Návrh novely zákona č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č.140/2001 Sb. (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), sleduje cíl převzít ke dni vstupu České republiky do Evropské unie příslušnou část acquis upravující volný pohyb osob.
Novela zákona o pobytu cizinců byla připravena v souladu s článkem 18 odst.1 Smlouvy o založení Evropského společenství k zabezpečení práva občanů Evropské unie „svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených v této smlouvě a v předpisech přijatých k jejímu provedení“.
Při jejím zpracování bylo současně vycházeno z cílů Evropské unie zdůrazněných v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, t.j. „zachovávat a rozvíjet Unii jako prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém se zaručuje volný pohyb ve spojitosti s vhodnými opatřeními týkajícími se kontroly na vnějších hranicích, přistěhovalectví, práva azylu a předcházení a potírání zločinnosti“.
Dosavadní úprava cizineckého práva tak dozná zásadní změny v tom, že rozdělí cizince do dvou základních kategorií, a to na občany Evropské unie a na ostatní cizince.
Do novely byla též transponována ta ustanovení Dohody mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14.června 1985 a Prováděcí úmluvy ze dne 19.června 1990 k Schengenské dohodě ze dne 14.června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, uzavřené mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky (400A0922(02)), která se vztahují k úpravě cizineckého režimu.
Při zpracování novely zákona o pobytu cizinců byl dále zohledněn obsah i některých dalších předpisů Evropské unie, které mají pouze mezivládní charakter.
Novela rovněž upřesňuje některé otázky dosavadní návaznosti zákona o pobytu cizinců na zákon č.325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č.283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu). Cílem je alespoň částečně eliminovat v praxi se vyskytující případy zneužívání azylové procedury, a to zejména ze strany nelegálních migrantů.
Významnou změnu dozná rovněž oblast povolování trvalého pobytu, kdy povolení k pobytu bude vydáváno vždy formou písemně vyhotoveného správního rozhodnutí, v němž bude povolení trvalého pobytu jednoznačně deklarováno. Průkaz o povolení k pobytu bude osvědčovat oprávnění jeho držitele k trvalému pobytu na území České republiky
Do novely byly rovněž zapracovány některé změny v organizaci služby cizinecké a pohraniční policie. V neposlední řadě se návrhem novely zpřesňuje text některých ustanovení.
V případě některých ustanovení by při mechanickém přebírání acquis bylo právní postavení cizinců – občanů EU nevýhodnější, než postavení cizinců z třetích zemí. Proto novela vychází i z principu takové nerovné postavení nedopustit.
Bližší podrobnosti ke konkrétním navrhovaným změnám vyplývají ze
Novela zákona o cestovních dokladech
S problematikou schengenského acquis souvisí i úprava cestovních dokladů státních občanů České republiky. Proto je současně předkládána i novela zákona o cestovních dokladech. Tato novela v souladu s komunitárním právem umožňuje cestovat do států Evropské unie na občanský průkaz (přitom není dotčena dosavadní možnost využít tento doklad k cestování do zahraničí, pokud je to stanoveno mezinárodní smlouvou).
Předkládané návrhy novel jsou podle názoru předkladatele v souladu s ústavním pořádkem České republiky a se závazky České republiky přijatými mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, v výjimkou závazků, které svým obsahem konkurují závazkům vyplývajícím z členství České republiky v Evropské unii. Předkladatel návrhu vychází z předpokladu, že tyto třecí místa budou včas odstraněna. Tímto návrhem příslušné odstranění nelze realizovat.
Slučitelnost s právem ES/EU
Do předložených novel byly transponovány následující komunitární předpisy:
Nařízení Rady (EEC) č.1612/68 ze dne 15.října 1968 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství (368R1612), ve znění Nařízení Rady (EEC) č.2434/92 ze dne 27.července 1992 (392R2434),
Nařízení Komise (EHS) č.1251/70 ze dne 29.června 1970 o právu pracovníků zůstat na území členského státu poté, co byli v tomto státě zaměstnáni (370R1251),
Nařízení Rady (ES) č.539/2001 ze dne 15.března 2001 uvádějící seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musejí mít vízum při překročení vnějších hranic a zemí, jejichž státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni (3200R0539),
Směrnice Rady č.64/221/EHS ze dne 25.února 1964 o koordinaci zvláštních opatření týkajících se pohybu a pobytu cizích státních příslušníků přijatých z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví (364L0221),
Směrnice Rady č.68/360/EHS ze dne 15.října 1968 o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství (368L0360),
Směrnice Rady č.72/194/EHS ze dne 18.května 1972 rozšiřující oblast působnosti Směrnice ze dne 25.února 1964 o koordinaci zvláštních opatření týkajících se pohybu a pobytu cizích státních příslušníků přijatých z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, na pracovníky využívající práva zůstat na území členského státu poté, co zde byli zaměstnáni (372L0194),
Směrnice Rady č.73/148/EHS ze dne 21.května 1973 o odstranění omezení pohybu a pobytu státních příslušníků členských států uvnitř Společenství v oblasti podnikání a pohybu služeb (373L0148),
Směrnice Rady č.75/34/EHS ze dne 17.prosince 1974 o právu státních příslušníků členského státu zůstat po skončení výkonu samostatně výdělečné činnosti na území jiného členského státu (375L0034),
Směrnice Rady č.75/35/EHS ze dne 17.prosince 1974, kterou se rozšiřuje oblast působnosti Směrnice 64/221/EHS o koordinaci zvláštních opatření týkajících se pohybu a pobytu cizích státních příslušníků přijatých z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, na státní příslušníky členského státu, kteří požívají právo zůstat po skončení samostatně výdělečné činnosti na území jiného členského státu (375L0035),
Směrnice Rady č.90/364/EHS ze dne 28.června 1990 o právu pobytu (390L0364),
Směrnice Rady č.90/365/EHS ze dne 28.června 1990 o právu pobytu zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné po skončení jejich pracovní činnosti (390L0365),
Směrnice Rady č.93/96/EHS ze dne 29.října 1993 o právu pobytu pro studenty (393L0096),
Směrnice 2001/51/EU Rady ze dne 28.června 2001 týkající se doplnění ustanovení článku 26 Prováděcí úmluvy k Schengenské dohodě ze dne 14.června 1985 (32001L0051).
Při zpracování novely zákona o pobytu cizinců byl mimo jiné zohledněn obsah zejména následujících předpisů Evropské unie, které mají mezivládní charakter:
Usnesení Rady ze dne 30.listopadu 1994 o přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia (396Y0919(04)),
Společný postup ze dne 4.března 1996 přijatý Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii k opatřením o letištním tranzitu (496X0197),
Společný postup ze dne 16.prosince 1996 týkající se jednotného formátu pro povolení k pobytu (497X0011).
Novela zohledňuje i některá základní ustanovení obsažená v Dohodě mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14.června 1985 a v Prováděcí úmluvě ze dne 19.června 1990 k Schengenské dohodě ze dne 14.června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, uzavřené mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky (400A0922(02)). Úplná transpozice Schengenského acquis do českého právního řádu bude zajištěna až v pozdějším období.
Novela respektuje i judikaturu ESD, která ve výjimečných případech připouští omezení svobody pohybu doživotním vyhoštěním příslušníka jednoho členského státu z území jiného členského státu – viz např. v rozsudku z 19. 1. 1999 ve věci C- 348/95 ESD.
Předložený návrh neimplementuje směrnici Rady 2001/55/ES z 20. července 2001 o minimálních standardech poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a opatření k podpoře vyváženého rozdělení zatížení členských států ES, spojeného s přijetím těchto osob a následky tohoto přijetí. Vzhledem k tomu, že se jedná o zvláštní agendu, která je v právu ES upravena rovněž rozhodnutím Rady 2000/596/ES o zřízení Evropského fondu pro uprchlíky, jímž se zřizuje Evropský fond pro uprchlíky na podporu a povzbuzení úsilí členských států ES přijímat uprchlíky a vysídlené osoby a nést důsledky tohoto přijetí , lze uvažovat o úpravě této problematiky v samostatné právní úpravě.
Touto novelou nekončí legislativní proces přejímání Evropského práva v oblasti vstupu a pobytu cizinců. V současné době totiž probíhá zásadní legislativní aktivita v souvislosti s přesunem cizinecké problematiky z III. do I. pilíře. Lze proto očekávat, že Česká republika bude v nejbližším období do svého právního řádu zakomponovávat i další změny v právní úpravě cizinecké problematiky.
V souvislosti s předkládaným návrhem nebudou uplatňovány nároky na státní rozpočet. V návaznosti na nové pojetí úhrady nákladů zdravotní péče poskytnuté zdravotnickým zařízením zajištěnému cizinci ( § 145) bude potřeba pro rok 2003 (ustanovení nabude platnosti k 1. 1. 2003) rozpočtovat v kapitole Všeobecná pokladní správa částku cca. 1,2 mil Kč. Nelze vyloučit její zvýšení nebo snížení v návaznosti na počty zajištěných cizinců v předmětném roce a v roce 2002.
Součástí návrhu není novela zákona o správních poplatcích. Důvodem je skutečnost, že před datem vstupu do Evropské unie má být přijata nová právní úprava správních poplatků. V rámci této nové právní úpravy bude zapracována i potřebná změna úpravy správních poplatků vyvolaná potřebou reagovat na novou terminologii (občan EU) i potřebou osvobodit občany EU od správních poplatků v problematice vízové i pobytové. Stanoveny budou i nové poplatkové sazby podle schengenského acquis.
K článku I
K bodu 1 a 2
I přes zvláštní právní status bude jak občan Evropské unie, tak občan státu, který je vázán schengenskými dohodami, nadále cizincem. Pojem „občan Evropské unie je dostatečně široký a pokrývá rovněž obecně pojem „občan členského státu Schengenské dohody“. Návrh novely však tam, kde je to nezbytné, přistupuje k přesnějšímu rozdělení kategorií cizinců.
Návrh zohledňuje skutečnost, že práva upravená acquis o volném pohybu osob jsou přiznána na základě Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru také státním příslušníkům ostatních smluvních stran tohoto mezinárodního aktu. Tato smlouva stanoví výjimky z tohoto režimu- této kategorii cizinců se např. nevydává průkaz osvědčující právo pobytu, jenž je podle této úpravy vydáván občanům Evropské unie. Z tohoto úhlu pohledu se považují za cizince z třetích států (vydává se jim jiný průkaz osvědčující právo pobytu).
Ke Smlouvě o Evropském hospodářském prostoru Česká republika přistoupí v souvislosti s členstvím v Evropské unii. Výjimky podle této smlouvy není efektivní zakotvovat zejména ohledem na jejich četnost a proměnlivost, opomenout nelze ani dílčí výhrady uplatněné vůči tomuto aktu.
Z hlediska schengenského acquis návrh tam, kde je to nezbytné (např. Velká Británie je členem Evropské unie, není však součástí schengenského prostoru), na tuto skutečnost reaguje.
K bodu 3
Návrh novely dovoluje vést řízení o vyhoštění souběžně s řízením o udělení azylu. Za tím účelem se zákon o pobytu cizinců bude částečně vztahovat /v rozsahu daném konkrétními novelou založenými změnami/ i na žadatele o udělení azylu. Změnou však nebude nijak dotčeno jejich postavení z hlediska účastníka azylového řízení. Důvodem pro tyto změny je znepokojující stav, kdy azylová procedura je zneužívána.
K bodům 4 a 5
Nově se vymezuje změnou stávajícího znění pojem hraniční přechod v návaznosti na postup vyplývající z Dohody mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsané v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14.června 1985 a Prováděcí úmluvy ze dne 19.června 1990 k Schengenské dohodě ze dne 14.června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, uzavřené mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky (dále jen Schengenské dohody), na jejichž podkladě se neprovádí hraniční kontrola na vnitřních hranicích, které tvoří společné hranice států, které jsou vázány Schengenskými dohodami (dále jen „smluvní státy“). Pro úplnost se uvádí, že na základě dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím se provádění, uplatňování a rozvoj schengenského acquis vztahuje i na uvedené státy, které nejsou členy Evropské unie.
Definice mezinárodního letiště byla upravena tak, aby odpovídala změnám učiněným v rámci návrhu zákona o ochraně státních hranic České republiky.
K bodu 6
V souladu se Schengenskými dohodami se na vnitřní hranici neprovádí kontrola, s výjimkou případů podle čl. 2/2 těchto dohod – „vyžaduje-li to veřejný pořádek nebo bezpečnost státu, může smluvní strana po konzultaci ostatních smluvních stran rozhodnout, že na vnitřních hranicích budou po omezenou dobu prováděny vnitrostátní kontroly přiměřené dané situaci“.
K bodu 7
Nově se v souladu se Schengenskými dohodami zavádí možnost vstoupit na území také na základě víza vydaného jiným smluvní státem. Dosud bylo totiž možné vstupovat na území České republiky pouze na vízum vydané Českou republikou (bylo-li potřebné).
K bodu 8
Úprava sleduje cíl v souladu s příslušným acquis usnadnit vstup občana Evropské unie nebo smluvního státu na území. Toto usnadnění navazuje na závazky, které vyplynou z přijetí České republiky do Evropské unie. V rámci volného pohybu osob bude nezbytné v těchto případech považovat za plně postačující předložení pouze cestovního dokladu (za cestovní doklad bude považován rovněž jeho průkaz totožnosti - viz změna § 108).
K bodům 9 a 10
Úprava v souladu se Schengenskými dohodami zajišťuje, aby do prostoru smluvních států, v jejichž rámci není prováděna kontrola na vnitřních hranicích, nebyl vpuštěn cizinec, který by mohl ohrozit bezpečnost nebo veřejný pořádek v některém ze smluvních států. K plnému zajištění ochrany vnitřního prostoru slouží tzv. Schengenský informační systém, v němž smluvní státy společně evidují stanovené údaje vztahující se k osobám a věcem, včetně vozidel. Před zapojením České republiky do tohoto informačního systému se předpokládá přijetí zvláštního zákona. Tento systém totiž neupravuje toliko problematiku pobytu cizinců, ale i pátrání po osobách, věcech atd. Nelze jej tedy vytvořit např. v rámci úpravy pobytu cizinců.
Cizinec zařazený do tohoto systému Českou republikou bude současně nežádoucí osobou pro území České republiky . V případě, že cizinec bude do tohoto systému zařazen jiným státem, bude možné, v případě jeho zájmu o pobyt pouze na území České republiky akceptovat jeho vstup na toto území s tím, že mu tím nebude založeno oprávnění pobývat na území např. státu, jenž cizince do systému zařadil.
K bodu 11
Úprava je přesunuta v modifikované podobě do odstavce 2. Řešení tak umožní činit odůvodněné výjimky, např. v humanitárních případech.
K bodu 12
Upuštění od podmínky minimální doby platnosti cestovního dokladu v případě vstupu na území uvedených cizinců souvisí s uplatňováním režimu volného pohybu osob.
K bodu 13
V souladu s předpisy Evropské unie dochází k upřesnění důvodů pro odepření vstupu na území pokud by mohlo dojít k ohrožení veřejného zdraví nebo veřejného pořádku v důsledku nemoci či jiného postižení. Jedná se o .
seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, t.j. nemoci podléhající karanténě uvedené v mezinárodním zdravotnickém nařízení č. 2 Světové zdravotnické organizace ze dne 25. května 1951, tuberkulózu dýchacího ústrojí v aktivním stadiu nebo s tendencí k rozvinutí, syfilisu či jiné infekční nemoci nebo nakažlivé parazitární nemoci způsobilé závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví,
seznam nemocí a postižení, které by mohly ohrozit veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost, t.j. toxikomanie, těžké duševní poruchy a zřejmé projevy psychotických poruch projevující se vzrušením, blouzněním, halucinacemi nebo pomatením smyslů.
Z příslušné směrnice EU 64/221/EHS (čl. 4) nelze dovodit, že by odmítnutí vstupu z důvodu zdravotního stavu bylo povinností členských států. Smysl ustanovení čl. 4 spočívá v tom, že pouze z důvodů nemocí uvedených v příloze k směrnici l z e odepřít vstup na území (a nikoli z důvodu nemocí jiných.
Policie České republiky (policie) při hraniční kontrole není schopna kvalifikovaným způsobem posoudit existenci výše uvedených nemocí a postižení a z tohoto důvodu se předpokládá, že toto ustanovení bude v rámci vstupní kontroly používat pouze ve velmi omezené míře nebo za podmínky, že policie bude o zdravotně problematických cizincích včas informována.
K bodu 14
V rámci volného pohybu osob není potřebné činit záznamy o vstupu na území do cestovních dokladů uvedených cizinců; kromě toho v případě národního průkazu totožnosti by vyznačení takového záznamu bylo technicky nerealizovatelné.
K bodu 15
Na základě režimu volného pohybu osob musí být v případě odepření vstupu občanovi Evropské unie umožněno, aby se tohoto práva mohl účinně dovolávat cestou řádného opravného prostředku, je však žádoucí, aby rozhodnutí mohlo být bezprostředně realizováno (proto se vylučuje odkladný účinek odvolání – viz. úpravu odchylek od správního řádu). V návaznosti na příslušnou část acquis je třeba obdobný postup uplatnit i v případě rodinných příslušníků.
K bodu 16
Legislativně technická změna odkazu.
K bodu 17
Přijíždí-li cizinec v rámci mezinárodního programu, je penězi vybaven vysílající institucí z grantu. Může je tedy policii ukázat. Potíže však mohou nastat, jestliže jsou peníze za studentem zaslány vysílající institucí až později a student má o tom od této instituce pouze písemné potvrzení (v cizím jazyce), nebo obdrží peníze od hostitelské země (např. program CEEPUS). Navrhována změna tyto možné potíže odstraňuje.
K bodu 18
Pod pojmem „rodinný příslušník občana Evropské unie“ je nezbytné chápat rodinného příslušníka, který o povolení k pobytu žádá pouze z titulu rodinné příslušnosti k občanovi Evropské unie, sám však nemusí nutně být občanem Evropské unie (v takovém případě obdrží jiný doklad o povolení k pobytu než občan Evropské unie, který je nositelem oprávnění; platnost dokladů v obou případech však bude končit vždy ke stejnému datu).
V souladu s acquis se neuzavírá rodinná příslušnost jak v linii vzestupné, tak linii sestupné (příbuzným tak může být i např. prarodič). Podmínkou je však závislost příbuzného na občanu Evropské unie. Tato závislost je s ohledem na vnitrostátní úpravu pojatá jako nezaopatřenost s odchylkami od obecného chápání tohoto pojmu -odchylkami se dosahuje souladu s acquis – např. věk není omezen. Stejně tak je však požadavkem acquis i omezení rodinných vazeb v případě, kdy účelem pobytu je studium.
K bodům 19 až 21
Občan Evropské unie s přechodným pobytem na území delším než 90 dnů prokazuje oprávnění k takovému pobytu příslušným povolením, kterým však v souladu s předpisy Evropské unie nemůže být vízum. Obdobný doklad se vydá i rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který s ním pobývá na území a není občanem Evropské unie - v těchto případech rovněž nelze udělovat vízum, neboť předpisy Evropské unie stanoví, že doklad vydaný rodinnému příslušníkovi musí mít stejnou dobu platnosti jako doklad vydaný nositeli oprávnění.
K bodu 22
V souladu se Schengenskými dohodami se zakotvuje oprávnění vstoupit na území České republiky i na vízum vydané jiným smluvním státem, které cizince opravňuje ke krátkodobému pobytu na území všech smluvních států.
K bodu 23
Upuštění od vízové povinnosti vyplývá z předpisů upravujících režim volného pohybu osob.
K bodu 24 až 26
V souvislosti s uplatňováním režimu volného pohybu osob v prostoru bez vnitřních hranic se zakládá možnost krátkodobého pobytu na pobytový doklad jiného smluvního státu. Vychází se z principu uznávání dokladů.
K bodům 27 až 29
V rámci volného pohybu osob je nezbytné pro občany Evropské unie, ale i pro občany např. Norska, vyloučit některé důvody pro ukončení pobytu cizince na území, které bude nadále možné aplikovat pouze ve vztahu k občanům třetích států.
K bodu 30
Upřesňuje se doba pobytu, kterou policie stanoví v případě udělení výjezdního víza z moci úřední a v souladu s acquis se u definované kategorie cizinců stanoví minimální doba pobytu na takové vízum, s výjimkou tzv. naléhavých případů (např. nebezpečí pro veřejný pořádek).
K bodu 31
Podle platného znění zákona o pobytu cizinců (§ 5 písm.a/ bod 4 a § 103 písm.r/) je cizinec povinen být za pobytu na území zdravotně pojištěn. S přihlédnutím k předpisům Evropské unie se proto zavádí předložení takového dokladu k žádosti o prodloužení doby pobytu (udělením výjezdního víza, které umožní krátkodobý pobyt na území) v případě cizince pobývajícího na území bezvízově. Doklad bude tedy vyžadován toliko od cizince, který již na území pobývá, a tedy již musí být i zdravotně pojištěn. Nevytváří se tak žádná nová pobytová překážka.
K bodu 32
Jedná se o realizaci předpisu Evropské unie, stanovujícího přijetí opatření souvisejících s letištním tranzitem.
K bodu 33
K zabezpečení jednotného postupu v rámci Evropské unie vůči uvedeným kategoriím cizinců se pro účely tohoto zákona zavádí fikce občanství státu, který jim vydal cestovní doklad.
K bodu 34
S ohledem na zahraničně politické zájmy České republiky, které nejsou ve všech případech vyváženy nebo pokryty bezvízovým režimem, byla poslední novelou založena nová kategorie víza, které umožňuje žadateli pobývat na území České republiky přibližně stejnou dobu a za stejných podmínek, jak to umožňuje pro žadatele z České republiky národní vízový standard dané země. V návaznosti na nové pojetí vízové politiky v souvislosti s budoucím členstvím České republiky v schengenském systému je potřeba toto ustanovení zrušit (účinnost je odložena). Úprava totiž není v souladu s principy udělování schengenského víza.
K bodu 35
Platí obdobné důvody jako u bodu 31.
K bodu 36
V souladu se Schengenskými dohodami se zavádí nový druh víza, který bude Česká republika vydávat shodně jako ostatní smluvní státy formou tzv. jednotného schengenského víza. Takové vízum opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území všech smluvních států a může být vydáno pouze za stanovených podmínek; nebudou-li tyto podmínky splněny, lze vydat pouze tzv. národní vízum, t.j. vízum opravňující cizince pouze ke vstupu a pobytu na území České republiky.
Jestliže vízum vydané jiným smluvním státem nezahrnuje z hlediska územní platnosti Českou republiku, nemůže na toto vízum cizinec na území České republiky pobývat. Překážkou může být např. absence cestovního dokladu opravňujícího cizince ke vstupu na území České republiky.
K bodu 37
Podle návrhu novely je občan Evropské unie, v souladu s acquis, povinen na požádání předložit doklad prokazující jeho zdravotní způsobilost. S ohledem na princip, že nelze zakládat pro občany Evropské unie přísnější režim, než je vůči občanům třetích států, je potřeba obdobný požadavek uplatnit i v tomto ustanovení.
K bodu 38
Legislativně technická změna odkazu.
K bodu 39
V souladu s příslušnou částí acquis je nutné vyloučit udělování vstupního víza občanům Evropské unie.
K bodu 40
Zastupitelské úřady se často setkávají s případy, kdy žádosti o vízum jsou předkládány beze zákonem stanovených náležitostí, přičemž žadatelé trvají na podání i této neúplné žádosti. Zastupitelský úřad je podle platné úpravy povinen takovou žádost přijmout a zaslat ji Policii České republiky, která neúplnou žádost vždy zamítne. V zájmu úspor se navrhuje řešení – neúplnou žádost odmítnout.
K bodu 41
Legislativně technická změna odkazu.
K bodu 42
Úprava vychází ze Schengenských dohod, které dávají smluvním státům možnost udělit vízum za stanovených podmínek formou tzv. národního víza. V předkládané úpravě nejsou z těchto dohod převzaty důvody humanitární povahy, neboť takové případy je možné řešit podle stávající úpravy - § 56 odst. 2.
K bodu 43
Legislativně technická změna odkazu.
K bodu 44
Platné znění ustanovení není v souladu se zákona č. 11/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Je proto jej nutné změnit.
Doktorský studijní program je vždy uskutečňován ve spolupráci s vysokou školou, i když probíhá na pracovištích výzkumu a vývoje. Problematika je tak dostatečně pokryta pojmem „studium na vysoké škole“.
K bodům 45 a 46
Současně platné znění činí v aplikační praxi problémy, neboť Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nemá kompetenci k „akreditaci jazykových kurzů.“ Novou právní úpravou se zajišťuje, aby za studium ve smyslu zákona o pobytu cizinců bylo považováno studium cizinců (vládních stipendistů) v roční jazykové a odborné přípravě ke studiu na veřejné vysoké škole na území České republiky (v současné době v Ústavu jazykové a odborné přípravy při Univerzitě Karlově, nelze vyloučit zřízení i u jiné veřejné vysoké školy). Každému zahraničnímu uchazeči o stipendium vlády České republiky ke studiu na veřejné vysoké škole v České republice, který nehovoří česky, je totiž nejdříve přiznáno stipendium k absolvování roční jazykové a odborné přípravy (u doktorského studijního programu půlroční až roční). V závěru jazykové a odborné přípravy musí uchazeč úspěšně vykonat přijímací zkoušku ke studiu ve veřejné vysoké škole.
Úpravou se také vychází vstříc požadavku usnadnění mobility mládeže. Pojem dobrovolná služba je rozpracován v návrhu zákona o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů.
K bodu 47
Občané Evropské unie mají založen zvláštní režim udělování oprávnění k pobytu podle Hlavy IVa. V zájmu vyloučení interpretačních problémů se proto výslovně vylučují z režimu udělování pobytu občanům třetích států z hlavy IV.
K bodu 48
Úprava souvisí se změnou formy rozhodnutí policie o žádosti o povolení trvalého pobytu. Podle dosavadní úpravy byl cizinci jako výsledek správního řízení, namísto jinak obvyklého písemného rozhodnutí o jeho žádosti, vydán průkaz o povolení k pobytu s dobou platnosti 10 (15) let. Změna postupu policie v rozhodování o žádosti o povolení trvalého pobytu - vydání správního rozhodnutí o povolení trvalého pobytu zajistí cizinci větší právní jistotu. Průkazem o povolení k pobytu bude cizinec „toliko“ prokazovat své oprávnění pobývat na území, existence tohoto oprávnění však nebude (ne)platností průkazu nijak dotčena.
K bodu 49
Podle návrhu novely je občan, v souladu s acquis, povinen na požádání předložit doklad prokazující jeho zdravotní způsobilost. S ohledem na princip, že nelze zakládat pro občany Evropské unie přísnější režim, než je vůči občanům třetích států, je potřeba obdobný požadavek uplatnit i v tomto ustanovení.
K bodu 50
Úprava souvisí se změnou formy rozhodnutí policie o žádosti o povolení trvalého pobytu
Protože cizinec se stává o okamžiku udělení trvalého pobytu pojištěncem ze zákona, zakládá se nová povinnost policie oznamovat tuto skutečnost příslušnému subjektu. S ohledem na vyloučení aplikačních problémů nebylo možné stanovit povinnost policie konkrétním datem.
K bodu 51
Úprava souvisí se změnou formy rozhodnutí o žádosti o povolení trvalého pobytu; současně navazuje na změny úpravy řešící základní otázky týkající se průkazu o povolení k pobytu pro cizince.
K bodu 52
Podstatou změny je zejména podmínka zdravotního stavu. Tuto podmínku je nutné vyžadovat, protože zdravotní stav může být i důvodem pro odepření pobytu také v případě občanů Evropské unie. Nelze pak připustit, aby vůči cizincům, kteří nejsou občany Evropské unie byl uplatňován příznivější režim než vůči občanům Evropské unie. Dosavadní úprava je v aplikačně potřebném rozsahu transformována do znění písmene b).
K bodu 53
Legislativně technická změna odkazu.
K bodům 54 a 55
Úprava navazuje na zabezpečení závazků, které vyplynou pro Českou republiku ze Schengenských dohod.
Mezinárodními závazky ve smyslu odstavce 3 se rozumí zejména závazky v oblasti ochrany lidských práv (např. soukromí osoby nebo její rodinný život).
K bodu 56 a 57
Úprava souvisí se změnou formy rozhodnutí policie o žádosti o povolení trvalého pobytu.
K bodu 58
V návaznosti na změnu formy rozhodnutí policie o žádosti o povolení trvalého pobytu řeší ustanovení souhrnně základní otázky týkající se průkazu o povolení k pobytu pro cizince.
Úprava zohledňuje změny v přidělování rodných čísel tak, jak vyplývají z hlavy III zákona č.133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). Nově bude s účinností od 1.1.2003 rodná čísla cizincům, kteří žádají o povolení pobytu na území, přidělovat policie.
Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu byla nově stanovena obdobně jako v případě občanských průkazů vydávaných občanům České republiky (srov. § 10 zákona č.328/1999 Sb., o občanských průkazech).
Průkaz o povolení k pobytu bude vydán i v případě přechodného pobytu občana, který není občanem Evropské unie a bude pobývat na území z titulu rodinného příslušníka občana Evropské unie - nositele oprávnění k pobytu (Hl. IVa).
K bodu 59
Úprava souvisí se změnou formy rozhodnutí policie o žádosti o povolení trvalého pobytu.
K bodu 60
Úprava má jak legislativně technický charakter, přebírá se ustanovení odstavce 1 do nového znění, tak věcný charakter, kdy se zpřesňuje problematika prodlužování platnosti dokladu. V návaznosti na nové pojetí problematiky průkazů se již neomezuje možnost jejich prodlužování (dosud bylo možno toliko 2x).
V případě, že cizinci budou odcizeny všechny doklady, bude povinen nejdříve požádat vlastní zastupitelský úřad o vydání cestovního dokladu, po jeho obdržení pak o doklad podle tohoto zákona
K bodu 61
V souvislosti s úpravou pobytového rozhodnutí se obsah dosavadního § 83 odstavce 2 zapracovává do § 87.
K bodu 62
V nové hlavě jsou zapracována příslušná ustanovení acquis, týkající se vstupu a pobytu občanů a jejich rodinných příslušníků na území ostatních členských států Evropské unie. Současně jsou zohledněna i některá ustanovení vyplývající na tomto úseku ze Schengenských dohod a dále i některé předpisy Evropské unie, které však nemají závazný charakter.
Právo ES sice odstupuje od pojmu „přechodný pobyt“ a užívá pojmu „pobyt“, současně však nebrání užívání pojmu „přechodný pobytu“ v právní úpravě, za předpokladu, že touto úpravou bude dosaženo cíle sledovaného acquis. S ohledem na koncepci zákona o pobytu cizinců by nebylo legislativně vhodné na tento trend reagovat.
Dokladem potvrzujícím pobyt za účelem zaměstnání nebude např. příslib zaměstnání nebo doklad o zařazení do evidence úřadu práce. Za relevantní doklad bude možné uznat toliko doklad, který bude garantovat výkon zaměstnání.
Směrnice Rady o právu pobytu (CELEX 390L0364) a Směrnice Rady o právu pobytu pro studenty (CELEX 393L0096) stanoví, že podmínkou pro povolení pobytu občana Evropské unie a jeho rodinného příslušníka na území jiného státu Evropské unie je, že má dostatečné finanční prostředky k tomu, aby se „nestal zátěží pro sociální pomoc hostitelského členského státu“. Policii by však ověřování této podmínky činilo značné potíže, neboť není možné určit výši potřebných finančních prostředků formou paušálních částek, ale je nezbytné komplexně posoudit každý individuální případ ve smyslu zákona č.482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. Se zřetelem k této skutečnosti bylo proto přijato řešení formou čestného prohlášení, jehož porušení může mít za následek zrušení pobytu na území
Oprávněný subjekt o předložení dokladu o zdravotním stavu požádá pouze ad hoc, např. bude-li mít informace o špatném zdravotním stavu cizince. Nejeví se jako nezbytně nutné tento doklad požadovat po každém cizinci.
Zaměstnáním se rozumí činnost ve smyslu zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Podnikáním se rozumí podnikání ve smyslu tuto oblast regulující právní úpravy.
Invalidním důchodem ve smyslu § 87c odst. 1 písm. e) se rozumí jak plný invalidní důchod, tak i částečný invalidní důchod.
Důvody pro udělení povolení k trvalému pobytu jsou stanoveny nad rámec acquis, protože jeho mechanické převzetí by znevýhodnilo občany Evropské unie. Jedná se např. o otázku sloučení rodiny. Současně však nebylo možné opomenout, že studium se nezapočítává z hlediska příslušného acquis do doby pobytu.
K § 87h odst. 1 písm. e) se uvádí, že toto ustanovení se vztahuje toliko na rodinné příslušníky občanů Evropské unie, kteří nejsou občany Evropské unie, neboť občana Evropské unie nelze do informačního systému smluvních států z titulu nežádoucí osoby zařadit, není nutné a možné je zde zmiňovat.
Případem podle § 87l odst. 1 může být např. zápis, že pobyt je povolen na základě nařízení Rady Evropských společenství (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 a na základě opatření přijatých k provedení směrnice Rady ze dne 15. října 1968. Mohou zde být uvedeny i další skutečnosti, které např. vyplynou z přístupových jednání (uvedení účelu pobytu , jestliže tento účel bude podmiňovat právo nákupu nemovitostí na území České republiky, apod.).
K § 87l odst. 3 – cizincům, jež žádali o přechodný pobyt se v případě plného vyhovění jejich žádosti místo standardního správního rozhodnutí vydá průkaz (§87b). V případě cizinců, jež žádali o trvalý pobyt, se vydá správní rozhodnutí a průkaz se vydá jako doklad osvědčující právo trvalého pobytu. S ohledem na vyloučení aplikační problémů se nestanoví konkrétní lhůta pro předání tohoto osvědčujícího dokladu (jiná situace je v případě pobytu cizince v zahraničí, jiná zase v případě, kdy pobývá na území). Proto se stanoví obecná povinnost průkaz předat neprodleně.
Z hlediska podmínek platnosti průkazu vydávaného občanu EU s povoleným trvalým pobytem je tato doba stanovena obdobně, jako v případě platnosti občanských průkazů. V případě věkové skupiny 15 až 20 let je na tom občan EU dokonce lépe. Z hlediska aplikačního není důvod pro omezení doby platnosti průkazu vydávaného této skupině.
Ustanovení o řízení se vztahují i na tuto hlavu. Základním procesním instrumentem je správní řád.
Bližší podrobnosti vyplývají z připojené srovnávací tabulky.
K bodu 63 a 64
Upřesnění v návaznosti na nově zařazenou hlavu IVa.
