bodu 1-51

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) nabyl účinnosti dnem 1.1.2001. Ustanovuje práva a povinnosti organizačních jednotek státu, orgánů územních samosprávných celků, fyzických a právnických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a při jejich řešení. Během přípravy zákona č. 240/2000 Sb. nebyly známy taxativní požadavky reformy veřejné správy, a proto nezohledňuje její záměry.

Zásadním důvodem navrhované novely krizového zákona je z věcného i časového hlediska reforma veřejné správy. Novela by měla nabýti účinnosti nejpozději dnem 1. ledna 2003, protože platnost zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech končí dnem 31.12.2002. Okresním úřadům se dosavadním zákonem ukládají důležité úkoly na úseku krizového řízení. Z důvodu zajištění odborné úrovně dokumentace pro krizové řízení a z toho plynoucích velkých finančních nároků na její zhotovení se zásadní úkoly krizového řízení přesouvají na kraj, a to především na hasičský záchranný sbor kraje.

Při respektování nového systému řízení na úrovni územních orgánů se navrhuje provedení změn krizového zákona zejména takto:

• pojem “okresní úřad” se ruší bez náhrady, protože jde o hlavní záměr předmětné reformy veřejné správy,

• současné úkoly okresních úřadů, které nelze zrušit, se přesouvají na hejtmana a na hasičský záchranný sbor kraje,

• povinnosti přednosty a okresních úřadů se přesouvají na hejtmana a na hasičské záchranné sbory kraje, protože na základě shromážděných znalostí a zkušeností jsou krizové situace specifické situace, jejichž četnost není vysoká, ale pro jejich zvládnutí je třeba větší odborné zázemí a vyšší pravomoci,

• protože kromě ministerstev a ústředních správních úřadů jsou v České republice ještě další správní úřady (např. Finanční úřady, Celní správa), které musí být zapojeny do krizového řízení, provádí se rozšíření kategorie “správní úřad”,

• s cílem zajistit řešení všech nevojenských krizových situací se stanoví, že připravenost a řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem zajišťuje Policie České republiky,

• pro zajištění žádoucího chodu krizového řízení se stanovuje, že Ministerstvo vnitra řeší rozpory v oblasti krizového řízení,

• hasičské záchranné sbor kraje zajišťují krizové řízení, protože krizové řízení musí být prováděno na odpovídající odborné úrovni, kterou s ohledem na velikost a možnosti naší republiky lze zajistit pouze centrálně, tj. krizové řízení bude realizováno především v rámci přenesené působnosti, tj. v těsné součinnosti hasičských záchranných sborů krajů a ústředních organizačních jednotek státu,

• krizový plán se zpracovává na úrovni krajů, protože musí být zpracován na odpovídající odborné úrovni a na základě věrohodných komplexních dat, což klade vysoké nároky na odbornou kvalifikaci zpracovatelů a na finance,

• krizové plány z důvodu komplexnosti a funkčnosti při zvládání krizové situace musí obsahovat přesně definovaná technická a další data, která nejsou veřejně dostupná, a proto hasičský záchranný sbor kraje musí mít oprávnění specifická data vyžadovat,

• hejtman zřizuje krizový štáb, protože na této úrovni bude prováděno rozhodování ve věci zvládání krizových situací,

• hasičské záchranné sbory krajů určují obce, které budou rozpracovávat úkoly krizového plánu, protože v důsledku specifické polohy či umístění specifických objektů mohou očekávaná ohrožení vyvolat i v některých menších obcích rizika, pro jejichž zmírnění musí být předem připravena technická opatření a musí být speciálně vycvičeni obyvatelé obcí,

• starosta obce určené hasičským záchranným sborem kraje zřizuje bezpečnostní radu a krizový štáb,

• obecní úřad obce určené hasičským záchranným sborem kraje rozpracovává úkoly krizového plánu kraje, protože se jeví účelné, aby předem byla zajištěna technická a organizační opatření na zvládnutí specifických krizových situací a aby v tomto směru byla vycvičena populace,

• starosta obce odpovídá za připravenost obce na řešení krizových situací, za údržbu a provoz informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení stanovených Ministerstvem vnitra,

• obce, které nejsou určené hasičským záchranným sborem kraje nerozpracovávají úkoly krizového plánu kraje, nezřizují bezpečnostní radu, nezřizují krizový štáb, tj. na úseku krizového řízení plní pouze úkoly, které jim uloží hejtman nebo hasičský záchranný sbor kraje a jmenovaným subjektům poskytují podklady v předmětné oblasti,

• nejlepší ochranou proti krizovým situacím je prevence, a proto je třeba specifikovat finanční prostředky na její zajišťování,

• právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám se ukládá, že musí bezplatně poskytovat a aktualizovat podklady nezbytné pro krizové řízení, které požadují ministerstva nebo jiné správní úřady a nebo hasičský záchranný sbor kraje.

Navrhovaná právní úprava zavádí do předmětného zákona požadavky reformy veřejné správy. Systém krizového řízení přesouvá do úseku přenesené působnosti a těžiště vyhotovení základní dokumentace pro krizové řízení přesouvá na hasičské záchranné sbory krajů, ministerstva a jiné správní úřady, u kterých lze předpokládat, že mohou zaměstnat odborníky, kteří dokáží zadat vypracování dokumentace nutné pro krizové řízení a zkontrolovat správnost a věrohodnost dodaných výsledků a mají potřebné finanční prostředky. Hejtman kraje nebo primátor hlavního města Prahy mohou vyhlásit stav nebezpečí na 30 dní, přičemž jejich rozhodnutí může vláda zrušit. Řídí a kontrolují opatření prováděná na území kraje nebo hlavního města Prahy a v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu musí zajistit provádění krizových opatření v podmínkách kraje.

Navrhovaná právní úprava nenarušuje soulad s ústavním pořádkem České republiky. Zřejmý je pouze nesoulad mezi některými odbornými pojmy v existujících zákonech, což je důsledkem vývoje odborné terminologie a odborného chápání jevů v předmětné oblasti.

Návrh není v rozporu ani s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s právními akty Evropských společenství, protože doposud položka “krizové řízení” se nestala subjektem mezinárodního práva a Evropská společenství ji doposud jednotně neupravila.

Předmětná novela nebude vyžadovat zvláštní nároky na státní rozpočet. Zavedením jisté hierarchie odstraňuje např. nebezpečí, že by obce platily vysoké ceny za zpracování dokladů a dokumentace krizových plánů.

k části šedesáté páté

Změna zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů

K bodům 1 – 32

S ohledem na navrhované zrušení okresních úřadů k 1.1.2003 se úkoly stanovené okresním úřadům tímto zákonem přenášejí z okresních úřadů na krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a na pověřené obecní úřady.

K bodu 33

Jedná se o vymezení přenesené působnosti příslušných orgánů územních samosprávných celků.

k části šedesáté šesté

Změna zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

K bodu 1

Do § 6 se doplňují nové odstavce 7 a 8, v nichž je stanovena působnost krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

K bodu 2

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů nebo obcí s rozšířenou působností vykonávané prostřednictvím krajských úřadů nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

k části šedesáté sedmé

Změna zákona č. . . ./2001Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů

K bodu 1

v souvislosti se zrušením okresních úřadů k 1. 1. 2003, je třeba z ustanovení, které upravuje neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce s některými funkcemi vykonávanými zaměstnanci zařazenými do vybraných orgánů státní správy, vypustit z výčtu těchto orgánů okresní úřady.

K bodu 2

Ustanovení § 6 taxativně vymezuje volební orgány. Jedním z nich je i okresní úřad. S ohledem na navrhované zrušení okresních úřadů se úkoly stanovené okresním úřadům tímto zákonem (jedná se o výkon státní správy) přenášejí na nejbližší správní orgány, a to na krajské úřady a na pověřené obecní úřady.

K bodu 3 a 4

Nově se navrhuje vytvoření pracoviště Českého statistického úřadu také na úrovni kraje, neboť se předpokládá rozšíření informování volebních stran v elektronické formě namísto úrovně okresu podle volby a možností volební strany na úrovni kraje nebo pověřeného obecního úřadu.

Ustanovení určuje pracoviště Českého statistického úřadu u pověřeného obecního úřadu, které je povinno předat v písemné formě souhrnné informace o výsledku voleb na úrovni obcí volebním stranám, jejichž kandidátní listina byla pro volby do zastupitelstva obce zaregistrována. Zároveň reaguje na možnost napojení se na pracoviště u krajského úřadu nebo pověřeného obecního úřadu (podle možností volebních stran) k předávání informací v elektronické formě.

K bodu 5

Nově se stanoví působnosti krajského úřadu.

K bodu 6

Tento bod reaguje na zrušení okresních úřadů. Okresní úřad již nebude volebním orgánem.

K bodu 7

Působnosti pověřeného obecního úřadu se rozšiřují o působnosti okresního úřadu, a to o kontrolu průběhu hlasování ve volebních místnostech a sčítání hlasů okresní volební komisí, z důvodu dostupnosti, operativnosti a možností pověřeného obecního úřadu.

K bodu 8

Vzhledem k rozšíření působnosti pověřeného obecního úřadu na úseku provádění kontrol průběhu hlasování a sčítání hlasů, je třeba do výčtu oprávnění, které mohou provádět pouze zaměstnanci splňující podmínku zvláštní způsobilosti na úseku voleb, zahrnout i tuto činnost.

K bodu 9

Ustanovení zajišťuje plnění úkolů, které vyplývají starostovi obce při dodání hlasovacích lístků voličům a okrskovým volebním komisím, a to v případě jeho nečinnosti. Povinnost zabezpečit tyto úkoly je nově uložena, namísto přednosty okresního úřadu a primátora hl. m. Prahy, ředitelům krajských úřadů a řediteli Magistrátu hlavního města Prahy. V tomto ustanovení je zavedena legislativní zkratka „ředitel krajského úřadu“, která byla použita ve všech dalších dotčených paragrafech. Zároveň se vypouští speciální úprava pro města Brno, Ostravu a Plzeň, neboť namísto magistrátů těchto měst úkoly zabezpečí krajské úřady.

K bodům 10 - 12

Ustanovení reaguje na působnost pověřeného obecního úřadu, který je oprávněn s ohledem na předchozí navrženou úpravu k provedení kontrol ve volebních místnostech.

K bodu 13

V souvislosti se zrušením okresních úřadu se zrušuje výčet zaměstnanců, kteří jsou oprávněni být přítomni v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, o zaměstnance okresního úřadu, kteří mají osvědčení podle zvláštního právního předpisu.

