Předkládaná legislativní úprava sleduje následující navzájem propojené cíle:
Zavedením školného získat dodatečné finanční prostředky pro oblast vysokého školství ze soukromých zdrojů tak, aby se při růstu celkového objemu prostředků z veřejných zdrojů zvyšoval podíl soukromých zdrojů.
Postupně otevřít naše vysoké školy pro každého, kdo má ke studiu a uplatnění nabytého vzdělání předpoklady.
Vytvořit takový systém půjček a podpor, aby zavedením školného nevznikly další bariéry v přístupu k vysokoškolskému vzdělávání, ale aby se postupně odstraňovaly bariéry stávající. V dlouhodobém výhledu jde o to zmenšit závislost šancí na získání terciárního vzdělání na sociálním původu a ekonomických podmínkách výchozí rodiny.
Zvýšit zainteresovanost vysokých škol na kvalitě a efektivnosti vzdělávání.
Zvýšit odpovědnost uchazečů o studium při výběru oboru a typu studia s ohledem na měnící se situaci na trhu práce
Zvýšit odpovědnost studentů vysokých škol při studiu a plnění studijních povinností.
a) Hledisko rozpočtové – školné a jeho ekonomický význam
Základním cílem předkládaného návrhu zákona je uskutečnit první závažný krok na cestě ke změně principů financování studia na veřejných vysokých školách. Předkládaný návrh vychází z řady analýz a doporučení mezinárodních institucí (OECD, MMF, Světová banka) a z rozboru současného stavu financování veřejných vysokých škol, který provedla Rada vysokých škol (V. Haasz a F. Ježek: Financování veřejných vysokých škol v kontextu zemí OECD, Rada vysokých škol, říjen 2001).
Pokud jde o doporučení mezinárodních institucí, jsou v zásadě shodná. Letošní zpráva Světové banky se mimo jiné zabývá i systémem financování školství. S cílem dosáhnout rozšíření přístupu k terciárnímu vzdělání navrhuje následující postupné kroky:
„(i) Zvýšit příjem studentů na existujících univerzitách a financovat ho ze školného, přičemž se studentům nabídnou půjčky a omezená sociální stipendia. Náklady by mohly zůstat nízké, neboť větší množství studentů by jen znamenalo intenzivnější využití existujících zařízení včetně zaměstnanců vysokých škol.
(ii) Podpořit vznik nových škol terciárního stupně, hlavně soukromých a financovaných ze školného. Aby se snížily náklady na rozjezd, mohly by tyto univerzity vznikat z dnešních vyšších odborných škol.
(iii) Pokračovat v rozvoji vyšších odborných škol v závislosti na poptávce, financování rovněž ze školného.“ (Czech Republic. Enhancing the Prospects for Growth with Fiscal Stability Public Expenditure. Review. March 2001)
V letošní zprávě o ekonomickém vývoji České republiky vydané OECD (Czech Republic Economic Survey 2000 – 2001, OECD, June 2001) se o potřebě změny financování terciárního sektoru vzdělávání hovoří v podobném duchu:
“Poptávka po vysokoškolském vzdělání vysoce převyšuje nabídku studijních míst, pro jejíž růst lze ještě hodně udělat. Například lze zavést školné doplněné o studentské půjčky a stipendijní programy pro ty, kteří to budou potřebovat. To by přineslo i dodatečné rozpočtové zdroje pro růst kapacit a pomohlo racionalizovat tlak poptávky.“ Czech Republic Economic Survey 2000 – 2001, OECD, June 2001, s. 110)
„Vycházeje z toho, že vláda bude v následujících pěti letech vystavena silným rozpočtovým omezením a bude nucena snižovat úroveň veřejných výdajů, měli by se odpovědní činitelé zabývat mechanismy, které by umožnily zvýšit roli soukromého sektoru i studentů na spolufinancování terciárního vzdělávání“ (tamtéž, s. 163).
Obě zmíněné mezinárodní instituce se shodují v potřebě zavedení školného, různý důraz však kladou na podpůrné sociální programy (půjčky, stipendia, granty, sociální pomoc studentům, atd.). Zatímco Světová banka v souladu se svým doporučením zásadně omezit mandatorní výdaje navrhuje jít „tvrdší“ cestou (školné není třeba podpořit rozsáhlými sociálními programy), OECD v souladu s výsledky programů sledujících nerovnosti v přístupu ke vzdělání doporučuje rozsáhlejší podpůrné programy. Analýzy OECD navíc svědčí o hlubokém propadu České republiky ve veřejných výdajích na terciární sektor vzdělávání ve vztahu k HDP.
V souladu s výše uvedenými doporučeními mezinárodních institucí a s ohledem na vývoj financování vysokého školství v uplynulých několika letech, předkládaný návrh sleduje dva stejně významné cíle:
zvýšit veřejné výdaje na terciární sektor vzdělávání ve vztahu k HDP na úroveň průměru OECD,
na srovnatelnou hladinu zvýšit podíl soukromých zdrojů ve financování terciárního sektoru vzdělávání, aniž by se zvětšily sociální nerovnosti v přístupu k vyššímu vzdělání;
Ve prospěch prvního tvrzení lze uvést, že podle údajů zveřejněných v publikaci OECD (Education at a Glance, 2001) je v zemích OECD do terciárního vzdělávání vkládáno v průměru 1,6 % HDP včetně soukromých zdrojů a 0,9 % HDP bez započtení soukromých zdrojů. Země, v nichž je vybíráno na univerzitách vysoké školné, dávají po započtení soukromých zdrojů do terciárního sektoru významně více než 2 % HDP (např. Korea 2,5 % HDP a USA 2,3 % HDP). Pokud jde o nás, v roce 1998 bylo do terciárního sektoru vzdělávání z veřejných prostředků vloženo 0,76% HDP a 0,12 % HDP přišlo ze soukromých zdrojů, tj. celkem bylo tohoto sektoru vloženo 0,88 % HDP, tj. něco málo přes polovinu ve srovnání s úrovní OECD. Problém je v tom, že v roce 2002 bude do terciárního vzdělávání v České republice vloženo jen okolo 0,7 % HDP, tj. že místo růstu podílu veřejných výdajů na vysoké školy vzhledem k HDP, který by nás v tomto ohledu přiblížil vyspělým zemím, dochází k jeho poklesu.
Statistiky OECD svědčí i ve prospěch druhého tvrzení, tj. že podíl soukromých zdrojů na financování terciárního sektoru vzdělávání je u nás extrémně nízký. Z celkových výdajů na terciární sektor vzdělávání u nás plyne ze soukromých zdrojů pouze 14 %, což nás v tomto ukazateli řadí do dolní třetiny zemí, neboť v zemích OECD se soukromé zdroje podílí na financování terciárního sektoru vzdělávání v průměru 23 % (Maďarsko 23%, Itálie 25%, Irsko 27%, Španělsko 28%, Austrálie 44%, Velká Británie 37%, USA 53%).
Z výše uvedených údajů a ze dvou následujících grafů (graf 1 a graf 2) je zřejmé, že na rostoucím rozpočtovém deficitu vysokých škol se podílí jak veřejný tak soukromý sektor. Předložený návrh však vychází z požadavku, že větší zapojení soukromých zdrojů do financování vysokého školství v žádném případě nesmí vést ke stagnaci či dokonce poklesu veřejných výdajů. Stejně tak nesmí vést k prohloubení již tak velkých nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání.
Výhradně v tomto smyslu a v takto určeném kontextu lze uvažovat o zavedení školného, které může být pouze zdrojem dodatečných finančních prostředků pro oblast vysokého školství. Vybrané školné nesmí být chápáno jako substitut za chybějící prostředky z veřejných zdrojů.
Stručně řečeno, jde o to, získat dodatečné finanční prostředky pro oblast vysokého školství ze soukromých zdrojů tak, aby se postupně začalo vyrovnávat skryté zadlužení tohoto významného sektoru, které je příčinou nejen omezených studijních kapacit a naprosto neadekvátního finančního ohodnocení práce vysokoškolských učitelů a dlouhodobého zhoršování technického vybavení vysokých škol, ale také nízké racionality rozhodování zúčastněných stran (školy, uchazeči, studenti, stát, trh práce).
Graf 1.
R
ůst
inflace, počtu studentů a zaměstnanců vysokých škol a běžných
výdajů
na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol
Pramen: V. Haasz a F. Ježek: Financování veřejných vysokých škol v kontextu zemí OECD, RVŠ, říjen 2001
Graf 2
Podíl soukromých zdrojů v rozpočtech vysokých škol
Pramen: Education at a Glance, OECD, Paris, 2001.
b) Hledisko vzdělávací – lidský kapitál
| Graf | Název |
|---|---|
| Graf 3 | Uchazeči o studium, přijatí ke studiu na veřejných vysokých školách a vyšších odborných školách a šance na přijetí (podíl přijatých ze všech uchazečů) |
| Graf 4 | Konfrontace výsledků testu obecných studijních předpokladů s výsledky přijímacího řízení |
Tabulka 1
| Obor | Vliv objektivně a univerzálně zjišťovaných studijních předpokladů na přijetí na vysokou školu |
|---|---|
| Obory s převisem poptávky | Velmi malý |
Přes optimistické předpovědi opírající se o pokles demografické křivky v loňském roce, stejně jako v minulých letech, zůstala nepřijata více než polovina uchazečů o studium na vysokých školách (graf 3). Přitom je známo, že řada z nepřijatých uchazečů prokazuje studijní předpoklady, které by je jinde ve světě opravňovaly k přijetí ke studiu. Z toho plyne, že velký počet uchazečů o studium na vysoké škole je odmítán z tzv. „kapacitních“ důvodů. Nelze se tedy divit tomu, že podrobnější analýzy fungování přijímacích zkoušek na základě Sondy maturant a Sondy uchazeč z let 1998 a 1999 ukazují, že vliv objektivně a univerzálně zjišťovaných studijních předpokladů na přijetí na vysokou školu je překvapivě malý, a to zejména u oborů, kde je převis poptávky po studiu nad nabídkou studijních míst největší (graf 4 a tabulka 1).
Statistiky i výsledky výzkumů dokazují, že díky obrovskému převisu poptávky po vysokoškolském vzdělání nad nabídkou studijních míst má u nás dítě vysokoškolsky vzdělaných rodičů mnohem větší šanci vystudovat vysokou školu než dítě méně vzdělaných rodičů. Obrazně řečeno, za peníze všech daňových poplatníků studují častěji děti bohatších rodičů než děti pocházející z chudších poměrů. Kromě toho, dítě z lépe situované rodiny, na které „kapacitně“ nevyjde na veřejné vysoké škole, má ve srovnání s dítětem z rodiny s nízkými příjmy větší šanci na studium na soukromé vysoké škole. Rozdíl mezi náklady na studium na veřejné vysoké škole, kde si student hradí v podstatě jen životní náklady a navíc je příjemcem řady plošných dotací (koleje, menzy, atd.) na jedné straně a náklady na studium na soukromé či dokonce zahraniční vysoké škole, kde student navíc platí celé náklady studia na straně druhé, je neúměrně veliký. Situace je o to složitější, že není k dispozici systém finanční pomoci, který by umožnil tuto diskrepanci zmírnit: neexistuje systém půjček na studium s odloženým kontingenčním splácením, státem podporované spoření na studium, rozsáhlý systém stipendií či grantů, atd.
Desetitisíce mladých lidí, kteří by chtěli studovat a nemohou, přitom představují nevyčíslitelné ztráty na lidském kapitálu. Evropské země, které dokázaly vysoké školy otevřít rychle stoupající poptávce po vyšším vzdělání, jsou dnes na vrcholu nejen evropské, ale světové konkurenceschopnosti. Všechny solidní výzkumy ukazují, že čím déle člověk chodí do školy, tím lépe se vyrovnává se změnami na trhu práce. Je známo, že ekonomická návratnost vysokoškolského vzdělání se u nás za posledních deset let výrazně zvýšila. Víme i to, že jeden nezaměstnaný stojí státní rozpočet více než jeden vysokoškolský student. Přesto soukromým investicím do vzdělání zatím klademe legislativní překážky.
O nutnosti zvýšit podíl osob s vysokoškolským vzděláním, či o podílu mladých lidí ve věku nad 18 let, kteří ještě studují (graf 5), hovoří všechny dostupné údaje.
Průměrná očekávaná délka terciárního vzdělávání pro dnešní sedmnáctileté je u nás 1,4 roku, průměr zemí OECD činí 2,5 roku. Za námi jsou skutečně jen dvě země OECD: Turecko (1,2) a Mexiko (0,8). Podíl mladých lidí ve věku 20 let, kteří ještě studují, činí u nás 25%, v zemích OECD je to 44% (Finsko 47%, Irsko 35%, Nizozemí 56%, USA 38%). S ohledem na existující deficit v podílu osob ve věku 25-64 let s ukončeným terciárním vzděláním (u nás 13 % mužů a 9% žen; OECD 23 % mužů, 21 % žen) by terciárním vzděláváním měl procházet mnohem větší podíl mladých lidí.
Tabulka 1
Shoda výsledků přijímacích řízení s výsledky testů obecných studijních předpokladů
Zaměření fakulty |
Shoda výsledků testu obecných studijních předpokladů s výsledky přijímacího řízení (v%) |
|---|---|
Technické |
78 |
Přírodovědní |
66 |
Lékařské |
65 |
Pedagogické |
53 |
Ekonomické |
47 |
Společenskovědní |
38 |
Právnické |
35 |
Pramen: Sonda maturant a Sonda uchazeč, 1998-1999, zpracoval V. Burda
rant a uchazeč 1998Graf 8
Procento maturantů přijatých na vysokou školu podle vzdělání otce a obecných studijních předpokladů. Jen přihlášení studenti. (Počet případů= 48,011).
Vysoké studijní předpoklady- úspěšnost alespoň 65 % v testu obecných studijních předpokladů. Této úrovně dosáhla v roce 1998 přibližně třetina maturantů.
Zdroj: Sonda maturant a uchazeč 1998.
