Vládní návrh zákona o obchodu s lesními dřevinami - EU

č. 1 vyhlášky č. 82/1996 Sb.). Jelikož Směrnice č. 99/105/ES nepřipouští, aby zdrojem reprodukčního materiálu byly i jiné než v ní definované typy, nebylo možno existující terminologii do zákona převzít. Jelikož zákon usiluje o maximální míru právní kontinuity s dosavadní právní úpravou, připouští další používání reprodukčního materiálu ze zdrojů uznaných a označených podle dosavadních předpisů s tím, že v § 39 stanoví převodní klíč, prostřednictvím kterého je umožněno použití nových označení i v případě zdrojů uznaných podle dosavadních právních předpisů.

Směrnice č. 99/105/ES neumožňuje, aby reprodukční materiál druhů zařazených do druhového seznamu byl uváděn do oběhu jinak, než zařazený do některé ze čtyř kategorií, kterými jsou reprodukční materiál „identifikovaný“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“. Pro zařazení reprodukčního materiálu do některé z těchto kategorií je obecně zapotřebí, aby zdroj reprodukčního materiálu byl úředně uznán, s tím, že kategorie reprodukčního materiálu, k jejímuž získávání lze zdroj uznat, jsou dány typem zdroje, jeho vnitřními i vnějšími kvalitativními vlastnostmi a v případě testovaného reprodukčního materiálu též ověřením vlastností reprodukčního materiálu, který je ze zdroje získáván. Požadavky na typ zdroje, na jeho vlastnosti a případně na ověření vlastností získaného reprodukčního materiálu pak jsou pro jednotlivé kategorie reprodukčního materiálu stanoveny v samostatných ustanoveních zákona.

Pojmy „autochtonní porosty a zdroje semen“ a „původ“ jsou v české lesnické praxi dosud málo využívány a nejsou ve všech ohledech zažité, zejména pokud jde o souvislosti a vztahy mezi nimi, popř. jsou používány ve významech odlišujících se od významu, který jim připisuje Směrnice č. 99/105/ES. Jelikož údaje o původu a autochtonních porostech apod. jsou dle požadavku Směrnice č. 99/105/ES uváděny v průvodních dokumentech reprodukčního materiálu, je na místě věnovat vysvětlení obsahu těchto pojmů pozornost přímo v textu zákona.

„Produkce“ je pojmem pomocným. Zákon v některých případech stanoví povinnosti osobám, které se nezabývají uváděním reprodukčního materiálu do oběhu (např. některé povinnosti při výkonu kontroly), v některých případech je neúčast na produkci podmínkou pro vyjmutí z věcné působnosti zákona (§ 36 odst. 1 zákona).

Pojmy „uvádění do oběhu“ a „dodavatel“ slouží k vymezení věcné působnosti zákona. Sám pojem „uvádění do oběhu“ je definován shodně s již osvědčenou definicí téhož pojmu použitou v § 2 odst. 11 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů.

„Geneticky modifikovaný reprodukční materiál“ je definován pomocí odkazu na zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Tento zákon podřizuje nakládání s organismy, které jsou produkty genové technologie zvláštnímu, přísnějšímu režimu, což vyplývá ze Směrnice Rady č. 90/220/EHS, na niž je ve Směrnici Rady č. 99/105/ES odkazováno.

K § 3 :

Ustanovení § 3 stanoví z hlediska harmonizace klíčové pravidlo, obsažené v čl. 4 odstavci 1 a čl. 6 odstavci 1, písmeno a) Směrnice č. 99/105/ES, dle kterého lze reprodukční materiál druhů uvedených v druhovém seznamu uvádět do oběhu pouze pokud pochází z úředně uznaných zdrojů a to pokud je zařazen do kategorie „identifikovaný“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“. Reprodukční materiál těchto kategorií nelze z jiných než úředně uznaných zdrojů získat, což vyplývá již z § 2 zákona. Obdobně je v souladu s čl. 6 odstavcem 1, písmena b) až d) Směrnice zákonem stanoveno, že reprodukční materiál kříženců s některým z druhů uvedených v druhovém seznamu lze uvádět do oběhu pouze v kategoriích „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“ a reprodukční materiál, který obsahuje geneticky modifikované organismy pak pouze v kategorii „testovaný“.

Smrk ztepilý, borovice lesní a modřín opadavý jsou druhy, u nichž hrají požadavky na původ reprodukčního materiálu používaného pro obnovu lesa a zalesňování zvlášť významnou roli. Pro tyto druhy, v souladu se zmocněním vyplývajícím z čl. 8 směrnice a ve faktické shodě s platnou právní úpravou, jsou stanoveny přísnější požadavky. Reprodukční materiál těchto druhů může být uváděn do oběhu výlučně v kategoriích „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“.

V souladu se Směrnicí čl. 6 odst. 1 písm. c) je pro reprodukční materiál získaný vegetativním způsobem reprodukce stanoveno, že je možno jej uvádět do oběhu pouze je-li zařazen jako kvalifikovaný nebo testovaný.

 popsaných pravidel „a contrario“ vyplývá, že reprodukční materiál, který do zde vymezeného rámce nespadá, lze uvádět do oběhu i v případě, že není zařazen do žádné z definovaných kategorií, tj. i tehdy, pokud nepochází z uznaného zdroje.

K § 4 :

Požadavek na zařazení reprodukčního materiálu do některé z kategorií „identifikovaný“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“ je v zásadě pouze požadavkem na typ a vlastnosti zdroje, ze kterého může být reprodukční materiál získán, tj. jeho vlastností genetických, a netýká se vlastností morfologických, fyziologických či sanitárních. Směrnice č. 99/105/ES v čl. 6 odstavci 3 a shodně s ní též zákon v tomto paragrafu proto stanoví, že reprodukční materiál lze uvádět do oběhu, pouze pokud odpovídá stanoveným požadavkům na druhovou čistotu, morfologickou a fyziologickou kvalitu a zdravotní stav. Tyto požadavky jsou ve směrnici samotné (

č. VII) stanoveny pouze stručně a v některých případech ryze rámcově; sama směrnice v tomto ohledu odkazuje na mezinárodní standardy, které mají být v rámci Evropské unie v budoucnu přijaty, nebo na pojem „obvyklá obchodní jakost“. Zákon i z těchto důvodů zmocňuje ministerstvo k tomu, aby uvedené požadavky upravilo vyhláškou.

K § 5 :

Reprodukční materiál nelze uvádět do oběhu, aniž by byl součástí oddílu reprodukčního materiálu charakterizovaného taxativně vymezenými společnými vlastnostmi. Zákon zde vychází z definice oddílu obsažené v dosavadních právních předpisech (

č. 1 k vyhlášce č. 82/1996 Sb.). V předmětném ustanovení je současně stanovena povinnost označit každý oddíl údaji umožňujícími jeho jednoznačnou identifikaci a identifikaci jeho vlastností, když tyto údaje v souladu s § 8 budou uvedeny též v průvodním listu reprodukčního materiálu. U reprodukčního materiálu pocházejícího z úředně uznaných zdrojů (tj. materiál kategorií „identifikovaný“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“) je vyžadováno rovněž uvedení identifikačních údajů uznaného zdroje. Oddíly testovaného reprodukčního materiálu nelze slučovat. Podrobnosti o slučování oddílů reprodukčního materiálu ostatních kategorií stanový prováděcí právní předpis.

K § 6 :

Za účelem umožnění kontroly vyžadované v čl. 16 odstavci 5 Směrnice č. 99/105/ES je dodavatelům stanovena povinnost informovat orgán veřejné správy, kterým je podle § 27 obecní úřad s rozšířenou přenesenou působností, s dostatečným předstihem o zamýšleném sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin a zamýšleném vyzvedávání sadebního materiálu. Toto oznámení současně umožní, aby orgán veřejné správy vydal dodavateli „potvrzení o původu“, což je dokument, osvědčující pro potřeby dalšího oběhu reprodukčního materiálu zejména skutečnost, že oddíl byl získán z úředně uznaného zdroje. Z tohoto důvodu se vydávání potvrzení o původu předpokládá pouze u reprodukčního materiálu kategorií „identifikovaný“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“. Potvrzení o původu lze vydat i pro případy dělení oddílu na více částí. Pro jednodušší uvádění reprodukčního materiálu do oběhu je pro vydávání potvrzení o původu stanovena kratší lhůta, než je lhůta obecná podle zákona č. 67/1971 Sb., o správním řízení; v případě vydávání potvrzení o původu pro oddíly vzniklé dělením větších oddílů je dokonce umožněno, aby procedura byla zcela formální a mohla se uskutečnit nejen u orgánu veřejné správy, který vydal původní potvrzení o původu, nýbrž i u toho orgánu veřejné správy, který je pro dodavatele nejsnáze dosažitelný. Z důvodu značného formálního i praktického významu, který potvrzení o původu má pro další oběh reprodukčního materiálu, stanoví zákon výslovně, že potvrzení o původu je veřejnou listinou, byť by se k tomuto závěru dalo dospět rovněž právním výkladem. Formální podoba potvrzení o původu je upravena přímo ve Směrnici č. 99/105/ES (

VIII) a bude shodným způsobem převzata do vyhlášky, k jejímuž vydání je ministerstvo zemědělství zmocněno.

K § 7 :

Z hlediska zachování účelu zákona a umožnění výkonu kontroly, jakož i z hlediska ochrany spotřebitelů je významné, aby byl reprodukční materiál uváděn do oběhu v takových obalech, které znemožňují míchání reprodukčního materiálu jednotlivých oddílů nebo záměnu jejich obsahu. Pro reprodukční materiál kategorie „testovaný“ jako materiál, u kterého jsou geneticky podmíněné vlastnosti prověřovány nejdůslednějším způsobem je stanoven požadavek na zajištění obalu úřední pojistkou. V případě semenného materiálu vyplývá požadavek na vlastnosti obalu přímo z čl. 15 Směrnice č. 99/105/ES. Jelikož však striktní dodržení požadavku na nemožnost otevřít obal semenného materiálu bez jeho zjevného poškození nebo bez zjevného poškození jeho uzávěru není možno požadovat ve všech případech (z technických důvodů – např. šišky jehličnanů jsou pravidelně transportovány ve vagónech), jsou umožněny i výjimky z takto stanoveného pravidla, Semenný materiál pak lze uvádět do oběhu i v obalech nebo na dopravních prostředcích, které lze bez poškození otevřít, je-li obal či dopravní prostředek opatřen úřední pojistkou.

K § 8 :

Jednotné označování balení reprodukčního materiálu předepsaným minimálním rozsahem údajů je nezbytné pro informaci nabyvatele reprodukčního materiálu o jeho vlastnostech i pro rozhodování o použitelnosti reprodukčního materiálu k obnově lesa a zalesňování na konkrétním stanovišti. V souladu s čl. 14 Směrnice č. 99/105/ES proto musí být ke každému oddílu reprodukčního materiálu dodavatelem připojen tzv. průvodní list obsahující údaje, kterými musí být provázen každý oddíl reprodukčního materiálu v průběhu produkce. K nim

se připojují zvláštní údaje podávající bližší obraz o morfologických a fyziologických a dalších kvalitativních vlastnostech reprodukčního materiálu, v případě testovaného reprodukčního materiálu též údaj o tom, že testy byly provedeny jako tzv. testy časné. Za účelem ochrany právní jistoty odběratelů reprodukčního materiálu je dodavatelům stanovena povinnost předat odběrateli na požádání opis potvrzení o původu, bylo-li k reprodukčnímu materiálu vydáno. Směrnice č. 99/105/ES ve shodě s pravidly OECD upravuje i možnosti používání barevného označení průvodní dokumentace, což zákon respektuje a pravidla rozšiřuje i na barevné označení obalů reprodukčního materiálu. Průvodní list ani obal reprodukčního materiálu, který není zařazen do kategorie „identifikovaný“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ nebo „testovaný“, nelze barevně označovat.

K § 9 :

Zákaz klamání upravený zákonem je odrazem téhož zákazu, který vyplývá ze zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, pro reprodukční materiál zemědělsky využívaných druhů rostlin. Jeho účelem je ochrana dodavatelů i vlastníků lesa a omezení nekalé soutěže, neboť nepravdivé údaje o reprodukčním materiálu mohou jiné dodavatele i vlastníky lesa jako konečné spotřebitele vést k nesprávným rozhodnutím, jejichž důsledky se mohou projevit nejen v podobě majetkové újmy (např. nízká kvalita a hodnota dřevní produkce), nýbrž, s ohledem na existenci tzv. mimoprodukčních funkcí lesa, i v podobě újmy na životním prostředí.

K § 10 :

Fenotypová klasifikace je v platné právní úpravě faktickým východiskem pro jak úřední uznávání porostů jako zdroje reprodukčního materiálu, tak pro rozhodování o tom, zda lze porost vůbec jako zdroj reprodukčního materiálu využít. Proto zákon osvědčený institut fenotypové klasifikace včetně čtyřstupňového členění (A až D) přebírá s tím, že mírně upravuje používanou terminologii. Namísto pojmu „fenotypová kategorie“ je používán pojem „fenotypová třída“, což je odůvodněno použitím pojmu „kategorie“ zákonem v jiných souvislostech (kategorie „identifikovaný“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ a „testovaný“). Základním vodítkem pro zařazování porostů do fenotypových tříd nadále zůstává původ, objemová produkce, morfologické znaky (stromů v porostu i dřeva) a zdravotní stav. Z platné právní úpravy je dále převzato, že fenotypovou klasifikaci porostů budou provádět výlučně osoby disponující licencí k vyhotovování lesních hospodářských plánů a osnov, u kterých lze očekávat dostatečnou míru odborných znalostí. V odůvodněných případech může příslušný orgán veřejné správy provést fenotypovou klasifikaci v rámci uznávacího řízení, např.  nebyl-li porost při zpracování lesního hospodářského plánu pro své mládí klasifikován.

K § 11:

Směrnice č. 99/105/ES v čl. 4 vyžaduje, aby reprodukční materiál druhů uvedených v druhovém seznamu byl uváděn do oběhu pouze v případě, že pochází z úředně uznaných zdrojů, tj. v kategorii „identifikovaný“, „selektovaný“, „kvalifikovaný“ nebo „testovaný“. Uznávání zdrojů ovšem není druhovým seznamem omezeno a bude probíhat u všech druhů dřevin. O úředním uznání zdroje reprodukčního materiálu bude rozhodováno zásadně na návrh jeho vlastníka. S ohledem na skutečnost, že zdroje „selektovaného“, „kvalifikovaného“ a „testovaného“ materiálu mají obecně vyšší genetickou hodnotu a slouží nepřímo též k zachování genofondu lesních dřevin, je zapotřební umožnit, aby k uznání těchto zdrojů došlo ve výjimečných případech též ex offo oproti náhradě újmy, která tím vlastníkovi zdroje vznikla – to se týká především lesních porostů. Uznávání bude probíhat vždy na dobu určitou, což současně zajistí, že zdroj reprodukčního materiálu bude v pravidelných intervalech přezkoušen, jak v čl. 4 odst. 4 požaduje Směrnice č. 99/105/ES. Zákon dále zakotvuje logickou podmínku, že pokud zdroj reprodukčního materiálu přestane po uznání splňovat zákonem stanovené předpoklady, bude uznání zrušeno.

K § 12 :

Pojem „uznaná jednotka“ je přebírán z platné právní úpravy, když stejný pojem je součástí terminologie obsažené ve Směrnici č. 99/105/ES. S ohledem na skutečnost, že mezi adresáty platné právní úpravy vznikaly některé nejasnosti týkající se vztahu mezi uznaným zdrojem a uznanou jednotkou pramenící z možnosti uznané zdroje slučovat, stanoví zákon jednoznačným způsobem, že uznanou jednotku tvoří jeden nebo více uznaných zdrojů reprodukčního materiálu, kterým bylo orgánem veřejné správy přiděleno jedno evidenční číslo.

K § 13 :

Zdrojem reprodukčního materiálu kategorie „identifikovaný“ mohou být pouze porosty a zdroje semen, což vyplývá i z Přílohy VI, Směrnice č. 99/105/ES. V případě porostů je v souladu s § 10 zákona východiskem pro uznání fenotypová klasifikace, kdy z uznání jsou vyloučeny pouze porosty fenotypové třídy D, jejichž územní rozloha v ČR je zanedbatelná. Uznání za zdroj „identifikovaného“ reprodukčního materiálu se v případě porostů bude zpravidla týkat těch, které jsou zařazeny do fenotypové třídy C. Zákon ovšem připouští, aby za zdroj reprodukčního materiálu této kategorie byly uznány též porosty fenotypové třídy A a B, které by jinak bylo možno uznat k získávání reprodukčního materiálu kategorie „selektovaný“ a „testovaný“ – důvodem je zde snaha respektovat právo vlastníka zdroje rozhodnout o tom, k získávání jaké z možných kategorií reprodukčního materiálu bude v případě svého zdroje žádat o uznání, když uznání za zdroj reprodukčního materiálu kategorií „selektovaný“ a „testovaný“ je pro vlastníka zdroje spojen s rizikem omezení mýtní úmyslné těžby nebo stanovení ochranné lhůty. V případě uznání zdroje semen za zdroj reprodukčního materiálu kategorie „identifikovaný“ bude orgán veřejné správy vycházet nikoliv z výsledků fenotypové klasifikace (tu ovšem může využít, pokud byla provedena), nýbrž z místního šetření, v jehož rámci ověří, zda zdroj semen, o jehož uznání je žádáno, není pro získávání reprodukčního materiálu zjevně nevhodný (např. pro významnou netvárnost, napadení karanténním škůdcem apod.). Slučování zdrojů reprodukčního materiálu do jedné uznané jednotky bude v tomto případě pravidlem.

K § 14:

Za zdroj reprodukčního materiálu kategorie „selektovaný“ lze uznat pouze porosty, které jsou zařazeny do fenotypové třídy A nebo B a vyhovují dalším požadavkům upraveným předpokládaným prováděcím předpisem – ten bude v této části vycházet z minimálních požadavků zakotvených do Přílohy III, Směrnice č. 99/105/ES. Orgán veřejné správy bude při rozhodování vycházet z odborného posudku zpracovaného tzv. pověřenou osobou. Posudek bude zpracováván na náklady vlastníka zdroje, nepůjde-li o uznání ex offo, kdy jej bude hradit orgán veřejné správy, který o uznání rozhodl, z vlastních zdrojů. I v případě tohoto zdroje je předpokládáno slučování více porostů do jedné uznané jednotky, ve shodě s platnou právní úpravou však pouze ve fenotypové třídě B.

K § 15 :

V případě některých zdrojů reprodukčního materiálu je jejich funkce zdroje reprodukčního materiálu funkcí vedlejší, když jejich hlavní význam pro lesní hospodářství a životní prostředí spočívá v plnění funkcí jiných (porosty, zdroje semen). Vedle toho však existují též zdroje reprodukčního materiálu, u nichž je produkce semenného materiálu či částí rostlin jejich převažujícím posláním – v některých případech byly k produkci reprodukčního materiálu přímo založeny. Jde vesměs o zdroje reprodukčního materiálu, u kterého lze důvodně očekávat výskyt nadprůměrných hospodářských vlastností. Uznání takových zdrojů reprodukčního materiálu je proto možné pouze za předpokladu, že jsou splněny poměrně přísné požadavky stanovené prováděcím předpisem, který bude v této části vycházet z Přílohy č. IV, Směrnice č. 99/105/ES. Splnění těchto požadavků bude prokazováno odborným posudkem vypracovaným pověřenou osobou za stejných podmínek, jako odborný posudek podle § 14. Zdroje kvalifikovaného reprodukčního materiálu budou uznávány jak na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, tak i mimo les. Zdroje reprodukčního materiálu kategorie „kvalifikovaný“ není možné slučovat do jedné uznané jednotky, což vyplývá z jejich zvláštního charakteru.

K § 16:

Zdroje reprodukčního materiálu kategorie „testovaný“ lze označit za zdroje reprodukčního materiálu, u nichž je přenos geneticky podmíněných vlastností na potomstvo nejen vysoce pravděpodobný (jako v případě zdrojů reprodukčního materiálu kategorií „selektovaný“ a „kvalifikovaný“), nýbrž též prověřený genetickými a srovnávacími testy. Vedle toho, že pro zdroje reprodukčního materiálu této kategorie se vyžaduje splnění požadavků kladených na zdroje selektovaného (v případě porostů) nebo kvalifikovaného (v případě semenných sadů, rodičovských stromů, klonů a směsí klonů) reprodukčního materiálu, předpokládá se také ověření vlastností zdrojů uvedenými testy. Požadavky na provádění a výsledky testů vyplývají z Přílohy V, Směrnice č. 99/105/ES a budou v této podobě převzaty do prováděcího předpisu , pro případ rozhodování orgánů veřejné správy bude jejich splnění prokazováno odborným posudkem pověřené osoby. Stejně jako v případě zdrojů kvalifikovaného reprodukčního materiálu je i u zdrojů reprodukčního materiálu kategorie „testovaný“ vyloučeno slučování více zdrojů do jedné uznané jednotky.