K bodu 14

Ustanovení reaguje na přenos působnosti z okresního úřadu na pověřený obecní úřad. Okrsková volební komise předá do úschovy obecnímu úřadu zápis o kontrole provedené pověřeným obecním úřadem nikoliv již okresním úřadem, neboť tento úkon byl přenesen na pověřený obecní úřad.

K bodu 15

Ustanovení upravuje volební orgány, kterým mohou volební strany sdělovat své kontaktní adresy před konáním voleb do zastupitelstva obce. U těchto volebních orgánů, tj. u pověřeného obecního úřadu nebo krajského úřadu je zřízeno pracoviště Českého statistického úřadu za účelem předávání informací o výsledcích voleb v elektronické formě.

K bodu 16

Ustanovení upravuje povinnost Českého statistického úřadu zaslat informace volebním stranám o výsledku voleb, a to vždy za územní obvod pověřeného obecního úřadu. Reaguje zároveň na rozšíření úrovní, z kterých se předávají informace o výsledku voleb volebním stranám v elektronické formě.

K bodům 17 - 19

V ustanoveních je již použita legislativní zkratka „ředitel krajského úřadu“, která byla zavedena v § 25 odst. 5 tohoto návrhu v souvislosti se změnou původní úpravy, která kompetence svěřovala přednostovi okresního úřadu. Zároveň se vypouští speciální úprava pro města Brno, Ostrava a Plzeň, kde namísto ministra vnitra mohou plnit úkoly ředitelé krajských úřadů.

K bodu 20

Ustanovení reaguje na zrušení okresních úřadů, viz bod 3, ve kterém je stanoveno, že pracoviště Českého statistického úřadu jsou vytvořena místo u okresních úřadů nyní u krajských úřadů.

K bodu 21

Ustanovení vymezuje volební orgán, jehož prostřednictvím starosta obce zašle návrh na vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce. Navrhuje se, aby tímto volebním orgánem byl namísto okresního úřadu krajský úřad.

K bodu 22

Jde o promítnutí předchozí úpravy. Speciální úprava pro města Brno, Ostravu a Plzeň se vypouští.

K bodu 23

Jedná se o promítnutí předchozí úpravy, kdy namísto přednosty okresního úřadu je působnost svěřena řediteli krajského úřadu.

K bodům 24, 25 a 26

Ustanovení reaguje na změnu subjektu oprávněného k projednání přestupku a jiného správního deliktu; působnost okresního úřadu se svěřuje na tomto úseku krajskému úřadu. Kromě důvodů uvedených v bodě 5 je třeba při přenosu působnosti na tomto úseku vzít v úvahu závažnost protiprávního jednání a s tím související i výši ukládaných sankcí.

K bodům 27 - 29

Úkoly přednosty okresního úřadu v případě, kdy zastupitelstvo obce či starosta neplní své povinnosti nebo nejsou zvoleni se navrhuje svěřit řediteli krajského úřadu (viz legislativní zkratka). Vypouští se speciální úprava pro města Brno, Ostravu a Plzeň, kde místo ministra vnitra mohou případné úkoly na úseku voleb nyní zabezpečit rovněž ředitelé krajských úřadů.

K bodu 30

Volby do zastupitelstev obcí jsou výkonem státní správy, proto i výdaje krajů spojené s těmito volbami, musí být hrazeny se státního rozpočtu.

K bodu 31

Jedná se o vymezení přenesené působnosti příslušných orgánů.

k části šedesáté osmé

Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Podle stávající právní úpravy jsou zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 1 písm. a) a b), odst. 2, 3, 4 živnostenského zákona povinny živnostenské úřady neprodleně oznámit na úřední desce okresního úřadu příslušného podle § 45 odst. 1 a § 50 odst. 1 a podle místa podnikání. Z důvodu ukončení činnosti okresních úřadů a z toho vyplývajícího převodu působnosti se navrhuje povinnost oznámení na úřední desce přesunout na úřady příslušné podle § 45 odst. 1 a § 50 odst. 1 živnostenského zákona a podle místa podnikání.

k části šedesáté deváté

Změna zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1 až 8

Soustavu živnostenských úřadů mají tvořit obecní živnostenské úřady, krajské živnostenské úřady a Živnostenský úřad České republiky. Zákon dále vymezuje působnost shora uvedených úřadů. V návaznosti na uvedené změny bylo třeba novelizovat podstatnou část živnostenského zákona.

K bodu 9

Stanoví se působnost Ministerstva průmyslu a obchodu vykonávat působnosti Živnostenského úřadu České republiky do okamžiku, než bude tento úřad zřízen.

K části sedmdesáté

Změna zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Podle stávající právní úpravy jsouorgánem příslušným k výkonu dozoru nad dodržováním povinností stanovených v § 8, 9 až 11 a § 14 zákona o ochraně spotřebitele v oblasti obchodu a služeb okresní živnostenské úřady a jim naroveň postavené živnostenské úřady příslušné podle umístění provozovny. Z důvodu ukončení činnosti okresních úřadů a z toho vyplývajícího převodu působnosti se ve shora uvedených oblastech navrhuje činnosti přesunout na obecní živnostenské úřady.

k části sedmdesáté první

Změna zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů

Podle stávající právní úpravy jsou k uložení pokuty za skladování nebo prodej neznačených cigaret, o propadnutí těchto neznačených cigaret nebo o jejich zabrání oprávněny rozhodnout jak okresní, tak obecní živnostenské úřady. Z důvodu ukončení činnosti okresních úřadů a z toho vyplývajícího převodu působnosti se navrhuje činnosti přesunout na obecní úřady.

k části sedmdesáté druhé

Změna zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů

Podle stávající právní úpravy jsouorgánem příslušným k výkonu dozoru nad dodržováním zákona o regulaci reklamy s výjimkou reklamy rozšiřované v rozhlasovém a televizním vysílání a reklamy na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky, příslušné okresní živnostenské úřady podle sídla toho, kdo rozšiřuje reklamu v ostatních případech.

Z důvodu ukončení činnosti okresních úřadů a z  toho vyplývajícího převodu působnosti se s ohledem na náročnost řízení ve shora uvedených oblastech navrhuje činnosti přesunout na krajské úřady.

k části sedmdesáté třetí

Změna zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1 až 23, 25

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů upravuje postavení a působnost okresních úřadů jednak na úseku územního plánování, jednak na úseku stavebního řádu. Všechny obce, tedy také obce, jejichž obecní úřady budou mít rozšířenou působnost, jsou orgány územního plánování. Proto je možné vypustit okresní úřady ze soustavy orgánů územního plánování bez náhrady. Vzhledem k tomu, že každá obec nemusí být schopná pořídit si potřebnou územně plánovací dokumentaci (územní plán obce, regulační plán) a územně plánovací podklady, navrhuje se, aby je na žádost takové obce pořídil obecní úřad obce s rozšířenou působností. Z tohoto důvodu bylo nutné upravit i úhradu nákladů za pořízení územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů (§ 19 zákona). Změnou § 31 odst. 3 je řešeno odstranění pochybností, kdo je oprávněn rozhodovat o úpravě směrné části územně plánovací dokumentace po zrušení okresních úřadů.

Na úseku stavebního řádu se navrhuje přenesení působnosti vykonávané okresními úřady většinou na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Tam, kde jsou okresní úřady v postavení správního orgánu nadřízeného obcím, které jsou obecnými stavebními úřady i obcí, které vykonávají státní správu na úseku stavebního řádu a stavebními úřady nejsou, je nutné přenést jejich působnost na krajské úřady. Jde o změny v ustanovení § 117 odst. 3 a § 118 odst. 1, § 124 odst. 1 a 3 a v § 136 odst. 2 stavebního zákona. V první instanci vykonávají působnost stavebních úřadů obce, které jsou stavebními úřady nejen pro sebe, ale na základě dohody (§ 118 odst. 1) i pro obce, které stavebními úřady nejsou. Okresní úřady působí jako prvoinstanční obecné stavební úřady již jen zcela výjimečně. Navrhovaná změna zajistí, že po jejich zrušení bude v těchto výjimečných případech vykonávat působnost pro tyto obce obecní úřad s rozšířenou působností. Mění nebo ruší se bez náhrady ustanovení, které se po zrušení okresních úřadů stanou nadbytečná (§ 119a, §136 odst. 2), protože jejich aplikace přichází v úvahu jen v případě, že státní správu na úseku územního rozhodování a stavebního řádu v území zajišťovaly, kromě obcí, také okresní úřady. Navrhovaná změna výslovně vyjadřuje, že postup obecních a krajských úřadů na úseku územního rozhodování a stavebního řádu je výkonem přenesené působnosti obcí a krajů (§ 140a).

K bodu 24

Jedná se o vymezení přenesené působnosti příslušných orgánů.

k části sedmdesáté čtvrté

Změna zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů

V zákoně č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje, aby souhlas s převodem bytů zvláštního určení nebo bytů v domě zvláštního určení vydávalo Ministerstvo pro místní rozvoj.

k části sedmdesáté páté

Změna zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů

V zákoně č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, byla zejména zrušena ustanovení, která se zánikem okresních úřadů stanou nadbytečnými, a byla vzata v úvahu též připravovaná nová právní úprava této oblasti.

k části sedmdesáté šesté

Změna zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, jehož změny se navrhují, je postaven na vymezení podporovaných regionů na základě území okresů. Pro účely zákona je kraj příliš velká jednotka, v níž se stírají regionální rozdíly. Při analýzách a vymezování regionů je proto třeba přejít na regiony a za ně sledovat statistická data, která byla dříve sledována za okresy. Pokud by za okresy (§ 2, 5 a 11) nebyla v zákoně zajištěna náhrada v jiné územní jednotce, která je menší než kraj, ale větší, než jednotlivá obec, došlo by k rozvrácení systému podpory regionálního rozvoje upraveného zákonem č. 248/2000 Sb. Proto se pro potřeby tohoto zákona bude regionem rozumět také správní obvod obce s přenesenou působností (změna § 2 písm. a) zákona)). Působnost okresních úřadů v regionálním rozvoji budou vykonávat kraje, proto není třeba přenášet ji na jiný správní orgán. Z tohoto důvodu se navrhuje zrušení § 12 zákona bez náhrady.

k části sedmdesáté sedmé

Změna zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů

K bodu 1

Navrhuje se, aby před zřízením neveřejného pohřebiště byly povinny registrované církve a náboženské společnosti prokázat krajskému úřadu (namísto okresnímu úřadu) skutečnost, že jejich vnitřní předpisy a obřady neumožňují ukládání lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských pozůstatků jejich příslušníků na veřejném pohřebišti.

K bodům 2-10, 13-16

Zpřesňuje se terminologie.