Podrobná analýza dat ze Sondy maturant a Sondy uchazeč z let 1998 a 1999 ukazuje, že diskrepance mezi zjištěnými studijními předpoklady a šancí na přijetí je nejvyšší tam, kde nejsilněji převažuje poptávka nad nabídkou. Zcela logicky právě v těchto případech se posiluje význam sociálního původu nad významem studijních předpokladů. Například na právních oborech bylo v roce 1998 přijato jen asi 35 % studentů s nejlepšími obecnými předpoklady ke studiu (tj. studentů, kteří by měli být přijati, kdyby obecné studijní předpoklady byly kritériem pro přijetí), zatímco na školách s malým převisem poptávky byl soulad mezi výsledky přijímacích zkoušek a objektivně měřenými studijními předpoklady téměř stoprocentní.
Stručně řečeno, současný systém charakteristický vysokým převisem poptávky po vysokoškolském vzdělání nad nabídkou studijních míst prokazatelně odrazuje od studia i velmi schopné studenty z nižších sociálních vrstev. Kritérium schopností je tak vytěsňováno kritériem sociálního původu. Přijímací zkoušky na vysoké školy prokazatelně upřednostňují studenty z vyšších vrstev bez ohledu na skutečné studijní předpoklady. Proto jsou sociální nerovnosti v šancích na získání vysokoškolského vzdělání u nás mnohem větší než ve vyspělých zemích.
Z výše uvedených důvodů si předložený návrh jako jeden z cílů klade vytvořit takový systém půjček, podpor a stipendií, který bude účinně bránit tomu, aby zavedení školného působilo ve směru zvětšování sociálních bariér v přístupu k vysokoškolskému vzdělávání. Ze stejných důvodů je celý návrh naopak koncipován tak, aby se postupně odstraňovaly existující sociální nerovnosti. V dlouhodobém výhledu jde skutečně o to, aby se zmenšila závislost šancí na získání terciárního vzdělání na sociálním původu a ekonomických podmínkách výchozí rodiny.
Náklady spojené se studiem na vysoké školy se pochopitelně různí podle toho, zda student žije ve společné domácnosti s rodiči, jak daleko dojíždí, zda získal nebo nezískal ubytování na koleji, atd. Průměrné náklady tedy mohou být pouze orientační. Necháme-li stranou ušlou mzdu, které se student dobrovolně vzdává s cílem zvýšit svoji kvalifikaci a tím i budoucí příjmy, lze průměrné měsíční náklady odhadnout zhruba na 4 a 5 tisíc:
|
Měsíčně |
ročně (9 měsíců) |
Doprava |
1.000 |
9.000 |
Stravování |
1.000 |
9.000 |
Pomůcky |
200 |
1.800 |
Knihy |
300 |
2.700 |
Ubytování (kolej) |
1.500 |
13.500 |
Celkem |
4.000 |
36.000 |
Pramen: na základě údajů MPSV ČR
Již tyto náklady mohou pro řadu rodin představovat poměrně velkou překážku v rozhodování o tom, zda studium dítěte na vysoké škole podpořit či nikoli, zda dítě k takovému kroku motivovat, nebo raději odrazovat. Není tedy pochyb o tom, že náklady na studium vysoké školy určitou sociální bariéru v některých sociálních skupinách vytváří. Samotné školné by s velkou pravděpodobností hladinu sociálních nerovností ještě zvýšilo. Proto se navrhovaný systém snaží vyvolat opačný efekt: zavedením půjček s odloženým kontingenčním splácením, zavedením studentských příplatků, stipendií a dalších nástrojů, rozhodování mladých lidí o tom zda studovat či nikoli, co nejvíce odpoutat od aktuální ekonomické situace výchozí rodiny.
Pokud jde o půjčky na školné, navrhovaný zákon stanovuje, že každý student bude mít nárok na půjčku až do výše školného a to buď od soukromého subjektu (banky, pojišťovny), nebo od Správy odloženého školného, kde bude pohledávka školy ve výši neuhrazeného školného evidována. V obou případech bude absolvent své závazky povinen splácet až po překročení průměrného příjmu, a to stanoveným procentem z příjmu. Úroky z půjčky budou odečitatelnou položkou ze základu daně a může je splácet i zaměstnavatel, který je bude moci započítat do nákladů.
Je známo, že zadlužení na vzdělání může u řady mladých lidí zejména z nižších sociálních vrstev narážet na určité psychologické bariéry. Ty se budou snáze překonávat, bude-li vytvořen systém sociálních podpor a stipendií. Systém sociálních podpor bude nastartován bez zvýšení nároků na státní rozpočet převedením současných plošných dotací na provoz kolejí a menz (aktuálně zhruba 800 milionů ročně) na cílené přídavky na ubytování a stravu. Bude záležet na prioritách příštích vlád; zda tomuto výdaji státního rozpočtu, kterým bude možné přímo ovlivňovat počet studujících vysokých škol z nízkopříjmových rodin, bude dána přednost před plošnými dávkami, jejichž efekt je přinejmenším sporný.
Navrhovaný zákon stanovuje hranice nároku stejně jako u přídavků na děti. Příspěvek na ubytování budou studenti dostávat bez ohledu na to, zda získali ubytování na koleji nebo budou bydlet v podnájmu. Uvedené částky jsou zatím stanoveny tak, aby nedošlo k růstu nároků na státní rozpočet.
kategorie |
stravování (měsíčně) |
ubytování (měsíčně) |
doprava |
celkem navíc (měsíčně, bez dopravy) |
1. (od 1,1 ž.m.) |
450,- |
1.400,- |
70% |
1.850,- |
2. (1,2 – 1,8 ž.m.) |
350,- |
1.100,- |
50% |
1.450,- |
3. (1,9 – 3.0 ž.m.) |
250,- |
900,- |
30% |
1.150,- |
Může se vyskytnout námitka, že zavedení těchto nových přídavků zatíží státní rozpočet novým mandatorním výdajem. Tato námitka nemá opodstatnění. Stát dnes totiž poskytuje dotaci na koleje a menzy a vyplácí studentům příspěvek na jízdné ve výši 50 % ceny každodenního dojíždění u studentů, kteří nebydlí v místě školy ani na koleji a 5 % ceny každodenního dojíždění u studentů, kteří bydlí na koleji. Namísto toho budou poskytovány studentské přídavky, jejichž celkový objem bude odpovídat celkovému objemu výše zmíněných dvou dotací. Současný příspěvek na jízdné již je mandatorním výdajem. Dotace na koleje a menzy dnes formálně vzato nejsou mandatorním výdajem a touto legislativní změnou se na mandatorní výdaj změní. Jde však pouze o formální změnu klasifikace daného výdaje. Vláda totiž dotace na koleje a menzy fakticky nemůže snižovat, spíše by muselo v nejbližší době dojít k jejich zvýšení. Převedení plošné dotace na provoz kolejí a menz na cílené studentské přídavky přispěje ke zvýšení efektivity fungování kolejí a menz a pomůže těm studentům, kteří to opravdu potřebují.
Dlužno dodat, že v současné době dochází k značnému zneužívání dávek státní sociální podpory studenty vysokých škol. Bude-li zaveden nový systém, toto zneužívání by se mělo omezit na minimum a tím získat další finanční prostředky. Spolu s dávkami, které se ušetří zkrácením celkové průměrné doby studia díky zavedení školného (studenti přestanou dobu studia „natahovat“) by tato úspora měla pokrýt nárůst dávek SSP vzniklých budoucím nárůstem počtu studentů VŠ.
V případě, že by se některá z příštích vlád rozhodla investovat do rozvoje vzdělání a do systému cílených podpor vysokoškolských studentů vložila například jen polovinu částky, kterou dnes věnuje na tzv. aktivní politiku zaměstnanosti (1,6 miliardy), mohly by výše uvedené částky vzrůst na dvojnásobek, čímž by u studentů pocházejících z nízkopříjmových rodin prakticky došlo k pokrytí většiny průměrných nákladů spojených se studiem (obdoba “studijních grantů” zavedených v řadě vyspělých zemí).
Pokud jde o stipendia, navrhovaným zákonem se stanovuje povinnost vysokých škol alokovat minimálně 10 % z vybraného školného do stipendijního fondu. To vytvoří předpoklady pro to, aby vysoké školy mohly zahájit programy finanční podpory vynikajících studentů či uchazečů s vynikajícími studijními předpoklady. Při průměrném školném například 15.000 Kč by škola o 1000 studentech mohla ročně akumulovat minimálně 15 milionů Kč využitelných na podporu vynikajících studentů. Bude záviset na vysoké škole, zda za tyto studenty uhradí část školného, nebo jim přispěje na úhradu životních nákladů spojených se studiem.
Pro usnadnění zaměstnávání studentů se navrhuje zjednodušení podmínek, za nichž budou zaměstnáváni. Výše nezdanitelné částky zůstane tímto zákonem nedotčená (podle §15 Zákona o daních z příjmů je v současné době nezdanitelná část základu daně u studenta 49.440,- Kč). Větší problém než výše nezdanitelné částky dnes totiž představuje povinnost zaměstnavatelů odvádět zdravotní a sociální pojištění, což dosud nekvalifikovanou práci studentů příliš prodražuje. Navíc vzniká oprávněná otázka, proč mají student a jeho zaměstnavatel platit zdravotní pojištění, když ho za studenta už jednou platí stát. Jestliže u studentů, kteří nepracují, postačí na jejich zdravotní pojištění částka od státu, proč by měla být na studenty, kteří si přivydělávají, potřeba částka vyšší a proč platit nemocenské pojištění, když do okruhu osob nemocensky pojištěných, pokud splňují podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění a jsou činni v České republice se považují podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění také studenti vysokých škol.
Vysoké odvody na nemocenské, sociální a zdravotní pojištění a administrativní náročnost přihlašování a odhlašování odvodů jsou důvodem masového obcházení zákonů a předpisů, kdy obě strany buď podhodnocují počet odpracovaných hodin na dohodu o provedení práce, aby se vešly do limitu 100 hodin za rok, nebo píší dohody o provedení práce na jména rodinných příslušníků či studenti rovnou pracují načerno. Práce prostřednictvím agentur je rovněž na dohody o provedení práce. V nepřehlednosti jejich administrativy a množství studentů už limit ani nelze ohlídat. Navíc je student ochuzen o část výdělku, kterou jako provizi dostane agentura. Stát tedy z práce studentů mnoho peněz do rozpočtu nezískává, navíc se studenti už od počátku pracovní kariéry učí podvádět. Každý student si může – a do určité míry by dokonce měl – přivydělávat, a to bez ohledu na příjmovou situaci rodičů. Zjednodušení podmínek pro zaměstnávání studentů je tedy po všech stránkách žádoucí.
d) Hledisko efektivity – motivace, odpovědnost, zpětné vazby
| Číslo | Název | Popis |
|---|---|---|
| d.1) | Školné a ekonomická návratnost VŠ vzdělání | Existuje všeobecná shoda v tom, že vzdělání má významné ekonomické a celospolečenské funkce. Podle nejnovější studie OECD o úloze lidského a sociálního kapitálu přináší zvýšení průměrného počtu let řádného vzdělávání o jeden rok zvýšení ekonomické výkonnosti na hlavu dokonce o šest procent. Zatímco v rozvojových zemích je tento růst spojen v první řadě s růstem podílu lidí se základním a středním vzděláním, ve vyspělých zemích je tímto faktorem právě rozvoj vysokoškolského vzdělání. Vyšší vzdělanostní úroveň obyvatelstva se však projevuje i vytvářením celkově příznivého klimatu pro práci a podnikání, což se projevuje úsporou státních výdajů například na sociální podpory a boj s chudobou (neboť lépe vzdělaní mají menší problémy se zaměstnáním a s jeho případnou změnou (jsou flexibilnější) či na potírání kriminality (vzdělanější vykazují menší kriminalitu s ohledem na své příjmy i kulturu chování). Kromě ekonomických a celospolečenských funkcí má vzdělání neméně významné funkce soukromé, a to nejen materiální (o nichž se nejčastěji hovoří), ale také kulturní. Různými směry vzdělání přispívá k vyšší kvalitě individuálního života, kulturnosti práce, spotřeby a volného času. Navíc jeho hodnota se reprodukuje a rozmnožuje – vzdělanější mají větší potřebu i schopnost se celoživotně vzdělávat, což se opět projevuje v jejich práci i soukromém životě. Po roce 1989 došlo u nás z hlediska výnosnosti vzdělání doslova k revoluci, neboť jeho význam pro výdělek jednotlivce se zdvojnásobil. Jestliže v roce 1988 přinášel každý rok školního vzdělání svému nositeli “prémii” ve výši čtyř procent mzdy, pak v roce 1996 to byl už dvojnásobek. U žen je přitom návratnost vzdělání o něco vyšší než u mužů. Tímto vývojem jsme se dostali na úroveň Rakouska a dalších západních zemí. Uvedeného výsledku bylo přitom dosaženo navzdory příjmové stagnaci typických odvětví vzdělanců – školství, zdravotnictví, vědy a výzkumu. Jestliže tento nepříznivý vliv odečteme, potom se výnosnost jednoho roku školního vzdělání pouze v letech 1998-1996 zvýšila dokonce na jedenáct procent mzdy. Relace mezd mezi pracovníky se základním a vysokoškolským vzděláním u obou pohlaví dohromady narostla v tomtéž období z 1,48 na 2,37; přičemž v roce 1996 byla o něco vyšší u mužů než u žen. Podle jiné publikace OECD (Education at a Glance, 2001) jsou v České republice příjmy vysokoškolsky vzdělaných osob ve srovnání s těmi, kteří dosáhli nanejvýš středního vzdělání, již na úrovni zemí OECD, či dokonce mírně nad touto úrovní (tabulka 2). Tento fakt lze částečně vysvětlit tím, že s rostoucí nabídkou vzdělané pracovní síly klesají relativní výnosy z vyššího vzdělání, protože vysoce vzdělaní lidé nejsou „nedostatkovou“ skupinou. Proto může být vzdělání v reformních zemích relativně lépe hodnoceno než ve vyspělejších zemích a prémie za vzdělání zde stále ještě roste spolu s rostoucí nabídkou vysokoškolsky vzdělaných lidí. Není pochyb o tom, že uvedená expanze vlivu vzdělání na výdělky v sobě zahrnuje v první řadě reakci na potlačení mezd vysokoškolsky vzdělaných lidí v době komunistického režimu a teprve v druhé řadě změnu v jeho využití. |
— Pramen: [uveďte zdroj]
Tabulka 2
Relativní příjmy jedinců s terciárním vzděláním podle věkových kategorií (příjem jedince s úplným středním vzděláním = 100)
| Země | Nižší terciární1) | Vyšší terciární2) | ||
|---|---|---|---|---|
25-64 |
30-44 |
25-64 |
30-44 |
|
Česká republika |
151 | 151 | 180 | 182 |
Dánsko |
113 | 108 | 149 | 145 |
Finsko |
120 | 115 | 183 | 170 |
Francie |
125 | 133 | 169 | 174 |
Maďarsko |
178 | 158 | 184 | 182 |
Nizozemí |
136 | 129 | 141 | 136 |
Německo |
106 | 104 | 157 | 144 |
Norsko |
129 | 135 | 132 | 132 |
Švýcarsko |
140 | 142 | 161 | 157 |
Velká Británie |
128 | 125 | 171 | 176 |
USA |
118 | 120 | 180 | 178 |
OECD |
124 | 124 | 163 | 159 |
Pramen: Education at a Glance 2001, OECD.