K § 17 :

Jelikož zdroje reprodukčního materiálu jsou uznávány zásadně na dobu určitou, přebírá zákon v případě porostů uznaných jako zdroj selektovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu ze platné právní úpravy (§ 29 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb.) institut omezení mýtní úmyslné těžby a ochranné lhůty. Jde o nástroj sloužící mimo jiné k zajištění toho, aby uznaný zdroj plnil své funkce po celou dobu platnosti uznání. Dochází ovšem k uvolnění dosud přísného režimu, když jak o omezení mýtní úmyslné těžby, tak o stanovení ochranné lhůty není rozhodováno obligatorně, nýbrž fakultativně podle okolností jednotlivého případu. Podkladem pro rozhodnutí o omezení mýtní úmyslné těžby nebo stanovení ochranné lhůty bude i v tomto případě odborný posudek zpracovaný pověřenou osobou.

K § 18 :

Zákon v souladu s čl. 10 Směrnice č. 99/105/ES předpokládá zřízení tzv. Rejstříku uznaných zdrojů, který fakticky navazuje na ústřední evidenci uznaných zdrojů reprodukčního materiálu zajišťovanou podle platné právní úpravy Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti (§ 29 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb.). Smysl Rejstříku uznaných zdrojů spočívá především v nepřímém zajištění ochrany spotřebitelů i dodavatelů reprodukčního materiálu zpřístupněním základních informací o uznaných zdrojích. Za tím účelem je Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu koncipován jako veřejný seznam, do kterého může v rozsahu zákonem stanovených údajů nahlížet každý. Zákon nepřebírá z platné právní úpravy pravidla o vyhlašování uznaných zdrojů ve Věstníku ministerstva zemědělství, a to zejména s ohledem na očekávaný vyšší počet uznaných zdrojů (zdroje reprodukčního materiálu kategorie „identifikovaný“). Směrnice v čl. 10 předpokládá, že údaje obsažené v Rejstříku uznaných zdrojů reprodukčního materiálu budou postoupeny ke zveřejnění Evropské komisi v podobě tzv. Národního seznamu. Institut Národního seznamu není zákonem samostatně upraven, neboť jeho sestavení a postoupení Evropské komisi nepřekračuje existující ani předpokládané pravomoci orgánů výkonné moci a lze ho realizovat beze změny právních předpisů. Do budoucna se předpokládá zveřejnění Rejstříku uznaných zdrojů reprodukčního materiálu též prostřednictvím sítě Internet, obdobně jako je tomu u jiných veřejných seznamů.

K § 19 :

Právní úprava účelu a postavení tzv. genových základen je do zákona o obchodování s reprodukčním materiálem zařazena poněkud neorganicky, je však odůvodněna zvláštním významem, který genové základny z hlediska zachování genofondu lesních dřevin mají (jejich účelem je zachovat genové zdroje cenných regionálních populací lesních dřevin). Institut genových základen byl převzat z platné právní úpravy (§ 14 vyhlášky č. 82/1996 Sb.) s tím, že z důvodu obtížného prokazování původnosti porostů zařazených do genových základen se upouští od výslovně stanoveného požadavku na původnost, a populace lesních dřevin, které jsou důvodem pro vyhlášení genové základny, jsou nově a obecněji charakterizovány jako populace cenné. Prokázaná původnost je však i nadále vysoce žádoucím znakem. Z důvodu umožnění zvláštního režimu hospodaření v lesích na území genových základen předpokládá zákon jejich zařazování do kategorie lesa zvláštního určení (to je realizováno již za platné právní úpravy), což s ohledem na znění § 10 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb. současně znamená osvobození dotčených pozemků od daně z nemovitosti. Genové základny samy o sobě nejsou (na rozdíl od právní úpravy platné např. ve Slovenské republice) uznaným zdrojem reprodukčního materiálu, mohou se jím však stát buď porosty nebo jednotlivé stromy nacházející se na území genových základen, pokud o jejich uznání bude rozhodnuto standardním postupem.

K § 20 až 23 :

Platná právní úprava (§ 30 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.) vyžaduje, aby osoby, které se zabývají sběrem semen lesních dřevin, jejich luštěním, skladováním, produkcí sazenic nebo obchodem se semeny a sazenicemi lesních dřevin jako podnikatelskou činností, měly k této činnosti licenci (tzv. licence pro nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin). Důvodem pro zavedení institutu licencí byla zejména snaha zajistit v maximální míře odbornou úroveň vybraných lesnických činností, což je požadavek odůvodněný v první řadě netypicky dlouhým produkčním cyklem v lesním hospodářství, kde se veškerá odborná pochybení projevují až v následujících generacích. S ohledem na odbornou náročnost celého procesu produkce reprodukčního materiálu je institut licence pro nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin z platné právní úpravy převzat v prakticky nezměněné podobě. Licenci musí být vybavena každá osoba, která uvádí reprodukční materiál do oběhu. O udělení a odnětí licence rozhoduje ministerstvo zemědělství, které rovněž prostřednictvím evidence vydaných licencí eviduje dodavatele reprodukčního materiálu. Tím je současně splněn i požadavek stanovený v čl. 6 odstavci 4, Směrnice č. 99/105/ES, aby dodavatelé reprodukčního materiálu podléhali povinné úřední registraci. Ve srovnání s platnou právní úpravou je umožněno, aby i fyzická osoba provozovala činnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Splňují-li stanovené podmínky, mohou licenci obdržet i občané členských států Evropské unie.

K § 24 :

Evidence reprodukčního materiálu, který je jednotlivými dodavateli uváděn do oběhu, je nezbytným předpokladem výkonu kontrolní činnosti, která je od úředních orgánů vyžadována v čl. 16 odstavcích 3 a 5, Směrnice č. 99/105/ES. Doba, po kterou zákon požaduje evidenci uchovávat, je stanovena shodně s platnou právní úpravou (§ 17 odst. 8 vyhlášky č. 82/1996 Sb.) Povinnost dodavatele předkládat každoročně záznamy o všech oddílech reprodukčního materiálu, který má v držení je rovněž v souladu s čl. 16 odst. 3 citované směrnice.

K § 25 :

Platná právní úprava (§ 29 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon) umožňuje dovoz reprodukčního materiálu pouze v případě, že byl povolen ministerstvem zemědělství. Institut povolení k dovozu je přebírán jako vhodný instrument ke kontrole vlastností dováženého reprodukčního materiálu. V případě, že toto povolení nebylo celnímu orgánu předloženo, celní orgán dovážený reprodukční materiál nepropustí. Směrnice č. 99/105/ES směřuje k zajištění volného pohybu reprodukčního materiálu po území Evropské unie v případě, že jde o reprodukční materiál odpovídající ustanovením směrnice, takže institut povolení k dovozu je potenciální překážkou volného pohybu. Zákon proto stanoví, že reprodukční materiál vyprodukovaný ve státech Evropské unie, který odpovídá požadavkům směrnice a je vybaven adekvátní průvodní dokumentací, bude moci být dovážen na území ČR bez dalších administrativních omezení. Tato možnost ovšem vznikne až po vstupu České republiky do Evropské unie.

K § 26 až 33 :

Zákon svěřuje výkon veřejné správy v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin pověřeným obcím, krajům, Ministerstvu zemědělství, České inspekci životního prostředí a celním orgánům. Ve vojenských lesích, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, Vojenskému lesnímu úřadu. Ministerstvo životního prostředí vykonává vrchní státní dozor. Většina pravomocí je přitom svěřena krajům jako orgánům veřejné správy druhého stupně s tím, že kraje přebírají i některé pravomoci, které v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin podle platné právní úpravy vykonávají okresní úřady. Pověřené obecní úřady budou při výkonu veřejné správy podle navrhovaného zákona zajišťovat pouze ty úkoly, které mají spíše administrativně-technický, nikoliv odborný charakter. Jsou to právě vysoké požadavky na odbornou úroveň potřebnou k zajištění účinného výkonu veřejné správy, které vedou k tomu, že zákon některé dílčí úkony svěřuje tzv. pověřené osobě. Tou bude přinejmenším v prvních letech účinnosti zákona Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Institut pověřené osoby je převzat z platné právní úpravy, odborných služeb lesnických výzkumných ústavů v oblasti uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin do oběhu je však dlouhodobě a úspěšně využíváno i v sousedních státech, které jsou členy EU, tj. ve Spolkové republice Německo a v Rakouské republice.

Výkon správní činnosti nelze současně zajistit bez dostatečných kontrolních oprávnění, která zákon svěřuje nejen pracovníkům orgánů veřejné správy, nýbrž i přizvaným zaměstnancům pověřené osoby. Kontrolním oprávněním odpovídající povinnosti kontrolovaných osob se z důvodů maximálního omezení možnosti obcházení zákona týkají nejen dodavatelů, nýbrž všech osob, které se podílí na produkci reprodukčního materiálu. S ohledem na požadavek stanovený v čl. 16 odst. 6, Směrnice č. 99/105/ES jsou stejná kontrolní oprávnění svěřena i pracovníkům pověřeným Evropskou komisí; toto ustanovení má však odloženou účinnost až na datum vstupu České republiky do Evropské unie.

Zákon v souladu s čl. 18 Směrnice č. 99/105/ES umožňuje, aby v případě mimořádných okolností a na základě zmocnění Evropské komise členské státy umožnily uvádění do oběhu i takového reprodukčního materiálu, který neodpovídá stanoveným požadavkům. V zájmu ochrany spotřebitelů i ostatních dodavatelů reprodukčního materiálu však tato skutečnost musí být vyznačena na obalu reprodukčního materiálu i v průvodním listu.

K § 34 až 36 :

Zákon stanoví sankce za porušení jeho ustanovení. Porušení zákona mají přitom vesměs povahu tzv. jiných správních deliktů. Sankcemi za ně jsou pokuty a zvláštní opatření, která jsou současně prostředkem „nutné obrany veřejného zájmu“, který je spáchaným deliktem ohrožen. Zákon v této části koresponduje s obdobnými ustanoveními zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů.

K § 37 :

Uvádění do oběhu je zákonem definováno poměrně široce. To by ve vazbě na definici dodavatele mělo za následek, že vlastníci lesa, kteří provozují zemědělskou a lesní výrobu a jsou proto podle § 2 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku považováni za podnikatele, stejně jako vlastníci lesa, kteří jsou tzv. podnikateli podle formy (obchodní společnosti a družstva), by byli povinni mít licenci podle zákona o obchodování s reprodukčním materiálem lesních dřevin i v případě, kdy by umožnili třetí osobě získávat reprodukční materiál ze zdroje ve svém vlastnictví, aniž by se na jeho získávání a produkci jakýmkoliv způsobem podíleli. I zde totiž jde o převod práva nakládat s reprodukčním materiálem na jinou osobu při podnikání. Takto přísný režim však není věcně ani právně odůvodněn. Proto zákon tyto případy ze své věcné působnosti výslovně vyjímá. V souladu s čl. 3 Směrnice č. 99/105/ES je z působnosti zákona dále vyjmut sadební materiál a části rostlin určených pro výzkumné, pokusné nebo šlechtitelské účely, reprodukční materiál prokazatelně určený k vývozu do států, které nejsou členy Evropské unie, a reprodukční materiál lesních dřevin, který není určen pro obnovu lesa a zalesňování (např. reprodukční materiál pro účely okrasného zahradnictví). Uvádění do oběhu takového reprodukčního materiálu buď není vůbec přípustné (reprodukční materiál pro výzkumné, pokusné nebo šlechtitelské účely) nebo je upraveno zvláštním právními předpisy (zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin ve znění pozdějších předpisů) nebo není upraveno vůbec (reprodukční materiál určený k vývozu do států, které nejsou členy Evropské unie).

K § 38:

Na rozhodování o právech a povinnostech dotčených subjektů se vztahují obecné předpisy o správním řízení. Výjimku z tohoto pravidla představuje ustanovení § 6 odst. 4 a 5 zákona se zvláštní úpravou lhůt.

K § 39 :

Ustanovení obsahuje výčet paragrafů, k jejichž provedení vydá Ministerstvo zemědělství prováděcí právní předpis.

K § 40 :

Harmonizace, k jejímuž zajištění zákon směřuje, by měla být provedena s minimem zásahů do existujících právních vztahů. K zajištění tohoto cíle mají vedle dostatečného období legisvakance sloužit přechodná ustanovení, která předpokládají právní kontinuitu v oblasti vydaných licencí, uznaných zdrojů reprodukčního materiálu i možnost používat reprodukční materiál vybavený dokumentací podle dosavadních předpisů po dobu dvou let od předpokládaného nabytí účinnosti zákona. Pro semenný materiál získaný z uznaných zdrojů se předpokládá jeho vybavení průvodní dokumentací podle nové právní úpravy. S ohledem na rozdíly v označování zdrojů reprodukčního materiálu uznaných podle dosavadních právních předpisů a nové právní úpravy obsahuje zákon příslušný převodní klíč.

K § 41 :

V důsledku přesunu úpravy uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin do oběhu ze zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, do nové právní úpravy, mění zákon potřebným způsobem též ustanovení citovaného platného právního předpisu. Po změně zůstávají v zákoně č. 289/1995 Sb. ponechána základní pravidla upravující použití reprodukčního materiálu na konkrétním stanovišti s tím, že ani napříště není v případě tzv. vybraných lesních dřevin možné používat k umělé obnově lesa a zalesňování reprodukční materiál, který nepochází ze zdrojů uznaných jako zdroje „selektovaného“, „kvalifikovaného“ nebo „testovaného“ reprodukčního materiálu. To platí i pro reprodukční materiál, který před výsadbou nebyl uveden do oběhu. Zákon ponechává krajům jako orgánům státní správy lesů možnost povolit použití reprodukčního materiálu vybraných lesních dřevin i v kategorii „identifikovaný“. Vlastníkům lesa je současně stanovena povinnost vést evidenci o původu reprodukčního materiálu použitého při obnově lesa a zalesňování, která byla dosud zakotvena pouze ve vyhlášce č. 82/1996 Sb.

K § 42 :

Navrhuje se zavedení správních poplatků za udělení licence dodavateli reprodukčního materiálu. Zákon v této části vychází z výše správních poplatků stanovených zákonem č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, uvedených v příloze zákona v položce 87 sazebníku.

K § 43 :

V návaznosti na ustanovení § 26 návrhu zákona se v zákoně č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, rozšiřuje oprávnění inspekce uložit pokutu právnickým a fyzickým osobám i za neplnění povinností stanovených zákonem o obchodování s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Současně se v poznámkách pod čarou opravuje legislativní odkaz na současnou právní úpravu.

K § 44:

Ačkoliv zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, návrh počítá s výjimkami, které se vztahují ke dni vstupu v platnost Smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie.

K Příloze

obsahuje seznam druhů dřevin, které lze uvádět do oběhu pouze v souladu s návrhem tohoto zákona.

V Praze dne 7. listopadu 2001

předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n, v. r.

ministr zemědělství

Ing. Jan F e n c l, v. r.

místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu

Doc. Ing. Miroslav G r é g r, v. r.

ministr životního prostředí

RNDr. Miloš K u ž v a r t, v. r.

PLATNÉ ZNĚNÍ ČÁSTÍ NOVELIZOVANÝCH ZÁKONŮ

S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN

Platné znění částí zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 sb., s vyznačením navrhovaných změn

HLAVA PÁTÁ

HOSPODAŘENÍ V LESÍCH

Oddíl první

(§29

Uznané lesní porosty a uznané výběrové stromy

(1) K umělé obnově lesa a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa (§ odst. 4) se používá semen nebo sazenic lesních dřevin ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a z odpovídající nadmořské výšky. Semena nebo sazenice smrku ztepilého, borovice lesní, modřínu opadavého (dále jen „vybrané lesní dřeviny“) musí pocházet z výběrových stromů nebo lesních porostů uznaných ke sběru semen nebo ze semenných sadů. Zařazení dalších lesních dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem.

(2) O uznání výběrových stromů a lesních porostů vhodných pro sběr semen, semenných sadů a matečnic rozhoduje na základě odborného posudku orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa, popřípadě vlastníka pozemku, na kterém je založen semenný sad nebo matečnice, nebo z vlastního podnětu. Uznávají se ty výběrové stromy, lesní porosty, sady nebo matečnice, které vyhovují z hlediska genetického, zdravotního a z hlediska vhodnosti stanoviště.

(3) V rozhodnutí o uznání lesních porostů ke sběru semen určí orgán státní správy lesů pro jednotlivé porosty ochrannou lhůtu, po kterou smí být v těchto porostech prováděna mýtní úmyslná těžba pouze s jeho souhlasem, popřípadě omezí její rozsah. Tento souhlas může orgán státní správy lesů vydat pouze pro těžbu za účelem sběru osiva, za účelem zkvalitnění porostu nebo pro podporu přirozené obnovy; na vydání tohoto souhlasu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(4) Uznané výběrové stromy a lesní porosty pro sběr semen, semenné sady a matečnice vyhlašuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zemědělství. Ministerstvo také stanoví právnickou osobu, kterou pověří vedením evidence výběrových stromů a lesních porostů uznaných pro sběr semen, semenných sadů, matečnic a ostatního rozmnožovacího materiálu a vypracováním odborných posudků (odstavec 2). Dojde-li k uznání lesních porostů vhodných pro sběr semen a výběrových stromů z podnětu orgánu státní správy lesů, přísluší vlastníku lesa nárhada případné újmy.

(5) Dovoz semen a sazenic lesních dřevin ze zahraničí pro obnovu lesa a pro zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa je možný jen se souhlasem ministerstva.

(6) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o genetické klasifikaci, o požadavcích na výběrové stromy a lesní porosty ke sběru semen, o ochranných lhůtách, o zakládání a uznávání semenných sadů a matečnic; dále stanoví oblasti původu, podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa a náležitosti žádosti o znání stromů nebo porostů.

(7) V případě naléhavé potřeby může ministerstvo povolit sběr šišek jehličnatých stromů i z poražených stromů neuznaných, ale kvalitních porostů.)

§ 29

Reprodukční materiál lesních dřevin

(1) K umělé obnově lesa a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 4) se používá semen nebo sazenic lesních dřevin ze stejného nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a z odpovídající nadmořské výšky. V případě smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého (dále jen „vybrané lesní dřeviny“) lze k umělé obnově lesa a zalesňování použít pouze reprodukční materiál pocházející ze zdrojů selektovaného, kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu uznaných podle zvláštního právního předpisu^20a). Zařazení dalších lesních dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem.

(2) V případě naléhavé potřeby může orgán státní správy lesů povolit, aby k umělé obnově lesa a zalesňování byl použit i reprodukční materiál vybraných lesních dřevin pocházející z zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu podle zvláštního právního předpisu^20a).

(3) Vlastník lesa je povinen vést evidenci o původu selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu použitého při obnově lesa a zalesňování a uchovávat ji po dobu 20 let od obnovy lesa nebo zalesnění.

(4) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci, o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa.

________________

^20a) Zákon č. …../2001 Sb., o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin určených k obnově lesa a          zalesňování do oběhu, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním          materiálem lesních dřevin).

(§ 30

Nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin

(1) Právnické a fyzické osoby, které se zabývají sběrem semen lesních dřevin, jejich luštěním skladováním, produkcí sazenic lesních dřevin nebo obchodem se semeny a sazenicemi lesních dřevin jako podnikatelskou činností musí mít v této činnosti licenci udělenou orgánem státní správy lesů podle hlavy šestého tohoto zákona.

(2) Právnické a fyzické osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny vést evidenci o původu semen a sazenic lesních dřevin a při prodeji semen a sazenic vybraných lesních dřevin předat kupujícímu spolu se zbožím i údaje o jeho původu.

(3) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin).

§ 42

Zvláštní podmínky pro udělení licence

1. Zvláštními podmínkami pro udělení licence jsou

1. odborné lesnické vzdělání

2. odborná lesnická praxe.

(2) Pro udělení licence podle § 26 odst. 1 se odborným lesnickým vzděláním rozumí vysokoškolské vzdělání lesnického směru a odborná praxe žadatele musí být alespoň deset let.