K bodům 11-12

Krajský úřad by měl podle navrhované úpravy vydávat namísto okresního úřadu souhlas k provozování veřejného pohřebiště a změnám řádu pohřebiště za předpokladu, že jsou splněny zákonem stanovené podmínky. Provozovateli pohřebiště je v této souvislosti uložena povinnost poskytnout krajskému úřadu veškeré podklady, které si vyžádá.

K bodu 17

Provozovatel pohřebiště by měl být povinen neprodleně informovat krajský úřad (namísto okresního úřadu) o tom, že příslušný orgán státní správy, jímž se rozumí orgán ochrany veřejného zdraví nebo vodoprávní úřad, zakázal na pohřebišti nebo jeho části pohřbívání.

K bodu 18

Krajský úřad je namísto okresního úřadu navrhovaným ustanovením zmocněn k rozhodování o zrušení pohřebiště ve veřejném zájmu, popř. i k zákazu pohřbívání, je-li v této souvislosti nutný.

K bodu 19

V případě, že z důvodu veřejného zájmu, je třeba výjimečně zrušit veřejné pohřebiště před uplynutím lhůt, na něž byla hrobová míst pronajata, je navrženo, aby územně příslušný krajský úřad zajistil a provedl exhumace a převezení lidských pozůstatků včetně zeminy a travního porostu z rozptylových a vysypových luk na jiné vhodné veřejné pohřebiště. Podle dosud platné úpravy měl tyto činnosti zajišťovat okresní úřad.

K bodům 20-21

Je navrženo, aby krajský úřad prováděl namísto okresního úřadu dozor nad provozováním pohřebiště, pokud je provozovatelem registrovaná církev nebo náboženská společnost, a při výkonu dozoru byl oprávněn postupovat obdobně jako v případě, je-li provozovatelem pohřebiště obec.

K bodu 22

Definuje se, že výkon působnosti krajského úřadu podle tohoto zákona je přenesenou působností kraje.

k části sedmdesáté osmé

Změna zákona č. 27/1950 Sb., o státní podpoře při živelních pohromách

K bodu 1

Navrhuje se, aby o poskytování podpor rozhodovali krajské úřady. Dále se jedná o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané prostřednictvím krajských úřadů.

K bodu 2

Dochází ke zrušení příslušného ustanovení pro jeho nadbytečnost.

k části sedmdesáté deváté

Změna zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 9

Upřesňující výraz „okresy“, uvedený v závorce, za slovním spojením „k hranicím správních celků“, vzhledem k jednoznačnému vymezení působnosti správních orgánů ve zbývajícím textu zákona, pozbývá významu.

K bodu 10, 17

Z okresních úřadů se přenášejí též některé kompetence na krajské úřady.

K bodu 1 až 8, 11 až 16, 18 až 20, 22 až 29, 32 až 53, 55 až 57

Přenosy kompetencí vychází z principů 2. fáze reformy veřejné správy. Personální, technické a materiální zabezpečení obcí s obecním úřadem s rozšířenou působností je při zrušení okresů na takové úrovni, která dostatečně zabezpečí výkon státní správy. Z tohoto důvodu předložený návrh v maximální možné míře přesouvá kompetence současných okresních úřadů v oblasti státní správy myslivosti na obecní úřady obcí s rozšířenou působností, tj. naplnění sledovaného cíle přiblížení státní správy blíže k občanovi, popř. na obec do její samostatné působnosti.

K bodu 21

Hovoří se o působnosti obce v její samostatné působnosti.

K bodu 30 a 31

Dochází ke sjednocení používané terminologie.

K bodu 54

Podle současné právní úpravy vykonává MŽP tuto působnost v národních parcích jednak jako ústřední orgán státní správy a jednak na úseku okresních úřadů. Namísto okresních úřadů obecně tuto působnost převezmou jednak krajské úřady a jednak obecní úřady s rozšířenou působností a tomu je třeba přizpůsobit i novelizaci § 38 odst. 2 zákona, a proto se tato působnost musí dělit obdobně i v národních parcích, kde je výkon myslivosti specificky upraven. Je třeba, aby na území národních parků byl výkon státní správy v této oblasti jednotný, proto se navrhují orgány s územní působností pro celé území národního parku. S ohledem na skutečnost, že se v dosavadním textu ustanovení odkazuje na působnost, jinak vykonávanou okresními úřady, je změna předmětného ustanovení nutná.

K bodu 58

Upřesňuje se, že výnosy z pokut jsou příjmem obce.

K bodu 59

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů a obcí s rozšířenou působností vykonávané prostřednictvím krajských úřadů nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

K části osmdesáté

Změna zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 3, 5, 12 a 13

Přenáší se kompetence z okresního úřadu na krajský úřad.

K bodu 1, 4, 10, 11, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26 a 27

Tam, kde původní ustanovení pojednává o okresním úřadu, navrhuje se přenos kompetence na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

K bodu 2, 7, 8, 9, 14 a 15

V uvedených ustanoveních dochází ke sjednocení terminologie.

K bodu 27

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů a obcí vykonávané prostřednictvím krajských a obecních úřadů.

K části osmdesáté první

Změna zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

Na rozdíl od dosud platné úpravy by výši nedoplatku přídělové ceny sdělil místo okresního úřadu krajský úřad.

K bodu 2 až 4

V případě, že vlastník získal nemovitost přídělem od státu, je povinen uhradit státu nedoplatek přídělové ceny. Jeho výši stanovímísto okresního úřadu krajský úřad.

Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení vlastník s uživatelem bytu, pozemku nebo nebytových prostor uvedených v odstavci (2), rozhodne o výši nájemného místo okresního úřadu obecní úřad obce s rozšířenou působností.

K bodu 5

Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje a obce s rozšířenou působností, jež je vykonávána krajským úřadem a obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

k části osmdesáté druhé

Změna zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

Znění je upraveno tak, že již není uvažováno území okresů. Jde-li o katastrální území z obvodu působnosti jiného pozemkového úřadu [§ 11 písm. a)], než který zahájil řízení o pozemkových úpravách, zahrne tento pozemkový úřad předmětné pozemky do obvodu pozemkových úprav po dohodě s krajským úřadem, v jehož obvodu působnosti se příslušné pozemky nacházejí.

K bodu 2 až 48 a 50 až 51

Navrhuje se přenést působnost okresních pozemkových úřadů do působnosti krajských úřadů, tudíž je třeba provést novelizaci příslušných ustanovení.

K bodu 49

Navrhují se změny v soustavě pozemkových úřadů.

K bodu 52

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané prostřednictvím krajských úřadů.

K části osmdesáté třetí

Změna zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

K úhradě nezbytných nákladů spojených s oceněním věcí by byly příslušné místo okresních pozemkových úřadů krajské úřady.

K bodu 2

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané prostřednictvím krajských úřadů.

k části osmdesáté čtvrté

Změna zákona č. 39/1993 Sb., o pokutách a sankcích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku

K bodu 1 až 5

Kompetence ukládání pokut a ukládání povinnosti složit kauci přechází z okresního úřadu na obecní úřad obce s rozšířenou působností.

K bodu 6

Jedná se o vymezení přenesené působnosti obce s rozšířenou působností, jež je vykonávána obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

K bodu 7

Upřesňuje se, že výnos z pokut je příjmem obce.

K bodu 8

Dané ustanovení je pro nadbytečnost rušeno.

K části osmdesáté páté

Změna zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

Nově se stanoví povinnosti sdružení vlastníků lesa.

K bodu 2

Změna realizujepřesun rozhodování o zákazu vstupu do lesa z okresních úřadů na obce s obecním úřadem s rozšířenou působností, které tento zákaz budou moci vydat formou nařízení. Vzhledem k tomu, že došlo k nahrazení předpisů uvedených v odkazu pod čarou, bylo dosavadní ustanovení § 19 odst. 3 zcela nahrazeno novým zněním včetně poznámek pod čarou.

K bodu 3

Na základě úpravy klasifikace surového dříví v Evropské unii, ve směrnici Rady Evropských společenství č. 89/1968 ES, je nutné zmocnit Ministerstvo zemědělství pro vydání prováděcího právního předpisu, na základě kterého by tato klasifikace byla prováděna v České republice. S ohledem na to, že se v Evropské unii připravuje nová směrnice, je formulováno zmocnění Ministerstva zemědělství jako možnost vydat prováděcí právní předpis.

K bodu 4 až 8

Nově se upravují ustanovení týkající se vlastníka lesa.

K bodu 9

Z důvodu sladění lesního zákona s předpisy Evropské unie byla pro udělení licence vypuštěna, do dne vstupu České republiky do EU podmínka státního občanství České republiky, neboť tato znemožňuje volný pohyb pracovních sil. Umožnění volného pohybu pracovních sil v Evropské unii je jednou z podmínek dohody o přidružení.

K bodu 10, 29, 31, 36, 41

Dochází k terminologickému upřesnění.

K bodu 11, 12, 14, 15, 24, 34

V souvislosti se změnou struktury státní správy od 1. ledna 2003 je nutné nahradit v textu zákona okresní úřady obecními úřady obcí s rozšířenou působností, které převezmou spolu s kraji veškeré kompetence okresních úřadů.

K bodu 13

Stávající ustanovení § 47 odst. 4 lesního zákona se navrhuje pro nadbytečnost vypustit, a to s ohledem na ustanovení § 31 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, který postavení hlavního města Prahy vymezuje dostatečným způsobem.

K bodu 16 až 23, 25 až 28, 30, 32 až 33, 35, 37 až 40, 42, 44, 45

Jedná se o upřesňující změny a dále změny, které je třeba provést v souvislosti se zrušením okresních úřadů. Dále se jedná se o výčet dalších působností, které budou vykonávat krajské úřady.

K bodu 43

Vzhledem k celostátnímu významu národních parků, jejichž území nezřídka přesahuje hranice krajů a státních hranic a vzhledem k návaznosti na národní parky v sousedních zemích, považujeme za nezbytné, aby o základních problémech na úseku lesního zákona bylo rozhodováno z úrovně ministerstva, a to tím spíše, když na této úrovni byly zachovány i působnosti v ochraně přírody, které jsou pro rozhodování podle lesního zákona podmiňující.

K bodu 46

Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje a obce s rozšířenou působností.

K bodu 47

Přechodné ustanovení zmocňuje krajské úřady ke zrušení ustanovení lesních stráží, které byly ustanoveny okresním úřadem. Toto přechodné ustanovení převádí tuto kompetenci na krajský úřad.

K části osmdesáté šesté

Změna zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.

