Vládní návrh zákona o platu soudců

:

K § 1

Do rozsahu působnosti jsou v souladu s ústavním principem jednotné soudní soustavy a jednotné soudcovské funkce zahrnuti soudci všech stupňů soudů a státní zástupci všech stupňů státních zastupitelství.

K § 2

Navrhuje se charakterizovat plat jako odměnu za výkon funkce a nikoliv jako plnění vyplývající z pouhé existence funkce. Vymezuje se rovněž forma platu a obecný způsob určení jeho výše včetně rozsahu a podmínek výkonu funkce, které toto ocenění obsahuje.

K § 3 a 4

Navrhuje se obecně charakterizovat druhy a způsob poskytování dalších náležitostí poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce soudce a státního zástupce.

K § 5

Shodně jako v návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb. se navrhuje změnit způsob stanovení výše platové základny tak, aby se vytvořila stabilní vazba mezi platy soudců a vývojem mezd v nepodnikatelské sféře. Z důvodu kontinuity právní úpravy je navržena i shodná výše a způsob jejího určení jako v návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb.

K § 6

Při zachování způsobu určení výše platů soudců a v souvislosti s vypuštěním institutu dalšího platu se navrhuje zvýšit úroveň platových koeficientů a z důvodu vyšší srozumitelnosti zavést pojem platový stupeň, který je běžně užíván v platových systémech založených na diferenciaci platů v závislosti na době praxe. Současně se z důvodu větší přehlednosti navrhuje spolu se zvýšením platového koeficientu při výkonu řídících funkcí upravit i podmínky trvání nároku na toto zvýšení.

K § 7

Z hlediska dosažení úrovně platů soudců, která se zcela vymyká úrovni platů jiných vysokoškolsky vzdělaných odborníků s vysokou mírou odpovědnosti, je nezbytné, aby byl postup v platových stupních skutečně odůvodněn zvyšující se odborností. Proto se oproti dosavadní úpravě navrhuje zpřísnění možnosti a délky zápočtu tzv. náhradních dob upravených v odstavci 2. Možnost individuálních výjimek povolovaných ministrem spravedlnosti se navrhuje vyloučit zcela. Věcně nezměněnou úpravu způsobu zařazování do platového stupně se z důvodu větší přehlednosti navrhuje systematicky zařadit k úpravě způsobu hodnocení a zápočtu doby praxe.

K § 8

Z důvodu nutnosti zajištění povinností vyplývajících z procesních předpisů i mimo rámec pracovní doby se navrhuje zachovat nárok na plat nebo náhradní volno za práci přesčas konanou v rámci pracovní pohotovosti v noční době nebo ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu a ve svátky. K výkonu práce přesčas v jinou dobu je již přihlédnuto v úrovni platů soudců. Stejně jako u jiných statutárních orgánů je v platech předsedů soudů přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

K § 9

Oproti dosavadní úpravě se zpřesňují podmínky platových nároků při zastupování soudce, který vykonává vyšší funkci; považuje se za dostačující, aby pro vznik nároku na zvýšení platového koeficientu byl zastupovaný soudce nepřítomen např. z důvodu dovolené na zotavenou nebo nemoci čtyři týdny, avšak za předpokladu, že ho zastupující soudce po celou dobu skutečně zastupuje.

K § 10

Při striktním dodržení zásady nároku na plat za výkon funkce může v některých případech stanovených zákonem o soudech a soudcích dojít k poklesu platu soudce přesto, že vykonává funkci soudce u jiného soudu nebo jinou činnost ve veřejném zájmu. Proto se navrhuje zakotvit do zákona obecnou zásadu, podle které náleží soudcům v těchto případech doplatek do doby, než plat za vykonávanou funkci (činnost) dosáhne úrovně platu, která soudci náležela za výkon funkce soudce u soudu, ke kterému byl přidělen nebo přeložen.

K § 11

S výjimkou případů, kdy je soudce vzat do vazby, se navrhuje upravit poskytování části platu pro případy, ve kterých je soudci znemožněno vykonávat funkci z důvodů stanovených v zákoně o soudech a soudcích. Vzhledem k obecné úrovni platů soudců se přitom navrhují takové částky, aby se soudci i jím vyživovaným osobám dostalo adekvátního zabezpečení. V případě, že dojde k zániku funkce nebo ke zproštění jejího výkonu, nebude bývalý soudce vyplacené částky vracet; v opačném případě bude soudci nevyplacená část platu doplacena.

