Důvodová zpráva

Vládní návrh zákona o pozemních komunikacích - EU

Sněmovní tisk: č. 1226, 3. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
sp;očekávanému vývoji dopravních potřeb při zrychlování tempa ekonomického růstu a potřebě zabezpečit integraci dálnic a kapacitních komunikací do evropských sítí v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, vzniká akutní potřeba urychlit tempo jejich výstavby a modernizace.

Jednou z možností řešení této situace může být zapojení soukromého kapitálu do rozvoje silniční infrastruktury, jako dalšího možného zdroje finančních prostředků. Soukromě financovaný projekt může tak překonat stávající finanční problémy, neboť zajistí nezbytný kapitál v čase potřeby a prodloužení návratnosti vložených prostředků a překlene právě období největší kulminace zadlužení veřejného sektoru.

Koncesní způsob výstavby, provozování a údržby silniční infrastruktury je dlouhodobý proces partnerství mezi státem a soukromou osobou, v rámci kterého stát deleguje výstavbu, provoz a údržbu dopravní infrastruktury na soukromou osobu a o způsobu zajišťování výstavby, provozu a údržby uzavírá se soukromou osobou smlouvu. Ve smlouvě se kromě jiného stanoví i způsob úhrady vložených investic koncesionářem.

Koncesionáři vzniká právní nárok na úhradu za výstavbu, provozování a údržbu dálnice až po dokončení díla z příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury podle zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a to během smluvní doby stanovené v koncesionářské smlouvě.

Po celou dobu výstavby a provozování dálnice zůstávají stavby a pozemky v dotčeném území ve vlastnictví státu, pouze na dobu stanovenou v koncesionářské smlouvě jsou odevzdány k uvedenému účelu koncesionáři.

Pro způsob výběru soukromé osoby státem za účelem výstavby, údržby a provozování dálnice se použije postupu stanoveného zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Zákon dále stanoví náležitosti koncesionářské smlouvy, která je základním smluvním dokumentem mezi státem a vybraným koncesionářem.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Návrh nové právní úpravy koncesí v oblasti výstavby a provozování vybraných pozemních komunikací je v souladu s právem ES. Principy zakotvené v návrhu vycházejí ze Směrnice Rady 93/37/EHS z 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání zakázek pro provedení prací a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES, kterou se novelizuje Směrnice Rady 93/37/EHS. Podstatné pro navržený právní mechanismus je především Interpretační oznámení Komise o koncesích v komunitárním právu 2000/C121/02. Ve shodě se základními principy stanovenými v těchto aktech komunitární legislativy i v tomto návrhu právní úpravy koncesionáři nevzniká nárok na zaplacení ceny díla při jeho dohotovení, nýbrž se stanoví, že nárok na placení úhrady koncesionáři ze strany státu vzniká až postupným využíváním díla po dobu stanovenou v koncesionářské smlouvě. Trvání koncese vytváří významnou možnost odměňování koncesionáře prostřednictvím práva, tj. získat nárok na adekvátní část příjmu z výnosu poplatků za užívání dálnic odpovídajícího míře užití díla silničními vozidly. Koncesionář po dobu smluvního vztahu má odpovědnost nejenom za rizika spojená s výstavbou díla, ale musí přibírat rizika za užívání díla a jeho příslušenství. Práva využití dotčené pozemní komunikace je rizikem koncesionáře nikoliv zadavatele. Zadavatel (stát) musí koncesionáři ovšem garantovat, že zdroj pro vybírání úhrady za užívání díla po dobu stanovenou v koncesionářské smlouvě bude trvat.

Pokud jde o navrhovanou právní úpravu, nepředpokládá se přímý dopad na státní rozpočet. Z hlediska finančních potřeb na určitý záměr výstavby, údržby a provozu určité pozemní komunikace se může jevit jako výhodnější klasický způsob financování ze státního rozpočtu. Ten však v současné době nedisponuje potřebnými adekvátními částkami nutnými k zahájení a dokončení výstavby.