Vědu a výzkum nelze vázat na plnění obecně požadovaných kritérií. Vzhledem k tomu, že se vědecké bádání zaměřuje na zcela nové doplňkové látky, premixy, krmné suroviny nebo na nové postupy úpravy krmiv, u nichž není možno jen na základě chemických analýz předpokládat negativní či pozitivní odezvu zvířecího organizmu, je nutno vázat výrobu pokusných směsí, která má být prováděna v obchodních výrobnách krmiv pro účely biologického zkoušení, na zvířatech, na povolení udělované Ministerstvem zemědělství za podmínek stanovených zákonem. Jednou z těchto podmínek byl i souhlas orgánu okresního úřadu příslušného z hlediska ochrany životního prostředí, přičemž tato působnost byla bez náhrady zrušena.

K části osmdesáté sedmé

Změna zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 409/2000 Sb.

K bodu 1

Náhradu majetkové újmy má podle § 16 odst. 1 poskytovat ten, kdo nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření, mj. i okresní úřad. Přesun této povinnosti z okresních úřadů je především důsledkem reformy veřejné správy.

K bodu 2

V důsledku úpravy § 16 odst. 1 ztrácí požadavek na stanovisko příslušného orgánu rostlinolékařské péče smysl.

K bodům 3 až 4

Upřesňuje se terminologie.

K bodu 5

V rámci reorganizace státní správy se vypouští písmeno c), okresní úřady jako orgán rostlinolékařské péče.

K bodu 6 a 7

Tato úprava je důsledkem úpravy § 16 odst. 4.

K bodu 9, 10 a 11

Zákonem vymezuje nové působnosti pověřeným obecním úřadům.

K bodu 12

Výslovně se stanoví, že výnosy z pokut jsou příjmem obce pověřeným obecním úřadem.

K bodu 13

Jedná se o vymezení přenesené působnosti pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu, která je vykonávána obcemi s pověřeným obecním úřadem a obcemi.

K části osmdesáté osmé

Změna zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1 až 3

Dochází k přesunu kompetence z okresních úřadů na krajské úřady. Poznámka pod čarou č. 25, která odkazuje na již neplatný zákon č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství, se zrušuje. Realizace navrhovaného převodu kompetence je v souladu s probíhající reformou územní veřejné správy,  která  za prioritní považuje co největší přiblížení státní správy občanům.

K bodu 4

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané prostřednictvím krajských úřadů.

 k části osmdesáté deváté

Změna zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1 až 5

Změny  realizují v uvedených ustanoveních přesun rozhodování na obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které převezmou určité kompetence okresních úřadů.

Realizace navrhovaného převodu kompetence je v souladu s probíhající reformou veřejné územní správy, která za prioritní považuje právě co největší přiblížení státní správy občanům.

 K bodu 6

Jedná se o vymezení přenesené působnosti obcí vykonávané prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

k části devadesátá

Změna zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1 a 2

Navrhuje se, aby v souvislosti s připravovanou reformou veřejné správy stanovisko, že sběr bylin a plodů v příslušné oblasti nenarušuje druhovou rozmanitost, vydával obecní úřad.

k části devadesáté první

Změna zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

K bodu 1-32, 35-37, 39-41, 44

V souvislosti s přenášením kompetencí z okresních úřadů v rámci reformy veřejné zprávy je nezbytné přenést určené působnosti v zákoně z okresních úřadů v textu zákona na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. S tím souvisí i problematika povodňových plánů okresu, povodňových orgánů okresů, povodňových komisí okresů, kterou je třeba přizpůsobit u obcí s rozšířenou působností.

K bodu 33, 34

V těchto případech rozsah rozhodování zpravidla přesahuje územní působnost obce s obecním úřadem s rozšířenou působností. Proto je vhodné a účelné, aby o těchto otázkách rozhodoval krajský úřad.

K bodu 38

V souvislosti s ukončením činnosti okresního hygienika je třeba jeho působnost přenést na krajskou hygienickou stanici.

K bodu 42 a 43

Upravuje se průběh řízení o uložení pokut a dále, že výnos z pokut je příjmem obce s rozšířenou působností.

K bodu 45

Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje, obce nebo obce s rozšířenou působností vykonávané prostřednictvím krajských, obecních nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

k části devadesáté druhé

Změna zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

K bodu 1 až 7

V souvislosti s prováděním druhé fáze reformy veřejné správy dochází ke dni účinnosti tohoto zákona k převodu kompetencí z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností, popř. krajské úřady, s čímž souvisí i změna znění příslušných ustanovení zákona.

K bodu 8

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů, obcí a obcí s rozšířenou působností vykonávané prostřednictvím krajských úřadů, obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

k části devadesáté třetí

Změna zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb.

K bodu l

Pravidelné odvody se konají v míru zpravidla dvakrát ročně a na různých místech podle místní dostupnosti pro brance a v závislosti na jejich počtu. Zajišťováním provozuschopných místností se navrhuje pověřit obecní úřad obce s rozšířenou působností, zajišťováním zdravotnického personálu včetně potřebného materiálu se navrhuje pověřit krajský úřad.

K bodu 2

Odvodní komise jsou složeny především z civilních členů, zejména lékařů, jejichž posláním je zajistit objektivní posouzení schopnosti občana k plnění branné povinnosti. Protože se předpokládá přesun dosavadní působnosti okresních úřadů v oblasti zdravotnictví na krajské úřady navrhuje se, aby lékaře do odvodních komisí určoval ředitel krajského úřadu.

K bodu 3

Do odvodní komise deleguje zástupce obecního úřadu obce s rozšířenou působností starosta obce a ředitel krajského úřadu; navrhuje se proto, aby také oni zajistili účast těchto členů odvodních komisí na přípravě.

K bodu 4

Protože nově ustanovení funkcionáři úřadů na stupni kraje budou povinni plnit své úkoly i za stavu ohrožení státu a za válečného stavu navrhuje se, aby byli po dobu výkonu své funkce ze zákona zproštěni služební povinnosti, tj. povinnosti nastoupit a vykonávat vojenskou činnou službu.

K bodu 5

Stanovení povinnosti řediteli krajského úřadu zajišťovat civilní lékaře do přezkumných komisí u územní vojenské správy je obdobné jako u zajišťování civilních lékařů do odvodních komisí.

K bodu 6 a 7

Navrhuje se, aby určité náklady související s brannou povinností, které dosud proplácely okresní úřady, i nadále proplácely civilní orgány, tj. obecní úřady obce s rozšířenou působností a krajské úřady v návaznosti na působnost, která se jim stanoví. Vždy se bude jednat o přenesenou působnost, na kterou se podle zákona o obcích a podle zákona o krajích mají vyčleňovat prostředky ze státního rozpočtu.

K bodu 8

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů, obcí s rozšířenou působností nebo obcí vykonávané prostřednictvím krajských úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo obecních úřadů.

K části devadesáté čtvrté

Změna zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky

Navrhuje se, z hlediska reformy veřejné správy a právní úpravy o obcích, nově vymezit okruh osob oprávněných vyžadovat použití Armády České republiky k záchranným pracím při pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí u Náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. Toto oprávnění budou mít nově i hejtmani krajů.

k části devadesáté páté

Změna zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky

K bodu 1 a 2

Základní obsahovou náplň plánu zajišťování obrany státu tvoří obranné plánování, operační plánování, plánování připravenosti obranného systému státu a plánování příprav na civilní nouzové situace. Širší vymezení plánovacích procesů obrany státu vyžadují nejnovější směry ve vývoji vojenskostrategického myšlení a operačního umění. Změna je též vyvolána zkušenostmi ze začlenění České republiky do Aliance a potřebou zajistit soulad jednotlivých plánů, zejména pak v procesu obranného plánování kolektivní obrany členských států NATO. Cílem je, zejména obsahovou náplní jednotlivých plánů, se co nejvíce přiblížit novému pojetí plánovacího procesu zajišťování obrany státu vlastními silami nebo společnými silami spojenců, při naplňování práva kolektivní obrany, s ohledem na začlenění České republiky do NATO. Rozpracování obsahu, které se zákonem svěřuje vládě, a praktická realizace, umožní zefektivnit a zharmonizovat plánovací proces obrany státu s plánovacím procesem, který je standardním procesem Aliance při naplňování základního úkolů, tj. eliminování veškerých mezinárodních sporů mírovými prostředky, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly, a tak se podílet na naplňování Charty OSN a Severoatlantické smlouvy, ve kterém se výrazně posiluje prvek prevence.

K bodu 3 a 4

V zájmu pružného a efektivního zajišťování obrany státu, zejména pak za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, se vládě svěřuje odpovědnost za řízení plánovacího procesu obrany státu. Rozsah působnosti vlády je upraven tak, aby vláda mohla racionálně rozhodovat o potřebných opatřeních k zajišťování obrany státu a ukládat úkoly věcně příslušným orgánům. Pružnost je daná tím, že vláda v rámci svých řídících činnosti bude oprávněna stanovit obsahovou náplň jednotlivých plánů obrany státu a časové horizonty pro jejich zpracování, včetně uložení konkrétních úkolů jednotlivým odpovědným subjektům. Řídící činnost je chápána v souladu s obecnými zásadami, jako vnitřně spjaté postupy, které mají cyklický charakter, vytyčování a formulování cíle, rozhodování, plánování, organizování, operativní řízení a kontrola (hodnocení). Vláda v souladu s čl. 76 Ústavy České republiky rozhoduje na základě zákonů a v jejich mezích o všech otázkách celostátního významu, pokud rozhodování o nich nepřísluší ministerstvům nebo jiným ústředním orgánům státní správy, nebo jimi řízeným orgánům. Rozhodnutí vlády mají formu usnesení, která zavazují členy vlády, ministerstva, jiné ústřední správní úřady, ostatní správní úřady, popřípadě právnické a fyzické osoby, stanoví-li tak zákon.

Z výše uvedených důvodů novela zákona zachovává kontinuitu z původně stanoveným účelem zákona a svěřuje vládě rozpracování plánovacího procesu, zejména pak pro stav ohrožení státu a válečný stav, při kterých by úprava formou právního předpisu mohla způsobit nebezpečí z prodlení. Proto vláda stanoví obsahy jednotlivých plánů obrany a časové etapy pro jejich zpracování formou usnesení vlády.

K bodu 5 a 6

Úkol Ministerstva obrany spojený s koordinací plánovacích aktivit, které souvisejí s obranou státu konkrétních kompetentních správních úřadů a orgánů samosprávy zůstává beze změny. Novelou zákona dochází pouze k formulačním změnám v návaznosti na bod 1.