K § 12

Oproti dosavadní úpravě se navrhuje omezit poskytování platu po dobu nemoci v kalendářním roce na 60 pracovních dnů, tj. cca na polovinu z dosavadních 6 měsíců. Tato úprava navazuje na návrh úpravy v zákoně č. 236/1995 Sb.

K § 13

V souladu s návrhem, aby plat náležel soudci za výkon funkce, musí tento zákon také stanovit, že se plat nekrátí, pokud funkci nevykonává z důvodu svátku, který připadl na jeho obvyklý pracovní den.

K § 14

Při úpravě splatnosti, výplaty a srážek z platu se navrhuje vycházet z podpůrné platnosti zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, protože k odchylné úpravě není věcný ani právní důvod.

K § 15 a 16

Navrhovaná ustanovení mají zabezpečit právní jistotu soudců o správnosti jim poskytovaných platů.

K § 17

Navrhuje se zpřesnit účel paušální náhrady výdajů, který má přispět ke zlepšení kvality výkonu funkce.

Dosud nevyhovující způsob poskytování náhrad při pracovních cestách se navrhuje nahradit podpůrnou platností zákona o cestovních náhradách, neboť k rozdílné úpravě oproti zaměstnancům není věcný ani právní důvod.

K § 18

Nově se navrhuje upravit i poskytování náhrad zvýšených výdajů, které soudci mohou vzniknout při přeložení na jiný soud nebo při dočasném přidělení k jinému soudu nebo k výkonu jiné činnosti než je výkon funkce soudce u soudu, ke kterému byl soudce přidělen nebo přeložen. Jde o specifické instituty upravené zákonem o soudech a soudcích, proto nelze pro tyto případy použít zákon o cestovních náhradách.

K § 19 a 22

Návrh vychází z dosavadního rozsahu poskytovaného naturálního plnění a zpřesňuje některé jeho podmínky.

K § 20

Nově se navrhuje povinnost zabezpečit na náklady státu přiměřené ubytování pro soudce, který je dočasně přidělen k jinému soudu, jakož i podmínky tohoto nároku. Pokud nebude z vážných důvodů toto naturální plnění soudci poskytnuto, budou mu náležet náhrady výdajů podle § 18 (včetně prokázaných výdajů za ubytování).

K § 21

Navržený způsob krácení odpovídá způsobu určení výše této náhrady a jejímu účelu.

K § 23

Při zachování způsobu určení výše platů státních zástupců se navrhuje sjednotit vedle výše platové základny (§ 5) i výši platových koeficientů s výší stanovenou pro určení platů soudců (§ 6). Z důvodu vyšší srozumitelnosti se navrhuje zavedení pojmu platový stupeň, který je běžně užíván v platových systémech založených na diferenciaci platů v závislosti na době praxe. Současně se z důvodu větší přehlednosti navrhuje spolu se zvýšením platového koeficientu při výkonu řídících funkcí upravit i podmínky trvání nároku na toto zvýšení.

K § 24

Při dosažené úrovni platů státních zástupců, která se zcela vymyká úrovni platů jiných vysokoškolsky vzdělaných odborníků s vysokou mírou odpovědnosti, je nezbytné, aby byl postup v platových stupních odůvodněn zvyšující se odborností. Proto se oproti dosavadní úpravě navrhuje zpřísnění možnosti a délky zápočtu tzv. náhradních dob upravených v odstavci 2. Možnost individuálních výjimek povolovaných ministrem spravedlnosti se navrhuje vyloučit zcela. Věcně nezměněnou úpravu způsobu zařazování do platového stupně se z důvodu větší přehlednosti navrhuje systematicky zařadit k úpravě způsobu hodnocení a zápočtu doby praxe.

K § 25

Z důvodu nutnosti zajištění povinností vyplývajících z procesních předpisů i mimo rámec pracovní doby se navrhuje nově stanovit státním zástupcům nárok na plat nebo náhradní volno za práci přesčas konanou v rámci pracovní pohotovosti v noční době nebo ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu a ve svátky. K výkonu práce přesčas v jinou dobu je již přihlédnuto v úrovni platů státních zástupců. Stejně jako u jiných statutárních orgánů je v platech vedoucích státních zastupitelství přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

K § 26

Oproti dosavadní úpravě se zpřesňují podmínky platových nároků státního zástupce, který vykonává vyšší funkci; považuje se za dostačující, aby pro vznik nároku na zvýšení platového koeficientu byl zastupovaný státní zástupce nepřítomen např. z důvodu dovolené na zotavenou nebo nemoci čtyři týdny, avšak za předpokladu, že ho zastupující státní zástupce po celou dobu skutečně zastupuje.