K bodům 65 a 66
Nově v souladu se Schengenskými dohodami dochází ke sjednocení doby, ve které je cizinec povinen hlášení splnit (podle dosavadní úpravy cizinci pobývající na území bezvízově, mají tuto povinnost pouze v případě pobytu delšího 30 dnů, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území). Současně je třeba zrušit § 94.
K bodu 67
Jedná se o upřesnění v návaznosti na nově zařazenou hlavu IVa.
K bodům 68 až 70
Změna navazuje na nově zavedený druh dokladu o povolení k pobytu, který bude vydáván občanům Evropské unie.
K bodu 71
Úprava souvisí se zařazením národního průkazu totožnosti občana Evropské unie do výčtu dokladů, které jsou pro účely tohoto zákona považovány za cestovní doklad.
K bodu 72
Z obecného výčtu povinností cizince se v případě uvedené skupiny cizinců vylučuje povinnost doložit při pobytové kontrole peněžní prostředky - navazuje na skutečnost, že v souladu s předpisy Evropské unie doložení těchto prostředků není rovněž vyžadováno při jeho vstupu na území.
K bodu 73
Nově se zakládá povinnost leteckého dopravce a provozovatele vodní dopravy, aby na sebe převzali náklady spojené s pobytem cizince, a to až do doby než splní povinnost dopravit cizince zpět do zahraničí. Úprava sleduje zabezpečení souladu se Směrnicí Rady týkající se doplnění článku 26 Prováděcí úmluvy k Schengenské dohodě.
K bodu 74
Úprava souvisí se zavedením čestného prohlášení, že cizinec nebude po dobu pobytu žádat o přiznání dávek sociální péče jako náležitosti k žádosti o povolení přechodného pobytu.
K bodu 75
Do výčtu cestovních dokladů se v souladu s předpisy Evropské unie nově zařazuje i národní doklad totožnosti občana Evropské unie.
K bodům 76 až 82
Legislativně technická změna odkazu.
K bodu 83
V souladu se Schengenskými dohodami se zajišťuje, aby do prostoru smluvních států, v jejichž rámci není prováděna kontrola na vnitřních hranicích, nebyl vpuštěn cizinec, který byl z území České republiky vyhoštěn, pokud by mohl ohrozit bezpečnost nebo veřejný pořádek v některém z dalších smluvních států.
K bodu 84
Upřesňuje se dosavadní dikce zákona tak, aby se vztahovala i na cizince, kteří pobývají na území podle zákona č.325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č.283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).
K bodu 85
Úprava vychází z práva ES/EU; zachovává se princip, že úprava nesmí být v případě občana EU přísnější, než je úprava v případě cizinců z třetích zemí.
K bodům 86
Omezuje se rozsah důvodů, za jejichž existence lze v rámci členských států Evropské unie vyhostit občana Evropské unie zpět do jeho domovského státu. Za existence režimu volného pohybu osob lze takto učinit pouze z důvodů zajištění veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu.
V případě žadatelů o azyl musí platit zásada, že nelze realizovat vyhoštění dříve, než bude pravomocně rozhodnuto o neudělení azylu.
K bodu 87
Úprava vychází z práva ES/EU; zachovává se princip, že úprava nesmí být v případě občana EU přísnější, než je úprava v případě cizinců z třetích zemí.
K bodu 88
Omezuje se rozsah důvodů, za jejichž existence lze v rámci členských států Evropské unie vyhostit občana Evropské unie zpět do jeho domovského státu. Za existence režimu volného pohybu osob lze takto učinit pouze z důvodů zajištění veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu.
K bodu 89
Jedná se o zpřesnění dikce stávajícího ustanovení. Změnou je sledováno odstranění pochybností o tom, zda lze finanční prostředky, jež má cizinec u sebe použít k úhradě nákladů spojených s jeho vyhoštěním i bez jeho souhlasu.
K bodu 90
Upřesňuje se dosavadní dikce zákona uvedením některých skutečností, které lze podřadit pod institut ohrožení bezpečnosti státu a závažného narušení veřejného pořádku.
K bodům 91 a 92
Upřesňuje se dosavadní dikce v návaznosti na změnu v pojetí podle § 118 odst. 2. Tato změna reaguje na rostoucí množství případů zneužívání azylové procedury. Současně se v návaznosti na změnu v pojetí „rodinného příslušníka“ mění tento pojem v § 125 odst. 2 na obsahově podobný pojem „příbuzný“.
K bodu 93
Úpravou se zpřesňuje dosavadní dikce z hlediska úhrady nákladů zdravotní péče poskytnuté zajištěnému cizinci.
K bodům 94 a 95
V souladu se Schengenskými dohodami se stanoví podmínky a rozsah údajů k zařazení cizince, kterému má být odepřen vstup, do informačního systému smluvních států; současně řeší otázku vyřazení z tohoto informačního systému. Občan Evropské unie může být nežádoucí osobou pro Českou republiku, nemůže však být zařazen do společného informačního systému o osobách, jímž nelze povolit vstup do schengenského prostoru.
K bodu 96
V návaznosti na novou povinnost se zakládá i možnost jejího postihu.
K bodu 97 a 98
V souladu s předpisem Evropské unie se upravuje maximální výše pokuty ukládané dopravci v souvislosti s dopravením na území cizince bez požadovaných dokladů. V zájmu zmírnění tvrdosti zákona se zavádí liberační důvod. Současně se v návaznosti na úpravu odstavce 1 precizují sankce za nesplnění povinnosti podle § 104.
K bodu 99
S ohledem na problematickou aplikaci se ruší možnost opakovaného postihu. Současně se však, s ohledem na potřeby aplikační praxe, zvyšuje částka, kterou je možné uložit jako pokutu za porušení povinnosti.
K bodům 100 až 102
Změna navazuje na nově zavedený druh dokladu o povolení k pobytu, který bude vydáván občanům Evropské unie.
K bodu 103
Legislativně technická změna odkazu.
K bodům 104
V návaznosti na přístup k Schengenským dohodám se policii nově dává oprávnění k provozování informačních systému souvisejících s údaji zařazenými o nežádoucí osobě do informačního systému smluvních států.
K bodu 105
Legislativně technická změna odkazu.
K bodu 106
V návaznosti na přístup k Schengenským dohodám se policii nově dává oprávnění k provozování informačních systému souvisejících s údaji zařazenými o nežádoucí osobě do informačního systému smluvních států.
K bodům 107 a 108
Upřesnění v návaznosti na nově zařazenou hlavu IVa.
K bodu 109
Legislativně technická změna odkazu.
K bodu 110
Změna souvisí se zavedením nového pobytového dokladu.
K bodu 111
Legislativně technická změna odkazu.
K bodu 112 až 118
Úprava souvisí s organizačními změnami služby cizinecké a pohraniční policie. Upřesňují se názvy, aby byly v souladu se zákonem č.283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Odstraňuje se nedostatek ve stanovení působnosti v případech ukončení pobytu bezvízového cizince na území. Změna úpravy rovněž vychází i se zavedením nového pobytového dokladu.
K bodu 119
Změna vychází z úpravy podle § 9 odst. 4 a § 53 odst. 2. V případě odepření vstupu se však jedná o výjimku s cílem na toto odepření vztáhnout správní řád, protože občan Evropské unie má právo dovolávat se svého práva vstupu s příslušné části acquis. Naopak postup, kdy neúplná žádosti nebude přijata (odmítnuta), je třeba z působnosti správního řádu vyloučit.
K bodu 120 Úpravou se zpřesňuje dikce tak, aby nezpůsobovala aplikační potíže.
K bodu 121
Na základě režimu volného pohybu osob musí být v případě odepření vstupu občanu Evropské unie umožněno, aby se tohoto práva mohl účinně dovolávat nejen cestou řádného opravného prostředku, ale i cestou soudního přezkumu.
K bodu 122
Změna navazuje na nově zavedený druh dokladu o povolení k pobytu, který bude vydáván občanům Evropské unie.
K bodu 123
Úprava vychází z příslušné části acquis (nelze podmiňovat vstup na území udělením víza) a současně přebírá část dosavadní právní úpravy.
K bodům 124 a 125
Legislativně technická změna odkazu.
K bodům 126 a 127
Dosavadní řešení, kdy Ministerstvo vnitra vydávalo seznam hraničních přechodů vyhláškou, nelze považovat za optimální. Jedná se totiž toliko o sumář hraničních přechodů, jež jsou jednotlivě zveřejňovány ve Sbírce mezinárodních smluv České republiky jako důsledek mezinárodní aktivity českých a cizích orgánů na úseku vytváření nebo změny hraničních přechodů. Proto se navrhuje změna -vydávat seznam jako neprávní předpis - sdělení Ministerstva vnitra. Zodpovědnost za správnost obsahu a jeho aktuální stav by mělo Ministerstvo vnitra pouze zprostředkovaně. Bylo by povinností příslušného státního orgánu, aby Ministerstvo vnitra včas informoval o zřízení nebo změnách v provozních podmínkách hraničního přechodu, jenž je v působnosti tohoto státního orgánu. Rozsahem provozu se rozumí údaje uvedené v jednotlivých aktech přijatých v souvislosti se zřízením nebo změnou hraničního přechodu (např. okruh osob, provozní doba). Současně nové pojetí umožní rychlejší reakci na změny v provozních podmínkách.
K bodu 128
V návaznosti na úpravu zdravotního stavu je potřeba vydat seznam předmětných nemocí. Jako vhodný publikační prostředek se jeví vyhláška Ministerstva zdravotnictví. Ustanovení má odloženou účinnost.
K článku II
K bodu 1
Návrh mění pojem a používání cestovního dokladu tak, aby v souladu s schengenským acquis opravňoval k překračování vnějších hranic přes hraniční přechod, tj. jak k vycestování z České republiky, tak i k návratu.
K bodům 2, 3 a 4
V návaznosti na nově vymezený pojem cestovního dokladu se upravují další podmínky překračování hranic přes hraniční přechod, popřípadě mimo něj. V souladu s příslušnými komunitárními předpisy se umožňuje překračovat vnitřní hranice nejen s platným cestovním dokladem, ale i s občanským průkazem.
K bodu 5
V souladu se Schengenskými dohodami se na vnitřní hranici neprovádí kontrola s výjimkou případů podle čl. 2/2 těchto dohod.
K bodu 6
Viz odůvodnění k novele zákona o pobytu cizinců – body 118 a 119
K bodům 7 a 8
Změna pojmu hraniční přechod se navrhuje s ohledem na postupné odstraňování kontrol na vnitřních hranicích podle Schengenských dohod. Odstraňování kontrol se týká nejen cizinců, ale i občanů České republiky.
K bodům 9 a 10
Změna ustanovení navazuje na nově vymezený pojem cestovního dokladu.
K bodu 11
Ustanovení umožňuje používat k cestám do Evropské unie jako cestovní doklad také občanský průkaz v souladu s výše uvedenými komunitárními předpisy ode dne vstupu do Evropské unie až do dne, v němž budou zrušeny kontroly na vnitřní hranici.
Ustanovení vztahující se ke všem předchozím bodům s výjimkou bodů 6 a 11 se vztahují k schengenskému acquis; proto se navrhuje, aby nabyly účinnosti dnem odstranění kontrol na vnitřních hranici, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku.
K článku III
Přechodná ustanovení byla navržena tak, aby byl zajištěn bezproblémový přechod dosavadní právní úpravy povolování trvalého pobytu na úpravu novou, podle níž bude v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o správním řízení vždy vydáváno písemné rozhodnutí o povolení trvalého pobytu.
Ustanovení dále sleduje, aby občanům Evropské unie a jejich rodinným příslušníkům byla v co nejkratší lhůtě provedena výměna příslušných pobytových dokladů za doklady odpovídající předpisům Evropské unie.
Současně je zajištěno, aby započatá řízení byla dokončena a otázky spojené se splněním ohlašovací povinnosti určené kategorie cizinců byly posuzovány podle dosavadní právní úpravy.
K článku IV
Se zřetelem k rozsahu provedených úprav se doporučuje vydat úplné znění zákona o pobytu cizinců tak, aby platné znění této normy bylo k dispozici v ucelené formě. Tento požadavek přihlíží zejména k potřebám cizinců, aby se v této právní úpravě mohli snáze orientovat.
K článku V
Datum účinnosti je navrženo tak, aby bylo zajištěno plnění závazků, které pro Českou republiku vyplynou z přijetí za člena Evropské unie a některých základních závazků, které pro ni dále vyplynou ze zrušení kontrol na vnitřních hranicích ve smyslu Schengenských dohod.
Účinnost bodu 11 podle čl. II se navrhuje stanovit časově omezeně (ode dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost do dne, v němž nabude účinnosti rozhodnutí o odstranění kontrol na vnitřní hranici). Dnem odstranění kontrol bude možné na občanský průkaz cestovat podle návrhu právní úpravy uvedené bodu 2 (§ 3 odst. 1) novely zákona o cestovních dokladech.
Účinnost novelizačních bodů upravujících legislativně technické změny (odkazy) se navrhuje stanovit k 1. 1. 2003, protože i když v řadě případů odkazují na ustanovení v té době ještě neúčinná, přesto se jedná o ustanovení již platná.
V Praze dne 7. listopadu 2001
předseda vlády
Ing. Miloš Zeman v. r.
ministr vnitra
Mgr. Stanislav Gross v. r.
Novela zákona o pobytu cizinců (čl. I) |
Odpovídající předpis ES/EU |
||||||
Ustanovení (článek, odstavec, písmeno a podobně) |
Obsah |
Celex č. |
Ustanovení (článek, odstavec, písmeno a podobně) |
Obsah |
Hodnocení slučitelnosti |
Poznámka |
|
§ 3 odst. 2 písm. b) a c) |
„b) mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu,3a) pokud splňuje tyto podmínky 1. bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu4), 2. provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu 3a), ___________________________ 3a) Zákon č. /2001 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně státních hranic). c) vnitřní hranice 3a) nebo. |
400A0922 (02) |
článek 1
článek 2 |
Vnější hranice: hranice smluvních stran na pevnině i na moři, jakož i jejich letiště a námořní přístavy, které nejsou vnitřními hranicemi. Vnitřní hranice: společné pozemní hranice smluvních stran, jakož i jejich letiště pro interní letecké linky a jejich námořní přístavy pro pravidelná přepravní spojení výhradně z a do přístavů nacházejících se na území smluvních stran, bez přerušení plavby v přístavech ležících mimo území smluvních stran.
1. Vnitřní hranice mohou být překračovány na libovolných místech a neprovádějí se na nich kontroly osob. |
PL |
|
|
§ 4 |
V § 4 se na konci odstavce 1 doplňuje věta tato věta: „Na vnitřní hranici se hraniční kontrola provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu.3a)“ . |
|
|
|
PL |
|
|
§ 5 |
V § 5 písm. a) bod 2 zní: „2. vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na cizince vízová povinnost,“. |
3200R 0539 |
článek 1 odst.1 |
Od státních příslušníků třetích zemí uvedených na seznamu v příloze I bude vyžadováno, aby měli při překročení vnějších hranic členských států vízum. |
PL |
|
|
§ 6 odst. 2) |
„(2) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3 až 6 a povinnost podle § 5 písm. b) až d) se nevztahuje na občana Evropské unie 1a). |
Smlouva o založení ES |
článek 18 /ex-čl.8a |
Každý občan Unie má právo na území členských států se svobodně pohybovat a pobývat s výjimkou omezení stanovených touto smlouvou a v předpisech přijatých k jejímu provedení. |
PL |
|
|
|
|
368L0360 + 373L0148 |
článek 3 odst.1 a 2 |
|
|
Obdobně se vztahuje na osoby dle Směrnic Rady 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS |
|
|
|
399D0437 |
|
Jde o rozhodnutí Rady, které řeší některé podrobnosti navazující na sjednání dohody mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. |
|
|
|
§ 9 |
V § 9 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 5a zní: d) je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními úmluvami o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) (dále jen„smluvní stát“), za účelem získání přehledu o cizincích, jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen „informační systém smluvních států“); to neplatí, je-li cizinci uděleno vízum opravňující pouze k pobytu na území, ______________ 5a) Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června 1985. Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.“.
|
400A0922 (02) |
článek 5 odst.1 písm.d) a e) |
jehož trvání nepřekročí 3 měsíce, pokud splňuje tyto podmínky: d) není uveden na seznamu nežádoucích osob e) není považován žádnou smluvní stranou za osobu ohrožující veřejný pořádek, bezpečnost státu nebo mezinárodní vztahy. |
PL |
|
|
§ 9 |
V § 9 odst. 1 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní: „m) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států,“ |
|
|
|
|
|
|
§ 9 |
V § 9 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) je důvodné podezření, že cizinec trpí nemocí, která je uvedena v seznamu vydaném Ministerstvem zdravotnictví (§ 182a) (dále jen „závažná nemoc“), |
364L0221 |
článek 4 odst.1 |
1. Nemoci nebo postižení, které jedině mohou být důvodem odepření vstupu na území nebo vydání prvního povolení k pobytu jsou ty, jež jsou uvedeny v příloze této směrnice |
PL |
|
|
§ 9 |
V § 9 odst. 2 se na konci písmene a) doplňují se slova „ ; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,1a)“. |
368L0360 + 373L0148 |
článek 3 odst.1 |
|
PL |
Obdobně se vztahuje na osoby dle Směrnic Rady 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS |
|
|
399D0437 |
|
Jde o rozhodnutí Rady, které řeší některé podrobnosti navazující na sjednání dohody mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. |
|
|
||
§ 9 |
V § 9 odst. 2 se na konci písmene d) doplňují slova „ , anebo, jde-li o občana Evropské unie1a) “.
|
368L0360 + 373L0148 |
článek 3 odst.1 |
|
PL |
Obdobně se vztahuje na osoby dle Směrnic Rady 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS |
|
|
|
399D0437 |
|
Jde o rozhodnutí Rady, které řeší některé podrobnosti navazující na sjednání dohody mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. |
|
|
|
§ 9 |
V § 9 se doplňuje odstavec 4, který zní: “(4) Jestliže policie odepře občanu Evropské unie1a) vstup na území, vydá správní rozhodnutí o odepření vstupu. Obdobně postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie1a) (§ 15a ), pokud tento občan pobývá na území na základě povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu (dále jen “zvláštní pobytové povolení“). Rozhodnutí podle věty první se nevydá, je–li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo platné rozhodnutí o správním vyhoštění.“. |
364L0221 |
článek 6
článek 8 |
Dotyčná osoba je informována o důvodech, týkajících se veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, na nichž je v jejím případě založeno rozhodnutí, pokud to není v rozporu s bezpečností daného státu.
Dotyčná osoba může proti rozhodnutí o vstupu, o nevydání nebo prodloužení platnosti povolení k pobytu nebo proti rozhodnutí o vyhoštění z území použít opravné prostředky poskytované státním příslušníkům dotyčného státu proti správním aktům.
|
PL |
Dle Směrnice Rady 72/194/EHS se vztahuje i na státní příslušníky členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří na základě nařízení (EHS) č.1251/70 požívají právo zůstat na území členského státu a dle Směrnice Rady 75/35/EHS se vztahuje rovněž na příslušníky členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří na základě Směrnice Rady 75/34/EHS požívají právo zůstat na území členského státu. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
§ 15a odst. 1 |
(1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie1a) se pro účely tohoto zákona rozumí jeho a) manžel , b)dítě mladší 21 let a c) nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie. |
368R1612 |
článek 10 odst.1 až 3 |
Rodiny pracovníků
|
PL |
|
|
|
|
373L0148 |
článek 1 odst.1 a 2 |
2. Členské státy budou podporovat přijetí všech ostatních rodinných příslušníků státního příslušníka uvedeného v odstavci 1 písm.a) nebo b) nebo manžela či manželky tohoto příslušníka, kteří jsou na nich závislí nebo kteří s nimi v zemi posledního pobytu žijí ve společné domácnosti. |
|
|
|
|
|
390L0364 |
článek 1 odst.2 |
|
|
|
|
|
|
390L0365 |
článek 1 odst.2 |
|
|
|
|
§ 15a odst. 2 |
(2) Je-li účelem pobytu občana Evropské unie studium, rozumí se rodinným příslušníkem pouze manžel a nezaopatřené dítě.“. |
393L0096 |
článek 1 |
Pro upřesnění podmínek usnadňujících výkon práva pobytu a s cílem zajistit přístup k odbornému vzdělání bez diskriminace pro státního příslušníka členského státu, který byl přijat k odbornému vzdělávání v jiném členském státě, uznají členské státy právo pobytu každému studentovi, který je státním příslušníkem členského státu a který nepožívá toto právo na základě jiných ustanovení práva Společenství, a rovněž manželce nebo manželovi studenta a nezaopatřeným dětem, ... |
|
|
|
§ 15a odst. 3 |
(3) Za nezaopatřenou osobu se pro účely vydání zvláštního pobytového povolení považuje cizinec, který a) se soustavně připravuje na budoucí povolání, b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. |
|
|
|
|
|
|
§ 17 |
V § 17 se doplňuje písmeno c), které zní: „c) na základě povolení k přechodnému pobytu.“.
|
368L0360
|
článek 4 odst.4 |
4. Rodinnému příslušníku, který není státním příslušníkem některého členského státu, je vydán doklad o pobytu, jenž má stejnou platnost jako doklad vydaný pracovníkovi, na němž je závislý.
|
PL |
Obdobně se vztahuje na osoby dle Směrnice Rady 73/148/EHS (článek 4 odst.3), Směrnice Rady 90/364/EHS (článek 2 odst.1) a Směrnice Rady 93/96/EHS (článek 2 odst.1). |
|
§ 17a |
V § 17a se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) vízum udělené smluvním státem, které jeho držitele opravňuje k pobytu i na území jiného smluvního státu(dále jen „jednotné schengenské vízum“). “ |
400A0922 (02) |
článek 10 odst.1 |
1. Bude zavedeno jednotné vízum, platné pro území všech smluvních stran. Toto vízum, jehož doba platnosti je upravena v článku 11, lze vydat k pobytu v délce do 3 měsíců. |
PL |
|
|
§ 18 |
V § 18 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) je-li občanem Evropské unie1a) “.
|
368L0360 + 373L0148
399D0437 |
článek 3 odst.2
|
Jde o rozhodnutí Rady, které řeší některé podrobnosti navazující na sjednání dohody mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění uplatňování a rozvoji schengenského acquis.
|
PL |
Obdobně se vztahuje na osoby dle Směrnic Rady 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS |
|
§ 18 |
V § 18 písm. d) se doplňuje bod 4, který zní: „4. držitelem dokladu o oprávnění k pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce,“.
|
400A0922 (02) |
článek 21 odst.1 |
1. Cizinci, kteří jsou držiteli povolení k pobytu vydaného některou smluvní stranou, se mohou na základě tohoto povolení a cestovního dokladu, přičemž oba doklady musí být platné, volně pohybovat na území ostatních smluvních stran po dobu až 3 měsíců, ... |
PL |
|
|
§ 19 |
V § 19 odst. 1 se na konci písmene c) doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,1a)“. V § 19 odst. 1 se na konci písmene d) doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie1a) “.
V § 19 odst. 1 písm. e) se za slovo „území“ vkládají slova „ ; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie1a) “. |
Smlouva o založení ES
399D0437
364L0221 |
článek 18 /ex-čl.8a
článek 2
článek 3 odst.3
|
Každý občan Unie má právo na území členských států se svobodně pohybovat a pobývat s výjimkou omezení stanovených touto smlouvou a v předpisech přijatých k jejímu provedení.
Směrnice se týká všech opatření přijatých členskými státy z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, která se vztahují na vstup na jejich území, vydávání nebo prodlužování platnosti povolení k pobytu nebo na vyhoštění z jejich území.
Jde o rozhodnutí Rady, které řeší některé podrobnosti navazující na sjednání dohody mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. |
PL |
Dle Směrnice Rady 72/194/EHS se vztahuje i na státní příslušníky členských států, kteří na základě nařízení (EHS) č.1251/70 požívají právo zůstat na území členského státu a dle Směrnice Rady 75/35/EHS se vztahuje rovněž na příslušníky členských států, kteří na základě Směrnice Rady 75/34/EHS požívají právo zůstat na území členského státu. |
|
§ 20 |
V § 20 se na konci odstavce 5 doplňuje věta“: „Je-li vízum udělováno občanu Evropské unie 1a) nebo rodinnému příslušníku, který není občanem Evropské unie,1a) stanoví policie dobu pobytu minimálně na 15 dnů; byl-li cizinec držitelem zvláštního pobytového povolení, stanoví policie dobu pobytu minimálně na 1 měsíc. Podmínka stanovení minimální doby trvání neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí závažnou nemocí.“.
|
364L0221 |
článek 7 |
Rozhodnutí o nevydání nebo prodloužení platnosti povolení k pobytu nebo o vyhoštění z území se oznámí dotyčné osobě. V oznámení je uvedena lhůta pro opuštění území. S výjimkou naléhavých případů je tato lhůta alespoň 15 dní, pokud dotyčná osoba dosud neobdržela povolení k pobytu a v ostatních případech 1 měsíc.
|
PL |
Dle Směrnice Rady 72/194/EHS se vztahuje i na státní příslušníky členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří na základě nařízení (EHS) č.1251/70 požívají právo zůstat na území členského státu a dle Směrnice Rady 75/35/EHS se vztahuje rovněž na příslušníky členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří na základě Směrnice Rady 75/34/EHS požívají právo zůstat na území členského státu. |
|
§ 24 |
V § 24 odst. 4 větě druhé se za slovo „pasu“ vkládají slova „ , dokladu opravňujícího k pobytu na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru,“.
|
496X0197 |
článek 4 |
Členský stát může udělit výjimku pokud jde o požadování letištních tranzitních víz od státních příslušníků třetích zemí uvedených na společném seznamu připojenému k tomuto dokumentu, a to zejména: ...........
|
PL |
|
|
§ 24 |
V § 24 se za odstavec 4 doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Držitel cestovního dokladu pro uprchlíky nebo cestovního dokladu, v němž není vyznačeno státní občanství cizince, se pro účely udělení letištního víza považuje za občana státu, který cestovní doklad vydal.“.
|
496X0197 |
článek 6 |
Každý členský stát stanoví opatření týkající se letištního tranzitu aplikovatelná na osoby mající status osob bez státní příslušnosti a status uprchlíků. |
PL |
|
|
§ 29a |
Za § 29 se vkládají § 29a a § 29b, které včetně nadpisů znějí: „Jednotné schengenské vízum § 29a Jednotné schengenské vízum vydané Českou republikou (1) Česká republika udělí průjezdní vízum, letištní vízum nebo vízum k pobytu do 90 dnů jako jednotné schengenské vízum, jsou-li splněny tyto podmínky:
(2) Opravňuje-li cestovní doklad ke vstupu pouze do některého ze smluvních států, omezí se územní platnost jednotného schengenského víza na území tohoto smluvního státu. (3) Nejsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny a Česká republika udělí vízum opravňující k pobytu na území, oznámí orgán, který vízum udělil, tuto skutečnost ostatním smluvním státům. |
400A0922 (02) |
článek 10 odst.1
článek 15
článek 16 |
1. Bude zavedeno jednotné vízum, platné pro území všech smluvních stran. Toto vízum, jehož doba platnosti je upravena v článku 11, lze vydat k pobytu v délce do 3 měsíců.
Vízum podle článku 10 lze zásadně vydat jen cizinci, který splňuje podmínky vstupu uvedené v článku 5 odst.1 pod písmeny a), c) d) a e) (t.j. vlastní platný cestovní doklad, pokud je třeba doloží účel a prostředky k pobytu, není nežádoucí osobou a rovněž není žádnou ze smluvních stran považován za osobu ohrožující veřejný pořádek, bezpečnost státu nebo mezinárodní vztahy). Pokládá-li některá ze smluvních stran za nezbytné z některého z důvodů uvedených v článku 5 odst.2 odchýlit se od zásady vytýčené v článku 15 a vydá vízum cizinci, který nesplňuje všechny podmínky vstupu stanovené v článku 5 odst.1, bude platnost tohoto víza omezena na území této smluvní strany, která musí o svém postupu informovat ostatní smluvní strany. |
PL |
|
|
§ 29b |
§ 29b Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu v něm vyznačenou.“.
|
|
|
|
|
|
|
§ 51 |
V § 51 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4)Vízum nelze udělit občanu Evropské unie;1a) to neplatí, jde-li o vízum výjezdní“ . |
368L0360
373L0148
|
čl. 3 odst. 2
č. 3 odst. 3 |
Nesmějí vyžadovat žádná vstupní víza ani rovnocenné doklady, s výjimkou od rodinných příslušníků, kteří nemají státní občanství některého členského státu. Nesmějí vyžadovat žádná vstupní víza ani rovnocenné doklady, s výjimkou od rodinných příslušníků, kteří nemají státní občanství některého členského státu. |
|
Podle směrnice Rady 90/364/EHS se vztahuje i na státní příslušníky členských států, kteří požívají práva pobytu a podle směrnice 93/96/EHS na cizince pobývající na území za účelem studia.
|
|
§ 56 |
V § 56 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku.“.
|
400A0922 (02) |
článek 16 |
Pokládá-li některá ze smluvních stran za nezbytné z některého z důvodů uvedených v článku 5 odst.2 (t.j. z důvodů humanitárních, státního zájmu nebo na základě mezinárodních závazků) odchýlit se od zásady vytýčené v článku 15 a vydá vízum cizinci, který nesplňuje všechny podmínky vstupu stanovené v článku 5 odst.1, bude platnost tohoto víza omezena na území této smluvní strany, která musí o svém postupu informovat ostatní smluvní strany. |
PL |
|
|
§ 78 |
V § 78 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) je zařazen do informačního systému smluvních států,“.
|
400A0922 (02) |
článek 25 odst.1 |
1. Má-li smluvní strana v úmyslu vydat povolení k pobytu cizinci, který je uveden v záznamech osob, kterým nemá být povolen vstup, musí nejdříve konzultovat svůj postup se smluvní stranou, která záznam pořídila, a musí přihlížet k jejím zájmům; povolení k pobytu může být vystaveno jen ze závažných důvodů, zejména humanitárních, nebo z důvodů vyplývajících z mezinárodních závazků. |
PL |
|
|
§ 78 |
V § 78 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k pobytu v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku; jedná-li se o důvod podle odstavce 2 písm. a) policie musí vydání povolení k pobytu projednat se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení pak přihlédnout ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. V případě vydání povolení k pobytu toto oznámí smluvnímu státu podle předchozí věty.“. |
|
|
|
|
|
|
HLAVA IVa |
Za § 87 se vkládá hlava IVa, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 13, 13a, 13b, 13c, zní: „Hlava IVa Pobyt občana Evropské unie a jeho rodinných příslušníků na území na základě zvláštního pobytového povolení |
|
|
|
|
|
|
|
Díl 1 Povolení k přechodnému pobytu |
|
|
|
|
|
|
§ 87a |
(1) Občan Evropské unie 1a)je povinen požádat o povolení k přechodnému pobytu, pokud hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce. (2) K žádosti předloží
pobytu zaměstnání, podnikání 13a) nebo výkon funkce člena statutárního orgánu právnické osoby 13b). (3) Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření. _____________________ 13) Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 165/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 134/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 136/1996 Sb. a zákona č. 133/1997 Sb. 13a) Například obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona č. 160/1992 Sb. a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 a zákona č. 120/2001 Sb. 13b) § 20 odst. 1 občanského zákoníku.
|
368L0360 |
článek 8 odst.1 |
|
PL |
|
|
|
|
373L0148 |
článek 4 odst.1
+
odst.2 1. až 3. pododst. |
Je-li tato doba delší než 3 měsíce, vydá členský stát, na jehož území je služba poskytována, oprávnění k pobytu k doložení práva pobytu. Je-li tato doba kratší nebo rovna 3 měsícům, postačuje pro pobyt průkaz totožnosti nebo cestovní pas, s nímž dotyčná osoba vstoupila na území. Členský stát však může požadovat, aby dotyčná osoba svoji přítomnost na jeho území ohlásila. |
|
Předpis umožňuje získat trvalý pobyt, je však potřebné počítat i s eventualitou, že občan Evropské unie bude k výkonu takové činnosti žádat pouze pobyt přechodný. |
|
|
|
393L0096 |
článek 1
článek 6 3.pododst. |
Pro upřesnění podmínek usnadňujících výkon práva pobytu a s cílem zajistit přístup k odbornému vzdělání bez diskriminace pro státního příslušníka členského státu, který byl přijat k odbornému vzdělávání v jiném členském státě, uznají členské státy právo pobytu každému studentovi, který je státním příslušníkem členského státu a který nepožívá toto právo na základě jiných ustanovení práva Společenství, a rovněž manželce nebo manželovi studenta a nezaopatřeným dětem, pokud student prokáže dotyčnému vnitrostátnímu orgánu prohlášením nebo obdobnými prostředky, které si zvolí a které jsou přinejmenším rovnocenné, že má dostatečné prostředky, aby se nestal během svého pobytu zatížením pro systém sociálního zabezpečení hostitelského členského státu, a za podmínky, že je zapsán do uznaného vzdělávacího zařízení, aby v něm jako hlavní činnost získal odborné vzdělání a že má v hostitelském členském státě uzavřeno nemocenské pojištění vůči všem rizikům.
Přijímají-li členské státy tato opatření, musí v nich být učiněn odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. |
|
|
|
|
|
390L0364 |
článek 1 odst.1 |
Finanční prostředky uvedené v prvním pododstavci se považují za dostatečné, pokud jsou vyšší než úroveň prostředků, pod kterou hostitelský členský stát poskytuje sociální pomoc svým státním příslušníkům, s ohledem na osobní situaci žadatele a popřípadě na situaci osob přijatých do země na základě odstavce 2. Není-li možné použít druhý pododstavec považují se finanční prostředky žadatele za dostatečné, jsou--li vyšší než úroveň minimální dávky sociálního zabezpečení vyplácené hostitelským členským státem. |
|
|
|
|
|
390L0365 |
článek 1 odst.1 |
Prostředky žadatele jsou považovány za dostačující, jsou-li vyšší než úroveň prostředků, pod kterou hostitelský členský stát může poskytovat sociální pomoc svým státním příslušníkům, přičemž se berou v úvahu osobní poměry osob přijatých v souladu s odstavcem 2. V případě, že nemůže být v členském státě druhý pododstavec použit jsou prostředky žadatele považovány za dostačující, jsou-li vyšší než minimální dávky sociálního zabezpečení vyplácené v hostitelském členském státě. |
|
|
|
|
(4) Podle předchozích odstavců se postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan podal žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu, nebo již na toto povolení na území pobývá. Rodinný příslušník je povinen k žádosti navíc předložit doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem a doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou. Doklad potvrzující nezaopatřenost nepředkládá manžel nebo dítě mladší 21 let.
|
364L0221
368R1612
373L0148 |
článek 4 odst.1
článek 10 odst.1 a 2
článek 1 odst. 2
|
1. Nemoci nebo postižení, které jedině mohou být důvodem odepření vstupu na území nebo vydání prvního povolení k pobytu jsou ty, jež jsou uvedeny v příloze této směrnice.
(1) Následující osoby bez ohledu na jejich národnost, budou mít právo být spolu s pracovníkem, který je státním příslušníkem jednoho členského státu a je zaměstnán na území jiného členského státu:
(2) Členské státy umožní přijetí jakéhokoli rodinného příslušníka nespadajícího pod ustanovení odstavce 1, je-li odkázán výživou na shora uvedeného pracovníka nebo žije-li s ním pod jednou střechou v zemi, odkud pracovník přichází. 2. Členské státy budou podporovat přijetí všech ostatních rodinných příslušníků státního příslušníka uvedeného v odstavci 1 písm. a) nebo b) nebo manžela či manželky tohoto příslušníka, kteří jsou na nich závislí nebo kteří s nimi v zemi posledního pobytu žijí ve společné domácnosti. |
|
|
|
§ 87b |
§ 87b(1) Policie vydá občanu Evropské unie1a) povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství. podle § 81. (2) Policie vydá rodinnému příslušníku, který není občanem Evropské unie1a), povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu podle § 81.
|
393L0096
390L0364+ 390L0365 |
článek 2 odst. 1 2.pododst. 1.věta
článek 2 odst. 1 1.pododst. 1. a 2. věta
|
Právo pobytu se doloží vydáním dokladu označovaného jako „povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Společenství“, jehož platnost může být omezena na dobu vzdělávání nebo na 1 rok, pokud je doba vzdělávání delší než 1 rok, v tomto případě je platnost povolení k pobytu každoročně prodlužována. 1. Právo pobytu se doloží vydáním dokladu označovaného jako „povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu EHS“, jehož platnost může být omezena na dobu 5 let s možností prodloužení. Považují-li to však členské státy za potřebné, mohou vyžadovat obnovení platnosti povolení k pobytu na konci prvních dvou let pobytu.
|
PL |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díl 2 Povolení k trvalému pobytu |
|
|
|
PL |
|
|
§ 87c |
§ 87c
|
|
|
|
|
|
|
|
|
373L0148 |
preambule (část)
+
článek 4 odst.1 |
... vzhledem k tomu, že svobody podnikání může být plně dosaženo jen tehdy, je-li osobám, které mají této svobody využívat, přiznáno právo trvalého pobytu; že volný pohyb služeb vyžaduje, aby osoby poskytující a přijímající služby měly zajištěno právo pobytu po dobu poskytování služby; ...
|
PL |
|
|
|
d) v době skončení činnosti podle písmen a), b) nebo c) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod13c, tuto činnost vykonával posledních 12 měsíců před podáním žádosti a nepřetržitě zde pobývá po dobu nejméně 3 let, přičemž doba činnosti podle písmen a),b) nebo c) vykonávané na území jiného členského státu Evropské unie se považuje za dobu činnosti vykonávané na území,
|
370R1251 |
článek 2 odst.1 |
|
PL |
|
|
|
|
375L0034 |
článek 1 odst.1 písm.a) +odst.2 |
Nepřiznávají-li právní předpisy tohoto členského státu některým skupinám samostatně výdělečně činných osob nárok na starobní důchod, považuje se podmínka za splněnou dosáhne-li oprávněná osoba věku 65 let; Pro nabytí práv podle písmena a) se doba činnosti na území jiného členského státu považuje za dobu činnosti na území členského státu bydliště.
|
|
Samostatně zde neřešeno - viz sloučení s občanem ČR (§ 87b písm.h/ tohoto návrhu). |
|
|
e) skončil činnost podle písmen a), b) nebo c) z důvodu neschopnosti vykonávat práci v důsledku nemoci nebo úrazu, a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let, přičemž podmínka nepřetržitého pobytu neplatí v případě, kdy mu v průběhu pobytu na území vznikl nárok na invalidní důchod 13d) v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a doba činnosti podle písmen a), b) nebo c) vykonávané na území jiného členského státu Evropské unie se považuje za dobu činnosti vykonávané na území, |
370R1251 |
článek 2 odst.1 |
|
PL |
|
|
|
|
375L0034 |
článek 2 odst.1 písm.b) |
Pokud trvalá pracovní neschopnost vznikne v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, na jejichž základě vzniká nárok na důchod zcela nebo částečně hrazený orgánem tohoto členského státu, podmínka trvání bydliště se nepožaduje; Pro nabytí práv podle písmena b) se doba činnosti na území jiného členského státu považuje za dobu činnosti na území členského státu bydliště.
|
|
|
|
|
f) vykonává činnost podle písmene a) na území jiného členského státu Evropské unie a alespoň jednou týdně se vrací na území, přičemž na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán po dobu nejméně 3 let,
|
370R1251 |
článek 2 odst.1 |
|
PL |
|
|
|
g) vykonává činnost podle písmen b) nebo c) na území jiného členského státu Evropské unie a alespoň jednou týdně se vrací na území , přičemž na území nepřetržitě pobýval a současně zde vykonával obdobnou činnost po dobu nejméně 3 let,
|
375L0034 |
článek 2 odst.1 písm.c) |
c) tomu, kdo po 3 letech činnosti a nepřetržitého bydliště na území tohoto členského státu vykonává svou činnost na území jiného členského státu, ale bydliště má dále v prvním členském státě, kam se zpravidla vrací každý den nebo alespoň jednou týdně. |
PL |
|
|
|
h) na území pobývá nepřetržitě přechodně po dobu 5 let za jiným účelem, než je uveden v písmenu a), b) nebo c); do této doby se nezapočítává doba pobytu za účelem studia, nebo |
|
|
|
|
Výhodnější režim - zapracováno v návaznosti na obsah Nařízení Komise EHS 1251/70 - článek 2 odst.1. a Směrnice Rady 75/34/EHS - článek 2 odst.1 písm.c). |
|
|
(2) Oprávnění podat žádost o povolení k trvalému pobytu z důvodu podle odstavce 1 písm. d) nebo e) zaniká uplynutím 2 let ode dne skončení činnosti. |
370R1251 |
článek 5 odst.1 |
1. Osobě mající právo zůstat bude dovoleno uplatnit právo v průběhu dvou let od doby, kdy jí na toto právo vznikl nárok v souladu s článkem 2(1)(a) a (b) a článkem 3. Během tohoto období může opustit území členského státu, aniž by to nepříznivě ovlivnilo toto právo. |
|
|
|
|
375L0034 |
článek 5odst.1 a 2 |
|
|
|
||
|
(3) Pobyt mimo území nepřesahující celkem 3 měsíce ročně nebo pobyt mimo území z důvodu výkonu vojenské služby nemá vliv na podmínku nepřetržitého pobytu požadovanou podle odstavce 1 písm. a), d), e), f) , g), nebo h) . |
370R1251 |
článek 4 odst.1 |
Nepřetržité bydlení stanovené v článcích 2 odst.1 a 3 odst.2 může být doloženo způsobem, který je obvyklý v zemi bydlení. Nemají na ně vliv dočasná nepřítomnost nepřesahující celkem 3 měsíce za rok, ani delší doby nepřítomnosti, které jsou důsledkem výkonu vojenské služby.
|
|
Obdobně řeší Směrnice Rady 75/34/ EHS (čl.4 odst.1), Směrnice Rady 68/360/EHS (čl.6 odst.2), Směrnice Rady 73/148/EHS (čl.4 odst.2), Směrnice Rady 90/364/EHS (čl.2 odst.2), Směrnice Rady 90/365/EHS (čl.2 odst.2). |
|
§ 87d |
§ 87d
(2) Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí. |
368L0360 |
článek 4 odst.3 |
|
PL |
Obdobně řeší Směrnice Rady 73/148/EHS (čl.6), Směrnice Rady 90/364/EHS (čl.2 odst.1), Směrnice Rady 90/365/EHS (čl.2 odst.1) a Směrnice Rady 93/96/EHS (čl.2 odst.1). |
|
|
|
364L0221 |
článek 4 odst.1 |
1. Nemoci nebo postižení, které jedině mohou být důvodem odepření vstupu na území nebo vydání prvního povolení k pobytu jsou ty, jež jsou uvedeny v příloze této směrnice |
|
|
|
§ 87e |
§ 87e (1) Policie vydá na žádost rodinného příslušníka občana Evropské unie1a) povolení k trvalému pobytu, jestliže a) obdobnou žádost podal občan Evropské unie1a), b) je pozůstalou osobou po občanu Evropské unie1a), který na území pobýval za účelem zaměstnání, podnikání nebo výkonu funkce člena statutárního orgánu právnické osoby, a 1. ke dni úmrtí tohoto občana pobýval na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let, 2. k úmrtí tohoto občana došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo 3. pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto občanem. (2) Oprávnění podat žádost o povolení k trvalému pobytu z důvodu podle odstavce 1 písm. b) zaniká uplynutím 2 let ode dne úmrtí občana Evropské unie.1a) |
368R1612 |
článek 10 odst.1 a 2 |
a)jeho manželka a jejich potomci, jsou-li mladší 21 let nebo jsou vyživovaní, b) vyživovaní příbuzní ve vzestupné řadě pracovníka a jeho manželky.
|
PL |
|
|
|
|
373L0148 |
článek 1 odst.2 |
2. Členské státy budou podporovat přijetí všech ostatních rodinných příslušníků státního příslušníka uvedeného v odstavci 1 písm.a) nebo b) nebo manžela či manželky tohoto příslušníka, kteří jsou na nich závislí nebo kteří s nimi v zemi posledního pobytu žijí ve společné domácnosti. |
|
|
|
|
|
370R1251 |
článek 3 odst.2 |
|
PL |
Nabytí cizího státního občanství sňatkem s cizincem není dle stávající právní úpravy důvodem pro pozbytí státního občanství ČR (viz § 13 zákona č.40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky); tento institut však znala dřívější právní úprava (viz § 5 zákona č.194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství), a to až do roku 1958. |
|
|
|
375L0034 |
článek 3 odst.2 |
|
|
|
|
|
|
370R1251 |
článek 5 odst.1 |
1. Osobě mající právo zůstat bude dovoleno uplatnit právo v průběhu dvou let od doby, kdy jí na toto právo vznikl nárok v souladu s článkem 2(1)(a) a (b) a článkem 3. Během tohoto období může opustit území členského státu, aniž by to nepříznivě ovlivnilo toto právo. |
|
|
|
|
|
375L0034 |
článek 5odst.1 a 2 |
|
|
|
|
§ 87f |
(1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu rodinný příslušník předloží a)cestovní doklad, b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87e odst. 1 a c)fotografie. (2) Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí. |
368L0360 |
článek 4 odst.3 |
|
PL |
Obdobně řeší Směrnice Rady 73/148/EHS (čl.6), Směrnice Rady 90/364/EHS (čl.2 odst.1), Směrnice Rady 90/365/EHS (čl.2 odst.1) a Směrnice Rady 93/96/EHS (čl.2 odst.1). |
|
|
364L0221 |
článek 4 odst.1 |
1. Nemoci nebo postižení, které jedině mohou být důvodem odepření vstupu na území nebo vydání prvního povolení k pobytu jsou ty, jež jsou uvedeny v příloze této směrnice |
|
|
||
|
390L0364 |
článek 1 odst.1 |
Finanční prostředky uvedené v prvním pododstavci se považují za dostatečné, pokud jsou vyšší než úroveň prostředků, pod kterou hostitelský členský stát poskytuje sociální pomoc svým státním příslušníkům, s ohledem na osobní situaci žadatele a popřípadě na situaci osob přijatých do země na základě odstavce 2. Není-li možné použít druhý pododstavec považují se finanční prostředky žadatele za dostatečné, jsou--li vyšší než úroveň minimální dávky sociálního zabezpečení vyplácené hostitelským členským státem. |
|
|
||
|
390L0365 |
článek 1 odst.1 |
Prostředky žadatele jsou považovány za dostačující, jsou-li vyšší než úroveň prostředků, pod kterou hostitelský členský stát může poskytovat sociální pomoc svým státním příslušníkům, přičemž se berou v úvahu osobní poměry osob přijatých v souladu s odstavcem 2. V případě, že nemůže být v členském státě druhý pododstavec použit jsou prostředky žadatele považovány za dostačující, jsou-li vyšší než minimální dávky sociálního zabezpečení vyplácené v hostitelském členském státě. |
|
|
||
§ 87h odst. 1 |
(1) Policie žádost o zvláštní pobytové povolení zamítne, jestliže a) žadatel nepředloží požadované náležitosti, b) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, c) žadatel trpí závažnou nemocí, d) žadatel je nežádoucí osobou (§ 154), nebo e) žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států. |
364L0221 |
článek 2 odst.1 |
Tato směrnice se týká všech opatření přijatých členskými státy z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, která se vztahují na vstup na jejich území, vydávání nebo prodlužování platnosti povolení k pobytu nebo na vyhoštění z jejich území. |
PL |
|
|
|
|
|
článek 4 odst.1 |
|
|
Dle Směrnice Rady 72/194/EHS se vztahuje i na státní příslušníky členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří na základě nařízení (EHS) č.1251/70 požívají právo zůstat na území členského státu a dle Směrnice Rady 75/35/EHS se vztahuje rovněž na příslušníky členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří na základě Směrnice Rady 75/34/EHS požívají právo zůstat na území členského státu. |
|
|
|
368L0360 |
článek 4 odst.1 |
|
|
|
|
|
|
373L0148 |
článek 4 odst.1 1.pododst. |
|
|
|
|
|
|
390L0364 |
článek 1 odst.1 1.pododst. |
|
|
|
|
§ 87h odst. 3 |
(3) K důvodu podle odstavce 1 písm. e) se nepřihlédne, jde-li o vydání zvláštního pobytového povolení v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku; policie musí vydání zvláštního pobytového povolení projednat se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení pak přihlédnout ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání zvláštního pobytového povolení oznámí policie smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil. |
400A0922 (02) |
článek 25 odst.1 |
1. Má-li smluvní strana v úmyslu vydat povolení k pobytu cizinci, který je uveden v záznamech osob, kterým nemá být povolen vstup, musí nejdříve konzultovat svůj postup se smluvní stranou, která záznam pořídila, a musí přihlížet k jejím zájmům; povolení k pobytu může být vystaveno jen ze závažných důvodů, zejména humanitárních, nebo z důvodů vyplývajících z mezinárodních závazků. |
|
|
|
§ 87j |
(1) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu, pokud a) jeho držitel neplní účel,pro který bylo vydáno; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo výkon funkce statutárního orgánu právnické osoby13b) a překážkou bránící plnění účelu je neschopnost vykonávat práci v důsledku nemoci nebo úrazu, b) povolení bylo vydáno za účelem zaměstnání a cizinec se stal nezaměstnaným z vlastního rozhodnutí učiněného bez vážného důvodu, c) držitel tohoto povolení uplatňuje nárok na přiznání dávek sociální péče 13a) s výjimkou případu, kdy účelem pobytu je zaměstnání, podnikání nebo výkon funkce statutárního orgánu právnické osoby13b), anebo d) držitel tohoto povolení ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není –li zahájeno řízení o vyhoštění za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života tohoto cizince. (3) Při odnětí oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 odejme policie i oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu vydaného rodinnému příslušníku za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka. Policie postupuje vůči rodinnému příslušníku obdobně i v případě, že oprávnění k pobytu zaniklo na základě rozhodnutí o vyhoštění. |
364L0221 |
článek 2 odst.1
článek 3 odst.1 a 2 |
Tato směrnice se týká všech opatření přijatých členskými státy z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, která se vztahují na vstup na jejich území, vydávání nebo prodlužování platnosti povolení k pobytu nebo na vyhoštění z jejich území.
|
PL |
|
|
|
|
368L0360 |
článek 7 odst.1 |
1. Platné povolení k pobytu nelze pracovníkovi odejmout pouze z důvodu, že již není zaměstnán, neboť je buď dočasně neschopen práce v důsledku nemoci nebo úrazu, nebo je nezaviněně nezaměstnaný, což musí být řádně potvrzeno příslušným úřadem práce. |
|
|
|
|
|
373L0148 |
článek 4 odst.1 6.pododst. |
Státní příslušníci uvedení v prvním pododstavci, na které se v důsledku změny činnosti vztahuje předchozí pododstavec, si ponechají povolení k pobytu až do uplynutí jeho platnosti. |
|
|
|
|
|
390L0364 |
článek 3 |
Právo pobytu trvá pokud osoby požívající toto právo splňují podmínky stanovené v článku 1 (t.j. v případech, kdy pobyt byl povolen za podmínky, že mají uzavřené nemocenské pojištění vůči všem rizikům v hostitelském členském státě a dostatečné finanční prostředky, aby se během svého pobytu nestali zátěží pro sociální pomoc hostitelského členského státu) |
|
|
|
|
|
390L0365 |
článek 3 |
Právo pobytu trvá pokud osoby požívající toto právo splňují podmínky stanovené v článku 1 (t.j. v případech, kdy byl pobyt povolen po ukončení zaměstnání nebo samostatně výdělečné činnosti a osoby jsou příjemci invalidního, předčasného starobního důchodu nebo starobního důchodu, nebo dávek z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, aby se během svého pobytu nestali břemenem pro systém sociálního zabezpečení hostitelského členského státu a za předpokladu, že v hostitelském členském státě mají uzavřeno nemocenské pojištění pro všechna rizika). |
|
|
|
|
|
393L0096 |
článek 2 odst.1 1.pododst. |
1. Právo pobytu je omezeno na dobu získávání vzdělání. |
|
|
|
|
|
|
článek 4 |
Právo pobytu bude zachováno, dokud osoby požívající toto právo splňují podmínky stanovené v článku 1. |
|
|
|
§ 87k odst. 1 |
(1) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu, jestliže cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o vyhoštění, za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince. |
364L0221 |
článek 2 odst.1 |
Tato směrnice se týká všech opatření přijatých členskými státy z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, která se vztahují na vstup na jejich území, vydávání nebo prodlužování platnosti povolení k pobytu nebo na vyhoštění z jejich území. |
PL |
|
|
|
|
368L0360 |
článek 7 odst.1 |
|
|
|
|
|
|
373L0148 |
článek 4 odst.1 4.pododst. |
Platné povolení k pobytu nelze státnímu příslušníku uvedenému v článku 1 odst.1 písm.a) (t.j. kteří jsou usazeni nebo se chtějí usadit v jiném členském státě, aby zde mohli vykonávat samostatně výdělečnou činnost, nebo kteří chtějí v tomto státě poskytovat služby) odejmout pouze z důvodu, že již nevykovává činnost, neboť je dočasně neschopen práce v důsledku nemoci nebo úrazu. |
|
|
|
|
|
390L0364 |
článek 3 |
Právo pobytu trvá pokud osoby požívající toto právo splňují podmínky stanovené v článku 1 (t.j. v případech, kdy pobyt byl povolen za podmínky, že mají uzavřené nemocenské pojištění vůči všem rizikům v hostitelském členském státě a dostatečné finanční prostředky, aby se během svého pobytu nestali zátěží pro sociální pomoc hostitelského členského státu) |
|
|
|
§ 87l odst. 1 |
Ve stanovených případech13e) se do průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vyznačí další skutečnosti.
|
368/LO360 |
čl. 4 odst. 2 |
Právo pobytu se osvědčí vydáním dokladu označovaného jako „povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu EHS“. Tento doklad musí obsahovat poznámku, že byl vydán na základě nařízení (EHS) č. 1612/68 a na základě opatření přijatých členskými státy k provedení této směrnice. Znění této poznýmky je uvedeno v příloze k této směrnici. |
|
|
|
§ 87m |
(3) Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství se vydává s dobou platnosti |
368L0360 |
článek 6 odst.1 písm.a) |
|
PL |
Obdobně se vztahuje na osoby dle Směrnic Rady 90/364/EHS a 90/365/EHS |
|
|
|
375L0034 |
článek 6 odst.1 písm.b) |
|
|
Průkaz je platný pro celé území České republiky, není proto nezbytné legislativně upravovat. |
|
|
|
368L0360 |
článek 6 odst.3 |
S výhradou článku 8 odst.1 písm.c) se povolení k přechodnému pobytu vydává také sezónnímu pracovníkovi zaměstnanému na dobu delší než 3 měsíce /t.j. takovému, který uzavřel pracovní smlouvu potvrzenou příslušným orgánem členského státu, na jehož území přicestoval vykonávat svou činnost/. Doba zaměstnání musí být uvedena v dokladech podle článku 4 odst.3 písm.b) /t.j. v prohlášení zaměstnavatele o přijetí do zaměstnání nebo potvrzení o výkonu zaměstnání/. |
PL |
|
|
|
|
373L0148 |
článek 4 odst.2 1. a 2.pododst. |
Je-li tato doba delší než 3 měsíce, vydá členský stát, na jehož území je služba poskytována, oprávnění k pobytu k doložení práva pobytu. |
|
|
|
|
|
393L0096 |
článek 2 odst.1 2.pododst. 1.věta |
Právo pobytu se doloží vydáním dokladu označovaného jako „povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Společenství“, jehož platnost může být omezena na dobu vzdělávání nebo na 1 rok, pokud je doba vzdělávání delší než 1 rok, v tomto případě je platnost povolení k pobytu každoročně prodlužována. |
|
|
|
|
|
393L0096 |
článek 2 odst.1 2.pododst. 1.věta |
Právo pobytu se doloží vydáním dokladu označovaného jako „povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Společenství“, jehož platnost může být omezena na dobu vzdělávání nebo na 1 rok, pokud je doba vzdělávání delší než 1 rok, v tomto případě je platnost povolení k pobytu každoročně prodlužována. |
PL |
|
|
|
|
390L0364 + 390L0365 |
článek 2 odst.1 1.pododst. 1.a 2.věta |
1. Právo pobytu se doloží vydáním dokladu označovaného jako „povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu EHS“, jehož platnost může být omezena na dobu 5 let s možností prodloužení. Považují-li to však členské státy za potřebné, mohou vyžadovat obnovení platnosti povolení k pobytu na konci prvních dvou let pobytu. |
PL |
|
|
|
|
373L0148 |
článek 4 odst.1 5.pododst. |
Státní příslušníci některého členského státu, kteří nejsou uvedeni v prvním pododstavci, ale jsou oprávněni na základě právních předpisů jiného členského státu vykonávat činnost na jeho území, získají oprávnění k pobytu na dobu nejméně odpovídající době na kterou jim bylo uděleno povolení vykonávat dotyčnou činnost. |
PL |
|
|
|
|
368L0360 |
článek 6 odst.1 písm.b) |
|
PL |
|
|
|
|
|
článek 7 odst.2 |
|
|
|
|
|
|
370R1251 |
článek 6 odst.1 písm.c) |
1. Osoby spadající pod ustanovení tohoto nařízení budou mít nárok na povolení trvalého pobytu, které:
|
PL |
|
|
|
|
375L0034 |
článek 6 odst.1 písm.c) |
|
|
|
|
§ 87m odst. 4 |
4) Občanu Evropské unie,1a)který žádá o povolení k přechodnému pobytu jako rodinný příslušník, se průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydá s dobou platnosti shodnou s dobou platnosti tohoto dokladu vydaného občanu Evropské unie 1a). |
368L0360 |
článek 4 odst.4 |
4. Rodinnému příslušníku, který není státním příslušníkem některého členského státu, je vydán doklad o pobytu, jenž má stejnou platnost jako doklad vydaný pracovníkovi, na němž je závislý.
|
PL |
Obdobně řeší Směrnice Rady 73/148/EHS (čl.4 odst.3), Směrnice Rady 90/364/EHS (čl.2 odst.1), Směrnice Rady 90/365/EHS (čl.2 odst.1), Směrnice Rady 93/96/ EHS (čl.2 odst.1). |
|
§87s odst. 3 |
Ve stanovených případech13e) se do průkazu o povolení k pobytu vyznačí další skutečnosti. |
368LO360 |
|
Do průkazu o povolení k pobytu se zapisuje poznámka obdobně, jako v případě podle § 87l |
|
|
|
§ 87t |
Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného cizinci, který žádá o zvláštní pobytové povolení jako rodinný příslušník, se stanoví tak, aby byla shodná s dobou platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydaného občanu Evropské unie 1a). |
368L0360 |
článek 4 odst.4 |
4. Rodinnému příslušníku, který není státním příslušníkem některého členského státu, je vydán doklad o pobytu, jenž má stejnou platnost jako doklad vydaný pracovníkovi, na němž je závislý.
|
PL |
Obdobně řeší Směrnice Rady 73/148/EHS (čl.4 odst.3), Směrnice Rady 90/364/EHS (čl.2 odst.1), Směrnice Rady 90/365/EHS (čl.2 odst.1), Směrnice Rady 93/96/ EHS (čl.2 odst.1). |
|
§ 87v |
§ 87u Žadatel o zvláštní pobytové povolení je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti. |
364L0221 |
článek 5 odst.1 |
1. ... Dotyčné osobě je dovoleno dočasně pobývat na území do přijetí rozhodnutí o vydání nebo nevydání povolení k pobytu. |
PL |
|
|
§ 93 |
V § 93 odst. 1se za slova „dlouhodobé vízum, „ vkládají slova „anebo cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza,“
|
400A0922 (02) |
článek 22 odst.1 a 2 |
1. Cizinci, kteří legálně vstoupí na území některé smluvní strany, budou povinni se přihlásit u příslušných orgánů smluvní strany, na jejíž území vstoupí, za podmínek které smluvní strana vyžaduje. Přihlašování se bude uskutečňovat podle volby smluvní strany buď při vstupu nebo do 3 pracovních dnů ode dne vstupu ve vnitrozemí smluvní strany, do které cizinec vstoupí. 2. Cizinci trvale žijící na území některé smluvní strany, kteří vstoupí na území jiné smluvní strany, podléhají přihlašovací povinnosti podle odstavce 1. |
PL |
|
|
§ 104 |
V § 104 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Letecký dopravce a provozovatel vodní dopravy jsou povinni nést náklady spojené s pobytem cizince do doby než splní povinnost uvedenou v odstavci 1 a 2.“.
|
32001 L0051 |
článek 3 |
Členské státy přijmou nezbytná opatření k tomu, aby uložily dopravcům, kteří nejsou schopni zajistit návrat státního příslušníka třetího státu, jehož vstup byl odmítnut, povinnost okamžitě nalézt způsob dopravy zpět a povinnost převzít na sebe odpovídající náklady nebo pokud doprava zpět nemůže být okamžitá, převzít na sebe náklady na pobyt a návrat dotyčného státního příslušníka třetího státu. |
PL |
|
|
§ 108 |
V § 108 odst.1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) průkaz totožnosti občana Evropské unie,“
|
|
|
Dle Smlouvy u založení ES má každý občan Unie právo na území členských států se svobodně pohybovat a pobývat s výjimkou omezení stanovených touto smlouvou nebo předpisech k jejímu provedení (článek 18/ex-čl.8a). |
PL |
|
|
|
|
368L0360 |
článek 3 odst.1 |
|
|
Obdobně se vztahuje na osoby dle Směrnic Rady 90/364/EHS, 90/365/EHS, 93/96/EHS, 64/221/EHS a Směrnice Rady 73/148/EHS |
|
§ 118 |
V § 118 odst. 1 větě první se doplňují tato slova „ ,a je-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, i dobu pobytu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území smluvních států“.
|
400A0922 (02) |
článek 93 |
Účelem schengenského informačního systému je v souladu s touto úmluvou a při využití informací poskytovaných systémem udržovat na území smluvních stran veřejný pořádek a bezpečnost, včetně bezpečnosti státu a uplatňovat ustanovení této úmluvy týkající se pohybu osob. |
PL |
|
|
§ 119 odst. 2 |
(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie 1a nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá na základě povolení k přechodnému pobytu nebo víza k pobytu nad 90 dnů, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu. |
364L0221 |
článek 2 odst.1 |
Tato směrnice se týká všech opatření přijatých členskými státy z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, která se vztahují na vstup na jejich území, vydávání nebo prodlužování platnosti povolení k pobytu nebo na vyhoštění z jejich území. |
PL |
|
|
|
|
|
článek 3 odst.1 až 3 |
|
|
|
|
|
|
|
článek 4 odst.2 |
|
|
Dle Směrnice Rady 72/194/EHS se vztahuje i na státní příslušníky členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří na základě nařízení (EHS) č.1251/70 požívají právo zůstat na území členského státu a dle Směrnice Rady 75/35/EHS se vztahuje rovněž na příslušníky členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří na základě Směrnice Rady 75/34/EHS požívají právo zůstat na území členského státu. |
|
§ 120 odst. 2 |
V § 120 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1a nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu nebo povolení k pobytu, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.“. |
|
|
|
|
|
|
§ 154 |
V § 154 se na konci odstavce 5 doplňuje věta, která zní: „Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec označený za nežádoucí osobu může ohrozit závažným způsobem veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, policie zařadí údaje o jeho jménu a příjmení, ostatních jménech, datu a místu narození, pohlaví, státním občanstvím a důvod pro označení cizince za nežádoucí osobu do informačního systému smluvních států; to neplatí v případě občana Evropské unie nebo občana smluvního státu.
|
400A0922 (02) |
článek 96 odst.1
článek 94 odst.3 |
1. Na základě národního záznamu vyplývajícího z rozhodnutí přijatých správními orgány nebo příslušnými soudy v souladu s procesním řádem stanoveným vnitrostátními právními předpisy budou zařazovány údaje o cizincích, o nichž byl pořízen záznam za účelem odepření vstupu.
3. O osobách nebudou vedeny jiné údaje než tyto: a) příjmení a jméno, veškerá přijatá jména či přezdívky, pod kterými mohou případně o osobě existovat další záznamy, b) zvláštní objektivně existující stálé fyzické znaky, c) první písmeno druhého křestního jména, d) datum a místo narození, e) pohlaví, f) státní občanství, g) zda je osoba ozbrojená, h) zda jde o osobu se sklonem k násilí, i) důvod záznamu, j) instrukce pro další postup. |
PL |
|
|
§ 155 |
V § 155 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Při vyřazení cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí policie z informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy podle § 154 odst. 5.“.
|
400A0922 (02) |
článek 105
článek 106 odst.1 |
Smluvní strana pořizující záznam je odpovědná za správnost, aktuálnost a zákonnost údajů zařazených do Schengenského informačního systému.
1. Změny, dodatky, opravy nebo rušení zařazených údajů je oprávněna provádět pouze smluvní strana, která záznam pořídila.
|
PL |
|
|
§ 156 odst. 2 |
96. V § 156 odstavec 2 zní: „(2) Dopravci, který dopraví na území cizince bez cestovního dokladu nebo bez potřebného víza, uloží policie pokutu do výše 200 000 Kč za každého cizince; od uložení pokuty upustí, pokud dopravce prokáže, že učinil veškerá opatření, aby dopravě cizince bez potřebných dokladů zabránil.“. |
32001 L0051 |
článek 4 odst.1,2 |
1.Členské státy přijmou nezbytná opatření k tomu, aby zajistily, že sankce aplikované vůči dopravcům na základě článku 26 odst.2 a 3 Schengenské úmluvy jsou odstrašující, účinné a úměrné a že: a) buď maximální výše aplikovaných finančních sankcí takto zavedených nebude nižší než 5000 euro nebo ekvivalent v národní měně dle kurzu publikovaného ve sbírce 10.srpna 2001 za přepravovanou osobu, b) nebo minimální výše těchto sankcí nebude nižší než 3000 euro nebo ekvivalent v národní měně dle kurzu publikovaného ve sbírce 10.srpna 2001 za přepravovanou osobu. c) nebo maximální výše paušálně aplikované sankce při každém porušení nebude nižší než 500 000 euro nebo ekvivalent v národní měně dle kurzu publikovaného ve sbírce 10.srpna 2001, nezávisle na počtu přepravovaných osob. 2. Odstavec 1 se aplikuje bez újmy povinnostem členských států, pokud státní příslušník třetího státu žádá o mezinárodní ochranu. |
PL |
Obsah odstavce 2 není výslovně zapracován, neboť na cizince, který požádá o ochranu formou azylu se tento zákon nevztahuje (upraveno zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu) |
|
§ 158 |
V § 158 odst. 1 se na konci písmene g) doplňují slova „a údaj o jejich zařazení do informačního systému smluvních států“.
j) údaje o cizincích zařazených do informačního systému smluvních států jiným smluvním státem. |
400A0922 (02) |
článek 96 odst.1 |
|
PL |
|
|
§ 168 |
V § 168 se za slova „§ 9“ vkládají slova „(s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4)“. |
364L0221 |
článek 6 |
Dotyčná osoba je informována o důvodech, týkajících se veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, na nichž je v jejím případě založeno rozhodnutí, pokud to není v rozporu s bezpečností daného státu. |
PL |
|
|
|
|
|
článek 8 |
Dotyčná osoba může proti rozhodnutí o vstupu, o nevydání nebo prodloužení platnosti povolení k pobytu nebo proti rozhodnutí o vyhoštění z území použít opravné prostředky poskytované státním příslušníkům dotyčného státu proti správním aktům.
|
|
Dle Směrnice Rady 72/194/EHS se vztahuje i na státní příslušníky členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří na základě nařízení (EHS) č.1251/70 požívají právo zůstat na území členského státu a dle Směrnice Rady 75/35/EHS se vztahuje rovněž na příslušníky členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří na základě Směrnice Rady 75/34/EHS požívají právo zůstat na území členského státu. |
|
§ 171 |
V § 171 se na konci písmene b) doplňují slova „; to neplatí v případě rozhodnutí podle § 9 odst. 4 “.
|
364L0221 |
článek 8 |
Dotyčná osoba může proti rozhodnutí o vstupu, o nevydání nebo prodloužení platnosti povolení k pobytu nebo proti rozhodnutí o vyhoštění z území použít opravné prostředky poskytované státním příslušníkům dotyčného státu proti správním aktům.
|
PL |
Dle Směrnice Rady 72/194/EHS se vztahuje i na státní příslušníky členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří na základě nařízení (EHS) č.1251/70 požívají právo zůstat na území členského státu a dle Směrnice Rady 75/35/EHS se vztahuje rovněž na příslušníky členských států a jejich rodinné příslušníky, kteří na základě Směrnice Rady 75/34/EHS požívají právo zůstat na území členského státu. |
|
§ 173 |
§ 173 zní: „§ 173 Cizinec, jemuž bylo vydáno povolení k pobytu nebo zvláštní pobytové povolení je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z tohoto území bez víza.“. |
373L0148 |
článek 3 odst.2 |
2. Nesmějí vyžadovat žádná vstupní víza, ani rovnocenné doklady, s výjimkou od rodinných příslušníků, kteří nemají státní občanství některého členského státu. ...
|
PL |
Obdobně se vztahuje na osoby dle Směrnic Rady 90/364/EHS, 90/365/EHS, 93/96/EHS a Směrnice Rady 68/360/EHS. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Novela zákona o cestovních dokladech (čl. II)
|
Odpovídající předpis ES/EU |
|||||
Ustanovení (článek, odstavec, písmeno a podobně) |
Obsah |
Celex č.
|
Ustanovení (článek, odstavec, písmeno a podobně) |
Obsah |
Hodnocení slučitelnosti |
Poznámka |
§ 2
§ 3
§ 3
§ 3
§ 3
§ 4
§ 4 |
V § 2 odst. 1 se slova „k opuštění území České republiky (dále jen „území“) nahrazují slovy „k překračování státních hranic České republiky (dále jen „hranice“)
§ 3 odst. 1 včetně poznámek pod čarou 1a, 1b a 1c zní: (1) Překročit vnější hranici1a) přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu. K překročení vnitřní hranice1a) lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz1b) . Občan mladší 15 let smí překročit hranice bez vlastního cestovního dokladu jen s rodičem, v jehož cestovním dokladu je zapsán. _______________________ 1a) Zákon č. /2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně státních hranic) 1b) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.“.
V § 3 odst. 2 se slova „území lze opouštět“ nahrazují slovy „vnější hranici lze překračovat“.
V § 3 odst. 3 se slova „ opouštějící území nebo vstupující na území“ nahrazují slovy „překračující vnější hranici“.
V § 3 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Na vnitřní hranici se kontrola cestovního dokladu provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu1a).
b) mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu,1a), pokud splňuje tyto podmínky:
V § 4 se vkládá nové písmeno c), které zní: „c) vnitřní hranice, anebo“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
|
400A0922 (02)
368L030 373L0148
400A0922(02) |
článek 3
článek 6
článek 3
článek 2
článek 2
článek 1
článek 1
článek 2 |
Vnější hranice smějí být překračovány zásadně jen na hraničních přechodech a v jejich provozní době. Přeshraniční pohyb na vnějších hranicích bude podléhat kontrolám prováděným příslušnými orgány.
Vnější hranice smějí být překračovány zásadně jen na hraničních přechodech a v jejich provozní době. Podrobnosti, výjimky, úpravy pro malý pohraniční styk a předpisy pro zvláštní kategorie námořní dopravy, jako jachting a pobřežní rybolov, stanoví Výkonný výbor. Členské státy přiznají státním příslušníkům členských států právo vycestovat ze svého území za účelem přístupu k zaměstnání a jeho výkonu na území jiného členského státu. Toto právo se uplatní pouhým předložením platného průkazu totožnosti nebo cestovního pasu. Rodinní příslušníci požívají téhož práva jako státní příslušník, na němž jsou závislí.
Vnější hranice: hranice smluvních stran na pevnině i na moři, jakož i jejich letiště a námořní přístavy, které nejsou vnitřními hranicemi.
Vnitřní hranice: společné pozemní hranice smluvních stran, jakož i jejich letiště pro interní letecké linky a jejich námořní přístavy pro pravidelná přepravní spojení výhradně z a do přístavů nacházejících se na území smluvních stran, bez přerušení plavby v přístavech ležících mimo území smluvních stran. 1. Vnitřní hranice mohou být překračovány na libovolných místech a neprovádějí se na nich kontroly osob. |
PL |
|
§ 9 |
V § 9 odst. 1 větě první se za slovo „Policie“ vkládají slova „při kontrole cestovního dokladu“ a slova „opuštění území nahrazují slovy „překročení hranice“. |
|
článek 2
článek 6 |
1.Vnitřní hranice mohou být překračovány na libovolných místech a neprovádějí se na nich kontroly osob. 1. Přeshraniční pohyb na vnějších hranicích bude podléhat kontrolám prováděným příslušnými orgány. Kontroly budou prováděny podle jednotných zásad, v rámci pravomocí každého státu a jeho zákonů, přičemž bude přihlíženo k zájmům všech smluvních stran na celém území smluvních stran. |
PL |
|
§ 34 |
V § 34 odst. 1 se slova „opouštění území“ nahrazují slovy „překračování hranice“.
|
|
|
|
PL |
|
§ 41 |
Za § 41 se vkládá nový § 41a, který zní: „K opuštění území k cestě do států Evropské unie lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz.“. |
368L0360 373L0148 |
článek 2 |
Členské státy přiznají státním příslušníkům členských států právo vycestovat ze svého území za účelem přístupu k zaměstnání a jeho výkonu na území jiného členského státu. Toto právo se uplatní pouhým předložením platného průkazu totožnosti nebo cestovního pasu. Rodinní příslušníci požívají téhož práva jako státní příslušník, na němž jsou závislí.
|
|
Obdobně se vztahuje na osoby dle Směrnic Rady 90/364/EHS, 90/365/EHS, 93/96/EHS, 64/221/EHS a Směrnice Rady 73/148/EHS |
Výčet předpisů Evropských společenství (ES), které se týkají navrženého zákona:
Smlouva o založení Evropského společenství, ze dne 25.března 1957
Prováděcí úmluva ze dne 19.června 1990 k Schengenské dohodě ze dne 14.června 1985 o postupném rušení kontrol na společných hranicích, uzavřené mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky (400A0922(02)),
Nařízení Rady (EEC) č.1612/68 ze dne 15.října 1968 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství (368R1612), ve znění Nařízení Rady (EEC) č.2434/92 ze dne 27.července 1992 (392R2434),
Nařízení Komise (EHS) č.1251/70 ze dne 29.června 1970 o právu pracovníků zůstat na území členského státu poté, co byli v tomto státě zaměstnáni (370R1251),
Nařízení Rady (ES) č.539/2001 ze dne 15.března 2001 uvádějící seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musejí mít vízum při překročení vnějších hranic a zemí, jejichž státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni (3200R0539),
Směrnice Rady č.64/221/EHS ze dne 25.února 1964 o koordinaci zvláštních opatření týkajících se pohybu a pobytu cizích státních příslušníků přijatých z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví (364L0221),
Směrnice Rady č.68/360/EHS ze dne 15.října 1968 o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství (368L0360),
Směrnice Rady č.72/194/EHS ze dne 18.května 1972 rozšiřující oblast působnosti Směrnice ze dne 25.února 1964 o koordinaci zvláštních opatření týkajících se pohybu a pobytu cizích státních příslušníků přijatých z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, na pracovníky využívající práva zůstat na území členského státu poté, co zde byli zaměstnáni (372L0194),
Směrnice Rady č.73/148/EHS ze dne 21.května 1973 o odstranění omezení pohybu a pobytu státních příslušníků členských států uvnitř Společenství v oblasti podnikání a pohybu služeb (373L0148),
Směrnice Rady č.75/34/EHS ze dne 17.prosince 1974 o právu státních příslušníků členského státu zůstat po skončení výkonu samostatně výdělečné činnosti na území jiného členského státu (375L0034),
Směrnice Rady č.75/35/EHS ze dne 17.prosince 1974, kterou se rozšiřuje oblast působnosti Směrnice 64/221/EHS o koordinaci zvláštních opatření týkajících se pohybu a pobytu cizích státních příslušníků přijatých z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví, na státní příslušníky členského státu, kteří požívají právo zůstat po skončení samostatně výdělečné činnosti na území jiného členského státu (375L0035),
Směrnice Rady č.90/364/EHS ze dne 28.června 1990 o právu pobytu (390L0364),
Směrnice Rady č.90/365/EHS ze dne 28.června 1990 o právu pobytu zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné po skončení jejich pracovní činnosti (390L0365),
Směrnice Rady č.93/96/EHS ze dne 29.října 1993 o právu pobytu pro studenty (393L0096),
Směrnice 2001/51/EU Rady ze dne 28.června 2001 týkající se doplnění ustanovení článku 26 Prováděcí úmluvy k Schengenské dohodě ze dne 14.června 1985 (32001L0031),
Usnesení Rady ze dne 30.listopadu 1994 o přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia (396Y0919(04)),
Společný postup ze dne 4.března 1996 přijatý Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii k opatřením o letištním tranzitu (496X0197),
Společný postup ze dne 16.prosince 1996 týkající se jednotného formátu pro povolení k pobytu (497X0011),
Rozhodnutí Rady ze dne 17.května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (399D0437).
Čl. 1.
Platné znění zákona č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky
a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb. a zákona č. /2001 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu s vyznačením navrhovaných změn
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POBYT CIZINCŮ
NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon stanoví podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen "území"), jeho pobytu na něm a vycestování z území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen "policie"), Ministerstva vnitra (dále jen "ministerstvo") a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy.
(2) Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky1) , včetně občana Evropské unie 1a) .
_______________
1a) Smlouva o založení Evropského společenství.
(3) Úprava vstupu, pobytu a vycestování občana Evropské unie1a) se vztahuje i na občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru1b), pokud tato smlouva nestanoví jinak.
______________
1b)
§ 2
Působnost zákona
Tento zákon se nevztahuje na cizince, který
a) požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, a azylanta, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis2) nestanoví jinak,
b) pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území.3)
HLAVA II
VSTUP NA ÚZEMÍ
§ 3
(1) Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly.
(2) Hraničním přechodem se rozumí
a) místo vymezené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána, (dále jen "mezinárodní smlouva") určené pro překračování státních hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou nebo tímto zákonem,
(b) mezinárodní letiště,4) nebo)
b) mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu,3a) pokud splňuje tyto podmínky:
bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu4) a
provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu, 3a)
___________________________
3a) Zákon č. /2001 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně státních hranic).
c) vnitřní hranice 3a) nebo
d) prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní přepravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna hraniční kontrola.
(3) Hraniční kontrolou se rozumí kontrola cizince provedená na hraničním přechodu v souvislosti se zamýšleným nebo již uskutečněným přechodem státních hranic České republiky
§ 4
(1) Cizinec je povinen podrobit se hraniční kontrole bez odkladu po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna na území, nebo překročit státní hranice bez odkladu po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna mimo území. Na vnitřní hranici se hraniční kontrola provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu.3a)
(2) Policie při výkonu hraniční kontroly může
a) potvrdit vstup cizince na území do cestovního dokladu vyznačením razítka, které obsahuje název hraničního přechodu, datum a hodinu vstupu na území,
b) zkrátit předpokládanou dobu pobytu cizince na území, neodpovídá-li tato doba předloženým prostředkům k pobytu na území (§ 13).
(3) Policie vyznačí razítko podle odstavce 2 písm. a) do cestovního dokladu, pokud o to cizinec požádá; to neplatí, pokud cizinci nebude povolen vstup na území nebo pokud to s ohledem na druh cestovního dokladu nelze provést.
(4) Provádí-li policie hraniční kontrolu na základě mezinárodní smlouvy mimo území, má tato kontrola a na jejím základě provedené úkony stejné právní účinky jako hraniční kontrola provedená na území.
§ 5
Cizinec je povinen při hraniční kontrole na požádání policie
a) předložit, pokud není dále stanoveno jinak, tyto doklady:
1. cestovní doklad (§ 108), jehož je držitelem; za takový cestovní doklad policie uzná i cestovní doklad, jehož společným držitelem jsou manželé, kteří vstupují na území za účelem přechodného pobytu na území,
(2. platné vízum České republiky (dále jen "vízum"), vztahuje-li se na cizince vízová povinnost,)
2. vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na cizince vízová povinnost,
3. doklad o zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo ověřené pozvání ne starší než 180 dnů ode dne jeho ověření policií (§ 15 a 180),
4. doklad o zdravotním pojištění, které uhradí náklady léčení v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním na území včetně nákladů spojených s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého (dále jen "doklad o zdravotním pojištění") po dobu pobytu cizince na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5) nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem; doklad o zdravotním pojištění je cizinec povinen předložit i v případě, kdy pojištění podle zvláštního právního předpisu nebude zajištěno ke dni vstupu cizince na území,
5. doklad o zajištění ubytování cizince po dobu pobytu na území, pokud neprokáže zajištění ubytování jiným způsobem,
6. vízum státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,
b) prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo jiného státu trvalého pobytu, pokud je odůvodněná obava, že tyto náklady bude hradit Česká republika,
c) vyplnit a podepsat hraniční průvodku,
d) sdělit údaje v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54).
§ 6
(1) Povinnost podle § 5 se nevztahuje na cizince, který je přes území provážen (§ 152).
(2) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3 až 6 a povinnost podle § 5 písm. b) až d) se nevztahuje na občana Evropské unie 1a).
(3) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3 až 6 a povinnost podle § 5 písm. b) až d) se nevztahuje na cizince, který se při hraniční kontrole prokáže diplomatickým pasem, služebním pasem nebo jiným cestovním dokladem a diplomatickým vízem nebo zvláštním vízem (§ 49).
(4) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, kterému bylo uděleno vízum za účelem převzetí povolení k pobytu (§ 75) nebo vízum k pobytu nad 90 dnů (§ 30).
(5) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 2 až 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince v době platnosti povolení k pobytu (§ 65 a násl.) a na cizince podle § 87.
(6) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, který při hraniční kontrole předloží vízum podle § 26 nebo § 30 udělené za účelem zaměstnání.
(7) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 3, 5 a 6 a § 5 písm. b) se nevztahuje na cizince, který při hraniční kontrole předloží vízum udělené za účelem studia nebo účasti na výzkumu a vývoji.
(8) Povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodu 1 se na cizince nevztahuje, pokud je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu cizince.
§ 7
Vstup na území
za účelem poskytnutí dočasné ochrany
(1) Policie v rámci hraniční kontroly cizince, který žádá Českou republiku o dočasnou ochranu,
a) udělí na žádost cizince vízum k pobytu do 90 dnů opravňující cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů ode dne udělení víza a toto vízum vyznačí do cestovního dokladu,
b) vydá cizinci hraniční průvodku, nemůže-li předložit cestovní doklad, a vyznačí do ní vízum podle písmene a),
c) stanoví cizinci
1. místo pobytu na území,
2. druh přepravy do místa pobytu na území; náklady spojené s přepravou jsou hrazeny ze státních prostředků,
d) odpovídajícím způsobem upozorní cizince na jeho oprávnění požádat o vízum za účelem dočasné ochrany v době platnosti víza podle písmene a).
(2) Prohlásí-li cizinec, že má na území zajištěno ubytování nebo že má prostředky k pobytu na území, upustí policie od stanovení místa pobytu na území nebo druhu dopravy podle odstavce 1, pokud tímto upuštěním nebude ohrožen veřejný pořádek nebo veřejné zdraví.
(3) Pro účely poskytnutí zdravotní péče se cizinec po dobu platnosti víza podle odstavce 1 písm. a) považuje za cizince s uděleným vízem za účelem dočasné ochrany.
§ 8
(1) Na cizince, který vstupuje na území za účelem poskytnutí dočasné ochrany, se nevztahuje povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 2 až 6 a § 5 písm. b).
(2) Cizinec, který nemůže při hraniční kontrole předložit cestovní doklad, je povinen
a) prokázat totožnost jiným úředně vydaným dokladem státu, na jehož území pobývají osoby, pro které byla dočasná ochrana vyhlášena, nebo čestným prohlášením, ve kterém uvede své příjmení, jméno, datum a místo narození a stát, z jehož území přichází,
b) strpět sejmutí daktyloskopických otisků a pořízení obrazového záznamu.
§ 9
Odepření vstupu na území
(1) Policie odepře cizinci vstup na území, jestliže
a) nesplní povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodů 1 až 4 nebo 6 anebo povinnost podle § 5 písm. b), c) nebo d),
b) platnost víza byla orgánem, který ho udělil, zrušena nebo uplynula doba platnosti tohoto víza,
c) je nežádoucí osobou (§ 154),
d) je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními úmluvami o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) (dále jen„smluvní stát“), za účelem získání přehledu o cizincích, jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen „informační systém smluvních států“); to neplatí, je-li cizinci uděleno vízum opravňující pouze k pobytu na území,
______________
5a) Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června 1985.
Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.
e) uplynula doba platnosti cestovního dokladu; to neplatí v případě cizineckého pasu (§ 113), pokud trvají důvody, pro které byl cestovní doklad vydán,
f) územní platnost cestovního dokladu, je-li stanovena, nezahrnuje území,
g) zápisy uvedené v cestovním dokladu nejsou čitelné nebo je porušena jeho celistvost; to neplatí v případě cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti (§ 114) nebo cestovního dokladu vydaného Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy [§108 odst. 1 písm. e)], pokud trvají důvody, pro které byl cestovní doklad vydán,
h) cestovní doklad obsahuje nepravdivé údaje nebo neoprávněně provedené změny,
i) fotografie v cestovním dokladu neodpovídá podobě jeho držitele,
j) cestovní doklad byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,
k) cizinec uvedl nepravdivé údaje o účelu pobytu na území nebo lze důvodně předpokládat, že cizinec hodlá vykonávat na území neoprávněně výdělečnou činnost,
l) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit výkon soudních či správních rozhodnutí,
m)je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států,
(n) by cizinec při svém pobytu na území mohl ohrozit veřejné zdraví,)
n) by vstupem cizince na území byl porušen závazek podle mezinárodní smlouvy, nebo
o) předložené vízum neopravňuje ke vstupu v místě prováděné hraniční kontroly, protože je vázáno podmínkou spočívající
1. v určení hraničního přechodu pro vstup na území, nebo
2. v omezení územní platnosti víza na místo nebo část území (§ 52).
(2) Policie může odepřít cizinci vstup na území, jestliže
a) doba platnosti jeho cestovního dokladu nepřesahuje nejméně o 90 dnů dobu platnosti víza nebo v případě pobytu na území, u kterého se vízum nevyžaduje, předpokládanou dobu přechodného pobytu na území alespoň o 90 dnů; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, 1a)
b) je důvodné podezření, že cizinec trpí nemocí, která je uvedena v seznamu vydaném Ministerstvem zdravotnictví (§ 182a) (dále jen „závažná nemoc“),
c) cizinec nesplní povinnost předložit doklad podle § 5 písm. a) bodu 5, nebo
d) cestovní doklad cizince je zaplněn úředními zápisy nebo vízy tak, že do něj nelze vyznačit další úřední záznam nebo vyznačit udělené vízum; to neplatí v případě cizineckého pasu předkládaného cizincem při hraniční kontrole v souvislosti s jeho vstupem na území nebo cestovního dokladu vydaného Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy, pokud trvají důvody, pro které byl tento cestovní doklad vydán, anebo, jde-li o občana Evropské unie.1a)
(3) Při odepření vstupu podle odstavce 2 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem odepření vstupu a důsledky tohoto odepření. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto odepření do soukromého a rodinného života cizince. O každém odepření vstupu policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění této přiměřenosti.
(4) Jestliže policie odepře občanu Evropské unie1a) vstup na území, vydá správní rozhodnutí o odepření vstupu. Obdobně postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie1a) (§ 15a ), pokud tento občan pobývá na území na základě povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu (dále jen “zvláštní pobytové povolení“). Rozhodnutí podle věty první se nevydá, je–li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo platné rozhodnutí o správním vyhoštění.
§ 10
Cizinci, který žádá o poskytnutí dočasné ochrany, policie odepře vstup na území,
a) jestliže
1. spáchal zločin proti míru, válečný zločin, zločin proti lidskosti ve smyslu definic mezinárodních právních dokumentů, v nichž jsou stanovena opatření pro případy takových zločinů nebo nepolitický zločin, který svou podstatou odpovídá trestnému činu, u něhož horní hranice trestní sazby odnětí svobody převyšuje 10 let, předtím, než vstoupil na území,
2. jej nelze zařadit do okruhu cizinců, pro který byla dočasná ochrana vyhlášena,
b) byly-li zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že při svém pobytu na území by mohl ohrozit bezpečnost státu, zejména s ohledem na skutečnost, že užil síly při prosazování politických cílů nebo svou činností ohrožuje základy demokratického státu, anebo
c) je-li evidován v evidenci nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 3 písm. a).
§ 11
Držiteli diplomatického pasu, který je akreditován pro území, odepře policie vstup na území, zjistí-li důvod podle § 9 odst. 1 písm. b), d), ( f), g), h) nebo i)) g), h), i) nebo j).
§ 12
Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území
(1) Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území se prokazuje
a) dokladem o zajištění dopravy při vycestování cizince z území do jiného státu, nebo
b) předložením peněžních prostředků ke krytí nákladů k vycestování do státu, na jehož území může vstoupit.
(2) Zajištění nákladů spojených s vycestováním lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat
a) výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo
b) jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.
(3) Peněžní prostředky mohou být cizincem předloženy v české měně nebo v cizí volně směnitelné měně.
§ 13
Prostředky k pobytu na území
(1) Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením
a) peněžních prostředků alespoň ve výši
1. 0,5násobku částky životního minima stanovené podle zvláštního právního předpisu6) jako potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (dále jen "částka životního minima na osobní potřeby") na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů,
2. 15násobku částky životního minima na osobní potřeby, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky životního minima,
3. 50násobku částky životního minima na osobní potřeby, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo
b) dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně.
(2) Zajištění prostředků k pobytu na území lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat
a) výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo
b) jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.
(3) Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky životního minima na osobní potřeby na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou životního minima na osobní potřeby a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky životního minima na osobní potřeby. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
(4) Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši.
§ 14
Hraniční průvodka
Hraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad sestávající ze dvou shodných dílů obsahujících údaje o jménu a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizince a spolucestujících cizinců mladších 15 let, o sérii a číslu cestovního dokladu cizince, jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodka dále obsahuje číslo víza, tovární značku vozidla, s nímž vstupuje na území, mezinárodní poznávací značku a státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu, datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo pobytu na území. Hraniční průvodka cizince, který není oprávněn pobývat na území bez víza, obsahuje také fotografii.
§ 15
Pozvání
V pozvání se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí náklady
a) spojené s obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,
b) spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,
c) spojené s poskytnutím zdravotní péče po dobu pobytu na území až do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého,
d) vzniklé policii v souvislosti s pobytem na území a vycestováním cizince z území při správním vyhoštění.
§ 15a
(1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie1a) se pro účely tohoto zákona rozumí jeho
a) manžel,
b) dítě mladší 21 let a
c) nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie.
(2) Je-li účelem pobytu občana Evropské unie1a) studium, rozumí se rodinným příslušníkem pouze manžel a nezaopatřené dítě.
(3) Za nezaopatřenou osobu se pro účely vydání zvláštního pobytového povolení považuje cizinec, který
se soustavně připravuje na budoucí povolání,
se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
HLAVA III
PŘECHODNÝ POBYT NA ÚZEMÍ
Díl 1
Přechodný pobyt na území
§ 16
(1) Cizinec pobývá na území přechodně
a) po překročení státních hranic České republiky a po ukončení hraniční kontroly, nebyl-li mu v rámci hraniční kontroly policií odepřen vstup na území,
b) po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrola prováděna, nebo
c) ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 88).
(2) Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontroly, je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo po překročení těchto hranic.
§ 17
Cizinec může pobývat na území přechodně
a) bez víza, (nebo)
b) na základě uděleného krátkodobého víza, dlouhodobého víza, diplomatického víza nebo zvláštního víza (.), anebo
c) na základě povolení k přechodnému pobytu.
§ 17a
Krátkodobá víza
Krátkodobým vízem je
a) výjezdní vízum,
b) průjezdní vízum,
c) letištní vízum,
d) vízum k pobytu do 90 dnů (.),
e) vízum udělené smluvním státem, které jeho držitele opravňuje k pobytu i na území jiného smluvního státu(dále jen „jednotné schengenské vízum“).
§ 17b
Dlouhodobá víza
Dlouhodobým vízem je
a) vízum k pobytu nad 90 dnů,
b) vízum za účelem dočasné ochrany,
c) vízum za účelem strpění pobytu.
Díl 2
Přechodný pobyt na území bez víza
§ 18
Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza,
a) stanoví-li tak mezinárodní smlouva,
b) stanoví-li tak vláda svým nařízením (§ 181), nebo
c) je-li občanem Evropské unie, 1a)
d) je-li
1. ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody; tento cizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu,
2. umístěn v policejní cele7) nebo v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen "zařízení") (§ 130); tento cizinec současně může po dobu tohoto umístění pobývat na území i bez cestovního dokladu, (nebo)
3. mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec vycestoval z území; cizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace pobývat na území i bez cestovního dokladu, anebo
4. držitelem dokladu o oprávnění k pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce,
e)jde-li o výkonného letce nebo člena obsluhujícího personálu7a) pravidelné letecké linky, za podmínky, že z území vycestuje stejným nebo dalším pravidelným letem tohoto letadla; tento cizinec může pobývat na území i bez cestovního dokladu, pokud se prokáže osvědčením člena posádky, nebo
f) jde-li o výkonného letce nebo člena obsluhujícího personálu7a) letadla, který provádí přepravu mimo pravidelné letecké linky za mzdu nebo nájemné, do doby odletu letadla; tento cizinec může pobývat na území i bez cestovního dokladu, pokud se prokáže osvědčením člena posádky.
§ 19
Ukončení přechodného pobytu na území,
k němuž se vízum nevyžaduje,
a zánik tohoto pobytu
(1) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policie ukončí, jestliže cizinec
a) úmyslně ohrozil veřejný pořádek,
b) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem,
c) pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policie zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. d), e), f), g) nebo h);to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, 1a)
d) na žádost policie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo nepředloží ověřené pozvání (§ 15 a 180) ;to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,1a)
e) na žádost policie neprokáže zajištění nákladů spojených s vycestováním z území ;to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,1a) nebo
f) na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(2) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká, jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády vydaným podle § 181 písm. a).
(3) Policie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního víza. Výjezdní vízum policie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce 2. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění.
Díl 3
Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza
Výjezdní vízum
§ 20
(1) Výjezdní vízum uděluje a vyznačuje policie
a) na žádost cizince, který pobývá na území bez víza podle § 18 písm. a) nebo b), anebo
b) z moci úřední.
(2) Doba platnosti výjezdního víza je 60 dnů.
(3) Výjezdní vízum podle odstavce 1 písm. a) opravňuje cizince k pobytu na území na dobu v něm stanovenou a k vycestování z území. Výjezdní vízum podle odstavce 1 písm. b) opravňuje cizince k pobytu na území pouze po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území.
(4) Doba pobytu na výjezdní vízum se stanoví tak, aby součet doby předchozího pobytu na území a pobytu na území prodlouženého výjezdním vízem uděleným na žádost nepřekročil 90 dnů.
(5) Dobu pobytu na území na výjezdní vízum udělené podle odstavce 1 písm. b) stanoví policie. Je-li vízum udělováno občanu Evropské unie1a) nebo rodinnému příslušníku, který není občanem Evropské unie,1a) stanoví policie dobu pobytu minimálně na 15 dnů; byl-li cizinec držitelem zvláštního pobytového povolení, stanoví policie dobu pobytu minimálně na 1 měsíc. Podmínka stanovení minimální doby trvání neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí závažnou nemocí.
(6) Žádost o udělení výjezdního víza lze podat policii nejpozději třetí pracovní den před uplynutím dosavadní doby pobytu na území.
§ 21
Náležitosti k žádosti o udělení výjezdního víza
K žádosti o udělení výjezdního víza je cizinec povinen předložit
a) cestovní doklad,
b) fotografie,
c) prostředky k pobytu na území (§ 13) nebo ověřené pozvání, pokud nedoloží zabezpečení nákladů spojených s pobytem na území jiným způsobem,
d) doklad o zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (.),
e) doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5) nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem.
Průjezdní vízum
§ 22
(1) Průjezdní vízum uděluje diplomatická mise nebo konzulární úřad České republiky (dále jen "zastupitelský úřad") na žádost cizince, který hodlá projíždět územím.
(2) Doba platnosti průjezdního víza je 180 dnů.
(3) Průjezdní vízum
a) jednosměrné opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 5 dnů,
b) obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu na území po dobu 5 dnů,
c) bez omezení počtu cest opravňuje cizince k opakovanému pobytu na území po dobu 5 dnů.
(4) Žádost o udělení průjezdního víza v souvislosti s leteckou přepravou cizince lze ve výjimečných případech, například nelze-li uskutečnit let pro nepříznivé povětrnostní podmínky, podat na hraničním přechodu. V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.
§ 23
Náležitosti k žádosti o udělení průjezdního víza
(1) K žádosti o udělení průjezdního víza je cizinec povinen předložit, není-li dále stanoveno jinak,
a) cestovní doklad,
b) vízum jiného státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,
c) prostředky k pobytu na území (§ 13) a prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území,
d) fotografie.
(2) Při podání žádosti podle § 22 odst. 4 je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad a letenku.
Letištní vízum
§ 24
(1) Letištní vízum uděluje zastupitelský úřad na žádost cizince, který z důvodu čekání na letecký spoj je nucen pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.
(2) Doba platnosti letištního víza je 90 dnů.
(3) Letištní vízum
a) jednosměrné opravňuje cizince k pobytu v tranzitním prostoru po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence,
b) obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence.
(4) Občan státu, který není uveden v právním předpise vydaném podle § 182 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat bez letištního víza. Občan státu, který je uveden v právním předpise vydaném podle § 182 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat bez letištního víza za podmínky, že je držitelem diplomatického, služebního, úředního nebo zvláštního pasu, dokladu opravňujícího k pobytu na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, anebo výkonným letcem nebo členem obsluhujícího personálu letadla.
(5) Držitel cestovního dokladu pro uprchlíky nebo cestovního dokladu, v němž není vyznačeno státní občanství cizince, se pro účely udělení letištního víza považuje za občana státu, který cestovní doklad vydal.
§ 25
Náležitosti k žádosti o udělení letištního víza
K žádosti o udělení letištního víza je cizinec povinen předložit
a) cestovní doklad,
b) vízum státu, který je cílem jeho cesty; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza,
c) fotografie,
d) letenku na letecký spoj, který zajistí jeho vycestování z území.
č
Vízum k pobytu do 90 dnů
§ 26
(1) Vízum k pobytu do 90 dnů uděluje, pokud není dále stanoveno jinak, zastupitelský úřad na žádost cizince.
(2) Doba platnosti víza podle odstavce 1 je 180 dnů.
(3) Vízum k pobytu do 90 dnů podle požadavku cizince uděluje zastupitelský úřad jako jednorázové nebo vícenásobné.
(4) Vízum k pobytu do 90 dnů opravňuje k pobytu na území po dobu v něm uvedenou. Celková doba pobytu na území nesmí překročit 90 dnů.
(5) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem
a) účasti na řízení u orgánu státu,
b) účasti na pohřbu osoby blízké,
c) likvidace živelní pohromy nebo zvlášť závažné havárie na území, nebo
d) pobytu na území ve veřejném zájmu České republiky
lze podat na hraničním přechodu policii.
(6) Vízum udělené podle odstavce 5 opravňuje k pobytu na území nejdéle na 5 dnů. Toto vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.
(7) Ten, kdo vízum k pobytu do 90 dnů udělil, v něm uvede účel pobytu.
(§ 26a
(1) Vízum k pobytu do 90 dnů může zastupitelský úřad ve zvláště odůvodněných případech, zejména na základě reciprocity, udělit s prodlouženou dobou pobytu na 180 dnů.
(2) Vízum podle odstavce 1 se uděluje jako vícenásobné a jeho doba platnosti je 365 dnů.)
§ 27
Náležitosti k žádosti o udělení víza
k pobytu do 90 dnů
(1) K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen na požádání orgánu udělujícího toto vízum předložit, není-li dále stanoveno jinak,
a) cestovní doklad,
b) fotografie,
c) policií ověřené pozvání nebo prostředky k pobytu na území (§ 13) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území, pokud nedoloží zabezpečení nákladů spojených s pobytem na území jinak,
d) peněžitou částku ve výši nákladů spojených s vycestováním z území do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu prostřednictvím leteckého dopravce (dále jen "jistota"). Jistota se nevyžaduje, je-li úhrada nákladů podle předchozí věty zajištěna jiným způsobem,
e) další doklady osvědčující údaje uvedené v žádosti o vízum.
(2) K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání 8) vydané Úřadem práce České republiky opravňující k výkonu zaměstnání do 90 dnů, náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b) a d) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat, není-li podle zvláštního právního předpisu podmínkou výkonu zaměstnání.
(3) Jistotu skládá cizinec v hotovosti na zastupitelském úřadu nebo bezhotovostně na účet zastupitelského úřadu a lze ji použít na úhradu nákladů spojených s jeho případným vyhoštěním z území podle tohoto zákona (dále jen "správní vyhoštění"). Zastupitelský úřad je povinen jistotu, která nebyla použita k úhradě nákladů podle předchozí věty, na žádost cizince vrátit. Žádost o vrácení jistoty lze podat po skončení platnosti víza a vycestování z území, nejdéle však do 1 roku ode dne, kdy tato platnost skončila. Podmínka vycestování platí v případě, že vízum bylo užito k pobytu na území.
(4) Cizinec je povinen jistotu vyzvednout osobně.
(5) Neuplatní-li cizinec žádost o vrácení jistoty ve lhůtě podle odstavce 3, jistota propadá ve prospěch státu a stává se příjmem státního rozpočtu České republiky.
§ 28
Při podání žádosti podle § 26 odst. 5 je cizinec povinen předložit cestovní doklad, doklad potvrzující účel pobytu na území a odevzdat fotografie.
§ 29
Prodloužení doby pobytu na vízum
k pobytu do 90 dnů
(1) Dobu pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů policie na žádost cizince prodlouží, pokud není dále stanoveno jinak, jestliže podá žádost v době platnosti víza a předloží náležitosti podle odstavce 3. Doba prodlouženého pobytu se stanoví tak, aby součet doby předchozího a prodlouženého pobytu na území nepřekročil 90 dnů.
(2) Dobu pobytu nelze prodloužit, shledá-li policie důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 61).
(3) K žádosti o prodloužení doby pobytu podle odstavce 1 je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 27 odst. 1 nebo 2 s výjimkou fotografií a jistoty a dále doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5) nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem.
Jednotné schengenské vízum
§ 29a
Jednotné schengenské vízum vydané Českou republikou
(1) Česká republika udělí průjezdní vízum, letištní vízum nebo vízum k pobytu do 90 dnů jako jednotné schengenské vízum, jsou-li splněny tyto podmínky:
a) cizinec není zařazen do informačního systému smluvních států,
b) Česká republika je cílem jeho cesty nebo v případě průjezdu územím smluvních států je prvním smluvním státem, do kterého na toto vízum vstoupí a
c) cestovní doklad, do něhož má být vízum vyznačeno, opravňuje ke vstupu do všech smluvních států.