Je třeba rovněž poznamenat, že vlastním principem koncesního způsobu výstavby a provozování je i podle práva ES zásada rozložení rizik finanční operace mezi zadavatele a koncesionáře tak, že zadavatel se nezavazuje směrem ke koncesionáři k návratnosti celého objemu jím vynaložených finančních prostředků na výstavbu, údržbu a provozování, nýbrž tato „návratnost“ závisí především na koncesionáři a na podmínkách vtělených do koncesionářské smlouvy. Zejména jde o skutečnost optimálního nastavení míry užití jím vybudovaného díla jednotlivými uživateli po smluvní dobu.

:

K § 18a

Ve vazbě na ust. § 9 odst. 3 zákona se zakotvuje do právního řádu možnost udělení exkluzivního práva právnické osobě na základě ověření jejích odborných a finančních předpokladů k výstavbě, údržbě a provozování určité pozemní komunikace za podmínek dále stanovených koncesionářskou smlouvou. Návrh zákona má na zřeteli okruh právnických osob obchodního práva (obchodní společnosti, družstva nebo zahraniční osoby).

K § 18b

Konstruuje se mechanismus finančního vyrovnání mezi státem a koncesionářem. Stát se zavazuje, že koncesionáři, který na smluvně vymezeném území vystaví dálnici, bude ji udržovat a provozovat po dobu stanovenou ve smlouvě, uhradí náklady vynaložené za výstavbu, provozování a údržbu dálnice podle složitého mechanismu rozložení rizik dohodnutého v koncesionářské smlouvě. Zdrojem úhrady je v tomto případě určité procento objemu finančních prostředků placených každoročně po dobu provozování předmětné dálnice, jejímu uživateli za tzv. „dálniční známky“. Výnos z těchto dálničních známek je příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, který bude stanovené procento z výnosu odvádět dle smlouvy každoročně po dobu provozování dálnice stanovené ve smlouvě koncesionářem. Dalšími zdroji úhrad jsou ostatní příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury určené na financování výstavby, modernizace, oprav a údržby dálnic.

Dálnice zůstává po celou dobu výstavby, údržby a jejího provozování v majetku státu a koncesionáři se odevzdává na tuto dobu ke sledovanému účelu.

K § 18c, 18d

Povinností státu vyplývající z ukončeného výběrového řízení uskutečněného podle zákona o zadávání veřejných zakázek je odevzdat vítěznému uchazeči na základě smlouvy předmětné území pro výstavbu pozemní komunikace. Odevzdání se uskutečňuje v rovině zvláštního právního vztahu sui generis; nedochází k žádným změnám vlastnického práva, pokud jde o stavbu dálnice ani souvisejících zařízení.

Uzavření koncesionářské smlouvy na vytipovanou akci musí vzhledem k délce trvání a rozsahu finančních závazků zadavatele být projednáno též ve vládě.

K § 18e

Zákon stanoví zásadní náležitosti koncesionářské smlouvy.

K § 18f

V návaznosti na předmět koncesionářské smlouvy a i s ohledem na dobu jejího trvání je zapotřebí vymezit konkrétním způsobem některé specifické povinnosti koncesionáře, které musí státu jako zadavateli garantovat účinné ovlivňování jednání a chování koncesionáře s cílem zabezpečit povinnosti státu jako vlastníka sítě pozemních komunikací vůči jejich uživatelům.

V Praze dne 9. ledna 2002

předseda vlády

ministr dopravy a spojů

Úplné znění části první až čtvrté

zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,

ve znění zákona č. 102/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady.

§ 2

Pozemní komunikace a jejich rozdělení

(1) Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly1) a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.

(2) Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie:

a) dálnice,

b) silnice,

c) místní komunikace,

d) účelová komunikace.

------------------------------------------------------------------

1) § 1 odst. 1 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

§ 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.

Zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií

a tříd a jejich změny

§ 3

(1) O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení.

(2) Dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie.

(3) V případě, kdy změna kategorie pozemní komunikace vyžaduje změnu vlastnických vztahů k pozemní komunikaci, může příslušný silniční správní úřad vydat rozhodnutí o změně kategorie pouze na základě smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci uzavřené mezi stávajícím vlastníkem a budoucím vlastníkem. Do doby převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci vykonává všechna práva a povinnosti k této pozemní komunikaci její dosavadní vlastník.

§ 4

Dálnice

(1) Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy.

(2) Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis.2)

------------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.

§ 5

Silnice

(1) Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť.

(2) Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd:

a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu,

b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy,

c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.

(3) Silnice I. třídy vystavěná jako rychlostní silnice je určena pro rychlou dopravu a je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší,než stanoví zvláštní předpis.2) Rychlostní silnice má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice.

§ 6

Místní komunikace

(1) Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.

(2) Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní místní komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis.2) Rychlostní místní komunikace má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice.

(3) Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd:

a) místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace,

b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí,

c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace,

d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz.

(4) Prováděcí předpis blíže vymezí znaky pro rozdělení místních komunikací do jednotlivých tříd.

§ 7

Účelová komunikace

(1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.

(2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.

§ 8

Průjezdní úsek dálnice a silnice

(1) Dálnice a silnice mohou vést územím zastavěným nebo zastavitelným (dále jen "průjezdní úsek dálnice" nebo "průjezdní úsek silnice"), pokud se tím převádí převážně průjezdná doprava tímto územím.

(2) Není-li hranice území zastavěného nebo zastavitelného obsažena ve schválené územně plánovací dokumentaci, určí hranici souvislého zastavění pro účely vymezení délky průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice podle stavebně technických podmínek území příslušný stavební úřad na návrh příslušného silničního správního úřadu a po předchozím projednání s obcí, o jejíž území jde.

(3) Prováděcí předpis stanoví stavebně technické podmínky pro určování hranic průjezdního úseku podle předchozího odstavce.

§ 9

nadpis vypuštěn

(1) Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.

(2) Ministerstvo dopravy a spojů může smluvně převést výkon některých vlastnických práv ve věcech silnic I. třídy na organizace správy a údržby silnic, jejichž zřizovatelem jsou kraje (dále jen "správce pozemní komunikace"), za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy.2a)

(3) Prováděcí právní předpis vymezí podrobnosti k péči vlastníka pozemní komunikace o dálnici, silnici a místní komunikaci, způsob jejich evidence a náležitosti smlouvy o zajištění správy a údržby dálnic nebo silnic I. třídy.

------------------------------------------------------------------

2a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb.

§ 10

Připojování pozemních komunikací

(1) Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací.

(2) Větve mimoúrovňových křižovatek a kruhové křižovatky jsou přiřazeny k pozemní komunikaci vyšší kategorie nebo třídy, větve úrovňových křižovatek jsou přiřazeny k pozemní komunikaci nižší kategorie nebo třídy.

(3) Na dálnici a na rychlostní silnici může být přímo připojena z odpočívky jen stavba, která svým účelem slouží výlučně uživatelům těchto pozemních komunikací (např. čerpací stanice pohonných hmot, motorest, motel, autoservis).

(4) Příslušný silniční správní úřad si před vydáním povolení

a) o připojení dálnice, silnice nebo místní komunikace k jiné pozemní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá předchozí souhlas vlastníka pozemní komunikace

vyšší kategorie nebo třídy,

b) o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá předchozí souhlas vlastníka dotčené pozemní komunikace,

a jedná-li se o dálnici nebo rychlostní silnici též předchozí souhlas Ministerstva vnitra, v ostatních případech předchozí souhlas příslušného orgánu Policie České republiky.

(5) Prováděcí předpis upraví technické podmínky pro připojování pozemních komunikací navzájem a podmínky pro připojování sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci.

ČÁST DRUHÁ

SILNIČNÍ POZEMEK, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ DÁLNIC, SILNIC

A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ

§ 11

Silniční pozemek

(1) Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.

(2) Těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území zastavěné nebo zastavitelné je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat opěrných zdí, tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito zdmi.

(3) Těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo obdobných ploch. Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu druhem nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka pruhu odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků silnice. V ostatních případech je průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní úsek silnice ohraničen obdobně jako v odstavci 2.

(4) Šířka průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice celništěm na hraničním přechodu odpovídá šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků dálnice nebo silnice.

(5) Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace.

Součásti a příslušenství

§ 12

(1) Součástmi dálnice, silnice a místní komunikace jsou

a) všechny konstrukční vrstvy vozovek a krajnic, odpočívky, přidružené a přídatné pruhy, včetně zastávkových pruhů linkové osobní dopravy,

b) mostní objekty (nadjezdy), po nichž je komunikace vedena, včetně chodníků, revizních zařízení, ochranných štítů a sítí na nich, strojní vybavení sklopných mostů, ledolamy, propustky, lávky pro chodce nebo cyklisty,

c) tunely, galérie, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy, násypy a svahy, dělicí pásy, příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení, silniční pomocné pozemky,

d) svislé dopravní značky, zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla, směrové sloupky, dopravní knoflíky, staničníky, mezníky, vodorovná dopravní značení, dopravní ostrůvky, odrazné a vodicí proužky a zpomalovací prahy,

e) únikové zóny, protihlukové stěny a protihlukové valy, pokud jsou umístěny na silničním pozemku.

(2) Jestliže je konstrukce vozovky uložena přímo na konstrukci jiné stavby (vodního díla, metra, haly, garáží), patří mezi součásti pouze tato vozovka.

(3) Kanalizace, včetně úprav k odvádění vody, lapolů a sedimentačních nádrží, je součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace. V ostatních případech je součástí pouze dešťová vpusť s šachtou a přípojkou do kanalizačního řádu.

(4) Pokud nejsou samostatnými místními komunikacemi, jsou součástmi místních komunikací též přilehlé chodníky, chodníky pod podloubími, veřejná parkoviště a obratiště, podchody a zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce.

(5) Odpočívka je stavebně a provozně vymezená plocha dálnice, silnice nebo místní komunikace určená k bezúplatnému stání silničního motorového vozidla na dobu potřebnou pro zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a k odpočinku uživatelů, popřípadě k jejich občerstvení a k doplnění pohonných hmot.

(6) Veřejné parkoviště je stavebně a provozně vymezená plocha místní nebo účelové komunikace anebo samostatná místní nebo účelová komunikace určená ke stání silničního motorového vozidla.

(7) Jízdní pruh nebo pás pro cyklisty je součástí té pozemní komunikace, na jejímž tělese je umístěn. Samostatná stezka pro cyklisty je podle své povahy a umístění buď místní komunikací IV. třídy, nebo účelovou komunikací.

§ 13

Příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace jsou

a) přenosné svislé dopravní značky, a dopravní zařízení,2)

b) hlásiče náledí, hlásky a jiná zařízení pro provozní informace,

c) veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu,

d) silniční vegetace, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot,

e) objekty a prostranství bezprostředně sloužící výkonu údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace (cestmistrovství) a jejich napojení na příslušnou pozemní komunikaci,

f) zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů (např. ploty, přechodové můstky, tunely),

g) zařízení pro placení ceny za užívání vymezeného úseku místní komunikace.

§ 14

(1) O součástech a příslušenství průjezdního úseku dálnice a průjezdního úseku silnice platí ustanovení § 12 a 13 s těmito odchylkami:

a) zábradlí a obdobná zařízení jsou součástmi pouze na mostních objektech a na zdech,

b) součástmi ani příslušenstvím nejsou zábradlí, řetězy a jiná zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu, silniční vegetace.

(2) Součástmi ani příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace nejsou

a) sjezdy nebo nájezdy na sousední nemovitosti, hráze vodních nádrží a rybníků, břehy vodních toků, po nichž komunikace probíhá pod úrovní břehové čáry, nábřežní zdi vybudované k regulaci vodního toku, vodohospodářské objekty pod mosty, zařízení melioračních úprav (propusti, podchody),

b) nástupní ostrůvky, označníky zastávek a čekárny linkové osobní dopravy a hromadné veřejné dopravy, trolejová vedení a jejich sloupy, provozní a technická policejní zařízení,

c) úrovňové přejezdy drah bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje a úrovňové přejezdy drah se závorami ve vzdálenosti mezi závorami, zařízení k zabezpečení přejezdů drah, kolejový svršek tramvajové a železniční dopravy v úrovni vozovky do vzdálenosti 0,5 m od vnější hrany kolejnice, samostatná tělesa drah,

d) autobusová nádraží motely, motoresty, čerpací stanice pohonných hmot a celniště na hraničních přechodech.

(3) Součástmi ani příslušenstvím dálnic, silnic a místních komunikací dále nejsou inženýrské sítě, energetická, telekomunikační, tepelná a jiná vedení včetně sloupů těchto vedení, pokud neslouží výlučně vlastníkovi dotčené komunikace, reklamní tabule a poutače všeho druhu, stánky a jiná pojízdná nebo přenosná prodejní zařízení.

§ 15

Silniční vegetace

(1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků.

(2) Na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po projednání s ním je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy3) kácet dřeviny na silničních pozemcích.

------------------------------------------------------------------

3) § 8 odst. 2 a 4, § 46 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST TŘETÍ

VÝSTAVBA DÁLNICE, SILNICE, MÍSTNÍ KOMUNIKACE

A VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ÚČELOVÉ KOMUNIKACE

§ 16

Stavební řízení

(1) Pro stavbu dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace je speciálním stavebním úřadem4) příslušný silniční správní úřad. Speciální stavební úřad přizve ke stavebnímu řízení Ministerstvo vnitra, jde-li o stavbu dálnice nebo rychlostní silnice, v ostatních případech příslušný orgán Policie České republiky.

(2) Pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak, platí pro územní a stavební řízení stavby dálnice, silnice nebo místní komunikace zvláštní předpisy o územním plánování a stavebním řádu5) a nejsou dotčeny předpisy o ochraně životního prostředí.6)

(3) Prováděcí předpis vymezí, pro které stavební úpravy dálnice, silnice a místní komunikace prováděné na silničním pozemku postačí místo stavebního povolení ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu a pro které udržovací práce není třeba ani toto ohlášení. Prováděcí předpis dále stanoví obecné technické požadavky pro stavbu dálnice, silnice a místní komunikace.

------------------------------------------------------------------

4) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

§ 17

Věcná břemena

(1) Jestliže jsou splněny všechny podmínky pro vyvlastnění nezastavěného pozemku nezbytného pro stavbu dálnice, silnice nebo místní komunikace a vyvlastňovací řízení nelze zahájit nebo toto řízení ukončit rozhodnutím o vyvlastnění proto, že dotčený vlastník není znám nebo určen, nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný, může příslušný speciální stavební úřad na návrh stavebníka dálnice, silnice nebo místní komunikace vydat rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití tohoto pozemku, popřípadě jeho části pro účely stavby.

(2) Součástí rozhodnutí podle předchozího odstavce je i stanovení výše náhrady podle zvláštního předpisu.7) Právo odpovídající tomuto věcnému břemenu je jiným právem k pozemku, které podle zvláštních předpisů8) opravňuje stavebníka zřídit na dotčeném pozemku požadovanou stavbu.

(3) Jestliže byla zřízena stavba dálnice, silnice nebo místní komunikace na cizím pozemku a vlastníku této stavby se prokazatelně nepodařilo dosáhnout majetkoprávního vypořádání s vlastníkem pozemku, je příslušný speciální stavební úřad oprávněn na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno, které je nezbytné pro výkon vlastnického práva ke stavbě, a to za jednorázovou náhradu ve výši, která podle zvláštního předpisu7) náleží za vyvlastnění.

------------------------------------------------------------------

7) Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim.

8) § 58 odst. 2, § 139 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb.

§ 18

Zrušení dálnice, silnice nebo místní komunikace

Jestliže zanikl dopravní význam dálnice, silnice nebo místní komunikace a nebylo rozhodnuto o změně kategorie pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o jejím zrušení. Speciální stavební úřad neprodleně rozhodne o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění.

ČÁST ČTVRTÁ

Převedení výkonu některých práv a povinností státu v souvislosti s výstavbou, provozováním a údržbou dálnice

§ 18a

Financovat a zajišťovat výstavbu, provozování a údržbu dálnice lze na základě smlouvy o převedení výkonu některých práv a povinností státu jako vlastníka dálnice (dále jen „koncesionářská smlouva“) na právnickou osobu (dále jen „koncesionář) vybranou způsobem stanoveným v § 9 odst. 3.

§ 18b

Úhrada za výstavbu, provozování a údržbu dálnice je koncesionáři na základě koncesionářské smlouvy poskytována postupně v závislosti na ujednání o rozložení rizik, obsaženém v koncesionářské smlouvě po dokončení výstavby dálnice z příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury určených na financování výstavby, modernizace, oprav a údržby dálnic.8a)

§ 18c

Koncesionářskou smlouvu s koncesionářem uzavře jménem státu Ministerstvo dopravy a spojů po projednání s Ministerstvem financí s předchozím souhlasem vlády.

§ 18d

(1) Koncesionářskou smlouvou se stát zavazuje odevzdat koncesionáři územní rozhodnutí pro výstavbu dálnice. Koncesionář se zavazuje v území určeném v územním rozhodnutí zajistit na své náklady financování a výstavbu dálnice, její provozování a údržbu. Koncesionářská smlouva se uzavírá na dobu nejméně 25 let (dále jen „koncesionářská doba“).

(2) Úhradu podle §18b lze koncesionáři poskytovat ode dne zahájení provozu na dokončené dálnici.

(3) Po skončení smluvní doby je koncesionář povinen odevzdat vybudovanou a provozovanou dálnici včetně jejího příslušenství státu a stát se zavazuje tuto dálnici převzít, odpovídá-li její stavební a dopravně technický stav stavu stanovenému v koncesionářské smlouvě. Součástí odevzdání a převzetí dálnice je společné prohlášení o vzájemném vypořádání všech závazků z koncesionářské smlouvy.

§ 18e

Obsah koncesionářské smlouvy

Koncesionářská smlouva musí obsahovat

  1. vymezení úseku dálnice, který je předmětem výstavby, provozování a údržby a lhůtu jeho výstavby,

  2. stanovení výše celkové investice a návratnosti vynaložených prostředků,

  3. stanovení technických kritérií pro výstavbu, provoz a údržbu úseku dálnice a způsob kontroly jejich dodržování,

  4. závazek státu předat koncesionáři území určené územním rozhodnutím k výstavbě úseku dálnice,

  5. rozložení rizik mezi stát a koncesionáře po dobu výstavby, provozování a údržby úseku dálnice a závazek koncesionáře toto území převzít,

  6. závazek koncesionáře financovat a zajistit výstavbu, provoz a údržbu úseku dálnice podle parametrů stanovených smlouvou,

  7. závazek koncesionáře zajistit zpracování projektové dokumentace k výstavbě dálnice a stavební povolení k výstavbě dálnice,

  8. závazek státu převést ve smlouvě uvedená práva a povinnosti státu jako vlastníka dálnice na koncesionáře za cenu dohodnutou ve smlouvě a závazek koncesionáře tato práva a povinnosti od státu za dohodnutou cenu převzít,

  9. stanovení doby, po kterou bude úsek dálnice provozován a udržován koncesionářem,

  10. vymezení stavebního a dopravně technického stavu dálnice v době jejího odevzdání koncesionářem a převzetí státem po uplynutí koncesionářské doby,

  11. závazek koncesionáře předat po uplynutí dohodnuté doby úsek dálnice státu ve stavebním a dopravně technickém stavu stanoveném smlouvou a závazek státu jej převzít,

  12. závazek koncesionáře poskytovat čtvrtletně Ministerstvu dopravy a spojů písemnou informaci o průběhu výstavby, způsobech zajištění provozování oprav a údržby dálnice,

  13. závazek koncesionáře poskytnout na výzvu Ministerstva dopravy a spojů informace potřebné pro ověření trvání podmínek stanovených v koncesionářské smlouvě,

  14. důvody pro odstoupení od smlouvy,

  15. způsob vzájemného vypořádání pro případ odstoupení od smlouvy,

  16. sankce v případě nedodržení smluvních podmínek.

§ 18f

(1) Jestliže koncesionář provozuje jiné činnosti než výstavbu, provozování a údržbu dálnice, je povinen vést pro tyto činnosti oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů včetně tržeb; finanční prostředky z činností hrazených z veřejných prostředků nelze použít na financování jiných činností.

(2) Po dobu trvání koncesionářské smlouvy koncesionář odpovídá za výstavbu, provozování a údržbu dálnice a za dodržení stavebního a dopravně technického stavu dálnice stanoveného zákonem.

8a) § 4 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky, ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

8a) § 4 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky, ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací