Základním cílem předkládané novely zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) jsou legislativní řešení, která by měla dále zvýšit operativnost a komfort poskytování pojišťovacích a bankovně finančních služeb a zároveň zajistit kompatibilitu zákona s normami Evropských společenství (dále jen „ES“). Stejně tak je nutné uskutečnit i další legislativní opatření v rámci novely zákona, která povedou ke zvýšení efektivity činnosti Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. (dále jen „EGAP“) a České exportní banky, a.s. (dále jen „ČEB“) bez nároků na státní rozpočet.
Hlavním cílem předkládané novely zákona je dokončení harmonizace českého právního rámce státní podpory vývozu s právem ES. Byl zvolen přístup uplatňovaný ve většině členských států Evropské unie, kde jsou na úrovni zákona upraveny základní principy státní podpory vývozu, zatímco konkrétní pravidla a postupy jsou řešeny v normách nižší právní síly a v předpisech bez obecné právní závaznosti. Tak je tomu například ve Spolkové republice Německo,v Rakousku, Belgii nebo Nizozemí. Tento způsob právní úpravy v jednotlivých členských státech EU odpovídá také volbě typu právních předpisů ES pro oblasti státní podpory vývozu. Jsou přijímána především rozhodnutí Rady ES, která jsou přímo závazná pro všechny členské státy a členské státy je při podpoře vývozu fakticky dodržují. Pro sjednocení některých principů byla pro tuto oblast zvolena forma úpravy směrnicí pouze ve dvou případech. Významnější z těchto dvou směrnic je Směrnice Rady 98/29/ES o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se pojištění vývozních úvěrů pro transakce se střednědobým a dlouhodobým krytím, která upravuje základní pojmy a principy pro poskytování státní podpory vývozu. V případě ČEB jde v oblasti harmonizace práva s právem ES dále o sladění zákona s bankovní směrnicí ES na základě rozhodnutí vlády ČR č. 64 ze dne 17.1.2001, která vzala na vědomí podřízení některých tuzemských bank se speciálními úkoly (mj. i ČEB) bankovní směrnici ES.
Oblast státní podpory vývozu je regulovaná nejen předpisy ES, ale především také pravidly Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“), jež musí být v oblasti mezinárodního obchodu respektována. Pro státní podporu vývozu je nejvýznamnější Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.
Pokud jde o začlenění závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv - jedná se zejména o zařazení nových mezinárodních závazků České republiky v oblasti ochrany životního prostředí do pravidel státní podpory vývozu. Za tímto účelem Ministerstvo životního prostředí zabezpečí vyškolení příslušných odborníků, kteří budou schopni vypracovávat posouzení vlivu vývozu na životní prostředí podle těchto mezinárodních závazků.
Vedle harmonizace práva se touto novelou zákona navrhuje upravit další okruh pravidel pro poskytování státní podpory vývozu, a to je zjednodušení schvalovacích postupů spojených se státní podporou vývozu tak, aby bylo umožněno pružněji reagovat na požadavky českého vývozu.
V souvislosti se zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, který na rozdíl od předchozí právní úpravy nepožaduje schvalování pojistných podmínek pojišťoven Úřadem pro dozor nad
pojišťovnictvím a penzijním připojištěním, se v případě pojistných produktů EGAP, provozovaných se státní podporou, navrhuje předkládat Úřadu pouze základní, zejména ekonomické aspekty nových pojistných produktů nebo úprav dosavadních a upustit od schvalování textů všeobecných pojistných podmínek s cílem jejich operativního přizpůsobování potřebám praxe. Obdobně se navrhuje s ohledem na obsah bankovních směrnic ES, aby všeobecné obchodní podmínky ČEB byly schvalovány pouze Ministerstvem financí bez doprovodného souhlasu České národní banky. Další rozšíření služeb zajistí i navrhovaná možnost ve výjimečných případech poskytovat vývozní financování se státní podporou i bez pojištění vývozních úvěrových rizik prostřednictvím EGAP, pokud ČEB odpovídajícím způsobem zajistí splácení např. zárukami mezinárodních finančních institucí, za předpokladu, že takovou výjimku odsouhlasí Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Kromě těchto úprav se navrhuje provést úpravu zákona, která by umožnila EGAP a ČEB zakládat dceřiné společnosti pro případné vyčlenění některých činností v komerčním pojištění a ve financování vývozu. Jde např. o komerční pojištění a o činnosti související s vymáháním pohledávek, které na EGAP přecházejí v důsledku pojistných událostí, v případě ČEB o získávání zdrojů nebo poskytování podpořeného financování, stejně tak i o zabezpečení splácení poskytnutého financování, v případech, kdy to bude z hlediska vztahu na státní rozpočet efektivnější.
Z hlediska ČEB jde v novele dále o zavedení nového produktu, který rozšíří možnosti státní podpory vývozu (otevírání akreditivů). Vzhledem k zachování vyváženosti ustanovení zákona, týkající se činnosti EGAP a ČEB, se navrhuje stanovit způsoby poskytování státní podpory vývozu přímo v zákoně, namísto dosavadní úpravy ve vyhlášce Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 88/2000 Sb. a vyhlášky č. 355/2001 Sb. (dále jen „vyhláška“), jejíž novela se rovněž předpokládá.
Předkládaná novela zákona obsahuje dále legislativně technické úpravy textu zákona. Jedná se zejména o provedení provázanosti celého textu zákona s nově navrhovanými pojmy (např. podpořené financování) a pojmy danými dalšími obecně závaznými právními předpisy přijatými nebo novelizovanými v době od poslední úpravy zákona (např. základní kapitál, obchodní majetek, ministerstva).
Navrhovaná úprava je plně slučitelná s právem ES a mezinárodními závazky, kterými je Česká republika vázána.
Řešení uvedených otázek nebude vyžadovat žádné dodatečné zdroje ze státního rozpočtu na rok 2002. Ani v dalších letech si tato opatření nevyžádají dodatečné zdroje ze státního rozpočtu nad úroveň, která byla Poslanecké sněmovně Parlamentu předložena na vědomí v rámci rozpočtového výhledu do r. 2004.
K ČÁSTI PRVNÍ
K bodu 1
Vzhledem k zařazení nových částí do § 1 zákona se navrhuje rozčlenit toto ustanovení zákona do odstavců. Navrhuje se systematicky upravit formy státní podpory vývozu a vyjmenovat je v zákoně, t.j. pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořené financování a úhrada úrokových rozdílů.
Dále se navrhuje v textu zákona deklarovat soulad se závazky vyplývajícími z budoucího členství v ES a zároveň se závazky, které vyplývají z členství ČR v WTO, který je nezbytnou podmínkou pro poskytování státní podpory vývozu a navazuje na další obsah zákona.
Ve stávající normativní úpravě státní podpory vývozu jsou způsoby financování vývozu stanoveny ve vyhlášce. S ohledem na zachování vyváženosti ustanovení zákona, týkající se činnosti EGAP a ČEB je vhodné stanovit způsoby provozování podpořeného financování přímo v zákoně výčtem, který zahrne celý stávají rozsah bankovních produktů umožňujících financování vývozu rozšířený o otevírání akreditivů, a to v základním členění na financování a poskytování dlouhodobých a krátkodobých vývozních úvěrů a poskytování dlouhodobých a krátkodobých služeb souvisejících s vývozem. V zájmu vyloučení možné kolize legislativní zkratky pro činnosti ČEB v oblasti státní podpory vývozu, tj. „zvýhodněné financování“, s legislativou ES navrhuje se nahradit doposud užívanou legislativní zkratku pro činnosti ČEB v oblasti státní podpory vývozu, tj. „zvýhodněné financování“, lépe odpovídajícím označením „podpořené financování“.
V § 2 jsou uceleně upraveny veškeré pojmy užívané v zákoně. Nově je navrhováno zařadit do textu zákona pojmy odpovídající normám ES, a to odběratelský úvěr, teritoriální rizika a veřejnoprávní dlužník.
V oblasti investic umožňuje úprava definice pojmu investice, na rozdíl od stávajícího znění zákona, financování i rozšíření podnikatelských aktivit dceřiné společnosti investora, a to formou úvěru poskytnutého ČEB investorovi. Vzhledem k tomu, že pojištění investic se státní podporou je poskytováno pouze hmotným investicím spojeným s vývozem, je nereálné, aby toto pojištění bylo využíváno i fyzickými osobami. Naopak touto dikcí je zabráněno čerpání státních prostředků při pojišťování investic fyzických osob například při burzovních spekulacích v zahraničí. Nově se zavádí pojem veřejnoprávního dlužníka, jejíž nezaplacení pohledávky je považováno za teritoriální riziko v souladu se Směrnicí č. 98/29/ES. Pojem veřejnoprávního dlužníka se vztahuje na tyto osoby v zahraničí a proto musí být široce definován. Z legislativně technického hlediska se zavádí pojem banka investora a zahraniční úvěrová pojišťovna, stejně tak i pojmy, které byly již v zákoně definovány v § 6 (refinanční úvěry, přímé úvěry).
Vzhledem k velkému množství pojmů vymezených v § 2 se navrhuje jejich abecední seřazení.
Vedle formálních úprav v § 3 odst. 1 se navrhuje v odst. 2 princip propojení pojištění rizik uvedených v § 1 odst. 2 a podpořeného financování rozšířit o výjimku poskytovat podpořené financování bez pojištění rizik pojistitelných EGAP podle citovaného ustanovení zákona, pouze však za podmínky předchozího souhlasu Ministerstva financí a Ministerstva
průmyslu a obchodu. Záměrem této úpravy je zejména rozšířit při poskytování podpořeného financování ve výjimečných případech možnosti využít pojištění jiných zahraničních pojišťoven, poskytujících pojištění se státní podporou. Jedná se např. o situaci kombinovaného pojištění EGAP s některými zahraničními úvěrovými pojišťovnami u velkých obchodních případů, kde by ČEB financovala celý obchodní případ včetně subdodávek ze třetích zemí, kde příslušné zahraniční státní úvěrové pojišťovny sdílet s EGAP riziko formou aktivní zajišťovací činnosti ve smyslu § 1 odst. 2 tohoto zákona a přitom je žádoucí, aby riziko související s vývozy z jejich země bylo na tyto pojišťovny přeneseno. Riziko těchto subdodavatelů by převzala přímo zahraniční pojišťovna země subdodavatele. Stejně tak by mohly být namísto pojištění EGAP využity u dlouhodobého financování a poskytování vývozních úvěrů a dlouhodobého poskytování finančních služeb souvisejících s vývozem záruky či jiné formy zabezpečení návratnosti finančních prostředků mezinárodních finančních institucí (např. Světová banka, EBRD, IMF, MIGA apod.). Pojištění EGAP by v těchto případech nevedlo z pohledu zajištění návratnosti vložených prostředků ke snížení rizik ČEB a naopak by znamenalo další finanční zatížení vývozců.
K bodu 2 až 4
Navrhované změny mají pouze technický charakter, umožňují zkrácení textu, lepší orientaci v ustanovení a soulad s jinými obecně závaznými právními předpisy přijatými po poslední legislativní úpravě zákona.
K bodu 5
Návrh nové úpravy v oblasti zakládání dceřiných společností EGAP sleduje zajištění poskytování pojišťovací a zajišťovací činnosti a s pojišťováním souvisejících činností prostřednictvím dceřiných společností, ve kterých by EGAP měla potřebnou většinu, přičemž činnost těchto dceřiných společností by v žádném případě nepožadovala ani zprostředkované dodatečné nároky na státní rozpočet; naopak, tyto dceřiné společnosti budou zřizovány s cílem úspory zdrojů státního rozpočtu i vlastních zdrojů EGAP a dalšího zvýšení transparentnosti v činnosti a hospodaření. Zakotvení možnosti zakládat dceřinné společnosti také připraví i institucionální podmínky pro splnění požadavku obsaženého ve Sdělení Komise Členským státům týkající se čl. 93 (1) Smlouvy o založení ES o aplikaci článku 92 a 93 Smlouvy na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů (Sdělení Komise 97/C 281/03), podle kterého je nutné důsledně a prokazatelně oddělit účtování o komerčním pojištění od pojištění se státní podporou; tento požadavek je věcně v praxi EGAP dlouhodobě respektován, nicméně v Evropské unii převládá praxe, kdy se komerční pojištění vyčleňuje z činnosti státních úvěrových pojišťoven. S cílem aplikovat postupy obvyklé v Evropské Unii se proto navrhuje umožnit EGAP vytvářet dceřiné společnosti.
K bodu 6 až 7
Jedná se o legislativně technickou změnu, kterou si vyžádalo zrušení zákona č. 185/1991 Sb. o pojišťovnictví a předpisů provádějících.
K bodu 8
Navrhuje se nově upravit proces schvalování nově zaváděných typů pojištění vývozních úvěrových rizik spočívající pouze ve schválení jejich základních ekonomických parametrů. Tato úprava je umožněna novým zněním § 788 odst. 1 občanského zákoníku. Schvalování ekonomických parametrů Ministerstvem financí je účelné kvůli vazbě EGAP na státní rozpočet.
K bodu 9
Jedná se o legislativně technickou změnu vyžádanou změnami jiných obecně závazných právních předpisů přijatými po poslední legislativní úpravě zákona, zejména obchodního zákoníku.
K bodu 10
Pro přehlednost systematiky zákona se název § 5 rozšiřuje o určení druhu žádosti, protože zákon upravuje dva druhy žádostí.
K bodu 11
Navrhuje se rozšířit okruh osob, které předkládají žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik, neboť tyto subjekty mají podle typů vývozních úvěrových rizik o jejich pojištění žádat.
K bodu 12
Jedná se o úpravu legislativně technického charakteru.
K bodu 13
Jedná se o legislativně technickou změnu vyžádanou změnami jiných obecně závazných právních předpisů přijatými po poslední legislativní úpravě zákona, zejména obchodního zákoníku.
K bodu 14 a 15
Navrhuje se vedle legislativně technické úpravy § 5 odst. 2 písm c) také rozšíření náležitosti žádosti o údaje, které jsou nutné pro poskytnutí některých typů pojištění vývozních úvěrových rizik, což dosavadní úprava neobsahovala.
K bodu 16
Jedná se o legislativně technickou úpravu odpovídající změně zákona upravené v bodu 10. novely zákona.
K bodu 17 a 18
Navrhovaná úprava odpovídá nově zaváděnému pojmu „podpořené“ financování a legislativně technickým úpravám textu zákona s ohledem na poslední novelu obchodního zákoníku.
K bodu 19, 20 a 21
Jedná se o legislativně technické změny vyžádané změnami jiných obecně závazných právních předpisů přijatými po poslední legislativní úpravě zákona.
K bodu 22
Obsah tohoto ustanovení zákona odpovídá systematickým změnám zákona v § 1, tj. zejména deklarování slučitelnosti s právem ES, zahrnutí způsobů financování do textu zákona, a důslednému vymezení všech pojmů užívaných v zákoně v § 2.
K bodu 23
Stávající právní úprava svou podstatou neumožňuje ČEB zakládat nebo se podílet na činnosti právnických osob s výjimkou právnických osob zabezpečujících mezibankovní komunikaci a služby (zejména SWIFT) a majetkových podílů v právnických osobách, které ČEB nabude v souvislosti s uplatněním zajištění. Je vhodné umožnit vytváření dceřiných společností i v případech, kdy tento postup bude při poskytování financování nebo získávání zdrojů výhodný pro státní rozpočet i ČEB a uvolnit tak v současnosti velice omezený a nevyhovující okruh možnosti získávat podíly v právnických osobách, pouze však za podmínky předchozího souhlasu Ministerstva financí. Vytváření dceřiných společností se předpokládá výhradně z vlastních zdrojů ČEB s tím, že bude zajištěna trvale kontrola ČEB, resp. státu jako hlavního společníka nad činností těchto dceřiných společností. Explicitní uvedení souladu postupu exportní banky s ustanoveními zákona č. 21/1992 Sb., je uveden v bodu 40 novely zákona.
K bodu 24 až 30
Jedná se o legislativně technické úpravy textu v návaznosti na nově zaváděný pojem „podpořené“ financování a požadavku na terminologickou jednotnost textu zákona.
K bodu 31
Kromě legislativně technických změn reagují navržené úpravy na změnu zákona navrhovanou v bodu 1. novely zákona, tj. nahrazení pojištění EGAP jiným zabezpečením návratnosti poskytnutého podpořeného financování.
K bodu 32
Změna zákona je navrhována, neboť stávající úprava omezuje příjem vkladů od fyzických osob, což je v rozporu s obsahem Směrnice č. 2000/12/ES.
K bodu 33
Současná úprava daná zákonem stanoví zvláštní pravidla obezřetného chování pro ČEB na rozdíl od ostatního bankovního sektoru. Vzhledem k požadavku na určení rovných pravidel pro činnost všech úvěrových a finančních institucí ES (Směrnice č. 2000/12/ES) je navrženo vypustit tento princip ze zákona a nahradit jej pouze možností ve lhůtě stanovené ČNB uvést do souladu svou činnost s požadavky zvláštního předpisu na výši limitů úvěrové angažovanosti. Navržená úprava rozhodně nebude ve svém důsledku znamenat oslabení dohledu ČNB nad činností ČEB, neboť postavení ČNB vůči ČEB je dáno zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje podmínky pro činnost celého bankovního sektoru bez rozdílu, tj. i pro ČEB.
K bodu 34
Navrhované úpravy odpovídají změnám navrhovaným v § 8 odst. 5 (bod č. 44 novely).
K bodu 35
Jedná se o legislativně technickou úpravu.
K bodu 36
Odůvodnění předloženého návrhu na změnu zákona odpovídá změnám postavení ČNB tak, jak je uvedeno v odůvodnění bodu 33 novely zákona.
K bodu 37, 38 a 39
Jedná se o legislativně technické úpravy textu zákona v návaznosti na nově zaváděný pojem „podpořené“ financování a požadavku na terminologickou jednotnost textu zákona.
K bodu 40
V souladu s nově přijatým zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, nelze vztahovat kontrolu Ministerstva financí na akciové společnosti a z tohoto důvodu se původní ustanovení zákona vypouští. Kontrola v těchto společnostech je zajišťována představenstvem, dozorčí radou, valnou hromadou a podle zvláštních zákonů Nejvyšším kontrolním úřadem, Českou národní bankou a dalšími. Do textu zákona se zařazuje ustanovení deklarující soulad postupu exportní banky při zakládání dceřiných společností s ustanoveními zákona č. 21/1992 Sb.
K bodu 41
Navrhované úpravy mají legislativně technický charakter a umožňují zkrácením textu lepší orientaci v ustanovení. Zároveň je v úpravě promítnut i požadavek na zjednodušení procesu poskytování podpořeného financování, a to uzavíráním smluv o úvěru bez účinné smlouvy o vývozu, která bude vyžadována až jako podmínka poskytnutí čerpání úvěru.
Současný obsah zákona předpokládá při uzavření smlouvy o úvěru existenci smlouvy o vývozu, což není vzhledem k nutnosti zabezpečení finančních zdrojů již v období příprav a zpracování vývozního případu u mnoha vývozců možné. S ohledem na skutečnost, že k poskytnutí financování dochází až reálným čerpáním úvěru, tj. poskytnutím finančních prostředků, je zcela v souladu s požadavky účelovosti financování vyžadovat předložení platné a účinné smlouvy o vývozu až při samotném čerpání úvěru. V tomto smyslu bude navrženo vypuštění podmínky existence smlouvy o vývozu pro uzavření smlouvy o úvěru.
K bodu 42
Jedná se o legislativně technické úpravy textu zákona.
K bodu 43
Úpravy odpovídají zcela požadavkům ČNB uvedeným v odůvodnění bodů č. 33 novely.
K bodu 44
Stejně tak i tyto úpravy postupů při poskytování financování byly vyvolány požadavky normativních předpisů ES a sjednocení podmínek činnosti všech bankovních subjektů. Modifikace ustanovení § 8 odst. 5 rozhodně nebude znamenat v praktických postupech ČEB nerespektování obezřetnostních pravidel stanovených ČNB pro všechny finanční a úvěrové instituce. ČEB bude i nadále při poskytování svých finančních služeb dbát na dodržování těchto pravidel a uplatňovat hledisko návratnosti, kterou zabezpečí formálně právními a praktickými zajišťovacími prostředky.
K bodu 45
Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na nově zavedený pojem „podpořené“ financování.
K bodu 46
Vkládá se nový § 9, kterým je výslovně zajištěna plná slučitelnost zákona s obecnému předpisu o veřejné podpoře a tím i jeho plná slučitelnost s předpisy ES.
K Čl. II
Vzhledem k charakteru navrhovaných změn se předseda vlády zmocňuje k vyhlášení úplného znění zákona.
K ČÁSTI DRUHÉ
Změnu pojmu „zvýhodněného“ na pojem „podpořeného“ bylo nutné promítnout i do zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
K ČÁSTI TŘETÍ
Nabytí účinnosti se předpokládá dnem 1. července 2002.
V Praze dne 23.ledna 2002
Ing. Miloš Z e m a n , v. r.
předseda vlády
Doc. Ing. Miroslav G r é g r, v. r.
místopředseda vlády
a ministr průmyslu a obchodu
Ing. Jiří R u s n o k, v. r.
ministr financí