1) Tertiary education type B
2) Tertiary education type A and advanced research programmes
Tabulka 3
Relativní mzdy (v procentech průměrné mzdy) absolventů vysokých škol podle věku a sektoru
Sektor |
23 – 27 let |
28 – 32 let |
33 – 37 let |
|---|---|---|---|
Veřejný |
86% |
106% |
113% |
Soukromý |
143% |
212% |
216% |
Celkem |
91% |
103% |
105% |
Z hlediska fungování systému půjček a jejich splácení je nepochybně důležité zjištění, podle kterého těsně po absolvování vysoké školy nedosahuje průměrné mzdy okolo jedné poloviny absolventů vysokých škol; pět let po absolvování zůstává pod průměrnou mzdou ještě 29% absolventů vysokých škol; po deseti letech ještě necelá jedna pětina, přičemž naprostá většina absolventů zůstávajících pod průměrnou mzdou je zaměstnána ve veřejném sektoru.
Otázkou je, zda pomalý růst platů osob s vysokoškolským vzděláním po vstupu na trh práce, který je v první řadě problémem veřejného sektoru a jeho vzdělávacích a zdravotnických institucí, by měl sloužit jako argument ve prospěch odmítnutí navrhované změny ve financování studia na vysokých školách. Předkladatelé jsou opačného názoru. Zavedení školného a půjček může významně přispět k postupnému růstu platů absolventů vysokých škol ve veřejném sektoru. Pokud totiž hluboké podhodnocení platů například ve školství bude trvat, lze předpokládat poměrně malou ochotu soukromých investorů (bank) poskytovat na studium pedagogických oborů vzdělání půjčky. Protože Správa odloženého školného bude poskytovat půjčky za méně výhodných podmínek než banky, budou tyto vysoké školy nuceny stanovovat výšku školného na samotné dolní hranici zákonem určeného rozpětí. V opačném případě bude zájem o tyto obory klesat tak dlouho, dokud se poměry na trhu práce nezačnou měnit k lepšímu.
Je známo, že rozhodně ne více než jedna polovina absolventů pedagogických fakult skutečně zůstává ve školství. Bude-li získání půjčky od banky pro studium na pedagogické fakultě dlouhodobě méně pravděpodobné než u jiných oborů, ale stát se zaváže, že absolventům pedagogických fakult, kteří zůstanou ve školství, bude přispívat na úhradu úroků z příslušné půjčky registrované u Správy odloženého školného, je velmi pravděpodobné, že na pedagogických fakultách budou konečně studovat převážně mladí lidé, kteří budou mít v plánu vykonávat učitelské povolání.
Předkládaný návrh tedy míří nejen k racionalizaci poptávky po oborech vysokoškolského vzdělání (jak předpokládá doporučení OECD), tj. k postupnému odstraňování disproporcí na „trhu vzdělání“, ale – v dlouhodobější perspektivě - i k řešení disproporcí na trhu vysoce kvalifikované práce, a to zejména v těch jeho segmentech a profesích, kde dlouhodobě dochází k neúnosnému mzdovému podhodnocení vysokoškolského vzdělání. Předkladatelé jsou přesvědčeni, že navrhovaný systém školného a půjček povede ke zpevnění vazeb mezi „trhem vzdělání“ a „trhem práce“. Zatím je propojení těchto trhů spíše otázkou „byrokratické“ než „tržní“ koordinace.
Stručně řečeno: statistiky i výzkumná data svědčí o prokazatelné změně reálného fungování vzdělání v rozdělení příjmů v naší společnosti spojené s přechodem od uzavřené direktivní ekonomiky k otevřené tržní ekonomice. Tato změna se projevuje v první řadě v růstu ekonomické návratnosti vysokoškolského vzdělání. Taková výrazná změna mechanismu fungování vysokoškolského vzdělání na trhu práce by měla být následována i změnou mechanismu jeho financování. Tato změna by přispěla k řešení problému mzdového podhodnocení vysokoškolského vzdělání ve veřejném sektoru, zejména pak ve školství a zdravotnictví. Narovnání vztahů na trhu práce si lze ztěží představit bez narovnání vztahů na trhu vzdělání. Rozumně nastavené školné a systém půjček by umožnilo mezi těmito dvěma klíčovými trhy ustavit přirozené informační toky umožňující efektivní rozhodování relevantních subjektů.
Podíl jednotlivce na financování vysokoškolského vzdělávání by se tedy měl stát nejen finančním přínosem k rozšíření nabídky tohoto vzácného statku, jehož poptávka strmě roste, ale také výrazem individuální spoluodpovědnosti, která by tlumila zneužívání bezplatně poskytovaných statků. To, že v případě vyššího vzdělání jde sice o veřejně poskytovaný, přitom ale převážně soukromý statek, je třeba rovněž vyjádřit v transakci, která bude mít ekonomický charakter. Odkrytí ekonomického charakteru transakce – byť v omezeném rozsahu – může tedy čelit i korupci, která se šíří všude tam, kde státní úředník přiděluje ekonomicky vysoce cenné, formálně však bezplatné hodnoty.
Častým argumentem proti soukromému spolufinancování vyššího vzdělání je sociální nespravedlnost spočívající v tom, že chudší skupiny populace by mohly být dodatečnou finanční zátěží omezovány v přístupu k tomuto vzdělání. Takový argument je zcela mechanický a svědčí o neznalosti reálného fungování společnosti. Hlavní náklad studia nepředstavují poplatky za studium, nýbrž fakt odložení ekonomické aktivity a náklady spojené se životem a studiem vysokoškolského posluchače. Ostatně mnozí studenti si na to v rámci praxe a přípravy na život během studia vydělávají, a to bez ohledu na to, z jak bohatých rodin pocházejí – i to je novinkou polistopadového období, kdy se otevřely příslušné možnosti a poptávka po práci studentů, ale také benevolentní charakter výuky. Uveďme také, že naše společnost je i přes rostoucí příjmové rozdíly stále sociálně poměrně homogenní, zejména pak že těžko lze hovořit o sociálních vrstvách „bohatých“ a „chudých“ v pravém slova smyslu – k nim se řadí jen nepatrná část populace.
Dále je třeba znovu a znovu připomínat, že tam, kde je školné doprovázeno půjčkami splácenými kontingenčním (podílovým) způsobem či tam, kde došlo k odstranění nedokonalostí kapitálového trhu zavedením tohoto typu půjček, k žádnému omezování přístupu studentů ze sociálně slabších vrstev nedošlo a nedochází.
d.2) Význam navrhované změny pro růst zainteresovanosti vysokých škol na kvalitě a efektivnosti vzdělávání i odpovědnosti uchazečů a studentů při výběru oboru a typu studia a plnění studijních povinností
program studia zvolit, v jakém oboru a na jaké škole, je poměrně malá.Nejde totiž jen o nerovnováhu pouze v kvantitativním smyslu, ale rovněž – ne-li v prvé řadě – o kvalitu vzdělání a o disproporce mezi poptávkou po různých oborech studia a oborovou strukturou nabídky. Je přitom evidentní, že vyrovnání poptávky a nabídky čistě hypotetickým obrovským nárůstem dotací z veřejných zdrojů, ze kterého by bylo možné vytvořit žádaný počet studijních míst v uchazeči požadované struktuře oborů, by nevyhnutelně vedlo k disproporcím na trhu práce. Jinými slovy, je třeba nalézt mechanismus, který bude trvale, jakkoli nikdy zcela dokonale, vyrovnávat poptávku po vysokoškolském vzdělání se schopností trhu práce absorbovat produkci vysokých škol (absolventy). V minulosti bylo této rovnováhy uměle dosahováno plánováním (tj. v podstatě omezováním) počtu studijních míst na vysokých školách (zejména v humanitních oborech) na jedné straně a byrokraticky řízenou alokací nositelů diplomů na příslušná místa (systém kvalifikačních požadavků). V podmínkách fungující tržní ekonomiky nemůže být efektivně působící rovnováhy mezi „trhem vzdělání“ a „trhem práce” dosaženo žádnou vnější silou, ale pouze nepřímo vytvářením transparentního prostředí, ve kterém významnou – byť jistě ne absolutní – roli hraje „cena vzdělání“. Hovoří-li letošní zpráva OECD o ekonomickém vývoji České republiky mimo jiné o školném jako o nástroji racionalizace poptávky po vysokoškolském vzdělání, není vlastně řeč o ničem jiném, než o otevření prostoru pro působení tržních mechanismů, což samozřejmě neznamená, že veřejné vysoké školství by mělo být dominantně ovládáno trhem.
Dnes se často hovoří o špatném hospodaření vysokých škol, o nevhodném rozdělení jejich kapacit, o nevhodné struktuře studijních programů, která neodpovídá poptávce, o nezodpovědném jednání a rozhodování uchazečů o studium, o odtrženosti výuky od požadavků trhu práce, o často slabém výkonu vyučujících, kteří v zájmu dosažení slušného příjmu věnují výuce a výzkumu na vlastní škole méně času, než by bylo žádoucí, atd. Nakolik jsou tyto výtky oprávněné či nikoli, nelze snadno zjistit, protože v tomto systému nepůsobí mechanismus, který by podstatné vazby určující efektivitu, odpovědnost, kvalitu a strukturní vyváženost trvale a přirozeným způsobem zpevňoval. Tímto mechanismem, který lze ve fungující tržní ekonomice jen ztěží něčím úplně nahradit, je cena vzdělání. Cena vzdělání není totožná s náklady na vzdělávání, aleje do značné míry neznámou veličinou. Ke skutečné ceně vzdělání se lze postupně dobrat aplikací správně nastavené finanční participace těch, kteří tuto cenu posléze realizují formou celoživotních příjmů. Školné, jako nejběžnější forma finanční participace studentů, náklady na vzdělávání rozhodně nepokryje, pokud je ale správně nastaveno, může docela spolehlivě reflektovat cenu vzdělání.
Jaké funkce by tedy správně nastavené školné mohlo plnit?
Školné by v prvé řadě pomohlo racionalizovat poptávku po vysokoškolském vzdělávání. Bez zbytečného zasahování byrokratického aparátu by totiž pomohlo optimalizovat počty uchazečů o studium různých oborů s ohledem na situaci trhu práce.
Dále by školné pomohlo vytvořit konkurenční prostředí. V situaci v podstatě současných fixních kapacit škol a dominantní úlohy státu (ministerských úředníků) v přidělování dotací a za situace trvalého převisu poptávky uchazečů, nejsou školy vystaveny prakticky žádné konkurenci. Motivace ke zlepšování kvality výuky, k zohledňování potřeb praxe a efektivnějšímu fungování škol, nejsou nijak silné. Za situace, kdy by získávání většího počtu studentů působilo jako zdroj růstu příjmů a rozvoje vysoké školy a kdy by studenti začali volit školu podle kvality a druhu poskytovaného vzdělání, docházelo by postupně k přirozené stratifikaci vysokých škol a v jejím rámci i k růstu kvality vzdělávání.
Zavedení školného by motivovalo školy k přijímání co nejvyššího počtu studentů. Pojistkou proti neúměrnému růstu počtu studentů na úkor kvality poskytovaného vzdělání bude zájem platících studentů na co největší kvalitě poskytované služby. Nadaný student, který si na úhradu školného vypůjčí, bude muset zvažovat, nakolik jeho schopnosti mohou být absolvováním školy zvýšeny. Nízká kvalita školy nebo nevhodný studijní plán, který nepovede ke zvýšení budoucích příjmů absolventa, jej povede k rozhodnutí změnit obor nebo školu.
Zavedení školného by pomohlo zvýšit studijní morálku. Jak ukazuje velmi čerstvá zkušenost z Rakouska, klesl by počet studentů, kteří si záměrně nebo jen z pohodlnosti prodlužují studium za hranice standardní délky studia. Současný systém stále dovoluje, aby počet nově přijímaných studentů rostl pomaleji, než počet studujících (viz graf 9). Školné by tento „efekt čekárny“ zcela jistě pomohlo minimalizovat. Školné, podpořené půjčkami a dalšími navrhovanými opatřeními, je přitom systémově koncepčnějším řešením, než nedávno ohlášený záměr MŠMT neposkytovat již od příštího roku vysokým školám dotace na studenty, kteří překračují běžnou dobu studia o více než jeden rok. V takovém případě by mohl poplatek, který dostal název „pokutové školné“ dosáhnout až trojnásobku částky, která je navrhována jako standardní školné. Podle názoru předkladatelů mohou být důsledky takto překotně zavedeného omezení horší, než zavedení školného, na které si lze vypůjčit a navíc působí jako motivační mechanismus od počátku studia.
Graf 9
P
očty
studentů (ve všech typech a formách studia)
Lze očekávat, že školné přispěje k informační transparentnosti a propojení mezi vzděláváním a trhem práce. Současný systém není transparentní. Tím, že studenti nenesou náklady spojené se studiem daného oboru (nesou pouze životní náklady), výnosy plynoucí ze vzdělání ve formě budoucích osobních příjmů nemají dostatečnou spojitost s předchozími náklady potřebnými na získání vzdělání. Poptávka po určitém vzdělání jen velmi málo stimuluje rozvoj těch oborů, po kterých je větší poptávka. Kvalitní vysoké školy či fakulty dnes nijak neprofitují na tom, že jejich absolventi jsou na trhu práce úspěšní, neboť na růst jejich rozpočtů a kapacit to má jen velmi malý vliv dokonale filtrovaný byrokratickým aparátem. Správně nastavené školné by začalo tyto vazby posilovat. Lze očekávat, že by se posílila i zpětná vazba úspěšných absolventů se školami, protože školy by měly mnohem větší zájem vykazovat jejich (a tedy své) úspěchy.
