Současný stav zabezpečení dalšího rozvoje silniční infrastruktury neodpovídá dopravním potřebám. Tento stav je způsoben nejen dlouhodobým nedostatkem finančních prostředků, ale i neočekávaným nárůstem dopravních intenzit provozu. Z ekonomických analýz vyplývá, že česká ekonomika bude v následujících deseti až patnácti letech čelit kulminaci následků stávajícího zadlužení. Přitom s přihlédnutím k očekávanému vývoji dopravních potřeb při zrychlování tempa ekonomického růstu a potřebě zabezpečit integraci dálnic a kapacitních komunikací do evropských sítí v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, vzniká akutní potřeba urychlit tempo jejich výstavby a modernizace.

Jednou z možností řešení této situace může být zapojení soukromého kapitálu do rozvoje silniční infrastruktury, jako dalšího možného zdroje finančních prostředků. Soukromě financovaný projekt může tak překonat stávající finanční problémy, neboť zajistí nezbytný kapitál v čase potřeby a prodloužení návratnosti vložených prostředků a překlene právě období největší kulminace zadlužení veřejného sektoru.⁠​​​​‌​‌‌​‌​‌​‌​​⁠

Koncesní způsob výstavby, provozování a údržby silniční infrastruktury je dlouhodobý proces partnerství mezi státem a soukromou osobou, v rámci kterého stát deleguje výstavbu, provoz a údržbu dopravní infrastruktury na soukromou osobu a o způsobu zajišťování výstavby, provozu a údržby uzavírá se soukromou osobou smlouvu. Ve smlouvě se kromě jiného stanoví i způsob úhrady vložených investic koncesionářem.

Koncesionáři vzniká právní nárok na úhradu za výstavbu, provozování a údržbu dálnice až po dokončení díla z příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury podle zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a to během smluvní doby stanovené v koncesionářské smlouvě.

Po celou dobu výstavby a provozování dálnice zůstávají stavby a pozemky v dotčeném území ve vlastnictví státu, pouze na dobu stanovenou v koncesionářské smlouvě jsou odevzdány k uvedenému účelu koncesionáři.

Pro způsob výběru soukromé osoby státem za účelem výstavby, údržby a provozování dálnice se použije postupu stanoveného zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Zákon dále stanoví náležitosti koncesionářské smlouvy, která je základním smluvním dokumentem mezi státem a vybraným koncesionářem.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Návrh nové právní úpravy koncesí v oblasti výstavby a provozování vybraných pozemních komunikací je v souladu s právem ES. Principy zakotvené v návrhu vycházejí ze Směrnice Rady 93/37/EHS z 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání zakázek pro provedení prací a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES, kterou se novelizuje Směrnice Rady 93/37/EHS. Podstatné pro navržený právní mechanismus je především Interpretační oznámení Komise o koncesích v komunitárním právu 2000/C121/02. Ve shodě se základními principy stanovenými v těchto aktech komunitární legislativy i v tomto návrhu právní úpravy koncesionáři nevzniká nárok na zaplacení ceny díla při jeho dohotovení, nýbrž se stanoví, že nárok na placení úhrady koncesionáři ze strany státu vzniká až postupným využíváním díla po dobu stanovenou v koncesionářské smlouvě. Trvání koncese vytváří významnou možnost odměňování koncesionáře prostřednictvím práva, tj. získat nárok na adekvátní část příjmu z výnosu poplatků za užívání dálnic odpovídajícího míře užití díla silničními vozidly. Koncesionář po dobu smluvního vztahu má odpovědnost nejenom za rizika spojená s výstavbou díla, ale musí přibírat rizika za užívání díla a jeho příslušenství. Práva využití dotčené pozemní komunikace je rizikem koncesionáře nikoliv zadavatele. Zadavatel (stát) musí koncesionáři ovšem garantovat, že zdroj pro vybírání úhrady za užívání díla po dobu stanovenou v koncesionářské smlouvě bude trvat.

Pokud jde o navrhovanou právní úpravu, nepředpokládá se přímý dopad na státní rozpočet. Z hlediska finančních potřeb na určitý záměr výstavby, údržby a provozu určité pozemní komunikace se může jevit jako výhodnější klasický způsob financování ze státního rozpočtu. Ten však v současné době nedisponuje potřebnými adekvátními částkami nutnými k zahájení a dokončení výstavby.

Je třeba rovněž poznamenat, že vlastním principem koncesního způsobu výstavby a provozování je i podle práva ES zásada rozložení rizik finanční operace mezi zadavatele a koncesionáře tak, že zadavatel se nezavazuje směrem ke koncesionáři k návratnosti celého objemu jím vynaložených finančních prostředků na výstavbu, údržbu a provozování, nýbrž tato „návratnost“ závisí především na koncesionáři a na podmínkách vtělených do koncesionářské smlouvy. Zejména jde o skutečnost optimálního nastavení míry užití jím vybudovaného díla jednotlivými uživateli po smluvní dobu. ⁠​​​​‌​‌‌​‌​‌​‌​​⁠

Ve vazbě na ust. § 9 odst. 3 zákona se zakotvuje do právního řádu možnost udělení exkluzivního práva právnické osobě na základě ověření jejích odborných a finančních předpokladů k výstavbě, údržbě a provozování určité pozemní komunikace za podmínek dále stanovených koncesionářskou smlouvou. Návrh zákona má na zřeteli okruh právnických osob obchodního práva (obchodní společnosti, družstva nebo zahraniční osoby).

Konstruuje se mechanismus finančního vyrovnání mezi státem a koncesionářem. Stát se zavazuje, že koncesionáři, který na smluvně vymezeném území vystaví dálnici, bude ji udržovat a provozovat po dobu stanovenou ve smlouvě, uhradí náklady vynaložené za výstavbu, provozování a údržbu dálnice podle složitého mechanismu rozložení rizik dohodnutého v koncesionářské smlouvě. Zdrojem úhrady je v tomto případě určité procento objemu finančních prostředků placených každoročně po dobu provozování předmětné dálnice, jejímu uživateli za tzv. „dálniční známky“. Výnos z těchto dálničních známek je příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, který bude stanovené procento z výnosu odvádět dle smlouvy každoročně po dobu provozování dálnice stanovené ve smlouvě koncesionářem. Dalšími zdroji úhrad jsou ostatní příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury určené na financování výstavby, modernizace, oprav a údržby dálnic.

Dálnice zůstává po celou dobu výstavby, údržby a jejího provozování v majetku státu a koncesionáři se odevzdává na tuto dobu ke sledovanému účelu.

Povinností státu vyplývající z ukončeného výběrového řízení uskutečněného podle zákona o zadávání veřejných zakázek je odevzdat vítěznému uchazeči na základě smlouvy předmětné území pro výstavbu pozemní komunikace. Odevzdání se uskutečňuje v rovině zvláštního právního vztahu sui generis; nedochází k žádným změnám vlastnického práva, pokud jde o stavbu dálnice ani souvisejících zařízení.

Uzavření koncesionářské smlouvy na vytipovanou akci musí vzhledem k délce trvání a rozsahu finančních závazků zadavatele být projednáno též ve vládě.

Zákon stanoví zásadní náležitosti koncesionářské smlouvy.

V návaznosti na předmět koncesionářské smlouvy a i s ohledem na dobu jejího trvání je zapotřebí vymezit konkrétním způsobem některé specifické povinnosti koncesionáře, které musí státu jako zadavateli garantovat účinné ovlivňování jednání a chování koncesionáře s cílem zabezpečit povinnosti státu jako vlastníka sítě pozemních komunikací vůči jejich uživatelům.