K § 27

Při striktním dodržení zásady nároku na plat za výkon funkce může v některých případech stanovených zákonem o státním zastupitelství dojít k poklesu platu státního zástupce přesto, že vykonává funkci státního zástupce u jiného státního zastupitelství nebo jinou činnost ve veřejném zájmu. Proto se navrhuje zakotvit do zákona obecnou zásadu, podle které náleží státním zástupcům v těchto případech doplatek do doby, než plat za vykonávanou funkci (činnost) dosáhne úrovně platu státního zástupce, která mu náležela za výkon funkce u státního zastupitelství, ke kterému byl přidělen nebo přeložen.

K § 28

V případech dočasného zproštění výkonu služby státního zástupce po dobu trestního stíhání nebo proto, že se proti němu vede kárné řízení z důvodů, pro které může být propuštěn, se navrhuje zachovat jak výši platu, ve které má po tuto dobu státnímu zástupci náležet, tak i podmínky jeho poskytování. Po dobu, po kterou je státní zástupce vzat do vazby, se navrhuje část platu neposkytovat, neboť tato doba se v pracovněprávních vztazích považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. Proto by nebylo správné poskytovat státnímu zástupci plat, byť snížený. V případě, že dojde ke skončení pracovního poměru, nebude bývalý státní zástupce vyplacené částky vracet; v opačném případě se státnímu zástupci nevyplacená část platu doplatí.

K § 29

Ke sjednocení výše platu a podmínek jeho poskytování se navrhuje po stanovenou dobu dočasné neschopnosti k výkonu funkce poskytovat státním zástupcům stejně jako soudcům namísto nemocenského plat v plné výši.

K § 30

Shodně s úpravou navrženou pro soudce (§ 13) se navrhuje stanovit i pro státní zástupce nekrácení platu, pokud nevykonává funkci z důvodu svátku.

K § 31

Při úpravě splatnosti, výplaty a srážek z platu se navrhuje vycházet z podpůrné platnosti zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, protože k odchylné úpravě není věcný ani právní důvod.

K § 32 a 33

Navrhovaná ustanovení mají zabezpečit právní jistotu státních zástupců o správnosti jim poskytovaných platů.

K § 34 a 38

Ke sjednocení úpravy náhrad výdajů pro soudce a státní zástupce se nově navrhuje stanovit i pro státní zástupce nárok na paušální náhradu výdajů, která má přispět ke zkvalitnění výkonu jejich funkce. Navržený způsob krácení paušální náhrady a její výplaty odpovídá způsobu stanovení její výše a jejímu účelu.

K § 35

Shodně s úpravou navrženou pro soudce (§ 18) se navrhuje upravit náhrady výdajů při přeložení a dočasném přidělení i pro státní zástupce, neboť i tyto instituty jsou speciálně upraveny mimo rámec zákoníku práce (v zákoně o státním zastupitelství) a nereaguje na ně proto ani zákon o cestovních náhradách, který se jinak na státní zástupce vztahuje.

K § 36 a 39

Návrh vychází z dosavadního rozsahu i podmínek poskytovaného naturálního plnění. Ke sjednocení úpravy s úpravou pro soudce se nově stanoví pro Nejvyššího státního zástupce a jeho náměstka nárok na užívání přiměřeně vybaveného bytu a podmínky jeho využití, které jsou shodné jako u předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu.

K § 37

Nově se navrhuje povinnost zabezpečit na náklady státu přiměřené ubytování pro státního zástupce, který je dočasně přidělen k jinému státnímu zastupitelství. Pokud nebude z vážných důvodů toto naturální plnění soudci poskytnuto, budou mu náležet náhrady výdajů podle § 35 (včetně prokázaných výdajů za ubytování).

K § 40

K zajištění souladu se směrnicí Rady ze dne 10.února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se provedení zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy (75/117/EHS), obsahuje návrh antidiskriminační ustanovení vztahující se ke všem formám peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty poskytovaných soudcům a státním zástupcům za výkon shodné funkce.