Školné bude motivovat školy získávat studenty s nejlepšími studijními předpoklady. Lze proto předpokládat, že školy budou z vybraného školného nadanějším ale chudším studentům nabízet stipendia, slevy na školném, atd. Spolu se systémem půjček a sociálních dávek bude tento princip působit ve směru dosažení rovnějšího přístupu ke vzdělání bez ohledu na sociální původ, příjem a bohatství.
e) Školné, poplatky za studium a formy sociální pomoci studentům v Evropě
V diskusi o tom, zda přistoupit k zavedení školného a příslušných programů sociální podpory, se často argumentuje příklady ze zahraničí. Pokud jde o formy a výši finanční účasti studentů terciárního vzdělávání a o formy sociální pomoci studentům v současné Evropě, detailní informace poskytuje oficiální publikace Evropské komise „Finanční pomoc vysokoškolským studentům v Evropě“ (Euridice, Evropská komise, 2001). Základní obrysy evropských systémů lze jen obtížně shrnout v několika odstavcích. Přehled, který následuje, je tedy pouze orientační.
Pokud jde o finanční účast studentů (poplatky a jiné platby), existují dva hlavní modely:
model bez finanční účasti studentů (veškeré náklady na poskytování vysokoškolského vzdělání nese stát)
model s finanční účastí studentů (část nákladů na poskytování vysokoškolského vzdělání nesou studenti).
K prvnímu typu (model bez finanční účasti studentů) patří 8 zemí (Dánsko, Řecko, Lucembursko, Rakousko, Finsko, Švédsko, Norsko a Německo), přičemž minimálně v jedné z nich (Rakousko) již dochází k zavedení poplatků a v dalších zemích se o podobném kroku vede diskuse (např. Německo).
Ve druhé skupině, kam dnes patří již 10 zemí (Belgie, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Nizozemí, Portugalsko, Spojené Království, Island a Lichtenštejnsko), se studenti nějakou formou podílejí na úhradě nákladů studia. Skutečné školné nebo zápisné odpovídající svoji výškou školnému přitom existuje v sedmi zemích (Belgie, Itálie, Nizozemí, Portugalsko, Spojené Království, Španělsko a od tohoto roku již i Rakousko).
Tabulka 4
Přehled přímých plateb studentů vysokým školám
V Kč - vypočteno z hodnoty EURO přepočtené na paritu kupní síly
| Stát | Typ platby |
Částka (v Kč) |
|---|---|---|
Belgie |
zápisné |
4.600 – 21.700 |
Francie |
zápisné |
3.750 |
Irsko |
zápisné |
6.000 |
|
školné |
74.000 – 138.600 |
Itálie |
zápisné |
5.000 |
|
regionální poplatky |
2.050 – 3.400 |
Island |
zápisné |
3.000 – 8.500 |
Lichtenštejnsko |
zápisné |
33.800 |
Nizozemí |
základní školné |
38.600 |
|
institucionální školné |
38.600 |
Portugalsko |
školné |
9.400 |
Rakousko |
školné |
24.000 |
Velká Británie |
školné |
39.900 – 149.000 |
Španělsko |
zápisné |
40 |
|
školné |
13.000 – 20.700 |
Pramen: Eurydice, vypočteno z hodnoty EURO přepočtené na paritu kupní síly
Poznámka: Od roku 1996 hradí v Irsku za studenty vysokým školám školné stát
Výše finanční spoluúčasti studentů (školné a zápisné) je velmi diferencovaná. V zásadě ale platí, že v evropských zemích ve srovnání například s USA se platí poměrně nízké částky, které se navíc v některých zemích liší podle sektoru terciárního vzdělávání (neuniverzitní, univerzitní) či podle studijních programů. Zpravidla platí, že čím vyšší jsou příslušné poplatky, tím vyšší je podíl studentů, kteří dostávají podporu.
Pokud jde o finanční pomoc studentům vysokých škol, lze s jistotou říci, že ve všech evropských zemích existuje alespoň jeden z mnoha prvků této pomoci. Jednotlivé země se liší v tom, jak jsou jednotlivé systémy finanční pomoci kombinovány a propojeny s finanční účastí studentů na nákladech studia.
Necháme-li stranou daňové úlevy rodičům studentů vysokých škol a přídavky na děti, které studují, což jsou formy pomoci, které existují prakticky ve všech evropských zemích, lze říci, že ostatní formy pomoci se liší v principu podle toho, zda se studenti nějakým způsobem finančně podílejí na nákladech studia. Jediná forma pomoci, tj. stipendium nebo půjčka, je k dispozici v zemích, kde se nevybírá školné ani zápisné. V zemích, kde se studenti podílejí na nákladech spojených se vzděláváním, existuje zpravidla více forem pomoci.
Z analýzy velmi různorodých evropských systémů vyplývá, že navzájem propojené systémy poplatků (školné, zápisné) a sociální pomoci studentům v zásadě fungují jako nástroj přerozdělování části nákladů na vysokoškolské vzdělání mezi rodinami, státem a školami. Fakt, že vysoké školy jsou nakonec příjemci nikoli bezvýznamných prostředků od studentů či jejich rodin, je do značné míry výsledkem tohoto přerozdělování, které zajišťuje, aby část rozpočtů vysokých škol přicházela od studentů, což však nesmí vést k diskriminaci těch, kteří si to nemohou dovolit. Skutečnost, že významná část prostředků přichází do rozpočtů vysokých škol prostřednictvím studentů, ať je jejich prvotním zdrojem rodina nebo stát, má zásadní význam pro efektivitu fungování systému vysokého školství.
) bude současně testováním nároku na příspěvek na dopravu a příspěvek na ubytování. Navíc tedy bude pouze testování nároku na příspěvek na dopravu u studentů z domácností s příjmem od 2,0 do 3,0 násobku životního minima. Tito studenti mají v současné době nárok na přídavky na děti, nikoli na příspěvek na dopravu. Vzhledem k použití počítačového programu půjde o zanedbatelnou časovou ztrátu. Jednoduše řečeno, oproti dnešku nebude potřeba ani jeden formulář, potvrzení, podpis atd. navíc. Jediným nákladem pro státní rozpočet bude úprava počítačového programu a instalace upraveného programu na pracovištích SSZ.g) Jak bude systém fungovat v praxi?
Fungování navrženého systému lze velmi zjednodušeně vyjádřit v následujících bodech:
Bude založena “Správa odloženého školného”.
Ministerstvo financí přidělí soukromým investorům (splňujícím podmínky) licence.
Ministerstvo financí určí výši úroků u půjček poskytovaných Správou.
Proběhnou přijímací zkoušky.
Student s povinností platit školné buď v daném termínu zaplatí školné přímo nebo si ve škole vyzvedne potvrzený formulář na půjčku a najde si licencovaného investora, který mu ji poskytne. V takovém případě zaplatí školné v daném termínu tento investor.
Pokud se studentovi nepodaří získat soukromého investora, podepíše ve škole smlouvu na odložení platby.
Škola zašle Správě smlouvy svých studentů, kteří úspěšně prošli tímto řízením.
Správa je zaregistruje jako své dlužníky a bude se o ně administrativně starat jako každý jiný věřitel. Poté, co studenti začnou půjčky splácet, bude Správa peníze školám vracet.
O studentské přídavky student nebude muset žádat zvlášť – splní-li podmínky pro vyplácení přídavku na děti, resp. příspěvku na dopravu, získá automaticky nárok i na studentské přídavky.
h) Obraz návrhu ve veřejném mínění
Podle výsledků výzkumu provedeného agenturou STEM z ledna 2001 v populaci již zřetelně převažuje názor, že zavedení školného, které by bylo studentům kompenzováno možností získat výhodnou půjčkou od státu, by bylo dobrým krokem.
Následující tabulka ukazuje, že pro zavedení systému “školné – půjčky” se v lednu 2001 vyslovilo 58% dotázaných, proti bylo 42%.
„Mělo by se podle Vás zavést školné na vysokých školách s možností, aby studenti získali výhodnou půjčku od státu ?“
Určitě ano |
18 % |
Spíše ano |
40 % |
Spíše ne |
29 % |
Určitě ne |
13 % |
Pramen: STEM, Trendy 1/2001
Je pochopitelné, že jiné výzkumy, ve kterých se otázka kladla jinak (tj. dotaz se týkal pouze zavedení školného, přičemž možnost půjčky nebyla v otázce explicitně zmíněna), ukazují menší podporu. S ohledem na to, že navrhovaný systém je pevně spjat s existencí nejen půjček, ale i dalších podpůrných programů, je třeba se opírat o výsledky výzkumů, které tuto skutečnost reflektují a nikoli zatajují (jako např. výzkum CVVM provedený na objednávku MŠMT).
Reprezentativní výzkumy veřejného mínění dále ukazují, že politická reprezentace „politizuje“ téma školného více, než odpovídá názorům voličů. Je sice pravda, že podpora zavedení školného na vysokých školách závisí na politické orientaci občanů (lidé hlásící se k pravici zavedení školného na VŠ většinou podporují, umírněně levicově orientovaná část populace váhá, zatímco lidé hlásící se krajní levici zavedení školného většinou odmítají). Výzkum z ledna roku 2001 ukazuje, že u příznivců stran blízko politického středu (KDU-ČSL, ČSSD), nachází systém “školné – půjčky” zhruba stejnou podporu (mezi 65% a 70%), přičemž mezi příznivci ČSSD se pohybuje okolo 50%.
Graf 10
Názor na zavedení školného a půjček podle volebních preferencí
Pramen: STEM, leden 2001
f) Celkové nároky na státní rozpočet
1. Poskytnutí dotace na vzdělávací činnost soukromých vysokých škol ve stejné výši, v jaké stát poskytuje dotaci na obdobné programy veřejným vysokým školám (§ 28 , odst. 5) si vyžádá cca 60 milionů Kč.
2. Zavedení studentských přídavků v navrhované výši nepřesáhne současné souhrnné výdaje odpovídající dotacím na provoz vysokých škol a menz a na příspěvek na dopravu studentů vysokých škol.
3. Zaměstnanci Správy budou delimitováni z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bez dalších nároků na státní rozpočet.
Soulad právní úpravy s právním řádem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy.
K § 1:
Zavádí se poplatek za studium na veřejné vysoké škole, který se nazývá „školné“.
K § 2:
Princip stanovení výše školného vychází z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů, které poskytne Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pro daný školní rok. Tento princip umožňuje, aby školné:
bylo v trvalé vazbě na výši neinvestičních výdajů na vysoké školy (předkladatelé vychází z principu, že školné nesmí nahrazovat státní dotace na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol),
nebylo v přímé vazbě na skutečné náklady spojené se studiem,
reflektovalo zájem o studium na příslušné vysoké škole, resp. fakultě,
zohledňovalo možnosti absolventů vysokých škol splácet půjčky z budoucích příjmů.
Ustanovení § 2 upravuje výši školného rozdílně pro první dva roky, nichž bude školné placeno. Důvodem tohoto postupu je umožnit postupné přivykání všech zúčastněných subjektů na změny ve financování studia na vysokých školách a zabránit zavedení nerealisticky vysokého školného na některých vysokých školách či fakultách s vysokou poptávkou po studiu.
Pokud jde o výši školného v prvním roce, lze ji zatím jen odhadnout. V roce 2001 byla průměrná částka připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých MŠMT 52.580 Kč. Z toho vyplývá, že interval, okolo kterého by se mohlo pohybovat školné, by dnes byl 13.145 Kč (25% z 52.580), dolní hranice intervalu by byla 6.575 Kč (13.145 x 0.5), jeho horní hranice 19.717 Kč (13.145 x 1.5).
Je tedy zřejmé, že nejnižší školné na veřejných vysokých školách by se mohlo pohybovat na hladině velmi blízké školnému na některých vyšších odborných školách, kde jeho existence nevyvolává žádné problémy.
Povinnost platit školné se zavádí od školního roku 2003/2004.
Jak vyplývá z § 34, povinnost platit školné se bude vztahovat pouze na ty studenty, kteří začnou studovat v prvních ročnících příslušného studijního programu poté, co tento zákon vstoupí v platnost.
K § 3:
Navrhuje se, aby se školné splácelo ve dvou splátkách, jejichž termíny splacení se odvozují od počátku semestru, nebo od přijetí studenta ke studiu.
Školné bude placeno na účet vysoké školy, na které student studuje.
K § 4 a 5:
V případě přerušení studia návrh zákona umožňuje vrácení poměrné části zaplaceného školného, pokud se student a vysoká škola nedohodnou jinak. Stejně tak při ukončení studia návrh umožňuje, aby poměrná část zaplaceného školného byla vrácena.
K § 8 až 10:
Zavedení školného by nemělo omezit možnosti studovat pro studenty pocházející z rodin s nízkými příjmy. Proto předkládaný zákon, kromě jiného, umožňuje studentu, aby za něj školné za stanovených podmínek hradil jiný subjekt – banka. Zákon vychází z podmínky, že na půjčku na školné musí mít právo každý student. Proto se stanovuje, že v případě, kdy student nezíská půjčku na školné od banky, má právo získat odklad úhrady školného. Žádost o odložení úhrady školného musí být doložena písemným zamítnutím žádosti o půjčku na školné nejméně dvěma bankami. Podaná žádost má vůči první splátce školného odkladný účinek.
Ustanovení § 8 až 10 zavádí uvedené nové instituty a upravuje jejich základní podmínky s tím, že podrobná úprava je obsažena v části druhé a třetí návrhu zákona.
K § 11 až 16:
Část druhá obsahuje podrobnou úpravu úhrady školného jiným subjektem. Jiným subjektem může být banka, která uzavře se studentem smlouvu o půjčce na školné. Banka má právo stanovit si podmínky a podrobnosti smlouvy o půjčce ve smluvních podmínkách. Tento zákon však stanovuje, že banka nemůže vymáhat půjčku na školné dříve, než bývalý student dosáhne vyšší než průměrný příjem vyhlašovaný Českým statistickým úřadem a dále, že výše měsíční splátky může nanejvýš 10% měsíčního příjmu. Bývalý student však může splatit půjčku na školné i dříve.
Pro výši úroku stanoveného bankou se navrhuje stanovit horní limit definovaný jako 2,3 násobek diskontní úrokové sazby České národní banky platné ke dni uzavření smlouvy o poskytnutí půjčky na školné. Důvody tohoto návrhu jsou dva. Předně půjčky na školné by měly být částečně chráněny proti neúměrně vysokému úročení. Dále je třeba vzít v úvahu, že povinnost začít splácet půjčku nastane až v době, kdy absolvent dosáhne průměrného příjmu, tj. v některých případech lze očekávat poměrně dlouhou dobu, která uplyne mezi absolvováním vysoké školy a počátkem splácení půjčky. Neméně významným důvodem je umožnit, aby úročení odloženého školného mohlo být poněkud vyšší než úročení půjček poskytovaných bankami. Smyslem tohoto opatření je, aby formou školného do vysokého školství přicházely v maximální míře prostředky od soukromých investorů (bank). Atraktivita půjčky na školné pro banky by neměla vyplývat pouze z výše úrokové sazby jako u běžných spotřebních úvěrů, ale také z typu klientely, kterou si tak získává a dále z toho, že u půjčky na školné vymezené tímto zákonem jsou splátky úroků odečitatelnou položkou ze základu daně.
K § 17 až 27:
V § 17 se zřizuje Správa odloženého školného. Správa je organizační složkou státu a spadá do působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Správa odloženého školného eviduje žádosti o odložení úhrady školného, kterým vysoké školy vyhověly, kontroluje případné duplicity v žádostech o odložení školného v jednom školním roce, eviduje ukončení splácení úhrad odloženého školného studenty nebo bývalými studenty, přijímá splátky odloženého školného a výnos z úhrad odvádí a vymáhá nezaplacené odložené školné, které student nebo bývalý student dobrovolně nesplácí.
Návrh zákona stanoví hranici příjmu, od které se odvozuje povinnost splácení. Navrhovatelé považují jako nejsprávnější průměrnou mzdu vyhlašovanou Českým statistickým úřadem. Současně s tím zákon upravuje možnost přerušení splácení odloženého školného v případě, kdy příjem studenta nebo bývalého studenta klesne v průběhu splácení pod hranici průměrného příjmu.
Výnosy z úhrad odloženého školného odvádí Správa na samostatný účet státního rozpočtu v členění podle jednotlivých vysokých škol. Z tohoto účtu se úhrady odloženého školného čtvrtletně převádí do rozpočtů příslušných vysokých škol.
K § 28 - změna zákona o vysokých školách:
Zavedení školného si samozřejmě musí vyžádat i odpovídající změny v zákoně o vysokých školách. Současně je třeba vyčlenit z režimu § 20 odst. 3 koleje a menzy. Tato změna je podmínkou převedení dotací na provoz kolejí a menz na referáty státní sociální podpory, které budou využity jako částka, ze které budou financovány navrhované studentské přídavky.
Zavedením školného ztrácí účel původní znění § 58 odst. 2, 4 a 8, ve kterých se stanovují poplatky za prodlužování studia za hranice dané standardní dobou studia. Proto se ustanovení ruší. Je však třeba posunout účinnost zrušení uvedených odstavců, neboť po přechodnou dobu bude třeba tato ustanovení použít na ty studenty, na které se tento zákon nebude vztahovat – jedná se o studenty, kteří již studují v příslušných studijních programech.
Důležitým ustanovením je povinnost vysokých škol z vybraného školného vložit minimálně 10% do stipendijního fondu.
Předkladatelé zároveň umožňují, aby akreditovaným soukromým vysokým školám byla poskytnuta dotace z veřejných zdrojů odpovídající normativu, který na jednoho studenta získávají veřejné vysoké školy. Tato dotace však bude krácena o částku, o kterou školné na soukromé vysoké škole překročí maximální školné stanovené pro veřejné vysoké školy na příslušný rok.
Toto ustanovení povede jen k minimálnímu zatížení státního rozpočtu, neboť podle posledních dostupných údajů za školní rok 2000/2001 na soukromých vysokých školách studuje celkem 2 tisíce studentů (pro porovnání: v témže roce studovalo na veřejných vysokých školách 207 tisíc studentů). Při průměrném normativu okolo 46 tisíc Kč by náklady spojené s touto změnou nepřesáhly 93 milionů, tj. necelé 1.5 % výdajů dotací na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol. Je však třeba vzít v úvahu, že na naprosté většině soukromých vysokých škol se studují humanitní nebo společenskovědní obory, kde se normativ na jednoho studenta pohybuje okolo 26 tisíc korun, tj. skutečné náklady na tuto závažnou změnu principu ve financování studia na soukromých vysokých školách by nepřesáhly 60 milionů Kč.
K § 29 - změna zákona o bankách:
Navrhuje se, aby poskytování půjček na školné bylo doplněno do § 1 odst. 3.
K § 30 – změna zákona o daních z příjmů:
Zavedení školného a zejména splácení půjčky na školné a odloženého školného si vyžádá novelu zákona o daních z příjmů, a to v otázce nakládání s úroky.
Úroky z půjčky na školné, nebo z odloženého školného, zaplacené ve zdaňovacím období, jsou na straně bývalého studenta odečitatelnou položkou od základu daně, pokud je uhradí sám. Tuto skutečnost je třeba doložit potvrzením z banky. Uhradí-li je za něj zaměstnavatel, jsou na straně zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem a na straně bývalého studenta je toto plnění od placení daně z příjmů osvobozeno.
K § 31 – změna zákona o státní sociální podpoře:
Zavádí se nová dávka státní sociální podpory – studentský přídavek. Studentský přídavek se skládá ze tří složek: příspěvek na ubytování, příspěvek na stravování, příspěvek na dojíždění. Příspěvek na dojíždění se liší podle toho, zda studentovi vzniká nebo nevzniká nárok na příspěvek na ubytování. V případě vzniku nároku na příspěvek na ubytování (tarifní vzdálenost 50 km a více) se příspěvek na dojíždění v jednotlivých pásmech snižuje (ze 70 %, 50 %, 30 % na 7%, 5% a 3%).
Jako ochrana proti nejčastější formě zneužívání, kterou je účelová změna místa trvalého bydliště co nejdál od školy, k čemuž v určité míře dochází už dnes, se zavádí společné posuzování příjmů studenta a rodičů bez ohledu na úřední trvalé bydliště. Zákonem navržené částky vychází z požadavku, aby celkově vyplacená částka studentských přídavků nepřesáhla výši současné dotace na provoz kolejí a menz a vyplácených přídavků na dopravu u studentů vysokých škol.
K § 32 a 33:
Jedná se o ustanovení, které příjmy studentů do výše nezdanitelného minima zařazují mezi příjmy, z nichž se neplatí zdravotní a sociální pojištění. V současné době je výše tohoto nezdanitelného minima Kč 49.440,-.
K § 34:
Zákon se bude vztahovat na ty studenty, kteří začnou studovat v prvních ročnících příslušného studijního programu. Podle našeho názoru není možné, aby zákon vstupoval do již probíhajících vztahů, neboť by se jednalo o retroaktivitu. Návrh také vylučuje, aby se na studenty, kteří jsou povinni platit školné, vztahovala ustanovení § 58 odst. 2, 4 a 8, která mají být sice zrušena, ale kvůli studentům, kteří již studují a povinnost platit školné se na ně nevztahuje, mají odloženou účinnost.
K § 35:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Ministerstvem financí se zmocňuje, aby v souladu s § 26 zákona vydalo vyhlášku, která upraví podrobný postup uzavírání smluv o odkladu úhrady školného, podmínky odkladu úhrady školného a podmínky jeho splácení. Vzhledem k tomu, že ve vyhlášce by měly být upraveny i otázky týkající se např. podmínek splácení, navrhuje se, aby na předmětné vyhlášce spolupracovala obě výše uvedená ministerstva.
K § 36:
Stanovení účinnosti je vzhledem k nutnosti postupného zavádění jednotlivých institutů navrženo děleně.
Obecná účinnost je vztažena ke dni vyhlášení, takže bude bez problému možné konstituovat Správu s předstihem, připravit půjčky na školné jako bankovní produkt apod. Účinnost úpravy týkající se vyjmutí kolejí a menz z majetku vysokých škol se navrhuje k 1. 9. 2002. Účinnost úpravy, týkající se výdělečné činnosti studentů a poskytování dotací soukromým školám je navrhována k 1. lednu 2003 tak, aby tyto změny začaly platit začátkem kalendářního roku. Účinnost § 31,upravujícího studentské přídavky je od 1. září 2003 – tedy od počátku školního roku, v němž se bude poprvé platit školné a zároveň tak, aby byla na Správu státní sociální podpory převedena dotace na koleje a menzy, aniž by se tyto výdaje dublovaly. Účinnost § 28 bodu 11 je navržena tak, aby bylo možno tato ustanovení aplikovat na studenty, na které se tento zákon nebude vztahovat, tzn. na studující v současné době.
Tento zákon se s výjimkou § 28 bodů 1, 4 a 12 a § 31 až § 33 nevztahuje na ty studenty vysokých škol, kteří začali v magisterském nebo bakalářském studijním programu studovat v době před nabytím účinnosti tohoto zákona, pouze však pro toto již zahájené studium.
Petr Matějů, v.r. Monika Mihaličková v.r.
Znění částí platných zákonů s vyznačenými změnami
(navržené změny jsou vyznačeny tučně a proloženě, zrušení je přeškrtnuto)
Změna zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
§ 6
(1) Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří zejména:
a) vnitřní organizace,
b) určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek pro přijetí ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení,
c) tvorba a uskutečňování studijních programů,
d) organizace studia,
e) rozhodování o právech a povinnostech studentů,
f) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti,
g) pracovněprávní vztahy a určování počtu akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců,
h) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,
i) spolupráce s jinými vysokými školami a právnickými osobami a zahraniční styky,
j) ustavování samosprávných akademických orgánů vysoké školy, pokud tento zákon nestanoví jinak,
k) hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem v souladu se zvláštními předpisy,
l) stanovení výše poplatků spojených se studiem v rozmezí stanoveném zákonem.
(2) Organizaci a činnost veřejné vysoké školy, jakož i postavení členů akademické obce upravují její vnitřní předpisy.
(3) Státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen na základě a v mezích zákona a způsobem zákonem stanoveným.
§ 17
Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy
(1) Vnitřními předpisy veřejné vysoké školy jsou
a) statut veřejné vysoké školy,
b) volební a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy,
c) vnitřní mzdový předpis,7)
d) jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy,
e) řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků,
f) studijní a zkušební řád,
g) stipendijní řád,
h) disciplinární řád pro studenty,
i) předpis o výši školného na následující školní rok,
j) pravidla pro vracení školného při přerušení nebo ukončení studia, sankce za prodlení s placením školného a možnost odvolání studenta proti těmto sankcím,
k) další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy.
(2) Statut veřejné vysoké školy obsahuje zejména
a) název, sídlo a typ vysoké školy,
b) právní předchůdce,
c) podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek,
d) podmínky studia cizinců,
e) seznam akreditovaných studijních programů uskutečňovaných na vysoké škole včetně jejich typu, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je vysoká škola oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
f) vymezení obsahu, podmínek a četnosti hodnocení činnosti vysoké školy,
g) organizační strukturu,
h) ustanovení o poplatcích spojených se studiem,
i) pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání akademických obřadů,
j) pravidla hospodaření veřejné vysoké školy.
------------------------------------------------------------------
7) § 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.
§ 18
Rozpočet veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Rozpočet sestavuje na kalendářní rok, vyúčtování výsledků svého hospodaření provede po skončení kalendářního roku a předloží ho ministerstvu v termínech určených pro zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem. Rozpočet veřejné vysoké školy je sestavován jako vyrovnaný.
(2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména
a) dotace ze státního rozpočtu (dále jen "dotace"),
b) školné a další poplatky spojené se studiem,
c) výnosy z majetku,
d) jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů obcí,
e) výnosy z doplňkové činnosti,
f) příjmy z darů a dědictví.
(3) Veřejná
vysoká škola má nárok na dotaci na uskutečňování
akreditovaných studijních programů a programů celoživotního
vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou,
uměleckou nebo další tvůrčí činnost a na rozvoj vysoké školy.
Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace na
ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací,
jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro
nakládání s prostředky státního rozpočtu.8)
(4) Pro výši dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy, dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace (dále jen "dlouhodobý záměr ministerstva"), typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké nebo výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti a její náročnost.
(5) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy:
a) rezervní fond na krytí ztrát v následujících účetních obdobích,
b) fond reprodukce investičního majetku,
c) stipendijní fond,
d) fond odměn.
(6) Fondy veřejné vysoké školy jsou vytvářeny z hospodářského výsledku po zdanění, stipendijní fond též převodem poplatků spojených se studiem podle § 58 odst. 7, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku.9)
(7) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2.
------------------------------------------------------------------
8) § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).
9) § 26 až 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 20
Hospodaření veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu s tímto zákonem.
(2) V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu činnost navazující na její vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena.
(3) Veřejná vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitosti. Veřejná vysoká škola není oprávněna se stát společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Dále veřejná vysoká škola není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejných vysokých škol z vlastnictví státu s výjimkou nemovitostí sloužících k provozování účelových zařízení, které slouží k ubytování a stravovánía poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 3. Podmínkou peněžitých a nepeněžitých vkladů do právnických osob je stanovení pravidel vnitřním předpisem veřejné vysoké školy.
(4) Stát neručí za závazky veřejné vysoké školy.
(5) Veřejná vysoká škola účtuje v soustavě po-dvojného účetnictví, ve kterém je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností. V ostatním platí pro veřejnou vysokou školu.
§ 40
Financování soukromé vysoké školy
(1) Právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost.
(2) Ministerstvo poskytne akreditované soukromé vysoké škole dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost ve stejné výši, v jaké poskytuje dotaci na obdobné programy veřejným vysokým školám. Tato dotace se krátí o částku, o kterou průměrné předepsané školné na jednoho studenta příslušné fakulty soukromé vysoké školy převyšuje maximální školné pro veřejné vysoké školy v daném školním roce. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.
(3) Výše dotací podle odstavce 2 se určuje na základě dlouhodobého záměru soukromé vysoké školy a jeho každoroční aktualizace, dlouhodobého záměru ministerstva, typu a finanční náročnosti akreditovaných studijních programů, počtu studentů a dosažených výsledků ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnosti.
------------------------------------------------------------------
12) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných
společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.
(4) Byla-li soukromé vysoké škole přidělena dotace podle předchozích odstavců, je tato vysoká škola povinna předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci11) zveřejnit výroční zprávu o hospodaření soukromé vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr opatřením zveřejněném ve Věstníku ministerstva.
(5) Za účelné využívání dotací a jejich vypořádání se státním rozpočtem je ministrovi odpovědný rektor.
§ 51
Zápis do studia
(1) Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu a zaplacením první splátky školného vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vysokou školou nebo její součástí.
(2) Zápis se koná na vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program.
§ 57
Doklady o studiu
(1) Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studia ve studijním programu jsou
a) průkaz studenta,
b) výkaz o studiu,
c) vysokoškolský diplom,
d) vysvědčení,
e) doklad o vykonaných zkouškách,
f) doklad o studiu,
g) dodatek k diplomu.
(2) Průkaz studenta je doklad, který student obdrží po zápisu do matriky studentů.
(3) Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují zejména studijní předměty a výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního výkonu.
(4) Vysokoškolský diplom je dokladem o absolvování studijního programu v příslušném studijním oboru.
(5) Vysvědčení je doklad o vykonané státní zkoušce a jejích součástech, popřípadě o obhajobě disertační práce.
(6) Doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu obdrží
a) osoba, která ukončila studium ve studijním programu podle § 56 odst. 1,
b) student na základě své žádosti,
c) absolvent studia ve studijním programu na základě své žádosti.
(7) Dodatek k diplomu obdrží student na základě své žádosti.
(8) Vysokoškolský diplom a vysvědčení jsou opatřeny státním znakem České republiky 16) spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován; vysoká škola je vydává zpravidla při akademickém obřadu.
(9) Nárok na vydání dokladů podle odstavců 1 až 7 ztrácí student, který je v prodlení s placením školného, pokud tak stanoví vnitřní předpis vysoké školy.
------------------------------------------------------------------
16) § 1 odst. 2 zákona ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Poplatky spojené se studiem
§ 58
(1) Veřejná
vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s
přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 %
základu.
(2)
Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z
průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových
neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního
rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ
vyhlásí ministerstvo počátkem kalendářního roku; základ platí
pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro
výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok.
(2) Studuje-li student déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý měsíc studia nejméně jednu desetinu školného podle § 58a; do doby studia se započte též doba předchozího studia v bakalářských a magisterských studijních programech, které nebylo řádně ukončeno podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3.
(4)
Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního
programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním
programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium,
který činí za jeden rok nejvýše základ podle odstavce 2; to
neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v
navazujícím magisterském studijním programu či jde-li o souběh
řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu
studia programu jednoho. Pokud celková doba dalšího studia
překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola
poplatek za studium podle odstavce 3.
(3) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program pro cizince v cizím jazyce, stanoví mu poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu; na stanovení výše poplatků spojených se studiem se nevztahují odstavce 2 až 4.
(4) Veřejná vysoká škola zveřejní výši poplatků spojených se studiem podle odstavců 1 až 5 pro příští akademický rok před termínem pro podávání přihlášek ke studiu. Výši, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy.
(7)
Poplatky za studium s výjimkou odstavce 5 jsou příjmem
stipendijního fondu veřejné vysoké školy.
(8)
Rektor může poplatky spojené se studiem podle odstavců 2 až 4
snížit, prominout nebo odložit termíny jejich splatnosti s
přihlédnutím ke studijním výsledkům a sociální situaci
studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy.
(5) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 1 až 5 se nevztahují obecné předpisy o poplatcích.17)
------------------------------------------------------------------
17) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Školné
§ 58a
(1) Za studium na veřejné vysoké škole se stanoví školné, kterým se rozumí poplatek za studium na veřejné vysoké škole. Výši, způsob splácení a úhrady školného, jakož i možnost placení školného jiným subjektem než studentem, stanoví zvláštní zákon.
(2) Školným se rozumí poplatek za studium na veřejné vysoké škole podle zvláštního zákona. 17a)
(3) Vysoká škola je povinna minimálně 10% vybraného školného vložit do stipendijního fondu.
----------------
17a) Zákon č. …/2002 Sb., o změně ve financování studia na vysoké škole a o změně dalších zákonů.
ČÁST ŠESTÁ
STUDENTI
§ 61
(1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.
(2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 54.
§ 62
Práva studenta
(1) Student má právo
a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů,
b) výběru studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle pravidel studijního programu,
c) výběru učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více učiteli,
d) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem,
e) zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem,
f) navrhovat téma své bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce,
g) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium ve studijním programu v souladu s pravidly určenými vysokou školou,
h) volit a být volen do akademického senátu, pokud byl akademický senát zřízen,
i) na stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu.
Tato práva ztrácí student, který je v prodlení s placením školného, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy.
(2) Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen.18)
------------------------------------------------------------------
18) § 132 až 138 a § 150 zákoníku práce.
§ 63
Povinnosti studenta
(1) Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního programu a studijního a zkušebního řádu.
(2) Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí.
(3) Student je dále povinen
a) hradit školné,
b) hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši,
c) hlásit vysoké škole nebo její součásti, na které je zapsán, adresu určenou pro doručování,
d) dostavit se na předvolání rektora, děkana nebo jimi pověřeného zaměstnance vysoké školy k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo ukončení studia.
(4) Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 3 vzniká studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím způsobil.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Změna zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
(1) Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice založené jako akciová společnost,1) které
a) přijímají vklady od veřejnosti a
b) poskytují úvěry
a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají povolení působit jako banka (§ 4).
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;
b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.
(3) Kromě činností uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) a b) může banka, pokud z povolení působit jako banka nevyplývá něco jiného, vykonávat tyto další činnosti
a) investování do cenných papírů na vlastní účet;
b) finanční pronájem (finanční leasing);
c) platební styk a zúčtování;
d) vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků;
e) poskytování záruk;
f) otvírání akreditivů;
g) obstarávání inkasa;
h) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta
1. s devizovými hodnotami,
2. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kursových a úrokových obchodů,
3. s převoditelnými cennými papíry;
i) účast na vydávání akcií a poskytování souvisejících služeb;
j) finanční makléřství;
k) poskytování porad ve věcech podnikání;
l) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství (portfolio management);
m) uložení a správa cenných papírů nebo jiných hodnot;
n) výkon funkce depozitáře;
o) směnárenskou činnost (nákup devizových prostředků);
p) poskytování bankovních informací;
r) pronájem bezpečnostních schránek,
s) poskytování půjček na školné,1b) jejichž účelem bude splácení školného za studenta za podmínek daných tímto a zvláštním zákonem.
---------------
1b) Zákon č. …/2002 Sb., o změně ve financování studia na vysoké škole a o změně dalších zákonů.
(4) Vydávat hypoteční zástavní listy podle zvláštního zákona1a) může jen banka, v jejímž povolení působit jako banka je oprávnění k této činnosti výslovně uvedeno.
(5) Výkon některých činností uvedených v odstavcích 3 a 4 může být zvláštním zákonem vázán na udělení povolení.
(6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají povolení podle § 5.
(7) Povolení působit jako banka může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti a stanovení podmínek, které musí banka splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.
(8) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.2)
------------------------------------------------------------------
1) Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb.
2) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.
1a) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
§ 6
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou
a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku,
b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce,
c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.
(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků je dále označen jako "zaměstnanec", plátce příjmu jako "zaměstnavatel". Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.
(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů,4b) a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,1a) nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, jakož i částka stanovená podle odstavce 6.
(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. c), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 3 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4 nebo 5.
(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2.
(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny (§ 29) vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč.
(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou
a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem,5) jakož i hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje,
b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,5a) včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,
c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,
d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.
(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise zaměstnavatele za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.
(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny
a) částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem,
b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,
c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb,6a) ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí zahraniční rekreace včetně zahraničních zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 10 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,
e) částky, které je povinen podle zvláštních předpisů21) platit zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na zdravotní pojištění,
f) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,
g) příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale připisují se na jejich členské podíly,
h) příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle zvláštního předpisu6) za nižší než jmenovitou hodnotu s výjimkou příjmů z nich plynoucích,
ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích; osvobození se nevztahuje na příjmy z osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti a na příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),
i) hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu,6a) u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance,
j) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,6b)
k) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,6c)
l) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,
m) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů6d) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,
n) příjmy získané vrácením zaměstnaneckých akcií (obligací) až do výše rozdílu mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou a prodejní hodnotou při jejich vydání, pokud byl tento rozdíl zdaněn při jejich nabytí před 1. lednem 1993,
o) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,
p) peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu6a) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč,
r) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí celníka,
s) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslaných v rámci jednotek mírových sil OSN mimo území České republiky6e) po dobu působení v zahraničí,
t) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí příslušníka hasičského záchranného sboru,
u) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí,
v) příjmy do výše 10 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav,65) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
w) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,21)
x) naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná podle zvláštních právních předpisů6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům,
y) částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní pojištění"), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,
z) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci,
za) hodnota úroků z půjčky na školné a úroků odložené úhrady školného podle zvláštního zákona85) zaplacených zaměstnavatelem za zaměstnance ve zdaňovacím období.“
------------------
85) Zákon č. …/2002 Sb., o změně ve financování studia na vysoké škole a o změně dalších zákonů.
(10) Funkčními požitky jsou
a) funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy,
b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.
(11) Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu. Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.6f)
(12) Ustanovení odstavců 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytované v souvislosti s výkonem funkce.
(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, snížené o sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční pojištění. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 je základem daně jejich příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí.
------------------------------------------------------------------
1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
4b) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce.
5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.
5a) Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce.
6) § 158 obchodního zákoníku.
6a) Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.
6b) Např. zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky.
6c) § 92 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb.
§ 116 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 527/1992 Sb.
6d) § 7 odst. 2 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.
6e) § 11 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
§ 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.
6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.
65) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
§ 15
Nezdanitelná část základu daně
(1) Základ daně se sníží o částky
a) 38 040 Kč ročně na poplatníka,
b) 23 520 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P (dále jen "ZTP/P"), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek,
c) 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 21 720 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,9a) státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření4a) a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,
d) 7 140 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo došlo-li k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod,
e) 14 280 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,43) u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,
f) 50 040 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,
g) 11 400 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů14d) pro účely státní sociální podpory.
(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) se nesnižuje základ daně u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění43) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a tento starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.
(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f). U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně v samostatném přiznání k dani (§ 8 odst. 5 a § 10 odst. 8), se tento základ daně nesnižuje o částky uvedené v § 15.
(4) Za vyživované dítě poplatníka [vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit] se v souladu se zvláštními předpisy14d) považuje
a) nezletilé dítě,
b) zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a
1. soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře,14d) nebo
2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
(5) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 4 písm. b) manželství a žije v domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.
(6) Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.
(7) Poplatník může uplatnit snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení základu daně splněny. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání.
(8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč.
(9) Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.
(10) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření,4a) úrokům z hypotečního úvěru53) poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,55) jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,56) bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu61) a změnu32) stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60) prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí
a) výstavba bytového domu,58) rodinného domu,59) bytu podle zvláštního právního předpisu60) nebo změna32) stavby,
b) koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená v písmenu a) s využitím úvěru na financování bytových potřeb, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),
c) koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního předpisu,
d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,
e) údržba61) a změna32) stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání,
f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu,
g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,
h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).
Použije-li nebo používá-li poplatník bytovou potřebu podle písmen a) až h) nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.
(11) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb je více zletilých osob,62) uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby, uvedený v odstavci 10 písm. a) až c), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby vlastnil a bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví v případě výstavby nebo změny32) stavby v době po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí63) užíval ke svému trvalému bydlení, nebo bydlení manžela, svých potomků, rodičů nebo prarodičů. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů u poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí nezdanitelná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.
(12) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst platbu příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem9a) podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených na penzijní připojištění se státním příspěvkem poplatníkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč.
(13) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné na zdaňovací období na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Maximální částka, kterou lze podle tohoto odstavce odečíst za zdaňovací období činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.
(14) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům z půjčky na školné a úrokům odložené úhrady školného podle zvláštního zákona85) zaplacených poplatníkem ve zdaňovacím období.
------------------------------------------------------------------
4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.
9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.
14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).
15a) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii.
32) § 1 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
53) § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb.
55) Nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb.
56) § 2 zákona č. 96/1993 Sb.
58) § 43 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu.
59) § 44 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
60) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
61) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
62) § 8 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
63) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.
§ 24
Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění
a udržení příjmů
(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.
(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také
a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),
b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u
1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,
2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat,
3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.
Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),
c) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),
d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti)81) zaměstnavatele,
e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen,
f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,21) avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.21) Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,22)
h) nájemné, a to
1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu,20)
2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období,
3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a). Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo postupitelem zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,
ch) zaplacená daň z nemovitostí, zaplacená daň z převodu nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena ručitelem za původního vlastníka,26ch) a zaplacené poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, dále silniční daň, jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f tohoto zákona nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku,
i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) a odstavce 8 a 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo člena družstva s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10,
j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na
1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,
2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,23a) na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,
3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,
4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu.23b) Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů,
5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,5) pokud není dále stanoveno jinak, přitom
1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,
2. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání,
3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem23d) nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.5) Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem,23d) které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla vypůjčeného23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla23d) zvýšená na dvojnásobek,
4. na dopravu silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,
l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,
m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24)
n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,25)
o) u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,
p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,
r) úhrn hodnot cenných papírů, vymezených zvláštními právními předpisy, prodaných ve zdaňovacím období, a to jen do výše úhrnu příjmů z jejich prodeje. Pokud úhrn hodnot těchto prodaných cenných papírů je za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů z jejich prodeje, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle v následujících 3 zdaňovacích obdobích, a to v jednotlivých zdaňovacích obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn příjmů z prodeje těchto cenných papírů převýší úhrn hodnot cenných papírů v tomto jednotlivém zdaňovacím období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo. Obdobně se podle tohoto ustanovení postupuje, pokud je povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období. Pro účely tohoto ustanovení se hodnotou cenného papíru rozumí
1. nabývací cena akcií a zatímních listů (§ 24 odst. 7), avšak u akcií a zatímních listů nabytých počínaje 1. lednem 1998 zvýšená o cenu uplatněné opce,
2. cena pořízení20) ostatních cenných papírů, zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998 a u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví zvýšená i o nevyplacený naběhlý alikvotní úrokový výnos za celou dobu držby,20)
s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví
1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení, s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),
2. cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení.
Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Toto platí i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka k inkasu).20) Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti,
t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g), pořizovací cena (vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena) nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a pořizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku nabytého vkladem, a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. U pozemku nabytého vkladem je při jeho prodeji výdajem (nákladem) pořizovací cena evidovaná u společníka nebo člena družstva před jeho vložením, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. U pozemku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena, byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena pro účely daně dědické nebo darovací, byl-li společníkem nebo členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení,
u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo, a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů,
v) účetní odpisy,20) a to pouze u
1. hmotného majetku,20) který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou70) (s výjimkou změny právní formy), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace,
2. nehmotného majetku20) vymezeného zvláštními právními předpisy20) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou (s výjimkou změny právní formy), zděděním či darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny20) prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou (s výjimkou změny právní formy) jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické společnosti (družstva) jen do výše zůstatkové ceny20) evidované u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace za podmínky, že byl tento nehmotný majetek u obchodní společnosti (družstva) zrušené bez likvidace pořízen úplatně. U nehmotného majetku20) vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem,
w) nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo na družstvu při jeho prodeji, zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998, a to jen do výše příjmů z prodeje s výjimkou nabývací ceny podílu akciové společnosti (akcie), pro kterou platí ustanovení písmene r),
x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8,
y) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením, a to u pohledávky za dlužníkem,
1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu26i) nebo zrušil konkurs, a to pro nedostatek majetku dlužníka,
2. který je v konkursním a vyrovnacím řízení,26i) na základě výsledků konkursního a vyrovnacího řízení,
3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou (§ 23 odst. 7),
5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba,26j) a to na základě výsledků této dražby,
6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí,26k) a to na základě výsledků provedení této exekuce. Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona,22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky,22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub hospodářského výsledku,
z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,2) vypořádacího podílu na majetku družstva26f) nebo likvidačního zůstatku26g) v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta,
za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt začne být využíván vlastníkem pro podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení podmínek, je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu,
zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy,32) rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1,
zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů s nimi souvisejících za podmínky, že jsou součástí nákladů a výnosů ve stejném zdaňovacím období,
zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši,
ze) cena pořízení20) směnky, o níž je účtováno podle zvláštních právních předpisů20) jako o cenném papíru, zvýšená u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o naběhlý alikvotní úrokový výnos, a to jen do výše příjmu z jejího prodeje,
zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla,30) a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o cenu pořízení tohoto uměleckého díla,
zg) právo opce podle zvláštního právního předpisu,20) avšak při prodeji práva opce je hodnota práva opce20) nebo hodnota práva opce k 31. prosinci 1997 podle zvláštního právního předpisu,20) bylo-li právo opce pořízeno do 31. prosince 1997, výdajem (nákladem), s výjimkou uvedenou v písmenech r) a w), a to jen do výše příjmů z jeho prodeje,
zh) částky náhrad cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem,5) kterými se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného a zvýšení stravného až o 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem,5)
zi) zaplacené smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů a dále zaplacené úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nebo poplatník, který není účetní jednotkou,
zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21) za zdaňovací období nebo jeho část,
zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení,
zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního právního předpisu20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),
zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností podle zvláštního právního předpisu,80)
zn) úhrn účetních hodnot majetkových složek podniku nebo jeho části při prodeji (§ 476 až 488 obchodního zákoníku) upravený u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o další související položky zúčtované do nákladů v souladu se zvláštními právními předpisy,20) a to jen do výše příjmů z jeho prodeje zvýšených o související částky zúčtované do příjmů (výnosů) v souladu se zvláštními právními předpisy.20) Prodává-li podnik nebo jeho část poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, je výdajem součet zůstatkových cen hmotného a nehmotného majetku, který může být odpisován, účetní hodnoty peněžních prostředků a cenin, účetní hodnoty finančního majetku, vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování, pořizovací ceny pozemků, účetní hodnoty pohledávek, jejichž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem, částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle písmene h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího, a účetní hodnoty závazků, jejichž úhrada by byla výdajem, a to do výše příjmů uvedených v § 23. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu, u pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužijí ostatní ustanovení tohoto odstavce, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků,
zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, maximálně však do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let,
zp) hodnota úroků z půjčky na školné a úroků odložené úhrady školného podle zvláštního zákona85) zaplacených zaměstnavatelem za zaměstnance ve zdaňovacím období.
(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.
(4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že
a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně osm let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a
b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona k datu prodeje, a
c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku. Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b).
(5) Prodává-li se hmotný majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena
a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem (pronajímatelem) poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nedošlo,
b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) platného ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,
c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy.
Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.
(6) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného připadající na skutečnou dobu nájmu.
(7) Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely zákona považuje hodnota splaceného peněžitého a nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva včetně emisního ážia nebo cena pořízení20) majetkové účasti v případě úplatného pořízení podílu anebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen fyzickou osobou (§ 2), se ocení u společníka nebo člena stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek nebo nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka podle § 2, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou. Je-li vkladem nemovitost, která nebyla zařazena v obchodním majetku a byla pořízena nebo nabyta v době kratší než pět let před vložením do obchodní společnosti nebo družstva, ocení se pořizovací cenou, a v případě nabytí děděním nebo darováním, cenou stanovenou pro účely daně dědické a darovací. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen právnickou osobou (§ 17), se ocení u společníka nebo člena v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2), a v případě ostatního majetku účetní hodnotou.
(8) Účetní hodnotou pohledávky pro účely tohoto zákona se rozumí nominální hodnota nebo cena pořízení pohledávky, snížená o odpis22b) nebo vytvořenou opravnou položku.22a)
(9) U pohledávky nabyté vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace22c) pokračuje obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorbě opravné položky,22a) jakoby ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to do výše ocenění pohledávky pro vklad, maximálně však do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené v rozvaze vkladatele. Při následném vkladu pohledávky nabyté vkladem může obchodní společnost nebo družstvo uplatňovat odpis22b) nebo opravné položky22a) jen do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené u prvého vkladatele.
(10) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.
--------------------------
1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.
9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
19f) § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví, vyhlašované ve Sbírce zákonů.
20e) § 13 odst. 5 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
22) Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb.
22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb.
22c) § 69 obchodního zákoníku.
23) § 18a a 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.
23a) § 8 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění (úplné znění č. 117/1993 Sb.).
Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu, ve znění vyhlášky č. 155/1993 Sb.
23b) § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb.
23d) § 1 odst. 3 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (zrušeno vyhláškou Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb.)
23e) § 659 občanského zákoníku.
24) Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
25) Nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace.
26b) Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb.
26g) § 259 zákona č. 513/1991 Sb.
26ch) § 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26i) Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající zákonu o konkurzu a vyrovnání platné v zahraničí.
26j) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.
26k) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
28b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.
30) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32) § 1 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.
70) Obchodní zákoník.
80) § 24 odst. 3 písm. c) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
81) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
§ 38h
Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů
fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
(1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "mzda") zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o
a) částky, které jsou od daně osvobozeny,
b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné"), které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, o příspěvky na toto zahraniční pojištění,
c) prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně podle § 15 odst. 1 písm. a), b), d) až g),
d) jednu dvanáctinu předpokládané úhrnné výše ročního úroku jako nezdanitelné částky podle § 15 odst. 10 zaokrouhleného na celé stokoruny dolů za kalendářní měsíc, nejvýše však o jednu dvanáctinu limitu stanoveného v § 15 odst. 11, za předpokladu, že poplatník platí splátky úvěru ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou. Při zahájení nebo skončení splácení úvěru v průběhu roku se měsíční snížení zjistí jako částka předpokládaného ročního úroku rozvržená rovnoměrně na kalendářní měsíce, v nichž bude úvěr splácen.
(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplácené za kalendářní měsíc činí:
Zdanitelná mzda Záloha Ze zdanitelné mzdy přesahující
od Kč do Kč
0 9 100 15 %
9 100 18 200 1 365 Kč + 20 % 9 100 Kč
18 200 27 600 3 185 Kč + 25 % 18 200 Kč
27 600 a více 5 535 Kč + 32 % 27 600 Kč.
(3) Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c), pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 6 odst. 4 nebo podle § 36 odst. 1 písm. a).
(4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku (manžela) [§ 15 odst. 1 písm. c)], k nezdanitelné částce ze základu daně, o niž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), k hodnotě darů (§ 15 odst. 8), k příspěvkům zaplaceným zaměstnancem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem (§ 15 odst. 12) a k pojistnému zaplacenému zaměstnancem na soukromé životní pojištění (§ 15 odst. 13) a úrokům z půjčky na školné a z odložené úhrady školného (§ 15 odst. 14) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.
(5) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, srazí zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.
(6) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.
(7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy (odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.
(8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny, a o pojistné.
(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g. Pokud však ve zdaňovacím období, za které poplatník není povinen podat přiznání podle § 38g, byl snížen základ pro výpočet zálohy na daň o částku podle odstavce 1 písm. d), která je v úhrnu za zdaňovací období vyšší než nezdanitelná částka podle § 15 odst. 10 ve výši skutečně zaplacených úroků ve zdaňovacím období o více než 100 Kč, nepovažuje se daňová povinnost za splněnou a plátce je povinen přepočítat výši sražených záloh s využitím § 38i odst. 2.
(10) Plátce odvede úhrn sražených záloh nebo úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Z příjmů vyplacených poplatníkovi prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (§ 6 odst. 2) odvede plátce úhrn částek, které měly být jako zálohy na daň sraženy, nejpozději do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, v němž o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod záloh jinak, lhůta však nesmí přesáhnout poslední den kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.
(11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.
(12) Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.
(13) U zaměstnavatelů, kteří provádějí zúčtování mezd pravidelně měsíčně, se příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu do 8 dnů po zúčtování mezd za uplynulý kalendářní měsíc považuje za příjem zaměstnance dosažený za uplynulý kalendářní měsíc.
------------------------------------------------------------------
21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
§ 38l
Způsob prokazování nezdanitelných částek
ze základu daně z příjmů fyzických osob
ze závislé činnosti a z funkčních požitků
(1) Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně prokazuje poplatník plátci daně
a) platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o prokázání existence manželky (manžela) a nezletilých dětí (vlastních, osvojených, dětí v péči, která nahrazuje péči rodičů, a dětí druhého z manželů a vnuků). Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem. Uplatňuje-li poplatník nárok na uznání nezdanitelných částek na dítě, předloží plátci potvrzení od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na nezdanitelné částky na dítě současně neuplatňuje manželka (manžel),
b) potvrzením školy a u žáků učilišť potvrzením učiliště, že
1. zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
2. poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
c) rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na snížení daně z titulu nezdanitelné částky ze základu daně z důvodu, že pobírá plný invalidní nebo částečný invalidní důchod,
d) předložením průkazu ZTP-P, pokud je poplatník, jeho manželka (manžel) nebo vyživované dítě jeho držitelem,
e) rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, je-li poplatník jeho příjemcem, pokud důchod nepřesahuje ročně hranici stanovenou v § 15 odst. 2,
f) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že
1. vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost,
2. pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek je, že je plně invalidní, nebo jehož žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů, že je plně invalidní, a při souběhu nároku na starobní, plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod,
g) potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky14e) o jeho výši a účelu podle § 15 odst. 8,
h) 1. smlouvou o úvěru podle § 15 odst. 10,
2. výpisem z listu vlastnictví v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. a), b), c), e) a f) nebo nájemní smlouvou na účely uvedené pod písmenem e) téhož ustanovení, v případě, že se jedná o byt v nájmu, nebo dokladem o trvalém bydlišti (občanský průkaz), jde-li o byt v užívání,
3. potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d) a g),
4. po dokončení stavby pravomocným kolaudačním rozhodnutím,
ch) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období,
i) smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění na uplynulé zdaňovací období,
j) potvrzením banky o výši úroků z půjčky na školné zaplacených poplatníkem v uplynulém zdaňovacím období (§ 15 odst. 14) nebo potvrzením o výši úroků z odložené úhrady školného (§ 15 odst. 14).
(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až i) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. h) bodu 1 je podmíněna tím, že poplatník každoročně ve stejné lhůtě předloží potvrzení stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření a pro účely snížení zdanitelné mzdy podle § 38h odst. 1 písm. d), předloží-li poplatník každoročně ve stejné lhůtě a při každé změně výše stanovených úroků provedené stavební spořitelnou nebo bankou potvrzení stavební spořitelny nebo banky o předpokládané částce úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru na běžný kalendářní rok snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem. Platnost smlouvy uvedené v odstavci 1 písm. ch) a i) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně ve stejné lhůtě potvrzení penzijního fondu nebo pojišťovny o příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplaceném na uplynulé zdaňovací období nebo o pojistném na soukromé životní pojištění zaplaceném poplatníkem na uplynulé zdaňovací období.
(3) Úkony podle odstavce 1 písm. f) jsou osvobozeny od správních poplatků.
------------------------------------------------------------------
14e) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).
55) Nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby,
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
ve znění pozdějších předpisů
§ 2
Druhy dávek
Dávky státní sociální podpory jsou:
a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu
1. přídavek na dítě,
2. sociální příplatek,
3. příspěvek na bydlení,
4. příspěvek na dopravu,
5. studentský přídavek,
b) ostatní dávky
1. rodičovský příspěvek,
2. zaopatřovací příspěvek,
3. dávky pěstounské péče,
4. porodné,
5. pohřebné.
§ 6
Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je
a) u přídavku na dítě, studentského přídavku a příspěvku na dopravu kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,
b) u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.
§ 7
(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.
(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,
a) nezaopatřené děti (§ 11),
b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,
c) manželé nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b),
d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.7)
(3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o
a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí,
b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;1) podmínka trvalého pobytu v témže bytě neplatí, jde-li o zletilé nezaopatřené dítě, které se připravuje na budoucí povolání studiem na vysoké škole podle § 12 a § 14, a jeho rodiče, a to u dávek, u nichž to stanoví tento zákon; ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně,
c) manželé.
(4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.
(5) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 3.
(6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;1) podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.
(7) Okresní úřad může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.
(8) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce.
(9) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 6 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.