(2) Opravňuje-li cestovní doklad ke vstupu pouze do některého ze smluvních států, omezí se územní platnost jednotného schengenského víza na území tohoto smluvního státu.
(3) Nejsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny a Česká republika udělí vízum opravňující k pobytu na území, oznámí orgán, který vízum udělil, tuto skutečnost ostatním smluvním státům.
§ 29b
Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem
Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu v něm vyznačenou.
Díl 4
Přechodný pobyt na území na dlouhodobá víza
Oddíl 1
Vízum k pobytu nad 90 dnů
§ 30
(1) Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje policie na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 90 dnů, pokud se nejedná o pobyt za účelem strpění pobytu (§ 35) nebo za účelem dočasné ochrany (§ 40). Zastupitelský úřad ve vízu uvede účel pobytu.
(2) Doba platnosti víza podle odstavce 1 je nejdéle 365 dnů. V případě, že toto vízum bylo uděleno za účelem zaměstnání, stanoví se doba platnosti na dobu výkonu zaměstnání uvedenou v povolení k zaměstnání. Doba výkonu zaměstnání uvedená v povolení
k zaměstnání, které je předloženo k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů, musí být delší než 90 dnů.
(3) Lze-li účelu sledovaného pobytem na území dosáhnout v době kratší, než je platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví policie dobu pobytu na území podle doby potřebné k dosažení tohoto účelu.
§ 31
Náležitosti žádosti o udělení víza
k pobytu nad 90 dnů
(1) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující účel pobytu na území,
c) prostředky k pobytu na území (§ 13),
d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,
e) výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem, jakož i států, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, jako doklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; to neplatí v případě cizince mladšího 15 let,
f) fotografie.
(2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání a náležitosti podle odstavce 1 písm. a), d), e) a f). Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat, není-li podle zvláštního právního předpisu podmínkou výkonu zaměstnání.
(3) K žádosti podle odstavce 1 nebo 2 cizinec na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
(4) Povinnost předložit výpis z evidence Rejstříku trestů se považuje za splněnou, pokud cizinec podá žádost o tento výpis na zastupitelském úřadu a souhlasí se zasláním tohoto výpisu policii.
§ 32
Podání žádosti o udělení víza
k pobytu nad 90 dnů na území
(1) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů lze podat na území policii za podmínky, že
a) cizinec tuto žádost podává v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů vydané za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě a žádá o udělení víza za jiným účelem,
b) cizinec tuto žádost podává v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a žádá o udělení víza za účelem společného soužití rodiny v rozsahu manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě,
c) vízum má být uděleno nezletilému nebo zletilému nezaopatřenému cizinci za účelem společného soužití se zákonným zástupcem, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu nebo na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo je státním občanem České republiky, nebo
d) cizinec tuto žádost podává po pěti letech nepřetržitého pobytu na území na vízum za účelem strpění podle § 35 odst. 1 písm. b).
(2) V případech podání žádosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d) neplatí povinnost cizince předložit obdobný doklad státu, jako je výpis z evidence Rejstříku trestů podle § 31 odst. 1 písm.e).
(3) Vízum podle odstavce 1 vyznačuje do cestovního dokladu policie.
§ 33
Prodloužení doby platnosti víza
k pobytu nad 90 dnů
a doby pobytu na území na toto vízum
(1) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů policie opakovaně prodlouží o 365 dnů za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno. Při stanovení doby pobytu na území lze postupovat obdobně, jako je uvedeno v § 30 odst. 3.
(2) Cizinci, kterému bude při pobytu na území vydáno povolení k zaměstnání opakovaně, prodlouží policie dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů na dobu výkonu opakovaně povoleného zaměstnání.
(3) Dobu pobytu na území, která je kratší než doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, policie na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno, nejdéle však do doby skončení platnosti tohoto víza.
(4) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo k žádosti o prodloužení doby pobytu na území na toto vízum je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31, s výjimkou náležitosti podle písmene f) a obdobného dokladu státu, jako je výpis z evidence Rejstříku trestů podle písmene e).
(5) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo doby pobytu na území na toto vízum uděleného za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení finančního úřadu České republiky o stavu jeho daňových nedoplatků za poslední zdaňovací období a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o zaplacení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tato potvrzení je rovněž povinen předložit cizinec, kterému bylo uděleno vízum za účelem výkonu funkce společníka nebo jednatele společnosti (společností). Není-li cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží doklad vydaný finančním úřadem České republiky nebo okresní správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost.
(6) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo dobu pobytu na území na toto vízum nelze prodloužit, pokud policie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 34).
§ 34
Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů
(1) Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec
a) byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,
b) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo
c) o zrušení platnosti víza požádá.
(2) Policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže
a) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,
b) policie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1. písm. (f), g) nebo h)) g), h) nebo i) a
1. cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo
2. ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu policii nepožádá,
c) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení podle písmene b) bodu 1 nebo nepožádá z důvodu podle písmene b) bodu 2, anebo
d) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2,
za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(3) Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza nejpozději 3 dny před vycestováním z území.
(4) Policie po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů z důvodů podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a odstavce 2 udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí.
(5) Policie po zrušení platnosti víza z důvodu podle odstavce 1 písm. c) udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí.
(6) Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.
Oddíl 2
Vízum za účelem strpění pobytu
§ 35
(1) Vízum za účelem strpění pobytu uděluje policie
a) na žádost cizince, brání-li jeho vycestování z území překážka na jeho vůli nezávislá,
b) cizinci, jehož vycestování není možné (§ 179).
(2) Cizinec podle odstavce 1 se pro účely úhrady poskytování zdravotní péče považuje za cizince, kterému bylo uděleno vízum za účelem dočasné ochrany za podmínky, že není schopen si úhradu této péče zajistit sám například zdravotním pojištěním.
(3) Vízum za účelem strpění pobytu vyznačuje do cestovního dokladu policie.
§ 36
(1) Dobu platnosti víza za účelem strpění pobytu policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 365 dnů.
(2) Dobu platnosti víza lze opakovaně prodloužit.
§ 37
Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 35 odst. 1 písm. a), je povinen na požádání policie prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením.
§ 38
Náležitosti k žádosti o udělení víza
za účelem strpění pobytu
(1) K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu je cizinec povinen předložit
a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu,
b) ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 35 odst. 1 písm. a); nemůže-li takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením,
c) fotografie.
(2) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza za účelem strpění pobytu je cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b) a v případě změny podoby na žádost policie i náležitost podle odstavce 1 písm. c).
§ 39
Zrušení platnosti víza za účelem strpění pobytu
(1) Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza uděleného podle
a) § 35 odst. 1 písm. a) nejpozději do 3 dnů po odpadnutí překážky vycestování,
b) § 35 odst. 1 písm. b) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů po odpadnutí překážky vycestování.
(2) Policie zruší platnost víza za účelem strpění pobytu, jestliže pominuly důvody, pro které bylo vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce.
(3) Policie po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza za účelem strpění pobytu z důvodu podle odstavce 2 udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí.
(4) Policie na základě žádosti podle odstavce 1 zruší platnost víza za účelem strpění pobytu, udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí.
(5) Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.
Oddíl 3
Vízum za účelem dočasné ochrany
§ 40
(1) Cizinec je oprávněn v době pobytu na území na vízum podle § 7 odst. 1 písm. a) podat policii žádost o vízum za účelem dočasné ochrany.
(2) Doba pobytu na území na vízum podle předchozího odstavce se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti zabránily důvody na vůli cizince nezávislé. Oprávnění k podání žádosti o vízum za účelem dočasné ochrany zaniká po uplynutí 3 pracovních dnů ode dne zániku důvodů podle předchozí věty.
(3) Vízum za účelem dočasné ochrany vyznačuje do cestovního dokladu policie.
§ 41
Vízum za účelem dočasné ochrany policie uděluje na žádost cizinci, který prchá ze státu, jehož je občanem, nebo ze státu, který mu přiznal azyl, nebo je-li bez státního občanství, ze státu posledního trvalého bydliště
a) před ozbrojeným konfliktem, občanskou válkou nebo stálým násilím, zejména pokud
1. byl válečným zajatcem nebo byl držen v internačním táboře a nemůže být jinak ochráněn před ohrožením života či omezením osobní svobody z důvodů nezávislých na jeho vůli,
2. je zraněn nebo vážně nemocný a nemůže být lékařsky ošetřen či léčen v místě dosavadního pobytu,
3. je nebo byl bezprostředně ohrožen na životě nebo mu hrozilo uvěznění a v místě trvalého bydliště mu nelze jinak zabezpečit ochranu,
4. na něm bylo spácháno sexuální násilí a není možné se o něj jiným vhodným způsobem postarat v bezpečných oblastech ležících co možná nejblíže jeho trvalého bydliště, anebo
5. přichází přímo z oblasti bojů, tyto boje trvají a v těchto oblastech jsou porušována lidská práva,
b) před živelní pohromou,
c) z důvodu soustavného nebo hromadného porušování lidských práv, nebo
d) z důvodu soustavného nebo hromadného pronásledování z národnostních nebo náboženských důvodů,
pokud není dále stanoveno jinak.
§ 42
(1) Vízum za účelem dočasné ochrany policie uděluje na žádost manželu nebo svobodnému dítěti mladšímu 18 let cizince, kterému byla dočasná ochrana již poskytnuta, nebo potomku tohoto cizince staršímu 18 let, pokud není schopen se sám uživit, i když
nesplňují podmínky podle § 41.
(2) Příbuzenský vztah podle odstavce 1 je cizinec povinen doložit oddacím listem nebo rodným listem dítěte; pokud některý z uvedených dokladů nemůže předložit z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením. V případě potomka staršího 18 let je cizinec, kterému byla dočasná ochrana již přiznána, povinen také prokázat závislost tohoto potomka na jeho péči.
§ 43
(1) Doba platnosti víza za účelem dočasné ochrany se stanoví podle nařízení vlády (§ 181).
(2) Dobu platnosti víza za účelem dočasné ochrany lze opakovaně prodloužit na dobu stanovenou nařízením vlády.
§ 44
(1) Vízum za účelem dočasné ochrany policie neudělí, shledá-li důvod pro odepření vstupu na území podle § 10.
(2) Policie platnost uděleného víza za účelem dočasné ochrany zruší, pokud
a) nastane důvod pro neudělení tohoto víza; to neplatí, zanikne-li platnost víza podle § 62 odst. 1,
b) cizinec o zrušení platnosti víza požádá, nebo
c) vláda rozhodne o zrušení poskytování dočasné ochrany.
(3) Policie
a) po neudělení víza za účelem dočasné ochrany udělí cizinci výjezdní vízum,
b) po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza za účelem dočasné ochrany z důvodů podle odstavce 2 písm. a) udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí,
c) po zrušení platnosti víza z důvodů podle odstavce 2 písm. b) nebo c) udělí výjezdní vízum a ve vízu, jehož platnost byla zrušena, tuto skutečnost vyznačí.
(4) Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.
(5) Pro účely poskytnutí zdravotní péče se cizinec do vycestování z území považuje za cizince s uděleným vízem za účelem dočasné ochrany.
§ 45
(1) Nemůže-li si cizinec, jemuž je poskytnuta dočasná ochrana, zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo. Pokud ubytovaný cizinec nemůže nést náklady spojené se vstupem a pobytem na území, nese tyto náklady ministerstvo.
(2) Cizinec, jemuž je poskytnuta dočasná ochrana a který je hlášen k pobytu mimo pobytové středisko, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků.
(3) Cizinci, jemuž je poskytnuta dočasná ochrana, hlášenému k pobytu mimo pobytové středisko se poskytne na jeho žádost finanční příspěvek až do výše životního minima,9) s ohledem na prokázané osobní a majetkové poměry tohoto účastníka, popřípadě
jeho rodiny.
(4) Finanční příspěvek se poskytuje na žádost cizince, jemuž je poskytnuta dočasná ochrana, podanou místně příslušnému okresnímu úřadu.
(5) Žadatel o finanční příspěvek v žádosti uvede své osobní a majetkové poměry, popřípadě osobní nebo majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doloží je všemi dostupnými doklady.
(6) O žádosti o poskytnutí finančního příspěvku rozhoduje ministerstvo. Finanční příspěvek vyplácí místně příslušný okresní úřad.
(7) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud náklady spojené s pobytem cizince, jemuž je poskytnuta dočasná ochrana, hradí právnická nebo fyzická osoba, která cizince na území pozvala.
(8) Finanční příspěvek zahrnuje
a) příspěvek na zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb,
b) příspěvek na dietní stravování,
c) příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost.
§ 46
Cizinec se pro účely zaměstnání a studia považuje po dobu platnosti víza za účelem dočasné ochrany za cizince s povoleným trvalým pobytem.
§ 47
Úřad Vysokého komisaře
Organizace spojených národů pro uprchlíky
Pracovníci Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky jsou oprávněni osobně jednat s cizincem, kterému bylo uděleno vízum za účelem dočasné ochrany. To neplatí, je-li osobní svoboda cizince omezena z důvodů stanovených zákonem.
§ 48
Cizinec je povinen se před udělením víza za účelem dočasné ochrany podrobit na žádost policie lékařskému vyšetření a v případě, že je to odůvodněno jeho zdravotním stavem, i nezbytným karanténním omezením.
Oddíl 4
Pobyt na území na diplomatické vízum
a zvláštní vízum
§ 49
(1) Diplomatickým vízem se rozumí vízum udělené cizinci na základě oficiální žádosti (nóty) a označené jako "Diplomatické vízum". Diplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá diplomatických imunit a výsad.
(2) Zvláštním vízem se rozumí vízum udělené cizinci za účelem služebního pobytu na území na základě oficiální žádosti (nóty) a označené jako "Zvláštní vízum". Zvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince.
(3) Zastupitelský úřad uděluje diplomatické vízum a zvláštní vízum v zahraničí.
(4) Ministerstvo zahraničních věcí uděluje a vyznačuje diplomatické vízum a zvláštní vízum na území.
(5) Diplomatické vízum a zvláštní vízum se uděluje s platností na dobu výkonu diplomatické nebo konzulární funkce anebo na dobu trvání pobytu za služebním účelem, odpovídá-li to zásadě vzájemnosti.
§ 50
Prohlášení neplatnosti diplomatického víza
a zvláštního víza
Diplomatické vízum nebo zvláštní vízum prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.
Díl 5
Společná ustanovení k vízům
§ 51
(1) Vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Na udělení víza není právní nárok.
(3) Vízum je platné po dobu v něm vyznačenou.
(4) Vízum nelze udělit občanu Evropské unie;1a) to neplatí, jde-li o vízum výjezdní.
§ 52
(1) V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být
a) vízum vázáno podmínkou spočívající
1. v určení hraničního přechodu pro vstup nebo vycestování z území, nebo
2. v omezení územní platnosti víza na místo nebo část území,
b) zkrácena doba platnosti víza.
(2) Při stanovení podmínky podle odstavce 1 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem pro její stanovení a důsledky tohoto stanovení. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům této podmínky do soukromého a rodinného života cizince.
§ 53
(1)Žádost o udělení víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost o udělení víza se podává na úředním tiskopisu.
(2) Zastupitelský úřad žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů odmítne, nepředloží-li cizinec požadované náležitosti. O odmítnutí sepíše záznam s uvedením důvodů.
§ 54
Žádost o udělení víza
V žádosti o udělení víza je cizinec povinen uvést své jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, místo trvalého pobytu v cizině, druh a číslo cestovního dokladu, povolání, zaměstnavatele a jeho adresu, dobu pobytu na území a jeho účel, adresu pobytu na území, údaje o prostředcích k pobytu na území (§ 13), zamýšlený dopravní prostředek, v případě průjezdu i cílový stát, údaje o předchozím pobytu na území, upřesňující informace k účelu pobytu na území, údaje o dřívějším nebo stále probíhajícím řízení o přestupku v České republice a probíhajícím trestním řízení, rodinném stavu, údaje k manželu a dětem mladším 15 let, pokud jsou tito zapsáni v cestovním dokladu cizince a cestují s ním společně, v rozsahu příjmení, jméno, ostatní jména, den, měsíc a rok narození, stát narození, státní občanství, dále údaje o osobách pobývajících v České republice, které mohou poskytnout informace v souvislosti s řízením o vízu, v rozsahu jméno, příjmení, datum narození, místo pobytu a státní občanství, v případě právnických osob pak název osoby a její identifikační číslo a sídlo.
§ 55
Náležitosti žádosti o udělení víza
(1) Náležitosti k žádosti o udělení víza nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.
(2) Předložení náležitostí k žádosti o udělení víza se s výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky.
§ 56
Důvody neudělení víza
(1) Vízum, s výjimkou víza za účelem dočasné ochrany nebo víza za účelem strpění podle § 35 odst. 1 písm. b), policie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže
a) se cizinec na požádání policie nebo zastupitelského úřadu nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti o vízum nebo jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených dokladů nepodaří tyto údaje ověřit,
b) cizinec vyplní žádost o udělení víza nečitelně nebo neúplně či nepravdivě,
c) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,
d) má poznatky o tom, že by náklady spojené s pobytem cizince na území nesla Česká republika,
e) nepředloží náležitosti k žádosti o udělení víza,
f) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. (d) až i), k), l) nebo m)) d) až j), l), m) nebo n) anebo § 9 odst. 2 písm. b) , anebo
g) jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizinec po skončení pobytu stanoveného vízem neopustí území nebo že vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení víza.
(2) Vízum, s výjimkou víza za účelem dočasné ochrany nebo víza za účelem strpění podle § 35 odst. 1 písm. b), policie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže
a) neprokáže trestní zachovalost, je-li podmínkou udělení víza,
b) doba platnosti jeho cestovního dokladu nepřekračuje dobu pobytu na území podle požadovaného víza nejméně o 90 dnů, nebo
c) v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,
za podmínky, že důsledky neudělení víza budou přiměřené důvodu pro neudělení víza. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto neudělení do soukromého a rodinného života cizince.
(3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku.
§ 57
(1) Zastupitelský úřad je povinen požádat před udělením víza policii o stanovisko. V případě nesouhlasu policie nelze vízum udělit. Jestliže zastupitelský úřad i přes souhlas policie vízum neudělí, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit policii a uvést důvody tohoto neudělení.
(2) Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policii k této žádosti uplatnit stanovisko. Policie k tomuto stanovisku při udělování víza přihlédne.
(3) Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o vízum.
§ 58
Vyznačování víza
(1) Vízum do cestovního dokladu vyznačuje zastupitelský úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) V odůvodněných případech může být vízum vyznačeno mimo cestovní doklad.
§ 59
Je-li do žádosti o udělení víza žadatele zahrnut i cizinec mladší 15 let zapsaný v jeho cestovním dokladu, vztahuje se vízum i na tohoto cizince.
§ 60
(1) Žádost o prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza podává cizinec policii.
(2) O prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza je cizinec oprávněn požádat u dlouhodobých víz nejdříve 90 dnů a nejpozději 14 dnů a u krátkodobých víz nejdříve 30 dnů a nejpozději 3 dny před uplynutím doby povoleného pobytu na území nebo doby platnosti víza.
(3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku oprávnění podle předchozí věty považuje za platné.
(4) Pokud doba platnosti dlouhodobého víza nebo doba pobytu na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejím prodloužení, ačkoli žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, považuje se vízum za platné a doba pobytu na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(5) Dobu platnosti víza nelze prodloužit, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(6) Důvody pro neprodloužení doby pobytu na území na vízum nebo pro neprodloužení doby platnosti víza jsou obdobné jako důvody pro neudělení víza.
§ 61
Zrušení platnosti krátkodobého víza
(1) Policie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže cizinec
a) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo
b) o zrušení platnosti víza požádá.
(2) Policie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže
a) cizinec úmyslně ohrozil veřejný pořádek,
b) cizinec porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,
c) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,
d) policie při pobytové kontrole zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. (f), g) nebo h)) g), h) nebo i), anebo
e) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3) Platnost víza je zrušena udělením výjezdního víza; cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem. Policie je oprávněna ve vízu, jehož platnost byla zrušena, vyznačit tuto skutečnost.
§ 62
Zánik platnosti víza
(1) Platnost víza zanikne, jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění 10) nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění.
(2) Po vycestování cizince z území zanikne platnost víza podle § 20, § 22 odst. 3 písm. a), § 24 odst. 3 písm. a) a § 35 a jednorázového víza k pobytu do 90 dnů; platnost víza podle § 22 odst. 3 písm. b) a § 24 odst. 3 písm. b) zanikne po druhém vycestování cizince z území. Platnost ostatních víz není vycestováním cizince z území dotčena.
§ 63
Cizinec je povinen dostavit se osobně na požádání policie nebo zastupitelského úřadu k podání vysvětlení před udělením víza a toto vysvětlení podat.
§ 64
Studium
Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) studium na základní, střední, vyšší odborné nebo vysoké škole anebo středním odborném učilišti (nebo doktorský studijní program na vysoké škole nebo na pracovištích výzkumu a vývoje k tomu účelu akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy),
(b) účast na jazykových kurzech akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,)
b) účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou, nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy,
c)konzultace a výměna zkušeností, výměnné studijní pobyty a účast na uměleckých, metodických a jiných specializovaných kursech a vzdělávacích akcích v oboru působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo kraje,
d) odborná praxe určená k získání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňovaná v době jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole, střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole anebo v době nejvýše 5 let po ukončení studia na vysoké škole a 3 let po ukončení studia na střední nebo vyšší odborné škole, učilišti nebo speciální škole uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci. Tato odborná praxe musí být organizačně zajišťována nebo koordinována tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky, střední nebo vyšší odbornou školou, učilištěm nebo speciální školou anebo příslušnou organizací akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
e) odborná praxe a dobrovolná služba mládeže určené k získání praktických, odborných zkušeností cizince a uskutečňované v tuzemské hostitelské organizaci za předpokladu, že se uskutečňují jako součást projektu programu nebo iniciativ Evropské unie a jsou organizačně zajišťovány nebo koordinovány tuzemskou organizací k tomuto účelu akreditovanou Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy,
f) výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv.
HLAVA IV
TRVALÝ POBYT NA ÚZEMÍ
Díl 1
§ 64a
(1)Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě
a) povolení k pobytu, nebo
b) rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy,10a) je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1.
(2) Povolení k pobytu nelze udělit občanu Evropské unie.1a)
(§ 64b
Povolením k pobytu se rozumí rozhodnutí policie, kterým je cizinci přiznáno právo trvalého pobytu po dobu stanovenou v tomto rozhodnutí.)
Díl 2
Trvalý pobyt na území na základě povolení k pobytu
§ 65
(1) O povolení k pobytu je bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území oprávněn požádat cizinec,
a) který o vydání tohoto povolení žádá za účelem společného soužití se státním občanem České republiky, který má na území hlášen trvalý pobyt, za podmínky, že cizinec je
1. manželem státního občana České republiky,
2. rodičem nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného státního občana České republiky, jenž mu byl svěřen do výchovy nebo se kterým sdílí společnou domácnost,
3. osamělým rodičem starším 70 let státního občana České republiky a tento občan je starší 18 let,
4. nezletilým dítětem státního občana České republiky,
5. zletilým dítětem státního občana České republiky a tento občan je osamělý a starší 70 let,
6. osobou, která osvojila dítě, které bylo státním občanem České republiky, nebo osobou, které bylo nezletilé dítě, které je státním občanem České republiky, svěřeno do náhradní rodinné péče,11) popřípadě jemuž byla tato osoba ustanovena poručníkem, pokud se bude péče o toto dítě vykonávat na území, nebo
7. nezletilým dítětem, které bylo ke dni osvojení v cizině státním občanem České republiky,
b) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zřetele, zejména je-li manželem či nezletilým dítětem azylanta či dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o přiznání azylu nebo byl v minulosti státním občanem České republiky, anebo
c) jehož pobyt na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky,
d) který je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců.
(2) Osamělou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba rozvedená, svobodná nebo ovdovělá.
§ 66
O povolení k pobytu je po 8 letech nepřetržitého pobytu na území na dlouhodobé vízum oprávněn požádat cizinec, který žádá o vydání tohoto povolení za účelem společného soužití s cizincem, který je držitelem povolení k pobytu, za podmínky, že cizinec žádající o toto povolení je
a) jeho manželem po dobu nejméně 5 let,
b) zletilým dítětem závislým na péči držitele povolení k pobytu, nebo
c) osamělým rodičem starším 70 let držitele povolení k pobytu.
§ 67
O povolení k pobytu je po 10 letech nepřetržitého pobytu na území na dlouhodobé vízum oprávněn požádat každý cizinec.
§ 68
Do doby podle § 66 a 67 se nezapočítává doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů udělené za účelem studia.
§ 69
Místo podání žádosti o povolení k pobytu
(1) Žádost o povolení k pobytu lze podat na zastupitelském úřadu.
(2) Žádost o povolení k pobytu lze podat též policii v případě, že cizinec, jemuž má být povolení k pobytu vydáno,
a) pobývá na území v rámci přechodného pobytu a
1. je manželem nebo nezletilým anebo zletilým nezaopatřeným dítětem státního občana České republiky,
2. je rodičem nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného státního občana České republiky,
3. je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, a důvodem žádosti je společné soužití těchto cizinců,
4. je manželem nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise,11a) nebo
5. žádá o povolení k pobytu podle § 65 odst. 1 písm. c); podmínkou je doklad vydaný státním orgánem České republiky potvrzující, že pobyt cizince na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky,
b) pobývá na území na základě uděleného dlouhodobého víza a
1. žádá o toto povolení z důvodu podle § 65 odst. 1 písm. b), anebo
2. splnil podmínku doby pobytu podle § 66 nebo 67, nebo
c) byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu (87) a dosáhl věku 18 let.
(3) Žádost se podává na úředním tiskopisu.
§ 70
Povinnosti cizince při podání žádosti
o povolení k pobytu
(1) Cizinec je povinen, není-li dále stanoveno jinak, k žádosti o povolení k pobytu připojit tyto náležitosti:
a) fotografie,
b) cestovní doklad,
c) listinný doklad potvrzující účel pobytu na území, například oddací list, rodný list nebo jinou listinu dokládající příbuzenský vztah, doklad o tom, že cizinec byl v minulosti státním občanem České republiky,
d) doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71),
e) výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i států, v nichž cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, jako doklad k posouzení trestní zachovalosti nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let, v případě cizince, jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu podle 35 odst. 1 písm. b), který je starší 15 let, lze požadovat toliko výpis z evidence Rejstříku trestů,
f) doklad o zajištění ubytování na území.
(2) Cizinec, který je manželem či nezletilým dítětem azylanta2) či dítětem, které je závislé na péči azylanta, je povinen k žádosti o povolení k pobytu předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) až c).
(3) K žádosti podle odstavce 1 nebo 2 cizinec na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
(4) V žádosti o povolení k pobytu je cizinec povinen uvést příjmení, jméno, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, národnost, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu bydliště na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního pasu. V této žádosti je cizinec dále povinen uvést jméno a příjmení, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manželky, jméno, příjmení, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů, jméno, příjmení, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí, jméno, příjmení, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.
§ 71
Doklad o zajištění prostředků
k trvalému pobytu na území
U žádosti o povolení k pobytu se za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území považuje
a) doklad prokazující možnost vynaložit měsíčně finanční částku ve výši nejméně 2násobku částky životního minima na osobní potřeby k úhradě pobytových nákladů, nebo
b) doklad o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů.
§ 72
Náležitosti žádosti o povolení k pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.
(§ 73
(1) Cizinci mladšímu 15 let vydá policie povolení k pobytu formou písemně vyhotoveného správního rozhodnutí, kterým se tomuto cizinci povoluje trvalý pobyt na území s dobou platnosti do 15 let věku cizince.
(2) Cizinci staršímu 15 let vydá policie povolení k pobytu formou průkazu o povolení k pobytu. )
§ 73
(1) Policie vydá povolení k pobytu formou správního rozhodnutí.
(2) Policie bez zbytečného odkladu sdělí Centrálnímu registru11c) pojištěnců den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.
_______________
11c) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
(§ 74
(1) Průkaz o povolení k pobytu vydá policie s dobou platnosti na 15 let. Dobu platnosti průkazu lze dvakrát prodloužit, vždy na dobu 15 let.
(2) Pro účely stanovení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu se výměna podle § 83 považuje za prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu.)
§ 75
Vízum za účelem převzetí povolení k pobytu
(1) Zastupitelský úřad uděluje vízum za účelem převzetí povolení k pobytu cizinci, který pobývá v zahraničí.
(2) Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti na 180 dnů a opravňuje k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů. V případě, že převzetí povolení k pobytu brání důvody na vůli cizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů podle předchozí věty tyto důvody neprodleně oznámit policii.
§ 76
Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů po vstupu na území dostavit se osobně k převzetí povolení k pobytu.
§ 77
Rozhodnutí, kterým se cizinci povoluje trvalý pobyt na území, je vykonatelné dnem jeho převzetí.
Důvody pro nevydání povolení k pobytu,
pro zánik platnosti povolení k pobytu
a pro zrušení platnosti povolení k pobytu
§ 78
(1) Policie žádost o vydání povolení k pobytu zamítne, jestliže
a) cizinec nepředloží náležitosti podle § 70 odst. 1 písm. a), b, c), e) nebo f),
(b) byl cizinci pravomocně uložen trest vyhoštění,10) pokud tento nebyl milostí prezidenta republiky prominut nebo se na něj nevztahuje amnestie udělená prezidentem republiky anebo neuplynula doba, na kterou byl tento trest uložen,
c) neuplynula doba stanovená rozhodnutím o správním vyhoštění, pokud platnost tohoto rozhodnutí nebyla zrušena,)
b) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,
c) trpí závažnou nemocí,
d) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 80 odst. 1 písm. a) nebo c) anebo § 80 odst. 2 (písm. b) nebo g)) písm. a) nebo f), anebo
e) v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti podle § 65 nebo § 66.
(2) Policie žádost o vydání povolení k pobytu zamítne, jestliže cizinec
a) je zařazen do informačního systému smluvních států,
b) nepředloží doklad o zajištění prostředků k pobytu (§ 71), nebo
c)nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174),
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k pobytu v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku; jedná-li se o důvod podle odstavce 2 písm. a) policie musí vydání povolení k pobytu projednat se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení pak přihlédnout ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. V případě vydání povolení k pobytu toto oznámí smluvnímu státu podle předchozí věty.
§ 79
Platnost povolení k pobytu zaniká, jestliže
a) cizinec nabude státního občanství České republiky,
b) nabyl právní moci rozsudek ukládající cizinci trest vyhoštění 10) nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění, nebo
c) cizinec zemře.
§ 80
(1) Policie platnost povolení k pobytu zruší, jestliže
a) zjistí, že cizinec uzavřel manželství pouze s cílem získat povolení k pobytu; to neplatí, pokud se z manželství narodilo dítě nebo bylo nezrušitelně osvojeno,
b) o to cizinec požádá, nebo
c) je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(2) Policie platnost povolení k pobytu zruší, jestliže
(a) cizinec nepožádá policii o prodloužení doby platnosti ve lhůtě podle § 84; to neplatí v případě, že podání žádosti o prodloužení zabránily důvody nezávislé na vůli cizince,)
a) cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek, ohrozí veřejné zdraví anebo ochranu práv a svobod druhých,
b) zanikne do 5 let po vydání povolení k pobytu jeho účel podle § 65 odst. 1 písm. b) nebo c),
c) cizinec nemá na území zajištěno ubytování,
d) byla zrušena platnost (průkazu o) povolení k pobytu zákonného zástupce, který o cizince, držitele tohoto povolení, pečoval,
e) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3, nebo
f) byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,
g) bylo uděleno podle § 65 odst. 1 písm. a) bodu 1 a manželství nevzniklo, 11b) zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné do 5 let po vydání povolení k pobytu a z manželství se nenarodilo dítě anebo nebylo nezrušitelně osvojeno, nebo
h) cizinec neprokázal zajištění prostředků k pobytu podle § 71,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3) Policie v rozhodnutí, kterým zruší platnost povolení k pobytu, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní vízum; cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.
Průkaz o povolení k pobytu pro cizince
(§ 81
(1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou, která obsahuje jméno, příjmení a ostatní jména cizince, datum a místo jeho narození, státní občanství, číslo pasu, adresu místa hlášeného trvalého pobytu na území a rodné číslo.
(2) Pokud byl cizinci vydán matriční doklad České republiky, uvede se nebo v případě již vydaného průkazu o povolení k pobytu změní se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto matričním dokladu. V ostatních případech se jméno a příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.
(3) O zapsání rodného čísla je cizinec povinen požádat orgán příslušný k jeho určení12) ve lhůtě 180 dnů ode dne vydání průkazu o povolení k pobytu.
§ 82
Výměna rozhodnutí o povolení k pobytu
za průkaz o povolení k pobytu
(1) Cizinec je povinen, pokud není dále stanoveno jinak, nejpozději 30 dnů před dosažením věku 15 let podat žádost podle odstavce 2 a do 30 dnů po dosažení věku 15 let se osobně dostavit na policii k výměně rozhodnutí o povolení k pobytu za průkaz o povolení k pobytu.
(2) K žádosti o vydání průkazu o povolení k pobytu podle předchozího odstavce je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 70 odst. 1 písm. a) a b).)
(§ 83
Výměna rozhodnutí o povolení k pobytu
za průkaz o povolení k pobytu
(1) Cizinci podle § 87 při dosažení věku 15 let vymění policie potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu za průkaz o povolení k pobytu.
(2) Cizinec podle předchozího odstavce je povinen na vyzvání policie dostavit se na policii, odevzdat jí fotografie a předložit k nahlédnutí rodný list nebo jiný doklad osvědčující totožnost cizince. )
Průkaz o povolení k pobytu
§ 81
(1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou vydanou policií, kterou její držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, číslo pasu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a druh pobytu na území. Průkaz o povolení k pobytu je vydán jako samostatný doklad; namísto vydání tohoto dokladu lze do cestovního dokladu vlepit štítek o povolení k pobytu.
(2) Průkaz o povolení k pobytu je povinen mít cizinec starší 15 let, jemuž bylo vydáno povolení k pobytu nebo potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Policie vydá průkaz o povolení k pobytu neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k pobytu, není – li dále stanoveno jinak.
§ 82
Údaje obsažené v průkazu o povolení k pobytu a doba jeho platnosti
(1) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje podle § 81 odst. 1.
(2) Pokud byl cizinci vydán matriční doklad České republiky, uvede se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto matričním dokladu. V ostatních případech se jméno, příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.