(3) Pro udělení licence podle § 30 odst. 1 se odborným lesnickým vzděláním rozumí alespoň úplné středoškolské vzdělání lesnického směru a odborná praxe žadatele musí být alespoň pět let. Pokud má být předmětem licence pouze sběr semen lesních dřevin, nemusí orgán státní správy lesů, který rozhoduje o udělení této licence, na splnění těchto zvláštních podmínek trvat.).

(4) (3)Pro udělenílicence podle § 37 odst. 2 se odborným lesnickým vzděláním rozumí vysokoškolské vzdělání lesnického směru nebo úplné středoškolské vzdělání lesnického směru a odborná praxe žadatele musí být alespoň tři roky, jde-li o absolventa vysoké školy, a alespoň deset let, jde-li o absolventa střední školy.

(5) (4) U právnické osoby musí zvláštní podmínky splňovat její odpovědný zástupce.

§ 48

Okresní úřady

(1) Okresní úřady rozhodují

a) o pochybnostech, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 3),

   b) o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 4),

 c) o souhlasu k návrhům územně plánovací dokumentace, jimiž mají být dotčeny lesní       pozemky, pokud není příslušný kraj nebo ministerstvo (§ 14 odst. 2),

d) o souhlasu k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčeny pozemky určené k              plnění funkcí lesa, pokud není příslušný kraj nebo ministerstvo, a o souhlasu k vydání       rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území do 50 m od okraje lesa (§ 14 odst.2),

e) o dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha (§ 12 odst. 3),

f) o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro            plnění funkcí lesa a o výši poplatků za odnětí (§ 17 odst. 1),

  g) o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa (§ 19 odst. 3),

  h) o povolení výjimky ze zákazu některých činností v lese (§ 20 odst. 4),

  i) o stanovení podmínek ke konání organizovaných nebo hromadných sportovních akcí       v lese (§ 20 odst. 5),

   j) o uložení opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku před škodami, které by       mohly být způsobeny padáním kamenů sesouváním půdy, pádem stromů a lavinami

z  lesních pozemků, a o tom, kdo ponese náklady s tím spojené (§ 22 odst. 1 a 2),

(k) o uznání výběrových stromů a lesních porostů (§ 29 odst. 2)),

  (l) (k) o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud nepřesahují obvod        jejich územní působnosti (§ 32 odst. 2),

 (m) (l) o výjimkách ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostech mladších než 80 let        (§ 33 odst. 4),

(n) (m) o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích (§ 34 odst. 4),

(o) (n) o uložení nebo provedení opatření meliorací a hrazení bystřin v lesích (§ 35 odst. 1,        2 a 3),

 (p) (o) o uložení opatření odchylných od ustanovení tohoto zákona v zájmu účelového        hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení (§ 36 odst. 1),

 (r) (p) o výši náhrady a subjektu povinném k poskytnutí této náhrady vlastníkovi lesa z        důvodu omezení při hospodaření v lesích ochranných nebo v lesích zvláštního určení        (§ 36 odst. 5),

  (s) (r) o udělení nebo odnětí licence pro výkon funkce odborného lesního hospodáře        (§ 37 odst. 2),

  (t) (s) o pověření právnické nebo fyzické osoby výkonem funkce odborného lesního        hospodáře (§ 37 odst. 6),

  (u) (t) o ukládání pokut (hlava devátá); tyto pokuty vybírají a vymáhají,

  (v) (u) o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků, opatření ke zlepšení stavu lesů         a plnění jejich funkcí, o zastavení nebo omezení výroby nebo jiné činnosti v lese

v případech hrozících škod (§ 51 odst. 1),

   (y) (v)o nezbytných opatřeních k odvrácení hrozícího nebezpečí (§ 57).

        (2) Okresní úřady

   a) vedou evidenci nájmů a výpůjček pozemků určených k plnění funkcí lesa v obvodu        své územní působnosti,

   b) zajišťují zpracování osnovy (§ 25 odst. 1),

   c) schvalují plány zpracované pro lesy o výměře do 1000 ha a povolují jejich změny        (§ 27 odst. 1 a 4); ve vojenských lesích schvaluje plány Vojenský lesní úřad (§ 47        odst. 2) po projednání s ústředním orgánem státní správy lesů,

  (d) povolují těžbu uznaných stromů nebo porostů (§ 29 odst. 3),

  (e) (d) povolují výjimky ze stanovené velikosti nebo šířky holé seč (§ 31 odst. 2),

  (f) (e) povolují výjimky ze zákonných lhůt pro zalesnění a zajištění kultur (§ 31 odst. 6),

  (g) (f) ustanovují lesní stráž a zrušují ustanovení lesní stráže (§ 38),

  (h) (g) soustřeďují údaje lesní hospodářské evidence o lesích v obvodu své územní         působnosti a postupují je pověřené právnické osobě,

   (i) (h) vykonávají dozor nad dodržováním tohoto zákona, předpisů

 vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1).

(3) Okresní úřady vykonávají státní správu a povinnosti určené orgánům státní správy lesů podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě ve všech dalších případech, není-li zákonem určen jiný orgán státní správy lesů.

§ 48a

Kraj

(1) Orgán kraje v přenesené působnosti rozhoduje

a) o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení (§ 7 odst.        2 a § 8 odst. 3) s výjimkou vojenských lesů uvedených v § 47 odst. 2,

   b) o souhlasu k návrhům územně plánovací dokumentace všech stupňů s výjimkou velkého        územního celku, pokud umisťuje rekreační a sportovní stavby na pozemky určené k        plnění funkcí lesa,

   c) o udělení nebo odnětí licence ke zpracování plánů a osnov (§ 26 odst. 1),

   d) o námitkách proti oznámení o neschválení plánu (§ 27 odst. 3), kromě plánů schválených        Vojenským lesním úřadem,

   (e) o povolení sběru šišek z jehličnatých stromů i z poražených stromů neuznaných, ale         kvalitních porostů (§ 29 odst. 7),

    e) o povolení, aby k umělé obnově lesa a zalesňování byl použit i reprodukční          materiál vybraných lesních dřevin pocházející ze zdroje identifikovaného          reprodukčního materiálu (§ 29 odst. 2),

    f) o uložení opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují obvod územní         působnosti okresního úřadu a nepřesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 2),

    g) o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím orgánu kraje;         tyto pokuty vybírá a vymáhá.

(2) Orgán kraje v přenesené působnosti

   a) vyjadřuje se k návrhům tras celostátních a tranzitních liniových staveb a jejich         součástí v územní působnosti krajů,

    b) schvaluje zpracované plány pro lesy o výměře nad 1 000 ha a povoluje jejich změny         (§ 27 odst. 1 a 4); ve vojenských lesích schvaluje plány Vojenský lesní úřad (§ 47         odst. 2) po projednání s ústředním orgánem státní správy lesů,

    c) ustanovuje lesní stráž s působností na území kraje a zrušuje ustanovení lesní stráže         s působností na území kraje (§ 38 odst. 2),

    d) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují         ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných         na jejich základě (§ 51 odst. 1), s výjimkou vojenských lesů,

    e) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů prvního stupně,          pokud jedním z orgánů prvního stupně není Vojenský lesní úřad,

    f) rozhoduje o poskytnutí služeb nebo finančního příspěvku (§ 46 odst. 2), pokud nejde         o lesy v působnosti Ministerstva obrany.

§ 49

Ministerstvo

(1) Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy lesů.

(2) Ministerstvo rozhoduje

a) o souhlasu k návrhům územně plánovací dokumentace pro velké územní celky, jimž         mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa,

    b) o souhlasu k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčeny pozemky určené

        k plnění funkcí lesů těžbou nevyhrazených nerostů nebo jímž mají být dotčeny         lesy ochranné, lesy zvláštního určení (s výjimkou vojenských lesů uvedených v § 47

     odst. 2) a v rozsahu nad 5 ha lesy hospodářské (§ 14 odst. 2),

    (c) o udělení nebo odnětí licence k nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin          (§ 30 odst. 1),

    (d) (c) o uložení opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují obvod           územní působnosti okresního úřadu (§ 32 odst. 2),

    (e)(d) o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím          ústředního orgánu státní správy lesů; tyto pokuty vybírá a vymáhá,

    (f)  (e) o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení (§ 7          odst. 2 a § 8 odst. 3) ve vojenských lesích,

    (g) (f) o námitkách proti oznámení o neschválení plánu (§ 27 odst. 3) ve vojenských           lesích.

      (3) Ministerstvo

    a) řídí výkon státní správy lesů, včetně vojenských lesů,

    b) vydává souhlas k nakládání se státními lesy (§ 4 odst. 2),

    c) vydává souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, jimiž mají být dotčeny         pozemky určené k plnění funkcí lesa, a určuje způsob jejich rekultivace (§ 14 odst. 2),

    d) vyjadřuje se k návrhům tras celostátních a tranzitních liniových staveb a jejich         součástí,

    e) vyhlašuje každoročně průměrné ceny dřeva na odvozním místě pro určení výše poplatku         podle přílohy k tomuto zákonu,

    f) zadává a schvaluje oblastní plány rozvoje lesů (§ 23 odst. 1),

    (g) vyhlašuje uznané stromy a porosty lesních dřevin (§ 29 odst. 4),

    (h) vydává souhlas k dovozu semen a sazenic lesních dřevin (§ 29 odst. 5),

    (i) (g) ustanovuje lesní stráž a zrušuje ustanovení lesní stráže (§ 38),

    (j) (h) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů krajů,

    (k)(i) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují          ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných          na jejich základě (§ 51 odst. 1).

    (l) (j) rozhoduje o poskytnutí služeb, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje

(§  46 odst. 2),

   (m)(k) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby ve          vojenských lesích v působnosti Ministerstva obrany dodržují ustanovení tohoto          zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich          základě (§  51 odst. 1),

    (n) (l) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů prvního stupně,          pokud je jedním z účastníků Vojenský lesní úřad,

    (o) (m) vykonává funkci odvolacího orgánu proti rozhodnutím vydaným Vojenským           lesním  úřadem.

Platné znění části zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

Položka 87

Podání žádosti

a) o registraci odrůdy (§ 5 zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných     rostlin) Kč 2 000,-

b) o prodloužení registrace Kč 500,-

c) o uznání množitelského porostu nebo rozmnožovacího materiálu

(§ 22 zákona č. 92/1996 Sb.) Kč 50,-

d) o registraci osoby k uvádění rozmnožovacího matriálu do oběhu

(§ 31 odst. 1 zákona č. 92/1996 Sb., ve znění zákona č. 357/1999 Sb.) Kč 10 000,-

Položka 87a

Udělení licence dodavateli reprodukčního materiálu (§ 22 odst. 1 zákona č. …/2001 Sb., o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin určených k obnově lesa a zalesňování do oběhu, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin).                    Kč 100,-         

Platné znění části zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa s vyznačením navrhovaných změn

§ 4

Inspekce uloží pokutu až do výše jednoho miliónu Kčs právnickým nebo fyzickým osobám, které svojí činností ohrozí nebo poškodí životní prostředí v lesích tím, že

neoprávněně používají lesní půdu k jiným účelům než pro plnění funkcí lesů,

při zpracování lesního hospodářského plánu a jeho realizaci ohrozí životní prostředí, popřípadě způsobí jeho poškození,

vlastním zaviněním vytvoří podmínky pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů,

neplní opatření uložená orgány životního prostředí podle zvláštních zákonů¹⁾ a tohoto zákona,

neplní povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem.^1a)

------------------------------------------------------------------

( ¹⁾   Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.

Zákon ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního      hospodářství.)

¹⁾ Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění     zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

^1a)Zákon č. ....../2001 Sb., o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin určených      k obnově lesa a zalesňování do oběhu, a o změně některých souvisejících zákonů     (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin).

§ 6

(1) O zahájení řízení o uložení pokuty informuje inspekce současně příslušný orgán státní správy lesního hospodářství.²⁾

(2) O odvolání proti rozhodnutí inspekce o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo.

(3) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.

____________________

( ²⁾ § 34 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.)

²⁾ § 47 zákona č. 289/1995 Sb.

PRACOVNÍ NÁVRH

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství,

kterou se provádí zákon č……../ 2001 Sb., o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin určených k obnově lesa a zalesňování do oběhu, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin)

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 4 , § 5 odst. 4, § 6 odst. 7, § 7 odst.5, § 8 odst.10, § 10 odst. 4, § 12 odst. 2, § 13 odst.4, § 14 odst.4, § 15 odst.4, § 16 odst.4, § 18 odst.4, § 19 odst.5, § 20 odst.3 a § 24 odst. 3 zákona č. …../2001 Sb., o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin určených k obnově lesa a zalesňování do oběhu, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin) :

§ 1

Požadavky na kvalitu reprodukčního materiálu

( k § 4 zákona)

(1) Kvalita reprodukčního materiálu lesních dřevin se stanovuje podle genetických, morfologických, fyziologických charakteristik a zdravotního stavu.

(2) Odběr a zpracování vzorků reprodukčního materiálu lesních dřevin pro stanovení jeho původu a kvality nebo zdravotního stavu, provádějí pracovníci akreditovaných laboratoří, pověřených Ministerstvem zemědělství, na náklady kontrolované fyzické nebo právnické osoby. Tyto laboratoře vydávají i certifikáty původu a kvality reprodukčního materiálu. Pokud vzorek reprodukčního materiálu odebírá osoba bez pověření akreditované laboratoře nebo Ministerstva zemědělství, pak se výsledek provedených rozborů týká jen reprodukčního materiálu vzorku zaslaného k posouzení kvality, původu nebo zdravotního stavu.

(3) Kvalita semen lesních dřevin se stanovuje podle:

a) energie klíčivosti

b) čistoty

c) hmotnosti 1 000 semen

d) počtu klíčivých semen v 1 kg

(4) Kvalita sadebního materiálu lesních dřevin se stanovuje podle těchto charakteristik:

(a) genetické charakteristiky jsou dány genetickým původem reprodukčního materiálu

a výsledky jeho testování,

(b) morfologické charakteristiky:

- tloušťka kořenového krčku

- výška nadzemní části

- poměr objemu nadzemní části ke kořenovému systému

- podíl objemu jemných kořenů k objemu celého kořenového systému

- přípustné odchylky růstu kořenového systému od standardu

( c) fyziologické charakteristiky:

- obsah vody v pletivech

- obsah zásobních látek

- stupeň vegetačního klidu

- růstový potenciál kořenů

- zdravotní stav

(5) Kvalita sadebního materiálu lesních dřevin se posuzuje podle přílohy č. 1 této vyhlášky.

(7) Pro obnovování lesních porostů a zalesňování lze použít pouze semenáčků a sazenic,

které mají průběžný, nevětvený terminální výhon, na konci vegetačního období

zdřevnatělý, ukončený terminálním pupenem (s výjimkou více vrcholových dřevin) a

dobře vyvinutý kořenový systém, odpovídající velikosti nadzemní části, bez

výrazných deformací kořenů. Dále jsou mechanicky nepoškozené (mimo záměrného

krácení nadzemní části nebo kořenů), v dobrém zdravotním stavu, s nenarušeným

vodním režimem, s nenarušeným stavem zásobních látek a ve stavu růstového klidu

(dormance). Krytokořenné sazenice musí mít soudržný a dobře prokořeněný obal

zeminy, velikostí odpovídající stáří sazenice, bez obnažených nebo deformovaných

kořenů, který se při manipulaci nerozpadá.

(8) Pro výsadbu topolů a stromových vrb je povoleno používat jen výpěstky druhů a

schválených kultivarů získané množením původních domácích druhů uvedených

v příloze č.17 tohoto zákona a průběžně doplňovaných ověřovacím řízením

Ministerstva zemědělství a uváděných ve Věstníku.

(9) Části rostlin rodu topolu mohou být uváděny do oběhu jen v případě, že splňují

kvalitativní požadavky uvedené v příloze č.18 tohoto zákona.

(10) Reprodukční materiál, u kterého bylo zjištěno napadení patogenními organismy

podléhajícími karanténním opatřením, musí být z dalšího použití prokazatelně vyloučen.

(11) Při uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin je stanovena roční

záruční doba pro uplatnění odpovědnosti za vady zjištěné a písemně uplatněné

odběratelem a ověřené pracovníky pověřenými Ministerstvem zemědělství.

(12) U reprodukčního materiálu, u kterého bylo zjištěno napadení škodlivými organismy

karantenního charakteru, se postupuje podle zvláštního předpisu.

§ 2

Postup a kriteria při zařazování porostů do fenotypových tříd a jejich označování

(k § 10 odst.4 zákona)

(1) Právnická nebo fyzická osoba při zpracovávání lesního hospodářského plánu nebo lesní

hospodářské osnovy:

(a) navrhuje zařazení do fenotypových skupin plodící lesní porosty olše, břízy a osiky

starší 20 let, douglasky tisolisté, jedle obrovské a borovice vejmutovky starší 40 let

a porosty ostatních dřevin starší 60 let,

(b) ke zpracování návrhů používá tato kriteria:

- informace o původu, původní obnovován přirozeně nebo uměle, ze stejného

porostu nebo z okolních porostů původních, nepůvodní známého původu a

neznámého původu,

- objemová produkce (u porostů uznaných jako porosty fenotypové skupiny A a B

má být vyšší než produkce stejných dřevin na srovnatelných stanovištích)

- zdravotní stav (odolnost vůči nepříznivým činitelům abiotickým a biotickým)

- morfologické znaky stromů v porostu (přímost, plnodřevnost, vhodný typ

větvení, přirozené čistění kmene)

- jakost dřeva

(c) navrhuje zařazení lesních porostů, porostních skupin a etáží (všechny v nich zastoupené druhy dřevin) podle fenotypových znaků do skupin:

- fenotypová skupina A - porosty hospodářsky vysoce hodnotné vynikající

množstvím produkce, jakostí, odolností, případně jinými cennými vlastnostmi

- fenotypová skupina B - kvalitní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty a

dobrého zdravotního stavu

- fenotypová skupina C - porosty průměrné hospodářské hodnoty a uspokojivého

zdravotního stavu, nesklízí se z nich osivo, ale mohou být využity pro

přirozenou obnovu pod porostem a vedle porostu do vzdálenosti rovnající se

dvojnásobné průměrné výšce stromu

- fenotypová skupina D - porosty geneticky a hospodářsky nevhodné, určené

k rekonstrukci

(2) U smíšených lesních porostů se zařazují do fenotypových skupin všechny zastoupené lesní

dřeviny; je-li některá dřevina uznána ke sklizni osiva, uvádí se jako výměra uznaného

porostu plocha úměrná zastoupení uznané dřeviny.

(3) K obnově lesa a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa smí být použit jen reprodukční materiál lesních dřevin s potvrzením o původu vydaným orgánem veřejné správy, uvedeným v příloze č. 2, 3 a 4 této vyhlášky.

(4) Jednotlivé zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin uznává vždy místně příslušný

orgán veřejné správy na základě písemné žádosti vlastníka lesa, doložené odborným

posudkem pověřené osoby nebo z vlastního podnětu.

(5) Ministerstvo zemědělství stanoví právnickou osobu, kterou pověří zpracováním odborných posudků a vedením ústřední evidence uznaných zdrojů základního reprodukčního materiálu a genových základen.

(6) Lesní porosty navržené k uznání na základě fenotypových znaků do skupiny A i B všech

lesních dřevin domácích i geograficky nepůvodních, nebo nejkvalitnější části porostů,

které jsou předmětem lesnického hospodaření, jsou uznávány orgánem veřejné správy pro

sběr osiva, na základě písemné žádosti vlastníka lesního porostu, doložené posudkem

pověřené osoby, zpravidla při zpracování nového lesního hospodářského plánu nebo

hospodářské osnovy. Výjimku představují porosty a skupiny stromů topolů černých,

bílých a stromových vrb, u nichž se uznávají pouze vybraní jedinci jako stromy výběrové.

(7) Porosty uznané na základě fenologických znaků jako porosty fenotypové skupiny A, se

obhospodařují s cílem zvýšit jejich hospodářskou hodnotu, odolnost a vytvoření vhodných

podmínek pro zvýšení produkce osiva, popřípadě usnadnění techniky sběru osiva a

zajištění jejich přirozené obnovy. Po ukončení ochranné lhůty je možno tyto porosty

obnovovat s využitím semenného roku. Uznávají se jako zdroje reprodukčního materiálu

kategorie selektovaný nebo testovaný.

(8) Obnovní těžby v porostech uznaných na základě fenologických znaků jako porosty

fenotypové skupiny B, je možno provádět jen v semenném roce se střední nebo silnou

úrodou osiva. Těžbu je možno provádět v rozsahu stanoveném lesním hospodářským

plánem nebo lesní hospodářskou osnovou, s cílem využít úrody osiva pro jeho sběr a pro

přirozenou obnovu. Uznávají se jako zdroje reprodukčního materiálu kategorie

selektovaný nebo testovaný.

(9) Porosty navrhované k uznání musí mít v době uznávacího řízení minimální plochu 1 ha.

Tím je myšlena souvislá plocha redukovaná zastoupením uznané dřeviny nejnižší

jednotky prostorového rozdělení lesa (porost, porostní skupina). Menší může být plocha u

porostů fenotypové skupiny A, v případě, že jde o zbytky cenných populací a dále u

nepůvodních dřevin a u dřevin s nižším zastoupením, které zpravidla netvoří větší

porostní skupiny. Toto platí i v případě vlastnického nebo technického dělení porostů před

tímto rozdělením větších než 1 ha.. Počet stromů dřeviny, která je předmětem uznávání

nesmí v průběhu dalšího období klesnout pod 40 jedinců.

(10) Jako výběrové stromy pro sběr semen nebo částí rostlin, jsou uznávány orgánem veřejné

správy jednotlivé stromy lesních dřevin nebo jejich skupiny, na základě písemné žádosti vlastníka pozemku na kterém se výběrový strom nachází, doložené posudkem pověřené osoby, zpravidla při zpracování nového lesního hospodářského plánu nebo hospodářské osnovy. Uznávají se pro účely zakládání semenných sadů nebo pro potřeby šlechtitelských programů, zcela výjimečně pro sběr semen nebo částí rostlin pro provozní reprodukci. Vyhledávají se v lesních porostech fenotypové skupiny A, B nebo C. Ve zdůvodněných případech i jako výstavky v mladších lesních porostech, popřípadě i jako jednotlivé stromy nebo skupiny stromů rostoucí mimo les. Uznávají se jako zdroje reprodukčního materiálu kategorie kvalifikovaný nebo testovaný.

(11) Semenné sady jsou uznávány Ministerstvem zemědělství jako účelové výsadby klonů nebo potomstev výběrových stromů, zakládané tak, že opylení cizím pylem je vyloučeno nebo významně omezeno. Obhospodařují se s cílem zajistit častější, silnější a snadnější sklizeň osiva. Zakládají se k produkci kvalitního osiva z roubovanců, řízkovanců nebo generativním způsobem. Jsou uznávány na základě písemné žádosti vlastníka lesa, doložené projektem a odborným posudkem zpracovaným pověřenou právnickou osobou, jako kategorie kvalifikovaný nebo testovaný, se stanoveným rozsahem použitím v nich sebraného reprodukčního materiálu.

(12) Klonové archivy jsou uznávány Ministerstvem zemědělství jako účelové výsadby jednotlivých klonů, zpravidla pro realizaci speciálních šlechtitelských programů. Jsou uznávány na základě písemné žádosti Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti po případě jiné pověřené osoby, doložené projektem s uvedením počtu a rozmístění jednotlivých klonů a s  vyznačením cíle šlechtitelského výzkumu. Uznávají se jako zdroje reprodukčního materiálu kategorie selektovaný nebo testovaný, se stanoveným rozsahem použití v nich sebraného reprodukčního materiálu.

(13) Centrální matečnice jsou uznávány Ministerstvem zemědělství jako účelové výsadby lesních dřevin, zakládané z uznaných a ověřených zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin, určené k odběru částí rostlin pro vegetativní reprodukci nebo zakládání provozních matečnic nebo testování klonů. Jsou uznávány na základě písemné žádosti Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti po případě jiné pověřené osoby, doložené projektem s uvedením počtu a rozmístění jednotlivých klonů a s  vyznačením rozsahu použití reprodukčního materiálu v nich sebraného ( buď celkovým množstvím odebraných řízků nebo počtem let po který je možno centrální matečnici provozovat). Uznávají se jako zdroje reprodukčního materiálu kategorie selektovaný nebo testovaný.

(14) Provozní matečnice jsou uznávány orgánem veřejné správy jako účelové výsadby lesních dřevin zakládané z reprodukčního materiálu získaného výhradně z centrálních matečnic. Jsou uznávány pro odběr částí rostlin pro zakládání porostů zejména rychle rostoucích dřevin na lesní i zemědělské půdě. Jsou uznávány na základě písemné žádosti vlastníka pozemku doloženého odborným posudkem pověřené osoby, se stanovením rozsahu použití reprodukčního materiálu v nich sebraného ( buď stanovením celkového množství odebraných řízků nebo počtem let po který je možno provozní matečnici provozovat). Jsou určeny pro odběr částí rostlin pro zakládání výsadeb, zpravidla porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické účely.

(15) Zdrojem reprodukčního materiálu se semenné sady, matečnice a klonové archivy stávají až po jejich uznání, v době, kdy jsou schopny plnit cíle jejich založení.

§ 3

Způsob a forma vedení evidence jednotlivých oddílů reprodukčního materiálu a podrobnosti o podání žádosti o vystavení potvrzení o původu a obsahu a formě průvodního listu.

Začleňování uznaných zdrojů reprodukčního materiálu do uznaných jednotek a podrobnosti o povinnosti oznamovat manipulaci s reprodukčním materiálem.

(k § 6 odst.7, § 8 odst. 10, § 24 odst. 3 zákona)

(1)Ústřední evidenci uznaných zdrojů základního reprodukčního materiálu vede pověřená právnická osoba. Ministerstvo zemědělství tuto evidenci zpracovává pro potřeby lesního hospodářství v České republice, formou Rejstříku uznaných zdrojů základního reprodukčního materiálu lesních dřevin, s náležitostmi uvedenými v příloze č. 5 této vyhlášky. Pro zajištění spolupráce s ostatními členskými státy EU, formou seznamu uznaných zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin.

(2) Vlastníci zdrojů uznaného reprodukčního materiálu lesních dřevin, kteří budou mít zájem provádět nebo umožnit sběr semenného materiálu nebo odběr částí rostlin, jsou povinni písemně oznámit provedení, způsob a zahájení sběru nebo odběru nejméně dva týdny před jeho provedením, místně příslušnému orgánu veřejné správy. Forma a obsah oznámení je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.

(3) Vlastníci nebo nájemci lesních školek, kteří budou provádět vyzvedávání sadebního materiálu lesních dřevin za účelem jeho přesazování, třídění nebo prodej, jsou povinni písemně oznámit zahájení vyzvedávání sadebního materiálu nejméně dva týdny před jeho provedením, místně příslušnému orgánu veřejné správy. Forma a obsah oznámení je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.

(4) Vlastníci nebo nájemci lesa, kteří budou mít zájem provést vyzvedávání sadebního materiálu lesních dřevin z přirozeného zmlazení, jsou povinni písemně oznámit zahájení vyzvedávání sadebního materiálu nejméně dva týdny před jeho provedením, místně příslušnému orgánu veřejné správy. Forma a obsah oznámení je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.

(5) Evidenci v rozsahu své působnosti vede každý orgán veřejné správy, který rozhodoval o uznání jednotlivých zdrojů reprodukčního materiálu, a vlastník lesa po dobu 20 ti let.

(6) Oddíly reprodukčního materiálu získané z uznaných zdrojů, musí být v celém průběhu

manipulace s nimi označeny identifikačním číslem uznaného zdroje. V lesních školkách jsou

vedeny údaje o původu reprodukčního materiálu v knize školky uvedené v příloze č. 7 této

vyhlášky.

(7) Reprodukční materiál lesních dřevin je nutno v celém průběhu zpracování a manipulace

s ním uchovávat odděleně podle jednotlivých uznaných jednotek a musí být označen:

(a) identifikačním číslem uznané jednotky

(b) českým botanickým názvem dřeviny

(c) latinským botanickým názvem dřeviny

(d) kategorií zdroje

(e) účelem použití

(f) oblastí provenience

(g) lesním vegetačním stupněm(výškovým pásmem)

(h) původem - původní

- nepůvodní

(i) u osiva rokem zrání

(j) údajem o věku a druhu semenáčků nebo řízků

(k) technologií pěstování

(l) údajem o genetické modifikaci

(8)Reprodukční materiál lesních dřevin je možno uvádět do poběhu jen v oddílech označených průvodním listem uvedeným v příloze č. 8 této vyhlášky s následujícími údaji:

(a) identifikačním číslem uznané jednotky

(b) jménem a adresou dodavatele

(c) dodávaným množstvím

1. kategorií reprodukčního materiálu

2. zda jde o generativně nebo vegetativně množený materiál

(9) U semen a plodů je nutno uvádět tyto údaje:

(a) energii klíčení

(b) čistotu

(c) klíčivost

(d) hmotnost tisíce semen

(10) Původ reprodukčního materiálu se prokazuje potvrzením o původu, který vystavuje místně příslušný orgán veřejné správy - Potvrzení o původu reprodukčního materiálu, který je přísně evidovaným dokladem a vydává jej Ministerstvo zemědělství podle předepsaných náležitostí.

(11) Při dělení zásilky vystavují nové potvrzení o původu - Potvrzení o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin, vždy místně příslušné orgány veřejné správy.

(12) Po sklizni osiva získaného z uznaných zdrojů vystaví místně příslušný orgán veřejné správy, potvrzení o původu s uvedením příslušného registračního čísla.

(13)Pokud je reprodukční materiál sebraný z uznaných zdrojů určen pro vegetativní množení,

je nutno vystavit pro takto získané výpěstky, nový Potvrzení o původu.

(14)Na základě odborného posudku zpracovaného pověřenou osobou vypracuje vlastník

reprodukčního zdroje navrženého k uznání při:

(a)uznání lesních porostů – uznávací list porostů navržených pro jejich uznání ke sklizni

reprodukčního materiálu skupiny A a B podle jednotlivých druhů lesních dřevin, uvedený

v příloze č.9 této vyhlášky,

(b)uznání výběrových stromů – uznávací list navržených výběrových stromů podle

jednotlivých druhů lesních dřevin, uvedený v příloze č. 10 této vyhlášky.

(c)uznání semenných sadů, klonových archivů, matečnic a klonových směsí – uznávací

list semenného sadu, klonového archivu, matečnice nebo klonové směsi, uvedený v

příloze č. 11 této vyhlášky, písemnou žádost ve trojím vyhotovení.

(15)Písemnou žádost o uznání reprodukčního zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin, uvedenou v příloze č. 12 této vyhlášky, zašle vlastník zdroje v trojím vyhotovení, po uvedení všech předepsaných údajů, místně příslušnému orgánu veřejné správy, k ověření správnosti a úplnosti všech údajů. K této žádosti vlastník zdroje navrženého k uznání přiloží:

- pro uznané porosty, seznam porostů navržených k uznání, s údaji potřebnými pro

vypracování odborného posudku

- pro semenné sady, klonové archivy, matečnice a klonové směsi, dokumentaci

k založení objektu a údaje o cíli využití, druhu dřeviny, současném stavu,

provenienci, rozmístění, počtu a opakování jednotlivých klonů.

(16)Ověřenou písemnou žádost o uznání semenného sadu, klonového archivu nebo centrální matečnice jako zdroje reprodukčního materiálu, zašle místně příslušný orgán veřejné správy po ověření správnosti a úplnosti všech údajů, bez zbytečného prodlení Ministerstvu zemědělství k uznání.

(17)Orgán veřejné správy rozhodne o uznání zdroje reprodukčního materiálu a na potvrzení

o původu reprodukčního materiálu stanoví:

(a) dobu uznání a způsob ochrany reprodukčního zdroje

(b) sloučením porostů fenotypové skupiny B vytvoří uznané jednotky, kterým přidělí

evidenční čísla uznané jednotky

(c) pro semenné sady, klonové archivy, matečnice oblasti použití reprodukčního materiálu v nich sebraného

(18)Platnost uznání zdroje reprodukčního materiálu končí:

• pokud se změní stav uznaného zdroje tak, že nemůže plnit podmínky a cíle pro které

byl uznán

• na žádost vlastníka lesa

• v případě, že vlastník lesa nesplní předepsané podmínky.

(19)O změnách podmínek uznání zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin uvědomí

vlastník zdroje písemně místně příslušný orgán veřejné správy, který rozhodne o ukončení platnosti uznání zdroje a stanoví termín od kterého konkrétní uznaný zdroj reprodukčního materiálu nesmí být uváděn do oběhu. Toto rozhodnutí nabude právní moci uveřejněním ve Věstníku.

(20)Rozhodnutí o uznání zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin obsahuje náležitosti

uvedené v příloze č. 13 této vyhlášky.

(21)Uznávacímu řízení podléhají jen zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie

selektovaný, kvalifikovaný a testovaný.

(22)Uznaným zdrojům reprodukčního materiálu nebo uznaným jednotkám přiděluje orgán veřejné správy identifikační čísla. Význam jednotlivých symbolů uváděných v identifikačním čísle uznané jednotky je uveden v příloze č. 14 této vyhlášky.

§ 4

Zásady slučování ( míchání) oddílů reprodukčního materiálu lesních dřevin

Náležitosti úřední pojistky a žádosti o udělení licence

 ( k § 5 odst. 4, § 7 odst. 5, § 20 odst. 3)

(1) Jednotlivé oddíly reprodukčního materiálu získaného sběrem z uznaných porostů

fenotypové skupiny A, kategorie selektovaný nebo testovaný, se neslučují.

(2) Jednotlivé oddíly reprodukčního materiálu získaného sběrem z uznaných porostů

fenotypové skupiny B, kategorie selektovaný je možno za účelem zjednodušení

evidence a manipulace s reprodukčním materiálem lesních dřevin, slučovat do

skupin v rámci:

(a) stejného vlastníka lesa

(b) stejného druhu lesní dřeviny

(c) stejné přírodní lesní oblasti

(d) stejného výškového pásma, kterými jsou podle lesní vegetačního stupně (viz

č. 15) odvozeného od souboru lesních typů, u azonálních a extrazonálních typů odvozeného od souboru lesních typů sousedících lesních porostů nebo po dokončení zpracování oblastních plánů rozvoje lesa, zjištěného z mapy lesních vegetačních stupňů

(e) stejné genové základny. Oddíly kategorie testovaný se neslučují.

(3) Ze semenných sadů může být osivo uváděno do oběhu až po jejich uznání. Do oběhu smí být uváděno osivo kategorie kvalifikovaný nebo testovaný, z jedné úrody semenného sadu za podmínky, že se na produkci osiva podílelo minimálně 50 % klonů v sadu zastoupených a sběrem šišek byla získána semenná surovina o minimální hmotnosti u modřínu opadavého 100 kg a smrku ztepilého 200 kg. V případě, že nejsou splněny výše uvedené podmínky, je možno osivo uvést do oběhu jen po jeho smíchání s předchozí nebo následnou úrodou osiva.

(4) U kategorie zdroje reprodukčního materiálu identifikovaný nebo selektovaný je možné slučovat sebraný reprodukční materiál v rámci jedné oblasti provenience ze dvou i více uznaných porostů.

(5) Reprodukční materiál lesních dřevin uváděný do oběhu v obalu, musí být zajištěn tak, že není možno tento obal otevřít bez jeho zjevného poškození a musí být opatřen úřední pojistkou – viz

č. 16

(6)Osivo lesních dřevin, splňující požadavky na jeho kvalitu, je nutno uvádět do oběhu jen v uzavřených obalech. Uzávěr obalu musí být zhotoven tak, aby jej po otevření nebylo možno znovu použít a musí být opatřen úřední pojistkou.

(7) Jednotlivé oddíly reprodukčního materiálu lesních dřevin musí být v celém průběhu manipulace označeny průvodním štítkem s předepsanými údaji, které zajišťují jeho identitu.

(8) Při použití reprodukčního materiálu lesních dřevin v podobě sadebního materiálu nebo částí rostlin k jiným účelům, než pro potřeby lesního hospodářství, musí být tento materiál výrazně trvale označen nápisem NENÍ URČEN K POUŽITÍ V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

(9)Reprodukční materiál lesních dřevin může být uváděn do oběhu jen tehdy, když splňuje všechny předepsané požadavky na jeho kvalitu, identifikaci původu a má stanovené a schválené oblasti provenience s jejich zákresy do přehledových map.

(10) Uvádět reprodukční materiál lesních dřevin do oběhu, jsou oprávněny jen právnické nebo fyzické osoby, které jsou držiteli platné licence. Náležitosti písemné žádosti o udělení licence pro nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin jsou uvedeny v příloze č. 17 a jsou registrovány v jednotném registru vedeném Ministerstvem zemědělství.

§ 5

Kriteria pro vyhlašování genových základen a podrobnosti o způsobu hospodaření v lesích na jejich území a o jejich označování

  (k § 19 odst. 5 zákona)

(1)Genové základny jsou komplexy převážně původních lesních porostů nebo komplexy lesních porostů s významným podílem původních lesních dřevin takové rozlohy, která postačuje k udržení biologické různorodosti populace, které jsou, při vhodném způsobu hospodaření, schopny autoreprodukce.

(2) Základem pro vymezení genových základen jsou přírodní lesní oblasti jako rámec regionálních populací lesních dřevin. V případech, kdy je lesní oblast výrazně vertikální členěna, se vymezují genové základny i v rámci oblasti diferencovaně podle souborů lesních vegetačních stupňů (například odděleně pro smrkové porosty vyšších a horských poloh).

(3) Výměra genových základen se volí diferencovaně podle druhů lesních dřevin nebo jejich souborů, tvořících lesní ekosystémy, a podle současného stavu lesních porostů na konkrétních lokalitách. Výměra jedné genové základny nesmí být zpravidla menší než 100 ha.

(4) Genové základny vyhlašuje Ministerstvo zemědělství jako lesy zvláštního určení, za účelem zachování a reprodukce genových zdrojů nejkvalitnějších lesních porostů, zejména původních.

(5) Genová základna slouží k zachování biologické různorodosti dřevin, pro které byla vyhlášena. V uznávacím listu se uvádí i způsob hospodaření zajišťující dosažení tohoto cíle.

(6) Genové základny se vyhlašují pro jednu nebo více lesních dřevin.

(7) V genových základnách se rozlišují dvě zóny – jádrová a nárazníková. Minimální výměra jádrové zóny je 15 ha, minimální šíře nárazníkové zóny je 400 m.

(8) V jádrové zóně genové základny je u druhů lesních dřevin, pro které byla vyhlášena, povolena jen přirozená obnova. V případě nezdaru přirozené obnovy v nárazníkové zóně je povolena obnova umělá jen reprodukčním materiálem pocházejícím z této genové základny.Genové základny se vymezují v rámci přírodních lesních oblastí. V rámci lesního hospodářského celku je možno vyhlásit jednu genovou základnu, která může být tvořena několika oddělenými částmi.

(9) O vyhlášení genových základen rozhoduje Ministerstvo zemědělství, které zároveň provádí zařazení lesních porostů na území genových základen do kategorie lesa zvláštního určení. Vyhlášení jednotlivých genových základen provádí uveřejněním ve Věstníku.

(10) Místně příslušný orgán veřejné správy vede evidenci o genových základnách vyhlášených na území jeho působnosti. Ústřední evidenci vyhlášených genových základen vede pověřená osoba.

§ 6

Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdrojů semen a porostů za zdroj identifikovaného reprodukčního materiálu

(k § 13 odst. 4 zákona)

(1) V rámci kategorie reprodukčního materiálu identifikovaný se uznávají lesní porosty známého původu průměrné hospodářské hodnoty.

(2) U reprodukčního materiálu z tohoto zdroje bude prováděna vzhledem k jeho způsobu uznávání a významu, jen namátková kontrola. Pokud bude reprodukční materiál využit pro zvláštní lesnický účel - pak bude vždy prováděna úplná kontrola. Úplná kontrola bude prováděna i u všech druhů a oddílů reprodukčního materiálu schváleného Ministerstvem zemědělství k obchodování s ohledem na všechny uvedené podmínky ( časové omezení, stanovený způsob a rozsah využití).

(3) Pro uznání mohou být jejich vlastníkem navrženy lesní porosty průměrné hospodářské hodnoty, vhodné pro přirozenou obnovu, nikoliv pro sběr semen (nebo částí rostlin k vegetativnímu množení), uznané na základě fenotypových znaků jako porosty skupiny C.

(4) Doklady o certifikaci jsou označeny barvou žlutou.

(5) Tento uznaný zdroj splňuje minimální požadavky na uznání základního reprodukčního materiálu. Lesní porosty skupiny C jsou uváděny v lesních hospodářských plánech a lesních hospodářských osnovách. Jejich identifikace je zajištěna uvedením následujících údajů:

• o vlastníku lesa,

• lesním hospodářském celku,

• číselným označením oddělení,

• číselným označením lesního porostu, popřípadě porostní skupiny.

(6) Mapové podklady jsou k dispozici jako součást hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy v měřítku 1 : 10 000.

(7)V rejstříku uznaných zdrojů nebudou uváděny. Skutečný stav je uveden v lesních hospodářských plánech nebo hospodářských osnovách a je průběžně aktualizován při obnovách lesních hospodářských plánů a hospodářských osnov.

(8)V dokladech o původu tohoto reprodukčního materiálu lesních dřevin je nutno vždy uvádět:

oblast provenience,

polohu,

nadmořskou výšku nebo lesní vegetační stupeň

(9)Dále je nutno uvádět, zda se v případě zdroje reprodukčního materiálu jedná o zdroj původní nebo nepůvodní, známého původu nebo o zdroj neznámého původu. V případě slučování několika uznaných porostů je nutno uvést úplné informace o způsobu sloučení i nové uznané jednotce.

§ 7

Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdrojů selektovaného reprodukčního materiálu a o jejich označování

(k § 14 odst. 4 zákona)

(1)V rámci kategorie zdroje reprodukčního materiálu selektovaný se uznávají lesní porosty vylišené na základě fenologických znaků jako porosty třídy A a B, které splňují minimální požadavky stanovené Ministerstvem zemědělství na uznání základního materiálu.

(2)Doklady o certifikaci jsou označeny barvou zelenou.

(3)Lesní porosty uznané ke sklizni osiva patří k nejvíce rozšířeným zdrojům reprodukčního materiálu používaného k zalesňování nebo obnově lesa.

(4)Tyto porosty jsou uvedeny v Rejstříku uznaných zdrojů podle stavu uznání k datu 31. 12. Běžného roku, s tím, že vždy po deseti letech bude zpravidla při obnovách lesních hospodářských plánů nebo hospodářských osnov tento seznam aktualizován.

(5)Každý lesní porost se posuzuje s ohledem na účel, k němuž má být reprodukční materiál z něho získaný použit. Charakteristiky pro výběr lesních porostů jednotlivých druhů lesních dřevin a způsob jejich zařazení do kategorie selektovaný, určí Ministerstvo, účel uznání je zapotřebí zapsat i do Rejstříku.

1. Původ lesního porostu:Je nutno vždy uvádět, zda se v případě lesního porostu jedná o původní, nepůvodní porost nebo o lesní porost neznámého původu; v případě nepůvodních zdrojů reprodukčního materiálu se uvádí původ vždy pokud je znám.

2. Izolace:Lesní porosty musí být v dostatečné vzdálenosti (300 – 1 000 m) od nevhodných porostů téhož druhu nebo od porostů příbuzných druhů nebo variet, které mohou s navrhovanými dřevinami tvořit hybridy. Tento požadavek je nutno dodržet, zejména v případě, kdy se v okolí původních porostů vyskytují nepůvodní porosty nebo porosty neznámého původu.

3. Skutečná velikost porostu:Porosty jsou tvořeny jednou nebo více porostními skupinami minimálně 40 stromů, které v dostatečné míře zaručí vzájemné opylení. K vyloučení negativních vlivů příbuzenského křížení musí být lesní porosty navrhované vlastníkem k uznání, tvořeny dostatečně velkým počtem stromů rozmístěných na ploše posuzovaného porostu ( 30 – 50 nebo 120 až 150 stromů).

4. Věk a vývojový stupeň:Lesní porosty musí být tvořeny stromy, jejichž věk a růstový stupeň umožňuje použití výběrových charakteristik schválených Ministerstvem zemědělství.

Fenotypové hodnocení se provádí podle těchto kriterií:

informace o původu (známého původu, neznámého původu, původní obnovován přirozeně nebo uměle ze stejného porostu nebo z okolních porostů původních, nepůvodní známého původu, nepůvodní neznámého původu).

objemová produkce (u porostů A a B má být vyšší než produkce stejných dřevin na srovnatelných stanovištích)

zdravotní stav (odolnost vůči nepříznivým činitelům abiotickým a biotickým)

morfologické znaky stromů v porostu (přímost, plnodřevnost, vhodný typ větvení,

přirozené čistění kmene)

- jakost dřeva

(6)U porostů uznaných na základě fenotypových charakteristik jako porosty třídy A se zpravidla zvyšuje jejich domýtní věk a oddaluje počátek obnovy o 30 až 40 let. Úmyslné domýcení těchto porostů je možno provést jen s písemným souhlasem místně příslušného orgánu veřejné správy.

(7)V porostech smíšených se provádějí hospodářské zásahy podle zásad stanovených pro lesní dřevinu s nejvyšší fenotypovou hodnotou.

5. Homogenita:Lesní porosty musí vykazovat normální stupeň individuální variability morfologických charakteristik. Nevhodné stromy by měly být v případě potřeby odstraněny.

6. Přizpůsobivost:Musí být zřejmé, že lesní porost je schopen adaptibility k ekologickým podmínkám v oblasti provenience.

7. Zdravotní stav a odolnost :Stromy v lesních porostech nesmí být napadeny škodlivými činiteli a musí vykazovat dobrou odolnost vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám - s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí.

8. Objemový přírůst:Po uznání vybraných lesních porostů musí být objemový přírůst dřevní hmoty vyšší, než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky.

9. Kvalita dřeva: V jednotlivých případech může být podstatným kritériem při výběru.

10.Tvar a habitus: Stromy v lesních porostech musí vykazovat vhodné morfologické znaky, zejména přímost a kruhový průřez kmene, vhodný tvar větvení, jemnost větvení a dobrou schopnost přirozeného čištění kmene. Vedle toho musí být stanoven podíl dvojáků a spirálovitě rostlých a jinak netvárných stromů.

§ 8

Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdrojů za zdroj kvalifikovaného reprodukčního materiálu a o jejich označování

 (k § 15 odst. 4 zákona)

(1)V rámci reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie kvalifikovaný se uznávají:

semenné sady,

klonové archivy,

centrální matečnice,

provozní matečnice.

výběrové stromy nebo jejich skupiny tvořené z jedinců, kteří prošli fenotypovým výběrem ne úrovni jedince – stromu.

(2)Tyto zdroje jsou uvedeny v Rejstříku uznaných zdrojů. Každý z uvedených zdrojů se posuzuje z hlediska účelu, který má plnit.

(3)Jednotlivé charakteristiky pro uznávání, obhospodařování a použití uvedených zdrojů, určuje Ministerstvo zemědělství nebo orgán veřejné správy, na základě písemné žádosti vlastníka zdroje o jeho uznání, doložené odborným posudkem.

(4)Doklady o certifikaci jsou označeny barvou růžovou

(5) Semenné sady, jako účelové výsadby založené k produkci kvalitního osiva z roubovanců, řízkovanců nebo generativním způsobem, jsou uznávány na základě písemné žádosti vlastníka lesa, doložené projektem a odborným posudkem zpracovaným pověřenou osobou Ministerstvem zemědělství, jako kategorie kvalifikovaný nebo testovaný.

(a) Druh, cíl, plán křížení a polohové schéma, klony, izolace semenného sadu a rovněž jakákoliv změna těchto parametrů musí být povoleny a registrovány Ministerstvem zemědělství.

(b) Příslušné klony nebo klonové archivy je nutno vybírat na základě jejich výjimečných znaků, přičemž je zapotřebí zvláště zohlednit kritéria 4, 6, 7, 8, 9 a 10 uvedená pro uznávání zdrojů kategorie selektovaný.

(c) Příslušné klony nebo směsi klonů se mají vysazovat podle plánu schváleného Ministerstvem zemědělství a to v uspořádání umožňujícím identifikaci každého jedince.

(d) Výchovné zásahy v semenných sadech musí být stanoveny společně s výběrovými charakteristikami, které byly použity při výběru, a musí být registrovány úřadem Ministerstvem zemědělství.

(e) Semenné sady je nutno obhospodařovat a reprodukční materiál v nich sklízet tak, aby bylo dosaženo stanoveného cíle. V případě semenných sadů určených k produkci kříženců je zapotřebí analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na získaném množství reprodukčního materiálu.

(6) Klonové archivy

(a) Klony je zapotřebí vybírat na základě jejich výjimečných znaků, zvláště zohlednit kritéria 4, 6, 7, 8, 9 a 10 uvedená pro uznávání zdrojů kategorie selektovaný, nebo jejich kombinační způsobilosti.

(b) Cíl, plán křížení a metoda opylení, jednotlivé klony, izolace, místo a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schválena a registrována úředním místem.

(c) Identita, počet a podíl klonů ve směsi musí být schváleny a registrovány Ministerstvem zemědělství.

(d) V případě klonů určených k produkci kříženců je zapotřebí analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na získaném množství reprodukčního materiálu.

(7). Klony

(a) Klony musí být identifikovatelné na základě rozlišovacích znaků schválených a registrovaných Ministerstvem zemšdělství.

(b) Pěstební hodnota jednotlivých klonů se stanoví na základě výsledků dostatečně dlouho trvajících pokusů.

(c) Stromy určené k produkci klonů je zapotřebí vybírat na základě schválených znaků Ministerstvem zemědělství, je zapotřebí zvláště zohlednit kritéria 4, 6, 7, 8, 9 a 10 uvedená pro uznávání zdrojů kategorie selektovaný.

(d) Uznání klonů je nutno omezit maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativně namnoženého reprodukčního materiálu - výpěstků.

(8) Směsi klonů

(a) Směsi klonů musí splňovat požadavky stanovené v bodu 3, písm. a), b) a c).

(b) Identita, počet a podíly klonů obsažených ve směsi, metoda výběru a výchozí klony musí být schváleny a registrovány úřadem pověřeným kontrolou. Každá směs klonů musí vykazovat dostatečnou genetickou různorodost.

(c ) Uznání směsi klonů je nutno omezit maximálním počtem let nebo maximálním počtem kusů výsadby schopného vegetativně namnoženého reprodukčního materiálu - výpěstků.

(9)Zásady uznávání semenných sadů jejich zakládání a obhospodařování . Semenné sady jsou uznávány Ministerstvem zemědělství na základě písemné žádosti vlastníka lesa doložené předepsanými náležitostmi, zejména projektem a odborným posudkem pověřené právnické osoby, jako kategorie zdroje reprodukčního materiálu kvalifikovaný nebo testovaný.

(10)Zásady použití reprodukčního materiálu ze semenných sadů vycházejí ze semenářské rajonizace lesních dřevin a jsou uvedeny vždy v odborném posudku.

(11)U semenných sadů, v nichž jsou zastoupeny klony jen z jedné semenářské oblasti, je tato oblast uvedena jako oblast použití reprodukčního materiálu.

(12)U semenných sadů, v nichž jsou zastoupeny klony z více semenářských oblastí, je semenářská oblast z níž pochází největší počet klonů uvedena jako oblast hlavního použití reprodukčního materiálu a podle procentického zastoupení klonů z ostatních semenářských oblastí se individuálně stanovuje i výjimečně přípustná oblast použití reprodukčního materiálu.

(13)Vertikální přenos se stanovuje podle lesního vegetačního stupně, ze kterého pochází převažující počet klonů zastoupených v semenném sadu, s přípustným posunem plus, minus jeden lesní vegetační stupeň.

(14)Zásady uznávání centrálních a provozních matečnic jejich zakládání a obhospodařování Matečnice jako plochy s vysazenými dřevinami požadovaných vlastností, určených pro vegetativní reprodukci jsou, uznávány na základě písemné žádosti vlastníka lesa, doložené projektem a odborným posudkem zpracovaným pověřenou osobou centrální matečnice Ministerstvem zemědělství, provozní matečnice místně příslušným orgánem veřejné správy, jako kategorie reprodukčního zdroje kvalifikovaný nebo testovaný.

(15)Zásady uznávání klonových archivů a jejich obhospodařování . Klonové archivy jako účelové výsadby vegetativních potomstev jednotlivých stromů lesních dřevin, jsou součástí šlechtitelských programů a za určitých podmínek mohou být využity k produkci reprodukčního materiálu, jsou uznávány Ministerstvem zemědělství na základě písemné žádosti vlastníka lesa, doložené projektem a odborným posudkem zpracovaným pověřenou osobou úředním místem, jako kategorie kvalifikovaný nebo testovaný.

(16)Zásady  uznávání výběrových stromů a jejich skupin. Výběrové stromy se uznávají zpravidla pro účely zakládání semenných sadů nebo pro potřeby šlechtitelských programů. Vyhledávají se v lesních porostech třídy A,B nebo C. Ve zdůvodněných případech i jako výstavky v mladších porostech po případě jako stromy rostoucí mimo les. Soubor kvalitativních znaků pro výběr těchto stromů, je zpracován Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti pro jednotlivé druhy a ekotypy lesních dřevin a schválen Ministerstvem zemědělství.

(17)Výběrové stromy jsou uznávány na základě písemné žádosti vlastníka lesa, doložené odborným posudkem zpracovaným pověřenou osobou úředním místem, jako kategorie zdroje reprodukčního materiálu kvalifikovaný nebo testovaný.

(18)Za výběrové stromy považujeme stromy lesních dřevin mimořádně geneticky hodnotné z hlediska množství a jakosti produkce dřevní hmoty nebo odolnosti, které svými vlastnostmi převyšují ostatní stromy stejného druhu a věku na stejném stanovišti. Představují jeden ze zdrojů zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin, který se využívá pro odběr roubů k produkci roubovanců, sběru semen a k dalším účelům v rámci realizace šlechtitelských programů.

(19)V imisních oblastech je důležitým kriteriem uznávání výběrových stromů i jejich tolerance k místním ekologickým podmínkám, rozhodujícím činitelem jsou imise a jejich následky.

(20) Znaky a charakteristiky jednotlivých stromů, použité jako kriteria jejich výběru, musí vycházet z charakteristik jednotlivých klimatických ekotypů. Ty jsou vylišenu u smrku ztepilého – vysokohorský a chlumní, borovice lesní – horský a náhorní, jasanu ztepilého – suťových stanovišť, pahorkatin a lužní. Pro ostatní druhy lesních dřevin navrhujeme vylišení samostatných ekotypů pro 7 VLS.

(21) Míra náročnosti při výběru se může případ od případu značně lišit. Je závislá zejména na tom, jaké možnosti máme v dané populaci jednotlivých druhů lesních dřevin, kterou chceme zachovat a reprodukovat, možnosti výběru. Výběr vychází vždy z konkrétního šlechtitelského programu, jehož realizace vyžaduje speciální znalosti z genetiky a šlechtění lesních dřevin a vždy se rozlišují výběrové stromy původní a nepůvodní.

§ 9

Podrobnosti o požadavcích pro uznání zdrojů testovaného reprodukčního materiálu a o jejich označování

 (k § 16 odst. 4)

(1) V rámci reprodukčního materiálu lesních dřevin kategorie testovaný se uznávají:

lesní porosty fenotypové třídy A,

lesní porosty fenotypové třídy B,

výběrové stromy,

semenné sady,

klonové archivy,

centrální matečnice

po ověření genetických vlastností a kultivary identifikovatelné podle charakteristik předepsaných v mezinárodním kodexu pro šlechtěné rostliny a které splňují minimální požadavky schválené Ministerstvem zemědělství.

(2) Tyto zdroje jsou uvedeny v Rejstříku uznaných zdrojů a doklady o certifikaci jsou označen barvou modrou.

(3)Zdroj reprodukčního materiálu navržený k uznání jako testovaný, musí splňovat požadavky stanovené pro kategorii reprodukčního materiálu selektovaný a kvalifikovaný.Testy sloužící k uznání zdrojů reprodukčního materiálu se připravují, koncipují, provádějí a vyhodnocují mezinárodně uznávaným postupem. Při srovnávacích testech je testovaný reprodukční materiál srovnáván s jedním nebo pokud možno raději s více uznanými nebo předem stanovenými standardy.

(4)Testy musí být vždy provedeny tak, aby bylo možno vyhodnotit určité znaky, které jsou stanoveny samostatně vždy pro každý test.

(5)Zvláštní pozornost je nutno věnovat charakteristikám, jako je přizpůsobivost stanovišti, schopnost růstu, reprodukce přirozeným zmlazením, odolnost vůči biotickým a abiotickým faktorům. Dále se hodnotí další znaky, které jsou považovány za významné s ohledem na plánovaný účel využití, a to ve vztahu k ekologickým podmínkám stanoviště v místě provádění testu.

(6)O místě provádění testů se vedou záznamy, které popisují stanovištní a klimatické podmínky, půdu, předchozí využívání, způsob založení porostu, obhospodařování a škody způsobené abiotickými nebo biotickými činiteli. Tyto údaje zasílají žadatelé o uznaní zdrojů spolu s písemnou žádostí Ministerstvu zemědělství, spolu s údaji o věku reprodukčního materiálu a o výsledcích dosažených k okamžiku provádění testu.

(7)Každý vzorek reprodukčního materiálu musí být vyséván, vysázen a vypěstován stejným způsobem.

(8)Každý pokus je nutno založit v souladu se statistickými principy, s využitím dostatečného počtu dřevin, aby bylo možné posoudit individuální znaky každého z testovaných jedinců.Výsledky pokusů se vyhodnocují mezinárodně uznanými statistickými postupy; výsledky je zapotřebí uvádět u každého  testovaného znaku. Metody provádění pokusů a dosažené výsledky budou publikovány.

(9)Je nutno stanovit zásady přenosu pro použití reprodukčního materiálu lesních dřeviny  v zemi, ve které se pokus prováděl, a uvést znaky, které omezují jeho pěstební využití.

(10)Vyjde-li při pokusu najevo, že testovaný reprodukční materiál nevykazuje příznaky zdroje mateřského reprodukčního materiálu, nebo stejný stupeň odolnosti proti působení hospodářsky významných škodlivých činitelů, jako zdroj mateřského reprodukčního materiálu,je nutno použití takového reprodukčního materiálu zamítnout.

(11)Genetickému testu mohou být podrobeny komponenty následujících zdrojů reprodukčního materiálu: semenné sady, klonové archivy, klony a směsi klonů.

(12)Pro uznání zdroje reprodukčního materiálu je nezbytná následující dodatečná dokumentace:

identita,

původ a genetický původ hodnocených jedinců;

plán křížení k produkci reprodukčního materiálu podrobeného testování;

(12 )Genetickou hodnotu každého z testovaných klonů je zapotřebí testovat na dvou nebo více stanovištích, z nichž nejméně jedno vykazuje ekologické podmínky, které jsou shodné s předpokládaným místem použití reprodukčního materiálu.

(13)vhodnost reprodukčního materiálu, který má být uveden do oběhu, se zjišťuje na základě této genetické hodnoty a speciálního plánu křížení.

hodnotící testy a genetická hodnocení schvaluje Ministerstvo zemědělství.

(14)Hodnocení reprodukčního materiálu se provádí ve vztahu ke schválenému standardu pro jeden vybraný znak nebo pro skupinu schválených znaků.

(15)Pro každý z významných znaků je nutno stanovit, zda je hodnocená genetická hodnota nižší než genetická hodnota standardu.

(16)Výběr vzorků reprodukčního materiálu:

vzorek reprodukčního materiálu pro srovnávací testy musí být skutečně reprezentativní pro reprodukční materiál pocházející z uznaného zdroje reprodukčního materiálu.

reprodukční materiál vyprodukovaný generativním způsobem musí být sklizen v semenných letech, umělé sprášení je přípustné, musí být sklizen metodami, při jejichž použití je zajištěno, že získané vzorky jsou reprezentativní.

(17)Způsobilost standardů použitých ke srovnávacím testům, by měla být stanovena pro oblast, v níž se testy provádějí. Standardy jsou vždy reprezentativní pro testování charakteristik, pro které byl reprodukční materiál předložen k certifiaci. K certifikaci se předkládá jen

reprodukční materiál, který byl již na počátku pokusu a za stejných ekologických podmínek

vyhodnocen jako vhodný pro použití v lesním hospodářství. Pochází z porostů, které byly

vybrány podle charakteristik uvedených pro uznávání zdrojů kategorie „selektovaný“, nebo ze

zdroje, který byl úředně uznán k produkci zdrojů reprodukčního materiálu kategorie

„testovaný“.

(18)Ke srovnávacímu testu kříženců musí být jako standardy použiti oba rodiče.

Je vhodné použít různých standardů. Pokud to podmínky testování vyžadují, mohou být

standardy nahrazeny nejvhodnějším materiálem zastoupeným v testu nebo střední hodnotou

klonů zastoupených v testu.

(19)Stejné standardy mají být používány ve všech testech týkajících se pokud možno velkého

rozsahu stanovištních podmínek.

(20)Je zapotřebí prokázat statisticky signifikantní vhodnost vybraných znaků ve srovnání se standardem alespoň pro jeden významný znak.

b) Je nutno prokazatelně uvést, zda existují významné hospodářské nebo ekologické znaky, u kterých bylo dosaženo značně horšího výsledku než v případě standardu; jejich důsledky musí být vyváženy příznivými znaky.

(21)Jako základ pro předběžné uznání, se využívají časné testy tj. hodnocení mladých vývojových stádií reprodukčního materiálu lesních dřevin. Vhodnost použití zjištěnou na základě tohoto hodnocení je nutno nejpozději do deseti let přezkoušet.

(22)Pro předběžné nebo konečné uznání,může Ministerstvo zemědělství, uznat pokusy v lesních školkách, sklenících a laboratořích, mohou-li prokázat, že mezi posuzovaným znakem a znaky, které by byly testovány v lesnických polních testech, existuje úzká závislost. Jiné testované znaky musí splňovat požadavky uvedené v bodě 3.

§ 10

Podrobnosti o údajích zapisovaných do rejstříku uznaných zdrojů reprodukčního materiálu

 (k § 18 odst. 4 zákona)

• Ústřední evidenci uznaných genových zdrojů základního reprodukčního materiálu a genových základen vede Ministerstvo zemědělství formou Rejstříku uznaných zdrojů základního reprodukčního materiálu lesních dřevin. Rejstřík uznaných zdrojů je tvořen jednotlivými uznávacími listy druhů dřevin a kategorií uznaných zdrojů. Tento rejstřík se zpracovává a aktualizuje jedenkrát za deset let z dat vedených pověřenou osobou. Následující údaje jsou podle jednotlivých kategorií, semenářských oblastí, přírodních lesních oblastí, lesních vegetačních stupňů a druhů lesních dřevin.

(2)V rejstříku uznaných zdrojů se vždy uvádějí tyto údaje:

Kategorie uznaného zdroje – identifikovaný

U porostů fenotypové třídy C, se uvádějí následující charakteristiky

přírodní lesní oblast

lesní vegetační stupeň

lesní hospodářský celek

vlastník lesa

označení porostu nebo skupiny

dřevina (český botanický název a latinský název)

účel

plocha

způsob použití

doba uznání

Kategorie uznaného zdroje – selektovaný

U porostů fenotypové klasifikace třídy A a B, se uvádějí následující charakteristiky

registrační označení zdroje

přírodní lesní oblast (semenářská oblast)

lesní vegetační stupeň

lesní hospodářský celek

vlastník lesa

označení porostu nebo skupiny

dřevina (český botanický název a latinský název)

účel

typ zdroje

doba uznání

charakteristika stanoviště (údaje z lesního hospodářského plánu nebo hospodářské osnovy)

popis zdroje - porost ( věk, plocha, zdravotní stav)

fenotypová skupina

původ zdroje

způsob založení porostu

podmínky uznání (ochranná lhůta, omezení mýtní těžby, způsob ochrany)

způsob použití

vývojový stupeň

homogenita

přizpůsobivost stanovišti

zdravotní stav

odolnost

objemový přírůst

kvalita dřeva

tvar kmene

habitus

poloha

poznámka

Kategorie uznaného zdroje – kvalifikovaný

U uznaných semenných sadů, klonových archivů, centrálních a provozních matečnic, výběrových stromů a jejich skupin, tvořených z jedinců které prošly fenotypovým výběrem na úrovni jedince, se uvádějí tyto údaje:

registrační označení zdroje

vlastník zdroje

dřevina (český botanický název a latinský název)

účel využití

typ zdroje

doba uznání

charakteristika stanoviště (údaje z lesního hospodářského plánu nebo hospodářské osnovy)

popis zdroje – strom (ekotyp, věk, zdravotní stav

• skupina stromů ( věk, zdravotní stav, plocha)

• semenný sad (počet klonů, počet roubovanců, plocha)

• klonový archiv (počet klonů, počet roubovanců, plocha)

• matečnice(počet klonů, počet roubovanců, plocha)

fenotypová skupina

původ zdroje

způsob založení zdroje

podmínky uznání (ochranná lhůta, omezení mýtní těžby, způsob ochrany)

způsob použití

přírodní lesní oblast

semenářská oblast

lesní vegetační stupeň

vývojový stupeň

homogenita

přizpůsobivost stanovišti

zdravotní stav

odolnost

objemový přírůst

kvalita dřeva

tvar kmene

habitus

poloha

poznámka

Kategorie uznaného zdroje – testovaný

U lesních porostů fenotypové kategorie třídy A a B, výběrových stromů, uznaných semenných sadů, klonových archivů a centrálních matečnic po ověření jejich genetických vlastností a u kultivarů se uvádějí tyto charakteristiky:

registrační označení zdroje

vlastník

dřevina (český botanický název a latinský název)

účel

typ zdroje

doba uznání

výsledky testu a datum jeho ukončení zda je geneticky modifikovaný

charakteristika stanoviště (údaje z lesního hospodářského plánu nebo hospodářské osnovy)

popis zdroje – strom (ekotyp, věk, zdravotní stav)

• skupina stromů ( věk, zdravotní stav, plocha)

• porost ( věk, plocha, zdravotní stav)

• semenný sad (počet klonů, počet roubovanců, plocha)

• klonový archiv (počet klonů, počet roubovanců, plocha)

• matečnice(počet klonů, počet roubovanců, plocha)

fenotypová skupina

původ zdroje

způsob založení porostu

podmínky uznání (ochranná lhůta, omezení mýtní těžby, způsob ochrany)

způsob použití

přírodní lesní oblast

semenářská oblast

lesní vegetační stupeň

vývojový stupeň

homogenita

přizpůsobivost stanovišti

zdravotní stav

odolnost

objemový přírůst

kvalita dřeva

tvar kmene

habitus

poloha

poznámka

§ 11

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Jan Fencl

č.1

Kvalita reprodukčního materiálu lesních dřevin

1. Kvalitativní znaky osiva lesních dřevin Jakost semenné suroviny a semen lesních dřevin v České republice zkouší a posuzuje akreditovaná laboratoř Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Tato akreditovaná laboratoř se při zjišťování kvality semen lesních dřevin řídí metodickými postupy ISTA a je oprávněna vydávat i mezinárodní certifikáty o jakosti. Tato laboratoř má mezinárodní označení CZDL 02. Plody a semena se sbírají: a) ze stojících stromů a keřů b) z pokácených stromů při těžbě c) ze země Plody a semena se sbírají ve stavu jejich morfologické zralosti, za vhodných klimatických podmínek. Pokud plody a semena lesních dřevin nesbírá vlastník zdroje, musí mít fyzické nebo právnické osoby ke sběru písemné povolení vlastníka zdroje, kterým se prokazují. V písemném povolení je stanoveno datum sběru, množství plodů nebo semen, druh dřeviny, kdo smí sběr provádět (povolení je nepřenosné), od kdy do kdy, kdo povolení vystavil, datum vystavení. Na každý oddíl sebraných plodů nebo semen se vystavuje Potvrzení o původu. Jednotlivé oddíly plodů a semen musí být v celém průběhu manipulace s nimi i při přepravě průkazně označeny průvodním štítkem a uloženy odděleně. Pro stanovení sypavosti při přejímce se hmotnost dodávané semenné suroviny přepočítává na hmotnost semenné suroviny při obsahu vody 20%. Jakost oddílů semenné suroviny se posuzuje podle čistoty a sypavosti. Jakost oddílů semen se posuzuje zejména podle čistoty, podílu plných semen, energie klíčení, klíčivosti nebo životnosti , obsahu vody a zdravotního stavu. Při dlouhodobém skladování se provádí zkouška jakosti vždy před uplynutím platnosti výsledků zkoušky jakosti uvedené v písemném záznamu o výsledcích zkoušky jakosti. Vzorky pro provedení rozboru jakosti celého oddílu osiva odebírá osoba proškolená a písemně pověřená akreditovanou laboratoří. U oddílů uložených v archivu osiva lesních dřevin se vzorky osiva k rozboru odebírají podle statutu archivu osiva. Výsledky zkoušky jakosti semenné suroviny nebo semen, sdělí akreditovaná laboratoř písemně žadateli v dohodnutém termínu. Platnost výsledku zkoušek jakosti je vždy uvedena v písemném výsledku zkoušek. Průměrné hodnoty jakosti lesního osiva jsou uvedeny v následující tabulce. Jednotlivé sloupce obsahují následující údaje:

Tabulka č. 1 Průměrné hodnoty jakosti lesního osiva ________________________________________
1 dřevina
2 podíl semen v plodech (sypavost) v %
3 čistota v %
4 podíl plných semen v %
5 klíčivost nebo životnost čistých semen v %
6 hektolitrová hmotnost nevysušených plodů (šišek) v kg
7 absolutní hmotnost v g
8 počet semen v 1 kg
9 počet čistých klíčivých semen v 1 kg
1	2	3	4	5	6	7	8	9
Borovice Banksova
Pinus banksiana Lamb.	-	85	-	70	-	3,9	256 000	152 000
Borovice černá
Pinus nigra Arnold	3,0	90	90	75	43	20,8	48 000	32 500
Borovice kleč
Pinus mugo Turra	2,0	90	90	75	33	6,1	164 000	110 500
Borovice lesní (porosty)						6,3
Borovice lesní (semenné sady)						8,0
Pinus sylvestris L.	1,5	95	95	85	46		159 000	128 000
Borovice limba
Pinus cembra L.	20,0	90	-	70	61	242,5	4 100	2 500
Borovice tuhá
Pinus rigida Mill.	-	90	-	80	-	6,5	154 000	111 000
Borovice vejmutovka
Pinus strobus L.	3,0	90	90	58	29	19,5	51 000	27 000
Brslen bradavičnatý
Euonymus verrucosus Scop.	-	60	-	80	-	20	50 000	24 000
Brslen evropský
Euonymus europaeus L.	-	60	-	80	-	70	14 000	6 800
Břestovec západní
Celtis occidentalis L.	-	80	-	70	-	210	5 000	2 600
Břízy
Betula spp.	25	30	20	35	9	0,15	6 500 000	700 000
Buk lesní
Fagus sylvatica L.	-	90	90	70	48	234	4 300	2 700
Cypříšek Lawsonův
Chamaecyparis Lawsoniana (Murr.) Parl	-	90	-	20	-	2,2	454 000	82 000
Čimišník stromovitý
Caragana arborescens LAM.	-	90	-	80	-	27,7	36 000	26 000
Douglaska tisolistá
Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco	1,5	85	60	60	29	10,3	97 000	49 500
Dřezovec trojtrnný
Gleditschia triacanthos L.	-	90	-	50	-	170	6 000	2 600
Dub cer
Quercus cerris L.	-	95	-	70	-	3 600	280	185
Dub červený
Quercus rubra L.	-	95	95	70	70	3 220	310	206
Dub letní
Quercus robur L.	-	95	95	70	75	3 970	250	168
Dub zimní
Quercus petraea (Mattusch.) Liebl.	-	95	95	70	80	2 620	380	254
Habr obecný
Carpinus betulus L. A143	55	90	70	60	5,5	48	21 000	11 200
Hloh jednosemenný
Crataegus monogyna Jacq.	-	90	-	70	-	125,1	8 000	5 000
Hloh obecný
Crataegus oxyacantha L.	-	90	-	50	-	46	22 000	9 800
Hrušeň obecná
Pyrus communis L.	0,8	70	-	60	-	28	36 000	15 000
Jabloň lesní
Malus sylvestris Mill.	0,6	80	-	70	-	34	30 000	16 500
Jalovec obecný
Juniperus communis L.	-	30	-	65	-	13,6	73 500	14 500
Jasan ztepilý
Fraxinus excelsior L.	-	80	80	80	-	74	13 500	8 600
Javor horský (klen)
Acer pseudoplatanus L.	-	80	80	80	13	95	10 500	6 700
Javor jasanolistý
Acer negundo L.	-	75	-	80	-	50	20 000	12 000
Javor mléč
Acer platanoides L.	-	80	80	80	13	125	8 000	5 100
Javor polní
Acer campestre L.	-	75	80	70	-	80	12 500	6 500
Jedle bělokorá
Abies alba Mill.	14,0	85	60	45	47	47,4	21 000	8 000
Jedle ojíněná
Abies concolor (Gord.)	-	80	-	30	-	29,1	34 500	8 000
Jedlovec kanadský
Tsuga canadensis (L.) Carr.	-	70	-	80	-	3,0	333 000	187 000
Jerlín japonský
Sophora japonica L.	-	80	-	50	-	120	8 500	3 300
Jeřáb břek
Sorbus torminalis (L.) Crantz	-	80	-	80	-	25	40 000	25 600
Jeřáb oskeruše
Sorbus domestica L.	0,2	75	-	70	-	35	28 000	15 000
Jeřáb ptačí
Sorbus aucuparia L.	3,0	80	-	80	-	3,4	294 000	188 000
Jilmy
Ulmus spp.	-	40	30	45	7	13	77 000	13 800
Jírovec maďal
Aesculus hippocastanum L.	-	95	-	90	-	11 530	90	74
Krušina olšová
Frangula alnus Mill.	-	90	-	80	-	23,7	42 000	30 300
Lípa malolistá
Tilia cordata Mill.	50	85	85	70	34,9	34	29 500	17 500
Lípa velkolistá
Tilia platyphyllos Scop.	60	85	85	70	95,9	87	10 500	6 800
Líska obecná
Corylus avellana L.	-	90	-	60	-	1 151	900	469
Modřín japonský
Larix kaempferi (Lamb.) Carr.	-	60	-	30	-	3,9	256 000	46 000
Modřín opadavý (porosty)						4,5
Modřín opadavý (semenné sady)						6,5
Larix decidua Mill.	5,2	70	40	35	35		222 000	54 500
Modřín sibiřský
Larix sibirica (Muench.) Ledeb.	-	60	-	30	-	10,9	91 500	16 500
Olše lepkavá
Alnus glutinosa (L.) Gaertn.	12,0	60	40	50	17,8	1,2	833 000	250 000
Olše šedá
Alnus incana (L.) Moench.	10,0	50	40	33	-	0,6	1 600 000	275 000
Olše zelená (křestice zelená)
Duschekia alnobetula (Ehrh.) Pouzar	8,0	50	-	30	-	0,25	4 000 000	600 000
Ořešák černý
Juglans nigra L.	50	95	-	55	30	12 300	80	42
Pajasan žláznatý
Ailanthus altissima (Mill.) Swingle	-	80	-	70	-	26	38 500	21 500
Ptačí zob obecný
Ligustrum vulgare L.	-	50	-	90	-	18,3	54 500	24 500
Růže šípková
Rosa canina L.	-	90	-	80	-	16,6	60 000	43 500
Smrk pichlavý
Picea pungens Engelm.	-	90	-	80	-	4,1	244 000	176 000
Smrk ztepilý
Picea abies (L.) Karst.	3,0	90	90	80	34	8,8	114 000	82 000
Střemcha obecná
Padus avium Mill.	-	90	-	70	-	60,5	16 500	10 500
Tis červený
Taxus baccata L.	-	90	-	85	-	58,7	17 000	13 000
Trnka obecná
Prunus spinosa L.	-	90	-	80	-	170,8	5 850	4 200
Trnovník akát
Robinia pseudoacacia L.	25	95	90	55	-	19,0	52 500	27 500
Třešeň ptačí
Cerasus avium (L.) Moench	12	90	-	70	159,8	114	8 700	5 500
Zerav západní
Thuja occidentalis L.	-	70	-	45	-	1,25	800 000	252 000
Zeravec východní, túje východní

2. Kvalita sadebního materiálu lesních dřevin

V této příloze jsou uvedeny požadavky na kvalitu semenáčků, sazenic, poloodrostků a odrostků (sadebního materiálu) hlavních druhů lesních dřevin, které jsou určeny k uvádění do oběhu v lesním hospodářství České republiky.

Pro školkování a přesazování do obalů se používají prostokořenné i krytokořenné rostliny.

Kvalitativní charakteristiky sadebního materiálu a jejich zjišťování

Kvalita sadebního materiálu je dána souborem vzájemně podmíněných vlastností rostlin.

Jedná se o genetické, fyziologické, morfologické charakteristiky sadebního materiálu a jeho

zdravotní stav. Sadební materiál je dále charakterizován maximálním věkem a způsobem

pěstování.

Genetické znaky jsou dány původem osiva po případě částí rostlin, ze kterých je sadební

materiál vypěstován. Každý oddíl reprodukčního materiálu musí být opatřen předepsanými

doklady a to u všech lesních dřevin, které jsou předmětem lesnického hospodaření a jsou

uvedeny v příloze č.1 zákona.

Fyziologické znaky sadebního materiálu jsou dány zejména obsahem vody v pletivech,

obsahem zásobních látek, stupněm vegetačního klidu, stavem terminálních pupenů, růstovým

potencionálem kořenů a stavem mykorrhizy.

Zjišťování fyziologických charakteristik je zpravidla destruktivní a proto se provádí pouze

u reprezentativních vzorků sadebního materiálu. Jednoduchá hodnocení je možno provádět

přímo v provozních podmínkách, v lesních školkách, většina testů se ale realizuje ve

specializovaných laboratořích. Posuzují se jednotlivé charakteristiky uvedené v Tabulce 1.

Komplexní hodnocení fyziologické kvality sadebního materiálu se provádí jen u

reprezentativních vzorků sadebního materiálu a to jen v případě důvodného podezření na

snížení kvality během pěstování, vyzvedávání a další manipulace se sadebním materiálem.

Vzorky o velikosti 200 ks rostlin, musí být odebrány tak, aby reprezentovaly celou

posuzovanou vysázenou plochu a musí být dodány do laboratoře do 48 hodin od doby jejich

vyzvednutí. Během přepravy musí být rostliny zajištěny proti vysýchání a působení vyšších

teplot.

Morfologické znaky jsou měřitelné nebo vizuálně zjistitelné parametry sadebního materiálu

a to : - výška a nadzemní části;

- tvar nadzemní části;

- tloušťka kořenového krčku;

- poměr objemu kořenového systému k objemu nadzemní části;

- podíl objemu jemných kořenů v objemu celého kořenového systému;

- délka kůlového kořene;

- architektonika kořenového systému;

- maximální průměr řezných ran.

Výška nadzemní části sadebního materiálu se měří od kořenového krčku po vrchol

terminálního pupene. Výška se měří s přesností na 1 cm, zaokrouhluje se standardním

postupem (od 0,5 cm směrem nahoru).

Tloušťka kořenového krčku sadebního materiálu se měří těsně nad místem styku kmínku

s půdou (barevný přechod mezi nadzemní a podzemní částí rostliny), s přesností na 1 mm.

Kořenový krček se měří s přesností na 0,1 mm, jako průměrná hodnota ze dvou na sebe

kolmých měření, zaokrouhluje se standardním postupem (od 0,05 mm směrem nahoru)

Objem části rostliny se zjišťuje xylometricky (měřením objemu vody vytlačené

hodnocenou rostliny v kalibrované nádobě) v čerstvém stavu, u listnatých dřevin a modřínů

bez asimilačních orgánů.

U dřevin vytvářejících vertikálně rozložený kořenový systém se hodnotí délka kůlového

kořene (popřípadě kořenů jej nahrazujících – panoh). Měří se od kořenového krčku po špici

nebo konec záměrně upravené části tohoto kořene. Délka kůlového kořene se měří s přesností

na 1 cm, zaokrouhluje se od 0,5 cm směrem nahoru. V případě, že délka kůlového kořene

přesahuje maximální přípustnou hodnotu, sadební materiál je hodnocen jako nestandardní.

Informativně je možno hodnotit ostatní parametry kořenových systémů (poměr kořenů

k nadzemním částem a podíl jemných kořenů v kořenovém systému) po zkrácení kořenů na

přípustnou délku.

Pro hodnocení tvaru nadzemní části a tvaru kořenového systému sadebního materiálu jsou

rozhodující odchylky od přirozeného rozložení a stavby charakteristické pro určité druhy

dřevin.

Semenáčky, sazenice a poloodrostky se podle výšky nadzemní části, tloušťky kořenového

krčku a maximálního věku zařazují pro další použití v diferencovaných podmínkách

zalesňování podle Tabulky 2.

Výškové rozpětí nadzemních částí.

U minimálních hodnot výšky nadzemních částí sadebního materiálu, stanovených pro jednotlivé dřeviny pro semenáčky a  sazenice se tolerance směrem dolů nepovoluje; výjimkou jsou krytokořenné semenáčky listnáčů, kde je povolena tolerance 5 cm (za standardní jsou tedy považovány semenáčky od výšky 20 cm za  předpokladu splnění ostatních parametrů).