Všechny peněžité nároky a nároky peněžité hodnoty jsou v zákoně stanoveny pro konkrétní funkce. Z charakteru funkcí vyplývá, že výše individuálních nároků je stanovena taxativně a nelze ji proto měnit v závislosti na plnění kritérií, která se hodnotí u zaměstnanců (pracovní podmínky, pracovní schopnosti, pracovní způsobilost, pracovní výkonnost a výsledky práce). Rovněž vzájemné relace výše peněžitých nároků nebo nároků peněžité hodnoty spojených s výkonem jednotlivých funkcí jsou na základě porovnání jeho složitosti, odpovědnosti a namáhavosti dané přímo zákonem, aniž by byl dán prostor pro jakýkoliv odlišný postup. Proto bylo do návrhu promítnuto pouze antidiskriminační ustanovení u shodných funkcí a nikoliv u „srovnatelných“ funkcí.

K § 41

Protože se navrhuje zpřísnit zápočet dob praxe, je nutné zachovat míru dob započtených v souladu s dosavadními předpisy, protože by jinak u některých soudců a státních zástupců mohlo dojít ke snížení současného platu, což nelze považovat za cíl navrhované úpravy.

K § 42

Z důvodu kontinuity a souladu s některými zvláštními právními předpisy se navrhuje jednoznačně stanovit shodnost obsahu pojmu plat podle tohoto zákona s jinými označeními odměny za výkon funkce.

K § 43 a 44

Zrušuje se právní úprava platů a některých dalších náležitostí státních zástupců. Zrušení úpravy pro soudce obsahuje současně předkládaný návrh na změnu zákona č. 236/1995 Sb.

K § 45 a 46

V zákoně o soudech a soudcích a v zákoně o státním zastupitelství se navrhují zrušit ta ustanovení, která upravují platové poměry soudců a státních zástupců v některých zvláštních případech, neboť do těchto zákonů systematicky nepatří.

K § 47

Z důvodu vyčlenění úpravy platů a dalších náležitostí soudců ze zákona č. 236/1995 Sb. a její sloučení s úpravou platových poměrů státních zástupců do nové společné zákonné úpravy se navrhuje novelizovat (doplnit a zpřesnit) příslušná ustanovení zákona o daních z příjmů tak, aby plnění, která mají charakter náhrad soudcem nebo státním zástupcem vynaložených výdajů, nebyla předmětem daně.

K § 48

V zájmu zjednodušení se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti 1.ledna 2003, nikoliv dnem jeho vyhlášení v průběhu roku 2002.

V Praze dne 9. ledna 2002

předseda vlády

Ing. Zeman v.r.

1. místopředseda vlády a

ministr práce a sociálních věcí

PhDr. Špidla v.r.

Znění dotčených ustanovení zákonů s vyznačením navrhovaných změn

(zrušovaný nebo nahrazovaný text je uveden v závorce kurzívou, nově navrhovaný text je uveden tučně a podtržený)

Platné znění části zákona č. 155/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s vyznačením navrhovaných změn

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců

(Čl. XI

Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

V § 7 odst. 4 písm. b) se slova "další mateřské dovolené" nahrazují slovy "rodičovské dovolené", slovo "žena" se nahrazuje slovy "státní zástupce" a slovo "nepřipravovala" se nahrazuje slovem "nepřipravoval".)

Platné znění části zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), s vyznačením navrhovaných změn

§ 68

(1) Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému soudu podle § 67 nebo přeloženého k jinému soudu podle § 71 a 72 lze s jeho souhlasem dočasně přidělit v zájmu řádného výkonu soudnictví k jinému soudu na dobu nejdéle tří let, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností na dobu nejdéle 1 roku k ministerstvu nebo Justiční akademii.

(2) O dočasném přidělení rozhodne

1. předseda krajského soudu, jde-li o dočasné přidělení soudce k jinému okresnímu soudu v obvodu téhož krajského soudu nebo k příslušnému krajskému soudu, souhlasí-li s dočasným přidělením předseda soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, i předseda soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen,

2. ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k ministerstvu nebo Justiční akademii,

3. v ostatních případech ministr spravedlnosti na návrh příslušného předsedy krajského, vrchního nebo Nejvyššího soudu, k němuž má být soudce dočasně přidělen a po projednání s předsedou soudu, k němuž byl přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72; předseda krajského soudu podává návrh též tehdy, jde-li o dočasné přidělení soudce k okresnímu soudu v obvodu jeho působnosti.

((3) Soudce dočasně přidělený k jinému soudu má po dobu přidělení

1. právo na zajištění přiměřeného ubytování na náklady státu v sídle soudu, k němuž byl dočasně přidělen, nelze-li po něm oprávněně požadovat, aby denně konal k výkonu funkce u tohoto soudu cestu z místa svého bydliště,

2. právo na náhradu za používání jiného než služebního silničního motorového vozidla k cestě z místa svého bydliště k soudu, k němuž byl dočasně předělen, a zpět, bylo-li to dohodnuto; výše této náhrady se řídí právními předpisy upravujícími náhrady za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách konaných zaměstnanci v pracovním poměru,

3. právo na náhradu prokázaných jízdních výdajů vynaložených na cestu z místa svého bydliště k soudu, k němuž byl dočasně přidělen, a zpět, nemá-li za vykonanou cestu právo na náhradu podle písmena b).

(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně, byl-li soudce dočasně přidělen k ministerstvu nebo k Justiční akademii.)

§ 69

(1) Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému okresnímu soudu podle § 67 nebo přeloženého k okresnímu soudu podle § 71 i bez jeho souhlasu může ministr spravedlnosti se souhlasem předsedů obou dotčených soudů dočasně přidělit na dobu nejdéle 1 roku k jinému okresnímu soudu, jehož obvod sousedí s obvodem soudu, k němuž byl přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71, není-li možné jinak zajistit u tohoto soudu řádný výkon soudnictví. Po dobu 5 let od skončení dočasného přidělení soudce nelze bez jeho souhlasu znovu dočasně přidělit k jinému soudu.

(2) Ustanovení § 68 odst. 2 písm. c) (a § 68 odst. 3) platí obdobně. Při rozhodování o dočasném přidělení podle odstavce 1 ministr spravedlnosti přihlédne také k osobním a rodinným poměrům soudce.

§ 72

(1) Dojde-li zákonem ke změně v organizaci soudů nebo ke změně obvodů soudů a nelze-li řádný výkon soudnictví zajistit jinak, lze soudce i bez jeho souhlasu nebo žádosti přeložit na jiný soud.

(2) Podle odstavce 1 lze soudce přeložit pouze na jiný soud téhož stupně v rámci obvodu soudu o jeden stupeň vyššího nebo na soud o jeden stupeň nižší v obvodu soudu, k němuž byl soudce přidělen k výkonu funkce, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, který zakládá důvod pro toto přeložení. K vyššímu soudu lze soudce přeložit jen za podmínek uvedených v § 71 odst. 2 a 3. Při překládání podle odstavce 1 se přihlédne k hodnocení odborné způsobilosti (§ 136) soudců dotčeného soudu.

(3) Z téhož důvodu nelze soudce přeložit opakovaně.

((4) Soudci, který byl přeložen podle odstavců 1 a 2, náleží dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu,³⁾ je-li vyšší než plat, který by mu náležel při přeložení podle § 71.

______________________________

³⁾ Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.)

§ 99

(1) Ministr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce soudce,

1. byl-li jmenován soudcem Ústavního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,

2. stal-li se soudcem mezinárodního soudu, a to na dobu výkonu této funkce,

3. byl-li dočasně přidělen k ministerstvu nebo Justiční akademii podle § 68 odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení.

(2) K dočasnému zproštění výkonu soudcovské funkce dojde dnem, v němž bylo soudci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.

((3) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. a) přísluší soudci plat soudce Ústavního soudu. Po dobu dočasného zproštění funkce podle odstavce 1 písm. b) náleží soudci jeho dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu,³⁾ není-li s výkonem funkce soudce mezinárodního soudu spojeno poskytování odměny. Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 písm. c) náleží soudci jeho dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu.³⁾)

§ 100

(1) Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce soudce,

1. který je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,

2. je-li kárně stíhán a bylo navrženo jeho odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení,

3. bylo-li z důvodu uvedeného v § 91 zahájeno řízení o jeho nezpůsobilosti vykonávat soudcovskou funkci, a to na dobu do pravomocného skončení tohoto řízení.

((2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 soudci náleží 50 % jeho dosavadního platu podle zvláštního právního předpisu.³⁾ Nedošlo-li k zániku funkce podle § 94 písm. b), c) nebo e), doplatí se soudci zbývající část platu včetně dalšího platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čin.)

((3)) (2) Ustanovení § 99 odst. 2 platí obdobně.

Platné znění části zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, s vyznačením navrhovaných změn

§ 19

(1) Státního zástupce přidělí k výkonu funkce k určitému státnímu zastupitelství ministr spravedlnosti na základě jeho předchozího souhlasu. Dodatečné odvolání tohoto souhlasu má za následek zánik funkce, nelze-li státního zástupce s jeho souhlasem přidělit k jinému státnímu zastupitelství.

(2) Ministr spravedlnosti může státního zástupce přeložit s jeho souhlasem nebo na jeho žádost k jinému státnímu zastupitelství téhož nebo vyššího stupně; nestanoví-li tento zákon jinak, ke státnímu zastupitelství nižšího stupně může ministr spravedlnosti přeložit státního zástupce jen na jeho žádost. Žádost o přeložení podává státní zástupce prostřednictvím nejvyššího státního zástupce, který k žádosti připojí své stanovisko. Státní zástupce může až do dne rozhodnutí ministra spravedlnosti o změně svého přidělení žádost vzít zpět. Při překládání státních zástupců ke státnímu zastupitelství vyššího stupně se přihlíží též k hodnocení jejich odborné způsobilosti.

(3) Nelze- li řádný výkon působnosti státního zastupitelství zajistit postupem podle odstavců 1 a 2, může ministr spravedlnosti po vyjádření vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen, přeložit státního zástupce i bez jeho souhlasu nebo žádosti k jinému státnímu zastupitelství, dojde-li zákonem ke změně v organizaci státního zastupitelství nebo změně obvodů státních zastupitelství.

(4) Podle odstavce 3 lze státního zástupce přeložit pouze k jinému státnímu zastupitelství téhož stupně v rámci obvodu státního zastupitelství o jeden stupeň vyššího, anebo ke státnímu zastupitelství o jeden stupeň nižšímu v rámci obvodu státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen k výkonu funkce. Přeložit státního zástupce podle odstavce 3 lze pouze do 6 měsíců od účinnosti zákona, který zakládá důvod pro toto rozhodnutí; z téhož důvodu nelze státního zástupce přeložit opakovaně. Při překládání podle odstavce 3 se přihlédne také k osobním a rodinným poměrům státního zástupce a k hodnocení jeho odborné způsobilosti.

((5) Státnímu zástupci, který byl přeložen k výkonu funkce k jinému státnímu zastupitelství podle odstavce 3, zůstává zachován plat, který by mu jinak podle zvláštního právního předpisu příslušel, pokud mu přeložením nevznikne nárok na plat vyšší.)

((6)) (5) Proti rozhodnutí ministra spravedlnosti podle odstavce 3 lze podat podle zvláštního právního předpisu^5g) opravný prostředek k Nejvyššímu soudu.

_________________________

^5g) § 250l a násl. občanského soudního řádu.

§ 19a

(1) Státní zástupce může být v zájmu řádného zajištění úkolů státního zastupitelství se svým souhlasem dočasně přidělen k výkonu funkce státního zástupce k jinému státnímu zastupitelství na dobu nejdéle 3 let, nebo k jinému orgánu nebo organizaci na dobu nejdéle jednoho roku. Státní zástupce může být se svým souhlasem v zájmu využití zkušeností nebo prohloubení odborných znalostí dočasně přidělen k ministerstvu nebo k Justiční akademii na dobu nejdéle jednoho roku.

(2) O dočasném přidělení k jinému státnímu zastupitelství rozhoduje vedoucí státní zástupce státního zastupitelství, které je ve vztahu k oběma příslušným státním zastupitelstvím nejblíže vyšší. V případě dočasného přidělení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství rozhoduje nejvyšší státní zástupce. V ostatních případech rozhoduje ministr spravedlnosti po projednání s nejvyšším státním zástupcem, a v případě dočasného přidělení k jinému orgánu nebo organizaci též na základě jejich souhlasu nebo žádosti. Součástí rozhodnutí je i určení doby dočasného přidělení, kterou nelze bez souhlasu státního zástupce prodlužovat.