 V oblasti zajišťování obrany státu ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy v oboru své působnosti plánují podle rozhodnutí vlády opatření k zajišťování obrany státu. V rámci plánovacího procesu si vytvářejí dostatečné finanční pokrytí svých úkolů. V realizační etapě odborně řídí, usměrňují a kontrolují provádění přípravy k obraně při zajišťování potřeb ozbrojených sil, při realizaci opatření operační přípravy státního území, při mobilizaci ozbrojených sil a zabezpečení fungování ekonomiky. Novelou zákona dochází pouze k zpřesnění stávajícího úkolu, který nejde za rámec účelu zákona.

K bodu 7, 8 a 9

Současné úkoly okresních úřadů (§ 7 zákona) a současné úkoly obcí (§ 8 zákona) při zajišťování obrany státu se navrhuje zákonem rozdělit mezi krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a obce v přenesené působnosti.

Krajskému úřadu v přenesené působnosti se stanoví povinnost řešit otázky koncepčního charakteru při (zabezpečování potřeb) zajišťování obrany státu v hospodářské, sociální a zdravotní oblasti na svém území. Krajský úřad, jako koncepční orgán, se bude podílet na procesu plánování obrany státu (při centrálním řízení příprav obrany státu a zajišťování obrany státu). Bude mu svěřena (na území kraje) koordinační funkce při tvorbě jednotlivých plánů obrany státu. Koordinační funkcí musí zabezpečit na svém území dostatečné množství věcných prostředků, lidských zdrojů a výrobních kapacit pro zabezpečení potřeb obyvatel (při respektování prioritního zabezpečení potřeb ozbrojených sil) za stavu ohrožení státu a válečného stavu.

K naplnění uvedeného cíle zákon začleňuje krajské úřady mezi subjekty zúčastněné na procesu plánování obrany státu. Jako účastník plánovacího procesu si musí vytvořit dostatek věcných a lidských zdrojů k  plnění hlavního úkolu, kterým je zabezpečení základních životních podmínek obyvatel, zejména pak ve válečném konfliktu při obraně státu. K tomuto účelu se musí vést nezbytné souhrnné evidence.

Krajský úřad bude vyhodnocovat objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny. K vyhodnocování použije vlastní síly a prostředky, popř. ve spolupráci s obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Z hlediska významu daného objektu navrhne způsob jeho ochrany. Podle charakteru objektů jejich význam spočívá v hospodářské, politické nebo vojenské oblasti. V jednotlivých obdobích a v místech za stavu ohrožení státu a válečného stavu mohou mít význam strategický, operační nebo taktický. Význam objektu, jeho umístění a zranitelnost jsou kritérii pro jejich zařazení mezi objekty důležité pro obranu státu a pro určení způsobu jeho ochrany (viz § 29 odst. 2 písm. d)) nebo pro zařazení mezi objekty, které tohoto významu nedosahují, ale za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu je nutná jejich ochrana. Popřípadě provedením evakuace nebo změnou činnosti pozbude objekt za uvedených stavu svého významu. Ochranou objektů se rozumí např. ostraha vlastními silami, ostraha na smluvním základě, policejní ochrana, ale též střežení objektů ozbrojenými silami. Výsledek vyhodnocení krajský úřad zapracuje do příslušného plánu obrany státu a navrhne způsoby jeho ochrany tak, aby vláda mohla o předložených návrzích rozhodnout. Po posouzení vláda schválením příslušného plánu rozhodne o způsobu jeho ochrany v době vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a o dalších opatřeních s tím spojených.

Rozhodovací pravomoc k určení, že konkrétní movitá nebo nemovitá věc anebo služba se stává věcným prostředkem pro potřeby zajišťování obrany státu se svěří obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. K naplnění tohoto základního úkolu se obec podle zákona vybaví oprávněním ke shromažďování nezbytných informací, kontrolním mechanismem, a bude-li to třeba, i uložením odpovídajících sankcí (§ 64 a násl. zákona). Zákon takovému obecnímu úřadu stanoví také povinnost náhrady případné škody, za kterou, z hlediska odpovědnosti za škodu, bude odpovědný stát (např. § 57 zákona).

Obecní úřady v době příprav k obraně státu budou plnit základní úkoly spojené s přípravou občanů k obraně státu, se zabezpečením výběru vhodných věcných prostředků a s výběrem vhodných fyzických osob k  pracovním výpomocím a povinnostem. Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu budou úkoly obce spočívat v organizačním zabezpečení případné evakuace obyvatel, zabezpečení dodání věcných prostředků a povolání fyzických osob k jednotlivým pracovním úkonům. V zásadě postavení obcí při zajišťování obrany zůstává nedotčeno.

K bodu 10

Potřeba praxe si vyžaduje výslovně upravit povinnost státních orgánů a územních samosprávných celků vzájemně mezi sebou spolupracovat a vyměňovat informace v nezbytně nutném rozsahu pro potřeby zajišťování obrany státu. Nejednotná interpretace § 39 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb. v praxi si rovněž vyžaduje výslovně v tomto zákoně stanovit oprávnění k využívání pracovních a poradních orgánů vyjmenovaných subjektů zřízených podle zvláštních právních předpisů při zajišťování obrany státu. Zejména jde o pracoviště krizového řízení, krizové štáby a bezpečnostní rady.

K bodům 11-13, 15-26, 28, 30-40, 42-44

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s reformou veřejné správy zaniknou ke dni 31.12.2002 okresní úřady a vzhledem ke skutečnosti, že pravomoci, které byly podle stávajícího zákona doposud svěřeny okresním úřadům přecházejí na obce s rozšířenou působností resp. pověřené obce podle tohoto zákona, je nutné upravit ty pasáže zákona, které tyto pravomoci a povinnosti stanovují.

K bodu 14

Doplněním stávajícího ustanovení zákona je sledován cíl zajistit vzájemné provázání zákona o zajišťování obrany České republiky se zákony tzv. krizového zákonodárství, a tak vytvořit předpoklady pro jednotné chápaní plánovacích procesů v oblasti věcných zdrojů a plánováním pracovních sil, které bude možno použit v případě stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Z jednotlivých plánů obrany státu vyplynou požadavky na doplnění věcných prostředků a požadavky na pracovní síly pro zajištění obrany státu. Uvedené požadavky v praxi budou realizovány prostřednictvím schválených krizových plánů.

K bodu 41

Uvedenou úpravu § 58 vyžaduje potřeba dosavadní praxe, kdy okresní úřady mají povinnost vyplatit náhradu za poskytnutí věcných prostředků. Poukazují přitom na značné rozdíly při stanovení náhrady za použití věcného prostředku stejného druhu. K odstranění zjevných cenových rozdílů požadují vydání závazné metodiky (nařízení) pro stanovení sazby a způsobu výpočtu maximální náhrady jednotlivých druhů věcných prostředků alespoň na území jednoho kraje. Regulace výše náhrad na území kraje by odstranila zjevnou nerovnost při stanovení a vyplácení náhrad, a to s využitím ustanovení § 7 zákona č. 129/2000 Sb. v návaznosti na tento zákon a zákon o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Se stanovením úkolů krajským úřadům při zajišťování obrany státu se navrhuje zmocnit je ke stanovení sazeb a způsobu výpočtu maximálních náhrad za poskytnutí věcných prostředků v míru při prověřování opatření pro zabezpečení obrany státu podle § 41 zákona, které budou vyplácet pověřené obce.

K bodu 45

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů, obcí s rozšířenou působností a obcí vykonávané prostřednictvím krajských úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a obecními úřady. Nově se vymezuje i příslušnost území újezdu ke kraji.

K části devadesáté šesté

Změna zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

Návrh nově vymezuje pojem dopravních úřadů, kterými budou zásadně krajské úřady, které v přenesené působnosti vykonávají státní správu. Výjimka je s ohledem na zvláštní charakter městské autobusové dopravy a taxislužby stanovena u těchto druhů dopravy.

K bodu 2 a 3

S ohledem na nové územní uspořádání, jehož základem jsou kraje, se navrhuje příslušným způsobem upravit ustanovení o základní dopravní obslužnosti. Namísto okresního úřadu bude podíl státu na jejím zajištění ve veřejném zájmu stanovovat kraj.

K bodu 4 a 5

V návaznosti na předchozí změny je v ustanovení o prokazatelné ztrátě výraz okresní úřad nahrazen pojmem kraj. Vzhledem k tomu, že hospodaření kraje podle vlastního rozpočtu je samostatná působnost, budou tyto činnosti vykonávaný jako samostatná působnost krajů.

K bodu 6

S ohledem na nové územní uspořádání je třeba i v ustanovení o ostatní dopravní obslužnosti vycházet z územní jednotky, v níž bude zajišťována základní dopravní obslužnost, tj. od kraje.

K bodu 7

Vzhledem k novému vymezení pojmu dopravní úřad v § 2 odst. 20 je nutno změnit i ustanovení o státním odborném dozoru. Působnost Ministerstva dopravy a spojů je i nadále stanovena pozitivně, dopravní úřady vykonávají tento dozor v ostatních věcech.

K bodu 8, 9 a 10

Návrh úpravy v těchto ustanoveních souvisí s novým vymezením pojmu dopravní úřad.

K bodu 11

Jde o explicitní vyjádření, že působnosti krajů, hlavního města Prahy a statutárních měst jako dopravních úřadů, je výkon jejich přenesené působnosti.

K části devadesáté sedmé

změna zákona č. 266/1994 Sb. , o dráhách, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

Vlastník celostátní a regionální dráhy má povinnost pečovat o rozvoj a modernizaci dráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti v rámci územního obvodu kraje namísto dosavadního obvodu okresu.

K bodu 2

Přednostně udělí drážní správní úřad licenci k provozování drážní dopravy žadateli, který bude provozovat veřejnou drážní dopravu k zajištění dopravní obslužnosti v rámci územního obvodu kraje namísto okresu.

K bodu 3

Drážní správní úřad bude napříště projednávat žádosti o přechodné omezení nebo zastavení drážní dopravy s krajským úřadem, v jehož obvodu činnosti je drážní dopravou, která má být omezena nebo zastavena, zajišťována dopravní obslužnost a tento kraj bude mít též povinnost projednat své stanovisko s dotčenými obcemi.

K bodu 4

Navrhuje se, aby závazek veřejné služby k zajištění dopravní obslužnosti územního obvodu kraje, jménem státu uzavíral s dopravcem kraj, který je k výkonu této činnosti příslušný. Bude jím ten kraj, v jehož územním obvodu je dopravní obslužnost na příslušné dráze nebo její rozhodující části zajišťována.

K bodu 5-7

Povinnost okresního úřadu, dbát při uzavírání závazku veřejné služby na vzájemné propojením veřejné drážní osobní dopravy s linkovou osobní dopravou bude příslušet podle navrhované úpravy kraji stejně jako bude kraj hradit ze svého rozpočtu dopravci vzniklou prokazatelnou ztrátu.

K bodu 8

Dopravce povede oddělenou analytickou evidenci závazků veřejných služeb podle jednotlivých krajů.

K bodu 9-13

Dosavadní územní obvod okresu pro účely dopravní obslužnosti podle § 39b odst. 1 a 2,a § 39 c a 39 d odst. 1 bude nahrazen územním obvodem kraje.

K bodu 14-15

Působnost okresních úřadů na úseku jízdních řádů bude vykonávat podle nové právní úpravy kraj.

K bodu 16 – 18

Dochází k upřesnění, že stanovené činnosti jsou výkonem přenesené působnosti.

K části devadesáté osmé

Změna zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

Podle stávající právní úpravy ustanovení § 36 odst.2 je Plavební úřad povinen informovat o vydaném povolení k přepravě nebezpečných věcí příslušné okresní úřady, jejichž územním obvodem bude přeprava nebezpečných věcí uskutečněna.

Účelem dotčeného ustanovení je informovat příslušný orgán, který zabezpečuje vymezené činnosti při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních prací.

V návaznosti na ustanovení § 10 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, který vymezuje působnost a úkoly krajského úřadu v souvislosti se zajišťováním přípravy na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva, je převáděna odpovídající působnost v souvislosti se zánikem okresních úřadů na krajské úřady i na obecní úřady.

K bodu 2 a 3

Změna v souvislosti s převodem působnosti na krajský úřad. Ustanovení novely ruší stávající poznámku pod čarou v odkazu na zákon o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

Předpokládá se, že novela zákona nabude účinnosti společně s účinností návrhů zákonů předkládaných s souvislosti se zánikem okresních úřadů jednotlivými ministerstvy a ostatními ústředními orgány, do jejichž působnosti náleží výkon státní správy dosud prováděný okresními úřady. Není možné, aby kraj ihned začal vykonávat všechny svěřené působnosti a z tohoto důvodu je dán předpoklad, že se poskytne kraji určitá lhůta na přípravu svěřených působností.

k části devadesáté deváté

Změna zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1 až 3

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) vymezuje dva druhy obecně závazných aktů obcí. Jedním z nich jsou obecně závazné vyhlášky, které jsou vydávány v rámci samostatné působnosti obcí, druhým pak nařízení, která obec vydává v rámci přenesené působnosti. V odst. 4 je výslovně uvedeno, že veškerá činnost obcí prováděná na základě § 23 je činností v přenesené působnosti. Pojmově však název výsledného obecně závazného aktu již neodpovídá rozdělení, jak bylo provedeno novým zákonem o obcích neboť doposud platná právní úprava vycházela ze zákona č. 367/1990 Sb.. Z těchto důvodů je výslovně určováno, že se nyní bude jednat o nařízení obce a tudíž je i navrhováno zrušení odst. 4.

K bodu 4

Druhá věta uvedeného ustanovení upravuje možnost silničního správního úřadu, za jistých podmínek, nezajišťovat na výslovně uvedených silnicích sjízdnost a schůdnost. Protože silnice I. tříd zůstávají nadále ve vlastnictví státu a silnice II. a III. tříd přejdou do vlastnictví krajů, je třeba na změnu vlastnických vztahů reagovat úpravou tohoto ustanovení.Zároveň je určováno, že kraj i obec budou vymezovat úseky komunikací na nichž se nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, nařízením, tedy obecně závazným aktem vydávaným v rámci své přenesené působnosti. V souladu s § 27 zákona o pozemních komunikacích je povinností vlastníka místní komunikace vždy a v každém čase zajistit jejích sjízdnost a schůdnost. Ustanovením § 27 odst. 6 se pro kraj a obec vytváří prostor, aby si sami, a to s ohledem na dopravní význam dané komunikace, určili, že některou komunikaci udržovat v zimním období nebudou. Kdyby zákon toto zmocňovací ustanovení neobsahoval musela by obec splnit svou povinnost vždy, bez ohledu na dopravní význam místní komunikace, a všude v jeden čas.

Obecně závazný akt je vydáván na základě speciálního zmocnění, které je obsaženo v zákoně, jímž jsou kraj a obec určeni k výkonu státní správy ve věcech pozemních komunikací.

K bodu 5

V souladu s § 27 zákona o pozemních komunikacích je povinností vlastníka místní komunikace vždy a v každém čase zajistit jejích sjízdnost a schůdnost. Ustanovením § 27 odst. 7 se pro obec vytváří prostor, aby si sama, a to s ohledem na dopravní význam dané místní komunikace, určila, v jakém čase, v jakém rozsahu a jakým způsobem zajistí na předmětné místní komunikaci její sjízdnost event. schůdnost. Kdyby zákon toto zmocňovací ustanovení neobsahoval musela by obec splnit svou povinnost vždy, bez ohledu na dopravní význam místní komunikace, a všude v jeden čas. Tento postup je však v praxi nerealizovatelný. Obecně závazný akt je vydáván na základě speciálního zmocnění, které je obsaženo v zákoně, jímž jsou kraj a obec určeni k výkonu státní správy ve věcech pozemních komunikací. Zavadí se pojem nařízení neboť tato činnost souvisí s výkonem státní správy a se zákonem, který tento výkon upravuje, a tudíž se jedná o přenesenou působnost.

K bodu 6 a 7

Tento úvodní odstavec kompetenčního ustanovení konkretizuje jednotlivé silniční správní úřady, a proto je třeba provést úpravu .

K bodu 8

V souvislosti se změnou provedenou zákonem č. 132/2000 Sb., byla založena působnost ve věcech projednávání přestupků na dálnicích a silnicích jak pro orgán kraje v přenesené působnosti, tak i pro okresní úřad. Je třeba, aby zmíněná působnost byla zákonem svěřena výslovně pouze jednomu silničnímu správnímu úřadu. Ve vztahu k orgánům kraje v přenesené působnosti nebylo zákonem o pozemních komunikacích výslovně upraveno, že rozhodují o opravných prostředcích. Vzhledem k systematice tohoto ustanovení je třeba zde tuto činnost výslovně jmenovat. Protože obce s rozšířenou působností nemohou rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím obce, je uvedená činnost výslovně podřazována na věcnou působnost orgánů kraje v přenesené působnosti.

K bodu 9 a 10

Jak již bylo zmíněno v obecné části důvodové zprávy, je navrhováno, aby působnost okresního úřadu byla nadále přenesena na obce s rozšířenou působností. Protože obce s rozšířenou působností nemohou rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím obce, je třeba tuto část věcné působnosti vyjmout.

K bodu 11 a 12

Úvodní odstavec prezentuje jednotlivé silniční správní úřady, které cestou pověřených osob provádí na jednotlivých kategoriích pozemních komunikacích státní dozor. Je třeba do výčtu silničních správních úřadů začlenit nový typ správního orgánu.

K bodu 13

Dochází k vymezení činností krajských úřadu a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností podle tohoto zákona jako činnosti krajů a obcí s rozšířenou působností při výkonu státní správy.

K části sto

Změna zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů

K bodu 1–34

V návaznosti na realizaci reformy státní správy se převádí kompetence v oblasti získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, které v současné době provádí okresní úřad do působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

Státní správu ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném budou vykonávat obecní úřady obcí s rozšířenou působnosti jako přenesenou působnost a ministerstvo.

Krajské úřady v přenesené působnosti budou rozhodovat o vydání registrace k provozování autoškoly, o její změně a o jejím odnětí a bude schvalovat výcvikové vozidlo pro jeho použití k výcviku v autoškole a změny jeho užívání.

Obecní úřady s rozšířenou působností budou zařazovat žadatele o řidičské oprávnění k závěrečným zkouškám, bude vydávat osvědčení profesní způsobilosti řidiče a bude provádět zkoušky žadatelů o řidičská oprávnění.

Ostatní související činnosti v oblasti autoškol vykonávané Ministerstvem dopravy a spojů zůstávají ponechány na stávajícím stupni státní správy.

Předpokládá se, že novela zákona nabude účinnosti společně s účinností návrhů zákonů předkládaných v souvislosti se zánikem okresních úřadů jednotlivými ministerstvy a ostatními ústředními orgány, do jejichž působnosti náleží výkon státní správy dosud prováděný okresními úřady. Není možné, aby obecní či krajské úřady ihned začaly vykonávat všechny svěřené působnosti a z tohoto důvodu je dán předpoklad, že se poskytne dotčené obci či kraji určitá lhůta na přípravu svěřených působností.

K bodu 35

Jedná se o vymezení přenesené působnosti obce s rozšířenou působností vykonávanou obecními úřady obcí s rozšířenou působností.

K části sto první

Změna zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

§ 2 písm. hh) definuje pojem příslušného krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

K bodu 2, 5, 8, 9, 84, 85, 86, 87

Tento úsek návrhu novely stanoví působnost krajských úřadů v přenesené působnosti v rámci pravidel provozu na pozemních komunikacích.

K bodu 3, 4, 6-85, 88-91, 93-97

Tato ustanovení návrhu převádějí kompetence z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností na úseku správy řidičských oprávnění a řidičských průkazů, ve věci státní správy registru řidičů a na úseku provozu na pozemních komunikacích.

K bodu 92

Nově se stanoví, že výnosy z  pokut jsou příjmem obce, a to v  souladu se zákonem č. 250/2000 Sb.

K bodu 98

Přenesení působnosti z okresních úřadů na krajské úřady v přenesené působnosti a obecní úřady obcí s rozšířenou působností je nutno do textu zákona též promítnout.

K Části sto druhé

Změna zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

K bodům 1 až 63

Navrhuje se přenést působnost k vedení registru silničních motorových vozidel, přípojných vozidel a provozovatelů těchto vozidel z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Podle návrhu budou technickou způsobilost vozidla jednotlivě vyrobeného, dovezeného popřípadě přestavěného vozidla schvalovat na základě přenesení působnosti z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Rozhodování o udělení a odnětí oprávnění k provozování stanic technické kontroly a stanic měření emisí bude přeneseno z okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností bude povolovat přestavbu silničního vozidla. Krajský úřad bude určovat místo, kde bude provádět stanice technické kontroly technickou prohlídku zemědělských a lesnických traktorů a jejich přípojných vozidel a měření emisí zemědělských a lesnických traktorů.

Podle platné právní úpravy vykonává státní správu a státní dozor, ukládá pokuty a vybírá správní poplatky ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích kromě MDS, ČOI také okresní úřad.V návaznosti na jejich zrušení je třeba nahradit působnost okresního úřadu v ustanoveních § 80 až 84 obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

K bodu 64

Jedná se o vymezení přenesené působnosti obce s rozšířenou působností vykonávanou obecními úřady obcí s rozšířenou působností.

k části sto třetí

Změna zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1 až 3

Vzhledem k tomu, že okresní úřady mají ukončit svou činnost k 31.12.2002, je navrhován převod jejich dosavadních působností, vyplývajících pro ně ze zákona o geologických pracích, na krajské úřady.

K bodu 4

Jedná se o vymezení výkonu státní správy vykonávanou krajskými úřady.

k části sto čtvrté

Změna zákona č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

V souvislosti s připravovaným zrušením okresních úřadů se mění orgány ochrany ovzduší v § 1. Ustanovení se rozšiřuje o krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

K bodu 2

V  ustanovení se mění působnost okresního úřadu na krajský úřad.

K bodu 3

Navrhuje se nové znění § 4 v souvislosti s převodem kompetencí z okresních úřadů na krajský úřad a vypuštění písm. g) z důvodu, že o výše poplatku za znečišťování ovzduší budou u středních zdrojů rozhodovat obecní úřady s rozšířenou působností.

K bodu 4

Vypouští se odst. 2 a 3, neboť tyto činnosti se převádí do působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působnosti.

K bodu 5, 6 a 7

Jedná se o upřesnění orgánu obce. Nově se vymezují i působnosti obce a obecních úřadů.

K bodu 8

V novém ustanovení se převádí část působnosti vykonávaná okresním úřadem na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Jde o rozhodnutí o poplatcích za střední zdroje znečišťování ovzduší.

K bodu 9 a 10

V předmětných ustanoveních se zpřesňuje pojem na obecní úřad.

K bodu 11

Jedná se o vymezení přenesené působnosti obcí s rozšířenou působností a obcí prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a obecních úřadů.

k části sto páté

Změna zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

K bodu č. 1

Ustanovení reaguje na ukončení činnosti okresního úřadu.

K bodu č. 2

Dochází k upřesnění používané terminologie.

K bodu č. 3

Jako orgán ochrany přírody se doplňuje obecní úřad obce s rozšířenou působností (těch má být cca 200 a měly by zvládat náročnější odbornou agendu) a okresní úřad se vypouští. Obce v samostatné působnosti vykonávají úkoly dané v § 68, § 69 a § 71 zákona. V této části se upravuje jejich přenesená působnost. Zde je vazba na ustanovení § 35 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení). Písmeno c) se mění v návaznosti na změny § 78.

K bodu č. 4

Úprava tohoto ustanovení koresponduje s důvody úpravy ustanovení § 75. S převodem kompetencí z okresních úřadů souvisí i nové vymezení působnosti v ochraně přírody a krajiny na území hlavního města Prahy. Důležitá je možnost, aby město Praha mohlo rovněž Statutem převést některé věci na městské části.

K bodu č. 5 a 6

Tato ustanovení upravuje zejména působnost obecních úřadů a pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

K  bodu č. 7

Zde jsou uvedeny kompetence kraje jak v samostatné, tak v přenesené působnosti. Na kraje se převádí zejména ta část agendy okresních úřadů, která vyžaduje vysokou odbornost úřadu, zejména kontrola a správa druhů chráněných podle zákona č. 16/1997 Sb. (CITES), vyhlašování přírodních rezervací a přírodních památek a další péče o ně, vyhlašování přírodních parků atd. Ze systematických důvodů se ruší § 79a, jenž byl nelogicky zařazen až za působnost MŽP a tato úprava se vkládá do § 77a v nové rozšířené podobě.

K bodům č. 8 až 10

Změny v tomto ustanovení týkajícím se kompetence ministerstva souvisí s obecnou koncepcí: Péče o zvláště chráněné části přírody je svěřena na vyšší úroveň státní správy. Změny jsou nepatrné, neboť většina dosavadních kompetencí okresních úřadů ve zvláštní  ochraně přírody je přenesena na správu či orgány kraje v přenesené působnosti a nikoli na ústřední orgán státní správy.

K bodu 11

Dané ustanovení se pro nadbytečnost zrušuje.

K bodu 12

Stanoví se působnosti České inspekce životního prostředí.

K bodům 13 až 14

Kompetence okresních úřadů ve věci stráže přírody se převádějí shodně jak na obecní úřady obcí s rozšířenou, tak na orgány kraje v přenesené působnosti.

K bodu 15 až 17

Upravují se ustanovení o stráži přírody.

K bodu 18 a 19, 22

Dochází k přenosu působností z okresních úřadů na krajské úřady.

K bodu 20 a 21

Stanoví se, kdo je příjemcem výnosů pokut.

K bodu 23

Jedná se o vymezení přenesené působnosti příslušných orgánů.

k části sto šesté

Změna zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

Znění se přizpůsobuje nové terminologii pro úřady obcí a krajů a zároveň se vypouští pojem „okresní úřad“.

K bodu 2

Navržené znění reaguje na novou terminologii zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

K bodu 3

Z působnosti pověřených obecních úřadů se vyjímají v nezbytné míře ty kompetence, které je nutno svěřit správnímu úřadu vyššího stupně v souvislosti se zánikem okresních úřadů. Tento posun je nutný z věcného hlediska (kompetence je vázána na území).

K bodu 4 a 5

Změna v tomto ustanovení reaguje na novou terminologii správních úřadů. Obsahově jsou kompetence dosud svěřené okresním úřadům svěřeny právě obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.

K bodu 6

Změny v tomto ustanovení vyplývají z nutnosti úpravy znění řešící „území dvou a více okresů“.

K bodu 7

Do působnosti krajských úřadů se svěřují kompetence, které z okresních úřadů nejsou návrhem přeneseny na obecní úřady obcí s rozšířenou působností tak, aby kompetenčně byla pokryta celá řešená oblast – vše na základě již výše uvedených kritérií (např. souhlasy podle § 9 odst. 6 jsou svěřeny do působnosti na základě výměry předmětu posuzování; souhlasy dle § 7 odst. 3 podle území, na nichž se trasy nacházejí).

V tomto ustanovení jsou dále doplněny kompetence související s postavením kraje v přenesené působnosti jakožto vyššího orgánu státní správy, např. kompetence dozorové a kontrolní.

K bodu 8

Změna reaguje na novou terminologii zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a souvisí se zánikem okresních úřadů.

K bodu 9

Jedná se o vymezení přenesené působnosti příslušných orgánů.

k části sto sedmé

Změna zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1 až 13

Činnost, kterou dnes podle tohoto zákona vykonávají okresní úřady, zejména vydávání registračních listů (§ 23 tohoto zákona) pro exempláře živočichů a rostlin ve smyslu tohoto zákona, je po odborné stránce velmi náročná. Těmito exempláři je především řada exotických druhů, které může rozeznat jen odborník – zoolog či botanik. Okresní úřady rovněž potvrzují původ exemplářů (§ 19 odst. 3 tohoto zákona), tj. musejí zkoumat, zda byl exemplář skutečně získán způsobem, který uvádí jeho držitel. Velmi odpovědnou činností je samozřejmě rozhodování o správních deliktech a o odebírání exemplářů podle tohoto zákona. Přitom nelze zapomenout na odpovědnost, kterou má Česká republika za dodržování Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES). Zákon č. 16/1997 Sb. byl přijat právě z důvodů realizace závazků ČR z této úmluvy a jeho aplikací je účelu dosahováno (vývozní a dovozní povolení podle tohoto zákona vydává z těchto důvodů přímo MŽP). MŽP je v neustálém kontaktu se sekretariátem této úmluvy, který musí pravidelně informovat o jejím plnění.

Z výše uvedeného důvodu se převádějí veškeré kompetence okresních úřadů podle tohoto zákona na orgány kraje v přenesené působnosti.

K bodu 14

Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje vykonávané krajskými úřady.

k části sto osmé

Změna zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

K bodům 1, 2, 5, 6, 9, 10, 11, 13, 16, 19 a 20

Ve shora uvedených bodech se reaguje na zrušení okresních hygieniků, jejichž působnost přechází na krajské hygienické stanice.

K bodům 3, 6, 7, 13, 14, 15, 17 a 21

Činnosti, kterou vykonávaly okresní úřady, vyžadují natolik odborné znalosti, že není prakticky možné, aby veškeré povinnosti okresních úřadů byly přeneseny na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Účelnější vzhledem k nutnosti zajištění potřebného počtu pracovníků se speciálním odborným zaměřením se jeví přenesení působnosti na krajské úřady jako výkon přenesené působnosti kraje.

K bodům 4, 8, 12 a 18

V souvislosti se zrušením okresních úřadů je třeba v textu zákona provést i další legislativně technické úpravy.

K bodu 22

Definuje se, že výkon působnosti krajských úřadů je výkonem kraje v přenesené působnosti.

k části sto deváté

Změna zákona č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 161/1999 Sb. je třeba upravit tak, aby jeho ustanovení bylo ve shodě s novelizací provedenou v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Proto se novelizuje příslušným způsobem to ustanovení, v němž jsou zmiňovány okresní úřady.

k části sto desáté

Změna zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1-68

Činnost, kterou vykonávaly okresní úřady vyžaduje natolik odborné znalosti, že není prakticky možné, aby veškeré povinnosti okresních úřadů byly přeneseny směrem na obecní úřady s rozšířenou působností. Účelnější vzhledem k nutnosti zajištění potřebného počtu pracovníků se speciálním odborným zaměřením se jeví přenesení působnosti na krajské úřady jako výkon přenesené působnosti kraje.

K bodu 69

Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje vykonávané krajskými úřady.

K bodu 70

V souvislosti s provedenými změnami je třeba upravit i text přílohy.

K části sto jedenácté

Změna zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy

K bodu 1 a 2

Navrhuje se, aby působnost okresních úřadů podle tohoto zákona ve věci poskytování náhrad byla převedena na krajské úřady. Jedná se o činnost, jež by měla nadále být na středním článku řízení. Kraje budou tuto činnost vykonávat v přenesené působnosti a prostředky na poskytování náhrad jim budou poskytovány ze státního rozpočtu (viz § 11 odst. 4 zákona č. 115/2000 Sb.).

K bodu 3

Jedná se o vymezení přenesené působnosti kraje vykonávané krajskými úřady.

k části sto dvanácté

změna zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů

K bodu 1, 7-12, 28, 31, 32, 37, 39-43, 45, 47-49, 51-57, 59, 61, 66-67

Jedná se o nezbytné legislativně-technické úpravy v textu zákona, které souvisejí s převodem působností z okresních úřadů na jiné orgány státní správy a které reagují na nově užívané pojmosloví.

K bodu 4-6, 13-15, 19, 29, 30, 44, 46

Na krajský úřad se převádějí některé působnosti okresních úřadů. Jedná se zejména o ty působnosti okresních úřadů, které jsou charakterizovány výslovnými nároky na odbornost decisního orgánu.

K bodu 2, 3, 16-18, 20-27, 33-36, 38, 50, 58, 60, 62–65

Navrhuje se, aby působnost dosavadních okresních úřadů vykonávaly i obecní úřady s rozšířenou působností.

K bodu 68

Jedná se o vyjádření, že se jedná o výkon státní správy.

k části sto třinácté

Změna zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů

Jedná se o vymezení přenesené působnosti obcí s rozšířenou působností vykonávané prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

V rámci realizace 2. etapy reformy veřejné správy podle usnesení vlády České republiky č. 1217 ze 4. prosince 2000 se navrhuje změna zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, tak, aby přestupky podle § 25 tohoto zákona projednávaly obecní úřady obcí s rozšířenou působností místo dosavadních okresních úřadů.

k části sto čtrnácté

Změna zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

V § 33 odst. 2 přejde dnešní kompetence okresního úřadu, schválit dohodu o vyřešení střetu zájmů na krajský úřad. Uvedené řešení je zvoleno s ohledem na význam hornické činnosti a její vliv na rozvoj celých regionů, a s ohledem na to, že územní působnost dnešních okresních úřadů je větší než předpokládaná územní působnost pověřených obcí..

K bodu 2

Toto ustanovení se mění v návaznosti na § 33 odst. 2.

K bodu 3

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané prostřednictvím krajských úřadů.

k části sto patnácté

Změna zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů

K bodu 1

Novelou bude stanovena působnost krajského úřadu rozhodovat o jednorázových náhradách za některá omezení vlastníků vznikající při hornické činnosti. Protože se bude zpravidla jednat o záležitost týkající se většího území než jen pověřené obce, je zvolena cesta přesunu kompetence na krajský úřad.

K bodu 2

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů vykonávané prostřednictvím krajských úřadů.

k části sto šestnácté

Změna zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů

K bodům 1 až 15

Navržené úpravy textu jednotlivých ustanovení zákona převádějí příslušné kompetence z okresního úřadu na obecní úřad obce s rozšířenou působností či na krajský úřad, popř. z přednosty okresního úřadu na starostu obce s rozšířenou působností .

K bodu 16

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů nebo obcí s rozšířenou působností vykonávané prostřednictvím krajských úřadů nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

k části sto sedmnácté

Změna zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 1 až 5, 8

V současné době jsou stanoveny dvě zóny havarijního plánování, a to zóna havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany a jaderné elektrárny Temelín. Zóna havarijního plánování v případě jaderné elektrárny Dukovany zasahuje do území tří okresů (Třebíč, Znojmo a Brno-venkov) a do dvou krajů (Jihlava, Brno). V případě jaderné elektrárny Temelín její zóna havarijního plánování zasahuje do území pěti okresů (České Budějovice, Písek, Strakonice, Prachatice, Tábor) v rámci území kraje České Budějovice. Jejich změna se nepředpokládá, a pokud nastane, tak nikdy tyto zóny nebudou ležet na území jednoho okresu.

Proto je třeba vycházet z  ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, které říká, že krajský úřad ve smyslu zákona č. 239/2000 Sb., zpracovává s dotčenými okresními úřady vnější havarijní plán v případech, kdy zóna

havarijního plánování zasahuje území více než jednoho okresu vlastního kraje nebo zasahuje území kraje z území jiného kraje. Obdobně této dikci je tedy navrhováno provedení změn ve znění zákona č. 18/1997 Sb. podle bodu 1, 2, 3, 4 a 7 návrhu SÚJB z okresního úřadu na krajský úřad a dotčené obecní úřady s rozšířenou působností

K bodu 6 a 7

Problematika vnitřního havarijního plánu se týká pouze držitele povolení a případné vztahy ke státní správě byly směřovány na okresní úřad jakožto nejbližšího představitele státní správy, který musí o vzniklé radiační nehodě vědět a případně realizovat ochranná opatření. Z tohoto důvodu je tedy navrhováno provedení změn ve znění zákona č. 18/1997 Sb. podle bodu 5 a 6 návrhu SÚJB z okresního úřadu na dotčený obecní úřad obce s rozšířenou působností.

K bodu 9

Úprava uvedená v bodě 9, tj. uvedení všech obecních úřadů v oblasti, je navržena z toho důvodu, že cílem původní dikce bylo informovat jak okresní úřad, tak všechny obecní úřady v oblasti.

K bodu 10

Jedná se o vymezení přenesené působnosti krajů, obcí s rozšířenou působností a obcí vykonávané prostřednictvím krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností a obecního úřadu..

Legislativa EU

Předpisy EU jednoznačně nevyžadují zpracování vnějších havarijních plánů pro stanovené zóny havarijního plánování (tj. stanového územního rozsahu v okolí zdroje nebezpečí). Pojednávají v obecnější rovině o potencionálně ohroženém obyvatelstvu mimořádnou událostí – radiační havárií (tj. pro oblast plánování) a skutečně ohroženého resp. postiženého obyvatelstva mimořádnou událostí-radiační havárií. Dále zahrnují problematiku prvotního oznámení – vyrozumění o vzniku radiační havárie a poskytování informací v jejím průběhu. Tyto požadavky jsou uvedeny v následujících direktivách EU:

1. 87/600/EURATOM, Council Decision of 14 December 1987 on Community arrangements for the early exchange of information in the event of a radiological emergency.

2. 89/618/EURATOM, Council Directive of 27 November 1989 on informing the general public about health protection measures to be applied and steps to be taken in the event of a radiological emergency.

k části sto osmnácté

Společná ustanovení

Převod práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců okresních úřadů na územní samosprávné celky je jedním z hlavních problémů souvisejících s ukončením činnosti okresních úřadů. Úkolem je zabezpečit řádný výkon státní správy u územních samosprávných celků, na které jednotlivé působnosti budou převedeny, a to zaměstnanci, kteří jsou na výkon těchto činností vyškoleni a připraveni a tyto činnosti u okresních úřadů vykonávají. Proto se navrhuje, aby zaměstnanci okresních úřadů, jejichž činnosti přešly na územní samosprávné celky, byli převedeni i s těmito agendami na příslušné územní samosprávné celky přímo ze zákona. K tomu přednosta okresního úřadu s jednotlivými zaměstnanci dohodne na který územní samosprávný celek konkrétní zaměstnanec přejde. Takto dohodnuté převody (delimitace) zaměstnanců budou dány k dispozici jednotlivým územním samosprávným celků, které budou pro ně závazné. Takto delimitované zaměstnance zařadí do svých úřadů. Proto se příslušná ustanovení zákona o obcích a o krajích, která stanoví pravomoci rady stanovit počty zaměstnanců zařazených v obecním nebo krajském úřadu, nepoužijí. Ostatní zaměstnanci, jejichž vykonávané činnosti nepřecházejí podle tohoto zákona na územní samosprávné celky, se stanou zaměstnanci Ministerstva financí, které vykonává funkci správce kapitoly státního rozpočtu pro okresní úřady a budou zabezpečovat likvidaci okresních úřadů po 1.1. 2003. V případech, kdy se zaměstnanec s okresním úřadem nedohodne o přechodu na územní samosprávný celek nebo na Ministerstvo vnitra, bude postupováno podle příslušných ustanovení zákoníku práce.

Obdobně je nezbytné zabezpečit, v důsledku organizačního začlenění státních okresních archivů do státních oblastních archivů, i převod práv a povinností z pracovně právních vztahů zaměstnanců okresních úřadů zařazených v státních okresních archivech na státní oblastní archivy.

V souvislosti s navrženou změnou organizace hygienických stanic je nezbytné zabezpečit i převod práv a povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů zaměstnanců hygienických stanic.

Současně s převodem práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů je nezbytné zabezpečit i převod práv a závazků z obchodněprávních a občansko právních vztahů vzniklých z  činnosti okresních úřadů a převod státního majetku, se kterým okresní úřady hospodařily. Navrhuje, aby veškerá tato práva a povinnosti přešly na finanční prokuraturu.

Výslovně tento zákon oznamuje zrušení okresních úřadů.

k části sto devatenácté

Přechodná ustanovení

Převod výkonu státní správy z okresních úřadů na územní samosprávné celky znamená i převod správních řízení, která byla zahájena a nebyla do nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončena. Proto se navrhuje, aby tato řízení dokončily ty územní samosprávné celky, na které působnosti přešly a to v nových, prodloužených lhůtách.

Obdobně je nutné zabezpečit i výkon rozhodnutí, které byly okresním úřadem zahájeny, nebo které by bylo možné zahájit v období po ukončení činnosti okresních úřadů. Navrhuje se, aby tato působnost přešla na územní samosprávné celky podle toho kam tyto působnosti okresních úřadů přešly. Výnos z takto provedených výkonů rozhodnutí se stane příjmem toho územního samosprávného celku, který výkon rozhodnutí dokončí nebo provede.

K části sto dvacáté

Závěrečná ustanovení

Obecně se předpokládá, že veškeré působnosti, které okresní úřady vykonávaly jsou tímto zákonem, nebo jinými zvláštními zákony, převedeny na územní samosprávné celky. Přesto, ve výjimečných případech, kdy z jakýchkoliv důvodů nebude zákonem přenesena působnost bývalých okresních národních výborů nebo okresních úřadů na některý z územních samosprávných celků, bude tuto působnost vykonávat obecní úřad obce s rozšířenou působností. Tímto se zabezpečí, že tyto působnosti bude mít kdo vykonávat.

Tzv. zbytková klauzule se rozšiřuje i o případy, kdy úkoly orgánu, který ji dosud vykonává, nebyly výslovně svěřeny právním předpisem a dále na případy, kdy působnost byla v minulosti svěřena orgánu, který již dávno neexistuje a jeho působnost nebyla přenesena na jiný orgán.

k části sto dvacáté první

Účinnost

Nabytí účinnosti přenosu působností se navrhuje k 1.1. 2003, kdy končí platnost zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, a kdy budou územní samosprávné celky na výkon působností připraveny. Pouze u ustanovení dotýkajících se převodu pracovněprávních vztahů a u převodu státních okresních archívů se navrhuje účinnost ke dni vyhlášení zákona, aby bylo možno převody zaměstnanců k 1.1. 2003, nebo i dříve, realizovat.

V Praze dne 7. listopadu 2001

předseda vlády

ministr vnitra