Tloušťka kořenového krčku.

U všech rozpětí výšek nadzemní části – číselný znak, při splnění ostatních parametrů

kvality určených pro dané výškové rozpětí, je u minimální tloušťky kořenového krčku

povolena 10 % tolerance směrem dolů. Tato tolerance není povolena v případech, kdy

je minimální tloušťka kořenového krčku stanovena na 3 mm.

Standardní sadební materiál

Za standardní soubor sadebního materiálu je považován takový materiál, který neobsahuje více než 5 % nestandardních jedinců z celkového množství posuzovaného oddílu reprodukčního materiálu lesních dřevin.

Není-li uvedeno jinak, popis standardního sadebního materiálu se vztahuje na sadební

materiál prostokořenný i krytokořenný, generativního i vegetativního původu i na sadební

materiál vypěstovaný školkováním nebo zakořeňováním náletových semenáčků.

K uvádění do oběhu může být použit pouze sadební materiál pocházející ze schválených

zdrojů. Každý oddíl sadebního materiálu musí být pěstován odděleně a označen předepsanými

údaji a doklady.

Sadební materiál má optimální množství živin a v jeho pletivech je odpovídající obsah vody.

V době jarní výsadby nemá prostokořenný sadební materiál narašené pupeny (s výjimkou

douglasky tisolisté a jedle obrovské). Sadební materiál jehličnatých druhů dřevin určený pro

pozdní letní výsadbu má ukončený výškový přírůst. Listnaté dřeviny a modřín určené

Pro podzimní výsadbu mají zdřevnatělé terminální výhony a nefunkční asimilační aparát.

Tabulka č. 2 – fyziologické charakteristiky sadebního materiálu

Charakteristika	Metoda	Zjišťovaná kritéria	Vypovědní hodnota	Doba potřebná pro získání výsledků	Místo hodnocení	Použitelnost
stav terminálních pupenů (poškození během zimy)	zjišťování barevných změn na podélném řezu pupenem	tmavozelené nebo hnědé zbarvení poškozených pletiv	signalizuje poškození terminálních pupenů u listnáčů; po výsadbě budou rašit pupeny ve spodní části kmínku	okamžitě	školka laboratoř	listnáče
optimální obsah živin	vizuální zjišťování barevných změn jehličí	nedostatky ve výživě charakterizuje přítomnost abnormálního zbarvení jehlic a zakrnělého růstu	nevyvážená výživa - vztah k odolnosti k mrazu a k růstu po výsadbě	okamžitě	školka laboratoř	jehličnany
	poměr délky letorostu k celkové výšce nadzemní části	nevyváženost výživy charakterizuje letorost delší než 1/2 celkové výšky		okamžitě	školka laboratoř	smrk, douglaska
laboratorní rozbory rostlinného materiálu	laboratorní stanovení obsahu minerálních látek v jehličí nebo celých nadzemních částech	obsah minerálních látek v jehličí nebo celých nadzemních částech		1 týden	laboratoř	všechny druhy
obsah zásobních látek	podelný nebo příčný řez, barvení Lugolovým roztokem	nepřítomnost tmavě modrého zbarvení zásobních pletiv signalizuje vyčerpání škrobu	signalizuje vyčerpání zásobních látek při nevhodném skladování - vztah k intenzitě růstu po výsadbě; vztah k zajímavosti slabý	okamžitě	školka laboratoř	skladové sazenice
laboratorní stanovení obsahu sacharidů a škrobu v pletivech	laboratorní stanovení obsahu sacharidů a škrobu v pletivech	komplexní výpověď o stavu zásobních látek		2 týdny	laboratoř
odolnost k mrazu	zjišťování rozsahu poškození po vystavení nadzemní části mrazu (-18 °C po 20 hod) - vizuálně nebo podle změn elektrických charakteristik	poměr elektrické vodivosti měřené po vystavení mrazu ku vodivosti před mrazením větší než 2,0 hnědé zbarvení vodivých pletiv a kambia kmínků, primordia pupenů nebo barevné změny více než 20 % jehlic	sazenice ještě nejsou dostatečně odolné pro podzimní vyzvedávání před skladováním nebo v případě intenzívních způsobů pěstování nejsou dostatečně odolné pro přezimování ve venkovních podmínkách	2 dny 8 dní	školka laboratoř	podzimní vyzvedávání, pěstování ve sklenících
stupeň vegetačního klidu	vizuální posouzení pupenů a kořenů	přítomnost zvětšených primordií v pupenech nebo narašených pupenů; přítomnost bílých zakončení kořenů	nevhodnost pro dlouhodobé skladování, větší citlivost k působení nepříznivých vlivů během manipulace	okamžitě	školka laboratoř	prostokořený sadební materiál

Pramen: [uveďte zdroj]

>

Charakteris-tika	Metoda	Zjišťovaná kritéria	Výpovědní hodnota	Doba potřebná pro získání výsledků	Místo hodno-cení	Použitel-nost
stav terminál-ních pupenů (poškození suchem)	přítomnost desikačních dutin na podélném řezu pupenem	desikační dutinky zabírající více než polovinu prostoru plochy podélného řezu v místě přechodu pupene do kmínku	nevratné poškození sazenice vyschnutím	okamžitě	školka labora-toř	jehličnany (smrk)
obsah vody v kořenech	stanovení hmotnosti před a po vysušení	méně než 45 % čerstvé hmotnosti	zjišťování vlivu nesprávné manipulace (vyschnutí kořenů)	2 dny	školka labora-toř	všechny druhy
elektrické charakte-ristiky	měření elektrického odporu (impedance) nebo vodivosti kmínků	vysoký odpor nebo nízká vodivost signalizují snížení vitality - hodnoty závisí na velikosti sazenic a druhu dřevin	vztah k průměru kmínku, obsahu vody v pletivech a stavu vegetačního klidu nebo růstové aktivity	okamžitě	školka labora-toř	nevhodné pro jednorá-zové zjišťování vitality; vhodné pro sledování změn fyziologic-kého stavu při opakova-ných měřeních
růstový potenciál kořenů (RGP)	hodnocení intenzity obnovy růstu kořenů po přenesení do optimálních růstových podmínek	podíl sazenic s novými kořeny nebo počet nových kořenů delších než 5 mm	komplexní hodnocení okamžitého fyziologického stavu, zjišťování vlivu různých technologií pěstování a manipulace na vitalitu sazenic	3 týdny	labora-toř	všechny druhy
vitalita ve skleníku	rašení, zdravotní stav nadzemních částí ve skleníku (stejný materiál jako pro RGP)	vizuální hodnocení - odumírání pupenů, kambia nebo jehlic	doplňující údaje o celkové vitalitě	4 týdny	školka labora-toř	všechny druhy
test vitality podle Oregonské univerzity (OSU)	hodnocení obnovy růstu kořenů a rašení v optimálních podmínkách po vystavení sazenic stresu (32 °C a 30 % r.v.v. po 15 minut); porovnání s nestresovanými	pokles ujímavosti ve srovnání s nestresovanými semenáčky o více než 30 %	zjišťování vhodnosti sazenic pro nepříznivá stanoviště	4 týdny	labora-toř	všechny druhy

Tabulka č.3 - Národní standard kvality semenáčků, sazenic a poloodrostků.

			Semenáčky																				Sazenice															Poloodrostky
Výška nadzemní části (cm)				10-14					15-25				26-50					51-80						15-25					26-35					36-50					51-80					81-120
	tloušť-ka1)				max věk2)		tloušť-ka1)			max věk2)	tloušť-ka1)			max věk2)		tloušť-ka1)				max věk2)	tloušť-ka1)					max věk2)		tloušť-ka1)		max věk2)		tloušť-ka1)			max věk2)	tloušť-ka1)				max věk2)		tloušť-ka1)			max věk2)
borovice černá (BOC)		3				2		-		-		-			-		-		-			4			2		5				3		6		4		8				4		-			-
borovice kleč (KOS)		-				-		-		-		-			-		-		-						4						5		-		-		-				-		-			-
borovice lesní (BO)		3				2		4		2		-			-		-		-			4			3		5				3		6		3		7				4		-			-
douglaska tisolistá (DG)		-				-		33)		2		-			-		-		-			-			-		4				3		5		3		7				4		-			-
jedle bělokorá (JD)		-				-		-		-		-			-		-		-			5			5		6				6		7		6		8				7		-			-
jedle obrovská (JDO)		-				-		-		-		-			-		-		-			-			-		6				4		7		5		8				5		-			-
modřín opadavý (MD)		-				-		3		1		4			2		-		-			-			-		4				3		5		3		6				4		8			5
smrk ztepilý (SM)		-				-		43)		2		-			-		-		-			-			-		5				4		6		5		7				5		10			5
buk, habr (BK,HB)		-				-		-		-		54)			2		-		-			4			2		5				4		6		4		8				5		11			6
duby, lípy (DB,LP)		-				-		-		-		6			2		-		-			-			-		7				3		8		4		9				5		11			6
javory, jasany,jilmy ( JV, JS,JLM)		-				-		-		-		4			2		-		-			4			2		5				4		6		4		8				5		10			6
olše, břízy, jeřáb (OL, BR, JR)		-				-		-		-		3			2		4		3			-			-		4				2		5		3		6				3		10			4
POZNÁMKY 1) tloušťka kořenového krčku v mm, 2) při pěstování sadebního materiálu v aklimatizačních školkách a u sadebního materiálu z 8. a 9. lesního vegetačního stupně lze zvýšit maximální věk o 1 rok 3) pouze krytokořennésemenáčky 4) při výšce nadzemní části do 35 cm se připouští tloušťka kořenového krčku 4 mm

Sadební materiál má úměrný výškový přírůst. Délka terminálního výhonu u smrku ztepilého a douglasky tisolisté z posledního roku pěstování nepřesahuje 1/2 celkové výšky nadzemní části. Délka terminálního výhonu u smrku ztepilého a douglasky tisolisté z posledního roku pěstování nepřesahující 1/2 celkové výšky nadzemní části) platí pro čtyřleté a starší sazenice. Požadavek nemusí být splněn u mladšího sadebního materiálu za předpokladu, že tento materiál splňuje všechny parametry kořenového systému.

Sadební materiál splňuje limitní hodnoty (výška nadzemní části, minimální tloušťka

kořenového krčku, maximální věk) uvedené v  Tabulce 2 a Tabulce 3. U druhů dřevin

neuvedených v této tabulce se používají hodnoty druhů s podobnými růstovými

charakteristikami.

S výjimkou borovice kleče má sadební materiál průběžný kmínek s relativně pravidelně

rozmístěnými bočními (laterálními) výhony a pupeny. Terminální výhon je zakončen

vyzrálým neporušeným, životaschopným terminálním pupenem. Požadavek vyzrálosti neplatí

pro krytokořenný sadební materiál. Nadzemní část není mechanicky poškozena s výjimkou

úmyslného tvarování koruny. U listnatých dřevin jsou přípustné semenáčky a sazenice, které

mají kmínek s více terminálními výhony. Nejsou přípustné rostliny s více kmínky. Popis

přípustných a nepřípustných odchylek u jednotlivých dřevin znázorňuje Tabulka 4. Tvarování

nadzemních částí je dovoleno. Tvarováním se rozumí zkracování nebo odstraňování bočních

větví. Je přípustná čerstvá rána, její průměr nesmí být větší než 6 mm.

U sazenic vypěstovaných vegetativním způsobem nemá nadzemní část plagiotropní růst.

Pravidelné rozmístění bočních výhonů není u těchto sazenic podmínkou. Plagiotropním

růstem se rozumí poléhavý větevnatý růst (charakter růstu větve).

Velikost kořenového systému sadebního materiálu je úměrná velikosti nadzemní části a má

odpovídající množství jemných kořenů ( kořenů slabších než 1 mm), což je předpokladem

přítomnosti mykorrhizy. Limitní hodnoty těchto parametrů jsou uvedeny v Tabulce č.4. U

sadebního materiálu listnatých dřevin může být nepoměr eliminován tvarováním nadzemní

části, u břízy, jeřábu a olše i zkrácením terminálního výhonu. Průměr řezné rány nesmí být

větší než 6 mm.

U minimálního poměru objemu kořenového systému k objemu nadzemní části je povolena

20 % tolerance (příklad: poměr KS : NČ - 1 : 2 = 0,5 – minimální hodnota v rámci tolerance = 0,4).

U podílu objemu jemných kořenů v objemu celého kořenového systému je povolena 20% tolerance ve velikosti objemu jemných kořenů (příklad: podíl 50 % - povolená minimální hodnota v rámci tolerance 40 %). Tolerance není povolena u semenáčků listnatých dřevin s výškou nadzemní části 36 – 50 cm.

U délky kůlového kořene se tolerance nepovoluje

Tabulka č.4 - Parametry kořenového systému výsadbyschopného standardního sadebního materiálu

Dřevina		Sadební materiál	Výška nadzemní části (cm )	Minimální poměr objemu kořenového systému k objemu nadzemní části (KS:NČ)	Minimální podíl objemu jemných kořenů v objemu celého kořen. systému1 (%)	Délka kůlového kořene2 (cm)
SM		sazenice	26-35	1 : 2	50	-
			36-50	1 : 3	30	-
		poloodrostky	51-80	1 : 4	30	-
			81-120	1 : 5	20	-
BO		semenáčky	10-14	1 : 4	40	10-14
			15-25	1 : 4	20	15-20
		sazenice	15-35	1 : 3	40	15-20
			36-50	1 : 5	20	15-20
		poloodrostky	51-80	1 : 5	20	15-20
MD		semenáčky	15-25	1 : 2	40	10-14
			26-50	1 : 3	20	15-20
		sazenice	26-50	1 : 2	30	15-20
		poloodrostky	51-80	1 : 3	30	15-20
			81-120	1 : 4	20	26-34
JD		sazenice	15-35	1 : 2	25	15-20
			36-50	1 : 3	20	15-20
		poloodrostky	51-80	1 : 5	20	15-20
DG		sazenice	26-35	1 : 2	50	15-20
			36-50	1 : 3	30	15-20
		poloodrostky	51-80	1 : 4	30	15-20
DB,BK, JV, JS		semenáčky	26-35	1 : 1	10	15-20
			36-50	1 : 2	5	15-20
		sazenice	15-35	2 : 1	30	15-20
			36-50	1 : 1	25	15-20
		poloodrostky	51-80	1 : 1	30	15-20
			81-120	1 : 2	15	26-34
	POZNÁMKY 1 jemné kořeny jsou kořeny slabší než 1 mm u sazenic a poloodrostků délka kůlového kořene plus délka pozitivně geotropicky rostoucích panoh

Tabulka 4 - vady sadebního materiálu lesních dřevin.

Vady bránící tomu, aby byly rostliny považovány za odpovídající dobré tržní kvalitě		Abies Picea	Larix	Pinus	Pseu-dotsuga	tvrdé listná-če	měkké listná-če	Populus sp.
a)	mladé rostliny s nezaceleným poraněním 1	+	+	+	+	+	+		+
b)	Deformace kmínku (silné zakřivení)	+			+				+
c)	sadební materiál s více kmínky	+	+	+	+	+	+		+
d)	kmínek s několika terminálními výhony (výhony s více terminály)	+	+	+					+
e)	kmínek a větve nedostatečně vyzrálé	+2		+2					+3
f)	kmínek bez zdravého terminálního pupene	+2	+2	+2	+2
g)	chybějící nebo nedostatečné větvení	+			+
h)	silné, životnost snižující poškození jehlic nejmladšího ročníku	+		+	+
i)	poškozený kořenový krček5	+	+	+	+	+	+		+4
j)	poškozený kořen5	+	+	+	+	+	+		+4
k)	hlavní kořen silně deformovaný	+	+	+	+	+	+
l)	chybějící nebo silně poškozené jemné kořeny	+	+	+	+	+6	+
m)	sadební materiál vykazující vážné poškození škodlivými organismy	+	+	+	+	+	+		+
n)	fyziologické poškození v důsledku vyschnutí, přehřátí, výskytu plísní apod.	+	+	+	+	+	+		+
1 s výjimkou řezných ran po odstranění nadbytečných výhonů nebo dvojitých vrcholů, poranění větví a ran způsobených při odběru řízků 2 pokud nebyly rostliny odebírány ze školky během vegetačního období 3 s výjimkou klonů Populus deltoides angulata 4 s výjimkou topolů ořezávaných na bázi ve školce 5 s výjimkou prýtových řízků 6 s výjimkou Quercus rubra L.

Kritéria musí být posuzována vzhledem k danému druhu nebo klonu lesní dřeviny a vzhledem k vhodnosti reprodukčního materiálu pro účely zalesňování).

Pozn.: + vyřazuje rostlinu ze standardu

Kořenový systém nesmí být mechanicky poškozen, výjimkou je úmyslné zkracování kořenů.

Maximální tloušťka úmyslně zkracovaných kořenů nepřesahuje 6 mm, u  poloodrostků

vyšších než 81 cm, se připouští maximální tloušťka řezu do 10 mm. Řez je veden kolmo na

osu kořene a je hladký. Úmyslným zkracováním kořenů se rozumí buď podřezávání

v průběhu pěstování (v době vyzvedávání je  patrné hojení ran a růst nových kořenů) nebo

podříznutí kořenů před vyzvednutím a ruční krácení před expedicí (čerstvé rány bez známek

regenerace).

Architektonika kořenového systému sadebního materiálu zaručuje mechanickou stabilitu

rostlin a to i  v jejich dalším vývoji. Maximální přípustné odchylky od přirozené

architektoniky jsou popsány v příloze.

Krytokořenný sadební materiál má soudržný, vlhký a prokořeněný kořenový bal. U rostlin

pěstovaných v obalech umožňujících prorůstání kořenů stěnami obalů je prorůstání kořenů

zjevné, délka prorůstajících kořenů nesmí přesáhnout 2 cm. Obal se při manipulaci a dopravě

nerozpadá. Použití nových typů obalů pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu je

podmíněno prověřením vhodnosti obalů pro pěstování lesních dřevin.

Doporučená velikost obalů pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu je uvedena

v Tabulce 5.

Kořenový systém řízkovanců nemá zpravidla vytvořen kůlový kořen, ale pouze kořeny

horizontální, které se usměrňují do pozitivně geotropického směru pěstováním ve vhodných

obalech.

Sadební materiál není poškozen abiotickými nebo napadený biotickými činiteli.

Tabulka 5 – doporučená velikost obalů

Dřevina	Sadební materiál	Výška nadzemní části (cm)	Doporučená velikost obalů (cm)		Minimální přípustná výška obalů (cm)
			horní průměr	výška obalu
SM	semenáčky	do 25	5	10	10
	sazenice	do 35	10	10	10
		36-50	12	12	10
	poloodrostky	51-80	15	15	12
		81-120	20	20	15
BO	semenáčky	do 14	4	12	10
		15-25	5	18	15
	sazenice	26-35	8	18	15
		36-50	12	18	15
MD	semenáčky	do 25	4	12	10
		26-50	8	18	15
	sazenice	do 50	8	18	15
JD, DG	sazenice	do 35	8	18	15
		36-50	12	18	15
BO, JD, DG	poloodrostky	51-80	15	18	15
		81-120	20	30	26
DB, BK, JV, JS	semenáčky	do 35	8	18	15

Pramen: Ministerstvo zemědělství ČR

"center"> 4

12

10

36-50

5

18

15

sazenice

do 35

8

18

15

36-50

8

18

15

poloodrostky

51-80

12

18

15

81-120

15

30

26

U obalů s kruhovým průřezem je horní průměr obalu měřen jako průměr kruhu. U obalů

s horním průřezem čtvercového tvaru se měří strana čtverce. U obalů s horním průřezem

obdélníkového tvaru jde o průměr ze součtu kratší a delší strany tohoto obdélníka.

V případě osazování obalů krytokořennými semenáčky je možno minimální horní průměr

obalů pro krytokořenné sazenice snížit až o 1/3.

U minimální výšky obalů lze povolit určité tolerance podle typu a velikosti pěstovaných

rostlin. Minimální výška obalů přitom nesmí být menší, než je minimální délka kůlového

kořene sadebního materiálu stejného výškového rozpětí. Výjimkou jsou semenáčky listnatých

dřevin (do výšky 35 cm) pěstované na vzduchovém polštáři, kde je tolerována minimální

výška obalů 10 cm.