(3) Průkaz o povolení k pobytu se vydává s dobou platnosti 10 let; dobu jeho platnosti lze opakovaně prodloužit vždy o 10 let.
§ 83
(1) Zákonný zástupce cizince mladšího 15 let je povinen, není-li dále stanoveno jinak, nejdříve 90 dnů a nejpozději 30 dnů před dovršením 15 let věku tohoto cizince požádat o vydání průkazu o povolení k pobytu. K žádosti předloží jeho cestovní doklad a fotografie.
(2) Policie průkaz o povolení k pobytu vyhotoví do 30 dnů ode dne předložení náležitostí podle odstavce 1.
(3) Policie vyhotovený průkaz o povolení k pobytu vydá nejdříve v den, kdy cizinec dovrší 15 let věku.
(§ 84
Prodloužení doby platnosti průkazu
o povolení k pobytu
(1) Cizinec je oprávněn požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím doby platnosti tohoto průkazu. V odůvodněných případech může žádost podle předchozí věty podat i dříve; oprávnění podle věty první zaniká čtrnáctý den před dnem skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu.
(2) V případě, že podání žádosti podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.
((3) Pokud doba platnosti průkazu o povolení k pobytu uplyne před vydáním rozhodnutí o jejím prodloužení, považuje se tento průkaz za platný do doby nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.)
(4) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu policie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k pobytu podle § 80.)
§ 84
Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu
(1) Cizinec je povinen požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím této doby; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve.
(2) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.
(3) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu policie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k pobytu podle § 80.
§ 85
Náležitosti k žádosti o prodloužení doby platnosti
průkazu o povolení k pobytu
K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen předložit cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie, odpovídající jeho skutečné podobě.
(§ 86
(1) Žádá-li cizinec policii o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad, zničený nebo poškozený průkaz anebo potvrzení policie o odcizení tohoto průkazu.
(2) Žádá-li cizinec policii o vydání průkazu o povolení k pobytu v případech, kdy dobu platnosti již nelze prodloužit, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a průkaz o povolení k pobytu.)
§ 86
Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad, poškozený průkaz anebo potvrzení policie o ohlášení odcizení tohoto průkazu. Obdobně se postupuje i v případě, že žádá o prodloužení platnosti doby průkazu a tuto změnu již nelze v tomto průkazu vyznačit.
Díl 3
Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy
rozhodnutím příslušného orgánu
§ 87
(1) Cizinec svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu 10a) je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno.
(2) Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy.
(3) Policie vydá cizinci podle odstavce 1 potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území.
(4) Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let pobývat na území bez cestovního dokladu.
(5) Cizinec je povinen neprodleně po dosažení věku 15 let dostavit se na policii, předložit k nahlédnutí rodný list, rozhodnutí orgánu podle odstavce 1 a potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a odevzdat fotografie. Po předložení všech náležitostí mu policie vydá průkaz o povolení k pobytu.
(6) Oprávnění k trvalému pobytu podle odstavce 1 zaniká, jestliže
a) cizinec
1. je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,
2. mladší 18 let oznámí policii, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení připojí souhlas s ověřeným podpisem zákonného zástupce,
3. nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu,1) nebo
4. dosáhne věku 18 let; omezení oprávnění délkou věku neplatí, je-li cizinec zbaven rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům nebo podá-li do 30 dnů po dosažení věku 18 let žádost podle § 65 odst. 1 písm. b), až do rozhodnutí o této žádosti,
b) skončí péče podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let cizince, nebo
c) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.
Hlava IVa
Pobyt občana Evropské unie a jeho rodinných příslušníků na území na základě zvláštního pobytového povolení
Díl 1
Povolení k přechodnému pobytu
§ 87a
(1) Občan Evropské unie1a) je povinen požádat o povolení k přechodnému pobytu, pokud hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce.
(2) K žádosti předloží
cestovní doklad,
doklad potvrzující účel pobytu,
fotografie a
doklad o zdravotním pojištění a čestné prohlášení, že po dobu pobytu nebude žádat o přiznání dávek sociální péče podle zvláštního právního předpisu; 13) to neplatí, je–li účelem pobytu zaměstnání, podnikání 13a) nebo výkon funkce člena statutárního orgánu právnické osoby. 13b)
(3) Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
(4) Podle předchozích odstavců se postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie1a), pokud tento občan podal žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu nebo již na toto povolení na území pobývá. Rodinný příslušník je povinen k žádosti navíc předložit doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem a doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou. Doklad potvrzující nezaopatřenost nepředkládá manžel nebo dítě mladší 21 let.
__________________
13) Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 165/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 134/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 136/1996 Sb. a zákona č. 133/1997 Sb.
13a) Například obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona č. 160/1992 Sb. a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.
13b) § 20 odst. 1 občanského zákoníku.
§ 87b
(1) Policie vydá občanu Evropské unie1a) povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství (§ 87l).
(2) Policie vydá rodinnému příslušníku, který není občanem Evropské unie,1a) povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu podle § 81.
Díl 2
Povolení k trvalému pobytu
§ 87c
(1) Policie vydá občanu Evropské unie1a) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, jestliže
a) je na území zaměstnán a pobývá zde nepřetržitě po dobu nejméně 3 let,
b) na území podniká,13a)
c) vykonává funkci člena statutárního orgánu právnické osoby,13b)
d) v době skončení činnosti podle písmen a), b) nebo c) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod,13c) tuto činnost vykonával posledních 12 měsíců před podáním žádosti a nepřetržitě zde pobývá po dobu nejméně 3 let, přičemž doba činnosti podle písmen a), b) nebo c) vykonávané na území jiného členského státu Evropské unie se považuje za dobu činnosti vykonávané na území,
e) skončil činnost podle písmen a), b) nebo c) z důvodu neschopnosti vykonávat práci v důsledku nemoci nebo úrazu a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let přičemž podmínka nepřetržitého pobytu neplatí v případě, kdy mu v průběhu pobytu na území vznikl nárok na invalidní důchod 13d) v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a doba činnosti podle písmen a), b) nebo c) vykonávané na území jiného členského státu Evropské unie se považuje za dobu činnosti vykonávané na území,
f) vykonává činnost podle písmene a) na území jiného členského státu Evropské unie a alespoň jednou týdně se vrací na území, přičemž na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán po dobu nejméně 3 let,
g) vykonává činnost podle písmen b) nebo c) na území jiného členského státu Evropské uniea alespoň jednou týdně se vrací na území, přičemž na území nepřetržitě pobýval a současně zde vykonával obdobnou činnost po dobu nejméně 3 let,
h) na území pobývá nepřetržitě přechodně po dobu 5 let za jiným účelem, než je uveden v písmenu a), b) nebo c); do této doby se nezapočítává doba pobytu za účelem studia, nebo
i) splňuje podmínky podle § 65.
(2) Oprávnění podat žádost o povolení k trvalému pobytu z důvodu podle odstavce 1 písm. d) nebo e) zaniká uplynutím 2 let ode dne skončení činnosti.
(3) Pobyt mimo území nepřesahující celkem 3 měsíce ročně nebo pobyt mimo území z důvodu výkonu vojenské služby nemá vliv na podmínku nepřetržitého pobytu požadovanou podle odstavce 1 písm. a), d), e), f) , g), nebo h).
_____________________
13c/ § 32 zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
13d) § 38 písm. b) a § 43 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
§ 87d
(1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie1a) předloží
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87c odst. 1 a
c) fotografie.
(2) Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
§ 87e
(1) Policie vydá na žádost rodinného příslušníka občana Evropské unie1a) povolení k trvalému pobytu, jestliže
a) obdobnou žádost podal občan Evropské unie,1a)
b) je pozůstalou osobou po občanu Evropské unie,1a) který na území pobýval za účelem zaměstnání, podnikání nebo výkonu funkce člena statutárního orgánu právnické osoby, a
1. ke dni úmrtí tohoto občana pobýval na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let,
2. k úmrtí tohoto občana došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo
3. pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto občanem.
(2) Oprávnění podat žádost o povolení k trvalému pobytu z důvodu podle odstavce 1 písm. b) zaniká uplynutím 2 let ode dne úmrtí občana Evropské unie.1a)
§ 87f
(1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu rodinný příslušník předloží
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87e odst. 1 a
c) fotografie.
(2) Na požádání zastupitelského úřadu nebo policie předloží lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
§ 87g
(1) Policie vydá povolení k trvalému pobytu formou správního rozhodnutí.
(2) Policie bez zbytečného odkladu sdělí Centrálnímu registru pojištěnců11c) den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.
Díl 3
Důvody pro zamítnutí zvláštního pobytového povolení, jeho zánik a odnětí oprávnění k pobytu
§ 87h
(1) Policie žádost o zvláštní pobytové povolení zamítne, jestliže
a) žadatel nepředloží požadované náležitosti,
b) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,
c) žadatel trpí závažnou nemocí,
d) žadatel je nežádoucí osobou (§ 154), nebo
e) žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států.
(2) K důvodu podle odstavce 1 písm. c) se nepřihlédne, pokud by rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebylo přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(3) K důvodu podle odstavce 1 písm. e) se nepřihlédne, jde-li o vydání zvláštního pobytového povolení v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku; policie musí vydání zvláštního pobytového povolení projednat se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení pak přihlédnout ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání zvláštního pobytového povolení oznámí policie smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.
§ 87i
Platnost zvláštního pobytového povolení zaniká z důvodů uvedených v § 79.
§ 87j
(1) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu, pokud
a) jeho držitel neplní účel, pro který bylo vydáno; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo výkon funkce statutárního orgánu právnické osoby13b) a překážkou bránící plnění účelu je neschopnost vykonávat práci v důsledku nemoci nebo úrazu,
b) povolení bylo vydáno za účelem zaměstnání a cizinec se stal nezaměstnaným z vlastního rozhodnutí učiněného bez vážného důvodu,
c) držitel tohoto povolení uplatňuje nárok na přiznání dávek sociální péče 13) s výjimkou případu, kdy účelem pobytu je zaměstnání, podnikání nebo výkon funkce statutárního orgánu právnické osoby,13b) anebo
d) držitel tohoto povolení ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není–li zahájeno řízení o vyhoštění,
za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života tohoto cizince.
(2) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.
(3) Při odnětí oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 odejme policie i oprávnění k pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu vydaného rodinnému příslušníku za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka. Policie postupuje vůči rodinnému příslušníku obdobně i v případě, že oprávnění k pobytu zaniklo na základě rozhodnutí o vyhoštění.
§ 87k
(1) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu, jestliže cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o vyhoštění, za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
(2) Policie odejme oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.
(3) Při odnětí oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 odejme policie i oprávnění k pobytu na základě povolení k trvalému pobytu vydaného rodinnému příslušníku za podmínky, že rozhodnutí o odnětí bude přiměřené z hlediska zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka. Policie postupuje vůči rodinnému příslušníku obdobně i v případě, že oprávnění k pobytu zaniklo na základě rozhodnutí o vyhoštění.
Díl 4
Průkazy
Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství
§ 87l
(1) Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství je veřejnou listinou, kterou její držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, číslo pasu, adresu místa hlášeného trvalého nebo přechodného pobytu na území, rodné číslo a druh pobytu na území. Ve stanovených případech13e) se do průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vyznačí další skutečnosti.
(2) Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství je povinen mít občan Evropské unie1a) starší 15 let, jemuž bylo uděleno zvláštní pobytové povolení.
(3) Police vydá průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu.
_________________________
13e) Např. Směrnice Rady 68/360/EHS o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství.
§ 87m
(1) Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství obsahuje údaje podle § 87l odst. 1.
(2) Pokud byl cizinci vydán matriční doklad České republiky, uvede se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto matričním dokladu. V ostatních případech se jméno a příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu.
(3) Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství se vydává s dobou platnosti
a) potřebnou k dosažení účelu, jde-li o přechodný pobyt s předpokládanou dobou pobytu na území kratší než 1 rok,
b) 1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia, s předpokládanou dobou pobytu na území delší než 1 rok; platnost lze prodloužit o 1 rok,
c) 2 roky, jde-li o přechodný pobyt s předpokládanou dobou pobytu na území delší než 1 rok; platnost lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně,
d) 5 let, jde-li o přechodný pobyt za účelem podnikání nebo výkonu funkce člena statutárního orgánu právnické osoby; platnost lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně,
e) 5 let, jde-li o přechodný pobyt za účelem zaměstnání; platnost lze prodloužit o 5 let, a to i opakovaně, přičemž v případě skončení zaměstnání z důvodu na vůli cizince nezávislém a pokud je již více než 12 po sobě následujících měsíců na území nezaměstnaný, se doba platnosti při prvém prodloužení omezí na 1 rok,
f) 10 let, jde-li o trvalý pobyt; platnost lze prodloužit o 10 let, a to i opakovaně.
(4) Občanu Evropské unie,1a) který žádá o povolení k přechodnému pobytu jako rodinný příslušník, se průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydá s dobou platnosti shodnou s dobou platnosti tohoto dokladu vydaného občanu Evropské unie. 1a)
§ 87n
(1) Při prodlužování doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydaného občanu Evropské unie,1a) jemuž bylo uděleno povolení k trvalému pobytu, a při vydání tohoto průkazu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, se postupuje obdobně jako v případě průkazu o povolení k pobytu; § 84 odst. 3 se nepoužije.
(2) Policie dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství neprodlouží, shledá-li důvod pro odnětí oprávnění k pobytu (87k).
§ 87o
(1) Cizinec, jemuž bylo uděleno povolení k přechodnému pobytu, je oprávněn požádat policii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo průkazu o povolení k pobytu nejdříve 90 dnů a nejpozději 30 dnů před uplynutím této doby; v odůvodněných případech může tuto žádost podat před touto dobou.
(2) Pokud podání žádosti ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je oprávněn ji podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.
(3) K žádosti podle odstavce 1 cizinec předloží cestovní doklad; došlo-li ke změně podoby žadatele, připojí rovněž fotografie odpovídající jeho podobě.
(4) Při vydání průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený se postupuje podle § 86.
(5) Shledá-li policie důvod pro odnětí oprávnění k pobytu podle § 87j, platnost průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo průkazu o povolení k pobytu neprodlouží.
§ 87p
(1) Zákonný zástupce občana Evropské unie1a) mladšího 15 let je povinen nejdříve 90 dnů a nejpozději 30 dnů před dovršením 15 let věku tohoto cizince požádat o vydání průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství. K žádosti předloží jeho cestovní doklad a fotografie.
(2) Policie požadovaný průkaz vyhotoví do 30 dnů ode dne předložení náležitostí podle odstavce 1.
(3) Policie vyhotovený průkaz předá cizinci, jemuž je vydán, nejdříve v den dovršení 15 let věku.
§ 87r
Náležitosti žádosti o zvláštní pobytové povolení a žádosti o vydání nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie, pokud odpovídá skutečné podobě žadatele.
Průkaz o povolení k pobytu
§ 87s
(1) Průkaz o povolení k pobytu podle § 81 je povinen mít rodinný příslušník, jenž není občanem Evropské unie, pokud je starší 15 let a bylo mu vydáno zvláštní pobytové povolení.
(2) Policie vydá průkaz o povolení k pobytu neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k trvalému pobytu.
(3) Na průkaz o povolení k pobytu vydaný rodinnému příslušníku se § 82 až 86 vztahují obdobně. Ve stanovených případech13e) se do průkazu o povolení k pobytu vyznačí další skutečnosti.
§ 87t
Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného cizinci, který žádá o zvláštní pobytové povolení jako rodinný příslušník, se stanoví tak, aby byla shodná s dobou platnosti průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství vydaného občanu Evropské unie. 1a)
Díl 5
Společná ustanovení
§ 87u
(1) Žádost o zvláštní pobytové povolení anebo o prodloužení doby platnosti zvláštního pobytového povolení lze podat na policii nebo zastupitelském úřadu.
(2) Žádost o zvláštní pobytové povolení se podává na úředním tiskopisu. Žadatel je povinen v žádosti uvést údaje v rozsahu podle § 70 odst. 3.
§ 87v
Žadatel o zvláštní pobytové povolení je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti.
HLAVA V
POBYT CIZINCE NAROZENÉHO NA ÚZEMÍ
§ 88
(1) Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je povinen v době podle předchozího odstavce podat policii v místě, kde je hlášen k pobytu na území, za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu víza; to neplatí, pokud narozený cizinec v této době vycestuje z území.
(3) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost policii o udělení víza k pobytu nad 90 dnů, nebo o udělení povolení k pobytu nebo zvláštního pobytového povolení; vízum policie udělí do cestovního dokladu dítěte nebo do cestovního dokladu zákonného zástupce, v němž je dítě zapsáno; to neplatí, pokud narozený cizinec v této době vycestuje z území. V případě podání žádosti (o udělení povolení k pobytu) o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý.
(4) Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen důvody podle první věty neprodleně oznámit policii.
§ 89
(1) K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit
a) cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,
b) rodný list dítěte,
c) doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče dítěti.
(2) K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).
HLAVA VI
VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ
§ 90
(1) Cizinec vycestuje z území po překročení státních hranic a po provedení hraniční kontroly, pokud je tato na hraničním přechodu prováděna.
(2) Cizinec je oprávněn opustit území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly. Za místo podle předchozí věty se považuje též prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní dopravy v době provádění hraniční kontroly.
§ 91
Cizinec je povinen
a) vycestovat z území v době povoleného pobytu na území a s cestovním dokladem, jehož je držitelem, opatřeným vízem; to neplatí, pokud tento zákon nebo vláda svým nařízením vydaným podle § 181 stanoví jinak,
b) na požádání policie se podrobit hraniční kontrole,
c) jednat tak, aby mohla být hraniční kontrola provedena nejpozději ve lhůtě do 1 hodiny po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo překročit státní hranice nejpozději ve lhůtě do 1 hodiny po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna na území.
§ 92
Odepření vycestování z území
Cizinci, který na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, odepře policie vycestování z území, pokud při hraniční kontrole nepředloží
a) potvrzení ověřené policií, že cizinec mladší 15 let pobývá na území s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizince, s jeho ubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území a náklady vzniklé policii v souvislosti s případným rozhodnutím o správním vyhoštění, nebo
b) potvrzení zdravotnického zařízení, že cizinec mladší 15 let je hospitalizován; policie povolí vycestování z území i při nepředložení potvrzení zdravotnického zařízení, pokud zákonný zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu se zájmy cizince, kterého ponechává na území.
HLAVA VII
HLÁŠENÍ MÍSTA POBYTU NA ÚZEMÍ
§ 93
(1) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu do 90 dnů nebo dlouhodobé vízum, anebo cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen do 3 pracovních dnů ode dne počátku přechodného pobytu na území hlásit policii počátek, místo a předpokládanou dobu tohoto pobytu, pokud tuto povinnost neplní ubytovatel; to neplatí, pokud cizinci zajišťuje ubytování ministerstvo.
(2) Cizinec, držitel víza za účelem převzetí povolení k pobytu, splní ohlašovací povinnost převzetím povolení k pobytu.
(§ 94
Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen do 30 dnů ode dne počátku tohoto pobytu hlásit policii místo pobytu na území, pokud předpokládaný pobyt na území bude delší než 30 dnů. Současně je povinen policii sdělit počátek a předpokládanou dobu přechodného pobytu na území)
§ 95
Povinnost hlásit pobyt na území se nevztahuje na cizince, který je ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo který je umístěn v policejní cele 7) nebo v zařízení (§ 130).
§ 96
(1) Fyzická osoba, které byl cizinec svěřen do náhradní výchovy, nebo právnická osoba, která zajišťuje cizinci ústavní péči, je povinna přihlásit cizince mladšího 15 let nebo cizince, který není způsobilý podle tohoto zákona k takovému úkonu, k trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87).
(2) Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policii rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany dítěte a v případě fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu na území.
§ 97
Cizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení pobytu na území sdělit policii vyplněním přihlašovacího tiskopisu jméno, příjmení přihlašovaného cizince, den, měsíc, rok a místo jeho narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu a víza, je-li v cestovním dokladu uděleno, předpokládanou dobu ubytování, účel pobytu na území a státní poznávací značku motorového vozidla.
§ 98
Hlášení změn
(1) Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, je povinen hlásit policii změnu pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne změny, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů.
(2) Za cizince podle § 87, který není podle tohoto zákona způsobilý k takovému úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v § 96 odst. 1.
(3) Cizinec, který pobývá na území na dlouhodobé vízum, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů.
(4) Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že změna místa pobytu bude delší než 90 dnů.
(5) Změny podle předchozích odstavců hlásí cizinec nebo osoba podle § 96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na žádost policie je ten, kdo hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů uvedených v tiskopisu.
Ubytovatel a jeho povinnosti
§ 99
Ubytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo
a) ubytovává cizince za úhradu, nebo
b) kdo současně ubytovává více než 5 cizinců; to neplatí, pokud lze ubytované cizince a ubytovatele pokládat za osoby sobě navzájem blízké.14)
§ 100
Ubytovatel je povinen
a) neprodleně policii oznámit úmrtí ubytovaného cizince,
b) umožnit policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí nebo rodinný život,
c) oznámit policii ubytování cizince (§ 102),
d) cizinci na požádání vydat potvrzení o ubytování s uvedením jména, příjmení, ulice, místa a doby ubytování,
e) vést domovní knihu a na požádání policie ji předložit ke kontrole.
§ 101
Domovní kniha
(1) Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje údaje v rozsahu uvedeném v § 97.
(2) Domovní knihu pro účely kontroly podle § 100 písm. e) vede ubytovatel v písemné podobě; digitalizovaná podoba je pro účely kontroly vyloučena.
(3) Zápisy do domovní knihy musí být provedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového.
(4) Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu.
(5) S osobními údaji vedenými v domovní knize lze nakládat jen způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.15)
§ 102
Oznámení ubytování
(1) Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince následující pracovní den po jeho ubytování.
(2) Oznámení podle odstavce 1 učiní útvaru policie.
(3) Povinnost oznámit ubytování lze splnit
a) předložením přihlašovacího lístku, který je stejnopisem zápisu v domovní knize, nebo
b) prostřednictvím technických nosičů dat a jejich telekomunikačním přenosem, je-li takový přenos možný.
HLAVA VIII
POVINNOSTI
§ 103
Povinnosti cizince
Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen
a) dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území,
b) na žádost ubytovatele předložit cestovní doklad (nebo), průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství,
c) uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
d) na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, průkazu o povolení k pobytu , průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území,
e) hlásit policii změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu (nebo) , v průkazu o povolení k pobytu cizince nebo v průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala,
f) chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,
g) při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii,
h) odevzdat policii bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy,
i) odevzdat policii nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totožnosti, pokud byl vydán za účelem vycestování z území,
j) ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona policii do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala, pokud nastala na území; pokud tato událost nastala v zahraničí, ohlásí ji ve stejné lhůtě zastupitelskému úřadu,
k) strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné policií v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, zajištěním za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,
l) podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění,
m) neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního pokladu podle § 108 odst. 1 písm. (a) nebo b)) a), b) nebo c),
n) pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a vízem, pokud tento zákon nestanoví jinak,
o) na požádání policie doložit na zbývající část doby pobytu poměrnou část peněžních prostředků v případech podle § 13 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a podle § 13 odst. 2 a 3 nebo peněžní prostředky v plné výši v případech podle § 13 odst. 1 písm. a) bodu 3, anebo, jde-li o cizince s povolením k pobytu, prostředky podle § 71; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie,1a)
p) v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policie nebo zdravotnické zařízení o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z území při hraniční kontrole,
r) předložit při pobytové kontrole doklad o zdravotním pojištění.
§ 104
Povinnost dopravce
(1) Letecký dopravce nebo provozovatel vodní dopravy je povinen dopravit cizince zpět do zahraničí, pokud policie tomuto cizinci odepře vstup na území z důvodu, že při hraniční kontrole nemůže předložit cestovní doklad a vízum, je-li vzhledem k účelu cesty potřebné.
(2) Letecký dopravce je povinen dopravit cizince zpět do zahraničí, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.
(3) Provozovatel dopravy na mezinárodních pravidelných autobusových linkách nesmí přes státní hranice na území přepravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.
(4) Povinnost podle odstavce 1 nebo 2 se na dopravce nevztahuje, pokud vízum udělené cizinci bylo orgánem, který jej udělil nebo policií, prohlášeno za neplatné.
(5) Letecký dopravce a provozovatel vodní dopravy jsou povinni nést náklady spojené s pobytem cizince do doby než splní povinnost uvedenou v odstavci 1 a 2.
§ 105
Povinnost vazební věznice nebo věznice
Vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar policie místně příslušný podle sídla vazební věznice nebo věznice o rozhodnutí o propuštění cizince z vazby nebo o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizince.
§ 106
Povinnosti orgánů státní správy
(1) Úřad práce České republiky je povinen neprodleně písemně oznámit policii odebrání povolení k zaměstnání cizinci.
(2) Živnostenský úřad je povinen neprodleně písemně oznámit policii vydání nebo odebrání živnostenského listu cizinci.
(3) Orgán sociálního zabezpečení15a) je povinen neprodleně písemně oznámit policii uplatnění nároku na přiznání dávky sociální péče, 13) o kterou požádal cizinec uvedený v § 87a.
__________________
15a) Část první zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 125/1990 Sb., zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 459/1990 Sb., zákona č. 144/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
§ 107
Povinnosti jiných osob
(1) Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1 nebo povolení k pobytu, je povinen je neprodleně odevzdat policii.
(2) Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno.
(3) Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném policií.
(4) Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně oznámit odstoupení od svého závazku policii. Od závazku podle § 15 nelze odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území.
HLAVA IX
CESTOVNÍ DOKLAD
§ 108
(1) Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje
a) veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou republikou,
b) veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2,
c) průkaz totožnosti občana Evropské unie,1a)
d) cizinecký pas s územní platností do všech států světa,
e) cestovní průkaz totožnosti, nebo
f) cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy.
(2) Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost zahrnuje území a lze z ní zjistit
a) údaje o státním občanství cizince,
b) údaje o jeho totožnosti,
c) fotografii držitele,
d) údaj o době platnosti.
§ 109
(1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti a cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. e) vydá policie na žádost cizince, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Cizinci, který pozbude v zahraničí některý z dokladů uvedených v odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlas policie.
(3) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné listiny.
§ 110
(1) Cizinecký pas a cestovní průkaz totožnosti se vyhotovují v českém jazyce a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.
(2) Do cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti policie na žádost cizince zapíše jeho dítě mladší 15 let.
§ 111
(1) V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. (e)) f) cizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství
a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti dále připojí fotografie.
(2) V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnosti nebo v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e) lze uvést všechny údaje uvedené v odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizince žádajícího o vydání tohoto dokladu.
§ 112
Při provádění změn v cestovních dokladech uvedených v § 108 odst.1 ( písm. c), d) a e)) písm. d), e) a f) nebo při prodlužování doby jejich platnosti se postupuje obdobně jako při jejich vydání; fotografie se nevyžadují.
§ 113
Cizinecký pas
(1) Cizinecký pas vydá policie
a) na žádost cizince, který pobývá na území na základě povolení k pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže nezávisle na své vůli opatřit,
b) na žádost cizince, který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87, pokud
1. je mladší 15 let, nebo
2. jeho způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena,
c) cizinci, který není držitelem cestovního dokladu a bylo mu uděleno vízum za účelem dočasné ochrany.
(2) Cizinci podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 1 písm. b) bodu 2 vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 5 let.
(3) Cizinci podle odstavce 1 písm. c) vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti stanovenou podle nařízení vlády (§ 181).
(4) Doba platnosti cizineckého pasu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) bodu 2 může být prodloužena dvakrát, vždy o 5 let.
(5) Doba platnosti cizineckého pasu podle odstavce 1 písm. c) může být opakovaně prodloužena na dobu stanovenou nařízením vlády (§ 181).
(6) Cizinci mladšímu 15 let vydá policie cizinecký pas s dobou platnosti na 2 roky bez možnosti dalšího prodloužení.
(7) Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k pobytu, dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 nebo ukončením poskytování dočasné ochrany.
§ 114
Cestovní průkaz totožnosti
(1) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na žádost cizince,
a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem,
b) kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. a), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu, nebo
c) mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b).
(2) Cizinci podle odstavce 1 písm. a) a c) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa. Cizinci podle odstavce 1 písm. b) vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států světa.
(3) Policie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po
a) prohlášení krátkodobého víza za neplatné,
b) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti dlouhodobého víza,
c) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k pobytu na území,
d) zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87),
e) ukončení poskytování dočasné ochrany, nebo
f) udělení víza za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. b); doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti uděleného víza.
(4) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie rovněž cizinci, o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto a který nemá jiný cestovní doklad.
§ 115
(Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu,
cestovního průkazu totožnosti
nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e))
Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu,
cestovního průkazu totožnosti
nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f)
(1) Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. (e) f) cizinci nevydá nebo vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.
(2) Policie cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. (e)f) nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud jde o cizince, proti kterému
a) je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo peněžitých závazků, nebo
b) je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen,
za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
§ 116
Neplatnost cestovního dokladu
Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný, jestliže
a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,
b) byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,
c) je porušena jeho celistvost,
d) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,
e) fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo
f) držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
§ 117
Zadržení cestovního dokladu
(1) Policie zadrží při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole
a) cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a
1. cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo
2. cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v držení,
b) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. c), d) (nebo e)) e) nebo f), pokud jej lze považovat za neplatný podle tohoto zákona,
c) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud je orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený.
(2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může tento cestovní doklad zadržet orgán činný v trestním řízení.
(3) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. c), d) ( nebo e)) e) nebo f potvrzení o jeho zadržení a zadržený doklad bezodkladně předá útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území s uvedením důvodů jeho zadržení; útvar podle předchozí věty rozhodne o odnětí zadrženého dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů poté, co obdržel oznámení. V případě zadržení podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízení.
(4) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b) potvrzení o jeho zadržení a tento doklad bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení.
HLAVA X
SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ
§ 118
(1) Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území, a je-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, i doby pobytu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území smluvních států. Doba, po kterou nelze umožnit vstup na území, je stanovena dobou platnosti rozhodnutí. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území.
(2) Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území nebo zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště anebo pobyt na vízum udělené podle zvláštního zákona.2) Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie cizinci udělí výjezdní vízum. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.
(3) Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje.
§ 119
Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území
(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou platnosti
a) až na 10 let,
1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo
2. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
3. jestliže cizinec opakovaně úmyslně porušuje právní předpisy nebo maří výkon soudních nebo správních rozhodnutí,
b) až na 5 let,
1. prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,
2. prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v 116 písm. a), b), c) nebo d),
3. je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu 16) anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,
4. jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové zaměstnání zprostředkovala,
5. nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,
6. překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí, nebo
7. překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,
c) až na 3 roky,
1. pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
2. pobývá-li cizinec na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo
3. uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu.
(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie 1a) nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá na základě povolení k přechodnému pobytu nebo víza k pobytu nad 90 dnů, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu.
(3) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu2) nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti. 2)
(4) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
§ 120
Správní vyhoštění cizince s povolením k pobytu
(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k pobytu s dobou platnosti až na
a) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,
b) je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
c) 3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 80 odst. 3.
(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie1a) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu nebo povolení k pobytu, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu .
(3) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
§ 121
Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství, může být vyhoštěna na základě správního vyhoštění do tohoto státu.
§ 122
Podmínky
k odstranění tvrdosti správního vyhoštění
(1) V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie cizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.
(2) V době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění policie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny.
(3) Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů.
(4) Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí.
(5) Policie na žádost cizince může zrušit platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby platnosti tohoto rozhodnutí.
§ 123
Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním
(1) Náklady na správní vyhoštění se hradí z jistoty.
(2) Nelze-li uhradit náklady z jistoty, (lze je uhradit) uhradí se, byť i částečně, z peněžních prostředků, jež má cizinec, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění, u sebe.
(3) Nelze-li uhradit náklady podle předchozích odstavců, jsou povinni tyto náklady uhradit postupně
a) ten, kdo cizince zaměstnal bez povolení k zaměstnání,
b) ten, kdo zaměstnání bez povolení k zaměstnání zprostředkoval,
c) osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií,
d) dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104.
(4) Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhradit podle předchozích odstavců, nese tyto náklady policie.
(5) Do nákladů spojených se správním vyhoštěním zahrne policie náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady.
HLAVA XI
ZAJIŠTĚNÍ CIZINCE
§ 124
Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění
(1) Policie je oprávněna zajistit cizince, jemuž bylo doručeno sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění, je-li nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit anebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění , zejména je-li zjištěno, že cizinec se v minulosti dopustil jednání uvedeného v § 119 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) bod 6 anebo 7, je evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154), nebo je nežádoucí osobou zařazenou do informačního systému smluvních států.
(2) Cizince lze z důvodů uvedených v odstavci 1 zajistit poté, co mu bylo doručeno písemné rozhodnutí o zajištění opatřené odůvodněním, nebo poté, co takové rozhodnutí odmítne převzít; o odmítnutí převzít rozhodnutí pořídí policie záznam. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením nebo odmítnutím cizince rozhodnutí převzít.
(3) Zajištěný cizinec je oprávněn podat návrh na řízení podle zvláštního právního předpisu,17) v němž soud rozhodne o zákonnosti zajištění a nařídí propuštění, je-li zajištění cizince nezákonné.
.
§ 125
(1) Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody.
(2) O zajištění cizince za účelem správního vyhoštění policie neprodleně vyrozumí (některého rodinného příslušníka) jeho příbuzného s povoleným pobytem na území. Policie vyrozumí o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to cizinec požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva; to neplatí, jde-li o zajištění cizince, který požádal Českou republiku o ochranu formou azylu.
§ 126
Policie je povinna
a) po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají,
b) neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět, o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském a španělském o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění. O předání písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam.
§ 127
Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno
a) po zániku důvodu pro zajištění,
b) rozhodne-li tak soud na základě žádosti cizince o přezkum zákonnosti zajištění (.),nebo
c) je-li cizinci udělen azyl. 2)
§ 128
(1) Zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby. Policie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění.
(2) Policie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z území.
§ 129
Zajištění cizince za účelem jeho předání
podle mezinárodní smlouvy
(1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy. O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání.
(2) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán v nejbližším možném termínu ode dne zajištění.
HLAVA XII
ZAŘÍZENÍ
§ 130
(1) Zařízení je místo, v němž je cizinec povinen zdržovat se na základě rozhodnutí o zajištění podle tohoto zákona.
(2) Policie umístí cizince do zařízení do 48 hodin od omezení osobní svobody, pokud trvají důvody pro zajištění.
(3) Zařízení provozuje policie.
(4) Zařízení se dělí na část se zmírněným režimem zajištění a část s přísným režimem zajištění.
(5) Zařízení musí odpovídat účelu, pro který bylo zřízeno, musí být hygienicky nezávadné a vybaveno tak, aby zabraňovalo poškození života nebo zdraví cizince a poškození majetku zařízení.
§ 131
Část se zmírněným režimem zajištění
(1) Policie umístí cizince do části zařízení se zmírněným režimem zajištění, pokud neshledá důvod pro jeho umístění v části s přísným režimem.
(2) Část se zmírněným režimem zajištění tvoří ubytovací prostor a společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, ve kterém se cizinci mohou volně pohybovat v určeném čase a stýkat se s jinými cizinci umístěnými do této části.
(3) V místnosti určené pro ubytování má cizinec lůžko a skříňku na uložení osobních věcí. Tato místnost určená pro ubytování cizince je dále vybavena podle možností zařízení stolkem a židlemi v počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců.
§ 132
Část s přísným režimem zajištění
(1) Část s přísným režimem zajištění tvoří ubytovací místnost pouze z vnější strany uzamykatelná, vybavená lůžkem, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícím počtu ubytovaných cizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením a další prostor určený pro vycházky.
(2) Do části s přísným režimem policie umístí cizince
a) pokud je to odůvodněno obavou, že by mohl ohrozit účel zajištění,
b) který je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného důvodu anebo v zájmu ochrany zdraví nebo práv a svobod jiných cizinců,
c) po dobu trvání karantény z důvodu infekční nemoci nebo jiného zdravotního důvodu,
d) který neplní povinnosti nebo porušuje vnitřní řád zařízení, nebo
e) jehož totožnost nelze ověřit.
§ 133
Rozdělení rodiny
Při případném rozdělení rodiny umístěné do zařízení, například z důvodů umístění člena rodiny v části s přísným režimem, musí být splněna podmínka, že důsledek tohoto rozdělení bude přiměřený z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.
§ 134
Osobní prohlídka a odebrání věcí
(1) Policie je oprávněna po umístění cizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá věc podle § 147 odst. 2. Osobní prohlídku a prohlídku věcí je policie oprávněna provést kdykoliv v průběhu pobytu cizince v zařízení, má-li podezření, že cizinec může věc podle věty první vlastnit. Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky v průběhu pobytu v zařízení zpracuje policie záznam.
(2) Policie je oprávněna odebrat do úschovy cestovní doklad a věci podle § 147 odst. 2 nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem.
§ 135
Seznámení cizince s jeho právy a povinnostmi
Cizinec musí být neprodleně po umístění do zařízení seznámen se svými právy a povinnostmi souvisejícími se zajištěním a vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět.
§ 136
Vnitřní řád
(1) Ve vnitřním řádu zařízení se stanoví
a) časový rozvrh vycházek,
b) časový rozvrh provádění osobní hygieny,
c) časový rozvrh a rozsah poskytované zdravotní péče,
d) časový rozvrh poskytování stravy,
e) časový rozvrh pro uspokojování kulturních potřeb,
f) režim návštěv,
g) prostor vymezený pro vycházky a další podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení průběhu pobytu cizince v zařízení.
(2) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském, čínském a arabském.
§ 137
Umísťování cizinců
(1) Při umísťování cizinců do ubytovacích prostor policie přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a manželským vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.
(2) Odděleně musí být umístěni
a) muži od žen, výjimku lze učinit v případě osob blízkých,
b) cizinci mladší 15 let od cizinců starších, výjimku lze učinit u osob blízkých a osob sobě navzájem blízkých.
§ 138
Místnost pro ubytování
Do každé místnosti určené pro ubytování cizince musí být zavedeno elektrické osvětlení. Ubytovací plocha na jednoho cizince musí činit nejméně 3,5 m2.
§ 139
Strava
Cizinci se poskytuje třikrát denně strava podle věku, energetické a biologické potřeby.18) Podle možností se při výběru stravy přihlíží ke zvyklostem vyplývajícím z náboženského přesvědčení cizince.
§ 140
Oděv
Nesplňuje-li oděv, prádlo a obuv cizince podmínky hygienické estetické nezávadnosti, je cizinec povinen používat oděv, prádlo a obuv přidělenou policií. Policie současně zajistí úschovu původního oděvu, prádla a obuvi.
§ 141
Písemná sdělení
Cizinec může přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení bez omezení.
§ 142
Návštěvy cizinců
(1) Cizinec umístěný v zařízení má právo na přijetí návštěvy počtu nejvýše 2 osob jednou za 3 týdny v trvání 30 minut. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než 3 týdny, případně na dobu delší než 30 minut nebo zvýšení počtu osob.
(2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených za přítomnosti policie.
(3) Cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy osoby, která mu poskytuje právní pomoc, bez omezení.
§ 143
Přijímání balíčků a peněz
(1) Cizinec může jednou za 2 týdny přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem výměny tohoto oblečení.
(2) Policie je oprávněna balíčky kontrolovat. Cizinci nepředá věci, které není dovoleno v zařízení přechovávat (§ 147 odst. 2). Nepředané věci odešle policie zpět odesílateli na jeho náklady, s výjimkou věcí, jejichž držení by bylo v rozporu s právním řádem České republiky.
(3) Cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány. Zařízení je povinno zajistit jejich bezpečné uložení.
§ 144
Uspokojování kulturních potřeb
Cizinec má právo objednat si na svůj náklad knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuované v tuzemsku.
§ 145
Péče o zdraví
(1) Cizinec má právo na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku.
(2) Cizinec, který je umístěn v části s přísným režimem, má právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru zařízení v trvání nejméně 1 hodiny. Vycházka může být z důležitého důvodu na základě rozhodnutí vedoucího zařízení omezena nebo zrušena. O omezení nebo zrušení vycházky zpracuje vedoucí zařízení záznam. U nemocných cizinců a těhotných cizinek se vycházky konají se souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení.
(3) Cizinec je povinen podrobit se preventivní vstupní, periodické a výstupní, a je-li to potřeba, i mimořádné lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivním opatřením stanoveným orgánem ochrany veřejného zdraví.
(4) Jestliže zdravotní stav cizince vyžaduje zdravotní péči, kterou není možno zajistit v zařízení, zajistí mu policie tuto péči ve zdravotnickém zařízení mimo zařízení. Úhradu nákladů zdravotní péče poskytnuté mimo zařízení nese cizinec. Nemůže-li cizinec s ohledem na své finanční a majetkové poměry tyto náklady uhradit nebo nelze-li je uhradit ze zdravotního pojištění, hradí je stát; úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.
(5) Způsobil-li si cizinec svévolně újmu na zdraví, má povinnost uhradit náklady léčení a skutečně vynaložené náklady ostrahy a dopravy do zdravotnického zařízení.
§ 146
Ochrana práv cizinců
(1) K uplatnění svých práv může cizinec podávat státním orgánům České republiky žádosti a stížnosti, které je zařízení povinno neprodleně odeslat.
(2) Pokud o to cizinec požádá, musí mu být bez zbytečného odkladu umožněna rozmluva s vedoucím zařízení nebo s jeho zástupcem.
§ 147
Povinnosti cizinců
(1) Cizinec je povinen dodržovat vnitřní řád zařízení, plnit příkazy a pokyny policie, šetřit majetek zařízení a ostatních cizinců a chovat se slušně ke všem osobám, se kterými přijde do styku.
(2) Cizinec nesmí opustit bez souhlasu policie zařízení, vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky,19) vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví.
§ 148
zrušen
§ 149
Ukončení zajištění
Policie před ukončením pobytu v zařízení vydá cizinci peníze a jiné věci, které byly převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení by bylo v rozporu s právním řádem České republiky.
§ 150
Kontrola
O kontrole výkonu zajištění prováděné podle zvláštních právních předpisů je třeba vyrozumět Policejní prezidium České republiky.
§ 151
Policie je oprávněna umístit do zařízení cizince, vůči kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má v péči, nelze-li zajistit péči o cizince jiným způsobem. Je-li taková osoba schopna uvědomit si důsledky umístění do zařízení, přihlíží se k projevu její vůle.
HLAVA XIII
PRŮVOZ CIZINCE A NEŽÁDOUCÍ OSOBA
Průvoz cizince
§ 152
Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policií nezávisle na vůli cizince, stanoví-li tak mezinárodní smlouva.
§ 153
(1) Cizinci prováženému na základě mezinárodní smlouvy policie po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.
(2) Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody.
(3) Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotní péče včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.
(4) Úhradu poskytnuté zdravotní péče zajišťuje ministerstvo.
Nežádoucí osoba
§ 154
(1) Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(2) Policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.
(3) Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě
a) pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území, 10) nebo
b) pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění.
(4) Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.
(5) Cizinec označený za nežádoucí osobu je evidován v evidenci nežádoucích osob. Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec označený za nežádoucí osobu může ohrozit závažným způsobem veřejný pořádek nebo bezpečnost smluvních států, policie zařadí údaje o jeho jménu a příjmení, ostatních jménech, datu a místu narození, pohlaví, státním občanství a důvod pro označení cizince za nežádoucí osobu do informačního systému smluvních států; to neplatí v případě občana Evropské unie1a) nebo občana smluvního státu.
(6) Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob nesděluje.
§ 155
(1) Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí.Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobu.
(2) Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním orgánem.
(3) Při vyřazení cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí policie z informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy podle § 154 odst. 5.
HLAVA XIV
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 156
(1) Správního deliktu se podle tohoto zákona dopustí
a) dopravce, který dopraví na území cizince bez cestovního dokladu nebo víza, je-li vzhledem k účelu cesty potřebné , anebo nesplní povinnost podle § 104, nebo
b) ubytovatel, který nesplní povinnost vyplývající z tohoto zákona.
((2) Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. a) policie uloží pokutu až do výše 100 000 Kč za každého cizince dopraveného na území bez příslušných dokladů opravňujících jej ke vstupu.)
(2) Dopravci, který dopraví na území cizince bez cestovního dokladu nebo bez potřebného víza, uloží policie pokutu do výše 200 000 Kč za každého cizince; od uložení pokuty upustí, pokud dopravce prokáže, že učinil veškerá opatření, aby dopravě cizince bez potřebných dokladů zabránil.
(3) Dopravci, který nesplní povinnost dopravit cizince zpět do zahraničí nebo povinnost nést náklady spojené s pobytem cizince, uloží policie pokutu do výše 200 000 Kč za každého cizince.
(4) Za správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. b) policie uloží pokutu (do výše 25 000 Kč; za opakované porušení této povinnosti uloží pokutu ve výši) do výše 50 000 Kč.
(5) Řízení o uložení pokuty za správní delikt podle odstavce 1 lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se policie dozvěděla skutečnosti podle odstavce 1, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy tato skutečnost nastala.
(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.
(7)Pokutu vybírá policie a vymáhá příslušný finanční úřad. Výnos z pokuty je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.21)
(8) Na řízení o správním deliktu podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení části čtvrté oddílů 2 až 4 a části páté správního řádu.
§ 157
(1) Přestupku podle tohoto zákona se cizinec dopustí tím, že
a) překročí státní hranice mimo hraniční přechod,
b) s úmyslem překročit státní hranice zneužije cestovní doklad uvedený v § 108 a vydaný jinému cizinci nebo přitom zneužije cestovní doklad vydaný podle zvláštního zákona,21a)
c) se úmyslně vyhne provedení pobytové nebo hraniční kontroly,
d) provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v průkazu o povolení k pobytu ,anebo průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství,
e) předloží padělané nebo pozměněné doklady anebo doklady vystavené jiné osobě,
f) se při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d),
g) pobývá na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
h) se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti víza nebo doby pobytu na území stanovené vízem nebo bez víza, ač k tomu není oprávněn,
i) úmyslně uvede nepravdivé informace s cílem ovlivnit rozhodování v souvislosti s řízením o přechodném nebo trvalém pobytu na území,
(j) se zdržuje na území po uplynutí doby platnosti průkazu o povolení k pobytu )
j) nesplní povinnost hlásit místo pobytu na území a jeho změnu,
k) nesplní povinnost prokázat totožnost podle tohoto zákona,
l) se při hraniční nebo pobytové kontrole prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač jím podle § 108 není, nebo
m) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem.
(2) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a), b), c) nebo d) policie uloží pokutu do výše 10 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. e), f), g), h), i) nebo j) uloží pokutu do výše 5 000 Kč; za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. k), l), m) nebo n) uloží pokutu do výše 3 000 Kč.
(3) Na řízení o přestupcích podle tohoto zákona se vztahuje zvláštní právní předpis,22) pokud není dále stanoveno jinak.
(4) Přestupky podle tohoto zákona projednává policie.
(5) Pokuty v blokovém řízení za přestupky podle tohoto zákona ukládá a vybírá policie.
(6) Pokuty vymáhají finanční úřady podle zvláštního právního předpisu.21)
(7) V blokovém řízení lze uložit pokutu do výše 1,5násobku částky životního minima na osobní potřeby.
HLAVA XV
INFORMAČNÍ SYSTÉMY
§ 158
(1) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona provozuje informační systémy obsahující
a) údaje o vstupu cizince na území, pobytu na něm a vycestování z území,
b) údaje o žadatelích o víza, o udělených či neudělených vízech a prodloužení doby platnosti těchto víz,
c) údaje o cizincích s povoleným pobytem na území, vydaných průkazech o povolení k pobytu, průkazech o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství a prodloužení doby jejich platnosti,
d) údaje o žadatelích o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti, cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. ( e)) f) , údaje o prodloužení doby platnosti těchto dokladů a údaje o cizincích, kterým byl cestovní průkaz totožnosti vydán z moci úřední,
e) údaje o cizincích, kterým bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění podle tohoto zákona nebo kterým byl uložen trest vyhoštění,10)
f) údaje o cizincích, pro které bylo policií ověřeno pozvání podle tohoto zákona, a osobách, které cizince zvou k pobytu na území,
g) údaje o cizincích zařazených do evidence nežádoucích osob v rozsahu jméno, příjmení, den, měsíc a rok narození, státní občanství a místo narození a údaj o jejich zařazení do informačního systému smluvních států,
h) údaje o cizincích, kteří se dopustili přestupku podle tohoto zákona,
i) údaje o ztracených a odcizených cestovních dokladech podle § 108 odst. 1 písm. a) nebo b), údaje o ztracených, zničených, poškozených nebo odcizených cestovních dokladech podle § 108 odst. 1 písm. c), d) (nebo e)) ,e) nebo f) a údaje o cestovních dokladech, které byly orgánem vydávajícího státu prohlášeny za neplatné (.),
j) údaje o cizincích zařazených do informačního systému smluvních států jiným smluvním státem.
(2) Policie je oprávněna provozovat další informační systémy, pokud je jejich provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolů podle tohoto zákona. V těchto informačních systémech mohou být obsaženy toliko údaje získané při plnění úkolu, v důsledku jehož plnění byl informační systém zřízen.
(3) Informační systémy vedené policií podle tohoto zákona obsahují údaje o cizincích a dalších osobách v rozsahu údajů uváděných v žádosti o vízum nebo v rozsahu údajů uváděných v ostatních tiskopisech vyplňovaných podle tohoto zákona anebo údajů získaných v řízení podle tohoto zákona. Jméno a příjmení a ostatní jména cizince se v informačním systému mohou uchovávat v podobě vzniklé přepisem, přechýlením nebo doslovným přepisem po písmenech jména a příjmení uvedeného v cestovním dokladu tohoto cizince.
(4) Údaje z informačních systémů vedených policií podle tohoto zákona lze sdružovat s údaji jiných informačních systémů vedených podle zvláštních právních předpisů, pokud je to nezbytné pro plnění úkolů uložených tímto zákonem.
(5) Ministerstvo zahraničních věcí vede informační systém
a) údajů v rozsahu žádosti o udělení víza,
b) vydaných cestovních dokladů a udělených víz.
§ 159
(1) Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak, z informačního systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje k plnění úkolů stanovených zákonem v rozsahu příjmení, jméno, rodné příjmení, datum a místo narození, státní občanství, rodné číslo, místo a druh pobytu na území. Tento rozsah lze rozšířit, pokud je to podmínkou splnění úkolů podle zákona a požadované údaje nelze získat jiným způsobem. Takto získané údaje neopravňují k jejich shromažďování, předávání a využívání nad rámec stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů.
(2) Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního předpisu 23) sdělit údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1.
(3) Policie předá údaje z informačního systému vztahující se k cizincům s povolením k pobytu nebo zvláštním pobytovým povolením a cizincům, kteří na území pobývají na dlouhodobá víza, do 10 dnů ode dne jejich získání ministerstvu.
(4) Údaje z informačních systémů vedených podle § 158 se poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých úkolů.
§ 160
(1) Údaje v informačních systémech podle § 158 mohou být uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i přenášeny.
(2) Údaje evidované technickými nosiči dat se uchovávají po dobu
a) 20 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o trvalý pobyt, (nebo) pobyt na vízum nebo zvláštní pobytové povolení, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,
b) 10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,
c) 10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jedná-li se o informaci týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a) a b), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,
d) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm.( e) f), nebo
e) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.
(3) Údaje evidované v písemné formě se uchovávají po dobu
a) 10 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o trvalý pobyt, (nebo) pobyt na vízum nebo zvláštní pobytové povolení, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,
b) 5 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,
c) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm.( e)) f), nebo
d) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.
(4) Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve smyslu § 158 odst. 4, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace.
(5) Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle § 158 odst. 2 nesmí přesáhnout dobu 30 let.
(6) Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5, policie údaj zničí, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.24)
HLAVA XVI
PŮSOBNOST POLICIE
A MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ
A OPRÁVNĚNÍ POLICIE
§ 161
Státní správa vykonávaná policií a místní příslušnost
(1) Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie
a) ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,
b) oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště, kterými jsou
1. oddělení cizinecké policie,
2. referáty cizinecké a pohraniční policie (a odbor cizinecké policie Praha-Ruzyně),
3. odbor pátrání a kontroly pobytu.
(2) Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje.
§ 162
zrušen
§ 163
Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie
Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie
a) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,
b) provádí pobytovou kontrolu,
c) řídí a kontroluje činnost (odborů) oblastních ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a jejich dislokovaná pracoviště,
d) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území,
e) pořizuje obrazové záznamy cizince a snímá jeho daktyloskopické otisky v souvislosti se zajištěním tohoto cizince za účelem správního vyhoštění nebo za účelem předání podle mezinárodní smlouvy anebo v souvislosti se zjišťováním totožnosti cizince,
f) ve správním řízení
1. vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k oblastnímu ředitelství cizinecké a pohraniční policie (§ 164),
2. rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění,
g) rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence nežádoucích osob a vyřazení z této evidence,
h) provozuje informační systémy podle § 158 v rozsahu své působnosti,
i) zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.) a uděluje výjezdní vízum pro cizince vyhošťovaného z území,
j) vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,
k) rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území podle § 122,
l) posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.
§ 164
(Oblastní ředitelství cizinecké a pohraniční policie)
Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie
(1) Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie
a) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,
b) provádí pobytovou kontrolu,
c) rozhoduje o odepření vstupu cizince na území,
d) rozhoduje o odepření vycestování z území,
e) rozhoduje o udělení, prodlužování doby pobytu a zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, víza za účelem dočasné ochrany a víza za účelem strpění pobytu v rozsahu vymezeném tímto zákonem, rozhoduje o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 4, víza k pobytu do 90 dnů podle § 7 odst. 1 písm. a) a § 26 odst. 5 a výjezdního víza a rozhoduje o prodloužení doby pobytu (nebo) , zrušení platnosti víza k pobytu do 90 dnů nebo ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje,
f) rozhoduje o vydání povolení k pobytu nebo zrušení platnosti povolení k pobytu,
g) rozhoduje o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu a průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství,
h) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1,
i) rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu a cestovního průkazu totožnosti, prodlužování doby jejich platnosti a provádí změny,
j) rozhoduje o přestupcích a správních deliktech podle tohoto zákona,
k) ověřuje pozvání,
l) vymáhá úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěním,
m) provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své působnosti,
n) plní funkci ohlašovacího orgánu v rozsahu vymezeném tímto zákonem,
o) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území,
p) provádí hraniční kontrolu,
r) vyžaduje opis z evidence Rejstříku trestů,
s) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti nebo plnění závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,
t) rozhoduje o správním vyhoštění cizinců,
u) vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území,
v) ověřuje potvrzení podle § 92 písm. a),
w) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,
x) rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy.
(2) Oddělení cizinecké policie dislokované v okrese je příslušné k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), b), f) až o) a r) až x). Toto oddělení dále rozhoduje o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů a o zrušení platnosti tohoto víza a o udělení, prodloužení doby pobytu a zrušení platnosti
a) víza k pobytu nad 90 dnů,
b) víza za účelem dočasné ochrany,
c) víza za účelem strpění pobytu,
d) výjezdního víza.
(3) Referáty cizinecké a pohraniční policie (a odbor cizinecké policie Praha-Ruzyně) jsou příslušné k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), h), j), m), o), p), s), t), w) a x). Dále rozhodují o udělení průjezdního víza podle § 22 odst. 4, víza do 90 dnů podle § 7 odst. 1 písm. a) a podle § 26 odst. 5, výjezdního víza, o zrušení platnosti všech druhů víz s výjimkou letištního víza a posuzují, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.
(4) Odbor pátrání a kontroly pobytu je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a) až d), h), j) m), o), p), s), t), w), x). Dále odbor posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.
§ 165
Působnost ministerstva
Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území
a) vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy,
b) ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie,
c) plní další úkoly podle tohoto zákona.
§ 166
Působnost Ministerstva zahraničních věcí
(1) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad a imunit podle mezinárodního práva.
(2) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím zastupitelského úřadu.
§ 167
Oprávnění policie
Policie je oprávněna
a) v řízení podle tohoto zákona vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů,
b) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, zajištěním za účelem správního vyhoštění nebo zjišťováním totožnosti cizince anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,
c) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů,
d) provádět pobytovou kontrolu
1. cizince za účelem zjištění, zda se na území zdržuje oprávněně a zda splňuje podmínky pobytu na území podle tohoto zákona,
2. cizince nebo jiných osob za účelem zjištění, zda dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem,
e) v souvislosti s hraniční nebo pobytovou kontrolou požadovat po cizinci prokázání totožnosti,
f) vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem a kontrolovat domovní knihy,
g) provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento zákon,
h) zapsat do cestovního dokladu, že cizinci bylo uloženo rozhodnutí o správním vyhoštění .
HLAVA XVII
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A SOUDNÍ PŘEZKUM
Správní řízení
§ 168
Správní řád se nevztahuje na řízení podle § 4 odst. 2 písm. b), 7 odst. 1, § 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4) , 10, 11, § 19 odst. 1, § 20, 22, 24, 26, 29, 30, § 34 odst. 1 písm. c), § 35, 36, § 39 odst. 4, § 40, 42, § 43 odst. 2, 44 odst. 2 písm. b) a c), § 49, 50 ,§ 53 odst. 2, § 61, 75, 92, § 122 odst. 1 a 2, § 124,§ 129, § 154 odst. 2, § 155 odst. 1 a § 180.
§ 169
Odchylky od správního řádu
(1) Rozhodnutí, které se ve lhůtě do 180 dnů nepodaří doručit do vlastních rukou účastníka řízení, se doručí vyvěšením na úřední desce zastupitelského úřadu po dobu 15 dnů, jde-li o rozhodnutí tohoto úřadu.
(2) Pokud se žádosti cizince o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů anebo prodloužení doby platnosti tohoto víza, vydání povolení k pobytu, nebo prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu, vydání nebo prodloužení doby platnosti cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti v plném rozsahu vyhoví, nepostupuje se podle § 47 správního řádu Převzetím povolení k pobytu, cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo úřední listiny ve které bylo provedeno prodloužení podle předchozí věty se rozhodnutí stává pravomocným.
(3) Žádost o vydání povolení k pobytuse vyřídí ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o vydání povolení k pobytu podanou na území podle § 69 odst. 2 policie vyřídí ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti; žádost za cizince narozeného na území podanou podle § 88 odst. 3 policie vyřídí ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti.
(4) Cizinec je povinen se na vyzvání účastnit osobně řízení.
(5) Řízení se vede v českém jazyce; není-li listina v tomto jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit tlumočníkem ověřený překlad.25)
(6) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. e) nemá odkladný účinek.
(7) O správním vyhoštění rozhodne policie do 7 dnů od zahájení řízení; nemůže-li policie v této lhůtě rozhodnout, je povinna o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit.
(8) Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.
(9) Policie zastaví řízení, jestliže cizinec
a) po přerušení řízení zahájeného na žádost cizince ve stanovené lhůtě neodstraní nedostatky podání,
b) ve lhůtě podle § 76 nepřevezme povolení k pobytu, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,
c) který podal žádost z území, nepřevezme povolení k pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne vyrozumění, pokud v této lhůtě policii nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,
d) který podal žádost o povolení k pobytu podle § 66 nebo § 67, nesplní podmínku nepřetržitého pobytu na území nebo tato žádost je podána v době po ukončení pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů,
e) podal žádost o povolení k pobytu na území, ač k tomu není podle § 69 odst. 2 oprávněn, anebo
f) podal žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza nebo doby pobytu na toto vízum v době, kdy k tomu není oprávněn.
(10) Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo žádost o prodloužení doby platnosti tohoto víza policie vyřídí ve lhůtě do 14 dnů.
§ 170
(1) Žádost o udělení víza, s výjimkou diplomatického víza nebo zvláštního víza, prodloužení doby pobytu na území na krátkodobé vízum nebo doby platnosti víza za účelem strpění pobytu anebo víza za účelem dočasné ochrany je cizinec povinen podat osobně. Zastupitelský úřad nebo policie může v odůvodněných případech od povinnosti podle předchozí věty upustit.
(2) Žádost o udělení průjezdního víza, výjezdního víza, víza za účelem poskytnutí dočasné ochrany nebo víza k pobytu do 90 dnů podle § 26 odst. 5 policie vyřídí bez zbytečného odkladu.
(3) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů, letištního víza a průjezdního víza vyřídí zastupitelský úřad ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.
(4) Žádost o udělení víza za účelem strpění pobytu podle § 35 odst. 1 písm. a) vyřídí policie ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.
(5) Žádost o udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza vyřídí Ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad do 60 dnů ode dne podání žádosti.
(6) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policie vyřídí ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo za účelem (/působení zahraničních učitelů a vědeckých pracovníků na školách a institucích v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Akademie) pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti na základních, středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice a Akademii věd České republiky vyřídí policie ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.
(7) Žádost o prodloužení pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů a na vízum za účelem dočasné ochrany policie vyřídí ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti; žádost o prodloužení pobytu na území na vízum za účelem strpění pobytu vyřídí policie do 30 dnů.
(8) Řízení před policií se vede v českém jazyce; není-li listina v tomto jazyce, je cizinec povinen k žádosti přiložit tlumočníkem ověřený překlad.25)
(9) Po ukončení řízení se vízum vyznačí do cestovního dokladu nebo do jiného dokladu za podmínek stanovených tímto zákonem nebo se žadateli při podání žádosti na policii sdělí, že se jeho žádosti nevyhovuje, anebo při podání žádosti v zahraničí mu zastupitelský úřad vrátí cestovní doklad.
Soudní přezkum
§ 171
Z přezkoumání soudem jsou vyloučena
a) rozhodnutí o neudělení víza,
b) rozhodnutí o odepření vstupu; to neplatív případě rozhodnutí podle § 9 odst. 4,
c) rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění zdržoval cizinec na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně,
d) rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně.
§ 172
Žaloba
(1) Žaloba proti správnímu rozhodnutí 26)26) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(2) Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(3) Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.
(4) Odkladným účinkem žaloby proti rozhodnutí o vyhoštění nejsou dotčena ustanovení upravující prodlužování doby platnosti víz, doby pobytu na území na vízum nebo prodlužování doby platnosti průkazu o povolení k pobytu anebo průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství.
HLAVA XVIII
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
(§ 173
Cizinec, který má trvalý pobyt na území, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z tohoto území bez víza.)
§ 173
Cizinec, jemuž bylo vydáno povolení k pobytu nebo zvláštní pobytové povolení, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z tohoto území bez víza.
§ 174
Trestní zachovalost
(1) Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá
a) ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu,
b) v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu.
(2) Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizinec zdržoval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.
§ 175
nadpis zrušen
Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv nestanoví něco jiného.
§ 176
(1) Cizinci se po dobu platnosti víza za účelem dočasné ochrany a po dobu zajištění za účelem správního vyhoštění poskytne na území zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.
(2) Náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče podle odstavce 1 a náklady spojené s lékařským úkonem podle § 48 nese stát.
(3) Úhradu nákladů podle odstavce 2 vzniklých zdravotnickému zařízení zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.
§ 177
Totožnost
Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo posledního trvalého bydliště mimo území.
§ 178
Způsobilost k právním úkonům
Za způsobilého k právním úkonům podle tohoto zákona se považuje, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 87 odst. (5) 6 písm. a) bod 2], cizinec starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.
§ 179
Překážky vycestování
(1) Rozhodnutí o ukončení pobytu nelze vykonat
a) pokud by byl cizinec nucen vycestovat nebo byl vyhoštěn
1. do státu, kde je ohrožen jeho život nebo svoboda z důvodu jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení,
2. do státu, kde mu hrozí nebezpečí mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu anebo jeho život je ohrožen v důsledku válečného konfliktu, nebo
3. do státu, který žádá o jeho vydání pro trestný čin, za který zákon tohoto státu stanoví trest smrti, anebo
b) jestliže by to bylo v rozporu se závazkem vyplývajícím z mezinárodní smlouvy.
(2) Ustanovení předchozího odstavce neplatí, jestliže cizinec
a) může vycestovat do jiného státu, nebo
b) ohrožuje bezpečnost státu nebo je odsouzen za zvlášť závažný trestný čin anebo je-li to odůvodněno plněním mezinárodní smlouvy; v takovém případě se cizinci umožní vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud tento cizinec doloží, že nemůže z území vycestovat, udělí mu policie vízum za účelem strpění pobytu.
§ 180
Ověření pozvání a odepření tohoto ověření
(1) Pozvání ověřuje policie na žádost fyzické nebo právnické osoby.
(2) Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání dále uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a úředně ověřeným podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu).
(3) Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o ověření pozvání.
(4) Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.
(5) Policie odepře ověření pozvání
a) jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob,
b) jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit závazek podle § 15,
c) jestliže zvoucí osoba porušila závazek podle § 15 nebo povinnost podle § 100, nebo
d) při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. (k), l) nebo m)) l), m) nebo n).
(6) Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí.
(7) Ověření policie vyznačí na pozvání.
HLAVA XIX
ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Zmocňovací ustanovení
§ 181
Vláda České republiky může nařízením
a) za podmínky vzájemnosti nebo, je-li to v zahraničněpolitickém zájmu České republiky, stanovit, že občan jiného státu může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí účel pobytu na území, který není podmíněn udělením víza,
b) stanovit, že Česká republika poskytne dočasnou ochranu cizincům a zároveň stanoví
1. státy, jejichž občanům bude uděleno vízum za účelem dočasné ochrany,
2. dobu, po kterou bude dočasná ochrana poskytnuta,
3. počty cizinců v režimu dočasné ochrany,
4. množství peněžních prostředků poskytnutých ministerstvu za účelem zajištění pobytu cizinců na území v režimu dočasné ochrany.
§ 182
(1) Ministerstvo právním předpisem stanoví
a) náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizince podle tohoto zákona,
b) státy, jejichž státní občané mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního víza ( ,).
(c) seznam hraničních přechodů, jejich provozní dobu a okruh osob, které mohou přes hraniční přechod vstoupit na území nebo z něj vycestovat.)
(2) Ministerstvo vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech
§ 182a
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek
Přechodná ustanovení
§ 183
(1) Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.
(2) Víza udělená a rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.
(3) Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu se považuje za povolení k pobytu.
(4) Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému nebo dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle tohoto zákona.
(5) Cestovní průkaz totožnosti a průkaz o povolení k pobytu cizince vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vydané podle tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou.
(6) Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností tohoto zákona se řídí předpisy platnými v době jejich zaevidování, pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5. Přesahuje-li vyznačená uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst. 5 nebo není-li u jednotlivých evidovaných spisů uchovávací lhůta vyznačena, provozovatel tyto evidenční materiály posoudí z hlediska jejich dalšího uchovávání podle zvláštního právního předpisu 24) a materiály nemající archivní hodnotu zničí.
(7) Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
(8) Platnost rozhodnutí o zákazu pobytů uložených podle dosavadních předpisů není dotčena. Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o správním vyhoštění.
(9) Dosavadní rozhodnutí vlády o zrušení vízové povinnosti zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 184
Cizinec, který ke dni účinnosti tohoto zákona pobývá na území za účelem dočasné ochrany, je povinen do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona podat policii žádost o udělení víza za účelem dočasné ochrany. Pokud v této lhůtě žádost nepodá, je povinen bez zbytečného odkladu z území vycestovat.
§ 184a
Česká republika na základě závazků, které převzala ratifikací Úmluvy o právech dítěte,27) jakožto mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky, a s odkazem zejména na ustanovení čl. 23 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 1 a 2 Úmluvy se zavazuje uhradit zdravotní péči poskytnutou novorozenci narozenému v období od 1. ledna 2000 do dne účinnosti tohoto zákona cizincům, kteří mají právo trvalého pobytu na území na základě povolení k pobytu za podmínky, že novorozenec v tomto období nebyl zdravotně pojištěn. Úhrada péče se provede ze zvláštního účtu, který za tímto účelem z prostředků státního rozpočtu zřídí Ministerstvo zdravotnictví.
Čl. II
.
Platné znění zákona č. 329/1999 Sb.,
o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o cestovních dokladech) s vyznačením navrhovaných změn
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
CESTOVNÍ DOKLADY
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje vydávání cestovních dokladů státním občanům České republiky (dále jen "občan"), jejich používání občany a vedení evidencí cestovních dokladů.
HLAVA I
VYDÁVÁNÍ CESTOVNÍCH DOKLADŮ
Díl 1
Pojem, druhy a používání cestovních dokladů
Pojem a používání cestovního dokladu
§ 2
(1) Cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana (k opuštění území České republiky (dále jen "území")) k překračování státních hranic České republiky (dále jen „hranice“) přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, (dále jen "mezinárodní smlouva"). Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky1) (dále jen "státní občanství") a další údaje zapsané v cestovním dokladu podle tohoto zákona.
(2) Cestovní doklad je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky.
§ 3
( (1) Opustit území přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu. Občan mladší 15 let smí opustit území bez zvláštního cestovního dokladu jen s rodičem, v jehož cestovním dokladu je zapsán.)
(1) Překročit vnější hranici1a) přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu. K překročení vnitřní hranice1a) lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz.1b) Občan mladší 15 let smí překročit hranice bez vlastního cestovního dokladu jen s rodičem, v jehož cestovním dokladu je zapsán.
_____________________
1a) Zákon č. /2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně státních hranic).
1b) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
(2) Stanoví-li mezinárodní smlouva, že (území lze opouštět) vnější hranici lze překračovat na jiných místech, než na hraničních přechodech, (dále jen "jiné místo"), lze jiné místo používat jen v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.
(3) Občan (opouštějící území nebo vstupující na území) překračující vnější hranici je povinen na výzvu předložit svůj cestovní doklad a strpět jeho kontrolu. Výzva k předložení cestovního dokladu a jeho kontrola přísluší Policii České republiky (dále jen "policie").Na vnitřní hranici se kontrola cestovního dokladu provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu.1a)
((4) Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou seznam hraničních přechodů, jejich provozní dobu a účel zřízení.)
(4) Ministerstvo vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.
§ 4
Hraničním přechodem se pro účely tohoto zákona rozumí
a) místo vymezené mezinárodní smlouvou určené k překračování státních hranic,
(b) mezinárodní letiště,2) anebo)
b)mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu,1a) pokud splňuje tyto podmínky:
bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu,1c)
provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu,1a)
c) vnitřní hranice, anebo
d)prostor mezinárodního vlaku nebo paluba plavidla mezinárodní osobní nebo nákladní vodní dopravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna kontrola cestovních dokladů.
____________________
1c) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 189/1999 Sb. a zákona č. 146/2000 Sb.
§ 5
Druhy cestovních dokladů
(1) Druhy cestovních dokladů jsou
a) cestovní pas,
b) diplomatický pas,
c) služební pas,
d) cestovní průkaz,
e) jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy.
(2) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) jsou opatřeny strojově čitelnou zónou. Cestovní pas se strojově čitelnou zónou se vydává ve lhůtě 30 dnů. Žádá-li občan o vydání cestovního pasu v kratší lhůtě, lze mu vydat cestovní pas do 30 dnů bez strojově čitelné zóny.
(3) Vyhláškou stanoví
a) ministerstvo vzory cestovního pasu, cestovního průkazu a vzory jiných cestovních dokladů vydávaných na základě mezinárodní smlouvy, pokud je nestanoví tato smlouva,
b) Ministerstvo zahraničních věcí vzory diplomatického pasu a služebního pasu.
Údaje zapisované do cestovního dokladu
§ 6
(1) Do cestovního dokladu lze zapsat pouze údaje stanovené tímto zákonem, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva.
(2) Cestovní doklad musí obsahovat údaje o
a) jménu a příjmení,
b) dni, měsíci, roku a místě narození,
c) rodném čísle,
d) pohlaví,
e) státním občanství,
f) diplomatické nebo služební hodnosti (funkci), jde-li o diplomatický nebo služební pas,
g) podpisu občana,
h) podobě občana,
i) územní a časové platnosti cestovního dokladu,
j) číslu dokladu,
k) datu vydání a orgánu, který jej vydal.
(3) Podpis občana se u cestovního dokladu nevyžaduje, pokud je jeho opatření spojeno s překážkou těžko překonatelnou.
§ 7
(1) Na žádost občana zapíše do cestovního dokladu orgán příslušný k jeho vydání také tyto údaje:
a) do cestovního dokladu rodiče jméno a příjmení, den, měsíc a rok narození a pohlaví občana mladšího 15 let,
b) označení absolventa vyšší odborné školy,3) akademický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy (dále jen "titul") nebo vědeckou hodnost;4) získal-li občan více titulů nebo vědeckých hodností, zapíše se pouze jeden titul a jedna vědecká hodnost podle výběru občana.
(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) může do cestovního dokladu zapsat v zahraničí diplomatická mise České republiky nebo konzulární úřad České republiky (dále jen "zastupitelský úřad").
§ 8
Do strojově čitelné zóny cestovního pasu, diplomatického pasu nebo služebního pasu se zapisují ve strojově čitelné podobě tyto údaje v pořadí:
a) druh pasu,
b) vydávající stát,
c) příjmení a jméno,
d) číslo pasu,
e) státní občanství,
f) den, měsíc a rok narození,
g) pohlaví,
h) datum uplynutí platnosti pasu,
i) rodné číslo,
j) kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.
§ 9
(1) Policie při kontrole cestovního dokladu může na hraničním přechodu zapsat do cestovního dokladu rok, měsíc, den, hodinu a směr (opuštění území) překročení hranice, počet dětí cestujících v doprovodu rodiče, pokud jsou zapsány v jeho cestovním dokladu, a název hraničního přechodu. Tyto údaje musí policie zapsat na hraničním přechodu do cestovního dokladu, pokud o to občan požádá.
(2) Jedná-li se o cestovní doklad, do něhož nelze údaje podle odstavce 1 zapsat, policie vydá na hraničním přechodu držiteli takového cestovního dokladu na jeho žádost písemné potvrzení s těmito údaji.
§ 10
Změny údajů
(1) V cestovním dokladu lze provést změny údajů o
a) občanu mladším 15 let, zapsaném do cestovního dokladu rodiče, je-li tímto cestovním dokladem cestovní pas, diplomatický pas, služební pas nebo cestovní průkaz,
b) časové platnosti cestovního dokladu, je-li tímto dokladem cestovní průkaz.
(2) V jiném cestovním dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy lze provést změny zapsaných údajů, jen pokud to mezinárodní smlouva umožňuje.
(3) Změny údajů v cestovních dokladech provádějí orgány příslušné k jejich vydání nebo zastupitelské úřady.
§ 11
Územní a časová platnost
(1) Cestovní pas, diplomatický pas a služební pas se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti na 10 let, občanům mladším 15 let s dobou platnosti na 5 let; cestovní pas bez strojově čitelné zóny se vydá s dobou platnosti na 1 rok.
(2) Dobu platnosti cestovních dokladů uvedených v odstavci 1 nelze prodloužit.
§ 12
Cestovní pas
(1) Cestovní pas vydá občanovi okresní úřad, v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy, pokud zákon o hlavním městě Praze nestanoví jinak, a v městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen "okresní úřad"), příslušné podle místa jeho trvalého pobytu.
(2) Nemá-li občan trvalý pobyt na území, vydá cestovní pas okresní úřad příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice nebo pokud jej nelze zjistit, vydá cestovní pas Magistrát města Brna.
§ 13
Diplomatický pas
(1) Diplomatický pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí
a) prezidentu republiky,
b) poslanci a senátorovi,
c) členovi vlády,
d) soudci Ústavního soudu, předsedovi Nejvyššího soudu, předsedovi Nejvyššího správního soudu,
e) prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu,
f) manželu prezidenta republiky, manželu předsedy Poslanecké sněmovny a manželu předsedy Senátu, manželu člena vlády, manželu předsedy Ústavního soudu, manželu předsedy Nejvyššího soudu, manželu předsedy Nejvyššího správního soudu,
g) diplomatickému pracovníku Ministerstva zahraničních věcí, manželu a nezaopatřenému dítěti55) diplomatického pracovníka pracujícího na zastupitelském úřadě, pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.
(2) Jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem, může být diplomatický pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí.
§ 14
Služební pas
(1) Služební pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí
a) nejvyššímu státnímu zástupci, náměstkovi ministra, místopředsedovi Nejvyššího soudu, náměstkovi nejvyššího státního zástupce, viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, vedoucímu Úřadu vlády, vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky, vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucímu Kanceláře Senátu,
b) zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí k cestám při plnění pracovních úkolů v zahraničí, není-li držitelem diplomatického pasu,
c) zaměstnanci zastupitelského úřadu, pokud není držitelem diplomatického pasu, a jeho manželu a nezaopatřenému dítěti,5) pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.
(2) Jiným osobám, než uvedeným v odstavci 1, může být služební pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí na základě žádosti potvrzené vedoucím Kanceláře prezidenta republiky, vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucím Kanceláře Senátu, předsedou Nejvyššího soudu, předsedou Nejvyššího správního soudu, ministrem anebo vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy, pokud cestují do zahraničí v záležitostech České republiky.
(3) Služební pas lze použít pouze ke služební cestě do zahraničí; po jejím skončení je držitel služebního pasu povinen jej bezodkladně odevzdat orgánu, který o vydání tohoto pasu požádal.
(4) Orgán, kterému občan odevzdal služební pas podle odstavce 3, je povinen zabezpečit tento pas před ztrátou, odcizením, zničením, poškozením a zneužitím a předat jej jeho držiteli, pokud má uskutečnit služební cestu do zahraničí.
§ 15
Cestovní průkaz
(1) Občanovi, který nemá jiný cestovní doklad, lze v odůvodněných případech, například při ztrátě cestovního dokladu, vydat cestovní průkaz k jednotlivé cestě s územní a časovou platností omezenou účelem cesty. Cestovní průkaz vydá okresní úřad příslušný podle místa trvalého pobytu občana nebo zastupitelský úřad.
(2) Zastupitelský úřad je oprávněn za účelem vydání cestovního průkazu požádat ministerstvo nebo okresní úřad příslušný k vydání cestovního dokladu o potvrzení správnosti či upřesnění údajů uváděných na žádosti o vydání cestovního průkazu nebo o sdělení doplňujících údajů, pokud občan nemůže příslušnými doklady prokázat pravdivost těchto údajů.
§ 16
Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy
(1) Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy vydá občanovi okresní úřad příslušný podle místa jeho trvalého pobytu.
(2) Námořnická knížka vydaná Ministerstvem dopravy a spojů podle zvláštního právního předpisu6) opravňuje k opuštění území, jestliže je registrována okresním úřadem příslušným podle místa trvalého pobytu občana.
Díl 2
Postup při vydání cestovního dokladu
§ 17
Podmínky k vydání cestovního dokladu a provedení
změn jeho údajů
(1) Cestovní doklad lze vydat nebo změny údajů v něm uvedených provést na žádost. Občanovi se vydá cestovní doklad, pokud k tomu jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Občanovi, který je držitelem platného cestovního pasu, lze vydat další cestovní pas jen v odůvodněných případech; odůvodněným případem se rozumí například vyřízení vízových záležitostí souvisejících s cestou do zahraničí, jestliže občan cestovní doklad naléhavě potřebuje k jiné cestě do zahraničí.
(2) Žádost o vydání cestovního dokladu nebo provedení změn údajů v něm uvedených může podat občan starší 15 let; pokud je občan nezletilý, připojí k žádosti písemný souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem.
(3) Za občana mladšího 15 let podává žádost zákonný zástupce.
(4) Místo zákonného zástupce může podat žádost podle odstavce 3 pěstoun,7) osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do výchovy,8) anebo vedoucí ústavu, v němž se vykonává ústavní výchova občana mladšího 15 let nařízená soudem.9) Tyto osoby připojují k žádosti souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem.
(5) Souhlas zákonného zástupce podle odstavců 2 a 4 se nevyžaduje, pokud je jeho opatření spojeno s překážkou těžko překonatelnou.
(6) Jde-li o osvojení nezletilého občana do ciziny, podává žádost místo zákonného zástupce nebo dává místo zákonného zástupce souhlas podle odstavce 2 Ústředí pro mezinárodní právní ochranu mládeže.10)
(7) Je-li zákonným zástupcem podle odstavce 2 nebo 4 rodič, postačí souhlas jednoho z rodičů.
(8) Za občana, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena, podává žádost zákonný zástupce.
(9) Jde-li o diplomatický pas, služební pas nebo cestovní doklad vydávaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy, může podat žádost za občana pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem.
(10) Ověření podpisu podle odstavce 2 nebo 4 se nevyžaduje, jestliže osoby oprávněné dát souhlas se žádostí vyjádří svůj souhlas a žádost podepíší před orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu, u obecního úřadu pověřeného vedením matrik11) nebo v zahraničí u zastupitelského úřadu.
(11) Nemůže-li v zahraničí podat žádost o vydání cestovního průkazu zákonný zástupce nebo jiná osoba k tomu oprávněná podle odstavce 4, popřípadě podle odstavce 8, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz občanovi z úřední moci.
(12) Nelze-li k žádosti o vydání cestovního průkazu podané v zahraničí získat souhlas zákonného zástupce nebo jiných osob k tomu oprávněných podle odstavce 2 nebo 4, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz bez tohoto souhlasu.
§ 18
Osoby oprávněné k podání žádosti podle tohoto zákona se mohou dát zastupovat na základě plné moci při řízení o vydání cestovního dokladu nebo provedení změn údajů v cestovním dokladu, s výjimkou převzetí cestovního dokladu.
§ 19
Místo podání žádosti
(1) Žádost o vydání cestovního dokladu nebo žádost o provedení změn údajů v cestovním dokladu se podává na tiskopisech (§ 20 odst. 4) u orgánu příslušného k vydání cestovního dokladu nebo u zastupitelského úřadu.
(2) Jedná-li se o cestovní pas, cestovní průkaz nebo jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, lze podat žádost podle odstavce 1 u okresního úřadu mimo místo trvalého pobytu občana anebo u obecního úřadu pověřeného vedením matrik.11)
§ 20
Náležitosti žádosti
(1) Žádost o vydání cestovního dokladu obsahuje údaje uvedené v § 6 odst. 2 písm. a) až g) a tyto údaje:
a) rodné příjmení a rodné číslo občana, pokud se nezapisuje do cestovního dokladu,
b) adresu trvalého pobytu na území. Občan žijící v zahraničí uvádí adresu svého posledního trvalého pobytu v České republice; pokud jej neměl, uvádí adresu posledního trvalého pobytu svých rodičů nebo jiného zákonného zástupce v České republice,
c) jméno, příjmení a rodné číslo manžela nebo rodičů, jde-li o vydání diplomatického pasu nebo služebního pasu manželu nebo nezaopatřenému dítěti držitele diplomatického nebo služebního pasu,
d) odůvodnění, pokud občan žádá o vydání dalšího cestovního pasu (§ 17 odst. 1),
e) údaje, které jsou podmínkou vydání cestovního dokladu na základě mezinárodní smlouvy.
(2) K žádosti o vydání cestovního dokladu se přikládá 1 fotografie o rozměru 35 mm x 45 mm, odpovídající současné podobě občana, zobrazující občana v čelném pohledu, v občanském oděvu, bez pokrývky hlavy, bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm (dále jen "fotografie"), která splňuje požadavky na technické provedení stanovené vyhláškou ministerstva. Jde-li o cestovní doklad bez strojově čitelné zóny, diplomatický pas nebo služební pas, přikládají se 2 fotografie. K žádosti o vydání cestovního dokladu lze v odůvodněném případě z náboženských nebo zdravotních důvodů předložit fotografii s pokrývkou hlavy; tato pokrývka nesmí zakrývat obličejovou část způsobem, který by znemožňoval identifikaci.
(3) Žádost o provedení změn v cestovním dokladu obsahuje údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu potřebném k provedení změny.
(4) Vzor tiskopisu žádosti o vydání cestovního dokladu, žádosti o provedení změn údajů v cestovním dokladu a požadavky na technické provedení fotografie stanoví vyhláškou ministerstvo; je-li cestovním dokladem diplomatický nebo služební pas, stanoví vzor tiskopisu těchto žádostí vyhláškou Ministerstvo zahraničních věcí.
§ 21
Prokazování údajů v žádosti
(1) Žadatel je povinen uvést v žádosti podle § 20 odst. 1 nebo § 20 odst. 3 pravdivě všechny požadované údaje a jejich pravdivost prokázat. Nemůže-li prokázat pravdivost požadovaných údajů, je povinen předložit podklady pro jejich zjištění. Pravdivost údajů uváděných v žádosti se prokazuje doklady podle zvláštních právních předpisů,12) popřípadě dalšími doklady podle mezinárodní smlouvy, jedná-li se o jiný cestovní doklad vydávaný na jejím základě.
(2) Pokud je dokladem o jménu nebo příjmení matriční doklad vydaný matrikou cizího státu, je žadatel povinen předložit matriční doklad vydaný zvláštní matrikou.13) Předložení tohoto dokladu se nevyžaduje v případě stanoveném zvláštním právním předpisem, anebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva.
(3) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu nebo k provedení změn údajů v cestovním dokladu zastaví řízení, pokud osoba oprávněná podat žádost neprokáže ve lhůtě stanovené rozhodnutím tohoto orgánu o přerušení řízení pravdivost údajů požadovaných v žádosti nebo nepředloží podklady pro jejich zjištění.
§ 22
Převzetí cestovního dokladu
(1) Cestovní doklad může převzít
a) občan starší 15 let,
b) zákonný zástupce nebo pěstoun občana mladšího 15 let, osoba, které byl tento občan svěřen do výchovy, vedoucí ústavu, v němž se vykonává ústavní výchova občana mladšího 15 let, anebo Ústředí pro mezinárodní právní ochranu mládeže,
c) zákonný zástupce občana, který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, anebo
d) pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem, jedná-li se o diplomatický pas, služební pas nebo jiný cestovní doklad vydaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy.
(2) Osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny osobně se dostavit k převzetí cestovního dokladu k orgánu, u kterého podaly žádost o vydání cestovního dokladu, popřípadě k jinému orgánu oprávněnému předávat cestovní doklady, který uvedly v této žádosti.
Odepření vydání a odnětí cestovního dokladu
§ 23
Vydání cestovního dokladu se odepře nebo vydaný cestovní doklad se odejme na žádost
a) soudu občanovi, proti kterému je nařízen výkon soudního rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo finančních závazků,
b) orgánu činného v trestním řízení občanovi, proti kterému je vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin, nebo
c) orgánu, jenž vykonává rozhodnutí nebo jeho výkon zařizuje podle zvláštního právního předpisu,14) občanovi, který nevykonal trest odnětí svobody za úmyslný trestný čin, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen.
§ 24
(1) O odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu rozhoduje orgán příslušný k jeho vydání.
(2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může cestovní doklad zadržet orgán příslušný k vydání cestovních dokladů, policie nebo jiný orgán činný v trestním řízení.
(3) Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat o tom jeho držiteli potvrzení a cestovní doklad bezodkladně zaslat orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodů zadržení.
(4) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhodne o odnětí zadrženého cestovního dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů poté, co obdržel oznámení o zadržení cestovního dokladu.
(5) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu nemá odkladný účinek.
§ 25
Orgán, který rozhodl o odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu, vydá nebo vrátí cestovní doklad občanovi na jeho písemnou žádost, pokud pominul důvod pro toto odepření nebo odnětí.
§ 26
Vyhovuje-li se podle tohoto zákona v plném rozsahu podání žadatele, na základě kterého se vydá cestovní doklad, provádí změny údajů v tomto dokladu nebo se vrací odňatý cestovní doklad, nevydává se rozhodnutí ve správním řízení.15)
§ 27
Na registraci námořnické knížky se vztahují ustanovení části první hlavy první dílu druhého tohoto zákona; odepřením vydání cestovního dokladu se rozumí odepření registrace námořnické knížky, odnětím cestovního dokladu zrušení provedené registrace námořnické knížky.
§ 28
(1) Cestovní doklad je neplatný, jestliže
a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,
b) držitel cestovního dokladu pozbyl státní občanství,
c) držitel cestovního dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.
(2) Cestovní doklad se stane neplatným, jestliže orgán příslušný k jeho vydání rozhodne, že
a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu (§ 20 odst. 2),
b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.
(3) Diplomatický nebo služební pas je neplatný také tehdy, jestliže zanikne důvod, pro který byl vydán. Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy je neplatný také tehdy, jestliže jeho držitel již nesplňuje podmínky stanovené touto mezinárodní smlouvou pro jeho vydání.
Díl 3
Evidence cestovních dokladů
Informační systém evidence cestovních dokladů
§ 29
(1) Evidence cestovních dokladů je vedena v informačním systému, jehož provozovatelem16) je ministerstvo.
(2) Informační systém evidence cestovních dokladů je veden na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje
a) údaje o žádostech o vydání cestovního dokladu:
číslo žádosti o vydání cestovního pasu se strojově čitelnou zónou,
b) údaje o vydání cestovního dokladu:
1. jméno, příjmení a rodné číslo držitele,
2. číslo a druh vydaného cestovního dokladu,
3. datum vydání cestovního dokladu,
4. dobu platnosti cestovního dokladu,
5. orgán, který cestovní doklad vydal,
6. podobu (§ 20 odst. 2) a podpis držitele,
7. údaje uvedené v § 7 odst. 1 písm. b),
8. jméno, příjmení, datum narození a pohlaví občana mladšího 15 let zapsaného v cestovním dokladu rodiče,
9. prodloužení doby platnosti cestovního dokladu,
c) údaje o ztracených nebo odcizených cestovních dokladech:
číslo a druh ztraceného nebo odcizeného cestovního dokladu,
d) údaje o zadržení cestovního dokladu:
1. druh a číslo cestovního dokladu, který má být nebo byl zadržen,
2. orgán, který požádal o zadržení cestovního dokladu,
3. orgán, který cestovní doklad zadržel,
4. datum a důvod zadržení cestovního dokladu,
5. datum a důvod vrácení zadrženého cestovního dokladu,
6. jméno, příjmení a rodné číslo držitele,
e) údaje o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu:
1. druh a číslo cestovního dokladu, který byl odňat,
2. orgán, který požádal o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
3. orgán, který rozhodl o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
4. datum a důvod odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
5. datum a důvod vrácení odňatého cestovního dokladu,
6. jméno, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu.
(3) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a c) se uchovávají po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu, údaje uvedené v odstavci 2 písm. d) se uchovávají po dobu nezbytnou ke splnění účelu zadržení cestovního dokladu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. e) se uchovávají po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jedná-li se o odepření vydání cestovního dokladu, a po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu, jedná-li se o jeho odnětí.
§ 30
(1) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu je pro ministerstvo zprostředkovatelem17) údajů uvedených v informačním systému evidence cestovních dokladů.
(2) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu je pro účely výkonu své působnosti uživatelem18) údajů z informačního systému evidence cestovních dokladů.
(3) Pro výkon státní správy na úseku cestovních dokladů využívá ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí a okresní úřady z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje o občanech:
a) jméno, příjmení, případně jejich změnu, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změnu,
d) místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresu místa trvalého pobytu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu,
i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
j) rodné číslo nebo datum narození otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce,
k) jméno, příjmení, datum narození, pohlaví a rodné číslo dítěte, které má být zapsáno do cestovního dokladu.
(4) Pro účely výkonu své působnosti mohou údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. d) využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny zadržet cestovní doklad, a údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. e) mohou využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny odepřít vydání cestovního dokladu nebo odejmout cestovní doklad, anebo orgány, které podle tohoto zákona mohou požádat o odepření vydání nebo odnětí cestovního dokladu.
(5) Ministerstvo a orgány příslušné k vydání cestovního dokladu poskytují údaje z informačního systému evidence cestovních dokladů, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a to v rozsahu tímto zvláštním právním předpisem vymezeném.
(6) Subjekty, které získávají osobní údaje z informačního systému evidence cestovních dokladů podle zvláštního právního předpisu
a) nejsou oprávněny k jejich shromažďování, předávání a využívání mimo působnost stanovenou v tomto předpisu,
b) jsou povinny zajistit ochranu dat před náhodným nebo neoprávněným přístupem nebo zpracováváním.
(7) Ochrana osobních údajů v informačním systému evidence cestovních dokladů je stanovena zvláštním právním předpisem.19)
§ 31
Vedení spisové dokumentace
(1) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vede spisovou dokumentaci žádostí a dalších písemností náležejících ke správnímu řízení o
a) vydání cestovního dokladu,
b) provedení změn cestovního dokladu,
c) registraci námořnické knížky,
d) odnětí cestovního dokladu,
e) přestupcích na úseku cestovních dokladů.
(2) Spisovou dokumentaci o změnách údajů v cestovním dokladu uvedenou v odstavci 1 vede kromě orgánů příslušných k vydání cestovního dokladu též zastupitelský úřad.
(3) Orgány příslušné k vydání cestovního dokladu vedou spisovou dokumentaci o ztrátě, odcizení, nálezu, poškození, zničení nebo zneužití cestovního dokladu.
(4) Při archivování spisové dokumentace se postupuje podle zvláštního právního předpisu.20)
HLAVA II
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Povinnosti občanů a oprávnění orgánů související
s jejich porušením
§ 32
(1) Držitel cestovního dokladu je povinen
a) chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím,
b) odevzdat bez zbytečného odkladu neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, orgánu příslušnému k jeho vydání, obecnímu úřadu pověřenému vedením matrik, zastupitelskému úřadu anebo neprodleně na vyžádání orgánům policie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o odevzdání cestovního dokladu.
(2) Držitel cestovního dokladu je povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení cestovního dokladu anebo jeho nález orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě obecnímu úřadu pověřenému vedením matrik nebo nejbližšímu útvaru policie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o ztrátě nebo odcizení cestovního dokladu.
(3) Držitel cestovního dokladu je v zahraničí povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení cestovního dokladu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva. Po návratu do České republiky je občan povinen ohlásit ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu také orgánu příslušnému k jeho vydání.
(4) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, obecní úřad pověřený vedením matrik, zastupitelský úřad nebo policie může zadržet neplatný cestovní doklad držiteli, který nesplnil povinnost jej odevzdat, nebo o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí podle § 28 odst. 2. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat občanovi potvrzení o zadržení cestovního dokladu a bezodkladně zaslat cestovní doklad
orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodů jeho zadržení.
§ 33
(1) Kdo získá cestovní doklad jiného občana, je povinen jej neprodleně odevzdat orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě obecnímu úřadu pověřenému vedením matrik, nejbližšímu útvaru policie nebo zastupitelskému úřadu. Tuto povinnost má i ten, kdo má nebo získá cestovní doklad osoby, která zemřela nebo byla prohlášena za mrtvého.
(2) Orgány uvedené v odstavci 1 mohou zadržet cizí cestovní doklad tomu, kdo nesplnil povinnost jej neprodleně odevzdat. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat osobě potvrzení o zadržení cestovního dokladu a bezodkladně zaslat cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení.
(3) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů poté, co jej obdržel, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti a pokud neshledal důvod pro jeho odnětí.
§ 34
(1) Orgán příslušný k projednávání přestupků na úseku cestovních dokladů podle zvláštního právního předpisu21) a policie provádějící kontrolu cestovních dokladů při (opouštění území) překračování hranice může zadržet cestovní doklad občanovi, který je podezřelý ze spáchání přestupku na úseku cestovních dokladů. Orgán příslušný k projednávání přestupků nebo policie je povinna vydat občanovi potvrzení o zadržení jeho cestovního dokladu a cestovní doklad bezodkladně zaslat orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení.
(2) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů po jeho zadržení, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti a pokud neshledal důvod pro jeho odnětí.
§ 35
Kontrola
Okresní úřad je povinen nejméně jednou ročně provést kontrolu plnění úkolů stanovených tímto zákonem u obecního úřadu pověřeného vedením matrik.22)
§ 36
(1) Zaměstnanci ministerstva, Ministerstva zahraničních věcí, okresních úřadů a obcí pověřených vedením matrik, zaměstnanci a příslušníci policie a osoby, které zabezpečují výrobu a vyplňování cestovních dokladů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru.
(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené v odstavci 1 zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu; tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních
předpisů.23)
§ 37
Není-li stanoveno jinak, postupuje se při rozhodování podle tohoto zákona podle správního řádu.15)
HLAVA III
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 38
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti cestovních dokladů občanů, přecházejí z policie na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště.
§ 39
Policie je povinna předat spisovou dokumentaci k cestovním dokladům okresním úřadům příslušným k jejich vydávání nejpozději do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 40
(1) Cestovní doklady vydané podle zákona č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění zákona č. 150/1996 Sb., se považují za vydané podle tohoto zákona.
(2) Při řízeních o vydání cestovního dokladu, provedení změn údajů v cestovních dokladech nebo prodloužení doby jeho platnosti, která byla zahájena do dne účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 216/1991 Sb., ve znění zákona č. 150/1996 Sb.
§ 41
(1) Do 31. prosince 2001 mohou okresní úřady vydávat místo cestovního pasu se strojově čitelnou zónou cestovní pasy bez strojově čitelné zóny s dobou platnosti na 5 let; dobu platnosti tohoto cestovního pasu nelze prodloužit.
(2) Okresní úřad vydá cestovní pas podle odstavce 1 do 30 dnů.
§ 41a
K opuštění území k cestě do států Evropské unie lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 283/1991 Sb.
§ 42
Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 138/1999 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 325/1999 Sb. a zákona č. 326/1999 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odstavci 2 se věta druhá zrušuje.
2. V § 3 odstavec 1 zní:
(1) Policie je podřízena Ministerstvu vnitra (dále jen "ministerstvo").
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 150/1996 Sb.
§ 43
V zákoně č. 150/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb., zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, a zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb., se článek II zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 44
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí.
2. Zákon č. 214/1993 Sb., o označování některých cestovních dokladů a o zkrácení doby jejich platnosti v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 45
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatel, nejpozději však dnem 1. července 2000.
Čl. III návrhu zákona
Přechodná ustanovení
1. Držitel průkazu o povolení k pobytu vydaného přede dnem účinnosti tohoto zákona se považuje za cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt na území podle tohoto zákona. Držiteli průkazu podle věty první vydá policie potvrzení o povolení trvalého pobytu, učiní tak nejpozději při prvém prodloužení platnosti tohoto průkazu; potvrzení o povolení trvalého pobytu se považuje za správní rozhodnutí o povolení trvalého pobytu.
2. Občan Evropské unie, 1a) který je držitelem průkazu o povolení k pobytu vydaného přede dnem účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě do 180 dnů po nabytí účinnosti tohoto ustanovení dostavit se na policii k výměně tohoto průkazu za průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství; policie cizinci současně vydá potvrzení podle bodu 1.
3. Občan Evropské unie, 1a) který je držitelem průkazu o povolení k pobytu vydaného po dni účinnosti tohoto zákona je povinen ve lhůtě do 180 dnů po nabytí účinnosti tohoto ustanovení dostavit se na policii k výměně průkazu za průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství .
4. Občan Evropské unie, 1a) který na území pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů, je povinen ve lhůtě do 180 dnů po nabytí účinnosti tohoto ustanovení dostavit se na policii za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství a zneplatnění víza.
5. Rodinný příslušník, který není občanem Evropské unie1a) a na území pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů, je povinen ve lhůtě do 180 dnů po nabytí účinnosti tohoto ustanovení dostavit se na policii za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu a zneplatnění víza.
6. Řízení zahájená přede dnem účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona; to neplatí o řízení o správním deliktu, které se dokončí podle dosavadní právní úpravy.
7. Žádost o povolení k pobytu podaná občanem Evropské unie1a) před účinností tohoto ustanovení se považuje za žádost o povolení k trvalému pobytu.
8. Žádost o povolení k pobytu podaná rodinným příslušníkem občana Evropské unie1a) před účinností tohoto ustanovení se považuje za žádost o povolení k trvalému pobytu, pokud jsou splněny podmínky podle tohoto zákona.
9. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů podaná občanem Evropské unie1a) před účinností tohoto ustanovení se považuje za žádost o povolení k přechodnému pobytu.
10. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů podaná rodinným příslušníkem občana Evropské unie1a) před účinností tohoto ustanovení se považuje za žádost o povolení k přechodnému pobytu, pokud jsou splněny podmínky podle tohoto zákona.
11. Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza a na území vstoupil přede dnem účinnosti tohoto ustanovení, je povinen splnit ohlašovací povinnost podle dosavadní právní úpravy.
Pracovní návrh vyhlášky Ministerstva zdravotnictví
Vyhláška
Ministerstva zdravotnictví
ze dne ……….
kterou se vydává seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 182a zákona č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. …/2001 Sb.:
§ 1
Vydává se seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek, uvedený v příloze.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost.
Ministr:
V příloze této vyhlášky bude obsažen
seznam nemoci, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, t.j. nemoci podléhající karanténě uvedené v mezinárodním zdravotnickém nařízení č. 2 Světové zdravotnické organizace ze dne 25. května 1951, tuberkulózu dýchacího ústrojí v aktivním stadiu nebo s tendencí k rozvinutí, syfilisu či jiné infekční nemoci nebo nakažlivé parazitární nemoci způsobilé závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví,
seznam nemoci a postižení, které by mohly ohrozit veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost, t.j. toxikomanie, těžké duševní poruchy a zřejmé projevy psychotických poruch projevující se vzrušením, blouzněním, halucinacemi nebo pomatením smyslů.
Pracovní návrh vyhlášky Ministerstva vnitra
VYHLÁŠKA
Ministerstva vnitra
ze dne ..........................,
kterou se zrušuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 192/2001 Sb., kterou se vydává seznam hraničních přechodů, ve znění vyhlášky Ministerstva vnitra Č. 364/2001 Sb.
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 182 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb. a podle § 3 odst. 4 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech) :
§ 1
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 192/2001 Sb., kterou se vydává seznam hraničních přechodů, ve znění vyhlášky Ministerstva vnitra č. 363/2001 Sb. se zrušuje.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
1) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu).
3) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.
4) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplněn zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 189/1999 Sb.
5) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 1 nařízení vlády č. 42/1998 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.
7) § 26 až 32 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 163/1993 Sb.
7a) § 18 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.
8) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
9) § 3 odst. 2 a 3 a § 4 zákona č. 463/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 1 a 2 nařízení vlády č. 42/1998 Sb.
10) § 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
10a) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 45 a § 46 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
1(12) Vyhláška č. 55/1976 Sb., o rodném čísle.)
14) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
16) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
17) § 200o až 200u zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
18) Vyhláška č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.
19) § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.
21) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
21a) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).
22) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.
25) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
26) § 244 až 250k zákona č. 99/1963 Sb.
27) Sdělení č. 104/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o právech dítěte.
1) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb., zákona č. 140/1995 Sb., zákona č. 139/1996 Sb. a zákona č. 194/1999 Sb.
Zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů.
2) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) § 27a zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
4) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
5) § 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.
6) § 27 zákona č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě.
7) Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 58/1984 Sb., zákona č. 118/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
8) § 45 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb.
9) § 46 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu č. 72/1995 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb.
10).§ 23 vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti
11) Zákon č. 268/1949 Sb., o matrikách, ve znění pozdějších předpisů.
12) Například zákon č. 268/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
13) § 21 zákona č. 268/1949 Sb., ve znění zákona č. 68/1993 Sb.
14) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
16) § 11 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
20) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.
21) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
22) Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 266/1991 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 321/1992 Sb., zákona č. 254/1994 Sb. a zákona č. 18/1997 Sb.
23) Například § 8 zákona č. 141/1961 Sb.