(10) Koná-li muž vojenskou základní nebo náhradní službu v Armádě České republiky nebo civilní službu, přihlíží se k němu po dobu této služby jako k osobě společně posuzované jen pro nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 6. Předchozí věta platí obdobně pro ženu, která koná vojenskou základní službu v Armádě České republiky.
(11) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.
(12) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje
a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče,32)
b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,33)
c) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,34)
d) rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem,35)
e) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,36),
f) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu18) do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,
g) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.37)
(13) Jde-li o přídavek na dítě a studentský přídavek, jsou společně posuzovanými osobami zletilé dítě, připravující se na budoucí povolání studiem na vysoké škole podle § 12 a § 14, a jeho rodiče vždy, bez ohledu na to, kde je toto dítě hlášeno k trvalému pobytu. V případě, že rodiče spolu nežijí ve společné domácnosti, jsou společně posuzovanými osobami toto dítě a ten z rodičů, se kterým dítě skutečně žije. Nežije-li ani s jedním z rodičů, pak ten z rodičů, kterého toto dítě určí. V tomto případě je místně příslušným úřadem rozhodujícím o dávkách okresní úřad podle místa trvalého pobytu společně posuzovaných osob.
----------------------------------------------
7) § 115 občanského zákoníku.
7a) § 26 odst. 2 zákona o rodině.
18) § 45b odst. 2 zákona o rodině.
32) § 45 zákona o rodině.
33) § 63 a 74 zákona o rodině.
34) § 69 zákona o rodině.
35) § 78 zákona o rodině.
36) § 45a zákona o rodině.
37) § 45 zákona o rodině.
§ 76a občanského soudního řádu.
HLAVA ČTVRTÁ
PŘÍSPĚVEK NA DOPRAVU
§ 27
Podmínky nároku na příspěvek na dopravu
(1) Nárok na příspěvek na dopravu má nezaopatřené dítě, které mimo místo obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu,
a) plní povinnou školní docházku, nebo
b) se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole (§ 12) a rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje částku součinu životního minima rodiny a koeficientu 2,00.
(2) Za dojíždění dítěte z místa obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu, do místa sídla školy se považuje také dojíždění z jedné části obce do druhé části této obce, není-li mezi těmito částmi obce provozována městská linková osobní doprava.
(3) Pokud dítě plní povinnou školní docházku studiem na střední škole, považuje se pro účely příspěvku na dopravu za dítě plnící povinnou školní docházku.
(4) Příspěvek na dopravu se za červenec a srpen nevyplácí.
Výše a výplata příspěvku na dopravu
§ 28
(1) Dojíždí-li dítě do místa sídla školy nebo její součásti denně, činí výše příspěvku na dopravu za kalendářní měsíc z částky stanovené podle § 29
a) 30 %, jde-li o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku, nebo
b) 50 %, jde-li o dítě, které plní
povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let nebo které se
připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké
škole [§ 12 písm. a)] nebo se připravuje pro pracovní
uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b).
(2) Nedojíždí-li dítě do místa sídla školy nebo její součásti denně, činí výše příspěvku na dopravu na kalendářní měsíc z částky stanovené podle § 29
a) 6 %, jde-li o dítě mladší 15 let, které plní povinnou školní docházku,
b) 10 %, jde-li o dítě, které plní
povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let nebo které se
připravuje na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm.
a)] nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným
v § 12 písm. b)., nebo
c) 5 %, jde-li o dítě, které
se připravuje na budoucí povolání na vysoké škole [§ 12
písm. a)].
(3) Při dojíždění do školy do ciziny se považuje za sídlo školy místo silničního nebo železničního hraničního přechodu, kde dítě opouští území České republiky. Pokud nelze při dojíždění do školy do ciziny stanovit sídlo školy způsobem uvedeným v předchozí větě, náleží dítěti příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 200 km.
(4) Dojíždí-li dítě uvedené v odstavci 1 písm. a) do místa sídla školy nebo její součásti vzdáleného od místa trvalého bydliště dítěte více než 30 km, náleží dítěti příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 30 km, a dojíždí-li dítě uvedené v odstavci 1 písm. b) do místa sídla školy nebo její součásti vzdáleného od místa trvalého bydliště dítěte více než 100 km, náleží mu příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 100 km. Dojíždí-li dítě do školy či její součásti, jejichž sídla jsou v různých místech, určí se výše příspěvku podle nejvzdálenějšího místa, do kterého dítě dojíždí. Jestliže dítě dojíždí do místa sídla školy i do místa sídla její součásti, jde o denní dojíždění podle odstavce 1, jen jestliže místa sídla školy i její součásti jsou mimo místo obce, kde je dítě hlášeno k trvalému pobytu. O denní dojíždění se nejedná, má-li dítě v místě sídla školy nebo její součásti přiděleno (sjednáno) ubytování v internátu nebo v domově mládeže podle zvláštního právního předpisu47c) nebo v jiném zařízení, které slouží k ubytování studentů podle zvláštního právního předpisu.47d) Pro účely tohoto zákona se za součást školy považuje i středisko praktického vyučování a pracoviště praktického vyučování podle zvláštního právního předpisu.47e)
(5) Tarifní vzdálenost dojíždění se určí podle platných jízdních řádů nejpoužívanějších autobusových spojů příslušné autobusové linky, nebo pokud existuje jen železniční spojení, podle platných jízdních řádů této dopravy.
(6) Pro výplatu příspěvků na dopravu platí § 19 obdobně.
------------------------------------------------------------------
47c) § 22 zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona č. 390/1991 Sb.
§ 45 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
47d) Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
47e) § 9a a násl. zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 29
Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou částku odpovídající čtyřicetinásobku jednosměrného plného jízdného v pravidelné autobusové dopravě na tarifní vzdálenost vyplývající z platných jízdních řádů vždy k 1. září, a pokud se částka platná od 1. září zvýší alespoň v jednom tarifním pásmu nejméně o 10 %, stanoví se tato částka i k 1. únoru.
Hlava čtvrtá A
Studentský přídavek
§ 29a
(1) Studentský přídavek je dávkou státní sociální podpory, na kterou, popř. některou její část, má nárok každé nezaopatřené dítě, připravující se na budoucí povolání studiem na vysoké škole podle § 12 a § 14, které zároveň splňuje podmínky nároku na přídavek na dítě.
(2) Studentský přídavek se vyplácí v základní, zvýšené a snížené výměře podle stejných kritérií jako přídavek na dítě.
(3) Studentský přídavek se skládá z těchto částí :
a) příspěvek na ubytování,
b) příspěvek na stravování,
c) příspěvek na dojíždění
(4) Studentský přídavek se vyplácí přímo studentovi současně s přídavkem na dítě, pouze však za období září až červen.
§ 29b
Příspěvek na stravování
(1) Příspěvek na stravování náleží každému studentovi vysoké školy, splňujícímu podmínku uvedenou v § 27a odst. 1, a to v následující výši
a) ve zvýšené výměře 450,- Kč za kalendářní měsíc,
b) v základní výměře 350,- Kč kalendářní měsíc,
c) ve snížené výměře 250,- Kč za kalendářní měsíc.
(2) Výše uvedené částky se zvyšují vždy shodně se zvyšováním přídavku na dítě pro odpovídající věkovou kategorii, a to o stejné procento.
§ 29c
Příspěvek na ubytování
(1) Příspěvek na ubytování náleží každému studentovi vysoké školy, splňujícímu podmínku uvedenou v § 27a odst. 1, pokud z místa, v němž je hlášen k trvalému pobytu do místa vysoké školy nebo její části, na které studuje, dojíždí ze vzdálenosti alespoň 50 km, a to v následující výši
a) ve zvýšené výměře 1400,- Kč za kalendářní měsíc,
b) v základní výměře 1100,- Kč za kalendářní měsíc,
c) ve snížené výměře 900,- Kč za kalendářní měsíc.
(2) Výše uvedené částky se zvyšují vždy shodně se zvyšováním přídavku na dítě pro odpovídající věkovou kategorii, a to o stejné procento.
(3) Vzdáleností se rozumí tarifní vzdálenost dojíždění podle § 28 odst. 5), vždy však nejvýše tarifní vzdálenost místa, v němž jsou k trvalému pobytu hlášeny společně posuzované osoby podle § 7 odst. 13 a místa vysoké školy nebo její části, na které dítě studuje.
§ 29d
Příspěvek na dojíždění
(1) Příspěvek na dojíždění náleží každému studentovi vysoké školy, splňujícímu podmínku uvedenou v § 29a odst. 1, pokud nebydlí v místě vysoké školy resp. její části, na které studuje.
(2) Výše příspěvku se stanoví procentem z částky stanovené podle § 29 za kalendářní měsíc, s výjimkou případů, uvedených v odst. 6.
(3) Vzdáleností se rozumí tarifní vzdálenost dojíždění podle § 28 odst. 5), vždy však nejvýše tarifní vzdálenost místa, v němž jsou k trvalému pobytu hlášeny společně posuzované osoby podle § 7 odst. 13 a místa vysoké školy nebo její části, na které dítě studuje.
(4) Je-li tarifní vzdálenost nižší než 50 km, poskytuje se příspěvek na dojíždění ve výši
a) ve zvýšené výměře ve výši 70%,
b) v základní výměře ve výši 50%,
c) ve snížené výměře ve výši 30%
za kalendářní měsíc.
(5) Je-li tarifní vzdálenost 50 km a více, poskytuje se příspěvek na dojíždění ve výši
a) ve zvýšené výměře ve výši 7%,
b) v základní výměře ve výši 5 %,
c) ve snížené výměře ve výši 3 %
za kalendářní měsíc.
(6) Pokud student studuje na vysoké škole v cizině v souladu s § 12 odst. 1 písm. c) náleží mu jedenkrát ročně příspěvek ve výši
a) ve zvýšené výměře 70%
b) v základní výměře 50%
c) ve snížené výměře 30%
ceny zpáteční autobusové jízdenky z místa bydliště do místa vysoké školy, pokud je škola, resp. její část, na které dítě studuje, v Evropě; pokud je v některé zemi mimo Evropu, poskytuje se stejné procento z ceny zpáteční studentské letenky.
§ 66
Orgány rozhodující o dávkách
(1) O dávkách rozhodují okresní úřady.
(2) Místní příslušnost okresního úřadu se řídí místem, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 3 a § 7 odst. 13).
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Změna zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyměřovací základ
§ 5
nadpis vypuštěn
(1) Vyměřovacím základem
a) zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:
1. náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,3)
2. náhrady škody,4)
3. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,5)
4. hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,6)
5. příjmy studentů vysokých škol podle § 6 odst.1 písmeno a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů až do výše nezdanitelného minima podle § 15 odst. 1 písm. a) a g) zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
b) organizace a malé organizace je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jejích zaměstnanců.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Změna zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
Vyměřovací základ
§ 3
nadpis vypuštěn
(1) Vyměřovacím základem u zaměstnance v pracovním poměru (dále jen "zaměstnanec") je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:
a) náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob;2)
b) náhrady škody;3)
c) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích;4)
d) hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,5)
e) příjmy studentů vysokých škol podle § 6 odst.1 písmeno a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů až do výše nezdanitelného minima podle § 15 odst. 1 písm. a) a g) zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění:
a) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby6) a náhrady poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance;
b) odměny za pracovní pohotovost;7)
c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s výjimkou:
1. věrnostního přídavku horníkům;8)
2. náborových příspěvků doosídlencům;9)
3. částky, kterou zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze všeobecného zdravotního pojištění;
4. jednorázové nevratné sociální výpomoci poskytnuté zaměstnanci v mimořádně závažných případech;
5. částky poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů;
6. pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, a na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění;
7. peněžního či nepeněžního plnění, zvýhodnění, příspěvku, příplatku, odstupného, popřípadě dalších částek osvobozených od daně z příjmů;9a)
8. částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší, než je jejich obvyklá cena;
9. částky ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc, je-li poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely;
10. odstupného poskytnutého zaměstnanci ve výši podle zákoníku práce9b) a odchodného;
d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod.
(3) Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje částka, kterou zaměstnavatel ze svých prostředků platí za svého zaměstnance penzijnímu fondu na penzijní připojištění se státním příspěvkem.
(4) Do vyměřovacího základu zaměstnance, který ukončil zaměstnání, se dále zahrnují příjmy podle předchozích odstavců zúčtované mu po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění.
(5) V zaměstnání, ve kterém bylo po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, nebo v němž po celý kalendářní měsíc trvala neomluvená nepřítomnost v práci, je vyměřovacím základem minimální mzda zaměstnanců v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí (dále jen "minimální mzda").10) Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost v práci trvaly po dobu kratší, připočte se v tomto zaměstnání k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za každý kalendářní den, který trvalo pracovní volno nebo neomluvená nepřítomnost, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci. Podle předchozích vět se nepostupuje, jestliže bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu zaměstnanci, který:
a) vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
b) je uveden v odstavci 7 nebo 8,
c) zdržuje se dlouhodobě v cizině a je v cizině zdravotně pojištěn a postupuje podle zvláštního zákona.11)
(6) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle předchozích odstavců, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.
(7) Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je po celé rozhodné období plátcem pojistného i stát,13) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c); ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí.
(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:
a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení;12)
b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;14)
d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.
(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud
a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,
b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,15)
c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát,13) nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c).
(10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace,16) je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
(11) Pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem zaměstnanců pro daný kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce.
------------------------------------------------------------------
2) Např. § 6 odst. 7, 8, odst. 9 písm. f) a odst. 11 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb.
3) § 187 až 206 zákoníku práce.
4) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.
5) Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.
6) § 125 zákoníku práce.
7) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.
§ 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.
8) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníkům.
9) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.
9a) § 6 odst. 9 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
9b) § 60a odst. 1 zákoníku práce.
10) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.
11) § 7 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.
12) § 31 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
13) § 6c písm. a) až j) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.
14) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku.
15) § 127 zákoníku práce.
16) § 129 a 130 zákoníku práce.
1) § 58 odst. 2 zákona o vysokých školách.
2) § 1a 4 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.
3) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
4) Například občanský soudní řád, občanský zákoník.
1 “Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.”
Listina základních práv a svobod , Článek 33, odst. 2.
2 The Well-being of Nations: The role of human and social capital. OECD, 2001.
3 Analýzy údajů z dat Trexima 1998, o které se zde opíráme, provedli Štěpán Jurajda a Daniel Munich (CERGE).