Označování a přejímání sadebního materiálu

Sadební materiál se označuje úplným botanickým názvem dřeviny, věkem, způsobem

pěstování, rozpětím výšky nadzemních částí a původem. Každý oddíl sadebního materiálu

musí být charakterizován a opatřen předepsanými doklady

Věk a způsob pěstování se označuje vzorcem, kde první číslo značí počet vegetačních

období před školkováním, podřezáváním nebo přesazením do obalu, druhé číslo značí počet

vegetačních období po tomto zásahu (obojí s přesností na 0,5 roku), součet obou čísel (u

vícekrát školkovaných rostlin i více čísel) udává celkový věk rostliny. Způsob pěstování je

označen graficky:

kde symbolem + je označeno školkování nebo přesazení do obalu;

- je označeno podřezání kořenů;

f pěstování v umělém krytu ( fóliovník, skleník, pařeniště);

k  pěstování v obalu (krytokořenný sadební materiál);

v  sadební materiál vegetativního původu.

Názorné příklady možného značení sadebního materiálu

f1 + k1 je dvouletá krytokořenná sazenice: jednoletý prostokořenný semenáček

vypěstovaný v umělém krytu byl přesazen do obalu, ve kterém byla rostlina

pěstována 1 rok

v1 + k1 je dvouletá krytokořenná sazenice získaná vegetativním množením: jeden rok

zakořeňovaná rostlina byla přesazena do obalu, ve kterém byla pěstována 1 rok

fk1 + 2 – 1 + k1 je pětiletý krytokořenný odrostek: jednoletý krytokořenný

semenáček vypěstovaný v umělém krytu byl přeškolkován do nekryté

minerální půdy, po dvou letech byl rostlině podřezán kořenový systém, po třech

letech byla vyzvednuta a přesazena do obalu, ve kterém byla pěstována 1 rok

POZNÁMKA – Znaménko plus (+) případně (-) místo tradičního lomítka je

navrhováno pro sjednocení se značením běžně používaných v zahraničí.

Zásady přejímky sadebního materiálu

Při zachování pozitivně geotropického směru růstu kůlového kořene (panoh) je přípustné jeho zvlnění, šířka vlny však nesmí přesáhnout 8 cm, přičemž prodloužená osa nadzemní části musí procházet touto vlnou.

Tvar nadzemní části u sadebního materiálu listnatých dřevin je povoleno zvlnění kmínku:

při výšce nadzemní části do 25 cm do ± 2 cm od pomyslné osy kmínku, při jednostranném zvlnění do 3 cm od pomyslné osy kmínku,

při výšce nadzemní části 26 až 50 cm do ± 4 cm od pomyslné osy kmínku, při jednostranném zvlnění do 6 cm od pomyslné osy kmínku,

při výšce nadzemní části u semenáčků a sazenic nad 50 cm do ± 6 cm od pomyslné osy kmínku, při jednostranném zvlnění do 12 cm od pomyslné osy kmínku,

u poloodrostků do ± 4 cm od pomyslné osy kmínku, při jednostranném zvlnění do 6 cm od pomyslné osy kmínku.

U sadebního materiálu jehličnatých dřevin:

při výšce nadzemní části do 15 cm není zvlnění kmínku povoleno,

při výšce nadzemní části nad 15 cm je povoleno zvlnění do ± 1 cm od pomyslné

osy kmínku, při jednostranném zvlnění do 3 cm od pomyslné osy kmínku; pro

modřín jsou tyto hodnoty do ± 2 cm, při jednostranném zvlnění do 5 cm.

Maximální velikost jednostranného zvlnění nesmí být těsně nad kořenovým krčkem.

Zvlnění musí být průběžné, nesmí být vytvořeny ostré zlomy.

Vícekmenný sadební materiál je nepřípustný. U listnatých dřevin se toleruje sadební

materiál se zesíleným vývojem větví, pokud je patrná výrazná dominance jednoho

výhonu (kmínku nebo větve). Za výrazně dominantní se považuje vertikálně rostoucí

výhon, který převyšuje ostatní výhony minimálně o 20 % svojí výškou – výškou se

v tomto případě rozumí vzdálenost od rozvětvení vertikálním směrem, nikoliv délka

výhonu nebo je minimálně o 50 % silnější (tlustší) než ostatní výhony.

Za vícečetné letorosty jsou považovány všechny letošní výhony vyrůstající z letošního dřeva nebo apikální (vrcholové) části dřeva loňského.

U sadebního materiálu listnatých dřevin jsou vícečetné letorosty přípustné. V případě,

že vícečetné letorosty tvoří převážně dvojáky a trojáky, bez jasné dominance jednoho

z výhonů, je nutné posouzení odborného pracovištU sadebního materiálu jehličnatých

dřevin se připouští výskyt letních (jánských) přírůstů bez dominantního terminálního v

ýhonu do 20 % jedinců v souboru. V případě vyšší četnosti výskytu je nutné odborné

posouzení pověřeným pracovištěm.

Následující tabulka uvádí pro sadební materiál uvedených rodů a druhů lesních dřevin vady, které brání tomu, aby mohly být rostliny klasifikovány jako odpovídající dobré tržní kvalitě. Všechna tato kritéria musí být posuzována vzhledem k danému druhu nebo klonu lesní dřeviny a vzhledem k vhodnosti reprodukčního materiálu pro účely zalesňování.

Pozn.: + vyřazuje rostlinu ze standardu

Doporučené velikosti obalů pro kontrolní odběry osiva, plodů a sadebního materiálu

Obaly pro odběr vzorků osiva i sadebního materiálu musí být vhodné velikosti s uzávěry zhotovenými tak, aby je po otevření zásilky nebylo možno znovu použít. Při dělení zásilek oprávněnými fyzickými nebo právnickými osobami tj. držiteli platné licence s vyznačením právní moci, budou vždy použity nové originální uzávěry.

Pro půdní a rostlinné analýzy - 20 x 30 cm

Pro semenáčky a sazenice - 45 x 60 cm

Pro semenáčky a sazenice - 55 x 85 cm

Pro sazenice a poloodrostky - 60 x 110 cm

Pro sazenice a poloodrostky - 80 x 120 cm

Pro osivo (bukvice,javory) - 24 x 40 cm

Pro osivo ( žaludy) - 28 x 50 cm

Pro osivo (jehličnany) - 24 x 20 cm

3. Kvalita sadebního materiálu schválených kultivarů topolů.

Minimální požadavky na vnější kvalitu reprodukčního materiálu Populus ssp., který je rozmnožován řízky nebo pruty.

a)Řízky, které vykazují některou z níže uvedených vad, není možno považovat za vyhovující požadavkům na obvyklou obchodní jakost:

jejich dřevo je starší než dva roky;

řízky mají méně než dva dobře vyvinuté pupeny;

řízky vykazují nekrózy nebo jiná poškození podmíněná působením škodlivých činitelů;

řízky vykazují příznaky vyschnutí, přehřátí, hniloby nebo vadnutí.

b)Minimální rozměry řízků

minimální délka: 20 cm,

minimální tloušťka čepu, třída ES 1: 8 mm , třída ES 2: 10 mm.

a) Pruty, které vykazují některou z níže uvedených vad, není možno považovat za vyhovující požadavkům na obvyklou obchodní jakost:

- jejich dřevo je starší než tři roky,

- pruty mají méně než pět dobře vyvinutých pupenů,

- pruty vykazují nekrózy nebo jiná poškození podmíněná působením škodlivých

činitelů,

- pruty vykazují příznaky vyschnutí, přehřátí, hniloby nebo vadnutí

- pruty vykazují jiná poškození než tvarovací řezy,

- pruty mají více kmínků,

- pruty mají příliš velké zakřivení.

Charakteristiky kvality pro pruty Evropské unie

třída	minimální průměr ve středu	minimální výška
N1	6	1,5
N2	15	3,00

Charakteristiky kvality pro pruty v České republice

Dřevina	Způsob pěstování		Třída
	vegetativní	generativní	I	II
			Výška (cm)
černé a balzámové topoly	v1+0		180	150
	v2+0		240	200
bílé topoly		1+0	100	60
		1+1	50	-
		1+2	170	-
stromové vrby	v1+0		170	140
	v2+0		220	190

Výsadby schopná sazenice topolu černého nebo balzámového ( jednoletý řízkovanec) má minimální výšku nadzemní části 1,5 m, optimální výška je 1,8 m. Této stanovené výšce nadzemní části výhonu odpovídá tloušťka 10 až 15 mm, měřeno ve vzdálenosti 3cm od řezu.

č.2

Potvrzení o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin z jednotlivých stromů nebo porostů

(přísně zúčtovatelný tiskopis,originál a tři kopie) Díl A Evidenční číslo 000

Členský stát

Potvrzení Číslo ES:…………………….. kód české republiky:………………….

Potvrzujeme, že tento reprodukční materiál lesních dřevin byl vyprodukován.

podle zákona 

podle přechodných ustanovení 

1. Botanický název:

a) český název:………………………………………………………………………………

b) latinský název:…………………………………………………………………………….

2. Druh reprodukčního materiálu
Semenný materiál	
Části rostlin	
Sadební materiál				4. Typ zdroje reprodukčního materiálu:
				Strom (výběrový, šlechtitelský) 
3. Kategorie reprodukčního materiálu				Porost 
Identifikovaný původ	
Selektovaný	
Testovaný	

5. Účel použití:……………………………………………………………………………….

6. Označení podle Státním registru

a).........................................................................................................................................

Směs:.........................................................................................................................……...

7. původní  nepůvodní 

původ neznámý 

původ známý  nepůvodní, původ známý 

8. Původ zdroje reprodukčního materiálu: ..........................................................................

9. Země a oblast provenience zdroje reprodukčního materiálu: ………………...………… Provenience : ………………………….................………….....................……...................

10. Nadmořská výška, lesní vegetační stupeň, stanoviště zdroje reprodukčního materiálu:.................................................................................................................................................................................................................................................…...………

11. Rok sklizně: ..............................................................................................………….........

12. Množství reprodukčního materiálu:.....................................................................………

13. Je materiál, pro který má být vystaveno toto potvrzení, výsledkem

dělení většího oddílu, pro který bylo již dříve vystaveno potvrzení ? ano  ne 

Číslo předchozího potvrzení …………………………………........................................

Množství původního oddílu .............................................……………………….............

14. Doba pěstování ve školce: ................................................…………………………..........

15. Byl již materiál získaný ze semen následně vegetativně rozmnožován? ano  ne 

Metoda reprodukce ...................................................……………………………………...

Počet rozmnožovacích cyklů ...................................................……………………………

16. Další významné informace:..............................................................................……….....

17 Jméno a adresa dodavatele:

18. Jméno a adresa vlastníka zdroje:……………………………………………...……..……

19. Povolení ke sběru ze dne:…………………………………………………….….…………

Evidenční číslo, platnost………………………………………………………………..……

20. Jméno a adresa odběratele ………………………………………………………………..

21. Číslo jednotného registru odběratele…………………………………………..…..……..

Číslo platné licence……………………………………………………..……………...……

22. Datum sběru reprodukčního materiálu……..…………od…………..…do……………

23. Sběr provedl ……………………………………………………………….……………..

Číslo platné licence………………………………………………………………………...

Číslo jednotného registru …………………………………………………………………

Název a adresa orgánu veřejné správy		Razítko orgánu veřejné správy		Jméno odpovědného pracovníka
		Datum		Podpis

č.3

Potvrzení o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin získaného z uznaného semenného sadu, klonového archivu nebo matečnice

(přísně zúčtovatelný tiskopis, originál a tři kopie ) Díl B Evidenční číslo 000

Členský stáT:

Potvrzení č. ES:…………………….. kód České republiky:…………….

Potvrzujeme, že níže popsaný reprodukční materiál lesních dřevin byl vyprodukován.

podle tohoto zákona 

podle přechodných ustanovení 

1. Botanický název a) český název:…………………………………………………………

b) latinský název:………………………………………………………

2. Druh reprodukčního materiálu
Semenný materiál		
Části rostlin		
Sadební materiál				4. Typ zdroje reprodukčního materiálu Centrální matečnice  Provozní matečnice 
				Semenný sad	
3. Kategorie reprodukčního materiálu				Klonový archiv	
Kvalifikovaný	
Testovaný	

5. Účel použití: ………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………..…………………….………

6. Identifikace zdroje podle Státního registru:

a) ….................………………………………………………….............…………………

b) Směs……………………………………………………………………………………….

7.původní  nepůvodní 

původ neznámý 

původ známý  nepůvodní, původ známý 

8. Původ zdroje reprodukčního materiálu: ...................................…………………………

9. Země a oblast provenience zdroje reprodukčního materiálu: .......................................... …………………………………………………………………………………………………...

Provenience:..................................................................……............................................……

10. Semenný materiál z:	volného opylení 
	kontrolované opylení 

11.Rok sklizně: ..................................................................

12. Množství reprodukčního materiálu: ..............................................………...................... .............................................................……………….......................................................….....

13. Je materiál, pro který má být vystaveno toto potvrzení, výsledkem

dělení většího oddílu, pro který bylo již dříve vystaveno potvrzení ? ano  ne 

Číslo předchozího  potvrzení ...............................................……...........……….......... Velikost původního oddílu ......................................................………………………........

14. Doba pěstování ve školce: …………………		15. Počet zastoupených klonů:
		Směsi klonů ..........................................
		Klony ...................................................

16. Nadmořská výška, popř. lesní vegetační stupeň, stanoviště zdroje reprodukčního

materiálu: .......................…………………………………………………………………..

17. Byl zdroj reprodukčního materiálu získán pomocí genetické modifikace ano  ne 

18. V případě reprodukčního materiálu získaného ze směsi klonů

Metoda křížení…………………………………………………......................................... Procentuální složení klonů tvořících směs klonů ................................................................

19. Byl již materiál získaný ze semen následně vegetativně rozmnožován?

ano  ne 

Metoda reprodukce ..................…………………………………....................................... Počet rozmnožovacích cyklů .....................................................……………….................

20. Další významné informace: ..............................................................................................

…………………………………………………………………………………………………..

21. Jméno a adresa dodavatele:

22. Jméno a adresa vlastníka zdroje………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….

23. Povolení ke sběru ze dne …………………………………………………………………. Evidenční číslo, platnost….…………………………………………………………………

24. Jméno a adresa odběratele …………………………………………….………………… …………………………………………………………………………………………………..

25. Číslo jednotného registru odběratele……………………………………………………. Číslo platné licence……………………………………….…………………………………

26. Datum sběru reprodukčního materiálu….…………od.….…….……..do…….…….…..

27. Sběr provedl ……………………………………………………………………….……… Číslo platné licence……………………………………..……………………………..…….

Číslo jednotného registru…………………………………………………………………..

Jméno a adresa orgánu veřejné správy		Razítko orgánu veřejné správy		Jméno příslušného úředníka
		Datum		Podpis

č.4

Potvrzení o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin vegetativního původu

(přísně zúčtovatelný tiskopis, originál a tři kopie ) Díl C Evidenční číslo 000

Členský stát

Potvrzení č. ES:………………………….. kód české republiky :.............………

Potvrzujeme, že níže popsaný reprodukční materiál lesních dřevin byl vyprodukován.

podle tohoto zákona 

1. Botanický název a) český název:…………………...……………………………………..

b) latinský název:………………………………………..……………..

Označení klonu nebo směsi klonů………………………………………………………

2. Druh reprodukčního materiálu
Části rostlin	
Sadební materiál			4. Typ zdroje reprodukčního materiálu:
			klon	
3. Kategorie reprodukčního materiálu			směs klonů	
Kvalifikovaný	
Testovaný	

5. Účel použití.........…............................................................................................................

6.Identifikace zdroje podle Státního registru: ………………………………………………

7. původní  nepůvodní 

původ neznámý 

původ známý  nepůvodní, původ známý 

8.Původ zdroje reprodukčního materiálu:……………………………………………………

9. Země a oblast provenience zdroje reprodukčního materiálu……………………..:……...................……………………………………..........................................................................

Provenience::……………………………………………………...........................................

10. Byl zdroj reprodukčního materiálu získán pomocí genetické modifikace

ano  ne 

11. a) Metoda reprodukce: ....……………............................ b) Počet rozmnožovacích cyklů .....……………………

12. Množství reprodukčního materiálu:……………………………………………………… .................................................................................................................................………….

13. Je materiál, pro který má být vystaveno toto potvrzení, výsledkem

dělení většího oddílu, pro který bylo již dříve vystaveno potvrzení ES?

ano  ne 

Číslo předchozího potvrzení …………………….…………..............................................

Množství původního oddílu ...........................……………………….........................

Doba pěstování ve školce ……………………………...

15. Pro směsi klonů:

Počet klonů ve směsi ................................………………………………….................. Procentuální podíl jednotlivých klonů …………………………....…………….................

16. Další významné informace:..................................................................................

17. Jméno a adresa dodavatele:

18. Jméno a adresa vlastníka zdroje…………………………………………………

……………………………………………………………………………………..………

19. Povolení ke sběru ze dne ……………….…………………………………...………

Evidenční číslo, platnost…………………………………………..………………………

20. Jméno a adresa odběratele ……………………..……………………………………

…………………………………………………………………………………………………...

21. Číslo jednotného registru odběratele………………………………………………

Číslo platné licence………………………………………………...……………………...

22. Datum sběru reprodukčního materiálu……………..…od…………..do………

23. Sběr provedl ……….……….…………………………………………………………

Číslo platné licence………………………………………………………………….…

Číslo jednotného registru : …………………………………………………………….

Jméno a adresa orgánu veřejné správy		Razítko orgánu veřejné správy		Jméno příslušného úředníka
		Datum		Podpis

č.6

Oznámení

o sběru reprodukčního materiálu,

odběru částí rostlin

vyzvedávání sadebního materiálu lesních dřevin

Adresa místně příslušného orgánu veřejné správy lesů ……………………………………..….

1. Adresa, jméno, příjmení nebo název obchodní firmy vlastníka uznaného zdroje ze kterého bude :

- reprodukční materiál sbírán ……………..…………………………………………..

odebírány části rostlin ……………………………………………………………….

Vyzvedáván sadební materiál lesních dřevin ……………………………………….

IČO vlastníka zdroje…….…… Číslo licence vlastníka uznaného zdroje………………….

Tel …………….Fax ………….

2. Místo sběru reprodukčního materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu……………………………………………………………………………………..

3 . Evidenční číslo uznaného zdroje ……………………………………….. ………………….

4. Množství ………………………………………………………. ……………………………

5. Datum zahájení sběru, odběru nebo vyzvedávání ………………………………………..….

6. Adresa, jméno, příjmení nebo název obchodní firmy, která bude sběr, odběr nebo

vyzvedávání provádět ……………………………………………………………………….

IČO ……………… Číslo licence ……………………………Tel……….FAX ………….…

Datum podání oznámení ……………

……………………………………….

Podpis vlastníka zdroje

č.7

Kniha lesní školky

Datum založení lesní školky………………. Evidenční číslo …………….

Evidenční karta oddílu reprodukčního materiálu ………………………………………………

Název školky ………………………….. Provozovatel školky ………………………………

Dřevina ……………………………….. Množství osiva ……………. kg

Původ osiva:

Číslo uznané jednotky: ………………………… Přírodní lesní oblast: ……………………

Lesní vegetační stupeň: ….…………….………..

Pořadové číslo oddílu: ………………………..……………………………………….……...

viz list o původu č.: ……..… Vydaný : …………….………………………………………...

SÍJE

Datum výsevu	Množství	Produkční plocha školky	Poznámka +)

INVENTURA SEMENÁČKŮ

Datum	Věk	Množství ks	Produkční plocha školky	Poznámka

ŠKOLKOVÁNÍ SEMENÁČKŮ

Datum	Věk	Množství ks	Produkční plocha školky	Poznámka

+) – mimo jiné se uvádí odkazy na doklady a protokoly významně měnící množství a kvalitu pěstovaného sadebního materiálu (protokoly o škodách, o likvidaci neúspěšných výsevů, záznamy o závažném poškození hmyzími a houbovými patogeny, dělení oddílů a pod.)

EXPEDICE SEMENÁČKŮ

Datum	Věk	Množství ks	Číslo Listu o původu

INVENTŮRY SAZENIC

Datum	Věk	Množství ks	Produkční plocha školky	Poznámka

EXPEDICE SAZENIC

Datum	Věk	Množství ks	Číslo Listu o původu

INVENTŮRY POLOODROSTKŮ

Datum	Věk	Množství ks	Produkční plocha školky	Poznámka

EXPEDICE POLOODROSTKŮ

Datum	Věk	Množství ks	Číslo Listu o původu

INVENTŮRY ODROSTKŮ

Datum	Věk	Množství ks	Produkční plocha školky	Poznámka

EXPEDICE POLODROSTKŮ

Datum	Věk	Množství ks	Číslo Listu o původu