((3) Státní zástupce dočasně přidělený k jinému státnímu zastupitelství má po dobu přidělení právo na

1. zajištění přiměřeného ubytování na náklady státu v sídle státního zastupitelství, ke kterému byl dočasně přidělen, nelze-li po něm oprávněně požadovat, aby denně konal k výkonu funkce u tohoto státního zastupitelství cestu z místa svého bydliště,

2. náhradu za používání jiného než služebního silničního motorového vozidla k cestě z místa svého bydliště ke státnímu zastupitelství, k němuž byl dočasně přidělen, a zpět, bylo-li to dohodnuto; výše této náhrady se řídí právními předpisy upravujícími náhrady za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách konaných zaměstnanci v pracovním poměru,

3. náhradu prokázaných jízdních výdajů vynaložených na cestu z místa svého bydliště ke státnímu zastupitelství, k němuž byl dočasně přidělen, a zpět, nemá-li za vykonanou cestu právo na náhradu podle písmene b).

(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně, byl-li státní zástupce podle tohoto zákona dočasně přidělen k ministerstvu, k Justiční akademii, nebo k jinému orgánu anebo organizaci v České republice.)

§ 22

Dočasné zproštění výkonu funkce

(1) Ministr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce státního zástupce, byl-li dočasně přidělen k ministerstvu nebo Justiční akademii podle § 19a odst. 1, a to na dobu tohoto dočasného přidělení.

2. Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce státního zástupce,

a) který je trestně stíhán, a to do pravomocného skončení trestního stíhání,

2. je-li kárně stíhán a bylo navrženo jeho odvolání z funkce, a to na dobu do pravomocného skončení kárného stíhání,

3. bylo-li z důvodu uvedeného v § 26 odst. 1 zahájeno řízení o jeho nezpůsobilosti vykonávat funkci státního zástupce, a to na dobu do pravomocného skončení tohoto řízení.

(3) K dočasnému zproštění výkonu funkce státního zástupce dojde dnem, v němž bylo státnímu zástupci doručeno rozhodnutí o dočasném zproštění, není-li v rozhodnutí uveden den pozdější.

((4) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 přísluší státnímu zástupci jeho dosavadní plat podle zvláštního právního předpisu.^5h)

__________________________

5h) Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 14/2002 Sb.)

Platné znění části zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

s vyznačením navrhovaných změn

§ 6

(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4, dále nejsou

1. náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem,⁵) jakož i hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje,

2. hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,^5a) včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,

3. částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,

4. náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce(.) ,

5. náhrady výdajů spojených s výkonem funkce soudce a státního zástupce podle zvláštního právního předpisu.^5b)

___________________

^5b) § 4 zákona č. …/2002 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce soudců a státních zástupců a o změně některých souvisejících zákonů.

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

1. částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada za ušlý příjem,

2. hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,

3. hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

4. nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb,^6a) ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí zahraniční rekreace včetně zahraničních zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 10 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance,

5. částky, které je povinen podle zvláštních předpisů²¹) platit zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na zdravotní pojištění,

6. zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

7. příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale připisují se na jejich členské podíly,

8. příjmy získané nabytím zaměstnaneckých akcií podle zvláštního předpisu⁶) za nižší než jmenovitou hodnotu s výjimkou příjmů z nich plynoucích,

ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích; osvobození se nevztahuje na příjmy z osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti a na příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),

9. hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu,^6a) u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance,

10. peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,^6b)

11. náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,^6c)

12. hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,

13. mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů^6d) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,

14. příjmy získané vrácením zaměstnaneckých akcií (obligací) až do výše rozdílu mezi vyplácenou jmenovitou hodnotou a prodejní hodnotou při jejich vydání, pokud byl tento rozdíl zdaněn při jejich nabytí před 1. lednem 1993,

15. náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,

16. peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu^6a) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč,

r) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí celníka,

19. zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslaných v rámci jednotek mírových sil OSN mimo území České republiky^6e) po dobu působení v zahraničí,

20. peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí příslušníka hasičského záchranného sboru,

21. odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí,

22. příjmy do výše 10 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav,65) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb^2b) nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,

23. příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,^9a) maximálně však do výše 5% vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,²¹)

24. naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná (podle zvláštních právních předpisů^6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům) podle zvláštních právních předpisů^6g) představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům a státním zástupcům,

_________________

^6g) Například zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2000 Sb. a zákona č. …/2002 Sb., zákon č. …/2002 Sb.

25. částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně^34b) za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní pojištění"), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,

26. částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci.